7.1 Směrný vodohospodářský plán ČSR, publikace č. 34 VODNÍ NÁDRŽE

Transkript

1 7 ANALÝZA SOUVISEJÍCÍCH DOKUMENTŮ 7.1 Směrný vodohospodářský plán ČSR, publikace č. 34 VODNÍ NÁDRŽE Zpracovatel: Výzkumný ústav vodohospodářský Praha Objednatel / Pořizovatel: Ministerstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu ČSR Datum zpracování: prosinec 1988 Cílem publikace SVP č. 34 bylo poskytnout soubornou informaci o vybudovaných a výhledových nádržích v ČSR pro účely perspektivního a územního plánování, řízení hospodaření s vodou, správní činnosti vodohospodářských orgánů a přípravu vodohospodářské investiční činnosti. Hlavním účelem publikace bylo poskytnutí potřebných podkladů pro územní ochranu výhledových vodních nádrží, které by se měly v budoucnu výrazně podílet na zajištění potřeb společnosti, aby nedocházelo k postupnému a nevratnému znehodnocování vodních zdrojů. Obecnou zásadou územní ochrany bylo nepřipustit takové činnosti, které by svými důsledky mohly znemožnit, případně znevýhodnit nebo znesnadnit výhledové užívání povrchových zdrojů. Publikace je členěna do tří částí: A. Text B. Přílohy Povodí Labe C. Přílohy Povodí Odry a Moravy V textové části A je mimo jiné dokumentován vývoj výstavby vodních nádrží do r a předpokládaný rozvoj do r Součástí jsou seznamy vybudovaných a výhledových nádrží. V seznamu výhledových nádrží jsou postupně řazeny hájené nádrže v kategoriích A, B, C a následně evidované, územně nehájené nádrže. K textové části je dále přiložena přehledná mapa výhledových nádrží v měřítku 1: zobrazující stav k r (viz výřez z mapy na obr. 3). Mezi územně hájenými nádržemi v kategorii C je v zájmovém území kromě lokality Žeravice na toku Olešnice (Kokorka) vedena i lokalita Zábeštní Lhota na toku Říka a mezi evidovanými, územně nehájenými nádržemi lokalita Penčice na toku Olešnice. Tab. 8 Seznam výhledových nádrží v zájmovém území dle publikace SVP č. 34 z 12/1988 Poř. č. Název Vodní tok ČHP Kód kraje A Průtok V z V oc M max F H Q a Q 355 Q n km 2 m 3.s -1 mil. m 3 mil. m 3 m n.m. ha m (69) Územně hájené nádrže - kategorie C Zábeštní Lhota Říka CZ ,20 0,226 0,030 0,160 2,52 2,80 267,30 52,00 14,2 385 (70) Žeravice Olešnice CZ ,10 0,440 0,060 0,329 12,00 14,42 251,90 153,00 24,5 (Kokorka) Územně nehájené nádrže - evidované 423 Penčice Olešnice (Kokorka CZ ,70 0,240-0,100 1,60 3,24 262,70 69,00 - Legenda: ČHP A Q a Q n V z - číslo hydrologického pořadí - plocha povodí - průměrný dlouhodobý roční průtok - nalepšený průtok - zásobní objem V oc M max F H - celkový ovladatelný objem - kóta vzdutí při hladině V oc - zatopená plocha při hladině V oc - výška hráze

2 Členění hájených vodních nádrží na kategorie územního hájení: kategorie A s předpokládaným zahájením výstavby do r (v nejbližších 2 pětiletkách) kategorie B s předpokládaným zahájením výstavby v blízkém období po r (do 20 až 25 let) kategorie C s předpokládaným zahájením výstavby až v delším období po r (po uplynutí 20 až 25 let) Části B a C obsahují dokumentaci územně hájených výhledových nádrží řazených podle jednotlivých povodí a kategorií územního hájení. Všechny hájené nádrže jsou vymezeny dokumentačními listy a zakresleny ve výsecích základních vodohospodářských map v měřítku 1: Hájené nádrže v kategorii C mají dokumentační listy omezeného rozsahu. Celkem je dokumentováno 210 územně hájených nádrží, z toho 115 lokalit v povodí Labe, 25 v povodí Odry a 70 v povodí Moravy. Dokumentační listy územně hájených výhledových nádrží Žeravice a Zábeštní Lhota jsou doloženy v tab. 9 a 10. Jejich zakreslení v základních vodohospodářských mapách je doloženo na obr. 4 a 5. Zákresy odpovídají velikostním variantám, které jsou popsány v příslušných dokumentačních listech. V případě nádrže Žeravice se jedná o největší variantu C z variant A, B, C hodnocených v [2]. Komentář k dokumentačním listům nádrží je doložen v tab. 11. Obr. 3 Výhledové vodní nádrže výřez z přehledné mapy 1: (publikace SVP č. 34, 12/1988)

3 Publikace SVP stanovuje pro jednotlivé kategorie hájení, které stavby a zařízení, a za jakých podmínek, je možno v zátopovém území výhledových nádrží povolovat. U nádrží kategorie C (a tedy pro VN Žeravice a Zábeštní Lhota) pouze vymezuje, u kterých staveb je nutno projednat s ústředním vodohospodářským orgánem (MLVD ČSR) možnosti, resp. podmínky realizace: - u průmyslových závodů a staveb zemědělské velkovýroby, - u staveb technické infrastruktury nadmístního významu, zejména dálnic, železnic, vedení vysokého napětí, ropovodů, produktovodů a plynovodů - u ostatních staveb s nákladem nad 50 mil. Kč, jakož i objektů soustředěné bytové výstavby Publikace SVP č. 34 z r navazovala na publikaci SVP č. 13 Vodní nádrže z r Dokumentační list k lokalitě Žeravice doznal několika změn. V prvé řadě je jako předpokládaný převažující účel nádrže v listu z r (viz tab. 10) uváděn pouze účinek Z závlahový (výhledový zdroj pro závlahy na Přerovsku), zatímco v listu z r jsou uváděny následující rozhodující účely: Z závlahy na Přerovsku, P zásobení průmyslu na Přerovsku, R rekreační využití. V listu z r je dále uvedeno, že návrh nádrže vychází z požadavků průmyslu a zemědělství a že z důvodů morfologických a geologických není možné zvýšit hráz a tím získat možnost větší akumulace. V obou listech je dále uvedena i studie TES Zásobení Přerovska a Kroměřížska pitnou vodou. V listu z r je pro VN Žeravice uvedena kategorie územního hájení C (tj. s předpokládaným zahájením výstavby až po r ), zatímco v listu z r je uvedeno časové zařazení po r V listu z r je uveden stupeň územní ochrany 3, což přibližně odpovídá stupni ochrany u nádrží kategorie C (dle SVP č. 34 z r. 1988). V listu z r je explicitně uvedena jako vybraná varianta C z Technicko-ekonomického vyhodnocení nádrže [2], zatímco dokumentační list z r varianty nezmiňuje a automaticky přebírá parametry varianty C.

