MORINGA Zázračný strom V Etiopii pomáhá proti hladu apodvýživě Strana 4 OBSAH. Strana 2

Transkript

1 co jí svět MIMOŘÁDNÁ PŘÍLOHA SPOLEČNOSTI ČLOVĚK V TÍSNI RÝŽE Živí polovinu populace Na této plodině je závislá nejen Asie, ale také Afrika Strana 2 MORINGA Zázračný strom V Etiopii pomáhá proti hladu apodvýživě Strana 4 STŘEDA Informace o světě Oglobálních problémech čtěte také na Nový trend? Kdyby se hmyz choval ve velkém, mohl by zasytit spoustu lidí. Umělý chov je dobrou příležitostí k obživě ipro ty nejchudší. Mohli by třeba prodávat smažené cvrčky na místních trzích. Foto: Reuters Nejzdravější jídlo podle OSN? Brouci, červi akobylky Pokud svět překoná kulturní návyky azačne jíst víc hmyzu, zmírní se hladomory iproblémy sobezitou, tvrdí vnové zprávě FAO. Chutní jsou cvrčci, kobylky, housenky ataké včely. Autobus zastavuje vedle malých pouličních obchůdků. Kromě vařených vajec a kukuřice nabízí prodavačka křupavé smažené pavouky. Zatímco místní nepohrdnou, turisté zevropy si černá masitá tělíčka hmyzí pochoutky sodpo- rem prohlížejí afotí. Kambodžské městečko Skuon získalo díky této podivné atrakci přezdívku Spiderville (Pavoučí město). Grilovaného sklípkana totiž hned tak někde neseženete. Skuon je jedním zmála míst na světě. Říká se, že za vlády diktátora Pol Pota hladovějící Kambodžané hledali cokoliv, čím by zaplnili žaludky. Ochutnali i pavouka. Od té doby je součástí jejich jídelníčku. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) teď přesvědčuje svět, aby překonal psychologické bariéry anásledoval jejich příklad. Právě pokrmy z hmyzu by totiž mohly přispět křešení hned několika světových problémů. Sušení červi s chutí oříšků Výživná hodnota hmyzu je poměrně vysoká obsahuje proteiny, železo i vápník. Více kobylek a housenek na talíři by pomohlo ke snížení počtu podvyživených třeba právě Ticho panující na střední škole v Masuku na jihu Zambie protíná ostrý zvuk gongu. Studentům 11A právě skončila poslední hodina. Onncent Mudenda v první řadě dopisuje do sešitu biologie větu ahrne se ke dveřím. Má hlad, je půl druhé a Onncent od půl sedmé ráno nic nejedl. Konečně oběd, říká si. Co mají ve školní jídelně dnes dobrého? Nshimu, stejně jako včera, předevčírem, zítra apozítří. Nshima, kaše zkukuřičné mouky, je pro Zambijce tradičním pokrmem isrdeční záležitostí. Jedí ji v podstatě pořád, itřikrát denně, a to jako přílohu kfazolím, sušeným rybám, zeleninové omáčce nebo i masu převážně kuřecímu nebo hovězímu. Tak jako je strava v Asii založená na rýži, unás jíme kukuřičnou kaši, vysvětluje Fred Chikwanu, který na střední škole v Masuku učí zeměpis a dějepis. Nshima se na rozdíl třeba od rýže nejí příbory, ale rukama dělají se znímalé kuličky, které se namáčejí vomáčce. Proces výroby této kukuřičné kaše není nijak složitý v hrnci na ohni se smíchá jen mouka avoda. Tajemství tkví ve správném poměru těchto dvou ingrediencí a v době vaření. Nshimu se učí připravit vzambii už malé holky. Kdo ji neumí, jako by nebyl. Cože? Ty jsi nikdy nevařila nshimu? kroutí hlavou maturantka Monika Phiri. Já ti to ukážu, to se prostě musíš naučit. My vzambii ji milujeme! říká mi aužseshání po pytli smoukou a vodě. Za chvíli už zkušeně do vody Strana 2 OBSAH Palmový olej. Plantáže palmy olejné ničí živobytí Indonésanům. Strana 3 Lokální, či globální? Naše jídlo zasahuje život lidí rozvojových zemí. Strana 4 Superplodiny. Výživné rostliny quinoaa moringa nasytí svět. Strana 5 Naše posvícení. Kde dnes promítají filmy nebo vaří z místních surovin? Strana 6 Konec hladu. Co pomůže snížit velký počet hladových lidí? přisypává po hrstech mouku, aby kaše měla tu pravou konzistenci. Rýže není