Mladá generace v Královéhradeckém kraji Dostupný z

Transkript

1 Mladá generace v Královéhradeckém kraji Český statistický úřad 2017 Dostupný z Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: Další dokumenty můžete najít prostřednictvím vyhledávacího rozhraní nusl.cz.

2 MLADÁ GENERACE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 2016 Lidé a společnost Hradec Králové, Kód publikace: Č. j.: 68 / Zpracoval: Krajská správa Českého statistického úřadu v Hradci Králové Ředitel odboru: Petr Matoušek Kontaktní osoba: Věra Varmužová, vera.varmuzova@czso.cz Český statistický úřad, Hradec Králové, 2017

3 Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na stránkách ČSÚ na internetu: KONTAKTY V ÚSTŘEDÍ Český statistický úřad Na padesátém 81, Praha 10 tel.: Oddělení informačních služeb tel.: , infoservis@czso.cz Prodejna publikací ČSÚ tel.: prodejna@czso.cz Evropská data (ESDS), mezinárodní srovnání tel.: , esds@czso.cz Ústřední statistická knihovna tel.: knihovna@czso.cz INFORMAČNÍ SLUŽBY V REGIONECH Hl. m. Praha Na padesátém 81, Praha 10 tel.: , infoservispraha@czso.cz Středočeský kraj Na padesátém 81, Praha 10 tel.: infoservisstc@czso.cz České Budějovice Žižkova 1, České Budějovice tel.: infoserviscb@czso.cz Plzeň Slovanská alej 36, Plzeň tel.: , infoservisplzen@czso.cz Karlovy Vary Závodní 360/94, Karlovy Vary tel.: , infoserviskv@czso.cz Ústí nad Labem Špálova 2684, Ústí nad Labem tel.: , infoservisul@czso.cz Liberec nám. Dr. Edvarda Beneše 585/26, Liberec 1 tel.: infoservislbc@czso.cz Hradec Králové Myslivečkova 914, Hradec Králové 3 tel.: , infoservishk@czso.cz Pardubice V Ráji 872, Pardubice tel.: , infoservispa@czso.cz Jihlava Ke Skalce 30, Jihlava tel.: , infoservisvys@czso.cz Brno Jezuitská 2, Brno tel.: , infoservisbrno@czso.cz Olomouc Jeremenkova 1142/42, Olomouc tel.: , infoservisolom@czso.cz Zlín tř. Tomáše Bati 1565, Zlín tel.: , infoservis-zl@czso.cz Ostrava Repinova 17, Ostrava tel.: , infoservis_ov@czso.cz ISBN Český statistický úřad Hradec Králové, 2017

4 Obsah Úvod... 7 Shrnutí hlavních poznatků Demografické charakteristiky Vývoj počtu juniorů, změny věkové struktury, index stáří Narození a jejich struktura Zemřelí, příčiny úmrtí, naděje dožití Sňatky, rozvody Stěhování, dlouhodobá migrace Obyvatelstvo podle SLDB 2011 (rodinný stav, národnost, víra) Projekce obyvatelstva do roku Vzdělání a vzdělávání Vzdělanost podle nejvyššího ukončeného vzdělání Mateřské školy Základní školy Střední školy Vyšší odborné a vysoké školy Zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy dětské domovy, dětské domovy se školou, diagnostické ústavy, výchovné ústavy Ekonomická aktivita Ekonomická aktivita podle pohlaví a věku (VŠPS) Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání, odvětví činnosti a hlavních tříd zaměstnání Dojížďka do zaměstnání (podle SLDB 2011) Mzdová úroveň podle věku zaměstnanců Uplatnění absolventů na trhu práce Nezaměstnaní podle věkových skupin Zdravotní péče Hospitalizovaní v nemocnicích podle věku Praktičtí lékaři pro děti a dorost Zdravotní stav Sociální služby Uživatelé sociálních služeb Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, příspěvek na péči Pěstounská péče a ústavní výchova Sirotčí důchody Držitelé průkazů zdravotně postižených Domácnosti a bydlení Struktura domácností Domácnosti jednotlivců Rodinné domácnosti Bydlení mladé generace Volnočasové aktivity Základní umělecké školy, školní družiny, školní kluby a střediska volného času Využívání informačních technologií Veřejné knihovny Mladá generace v Královéhradeckém kraji

5 Sport Péče o mladou generaci v regionu (krajské dokumenty zaměřené na péči o mladou generaci) Kriminalita, závislosti, dopravní nehody Kriminalita Závislosti Dopravní nehody Volby Volby do zastupitelstev krajů Volby do zastupitelstev obcí Seznam přílohových tabulek Kartogramy 4 Mladá generace v Královéhradeckém kraji

6 Seznam přílohových tabulek Vybrané ukazatele podle krajů v roce 2016 Vybrané ukazatele podle okresů Královéhradeckého kraje v roce 2016 Obyvatelstvo Královéhradeckého kraje podle pohlaví, věku a okresů k a 2016 Vybrané ukazatele podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností Královéhradeckého kraje v roce 2016 Vývoj vybraných ukazatelů v Královéhradeckého kraji Živě narození podle věku matky, legitimity a věku otce v Královéhradeckém kraji v roce 2016 Základní výsledky projekce obyvatelstva Královéhradeckého kraje Nezaměstnanost absolventů škol podle kategorie vzdělání a skupin oborů vzdělání (duben 2016) Hospitalizovaní pacienti v lůžkových zařízeních v ČR s bydlištěm v Královéhradeckém kraji v roce 2015 Stíhané/vyšetřované osoby ve věku do 14 let a let v Královéhradeckém kraji Kartogramy Demografické charakteristiky Osoby ve věku 0 29 let podle obcí a SO ORP Královéhradeckého kraje k Osoby ve věku 0 29 let podle obcí a SO ORP k Změna podílu osob ve věku 0 29 let podle SO ORP a krajů mezi a Děti narozené mimo manželství podle SO ORP a krajů v roce 2016 Cizinci ve věku 0 29 let podle okresů a krajů k Naděje dožití mužů při narození podle SO ORP v období Naděje dožití žen při narození podle SO ORP v období Přírůstek/úbytek stěhováním obyvatel ve věku do 29 let podle SO ORP a krajů v letech Rodáci ve věku let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Vzdělání a vzdělávání Obyvatelstvo se středoškolským s maturitou, vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním ve věku let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Děti v mateřských školách podle obcí Královéhradeckého kraje ve školním roce 2015/16 Věková struktura dětí v mateřských školách a žádosti o přijetí podle krajů ve školním roce 2016/17 Žáci v základních školách podle obcí Královéhradeckého kraje ve školním roce 2015/16 Střední školy, konzervatoře a vyšší odborné školy podle obcí Královéhradeckého kraje ve školním roce 2015/16 Absolventi středních škol podle krajů za školní roky 2011/ /16 Studenti veřejných a soukromých vysokých škol (státního občanství ČR) podle krajů k Ekonomická aktivita Zaměstnanost osob ve věku let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Podnikatelé ve věku let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Vyjíždějící do zaměstnání z obce bydliště ve věku let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 (ze zjištěných hodnot) Nezaměstnaní absolventi škol podle SO ORP a krajů k Uchazeči o zaměstnání ve věku let podle SO ORP a krajů k Nezaměstnané osoby ve věku let podle SO ORP a krajů k Zdravotní péče a sociální služby Samostatné ordinace praktických lékařů pro děti a dorost podle obcí Královéhradeckého kraje k Samostatné ordinace praktických lékařů pro děti a dorost podle SO ORP a krajů k Domácnosti a bydlení Osoby žijící samostatně v bytě ve věku let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Mladá generace v Královéhradeckém kraji

7 Volby Domácnosti jednotlivců ve věku let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Domácnosti jednotlivců z domácností osob ve věku let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Úplné rodiny v čele s osobou ve věku let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Neúplné rodiny v čele s osobou ve věku let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Volební potenciál obyvatel ve věku let podle SO ORP a krajů ve volbách do krajského zastupitelstva v říjnu 2016 Kandidáti ve věku let podle SO ORP a krajů ve volbách do obecních zastupitelstev v říjnu 2014 Osoby ve věku let podle SO ORP a krajů kandidující ve volbách do obecních zastupitelstev v říjnu 2014 Kandidáti ve věku let s příslušností k politické straně podle SO ORP a krajů ve volbách do obecních zastupitelstev v říjnu 2014 Úspěšnost kandidátů ve věku let podle SO ORP a krajů ve volbách do obecních zastupitelstev v říjnu 2014 Zvolení zastupitelé ve věku let podle SO ORP a krajů ve volbách do obecních zastupitelstev v říjnu Mladá generace v Královéhradeckém kraji