4 Obr. 4 Územně hájená výhledová nádrž Žeravice (zákres z publikace SVP č. 34, 12/1988)

5 Tab. 9 Dokumentační list územně hájené nádrže Žeravice (Publikace SVP č. 34, 12/1988)

6 Obr. 5 Územně hájená výhledová nádrž Zábeštní Lhota (zákres z publikace SVP č. 34, 12/1988)

7 Tab. 10 Dokumentační list územně hájené nádrže Zábeštní Lhota (Publikace SVP 34, 12/1988)

8 Tab. 11 Komentář k dokumentačním listům nádrží (Publikace SVP č. 34, 12/1988)

9

10 7.2 Technicko-ekonomické vyhodnocení vodních nádrží Žeravice na Olešnici Zpracovatel: Vodohospodářský rozvoj a výstavba Brno Objednatel / Pořizovatel: Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR Datum zpracování: prosinec 1971 Od 70. let 20. století se pro hodnocení navrhovaných lokalit začala používat jednotná metodika TEVN (technicko-ekonomické vyhodnocení nádrže), což přispělo k vzájemné srovnatelnosti navrhovaných lokalit. V rámci TEVN byly profily posouzeny komplexně v několika různých velikostních variantách, z nichž byla doporučena nejvhodnější. Elaboráty TEVN obsahují vedle základních charakteristik zájmového území a technických parametrů navrhovaných nádrží také zhodnocení dopadu stavby na okolí (výčet vyvolaných investic, rozsah záboru pozemků, zhodnocení geologických poměrů, posouzení vhodnosti pro vodárenské využití, apod.). TEVN pro lokalitu Žeravice bylo zpracováno v rámci Státního vodohospodářského plánu. S ohledem na řešenou problematiku vyjímáme relevantní informace. Vodní hospodářství vychází z hydrologických dat (průměrných měsíčních průtoků) za období (data doložena na dokumentačním listu Žeravice, SVP č. 34 tab. 9). Průtoková řada pro profil Žeravice byla odvozena hydrologickou analogií ze stanic Brodek a Loštice. Nádrž byla v rámci vodohospodářského řešení posuzována ve třech variantách s návrhovými velikostmi zásobního objemu 4, 7,5 a 12 mil. m 3. Byly stanoveny součinitele nalepšení odtoku α a hodnoty celkového rovnoměrného nalepšení Q n. U nádrže byl uvažován jen neovladatelný retenční prostor. Tab. 12 Návrhové parametry vodní nádrže Žeravice pro varianty A, B, C (TEVN, 12/1971) Pro zájmové území nádrže byl vypracován předběžný inženýrsko-geologický posudek, který obsahuje popis geomorfologických, geologických a hydrogeologických poměrů a závěry z hlediska inženýrské geologie. Charakteristika přehradního profilu a zájmového území Situování přehradního profilu se uvažovalo ve dvou alternativách. I. alternativa byla situována těsně u obytné zástavby východně od Žeravic. Výstavba hráze v této lokalitě se nedoporučuje pro nutné zakotvení hráze ve vápencích na levém břehu, kde je značný předpoklad úniku vody, protože se jedná

11 o silně tektonicky narušenou oblast s četnými puklinami a krasovými útvary. II. Alternativa, situující hráz jihovýchodně od Lhotky, je z hlediska geologického výhodnější. Podloží hráze tvoří skalní podklad - pravý břeh jílovité břidlice a ojedinělé vložky drob, levý břeh drobové pískovce, z části břidlice. Horninový podklad je kryt svahovými sutěmi a hlínami o mocnosti 1,0 m - 2,5 m (na úpatích svahů). Pukliny jsou pro vodu prakticky nepropustné, dostačuje provést injekční clonu do hloubek 5 až 8 m a tuto navázat na jílové těsnící jádro. Materiál do hráze bude nejvýhodnější získat vybudováním vlastního lomu v prostoru levého břehu jižně od Pěnčiček. Do těsnící části hráze lze užít materiál odebraný pod tělesem hráze v údolní nivě Olešnice a z blízkého okolí. Obr. 6 Příčný řez údolím 1:1500/500 a schematický příčný řez hrází VN Žeravice (TEVN, 12/1971) Tab. 13 Parametry hráze VN Žeravice (TEVN, 12/1971)

12 Kamenitá sypaná hráz se jeví jako nejekonomičtější, pro homogenní zemní hráz zde nelze získat dostatečné množství zemin a betonová hráz se jeví zbytečná, pro blízkost dostatečného množství lomového kamene. Těsnost zátopového území je maximální, protože pukliny skalního masívu, sahající sice do hloubek až 40 m, jsou sepnuty a pro vodu nepropustné. Utváření terénu nepřipouští možnost úniku vody do sousedních údolí. Jediná možnost unikání vody v podzemí podél Olešnice bude odstraněna provedením injekční clony pod tělesem hráze. Vhodnost staveniště Podle ČSN lze staveniště kvalifikovat jako vhodné pro plánovanou nádrž při situování hráze v blízkosti Lhotky. Stavební obvod pro hráz vyhovuje z hlediska únosnosti, těžitelnosti. Nádrž vyhovuje z hlediska získání materiálů do kamenité sypané hráze s jílovým těsněním a co do dovozné vzdálenosti materiálů do hráze. Podle rozboru vody, odebraného z Olešnice v místě hráze, jedná se po stránce chemické o vodu vyhovující ČSN jako voda pitná. Po stránce bakteriologické je znečištění minimální a je tedy zřejmé, že se jedná o vodu velmi čistou. Z hlediska stavebního není voda agresivní na vápno a ocel. Hlavní vyvolané investice náhradní silnice - celková délka navržené silnice 3,3 km (var. A), 5,5 km (var. B) a 4,6 km (var. C) lesní a polní cesty - celková délka 1,9 km (var. A, B) a 2,25 km (var. C) odlesnění - pro náhradní komunikace ve výměře 0,6 ha (var. A), 1,0 ha (var. B) a 1,3 ha (var. C) náhradní bytová výstavba - náhradou za zatopené obytné domy v obcích Lhotka, Borošín, Penčice a Pěnčičky nutno postavit nové bytové jednotky - 47 (var. A), 68 (var. B) a 105 (var. C) elektrické a telekomunikační vedení - přeložky v délce 600 m (var. A), m (var. B) a m (var. C) Tab. 14 Zemědělská půda a objekty dotčené zátopou VN Žeravice (TEVN, 12/1971)

13 Obr. 7 Přehledná situace VN Žeravice (TEVN, 12/1971)

14 Vyhodnocení vodohospodářských účinků nádrže V rámci dokumentace TEVN nebyly podrobně hodnoceny jednotlivé účinky nádrže. Posuzovány obecně byly možné varianty zásobního prostoru s návrhovým objemem 4, 7,5 a 12 mil. m 3. V rámci VH řešení nádrže byl pro jednotlivé varianty stanoven součinitel nalepšení odtoku α a určena hodnota celkového rovnoměrného nalepšení Q n (viz tab. 12). U nádrže nebyl navrhován ovladatelný retenční prostor pro účely protipovodňové ochrany. Předpokládalo se, že funkci retence velkých vod lze zajistit vhodnou manipulací v rámci zásobního prostoru nádrže. Neovladatelný retenční objem je 0,8 mil. m 3. Jako převažující účel VN Žeravice je v TEVN uváděn účel vodárenský. Pro vodárenské využití nádrže byly podrobně vyhodnoceny podmínky dle předepsané metodiky (viz tab. 15). Další vodohospodářské účinky nádrže, jako např. později uváděný zdroj vody pro závlahy, resp. průmysl na Přerovsku, se v TEVN neřeší. Tab. 15 Podmínky pro vodárenské využití VN Žeravice (TEVN, 12/1971)

15 Tab. 16 Hodnocení podmínek pro vodárenské využití VN Žeravice (TEVN, 12/1971) Na základě vyhodnocení kritérií byla pro jednotlivé varianty stanovena vhodnost nádrže pro vodárenské využití (viz tab. 16). Z vyhodnocení vyplývá, že všechny tři varianty nádrží byly klasifikovány ve třídě III středně vhodná. Z dosaženého průměrného počtu bodů však vyplývá, že zatímco varianty A a B s hodnotou 3,5 se pohybují na hranici středně vhodné a málo vhodné, tak varianta C s hodnotou 3,17 se blíží kategorii II vhodná pro vodárenské využití. V rámci zpracování TEVN byl dále proveden odhad nákladů pro jednotlivé varianty A, B, C alternativně bez vodárenského a s vodárenským využitím. TEVN neobsahuje výběr nejvhodnější varianty k dalšímu sledování. Nicméně v navazujících dokumentech je už navrhované řešení VN Žeravice uváděno pouze ve variantě C (2. SVP z r. 1975, publikace SVP č. 34 z 12/1988 apod.).

