Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Transkript

1 Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 a 41 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Horka

2 1. Název zvláště chráněného území Přírodní památka Horka Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území 2. Navrhovaná kategorie ochrany zvláště chráněného území V souladu s ustanovením 36 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon o ochraně přírody), a podle 77a odst. 2 téhož zákona bude území vyhlášeno v kategorii přírodní památka. Navrhovaná kategorie ochrany je rovněž v souladu s nařízením vlády č. 318/2013 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů (dále jen nařízení vlády ), podle něhož je předmětná lokalita součástí evropsky významné lokality Šlapanické slepence, kód CZ Předmět ochrany a jeho popis Předmětem ochrany jsou cenné teplomilné stepní společenstva na kulmských slepencích s výskytem řady významných druhů rostlin a živočichů. 4. Cíle ochrany Cílem ochrany je zachování rozmanitosti stepních společenstev s pestrým spektrem flóry a fauny a zlepšování podmínek pro další vývoj všech přírodních složek. 5. Základní ochranná podmínka Pro kategorii přírodní památky je ustanovením 36 odst. 2 zákona dána základní ochranná podmínka, která zakazuje změny či poškozování přírodní památky. Za poškození se považují takové zásahy a činnosti, v jejichž důsledku by mohlo dojít k zániku nebo negativní změně předmětu ochrany. V uvedeném případě se jedná o veškeré činnosti, které by mohly negativně ovlivnit stepní společenstva a na ně vázané druhy rostlin a živočichů např. sběr, vyrývání a trhání rostlin, odchyt a usmrcování živočichů, vysazování nepůvodních druhů rostlin, umísťování staveb, nevhodné myslivecké hospodaření apod. 6. Návrh bližších ochranných podmínek Pro území přírodní památky se v souladu 44 odst. 3 zákona navrhují následující bližší ochranné podmínky: Pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody bude možné v přírodní památce vykonávat tyto činnosti: pořádat hromadné sportovní, turistické a jiné akce provozovat sportovní aktivity, spojené s narušováním půdního povrchu či poškozováním bylinné vegetace (např. cyklokros, cyklotrial) umísťovat myslivecká zařízení a přikrmovat zvěř měnit druh nebo způsob využití pozemků sbírat, trhat, přemísťovat, ničit nebo vysazovat rostliny sbírat, přemísťovat, rušit, usmrcovat, zraňovat, odchytávat, vypouštět či lovit živočichy (vyjma výkonu práva myslivosti) provádět jiné činnosti, které by mohly vést k poškození předmětu ochrany Předchozí souhlas orgánu ochrany přírody se nebude vztahovat na činnosti a zásahy prováděné v zájmu udržení nebo zlepšení dochovaného stavu přírodního prostředí a předmětu ochrany v souladu se schváleným plánem péče o přírodní památku.

3 7. Územně správní vymezení Navrhovaná přírodní památka Horka (dále jen přírodní památka ) se nachází na území Jihomoravského kraje, v okrese Brno-venkov, na pozemku KN (evidence katastru nemovitostí) parcelní číslo 909/100, 909/101, 909/102, 909/103, 909/111, 910/1, 910/2, 910/3, 910/4, 910/5, 911/1, 911/2, 913/1, 913/2, 913/3, 913/4, 913/5, 913/6, 913/7, 913/8, 913/9, 913/10, 913/11, 913/12, 913/13, 913/14, 913/15, 913/16, 913/17, 913/18, 913/19, 913/20, 913/21, 913/ /23, 913/24, 913/25, 913/26, 913/27, 913/28, 913/29, 913/30, 913/31, 913/32, 913/33, 913/34, 913/35 a 913/36 v katastrálním území Podolí. 8. Předpokládaná výměra území Předpokládaná celková výměra navrhované památky je cca 2,04 ha. Orientační zákres přírodní památky je zakreslen v kopii katastrální mapy, která je obsažena v příloze. 9. Odůvodnění návrhu Přírodní památka Horka se nachází v okrese Brno-venkov, východně od obce Bedřichovice, v katastrálním území Podolí u Brna. Je tvořena dvěma zaoblenými a vzájemně propojenými pahorky. Leží v nadmořské výšce m n. m. Západní část většího z nich, byla v minulosti odtěžena a dnes ji tvoří strmý skalnatý sráz. Ochrana tohoto území sahá do roku 1984, kdy bylo poprvé vyhlášeno tehdejším ONV Brnovenkov, jako chráněný přírodní výtvor. Od roku 1992, v souladu s nově přijatým zákonem č. 114/1992 S., o ochraně přírody a krajiny, je zařazeno do kategorie přírodní památka. V roce 2005 bylo území nařízením vlády 132 začleněno do soustavy evropsky významných lokalit NATURA 2000 jako součást evropsky významné lokality Šlapanické slepence evidované pod kódem CZ Část území většího z pahorků (přesněji plošina pod skalní stěnou) byla v minulosti do značné části degradována nevhodným hospodářským využíváním (divoká skládka a využití plochy pro stavební dvůr v souvislosti s výstavbou blízké komunikace). Vzhledem k výše uvedenému bylo nezbytné provést rozsáhlou rekonstrukci území. Rekonstrukce, spočívající v rekultivaci terasy a odstranění ruderální vegetace s bohatým zastoupením geograficky nepůvodních dřevin zejména akátu, javoru jasanolistého, šeříku obecného, pámelníku bílého a kustovnice cizí, zde intenzivně probíhala v letech 1995 až V současnosti probíhá pouze pravidelná údržba, spočívající zejména v pravidelném kosení rekultivované terasy Díky rozsáhlými rekonstrukčním zásahům a následné pravidelné péči se území stabilizovalo a v současnosti má nezanedbatelnou přírodní a krajinářskou hodnotu. Díky tomu bylo zařazeno i do soustavy evropsky významných lokalit NATURA Neobyčejně bohatou druhovou pestrost zde prokázal poslední inventarizační průzkum z roku Květena zahrnuje cca 220 druhů cévnatých rostlin, z nichž 9 druhů je zvláště chráněných dle vyhlášky č.395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další desítky druhů jsou zařazeny do červeného seznamu Z nejvýznamnějších druhů je možné jmenovat tyto zvláště chráněné druhy: mandloň nízkou (Prunus tenela) patřící do kategorie kriticky ohrožené, dále kosatec nízký (Iris pumila) a koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) patřící do kategorie silně ohrožené a pak druhy řazené mezi ohrožené druhy - hvězdnici zlatovlásek (Aster linosyris), kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis), zvonek sibiřský (Campanula sibirica), dřín jarní (Cornus mas), dub pýřitý (Quercus pubescens) a diviznu brunátnou (Verbascum phoeniceum). Z druhů zařazených do červeného seznamu jsou to hlaváček letní (Adonis aestivalis), česnek kulovitý (Allium rotundum), večernice smutná (Hesperis tristis), dub cer (Quercus cerris), růže májová (Rosa majalis), růže bedrníkolistá (Rosa spinosissima), čistec roční (Stachys annua), rozrazil trojlaločný (Veronica triloba), řebříček štětinolistý (Achillea setacea), česnek žlutý (Allium flavum), čilimník poléhavý (Cytisus procumbens), hvozdík Pontederův (Dianthus pontederae), jalovec obecný (Juniperus communis subsp. Communis),