8 Úvod Zpracovaná publikace je dalším podrobným pohledem na vývoj obyvatelstva kraje. Tentokrát jsme se zaměřili na jeho nejmladší část, která se určitě bude v příštích letech podílet na rozvoji našeho kraje. V dlouhodobém demografickém vývoji (včetně projekce na několik desetiletí) dochází k postupnému stárnutí obyvatelstva kraje, přičemž neustále roste podíl starších lidí na celkové populaci kraje. Právě proto je vhodné zaměřit pozornost na problematiku mladé generace a upozornit na některé vývojové tendence a vazby. V této publikaci jsme se snažili shromáždit disponibilní statistické údaje o mladé generaci nejen za kraj jako celek, ale tam, kde to bylo možné, jsme zařadili data i ve větším územním detailu. Předkládaný materiál se snaží komplexnějším statistickým obrazem popsat postavení mladé generace v Královéhradeckém kraji a jeho vývoj v posledních letech, a to zpravidla od roku Zahrnuje především oblasti, kde můžeme tento vývoj kvantifikovat pomocí statistických ukazatelů, přičemž klade důraz na jevy v kraji významné. Z územního hlediska se neomezujeme pouze na kraj jako celek, ale snažíme se zobrazit i rozdíly uvnitř jeho území, a to z pohledu okresů nebo správních obvodů obcí s rozšířenou působností, popřípadě velikostních skupin obcí. Nedílnou součástí analýzy je také srovnání s ostatními kraji České republiky. Pojem mladá generace není v této analýze striktně věkově vymezen. Na základě zmapovaných dat jsme se rozhodli, že za mladou generaci budeme v této publikaci považovat osoby ve věku do 29 let, tedy do doby, kdy všichni její příslušníci mají již ukončené období přípravy na povolání, vstoupili do pracovního života a založili rodiny. V případě, že se některé jevy týkají i věkových skupin do 35 let, zařadili jsme data i za tyto skupiny obyvatelstva. Samotná analýza je zaměřena na oblast demografie (věková struktura obyvatelstva a její předpokládaný vývoj, vývoj porodnosti, sňatečnosti a rozvodovosti, migrace), vzdělanost a ekonomickou aktivitu, bydlení a strukturu domácností juniorů, jejich zdravotní stav, zdravotní a sociální péči o juniory. Zabývali jsme se však také aktivitami juniorů, především jejich účastí na volbách, a to jak v postavení voličů, tak v postavení kandidátů a členů obecních zastupitelstev. V rámci aktivit jsme hodnotili také míru využívání informačních technologií mezi juniory, nevyhnuli jsme se ani zobrazení některých sociálně-patologických jevů. Kromě analytického vyhodnocení bylo naší snahou vytvořit soubor statistických údajů o mladé generaci a jejich životních podmínkách. Vzhledem k systému postupného zpracování ročních dat zatím nemáme k dispozici kompletní údaje za rok Proto můžeme v některých oblastech zpracovat hodnocení zatím pouze do roku Důležitým a poměrně podrobným zdrojem dat jak z obsahového, tak z územního hlediska je Sčítání lidu, domů a bytů, které se uskutečnilo v březnu Využíváme však také další statistické zdroje dat, jako jsou například demografická statistika nebo Výběrové šetření pracovních sil. Kromě vlastních zdrojů ze zjišťování ČSÚ zde také najdete poměrně podrobné údaje z rezortních statistik, především z Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, České správy sociálního zabezpečení nebo Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ministerstva zdravotnictví. Obdobný materiál byl zpracován ve všech krajích České republiky, společně však bylo připraveno mezikrajské srovnání, které zachycuje postavení Královéhradeckého kraje v rámci České republiky v roce Pro snazší srovnání vývoje v jednotlivých krajích má tabulková část sjednocený obsah. V příloze jsme shromáždili vybrané ukazatele v členění podle krajů, podle okresů a podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností Královéhradeckého kraje. * * * Čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval. Tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý. Křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů. Nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky. Zkratka i.d. v tabulce nahrazuje individuální údaj, který nelze zveřejnit. Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů). Publikované údaje jsou platné k Zpřesňují údaje publikované již dříve, ale mohou být ještě dále upřesňovány. Pokud není uveden zdroj, jsou uveřejněny údaje ze statistických zjišťování ČSÚ. 7 Mladá generace v Královéhradeckém kraji

9 Shrnutí hlavních poznatků V Královéhradeckém kraji žilo ke konci roku 2016 celkem juniorů do 29 let věku, v tom bylo 51,5 % juniorů-mužů a 48,5 % juniorek-žen. Jejich počet se za posledních deset let snížil o desetinu, tj. o 18,5 tis. Podíl juniorů na celkové populaci dosáhl 31,4 %, což je nejnižší podíl v dlouhodobém vývoji a v souvislosti s obecným trendem stárnutí populace se bude nadále snižovat. Nejvyšší podíl juniorů je ve Středočeském kraji (32,6 %), který má nejmladší populaci mezi kraji. Naopak nejnižší podíl juniorů 30,2 % byl v Hl. městě Praze. Podíl mladé generace byl v roce 2016 nejvyšší v okrese Rychnov nad Kněžnou (32,2 %) a nejnižší v okrese Hradec Králové (30,9 %). Ze správních obvodů byl nejvyšší podíl juniorů v správním obvodu ORP Jaroměř. Královéhradecký kraj je v České republice populačně nejstarší. Průměrný věk dosáhl v minulém roce 42,7 let, zatímco před deseti lety to bylo 40,6 roků a v roce 2001 jen 39,3 let. Nejmladší obyvatelstvo žije v okrese Rychnov nad Kněžnou a nejstarší v okrese Hradec Králové. Narozený chlapec má v současnosti naději dožití 77 let a dívka 82,2 let. Královéhradecký kraj zaujímá první místo mezi kraji v indexu stáří hodnotou 132 seniorů na 100 dětí a je nad celorepublikovým průměrem (120,7) o 11,3 procentních bodů. Zároveň má kraj i první místo v ekonomickém zatížení produktivní složky populace, která se měří pomocí indexů závislosti, což je 55 dětí a seniorů na 100 osob ve věku let. Matkám do 29 let věku se narodilo v roce 2016 v kraji dětí, tj. 45,5 % z narozených dětí v kraji. S odsouváním narození dítěte do pozdějšího věku došlo k výraznému poklesu tohoto podílu od počátku tisíciletí, když v roce 2001 činil podíl dětí narozených matkám ve věku do 29 let 76,2 %. V čase tento podíl meziročně postupně klesal, od roku 2012 je intenzita poklesu již velmi malá. Dvě třetiny sňatků bylo uzavřeno mezi svobodnými snoubenci. Nevěsty se nejčastěji vdávaly ve věkové skupině let, ženichové ve věkových skupinách let a let. Nejčetnější věkové složení snoubenců při sňatku byl 30letý ženich a 28letá nevěsta, pak 28letý ženich a 27letá nevěsta. Stále silné pouto k místu svého narození potvrdily i výsledky sčítání v roce 2011, kdy 45,6 % obyvatel kraje žilo ve své rodné obci. Rodáků do 29 let bylo téměř 123 tisíc. Muži měli větší fixaci na místo narození, ženy ve větší míře následují po sňatku manžela do místa bydliště. U dětí a mladých do 29 let se očekává snížení jejich počtu do roku 2050 o více než pětinu. Vzdělanost obyvatelstva se zvyšuje, podle výsledků SLDB roste podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním na úkor osob se základním a neukončeným vzděláním. Mladá generace v porovnání s celkovou populací vykazuje vyšší podíly u vysokoškolského, vyššího odborného a středoškolského vzdělání s maturitou. Mezi mladými lidmi klesá zájem o střední vzdělání bez maturity, absolventi učebních oborů výrazně chybí na trhu práce. Počty žáků a studentů ve vzdělávacích institucích jsou odrazem demografického vývoje v ČR. V mateřských školách dosahovaly počty dětí maxima v letech 2009 až 2011, v základních školách bylo nejméně dětí v roce Studentů středních škol již několik let ubývá, ve školním roce 2016/2017 byl jejich počet v dlouhodobé časové řadě nejnižší. V oblasti terciárního vzdělávání klesá zájem o vyšší odborné školy. Počet studentů vysokých škol s bydlištěm v kraji se v posledních letech rovněž mírně snižuje. V roce 2016 studovaly více než tři čtvrtiny studentů v prezenční formě studia, více než tři pětiny studentů byly ve věku 20 až 24 let. V kraji je dlouhodobě vyšší počet studentů s bydlištěm v kraji než studentů s místem studia v kraji; studenti se shodným místem studia i bydlištěm v kraji tvořili 40 % všech studujících v kraji. Z celkového počtu 90,2 tis. osob ve věku let jich téměř stejná část patřila mezi ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Díky stárnutí populace se zastoupení juniorů stále snižuje. Podíl juniorů na pracovní síle kraje klesá rychleji než jejich podíl na ekonomicky neaktivních. Mzdy a platy juniorů v podnikatelské i nepodnikatelské sféře zaostávají za průměrnými mzdami o 12 %, resp. o 20 %. Mladí muži vydělávají více než ženy, rozdíly mezd v podnikatelské sféře jsou větší než platů v nepodnikatelské sféře. Podobně jako rostly průměrné mzdy a platy, zvyšovaly se i výdělky mladých lidí, v posledních pěti letech byl nejvýraznější nárůst v roce Zatímco mzdy juniorů v podnikatelské sféře patří k průměrným, v nepodnikatelské sféře jsou platy mezi kraji podprůměrné. 8 Mladá generace v Královéhradeckém kraji