16 7.3 Oblast povodí Moravy Lokality akumulace povrchových vod Zpracovatel: Povodí Moravy, s.p. Objednatel / Pořizovatel: Povodí Moravy, s.p. Datum zpracování: listopad 2005 Dokumentace, zpracovaná útvarem vodohospodářského plánování Povodí Moravy jako podklad pro práce na plánech oblastí povodí Moravy a Dyje, představuje evidenční soubor nádrží, který shrnuje dostupné evidence do jednotné databáze. Dokumentace je členěna do čtyř částí: Databáze a listy vodních nádrží Komentáře Podklady pro rozhodování Grafická část mapa umístění výhledových lokalit Obr. 8 Zájmové území - výřez z mapy umístění výhledových lokalit (LAPV, Povodí Moravy, s.p., 11/2005) V části 1 jsou řazeny listy lokalit vhodných pro umělou akumulaci povrchových vod podle kategorií: kategorie U hájené lokality (dle SVP z 12/1988 kategorie A, B, C) 39 lokalit kategorie E evidované lokality 39 lokalit kategorie R realizované vodní nádrže 17 lokalit Listy lokalit v zájmovém území (Žeravice a Zábeštní Lhota v kategorii U, Penčice v kategorii E, Tršice v kategorii R) jsou doloženy v tab Celkové shrnutí základních údajů těchto lokalit je obsaženo v tab. 21. V části 2 jsou jednotlivé lokality v kategorii U a E doplněny o komentář (okolnosti zařazení do seznamu, závěry z PRVKUK, stav v ÚPD, stanoviska krajského úřadu, ZVHS a Povodí Moravy). Komentáře k předmětným lokalitám Žeravice, Zábeštní Lhota a Penčice jsou doloženy v tab. 29.

17 Část 3 obsahuje kromě řady tabulek souhrnný komentář k nádržím v oblasti povodí Moravy a Dyje, ze kterého vyjímáme relevantní části: Tab. 17 Databáze vybudovaných nádrží a jejich souborné charakteristiky Území Počet nádrží Podíl na celkovém počtu Celkový objem Podíl na celkovém objemu ks % mil. m 3 % Oblast povodí Moravy 17 29,8 48,92 8,38 Oblast povodí Dyje 40 70,2 534,40 91,62 Celkem území ve správě PM ,0 583,32 100,0 Z přehledu je patrný výrazný nepoměr mezi počty a zejména objemy nádrží vybudovaných v povodí Moravy a v povodí Dyje. V povodí Dyje je k dispozici 10,9x větší objem nádrží než v povodí Moravy. Nepoměr mezi nádržemi v povodí Moravy a Dyje je ještě větší, když posuzujeme hodnoty koeficientu β (poměr celkového objemu nádrží k celkovému objemu odteklé vody z příslušného povodí v průměrném roce). Koeficient β je pro oblast Dyje 16,1x vyšší než pro oblast Moravy. Z uvedených důvodů lze považovat oblast povodí Moravy z hlediska hospodaření s vodou v současnosti za neregulovatelnou. Vedle sumárních údajů je důležité rozmístění (alokace) vybudovaných nádrží. Vyhodnocením počtu nádrží a jejich objemů v povodí významných toků lze identifikovat potenciální vodohospodářské problémy v příslušných povodích. Mezi zásadní otázky (z hlediska protipovodňové ochrany) patří především míra retence v povodí Bečvy a v povodí horní Moravy, jako oblastí s výskytem četných povodní. V obou těchto dílčích povodích je nízká míra akumulace odtoku. Do této oblasti spadá i zájmové území s nádržemi Žeravice, Zábeštní Lhota a Penčice. V následující tabulce je vyčíslena míra akumulace (koef. β) dle údajů SVP 1995 pro soubory nádrží s objemem nad 1 mil. m 3 v rámci ČR. Tab. 18 Porovnání nádrží v povodí Moravy s ostatními povodími v ČR Povodí Průměrný odtok v roce Celkový ovladatelný objem nádrží Míra akumulace odtoku mil. m 3 mil. m 3 % Horní a střední Labe ,5 5,04 Vltava ,4 40,12 Dolní Labe vč. Ohře ,7 23,59 Odra ,1* 7,99* Morava ,3 18,57 z toho: oblast p. Moravy ,9 2,39 oblast p. Dyje ,4 38,66 ČR celkem: ,0 21,48 * V povodí Odry není zahrnuta nádrž Slezská Harta s celkovým objemem 218,7 mil. m 3 Povodí Moravy jako celek (oblast povodí Moravy a Dyje) vykazuje míru akumulace mírně pod celostátním průměrem. Oblast povodí Dyje má míru akumulace výrazně nadprůměrnou, oblast povodí Moravy je však výrazně podprůměrná je nejnižší ze všech posuzovaných hydrologických celků. Možnosti další výstavby nádrží v povodí Moravy a Dyje Všechny profily, které byly od zpracování SVP (od roku 1950) až do současnosti navrženy, zhodnoceny a podařilo se je zjistit byly zahrnuty do dokumentace. Základní údaje o profilech byly uspořádány do tabelárních přehledů a zaneseny do mapových příloh. Jsou zdokumentovány jak lokality, jejichž příprava realizace značně pokročila (u některých lokalit byla dokonce zpracována

18 projektová dokumentace), tak lokality, pro něž je k dispozici jen základní hodnocení, které má pouze evidenční charakter. Je zdůrazněno, že parametry nádrží, jak jsou prezentovány v seznamech nelze považovat za definitivní. Z hlediska dnešních požadavků a potřeb by se v případě realizace tyto parametry změnily, někdy i výrazně. Proto je nutno považovat předkládané údaje jako předběžné a orientační. Odborní pracovníci Povodí Moravy provedli rozbor souboru navrhovaných nádrží a doporučili některé profily ze souboru vyřadit, převážně proto, že v daných lokalitách pokročil hospodářský rozvoj (bytová výstavba, rozvoj průmyslu, dopravní a technická infrastruktura, ale také z důvodu zájmů ochrany přírody územních střetů s vyhlášenými chráněnými lokalitami, CHKO, NP, apod.). Bylo nedoporučeno dále sledovat: - v povodí Moravy nad Dyjí 12 profilů, - v povodí Vláry 3 profily, - v povodí Dyje 11 profilů. Celkem se nedoporučuje sledovat: 26 profilů, t.j. 21,3 %, tedy cca 1/5 z celkového počtu výhledových profilů. Mezi nedoporučenými profily jsou lokality s velkými objemy a s rozsáhlými zatopenými plochami, které by se dotkly velkého počtu objektů osídlení, komunikačních staveb, průmyslových areálů, apod. Objem nedoporučených nádrží činí celkem 901,07 mil. m 3, tj. 30,6 %, tedy téměř 1/3 z objemu všech výhledových nádrží. Uvažované výhledové nádrže v zájmovém území v lokalitách Žeravice, Zábeštní Lhota a Penčice byly ponechány mezi profily doporučenými k dalšímu sledování. Tab. 19 Přehled vybudovaných a výhledových nádrží po vyloučení nedoporučených lokalit Oblast PM Oblast PD Celkem Počet vybudovaných Počet navrhovaných Počet vyřazených Výsledný počet nádrží Objem vybudovaných 48,92 534,40 583,32 Objem výhledových 2 047, , ,76 Objem vyřazených 416,98 484,09 901,07 Objem výhledových bez nedoporučených 1 630,05 529, ,69 Objem celkem: (včetně vybudovaných) 1 678, , ,01 Zvětšení počtu * 4,70x 1,82x 2,68x Zvětšení objemu * 34,32x 1,99x 4,70x Poznámky: - uváděné objemy jsou v mil. m 3 * zvětšení je posuzováno po vyřazení nedoporučených nádrží oproti vybudovaným nádržím Jak vyplývá z názvu části 3, tato část sloužila především jako podklad pro rozhodování odborné komise. Doporučení Povodí Moravy, s.p. pro rozhodování této komise, týkající se lokalit Žeravice, Zábeštní Lhota a Penčice, je shrnuto v tab. 22. Jednání komise se uskutečnilo s cílem aktualizovat územní hájení výhledových lokalit akumulace povrchových vod (výhledové vodní nádrže z SVP 1988) pro Plán hlavních povodí ČR. Pro aktualizaci a hodnocení lokalit shromáždilo a zpracovalo Povodí Moravy, s.p., ve spolupráci s krajskými úřady a ostatními správci vodních toků veškeré podklady včetně komentářů k jednotlivým lokalitám. Expertní skupina na tomto zasedání hodnotila všechny výhledové lokality z hlediska zachování vodohospodářského potenciálu krajiny, možnosti akumulace vod při zvýšených průtocích, nadlepšení minimálních průtoků v období sucha, zachování říčních ekosystémů, využití lokalit jako záložních zdrojů pitné a užitkové vody atd. Bylo zdůrazněno, že cílem územního hájení jednotlivých lokalit je