pořádné jídlo Pro cizince má nshima nevýraznou, až mdlou chuť a rozhodně nemá pocit, že by si ji dal znovu k večeři, když ji měl kobědu. Zambijce, kterému by se nshima přejedla a ohrnul nad ní nos, však nepotkáte. Jestli je něco, bez čeho Zambijci opravdu nemůžou žít, je to (kromě fotbalu) právě nshima. Jedině nshimu na talíři považuje Zambijec za vkambodži trpí podle OSN chronickou podvýživou až 40 procent dětí. Základem místní stravy je totiž rýže. Chudé rodiny vpodstatě nic jiného nejedí. Dětem chybějí vitaminy, jod, ale iželezo. Atobyobčasná konzumace smažených červů adalších lahůdek mohla zlepšit. Chov hmyzu je jednou zcest, jak zabezpečit dostatek potravin. Hmyz je všude arychle se množí, uvádí FAO ve své zprávě. Vsoučasnosti se hmyz sbírá hlavně ve volné přírodě. Například vkamerunu nebo DR Kongo ženy hledají larvy brouků tak, že přitisknou ucho ke kmeni palmy a podle zvuku poznají, ve které části dřeva se pochoutka ukrývá. Pokud by se hmyz začal chovat ve velkém, mohl by zasytit spoustu lidí. A umělý chov je dobrou příležitostí kobživě ipro ty nejchudší. Aby někdo začal chovat aprodávat třeba pražené larvy, nepotřebuje vlastnit půdu. Na takový podnik není potřeba ani velká investice do začátku. Hodí se pro chudé lidi na vesnici ive městě, říká koordinátorka kampaně Postavme se hladu! Hana Krejsová ze společnosti Člověk vtísni. Příkladem je i starší paní na trhu vzambijské Lusace: Kupte si, jsou výborné, ukazuje na ošatku. Prodává sušené červy. Vypadají jako oříšky apodobně ichutnají. VAfrice jsou podle studie FAO považované za delikatesu také některé druhy kobylek a zákazníci jsou ochotní za ně platit vysoké ceny.» Pokr. na str. 3 Zambijci kukuřičnou kaši milují, ikdyž jim moc nedává pořádné jídlo, upozorňuje učitel Chikwanu. Pokud si dá místo kaše třeba rýži, nenazývá to plnohodnotným obědem či večeří, dodává. Češka Martina Mwanza, která už několik let žije v Zambii, potvrzuje místní vášeň pro bílé bochánky: Národní fotbalový tým, ať hraje kdekoli, vozí s sebou pytel mealie-meal. Tchyně mi řekla, že kdyby ho neměli, umřeli by. Pokud jedí místo nshimy brambory nebo rýži, není to prostě jídlo, hlavně pro starší generace, říká.» Pokr.nastr. 3 Editorial Naše jídlo skrývá příběh. Pojďte se sním seznámit Hana Krejsová koordinátorka kampaně Postavme se hladu!, Člověk vtísni Jídlo patří mezi základní lidské potřeby. Pro mnohé znás však znamená ještě víc. Je symbolem dneška. Zájem o vaření určuje výběr televizních pořadů, jídlo je téma diskusí spřáteli. Kdo vypěstoval rajčata? Proč nejíte maso? Co vaří jiné kultury? A právě světová kuchyně je tématem následujících stránek. Dnes však vynecháme lahůdky italské afrancouzské anecháme vás nahlédnout do jídelníčku obyvatel rozvojových zemí. A možná budete překvapeni, jak ovlivňujeme životy lidí na druhé straně planety tím, co konzumujeme. Každé jídlo totiž skrývá lidský příběh. Dnešek je Světový den výživy. Všichni mají možnost zamyslet se nad tím, jak se nám daří bojovat s hladem. Vtéto souvislosti se otevírá téma tzv. potravinových systémů (viz str. 3). Připomínáme si také, že v roce 2012 mezi námi stále žilo téměř 870 milionů hladových lidí. My vám vrámci této diskuse přinášíme tipy, jak jim pomoci. Vedle podpory rozvojových a humanitárních projektů se nabízí kupovat takové jídlo, které není pro chudé země zkázou. Vlastními silami se tak můžeme pokusit okompenzaci nerovností globálního ekonomického systému. Začít je možné už dnes. Oslovili jsme školy arestaurace po celé republice, aby upozornily na hlad ve světě. Na straně 5najdete tipy, kam dnes zajít na oběd nebo promítání filmů. Přeji vám inspirativní čtení a dobrou chuť.