10 Mladí lidé do 29 let bez práce se podíleli na celkovém počtu nezaměstaných téměř jednou čtvrtinou, a to bylo nejvíc ze všech krajů. Přesto míra nezaměstnanosti patří k nejnižším mezi kraji, to platí i o juniorech. Nezaměstnanost mladých mužů byla čtvrtá a u žen třetí nejnižší mezi kraji. I když nezaměstnanost juniorů v kraji je nízká, absolventi škol a mladiství se podíleli v roce 2016 na celkovém počtu nezaměstnaných 4,1 %, resp. 1,3 % a mezi kraji je to třetí, resp. čtvrtý nejvyšší podíl. Více než čtvrtina hospitalizovaných v kraji byla ve věku do 30 let. Proti průměru ČR byl v kraji vyšší podíl mladých lidí hospitalizovaných na infekční nemoci, popáleniny, poleptání a otravy, naopak nižší byl podíl juniorů s duševními poruchami, nemocemi trávící soustavy a novotvary. Počet samostatných ordinací praktických lékařů pro děti a dorost se dlouhodobě spíše snižuje, výrazně klesá počet detašovaných pracovišť, na jednu ordinaci připadá v průměru 811 osob mladších 19 let. Téměř 30 % registrovaných pacientů je ve věku 5 až 9 let, děti ve věku 10 až 14 let tvoří jednu čtvrtinu, přibližně každý 20. registrovaný pacient je kojenec. Necelá jedna čtvrtina dětí do jednoho roku je kojena do věku 3 až 6 měsíců, 7 % dětí nebylo kojeno vůbec. V kraji se v roce 2014 narodilo 45,7 promile dětí s vývojovou vadou, což je čtvrtý nejvyšší počet v ČR. Screening v prvním trimestru těhotenství podstoupilo v roce 2015 téměř 80 % všech rodiček. Na jeden tisíc rodiček v kraji v letech 2013 až 2015 připadalo 74 kuřaček, ve věku do 19 let kouřila téměř jedna třetina rodiček, se stoupajícím věkem se podíl kuřaček snižoval. Podíl mladých lidí ve věku 15 až 19 let se sennou rýmou i stálou alergickou rýmou v kraji mírně převyšuje průměrné hodnoty za ČR, naopak pod průměrem je podíl mladých pacientů trpících atopickým ekzémem a astmatem. Nemocensky pojištěno bylo v roce 2016 v kraji 160 mladistvých osob, na 100 mladistvých bylo hlášeno více než 6 pracovních úrazů. Hodnoty ukazatelů dočasné pracovní neschopnosti mladistvých pro pracovní úraz v kraji výrazně převyšují republikový průměr. Děti a mladiství jsou nezanedbatelnými uživateli sociálních služeb v kraji. Služby sociálního poradenství a sociální prevence zaznamenaly nejvyšší počty mladistvých klientů v letech 2010 až 2011, tedy v období ekonomické krize. V důsledku rozvoje terénních sociálních služeb pro mladistvé klienty se snižují jejich počty v pobytových a ambulantních zařízeních pro osoby se zdravotním postižením. V posledních letech se mění struktura výdajů na dávky státní sociální podpory, klesá objem výdajů na rodičovský příspěvek i přídavek na dítě, naopak roste objem výdajů na příspěvek na bydlení a dávky pěstounské péče. V roce 2016 bylo měsíčně vyplaceno 2,5 tisíce dávek příspěvku na péči osobám mladším 30 let. Ke konci roku 2016 bylo v kraji 890 dětí a mladistvých, kteří byli držiteli průkazu osob se zdravotním postižením. Podíl osob s těžkým zdravotním postižením do 18 let byl mezi kraji nejvyšší, naopak podíl osob se zvlášť těžkým zdravotním postižením byl nejnižší. V souvislosti s rozvojem pěstounské péče se počet dětí v náhradní rodinné péči za posledních 10 let téměř zdvojnásobil. V kraji bylo v roce 2016 evidováno 990 pěstounů, kteří pečovali o 872 dětí, na jeden tisíc dětí do 18 let věku tak v roce 2016 v kraji připadalo 8,4 dětí v náhradní rodinné péči. Dlouhodobě klesá počet dětí s nařízenou ústavní výchovou, v roce 2016 bylo v nařízené ústavní výchově 269 dětí, tj. 2,6 dětí na 1 tisíc dětí ve věku 0 až 18 let. Sirotčí důchod v průměrné výši Kč pobíralo v prosinci 2016 v kraji celkem nezaopatřených dětí. V posledních pěti letech se počet příjemců sirotčího důchodu mírně snížil, výše sirotčího důchodu stoupla od roku 2012 o 5,6 %. Ve struktuře hospodařících domácností juniorů převažovaly domácnosti jednotlivců (54,9 %), úplné rodinné domácnosti, tvořené manželským párem nebo faktickým manželstvím tvořily 31,1 % a neúplné rodiny 14,1 % z celkového počtu domácností juniorů. (SLDB 2011) Dvě třetiny domácností juniorů bydlely v bytových domech a zhruba třetina v domech rodinných. Nejvíce juniorů obývalo nájemní byty (36,5 %), u neúplných rodin juniorů to bylo ještě častěji (43,1 % domácností). Více než čtvrtina úplných rodinných domácností juniorů bydlela ve vlastním domě a pětina měla byt v osobním vlastnictví. Třetina domácností jednotlivců žila v nájmu a 17 % měla byt v osobním vlastnictví. (SLDB 2011) Domácnosti juniorů nejčastěji obývaly byt se třemi obytnými místnostmi (včetně kuchyně), úplné rodiny měly častěji k dispozici větší byty než neúplné rodiny a domácnosti jednotlivců. Obecně domácnosti juniorů, pokud bydlí v rodinných domech, obývají více místností a mají k dispozici větší obytnou plochu, než je tomu v bytových domech. (SLDB 2011) Mladá generace v Královéhradeckém kraji