19 především ochrana zaměřená proti znehodnocení tohoto území a jeho možné vodohospodářské využití pro potřeby dalších generací vč. eliminace vlivu předpokládaných klimatických změn. Závěry z jednání expertní komise: Expertní skupina posoudila všechny lokality vyplývající z hájených a evidovaných vodních nádrží uvedených v SVP Lokality byly posuzovány z hlediska vodohospodářského významu a možného variantního řešení retencí v dílčích povodích. Na základě zhodnocení podkladů a diskuse byl zpracován seznam doporučených lokalit k územnímu hájení pro účely Plánu hlavních povodí ČR a seznam evidovaných lokalit. U evidovaných lokalit bylo stanoveno, že nebudou dále sledovány v rámci PHP ČR jako hájené lokality, což nevylučuje jejich řešení, ale jen v rámci koncepcí regionálního a lokálního významu. Do seznamu evidovaných lokalit byly zařazeny lokality s kapacitou menší než 3 mil. m 3 a lokality nedoporučené expertní komisí na zařazení do PHP ČR. Tab. 20 Přehled počtu doporučených a evidovaných lokalit po posouzení expertní komisí Doporučené lokality Evidované lokality Celkem Oblast povodí Moravy 50+2 poldry Oblast povodí Dyje Celkem Z hlediska řešeného území byla lokalita výhledové vodní nádrže Žeravice doporučena expertní komisí k pokračování územního hájení, zatímco lokality Zábeštní Lhota a Penčice nebyly komisí doporučeny k dalšímu hájení a byly přeřazeny mezi evidované lokality. V širším zájmovém území byly mezi doporučené lokality výhledové akumulace dále zařazeny vodní nádrže Velká Bystřice, Velká Bystřice II (východně od Olomouce) a nádrž Radkovy (východně od Přerova). Naopak mezi evidované lokality byla zařazena nádrž Domaželice (východně od Přerova). Jednotlivé lokality jsou znázorněny v situaci na obr. 8. Výběr ze seznamu doporučených a nedoporučených lokalit k územnímu hájení je doložen v tab V tabulkách jsou uvedeny všechny lokality v širším zájmovém prostoru.

20 č. Kategorie Tab. 21 Shrnutí údajů lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod v zájmovém území (LAPV, Povodí Moravy, s.p., 11/2005) 384 U Říka Vodní tok Název Zábeštní Lhota ČHP Údaje z publikace SVP č. 34 A Průtok Q a Q 355 Q n V z V oc M max F H W a L Účel α ß Doplněné L / H V r / A km 2 m 3 /s mil.m 3 mil.m 3 m n.m. ha m mil.m 3 m mm m ,20 0,23 0,03 0,16 2,52 2,80 267,30 52,00 14,20 Z 0,71 7,12 0,39 265,00 18,66 0,00 5,38 viz zákon není zák. vyhlášena 385 U Olešnice Žeravice ,10 0,44 0,06 0,33 12,00 14,42 251,90 153,00 24,50 Z 0,75 13,88 1,04 360,00 14,69 0,00 9,42 viz zákon PP Lhotka u Přerova 423 E Říka Penčice ,70 0,24-0,10 1,60 3,24 262,70 69, ,42 7,12 0,46 0,00 4,70 není zák. vyhlášena h o Územní zájmy ochrany přírody a krajiny Popis zájmu Kategorie ZCHÚ M 3 R Olešnice Tršice ,00 0,10 0,01 0,67 0,77 289,65 12,50 13,65 Z 214,00 15,68 0,03 č. SVP Kategorie Tab. 22 Doporučení Povodí Moravy, s.p., pro rozhodování odborné komise (LAPV, Povodí Moravy, s.p., 11/2005) 384 U Říka Údaje z publikace SVP č. 34 Vodní tok Název lokality Zábeštní Lhota ČHP Celkový zábor pozemků Původní účel s doplněním ß Kód kraje Zájmy ochrany přírody - kategorie Vhodnost pro vodárenské účely Vodárenství pro ORP Vliv na PPO (dle aktualizovaného Generelu) Nadlepšený průtok Q n Variantní lokalita Názor Povodí Moravy, s.p ,0 Z 0,455 CZ ano lokální 0,160 k č. 385 doporučujeme 385 U Olešnice Žeravice ,0 Z 1,039 CZ0710 PP Lhotka u Přerova Podklady Povodí Moravy, s.p., pro rozhodování odborné komise vhodná, středně vhodná ano lokální 0,329 k č. 384 doporučujeme 423 E Říka Penčice závlahy 0,393 CZ ano lokální 0,100 k č. 384 doporučujeme Další informace o konečné versi výběru lokality rozhodne aktualiz. variantní studie

21 V následujících tabulkách jsou uvedeny vybrané lokality ze seznamu doporučených a nedoporučených lokalit k územnímu hájení, zpracovaném expertní komisí v 01/2006 pro účely Plánu hlavních povodí ČR. Tab. 23 Lokality výhledové akumulace v širším zájmovém území doporučené expertní komisí k územnímu hájení Č. SVP Název lokality Vodní tok ČHP Plocha povodí (km 2 ) Celkový objem (mil. m 3 ) Plocha zátopy při M max (ha) Kóta vzdutí při M max (m n. m.) Kód kraje Poznámka 355 Velká Bystřice Vrtůvka ,80 5,27 51,00 280,60 CZ0710 může být hájeno jako jeden profil s Velkou Bystřicí II 422 Velká Bystřice II Vrtůvka ,40 2,94 54,00 282,60 CZ0710 může být hájeno jako jeden profil s Velkou Bystřicí 385 Žeravice Olešnice (Kokorka) ,10 14,42 153,00 251,90 CZ Radkovy Dolnonětčický potok ,00 7,63 134,00 255,20 CZ0710 Tab. 24 Evidované lokality v širším zájmovém území (lokality s celkovým objemem < 3,0 mil. m 3 a lokality nedoporučené expertní komisí) Č. SVP Název lokality Vodní tok ČHP Plocha povodí (km 2 ) Celkový objem (mil. m 3 ) Plocha zátopy při M max (ha) Kóta vzdutí při M max (m n. m.) Kód kraje Poznámka 384 Zábeštní Lhota Říka ,20 2,80 52,00 267,30 CZ0710 nedoporučené expertní komisí 390 Domaželice Šišemka ,50 1,40 25,00 234,40 CZ0710 uvažované v POP, celkový objem < 3,0 mil. m Penčice Říka ,70 3,24 69,00 262,70 CZ0710 nedoporučené expertní komisí