4 modřenec chocholatý (Muscari comosum), mahalebka obecná Simonkaiova (Prunus mahaleb subsp. Simonkaii), řepovník vytrvalý (Rapistrum perenne), hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), hadí mord rakouský (Scorzonera austriaca) a mnohé další druhy. Zdejší stepní společenstva jsou biotopem i některých významných druhů živočichů. Bohatá je zde zejména entomofauna, čítající např. zvláště chráněnou kudlanku nábožnou (Mantis reliogiosa), saranče modrokřídlé (Oedipoda coerulescens), otakárka ovocného (Iphiclides podalirius) a dalších cca 20 druhů denních motýlů. Z obratlovců zde lze běžně spatřit zvláště chráněnou ještěrku obecnou (Lacerta viviparia). Dále jsou zaznamenané pozorování krutihlava obecného (Jynx torguilla), ťuhýka obecného (Lanius collurio), koroptve polní (Perdix perdix) či vzácně i žluvy hajní (Oriolus oriolus). Orgán ochrany přírody vedly ke zpracování návrhu na nové vyhlášení stávající přírodní památky zejména dva zásadní důvody. Prvním z nich je úprava zastaralého zřizovacího předpisu a jeho uvedení do souladu se současnou platnou legislativou Druhým důvodem je úprava hranic stávajícího území, při které dojde k jeho mírnému zvětšení - z původních 1,52 ha na 2 ha. Dva dosud izolované ostrůvky stávajícího území budou nově propojeny do jedné souvislé plochy. Uvedený návrh přispěje k posílání stability a ekologicko- stabilizačních funkcí tohoto plošně nepříliš rozsáhlého území, který tvoří izolovaný ostrůvek uprostřed intenzivně obhospodařované zemědělské krajiny. Nový zřizovací předpis bude vycházet se současného stavu katastru nemovitostí a území bude i do budoucna jednoznačně určeno v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (dále jen S-JTSK ). Lokalita svým charakterem a velikostí odpovídá kategorii ochrany přírodní památce. Zákon o ochraně přírody v ustanovení 36 odst. 1 charakterizuje přírodní památku jako: Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk Chráněnému území bude ponechán původní název Horka. 10. Přírodní zdroje ve zvláště chráněném území Z přírodních zdrojů ( 7 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů), nacházejících se na území přírodní památky, se v současné době využívá pouze živá složka, a to v rámci lovu zvěře při výkonu práva myslivosti. Lokalita je součástí honitby Šlapanice CZ U těchto přírodních zdrojů dochází za přispění člověka k obnově. Tento zdroj nebude navrhovanou ochranou dotčen. Ostatní obnovitelné i neobnovitelné přírodní zdroje v území nejsou v současnosti využívané, přičemž tyto zdroje lze hodnotit jeho nevýznamné z hlediska potencionální potřeby jejich vyžití. 11. Ochranné pásmo Pro přírodní památku se nevyhlašuje specifické ochranné pásmo. Z uvedené formulace vyplývá, že zůstane 50 metrové ochranné pásmo ze zákona, tak, jak je tomu doposud a tak jak je stanoveno v ustanovení 37 odst. 1. V daném případě je toto 50 metrové ochranné pásmo, jehož účelem je zabezpečit území před rušivými vlivy z okolí, zcela vyhovující. Na území ochranného pásma budou vázány na souhlas orgánu ochrany přírody pouze činnosti vyplývající přímo ze zákona, jak je stanoveno v ustanovení 37 odst. 2 zákona, tzn. souhlas je nezbytný k umisťování, povolování nebo provádění staveb, změně způsobu využití pozemků, terénním úpravám, změnám vodního režimu pozemků nebo k nakládání s vodami, k použití

5 chemických prostředků a ke změnám druhu pozemku. Žádná další specifická omezení nebudou stanovena. Přílohy: 1. Kopie katastrální mapy se zákresem hranic zvláště chráněného území 2. Kopie základní mapy České republiky s orientačním zákresem hranic zvláště chráněného území

6

7