11 Do základních uměleckých škol chodilo v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2016/17 celkem žáků, z toho bylo dívek, tj. 69,2 %. Jejich počet dlouhodobě postupně roste. Tři pětiny z nich navštěvují hudební obory. V Královéhradeckém kraji bylo v loňském školním roce 263 školních družin, tj. 6,5 % z celkového počtu v ČR, tento počet je dlouhodobě bez výrazných výkyvů. Školních klubů bylo v kraji 28 a bylo v nich zapsáno 1,5 tisíce účastníků. Ve školním roce 2016/17 existovalo v kraji i 28 středisek volného času. Tato zařízení navštěvovalo téměř 19 tisíc účastníků, z nichž 78 % tvořili žáci. Ve veřejných knihovnách bylo v kraji registrováno dětí do 15 let, což bylo 6,3 % dětských čtenářů České republiky. Jejich podíl na počtu dětí ve věku 6 14 let byl 47,3 % a bylo to o 7,5 procentních bodů více než v ČR, kde byl tento podíl 39,8 %. Nejvyšší podíl malých čtenářů mělo Hl. město Praha, nejnižší pak Ústecký kraj. Královéhradecký kraj se zařadil na 4. místo ještě za Kraj Vysočinu a Zlínský kraj. Jednotlivci ve věku let používali internet z 92,5 %. Tři čtvrtiny juniorů používalo internet na mobilním telefonu a ve srovnání s celorepublikovým průměrem to bylo o 4,6 procentního bodu více. Celkem 86,2 % juniorů využívalo sociální sítě, a to bylo shodně jako za celou ČR. V Královéhradeckém kraji bylo ke konci roku 2016 členy České unie sportu více než 64 tisíc osob. V celé ČR bylo evidováno 1,1 mil. členů a kraj se na tomto počtu podílí 5,7 %, nejvyšší podíl měl kraj Středočeský (13,3 %) a nejnižší Karlovarský kraj (2,8 %). Sportovalo se celkem v sportovních oddílech. Stejně jako v celé České republice bylo v kraji nejvíce fotbalových sportovních oddílů (192) s téměř 19 tisíci členy, což bylo 29 % členské základny kraje. Z toho podle věku bylo u žáků 23 % fotbalistů z celkového počtu žáků a u dorostenců dokonce 43 % fotbalistů z celkového počtu dorostenců, fotbalová mládež tak tvořila přes 28 % mládeže unie sportu kraje. Druhým nejčastějším sportovním odvětvím byl v kraji sport pro všechny s téměř 5 tisíci sportovci v 78 oddílech a následoval volejbal a tenis s 3,5 tisíci členy. V roce 2016 bylo v kraji zjištěno celkem trestných činů. Počet zjištěných trestných činů byl nejnižší od roku Z celkového počtu stíhaných a vyšetřovaných osob v kraji, jejichž počet činil v roce 2016 přes 5 tisíc, bylo 282 osob ve věku do 17 let, tj. 5,6 %. Mezi skutky spáchanými dětmi byly nejčastěji majetkové činy, převažují krádeže, z toho nejvíce krádeže prosté, které v roce 2016 tvořily v kraji téměř třetinu majetkových činů. Mezi kraji ČR se pohybujeme v majetkové trestné činnosti v přepočtu na dětí ve věku 1 17 let hodnotou 0,8 kolem průměru za celou republiku. Relativně nejvíce těchto činů bylo zjištěno v Ústeckém kraji (1,3 ) a nejméně v kraji Středočeském a Hl. městě Praze (0,5 ). Čtyři pětiny dopravních nehod v kraji zavinili řidiči motorového vozidla, z nich byla více než čtvrtina ve věku do 29 let a mezi nimi bylo 13 řidičů nezletilých. V Královéhradeckém kraji přišlo k volbám do Zastupitelstev krajů ve dnech 7. a 8. října 2016 celkem voličů, což představuje 37,33 % celkového počtu registrovaných voličů v kraji. Podle věkové struktury obyvatelstva kraje k bylo 17,6 % voličů ve věku let. K volbám do Zastupitelstev obcí ve dnech října 2014 přišlo celkem voličů, což představuje 47,75 % celkového počtu registrovaných voličů v kraji. Podle věkové struktury obyvatelstva kraje k bylo 16,7 % voličů ve věku let. 10 Mladá generace v Královéhradeckém kraji

12 tis. osob 1. Demografické charakteristiky Český statistický úřad zpracovává a publikuje údaje o počtu a složení obyvatel i jeho vývoji každé čtvrtletí. Věková struktura obyvatel je zveřejňována jednou ročně a součástí těchto výstupů jsou i informace o složení populace podle základních věkových skupin v České republice a územním členění podle krajů, okresů, správních obvodů, měst a obcí. Analýzy demografického vývoje z posledních let i zpracované projekce počtu obyvatelstva potvrzují obecné stárnutí populace České republiky i Královéhradeckého kraje, který patří k populačně nejstarším mezi kraji. V této kapitole byly podrobněji zpracovány údaje za juniory, tzn. věkovou skupinu osob do 29 let jako celek, případně s větším detailním rozborem podle věku vzhledem k dostupnosti statistických dat. Demografická analýza zahrnuje vývoj počtu populace juniorů včetně projekce, změny věkové struktury, index stáří a dále narození, plodnost, úmrtnost, příčiny smrti, naději dožití, stěhování, sňatky a rozvody. V současné době je Královéhradecký kraj populačně nejstarší v České republice. Průměrný věk dosáhl v minulém roce 42,7 let, zatímco před deseti lety to bylo 40,6 roků a v roce 2001 jen 39,3 let. Průměr za celou republiku činil 42,0 roků. Zároveň patří kraj k polovině krajů, které početně postupně ztrácejí obyvatelstvo. Za předpokladu uvedeného vývoje plodnosti, úmrtnosti a migrace zůstane i na počátku druhé poloviny tohoto století na přední pozici mezi kraji. Podíl juniorů na celkové populaci bude postupně klesat. Zpracovaná projekce nadále potvrdila, že Královéhradecký kraj je populačně stabilní. Vývoj počtu juniorů, změny věkové struktury, index stáří V Královéhradeckém kraji žilo ke konci roku 2016 celkem juniorů, z toho bylo juniorů-mužů, tj. 51,5 % a juniorek-žen, tj. 48,5 %. Jejich počet se za posledních deset let snížil o desetinu, tj. o 18,5 tis. Početně nejvíce juniorů žije v okrese Hradec Králové ( osob), kde je výrazný vliv krajského města, nejméně v okrese Jičín ( osob). Podíl juniorů na celkové populaci dosáhl 31,4 % z celkového počtu obyvatel, což je nejnižší podíl v dlouhodobém vývoji a v souvislosti s obecným trendem stárnutí populace se bude nadále snižovat. Mezi kraji je to 9. pořadí a průměr za ČR činil 31,6 %. Nejvyšší podíl juniorů je ve Středočeském kraji (32,6 %), který má nejmladší populaci mezi kraji. Naopak nejnižší podíl juniorů 30,2 % byl v Hl. městě Praze. Mladá generace podle věkových skupin v Královéhradeckém kraji Graf 1.1 Mladá generace podle věkových skupin v Královéhradeckém kraji Věk: 0 4 roky 5 9 let let let let let Podíl mladé generace byl v roce 2016 nejvyšší v okrese Rychnov nad Kněžnou (32,2 %) a nejnižší v okrese Hradec Králové (30,9 %). Ze správních obvodů byl nejvyšší podíl juniorů v SO ORP Jaroměř. V krajském městě Hradec Králové žilo na konci minulého roku juniorů, což představuje 30 % obyvatel města, 55 % juniorů z celého okresu a 16 % juniorů kraje. Druhý největší počet juniorů podle obcí v počtu osob bydlí ve městě Trutnov (31 % obyvatel města, 26 % juniorů z celého okresu a 5,5 % juniorů kraje) a třetí místo patří Náchodu s juniory (31 % obyvatel města, 18 % juniorů z celého okresu a 3,6 % juniorů kraje). Mladá generace v Královéhradeckém kraji

13 12 Mladá generace v Královéhradeckém kraji

14 % Podíl juniorů v populaci postupně klesá, od roku 2001 z 39,0 % na 34,7 % v roce 2007 a 31,4 % v roce Z pohledu podrobnější věkové struktury dětí do 15 let a mladých 15 29letých je výrazně odlišný trend. Zatímco podíl dětí 0 14letých je spíše stabilní, zastoupení 15 29letých meziročně postupně klesá, a to již od počátku sledovaného období roku Kromě správního obvodu ORP Hradec Králové došlo ve všech správních obvodech v kraji k poklesu podílu dětí do 15 let na celkové populaci, nejvyšší pokles byl do -3 procentních bodů v ORP Broumov, většina správních obvodů jen do -1,5 procentních bodů. Ve věkové skupině let se snížil jejich podíl u všech správních obvodů a s větší intenzitou, což bylo v rozmezí -6,5 až -8 procentních bodů, nejvíce ve správních obvodech Vrchlabí a Rychnov nad Kněžnou. Graf 1.2 Složení mladé generace podle věkových skupin v Královéhradeckém kraji Složení mladé generace podle věkových v letech skupin 2007 v Královéhradeckém až 2016 kraji Věk: 0 4 roky 5 9 let let let let let Mladá generace v Královéhradeckém kraji