22 Tab. 25 List lokality Žeravice (LAPV, Povodí Moravy, s.p., 11/2005) Údaje PM č. Povodí Moravy, s.p. Podklady PM (TEVN / vypsaná varianta) svazek Podklady uvedené v tabulkách SVP 45 VRV 1971/C 86/02-V VRV 1971 Údaje z TEVN Doplněné Údaje z publikace SVP č pořadové číslo Kategorie U 3 Vodní tok Olešnice (Kokorka) 4 Název Žeravice 5 ČHP Kód kraje CZ A km 2 92,1 8 Q a m 3 /s 0,440 9 Q 355 m 3 /s 0, Q n m 3 /s 0, Q np m 3 /s 12 V z mil. m 3 12,00 13 V oc mil. m 3 14,42 14 M max m n. m. 251,90 15 F ha 153,00 16 H m 24,50 17 Účel Z 18 α 0,75 19 W a mil. m 3 13,88 20 ß 1,04 21 L m 360,00 22 L / H 14,69 23 V r / A mm 0,00 24 h o m 9,42 25 Pi kw 26 E MWh 27 Územní zájmy ochr. popis zájmu viz zákon 28 přírody a krajiny kategorie ZCHÚ PP Lhotka u Přerova 29 prozkoumanost 1. stupeň 30 Geologie geol. podmínky vhodné posunout hráz ke Lhotce. Doporučená je kamenitá sypaná hráz (nejsou zeminy) 31 orná 97,0 32 louky a pastviny 12,6 33 Pozemky v zátopě zeměd. celkem 109,6 34 (ha) lesní 28,3 35 ostatní 21,1 36 celkem 159,0 37 Počet zatop. objektů 105 bytových jednotek a chaty 38 Komunikace v zátopě cca 16 km silnic a cest místního významu, 39 Významná zařízení a objekty kostel v Penčinkách 40 Nerostné bohatství - 41 Klasifikace pro vodárenské využití nádrže středně vhodná 42 Nc mil. Kč 157,03 43 Nc / Vc Kč / m 3 10,32 44 Nc / qn tis. Kč / l / s 503,30 45 Účel, pro který byla lokalita vybrána závlahy dle koncepce MVN (HDP) 46 Je lokalita variantní k jiné vybrané? k č. 384 Říka - Zábešní lhota Komentář: 47 Současná ochrana v územně plánovací chybí dokumentaci 48 Význam z hlediska protipovodňové lokální ochrany 49 Další studie a záměry - 50 Další informace pro rozhodování, - očekávaná reakce veřejnosti, atp.

23 Tab. 26 List lokality Zábeštní Lhota (LAPV, Povodí Moravy, s.p., 11/2005) Údaje PM č. Povodí Moravy, s.p. 44 Podklady PM (TEVN / vypsaná varianta) Tabulka SVP svazek Podklady uvedené v tabulkách SVP St. HDP 1978 Údaje z TEVN Doplněné Údaje z publikace SVP č pořadové číslo Kategorie U 3 Vodní tok Říka 4 Název Zábešní Lhota 5 ČHP Kód kraje CZ A km 2 45,2 8 Q a m 3 /s 0,226 9 Q 355 m 3 /s 0, Q n m 3 /s 0, Q np m 3 /s 12 V z mil. m 3 2,52 13 V oc mil. m 3 2,80 14 M max m n. m. 267,30 15 F ha 52,00 16 H m 14,20 17 Účel Z 18 α 0,71 19 W a mil. m 3 7,12 20 ß 0,39 21 L m 265,00 22 L / H 18,66 23 V r / A mm 0,00 24 h o m 5,38 25 Pi kw 26 E MWh 27 Územní zájmy ochr. popis zájmu viz zákon 28 přírody a krajiny kategorie ZCHÚ není zákonem vyhlášena 29 prozkoumanost Geologie 30 geol. podmínky 31 orná 32 louky a pastviny 33 Pozemky v zátopě zeměd. celkem 41,0 34 (ha) lesní 16,0 35 ostatní 36 celkem 57,0 37 Počet zatop. objektů 5,0 38 Komunikace v zátopě Významná zařízení a objekty Nerostné bohatství Klasifikace pro vodárenské využití 42 Nc mil. Kč 43 Nc / Vc Kč / m 3 44 Nc / qn tis. Kč / l / s 45 Účel, pro který byla lokalita vybrána závlahy dle koncepce MVN (HDP) 46 Je lokalita variantní k jiné vybrané? k č. 385 Žeravice na Olešnici Komentář: 47 Současná ochrana v územně plánovací chybí dokumentaci 48 Význam z hlediska protipovodňové lokální ochrany 49 Další studie a záměry - 50 Další informace pro rozhodování, - očekávaná reakce veřejnosti, atp.

24 Tab. 27 List lokality Penčice (LAPV, Povodí Moravy, s.p., 11/2005) Údaje PM č. Povodí Moravy, s.p. 83 Podklady PM (TEVN / vypsaná varianta) Seznam SVP svazek - Podklady uvedené v tabulkách SVP Údaje z TEVN Doplněné Údaje z publikace SVP č pořadové číslo Kategorie E 3 Vodní tok Říka 4 Název Penčice 5 ČHP Kód kraje CZ A km 2 45,7 8 Q a m 3 /s 0,240 9 Q 355 m 3 /s - 10 Q n m 3 /s 0, Q np m 3 /s 12 V z mil. m 3 1,60 13 V oc mil. m 3 3,24 14 M max m n. m. 262,70 15 F ha 69,00 16 H m - 17 Účel - 18 α 0,42 19 W a mil. m 3 7,12 20 ß 0,46 21 L m 330,17 22 L / H - 23 V r / A mm 0,00 24 h o m 4,70 25 Pi kw 26 E MWh 27 Územní zájmy ochr. popis zájmu 28 přírody a krajiny kategorie ZCHÚ není zákonem vyhlášena 29 prozkoumanost Geologie 30 geol. podmínky 31 orná 32 louky a pastviny 33 Pozemky v zátopě zeměd. celkem 34 (ha) lesní 35 ostatní 36 celkem Počet zatop. objektů Komunikace v zátopě Významná zařízení a objekty Nerostné bohatství Klasifikace pro vodárenské využití 42 Nc mil. Kč 43 Nc / Vc Kč / m 3 44 Nc / qn tis. Kč / l / s 45 Účel, pro který byla lokalita vybrána závlahy dle koncepce MVN (HDP) 46 Je lokalita variantní k jiné vybrané? k č. 384 Říka - Zabeštní Lhota Komentář: 47 Současná ochrana v územně plánovací chybí dokumentaci 48 Význam z hlediska protipovodňové lokální ochrany 49 Další studie a záměry - 50 Další informace pro rozhodování, - očekávaná reakce veřejnosti, atp.

25 Tab. 28 List lokality Tršice (LAPV, Povodí Moravy, s.p., 11/2005) Údaje PM č. Povodí Moravy, s.p. Podklady PM (TEVN / vypsaná varianta) svazek Podklady uvedené v tabulkách SVP Údaje z publikace SVP č. 34 Doplněné Údaje z TEVN 1 pořadové číslo M 3 2 Kategorie R 3 Vodní tok Olešnice 4 Název Tršice 5 ČHP Kód kraje CZ A km 2 20,0 8 Q a m 3 /s 0,101 9 Q 355 m 3 /s 0, Q n m 3 /s 11 Q np m 3 /s 12 V z mil. m 3 0,67 13 V oc mil. m 3 0,77 14 M max m n. m. 289,65 15 F ha 12,50 16 H m 13,65 17 Účel Z 18 α 19 W a mil. m 3 20 ß 21 L m 214,00 22 L / H 15,68 23 V r / A mm 0,03 24 h o m 25 Pi kw 26 E MWh 27 Územní zájmy ochr. popis zájmu 28 přírody a krajiny kategorie ZCHÚ 29 prozkoumanost Geologie 30 geol. podmínky 31 orná 32 louky a pastviny 33 Pozemky v zátopě zeměd. celkem 34 (ha) lesní 35 ostatní 36 celkem Počet zatop. objektů Komunikace v zátopě Významná zařízení a objekty Nerostné bohatství Klasifikace pro vodárenské využití nádrže 42 Nc mil. Kč 15,60 43 Nc / Vc Kč / m 3 23,21 44 Nc / qn tis. Kč / l / s 45 Účel, pro který byla lokalita vybrána 46 Je lokalita variantní k jiné vybrané? Komentář: Současná ochrana v územně plánovací dokumentaci Význam z hlediska protipovodňové ochrany Další studie a záměry 50 Další informace pro rozhodování, očekávaná reakce veřejnosti, atp.

26 Tab. 29 Komentáře k lokalitám akumulace povrchových vod (LAPV, Povodí Moravy, 11/2005) Územně hájené - kategorie C Název VN: Umístění hráze: Žeravice Číslo (seznam/příloha): 385/70 Olešnice (Kokorka) ČHP: Vodní útvar: Účel: výhledový zdroj pro závlahy na Přerovsku Kraj: Správce: Okolnosti zařazení VN do seznamu Olomoucký ZHM provoz Přerov Nádrž na středním toku Olešnice severně od Přerova byla vyhledána jako zdroj vody pro závlahy. I když vlastní hrázový profil je morfologicky příznivý, v zátopě se nachází značná část obce Pěnčice a Pěnčičky celkem 105 domů, silnice a 9 km cestních sítí. K rozvoji závlah na Přerovsku nedošlo, nádrž se dále nepřipravovala. Závěry z PRVKUK Nejde o vodárenský zdroj. Stav v ÚPD Dokumentace ÚP VÚC Olomoucká aglomerace vychází ze seznamu MŽP ČR z r V textové části není o VN zmínka, v grafické části není zakreslena. Je zde konstatováno, že seznam z r neodpovídá svým rozsahem VH ani aktuálním potřebám. Stanovisko Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru ŽP a zemědělství Zatím bez závěru, chybí informace pro zodpovědnější vyjádření. Stanovisko ZVHS Bez připomínek, akceptace všech v SVP vytipovaných lokalit. Stanovisko Povodí Moravy, s.p. Nádrž byla původně navržena pro zabezpečení závlah v povodí Olešnice. Poznámky k databázi - název toku opraven v souladu s Vyhl. č. 267/2005 Sb. (seznam významných vodních toků) Název VN: Umístění hráze: Zábeštní Lhota Říka Číslo (seznam/příloha): 384/69 ČHP: Vodní útvar: Účel: Kraj: Správce: Okolnosti zařazení VN do seznamu výhledový zdroj pro závlahy v povodí a možná i řízená rekreace Olomoucký ZHM provoz Přerov Malá nádrž lokálního významu byla vyhledána jako vodní zdroj pro maloplošné závlahy v zemědělsky intenzivně využívané oblasti Přerovska. Závěry z PRVKUK Nejde o vodárenský zdroj.

27 Stav v ÚPD Dokumentace ÚP VÚC Olomoucká aglomerace vychází ze seznamu MŽP ČR z r V textové části není o VN zmínka, v grafické části není zakreslena. Je zde konstatováno, že seznam z r neodpovídá svým rozsahem VH ani aktuálním potřebám. Stanovisko Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru ŽP a zemědělství Zatím bez závěru, chybí informace pro zodpovědnější vyjádření. Stanovisko ZVHS Bez připomínek, akceptace všech v SVP vytipovaných lokalit. Stanovisko Povodí Moravy, s.p. Nádrž byla původně navržena pro zabezpečení závlah v povodí Olešnice. Poznámky k databázi - Územně nehájené - evidované Název VN: Umístění hráze: Číslo (seznam/příloha): Penčice Říka 423/chybí ČHP: Vodní útvar: Účel: Kraj: Správce: Okolnosti zařazení VN do seznamu není v seznamu určen Olomoucký ZHM provoz Přerov Nádrž na potoce Říka představuje neplnohodnotnou variantu k profilu Žeravice, protože má k dispozici jen poloviční plochu povodí a třetinový celkový objem. Hrázový profil se nachází v horní části vzdutí nádrže Žeravice. V 1. SVP nebyl žádný z těchto profilů uveden. Objevuje se až ve výčtu nádrží ve 2. SVP. Profil Penčice je dnes hodnocen jako neefektivní. Závěry z PRVKUK Vzhledem k tomu, že není určen účel VN, nelze tuto VN hledat v PRVKUK, navíc tyto dokumentace neřeší problematiku případného znehodnocení některého významného vodního zdroje ani potřebu nových zdrojů z hlediska dlouhodobého vývoje kraje. Stav v ÚPD Tato kategorie VN chybí ve všech ÚPD. Stanovisko Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru ŽP a zemědělství - Stanovisko ZVHS Bez stanoviska Stanovisko Povodí Moravy, s.p. Nádrže určené jako zdroj závlahové vody. V současnosti některá údolí již zastavěná Poznámky k databázi - lokalita byla zakreslena do mapových podkladů podle kóty úrovně Mmax

28 7.4 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje Zpracovatel: Voding Hranice, s.r.o. Objednatel / Pořizovatel: Olomoucký kraj Datum zpracování: srpen 2004 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje (dále jen PRVKÚK) byl zpracován dle metodického pokynu MZe ČR pro zpracování PRVKÚK a metodiky zpracování střednědobých koncepcí Olomouckého kraje. Zpracování dokumentace bylo zadáno Olomouckým krajem za účasti MZe ČR. Plán umožňuje celostátní srovnání a zapracování do celostátních koncepcí. PRVKÚK je zásadní koncepční materiál pro plánování rozvoje vodovodů a kanalizací v období do r. 2015, ve kterém byly zhodnoceny stávající stavy vodovodů a kanalizací a zpracovány návrhy rozvoje. V kap. A-1.5 je stanovena základní koncepce rozvoje zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů podzemních a povrchových vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou. Zásobování Olomouckého kraje je na dobré úrovni co do počtu napojených obyvatel i co do technického a koncepčního řešení. Na území kraje bylo na veřejný vodovod v roce 2000 napojeno 86,2 % obyvatel kraje. Část vodovodů využívá místní zdroje, největší procento obyvatel je však zásobeno ze skupinových vodovodů. Kvalita produkované vody je velmi dobrá a trvale vyhovuje všem ukazatelům pro pitnou vodu. Výpočet výhledové potřeby vody byl proveden trendovou metodou, tzn. pro výpočet byly použity skutečné provozní hodnoty vody fakturované a vyrobené. Výpočet potřeby vody vychází z demografického vývoje. Jeho prognóza, použitá pro výpočet, je mírně optimistická s ohledem na vytvoření rezervy systému. Prognóza vývoje počtu obyvatel je provedena na výhled 15 let. Vypočítané hodnoty specifické potřeby vody konvergují k těmto hodnotám: - Obce do 1000 obyvatel 100 l/os/den, vybavenost 10 l/os/den - Obce do 5000 obyvatel 100 l/os/den, vybavenost 20 l/os/den - Města do obyvatel 120 l/os/den, vybavenost 40 l/os/den - Města nad obyvatel 150 l/os/den, vybavenost 50 l/os/den V rámci kraje je průměrná specifická potřeba vody cca 116 l/(os.d.). Skutečná spotřeba vody a z ní plynoucí specifická potřeba je v rámci kraje značně různorodá se závislostí na poloze spotřebiště. V okolí větších měst, většinou napojených na systémy skupinového vodovodu, je specifická potřeba vody cca l/(os.d). Změna stávající koncepce zásobování se na řešeném území nepředpokládá. Je ale navržena řada rozšíření vodovodní sítě za účelem zvýšení počtu napojených obyvatel. Je navrženo několik posílení vodovodu po stránce zdrojů s ohledem na vypočítanou bilanci a provozní zkušenosti s daným systémem. Jedná se však pouze o řešení problémů v rámci obecních systémů. V rámci velkých systémů skupinových vodovodů se nepředpokládá posilování zdrojů z důvodu přebytku kapacit pramenišť a v nedávných letech značnému poklesu specifické potřeby vody. Je navrženo pouze několik výhledových propojení jednotlivých skupinových vodovodů s cílem využít stávající neplně využívané prameniště pro jiný systém s nedostatkem vody. Tato opatření jsou však podmíněna značným rozvojem v rámci regionu a jejich realizace se předpokládá v dlouhodobém výhledu. Popis zásobování pitnou vodou v širším zájmovém území Zásobování kraje pitnou vodou se opírá především o vlastní zdroje. Část vody se přebírá ze sousedního Moravskoslezského kraje prostřednictvím ostravského oblastního vodovodu (OOV) s napojením na město Libavá a skupinový vodovod Hranice. Na území Olomouckého kraje je vybudována řada skupinových vodovodních systémů. V širším řešeném území se nachází následující skupinové vodovody: Skupinový vodovod Olomouc Zdrojem vody pro SV Olomouc jsou nyní prameniště Černovír, Štěpánov, Moravská Huzová, Senice, Litovel, Březové a Pňovice I, II, III. Tyto zdroje zůstanou i nadále v plné míře využity. SV Olomouc bude výhledově sloužit také pro zásobování části okresu Prostějov (Vodovod Pomoraví). V případě naplnění předpokládaných prognóz vývoje a plánovaného plného využití rozvojových lokalit v rámci