15 % z úhrnu obyvatel ve věku do 29 let Podle velikostních skupin obcí v kraji je převážná většina venkovských obcí ve skupině do obyvatel a města ve velikostní skupině nad obyvatel, i když je v kraji deset měst s počtem obyvatel mezi 500 a obyvateli. Většina uvedených velikostních skupin obcí má podobné rozložení mladých do 29 let podle pětiletých věkových skupin. Odlišuje se pouze Krajské město Hradec Králové, kde je nejvyšší podíl mladých ve věku let a nejnižší podíl tří věkových skupin od 10 do 24 let. Více než pětina 25 29letých bydlí ještě ve velkých městech Trutnov a Náchod a ve velikostní skupině obyvatel, kde je 19 obcí a měst. Graf 1.3 Věková struktura mladé generace podle velikostních skupin obcí v roce do počet obyvatel obce Věk: 0 4 roky 5 9 let let let let let a více Královéhradecký kraj je v České republice populačně nejstarší. Průměrný věk dosáhl v minulém roce 42,7 let. Nejmladší obyvatelstvo žilo v okrese Rychnov nad Kněžnou (42,2 let) a nejstarší v okrese Hradec Králové (43,0 let). Z územního pohledu správních obvodů byl nižší průměrný věk v 10 správních obvodech ORP, zbývajících 5 správních obvodů překročilo průměrný věk kraje (Dvůr Králové nad Labem, Nové Město nad Metují, Nová Paka, Hradec Králové, Náchod). Nejmladší byly správní obvody Jaroměř a Rychnov nad Kněžnou. Věkovou strukturu charakterizují také ukazatele index stáří a indexy závislosti. Index stáří udává počet osob 65 a více letých na 100 dětí ve věku 0 14 let. Královéhradecký kraj zaujímá první místo mezi kraji hodnotou 132 seniorů na 100 dětí a je nad celorepublikovým průměrem (120,7) o 11,3 procentních bodů. Následuje v pořadí kraj Zlínský (131,1), naopak Středočeský kraj měl nejnižší hodnotu (101,5). Ekonomické zatížení produktivní složky obyvatelstva měříme pomocí indexů závislosti. Zastoupení dětí a populace osob 65 a víceletých v porovnání k osobám ve věku ekonomické aktivity let je v Královéhradeckém kraji rovněž nejvyšší mezi kraji, což je 55 dětí a seniorů na 100 osob ve věku let. Narození a jejich struktura V průběhu roku 2016 se v Královéhradeckém kraji živě narodilo dětí, tj. 10,2 dětí na obyvatel středního stavu (2 880 chlapců a dívek). V porovnání s rokem 2015 to bylo o 34 dětí více. V manželství se narodilo dětí, tj. 49,3 %. Nejvíce dětí (2 666, tj. 47,5 %) se narodilo jako prvorozených, dětí (tj. 37,1 %) se narodilo jako druhých v pořadí, zbývajících 867 dětí (tj. 15,4 %) se narodilo jako třetí a další sourozenec. Nejvíce dětí se narodilo v absolutním i relativním vyjádření v okrese Hradec Králové (1 709 dětí, tj. 10,5 ). Přirozenou měnou v kraji ubylo celkem 65 obyvatel, více narozených než zemřelých bylo v roce 2016 zaznamenáno v okresech Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou, ve zbývajících třech okresech byl přirozený úbytek obyvatel. 14 Mladá generace v Královéhradeckém kraji

16 osob podíl na celkem živě narozených (%) Graf 1.4 Živě narození matkám ve věku do 29 let v Královéhradeckém kraji živě narození matkám ve věku do 29 let podíl na celkem živě narozených Matkám do 29 let věku se narodilo v roce 2016 v kraji dětí, tj. 45,5 % z narozených dětí v kraji. S odsouváním narození dítěte do pozdějšího věku došlo k výraznému poklesu tohoto podílu, neboť v roce 2001 činil podíl dětí narozených matkám ve věku do 29 let 76,2 %. V čase tento podíl meziročně postupně klesal, od roku 2012 je intenzita poklesu již velmi malá. Průměrný věk matky při narození dítěte činil v kraji 30,6 let, z toho při narození 1. dítěte 28,5 let. V roce 2001 to bylo 25,2 let. Nejvíce poklesla plodnost u žen ve věku let, za deset let o 15 procentních bodů. Naopak vzrostla o téměř 23 procentních bodů plodnost u žen v další věkové skupině let a o 16 procentních bodů u žen ve věku let. Stále více dětí se rodí mimo manželství. V roce 2016 tento podíl poprvé překročil hranici 50 %, z toho matkám ve věku do 29 let ještě více, a to 59,9 %. Nejvíce dětí narozených mimo manželství bylo ve správním obvodu ORP Broumov, naopak nejméně ve správním obvodu Nové Město nad Metují. Mladá generace v Královéhradeckém kraji

17 Tab Míry plodnosti podle věku žen Míry plodnosti podle věku žen 1) ,5 10,4 10,3 10,0 8,5 10,6 11,0 11,6 12,4 12, ,5 51,1 48,5 46,3 40,4 43,2 41,2 44,2 46,0 48, ,9 108,2 110,7 105,9 95,9 96,2 98,4 98,8 100,6 100, ,8 100,2 98,8 98,7 97,2 97,4 101,7 104,2 108,7 110, ,9 33,0 37,9 38,7 35,7 37,6 39,2 42,7 43,6 47, ,1 4,7 6,7 6,4 5,7 6,5 5,9 7,2 8,9 8, ,2 0,2 0,2 0,2 0,3 0,7 0,4 0,2 0,4 0, ,8 47,7 47,9 46,3 42,4 43,0 43,4 44,5 45,6 46,4 Úhrnná plodnost 2) 1,492 1,528 1,559 1,526 1,419 1,463 1,494 1,546 1,600 1,647 1) počet živě narozených dětí ženám v určitém věku na žen v daném věku 2) průměrný počet živě narozených dětí, které by se narodily jedné ženě za předpokladu, že by míry plodnosti podle věku zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce zůstaly během jejího reprodukčního období (15-49 let) neměnné Na počátku 21. století dosahovala podle analýzy ČSÚ úroveň plodnosti v ČR i ve všech jejích krajích historického minima. I nejvyšší zaznamenané hodnoty, které připadaly na kraje severozápadních Čech (Karlovarský, Ústecký, Liberecký), byly nižší než 1,3 dítěte na jednu ženu, tedy úroveň považovanou za velmi nízkou. Teprve kolem roku 2004 se ukazatel úhrnné plodnosti začal výrazněji zvyšovat, ženy realizovaly dříve odkládané porody, zároveň věkem nejvyšší plodnosti procházely silné generace žen narozených na konci sedmdesátých let. Růst úhrnné plodnosti se zastavil v roce 2008, kdy průměrný počet dětí připadající na jednu ženu dosáhl v jednotlivých krajích hodnoty 1,37 až 1,61. V Královéhradeckém kraji se rostoucí úhrnná plodnost zastavila až v roce 2009 hodnotou 1,53 a začala klesat do roku 2014 a poslední dva roky opět vzrostla na loňských 1, Mladá generace v Královéhradeckém kraji

18 Tab. 1.2 Živě narození podle porodní hmotnosti a týdne těhotenství v roce 2016 z toho podle týdne těhotenství Celkem do a více nezjištěno Živě narození z toho podle porodní hmotnosti: do 1999 g g g g g g g a více nezjištěno Živě narození matkám ve věku do 29 let z toho podle porodní hmotnosti: do 1999 g g g g g g g a více nezjištěno Nejvíce dětí se v kraji rodí s porodní váhou 3 až 3,5 kg, stejně tak ženám do 29 let věku. Následují kategorie o jedno vyšší a nižší, tj. 3,5 až 4 kg a 2,5 až 3 kg. Tab. 1.3 Míry potratovosti podle věku žen Míry potratovosti podle věku žen 1) ,5 10,5 9,4 9,0 8,3 7,4 8,6 9,1 8,5 9, ,3 18,1 17,1 17,0 17,9 18,8 17,0 17,1 17,2 17, ,2 27,3 28,2 27,5 22,9 25,4 27,3 25,1 22,8 26, ,9 26,8 30,3 27,1 28,7 26,7 24,5 29,0 25,8 24, ,9 20,6 19,8 21,0 20,9 19,0 19,0 18,3 18,5 20, ,5 8,8 8,5 9,1 9,4 8,9 9,5 8,6 9,3 8, ,5 1,1 1,2 1,6 0,9 1,1 0,7 1,3 0,9 0, ,2 17,0 17,3 16,8 16,2 15,8 15,6 15,7 14,8 15,3 Úhrnná potratovost 2) 0,567 0,564 0,570 0,558 0,542 0,535 0,531 0,541 0,513 0,536 1) počet potratů žen v určitém věku na žen v daném věku 2) průměrný počet potratů, který by připadl na jednu ženu za předpokladu, že by míry potratovosti podle věku zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce zůstaly během jejího reprodukčního věku (15-49 let) neměnné Mladá generace v Královéhradeckém kraji