29 celého SV Olomouc nebude možné výhledově připojovat další významné odběratele. Při naplnění těchto předpokladů bude nutné zrealizovat navrhované propojení řadem ze stávající úpravny vody Moravičany (okr. Šumperk) do ČS Litovel. Toto propojení se předpokládá pouze v případě nedostatečného množství kvalitní vody v SV Olomouc. V případě, že nedojde k naplnění rozvojových prognóz nepředpokládá se brzká realizace takto nákladné stavby. Hlavním účelem navrhovaného propojení je pokrytí předpokládané potřeby vody v případě plného využití rozvojových lokalit včetně propojení s okresem Prostějov do VDJ Stráž. Skupinový vodovod Lipník nad Bečvou a skupinový vodovod Hranice Pro oblast SV Hranice, SV Lipník a částečně i SV Přerov dochází k zásadní změně v systému zásobování pitnou vodou. S ohledem na možné ohrožení zdrojů v údolní nivě Bečvy a vzhledem ke spolehlivosti centrálních zdrojů systému OOV dochází ke změně směru přiváděné vody mezi Hranicemi a Přerovem. Využití koncepce přívodu vody ze systému OOV (z III. větve - přivaděče DN 500 z Fulneku do Hranice) řeší s maximálním provozním zajištěním a stálou kvalitou vody, včetně dalšího možného rozvoje, dlouhodobé problémy na Přerovsku. Řešení umožňuje odstavení nebo omezení problémových zdrojů pitné vody v okrese Přerov nebo zdrojů vyžadujících nákladné rekonstrukce. Navržené řešení umožňuje pod stálým tlakem gravitačně zásobovat Hranice s okolím a ve výhledu gravitačně dopravovat vodu stávajícím systémem přes Lipník až do Přerova. Nový systém zásobování vyžaduje pouze minimální nároky na výstavbu řadů, objektů apod. Současný zdroj SV Lipník bude využíván jen omezeně a po přepojení SV na OOV dojde postupně k jeho zakonzervování. Změna v systému zásobování se projeví ve všech obcích napojených na SV Lipník, které tak budou mít novou vodu dodávanou prostřednictvím jejich stávajících vodovodních sítí. Skupinový vodovod Přerov Jedná se o největší skupinový vodovod bývalého okresu Přerov, který je zásoben ze dvou zdrojů: - vrty a prameniště - štěrkoviště Tovačov - Troubky s celkovou kapacitou 300 l/s s ÚV Troubky, - vrty v prameništi Brodek u Přerova s celkovou kapacitou 50 l/s s ÚV Brodek. Z SV Přerov je zásobeno celkem 51 sídelních celků. V dotčené oblasti se jedná mimo jiné o Kokory, Brodek u Přerova, Žeravice, Citov, Zábeštní Lhota, Penčice, Čekyně. V řešeném období do r se uvažuje s vybudováním dalších vodovodů napojených na SV Přerov. Jak je uvedeno výše v SV Lipník a Hranice bude novým záložním zdrojem pro zásobování Přerova přivaděč Fulnek Hranice, na který bude možné v případě potřeby SV Přerov propojit. Po tomto propojení tak bude skupinový vodovod Přerov spolu s SV Lipník a Hranice tvořit velký vodárenský systém okresu Přerova. Kapacita stávajících zdrojů je i v případě neuvažování funkčního prameniště Brodek dostatečná. V rámci dlouhodobého výhledu není navrženo posílení zdrojů. Stávající zdroje včetně napojeni na systém OOV poskytuji dostatečnou kapacitu pro další rozvoj města Přerov a okolí. Skupinový vodovod Kojetín SV je zásoben ze dvou zdrojů: - tři studny s kapacitou Q = 40 l/s v Klopotovicích (okres Prostějov) s ČS, - tři jezera s úpravnou vody v Troubkách s kapacitou Q = 30 l/s. SV zásobuje 22 sídelních celků. V řešeném období se neuvažuje s vybudováním nových vodovodů napojených na SV Kojetín. Skupinový vodovod Prostějov Zabezpečení dodávky vody do SV je z vlastních zdrojů. Stávající systém zásobování SV pitnou vodou je vyhovující a zůstane zachován i do budoucna. Při nárůstu potřeby vody nad možnosti stávajících zdrojů se do výhledu uvažuje s propojením SV Prostějov na vodovod Pomoraví. Shrnutí z hlediska řešené problematiky Z plánu rozvoje vodovodů a kanalizací vyplývá, že v řešeném období do r. 2015, a zřejmě ani v dlouhodobějším výhledu, nebude v zájmovém území požadavek na další zdroje pitné vody. Předpokládaný rozvoj jednotlivých oblastí lze řešit ze stávajících zdrojů nebo propojením na sousední skupinové vodovody. Nikde v plánu není počítáno s výhledovým využitím řešených lokalit akumulace vody Žeravice, Penčice nebo Zábeštní Lhota. Ani v popisu obecních vodovodních systémů Žeravice, Penčice, Zábeštní Lhota, Čekyně a Lhotka není v jednotlivých textových zprávách o těchto lokalitách žádná zmínka. V kapitole zpráv D.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou se u všech těchto lokalit uvádí, že na jejich území není uvažován žádný zdroj vody pro účely úpravy na vodu pitnou.