19 Tab. 1.4 Míry indukované potratovosti podle věku žen Míry indukované potratovosti podle věku žen 1) ,9 8,8 7,3 7,0 7,0 5,2 7,0 7,2 7,3 7, ,5 12,8 12,1 11,7 12,1 13,1 13,5 12,6 12,9 12, ,2 14,5 15,5 15,1 12,9 14,3 15,5 15,2 13,1 14, ,2 14,1 16,7 14,1 15,9 15,7 13,7 18,1 13,7 14, ,4 12,8 13,7 12,8 12,9 11,6 11,3 12,1 12,0 11, ,1 6,2 5,3 6,3 6,3 6,2 5,5 6,1 5,9 5, ,4 0,8 1,0 1,0 0,7 0,8 0,4 1,1 0,6 0, ,8 10,4 10,7 10,0 10,0 9,8 9,7 10,4 9,3 9,1 Úhrnná indukovaná potratovost 2) 0,394 0,349 0,358 0,338 0,337 0,333 0,332 0,361 0,326 0,323 1) počet interrupcí žen v určitém věku na žen v daném věku 2) průměrný počet interrupcí, který by připadl na jednu ženu za předpokladu, že by míry indukované potratovosti podle věku zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce zůstaly během jejího reprodukčního věku (15-49 let) neměnné Zemřelí, příčiny úmrtí, naděje dožití V kraji zemřelo během roku 2016 celkem obyvatel, z toho bylo 54 juniorů, tj. 1 %. V přepočtu na obyvatel středního stavu to bylo 10,3 osob. Proti stejnému období roku 2015 se počet zemřelých snížil o 155 osob, u juniorů o 14 osob. Absolutně nejvíce obyvatel zemřelo v okrese Hradec Králové (1 673 osob, z toho 1,1 % juniorů), nejméně v okrese Rychnov nad Kněžnou (784 osob, z toho 0,6 % juniorů). Přirozenou měnou v kraji ubylo 65 obyvatel, zatímco v roce 2015 v kraji přirozeně ubylo 254 obyvatel. Naposledy byl v kraji roční přirozený přírůstek obyvatel zaznamenán v roce V období leden až prosinec 2016 se v okresech Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou více obyvatel narodilo, než zemřelo, v okresech Jičín, Náchod a Trutnov byl zaznamenán přirozený úbytek obyvatel. Důsledkem přirozené měny přibylo absolutně i relativně nejvíce obyvatel v okrese Rychnov nad Kněžnou (přírůstek 37 obyvatel, tj. 0,5 ). Roční počet zemřelých juniorů se od roku 2001 pohyboval v kraji mezi 114 a 52 osobami podle vývoje v jednotlivých letech a v posledních letech se spíše snižoval. Úmrtnost je základní demografický proces pro stanovení trendu vývoje počtu obyvatel v dalších letech. Z hlediska pohlaví byl vývoj úmrtnosti v neprospěch mužů a jejich zastoupení se v čase spíše snižovalo. U zemřelých juniorů převažovaly vnější příčiny úmrtí, dopravní nehody a sebevraždy. Stabilní životní podmínky v Královéhradeckém kraji se odrážejí pozitivně v naději na dožití, kde kraj dosahuje příznivých výsledků. Kraj má v současnosti sice nejvyšší průměrný věk obyvatel mezi kraji, ale zároveň jednu z nejvyšších nadějí dožití mužů i žen při narození. U mužů je to mezi kraji 3. místo a u žen 5. místo. Posunem úmrtnosti do vyššího věku dlouhodobě roste naděje dožití. Je to i základní ukazatel využívaný při výpočtu projekce obyvatel kraje. Ukazatel naděje dožití vyjadřuje průměrný počet let, který má naději prožít osoba v daném věku při zachování řádu úmrtnosti sledovaného období daného úmrtnostní tabulkou. Počítá se každoročně za Českou republiku, za kraje za dvouletá období a za okresy a správní obvody za pětiletá období kvůli vyloučení nahodilých výkyvů. Stejně jako v celé republice i v Královéhradeckém kraji hodnota tohoto ukazatele dlouhodobě roste a je nad celostátním průměrem. Od roku 2001 vzrostla naděje dožití u mužů při narození z 72,5 let na 77 roků, tj. o 4,5 roků a u žen ze 79 roků na 82,2 roků, tj. o 3,2 roků. Znamená to dále, že muž ve věku 30 let má naději prožít dalších 45,3 let a žena 51,6 let. 18 Mladá generace v Královéhradeckém kraji

20 Mladá generace v Královéhradeckém kraji

21 Věk ženicha: Sňatky, rozvody K bylo v kraji uzavřeno sňatků, což bylo o 100 sňatků více než ke konci roku 2015 a nejvíce od roku V relativním vyjádření bylo uzavřeno 4,7 sňatků na obyvatel středního stavu. Tři čtvrtiny ženichů i nevěst uzavíralo sňatek poprvé. Průměrný věk snoubenců za posledních 10 let postupně roste, při prvním sňatku byl ženich 31,8letý a nevěsta 27,1letá. Muži ve věku do 29 let uzavřeli v roce 2016 celkem 834 sňatků, většina (685 sňatků) jich bylo ve věkové skupině 25 29letých. Žen ve věku do 29 let uzavřelo v roce 2016 celkem sňatků, většina (685 sňatků) jich bylo ve věkové skupině 25 29letých. Tab. 1.5 Sňatky podle bydliště ženicha Sňatky z toho ženichové ve věku: do 19 let let let z toho nevěsty ve věku: do 19 let let let Sňatky mužů ve věku do 29 let podle rodinného stavu ženicha: svobodný rozvedený Sňatky žen ve věku do 29 let podle rodinného stavu nevěsty: svobodná rozvedená Z celkového počtu sňatků bylo uzavřeno mezi svobodnými snoubenci, tj. dvě třetiny. Nejčetnější kombinace v počtu 36 sňatků byl 30letý ženich a 28letá nevěsta, následoval vzájemný věk 28letý ženich a 27letá nevěsta (28 sňatků), 29letý ženich a 27letá nevěsta (27 sňatků) a 27letý ženich a 26letá nevěsta (27 sňatků). Svobodný ženich byl nejčastěji ve věku 30 a 29 let a svobodná nevěsta v pořadí ve věku 27, 26 a 28 let. Tab. 1.6 Sňatky podle vzájemného věku svobodných snoubenců v roce 2016 Věk nevěsty Celkem do a více Celkem do a více Mladá generace v Královéhradeckém kraji

22 V loňském roce bylo v kraji rozvedeno manželství, meziroční pokles činil 60 rozvodů a bylo jich nejméně za uplynulých 10 let. Na obyvatel středního stavu bylo v kraji rozvedeno 2,4 manželství. Na 100 sňatků připadlo 50,7 rozvodů, což je nejméně ve sledovaném období. Průměrný věk při prvním rozvodu byl 42,4 let u muže a 39,7 let u ženy. Z celkového počtu bylo 53,5 % rozvodů s nezletilým dítětem a 8 % do 1 roku trvání manželství. Podobný vývoj zaznamenaly i rozvody mužů do 29 let, kterých bylo v roce 2016 celkem 77 oproti 186 v roce 2007 a žen do 29 let věku, těch bylo 138 oproti 320 v roce Stěhování, dlouhodobá migrace Na základě demografických výsledků o migraci obyvatel nedošlo v Královéhradeckém kraji k žádné velké migraci juniorů. Od roku 2001 došlo u juniorů k přírůstku vlivem stěhování v období ekonomického rozvoje v letech 2005 až 2008 a potom následovala stagnace a od roku 2011 naopak úbytek juniorů migrací. Stěhováním ubylo obyvatelstvo za posledních 5 let ve všech správních obvodech kromě Hradce Králové a Jičína, nejvíce ve správním obvodu ORP Broumov. K činilo migrační saldo -552 obyvatel, zatímco ke konci roku 2015 dosahovalo migrační saldo v kraji kladných hodnot (přírůstek 85 osob). Přírůstek obyvatel stěhováním byl zaznamenán v okresech Hradec Králové a Jičín, v dalších třech okresech kraje obyvatelstva v důsledku stěhování ubylo. Absolutně i relativně ubylo důsledkem stěhování nejvíce obyvatel v okrese Náchod (úbytek 347 obyvatel, tj. 3,1 ). Z kraje se v průběhu roku 2016 vystěhovalo celkem obyvatel, z toho do ostatních krajů ČR a 435 do ciziny. Do ciziny se stěhovalo více mužů (53,6 %). Do kraje se přistěhovalo obyvatel, z toho z jiných krajů ČR a 952 obyvatel z ciziny. Podíl přistěhovalých mužů z ciziny byl vyšší než podíl přistěhovalých žen (muži 56,8 %). Juniorů se do kraje v roce 2016 přistěhovalo a se jich zároveň vystěhovalo, došlo tak k úbytku vlivem stěhování o 258 osob. Tento trend je po roce 2011 podobný, přírůstek 64 juniorů stěhováním byl zaznamenán jen v roce Stěhují se častěji junioři 15 29letí než děti. Mladá generace v Královéhradeckém kraji

23 Z celkového počtu obyvatel kraje bylo cizinců, z toho bylo cizinců ve věku do 29 let. Podíl cizinců na obyvatelstvu kraje činil 2,6 % a je dlouhodobě stabilní. Podíl cizinců juniorů představoval 2,9 % z celkového počtu obyvatel kraje a 26,3 % z celkového počtu cizinců kraje. Obyvatelstvo podle SLDB 2011 (rodinný stav, národnost, víra) Další charakteristiky populace juniorů v kraji poskytují výsledky sčítání lidu, domů a bytů k Data byla poprvé zpracována podle místa obvyklého pobytu, tj. v místě, kde byla sčítaná osoba členem konkrétní domácnosti a kde obvykle bydlela. Proto jsou data získaná ze sčítání lidu odlišná od každoročních bilancí obyvatelstva, kde jsou započteni obyvatelé s trvalým či dlouhodobým pobytem. Podle výsledků sčítání mělo v kraji v roce 2011 obvyklý pobyt obyvatel do 29 let, z toho bylo 50,9 % žen, což bylo shodně jako v celé populaci kraje. Z výsledků sčítání jsou k dispozici údaje o rodinném stavu, národnosti, víře i rodácích. Podle rodinného stavu je u populace juniorů vyšší zastoupení svobodných než u celé populace. Téměř 90 procent populace do 29 let bylo svobodných, necelá desetina žila v manželství a pouhé jedno procento bylo rozvedených. U mladých mužů bylo více svobodných (o 8 procentních bodů) než u mladých žen. Převaha ženatých a vdaných byla zaznamenána od věkové skupiny let. Tab. 1.7 Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věku Zdroj: SLDB 2011 Muži celkem z toho Ženy z toho svobodní ženatí rozvedení ovdovělí celkem svobodné vdané rozvedené ovdovělé Počet obyvatel v % 100,0 33,9 51,8 11,2 3,1 100,0 23,9 48,9 13,1 14,0 z toho ve věku let v % 100,0 92,8 6,4 0,6 0,0 100,0 84,8 13,5 1,6 0,0 v tom ve věku: ,3 33,6 0,5 1,6 14,3 31,1 36,6 0,6 0,8 0, ,8 35,5 12,4 7,9 28,6 34,4 37,6 16,8 11,7 18, ,9 30,9 87,1 90,5 57,1 34,5 25,8 82,6 87,5 81,8 22 Mladá generace v Královéhradeckém kraji

24 Otázka národnosti a víry byla ve sčítání ponechána na vůli obyvatel. Respondenti údaje nemuseli vyplnit, proto jsou výsledky ovlivněny touto skutečností a struktura odpovědí je proto počítána na zjištěné odpovědi. Národnost neuvedla čtvrtina obyvatel kraje, u juniorů to byla necelá pětina. V Královéhradeckém kraji je vyšší zastoupení české národnosti než v průměru České republiky a zůstalo stejnorodé jako v předchozím sčítání. U juniorů bylo zastoupení české národnosti také nejčastější. K náboženskému vyznání se v kraji vyjádřilo 46 % obyvatel. Výsledky sčítání lidu poskytly také porovnání místa narození se současným bydlištěm juniorů. Jednalo se o bydliště matky v době narození sčítané osoby, které je podle metodiky sčítání obvykle totožné s prvním bydlištěm, kde sčítaná osoba po narození žila. Jako rodáci byli sečteni ti, u nichž bylo v době sčítání místo současného pobytu stejné jako bydliště matky v době jejich narození. U těchto výsledků bylo velmi málo nezjištěných údajů. Silné pouto k místu svého narození v kraji přetrvává. Podle sčítání 2011 žilo ve své rodné obci 45,6 % obyvatel, juniorů-rodáků ve věku let pak polovina. Větší podíl rodáků-juniorů byl zejména v okresech Náchod a Trutnov. Muži mají větší fixaci na místo narození, ženy ve větší míře následují po sňatku manžela do místa bydliště. Mezi hlavní rozdíly mezi mladou a starší generací patřilo vyšší zastoupení osob ve věku 65 a více let pocházejících ze zahraničí. Projekce obyvatelstva do roku 2050 Královéhradecký kraj bude mít i v polovině století přes půl miliónu obyvatel, jak vyplynulo z poslední projekce obyvatel krajů zpracované ČSÚ. V roce 2050 bude v kraji žít téměř o desetinu obyvatel méně, což představuje zhruba 50 tisíc osob. Obyvatel ve vyšších věkových kategoriích bude přibývat a naopak bude klesat počet obyvatel v produktivním věku i dětí. Průměrný věk obyvatel vzroste o sedm let, ze současných 42,7 let na 48,8 let. Podle výsledků projekce obyvatel bude v kraji v roce 2050 celkem 136 tisíc juniorů, což je 27 % z celkového počtu obyvatel kraje při současných 31,4 %. Očekává se, že jejich počet se sníží do poloviny století o 37 tisíc ze současných 173 tisíc, tj. pokles o více než pětinu. Mladá generace v Královéhradeckém kraji

25 tis. osob Tab. 1.8 Věková struktura obyvatelstva podle projekce Zdroj: publikace ČSÚ Projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku Obyvatelstvo celkem (k 1. 1.) z toho ve věku 0 29 let podíl v % 30,5 29,2 28,9 28,6 27,6 27,2 27,0 v tom ve věku (%): 0 4 let 15,0 14,5 13,8 13,9 15,0 15,6 15,5 5 9 let 16,5 15,9 15,1 14,5 14,9 15,8 16, let 17,9 17,4 16,3 15,6 15,3 15,6 16, let 15,1 18,9 17,9 16,9 16,6 16,1 16, let 15,7 16,4 19,7 18,8 18,3 17,7 17, let 19,8 16,8 17,1 20,3 19,9 19,2 18,6 Zatímco podíl celkového počtu juniorů se bude postupně v prognózovaných letech snižovat, u pětiletých věkových skupin juniorů bude docházet k různým vlnám vzhledem k ročníkům narození. Rozdíly však budou jen kolem jednoho procentního bodu. V polovině století budou nejčastější věkovou skupinou 25 29letí a nejnižší 0 4letí, stejně jako v roce Očekává se klesající tendence narozených, když podle výsledků projekce má být v kraji v roce 2020 celkem 4,7 tisíc živě narozených a v roce 2050 stále více než 4 tisíce narozených dětí. Úhrnná plodnost by měla spíše stagnovat nebo mírně růst. Královéhradecký kraj patří v současné době mezi polovinu krajů, které ztrácí obyvatelstvo. Zpracovaná projekce nadále potvrdila, že Královéhradecký kraj je populačně stabilní s projevem obecného procesu stárnutí obyvatelstva České republiky. V projektovaném období se předpokládá zvýšení naděje dožití při narození u mužů na 83,7 roků a u žen na 88,5 roků. Graf 1.7 Mladá generace podle věkových skupin v Královéhradeckém kraji do roku 2050 Zdroj: publikace ČSÚ Projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku Věk (k 1. 1.): let let let let 5 9 let 0 4 roky Index stáří vzroste do roku 2050 téměř na hodnotu 250, to znamená, že na 100 dětí připadne 250 seniorů. Růst bude také index ekonomického zatížení, který porovnává počet osob ve věku 0 14 let a 65 a více let na 100 osob ve věku let. Index bude směřovat k úrovni početního vyrovnání (100) těchto dvou složek populace. 24 Mladá generace v Královéhradeckém kraji