30 Tab. 30 Bilance potřeby vody a krytí zdroji u skupinových vodovodů v širším zájmovém území k r (PRVKÚK, 08/2004) SV Olomouc 2015 Qp Qd celková potřeba vody , ,75 celková vydatnost zdrojů , ,60 SV Přerov 2015 Qp Qd celková potřeba vody , ,05 celková vydatnost zdrojů , ,50 Rozdíl [m3/d] 34906, ,85 Rozdíl [m3/d] 9986, ,45 voda převzatá 0,00 0,00 voda předaná 0,00 0,00 voda převzatá 0,00 0,00 voda předaná 0,00 0,00 bilance , ,85 bilance 9 986, ,45 SV - potřeba vody [m3/d] , ,75 SV - potřeba vody [m3/d] , ,05 zdroj - vydatnost [m3/d] , ,60 zdroj - vydatnost [m3/d] , ,50 jezera , ,00 vrty Brodek u Přerova 3 450, ,50 SV Lipník nad Bečvou 2015 Qp Qd celková potřeba vody 2 020, ,71 celková vydatnost zdrojů 3 728, ,00 SV Kojetín 2015 Qp Qd celková potřeba vody 2 682, ,69 celková vydatnost zdrojů 6 048, ,00 Rozdíl [m3/d] 1707, ,29 Rozdíl [m3/d] 3366, ,31 voda převzatá 0,00 0,00 voda předaná 0,00 0,00 voda převzatá 0,00 0,00 voda předaná 0,00 0,00 bilance 1 707, ,29 bilance 3 366, ,31 SV - potřeba vody [m3/d] 2 020, ,71 SV - potřeba vody [m3/d] 2 682, ,69 zdroj - vydatnost [m3/d] 3 728, ,00 Závrbek 1 728, ,00 dotace z SV Přerov 2 000, ,00 výhledově OOV zdroj - vydatnost [m3/d] 6 048, ,00 studny Klopotovice 3 456, ,00 jezera Tovačov 2 592, ,00 SV Prostějov 2015 Qp Qd celková potřeba vody 7 559, ,82 celková vydatnost zdrojů , ,20 Rozdíl [m3/d] 12070, ,38 zdroj - vydatnost [m3/d] , ,20 vrty Smržice 6 739, ,20 zdroje Brodek u PV 710, ,00 zdroje Dubany 2 592, ,00 HV+S - Hrdibořice 9 157, ,00 HV Sněhotice 432,00 432,00 voda převzatá 0,00 0,00 voda předaná 0,00 0,00 bilance , ,38 SV - potřeba vody [m3/d] 7 559, ,82

31 7.5 Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého kraje Zpracovatel: Pöyry Environment a.s. Objednatel / Pořizovatel: Olomoucký kraj Datum zpracování: březen 2007 Většina hodnocení v tomto materiálu se provádí nad plochou ucelených povodí významných vodních toků, které se zde nazývají srážko-odtokové oblasti a jejichž plocha se pohybuje na území Olomouckého kraje v rozmezí km 2, průměrně 390 km 2. Sledované povodí Olešnice je zahrnuto do SO oblasti Morava po soutok s Hanou - levobřežní část o plošné výměře 316 km 2. Jedná se tedy o značně hrubější členění plochy povodí ve srovnání s Plánem oblasti povodí Moravy (viz následující kap. 7.6), a proto i provedené analýzy jsou poněkud jiného druhu a mají odlišnou vypovídací hodnotu. Obr. 9 Výřez z mapy Dílčí povodí pro vymezení srážko-odtokových oblastí Pro posouzení funkce předmětné nádrže lze použít relevantní údaje uvedené v kapitolách : 2. Srážko-odtokové vztahy a jejich dopad na průběh povodně 3. Návrh postupu řešení na ochranu před povodněmi (návrh variant možného řešení) konkrétně pak v podkapitolách : Vyhodnocení oblastí s urychleným odtokem srážkových vod a nedostatečnou mírou akumulace vod Místa omezující průtočnost koryt vodních toků a údolních niv Místa, kde dochází k nadměrnému zanášení splaveninami Vymezení zastavěných území nechráněných nebo nedostatečně chráněných před povodněmi

32 3.2.4 Návrhy opatření na omezení negativních účinků povodní a ke splnění cílů ochrany před povodněmi V jednotlivých citovaných podkapitolách jsou k dané problematice uvedeny následující údaje: Vyhodnocení oblastí s urychleným odtokem srážkových vod a nedostatečnou mírou akumulace vod Oblasti s urychleným odtokem jsou zde vyhodnoceny na základě kombinovaného posouzení srážkoodtokových vztahů a retenčních schopností území, které jsou reprezentovány různými plošnými charakteristikami obsaženými v dostupných GIS-ových podkladech (sklon území, půdní typy, způsob využití území, procento zalesnění). Z provedeného vyhodnocení vychází zájmové území jako relativně bezpečné, v pořadí nejohroženějších SO oblastí je na 14. místě ze 17 posuzovaných. Určité rizikové faktory jsou indikovány pouze ve 3 katastrálních územích v povodí Olešnice (Nelešovice, Čelechovice u Přerova a Lipňany), ovšem pouze v jediné charakteristice, kterou je vysoký podíl zemědělské orné půdy - 90% a více. Průměrný sklon území je zde však jen 0,4-1,2, a tedy hluboko pod hranicí 5, kdy reálně hrozí nebezpečí urychleného odtoku. Míra akumulace se posuzuje ve dvou směrech. Jedním hlediskem je podíl retenčního prostoru jak současných tak i výhledových vodních nádrží a poldrů k průměrnému ročnímu odtoku vztažený k závěrnému profilu dané SO oblasti. Druhým hlediskem je modelový výpočet doby zdržení kulminace stoleté povodně při její transformaci ve vodních nádržích, a to opět s uvážením retenčního objemu stávajících i výhledových vodních nádrží a suchých nádrží (poldrů). Výhledovými nádržemi se zde rozumí lokality hájené podle zvláštních předpisů, kde by bylo v budoucnu možné uvažovat o vybudování nových vodních nádrží podle aktuální potřeby. Vypočtená hodnota akumulačního součinitele pro současné nádrže činí 3,5% a je tak třetí nejvyšší ze 13 posuzovaných SO oblastí, u výhledových nádrží vychází hodnota 9,5% a je rovněž třetí nejvyšší ze 13 posuzovaných SO oblastí (viz obr. 10). V úvahu se přitom berou hájené lokality nádrží Zábešní Lhota, Žeravice a Penčice (další uvažovaná nádrž Bělkovice leží mimo povodí Olešnice). Co se týče doby zpoždění kulminace stoleté povodně, ta vychází pro stávající nádrže na 6 hodin a pro další potenciální nádrže v hájených lokalitách na dalších 32 hod. Objektivní požadovaná doba zpoždění je přitom 36 hodin. Z toho vyplývá, že pro ideální účinnost protipovodňové ochrany by bylo zapotřebí vybudovat ještě nějaké další nádrže (viz obr. 10 a 11). V relativním porovnání s ostatními SO oblastmi však vychází posuzovaná SO oblast opět jako třetí nejlepší ze třinácti posuzovaných. Na většině ostatních oblastí totiž nepřesahuje skutečná doba zpoždění cca 5-6% z požadované doby. Tím se jen potvrzuje známá skutečnost, že v oblasti povodí Moravy je výrazný nedostatek velkých vodních nádrží, které by mohly poskytnout potřebné akumulační a retenční objemy k účinnému řízení odtoku. Co se týče potřeby budování nových poldrů, v posuzované SO oblasti není evidován žádný takový požadavek Místa omezující průtočnost koryt vodních toků a údolních niv V této kapitole jsou shrnuty informace získané od správců vodních toků týkající se problémových míst na tocích, kde dochází ke zmenšení jejich hydraulické kapacity v důsledku křížení s pozemními komunikacemi, dále vlivem zanášení profilu splaveninami nebo jeho ucpáváním při chodu ledů. Pro jednotlivé popsané příčiny snížené kapacity jsou sestaveny tři seznamy problémových profilů nebo úseků na tocích. Ani v jednom ze zpracovaných seznamů se nenachází jakýkoliv odkaz na řeku Olešnici Místa, kde dochází k nadměrnému zanášení splaveninami Viz předchozí odstavec Vymezení zastavěných území nechráněných nebo nedostatečně chráněných před povodněmi Obdobně jako v předchozích kapitolách je sestaven seznam míst a oblastí, které jsou z pohledu současných standardních požadavků nedostatečně chráněny před nebezpečím povodní. Rovněž v tomto seznamu nefiguruje žádná ohrožená lokalita na toku Olešnice Návrhy opatření na omezení negativních účinků povodní a ke splnění cílů ochrany před povodněmi Vzhledem k tomu, že na řece Olešnici nebylo v předchozích kapitolách vytipováno žádné problémové místo, není zde uveden ani žádný odpovídající návrh opatření.