26 2. Vzdělání a vzdělávání Vzdělání i vzdělávání obyvatelstva se v posledních desetiletích kontinuálně vyvíjí v souvislosti se sociálními a ekonomickými změnami v ČR, reaguje na dlouhodobý vývoj situace na trhu práce. Oblast vzdělávání je v gesci rezortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, jednotlivé úrovně a obory vzdělávací soustavy v ČR jsou koncipovány v souladu s mezinárodní standardní klasifikací vzdělávání (ISCED). Lze konstatovat, že v dlouhodobém pohledu se zvyšuje podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním, zároveň se výrazně snižuje podíl obyvatel se základním a neukončeným vzděláním. Jako problematický se jeví pokles zájmu o střední vzdělání bez maturity, tj. o učební obory, jejichž absolventi na trhu práce v současnosti chybí. Počty dětí, žáků a studentů v jednotlivých typech vzdělávacích institucí v rámci vzdělávacího systému ČR se vyvíjí v kontextu demografických trendů v posledních desetiletích. Počty studentů středních a vysokých škol jsou stále ještě ovlivněny výrazným úbytkem narozených dětí v 90. letech 20. století a počátku 21. století. Baby boom v letech 2007 až 2009, kdy zakládaly rodiny silné populační ročníky 70. let 20. století, se v současnosti projevuje nárůstem počtu dětí v základních školách. Počty dětí v mateřských školách bude v nejbližších letech ovlivňovat mírný nárůst narozených v letech 2014 až Vzdělanost podle nejvyššího ukončeného vzdělání Vzdělanost obyvatelstva ČR podle nejvyššího ukončeného vzdělání je mapována jednou za deset let při sčítání lidu, domů a bytů. Při porovnání dosaženého vzdělání podle SLDB 2011 u všech obyvatel starších 15 let a obyvatel do 29 let jsou patrné rozdíly podle jednotlivých stupňů vzdělání. Zatímco u vyšších stupňů vzdělání (středoškolské s maturitou, vyšší odborné a vysokoškolské) jsou podíly mladší generace výrazně vyšší než u populace celkem, u nižšího vzdělání (středoškolské bez maturity, základní včetně neukončeného) jsou podíly mladé generace pod hodnotou podílu za obyvatelstvo celkem. Vyššího stupně vzdělání dosahují v mladé generaci spíše ženy, jejich podíly převyšují podíly mužů u vysokoškolského, vyššího odborného i středoškolského vzdělání s maturitou, muži vykazují vyšší podíly u středoškolského vzdělání bez maturity a základního včetně neukončeného. Je nutné upozornit, že u necelých 5 % obyvatel nebylo nejvyšší dosažené vzdělání zjištěno, tímto faktem může být vzdělanostní struktura obyvatelstva mírně zkreslena. Tab. 2.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání, pohlaví a věku Zdroj: SLDB 2011 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let celkem v tom z toho věková skupina Osoby ve věku let podle pohlaví muži ženy muži ženy Počet obyvatel v tom (%): bez vzdělání 0,5 0,4 0,5 0,3 0,5 0,5 0,5 0,6 základní vč. neukončeného 17,6 13,5 21,5 77,3 9,4 7,0 7,8 6,0 střední vč. vyučení (bez maturity) 35,5 41,6 29,7 6,3 23,4 27,4 33,9 20,4 úplné střední s maturitou 27,4 25,2 29,6 5,2 51,2 32,6 29,7 35,7 nástavbové a vyšší odborné 4,3 3,3 5,2 0,1 3,9 6,6 5,0 8,3 vysokoškolské 10,1 10,9 9,4-6,8 20,2 16,5 24,1 nezjištěno 4,6 5,1 4,1 10,9 4,7 5,8 6,6 4,9 Při porovnání regionálních disparit vzdělanosti obyvatelstva je patrné, že nejvyšší podíly obyvatel se středoškolským, vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním jsou ve velkých městech a jejich správních obvodech, zatímco v periferních či horských oblastech je podíl obyvatelstva s vyšším stupněm vzdělání výrazně nižší. V Královéhradeckém kraji vykazuje nejvyšší podíl obyvatel s vyšším stupněm vzdělání správní obvod Hradec Králové (více než 70 %), naopak mezi oblasti s nejnižším podílem obyvatel se středoškolským vzděláním s maturitou a vyšším patří správní obvody Broumov, Vrchlabí a Nový Bydžov. 25 Mladá generace v Královéhradeckém kraji

27 Mateřské školy Mateřské školy navštěvovalo v kraji v roce 2016 více než 19 tisíc dětí, po výrazném nárůstu v letech 2009 až 2011 jejich počet v posledních letech spíše stagnoval a v roce 2016 dokonce poklesl o více než 500 dětí. V příštích letech je však vzhledem k pozitivnímu demografickému vývoji očekáván mírný nárůst. Za nižší územní celky jsou počty dětí k dispozici pouze za školní rok 2015/2016, na úrovni okresů se počty dětí v mateřských školách v roce 2015 pohybovaly mezi dětmi v okrese Jičín až dětmi v okrese Hradec Králové. Při porovnání správních obvodů obcí s rozšířenou působností kraje se na celkovém počtu dětí v mateřských školách v kraji podílely více než jednou čtvrtinou děti ze správního obvodu ORP Hradec Králové, více než jedna desetina dětí pocházela ze správních obvodů ORP Náchod a Trutnov, počtem obyvatel nejmenší správní obvod ORP Nová Paka se na celkovém počtu dětí v mateřských školách podílel 2 %. Mateřské školy navštěvují především děti ve věku 3 až 6 let, podmínkou pro přijetí do mateřské školy je v současnosti dovršení dvou let věku dítěte, pro děti starší pěti let je předškolní vzdělávání v mateřské škole povinné. Porovnáme-li věkovou strukturu dětí v mateřských školách v kraji ve školním roce 2016/2017 se školním rokem 2007/2008, je patrné, že v posledních deseti letech nejvýrazněji stoupl podíl nejmladších dětí, tj. do tří let věku, a to z 9,9 % v roce 2007/2008 na 14,7 % v roce 2016/2017. Další tři věkové skupiny (tři, čtyři a pět let) byly v mateřských školách zastoupeny vždy přibližně jednou čtvrtinou, jejich podíly se v posledním desetiletí mírně snižovaly. Podíl dětí starších 6 let činil 6,3 % a v porovnání s rokem 2007/2008 rovněž poklesl. 26 Mladá generace v Královéhradeckém kraji

28 Graf 2.1 Děti v mateřských školách podle věku v Královéhradeckém kraji Pramen: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy školní rok 2016/17 6,3 % 7,1 % 9,9 % 14,7 % 27,7 % 28,7 % školní rok 2007/08 25,6 % 24,8 % 26,6 % 28,7 % Ve věku: méně než 3 roky 3 let 4 let 5 let 6 a více let Nezanedbatelný podíl dětí mladších tří let v mateřských školách ve školním roce 2016/2017 byl patrný ve všech krajích ČR, pohyboval se v intervalu 8,6 % (Hl. m. Praha) až 15,5 % (Olomoucký kraj). Královéhradecký kraj měl podíl dětí do tří let navštěvujících mateřské školy čtvrtý nejvyšší. Nejmladší děti jsou přijímány do mateřských škol především v krajích, kde podíl nepřijatých žádostí o umístění do mateřské školy dosahuje nízkých hodnot (5 až 10 % všech žádostí), naopak v krajích, kde podíl nepřijatých žádostí překračuje jednu pětinu všech žádostí (Hl. m. Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj), jsou počty dětí do tří let v mateřských školách spíše nižší. Mladá generace v Královéhradeckém kraji