2 2 co jí svět STŘEDA 16. ŘÍJNA 2013 Rýže živí více než půlku světa FAKTA Není hlad jako hlad Hlad znamená, že lidé nemají dostatečné množství nezávadných potravin. Podvýživa představuje nedostatečný příjem kalorií, který je potřeba k zachování fyziologických potřeb organismu. Parciální podvýživa je špatná strava, kdy lidé nemají dostatek bílkovin, energie nebo živin. Na světě je dost jídla pro všechny.hlad způsobuje hlavně chudoba. Problém je v distribuci inedostatku prostředků na koupi nebo vypěstování potravin. Příčinami hladomorů můžou být extrémní klimatické podmínky, konflikty i zvyšování cen potravin. Mezi skupinu nejvíce ohroženou hladem patří děti.pestrá a výživná strava je stěžejní zejména vprvních dvou letech života, poté je téměř nemožné změny vorganismu napravit.podvyživené děti trpí celoživotně poruchami vývoje, jsou více náchylné k nemocem, hůře se soustředí ve škole. Kolik dětí mladších pěti let trpí podvýživou? Nezdravý tělesný vývoj 165 milionů dětí (90 %žije vafrice a Asii) Podváha 101 milionů dětí Těžká podváha 52milionů dětí (70 %žije v jihovýchodní Asii) Zdroj :GHI (2012) Na poli Rwanďané jedí hlavně kukuřici nebo banány. Rýže je zpestření. Asi 90 procent světové produkce vypěstuje i zkonzumuje Asie. Tak tady byla ještě před pár lety bažina a lidé mohli pěstovat plodiny jen na svazích, kde není zrovna úrodná půda, ukazuje Audace Kubwimana zněmecké organizace Welthungerhilfe na údolí pod námi. Je rozčleněné na stovky čtvercových políček rýže. Rwandě se říká země tisíce kopců aterén této plodině příliš nepřeje. Přesto se najdou oblasti, jako je tato kolem řeky Mwongo, kde je možné tuto obilovinu pěstovat. Až do roku 1950 otom však místní nevěděli. Rýže tu má velký potenciál, proto jsme se rozhodli začít s tímto projektem. Zaměstnali jsme deset tisíc lidí, kteří vlastníma rukama postavili zavlažovací systém a zkultivovali tohle místo na pole. Z nich má každý farmář zisk asi 300 eur ročně, dodává vedoucí projektu Kubwimana. Před rokem 2004 tady rostla jen kukuřice nebo ananasy. Ani dnes Rýže spolu skukuřicí apšenicí tvoří základ jídelníčku celého světa. Pěstuje se hlavně vasii, ale zelená pole živí iafričany. Nejhladovější regiony (počet podvyživených lidí) Ve světě žilo mezi lety 2010 a2012 celkem 868 milionů podvyživených, tedy každý osmý člověk. Nejvíce hladovějících na světě jevasii, ovšem největší procento populace nemá dostatek kvalitní stravy vafrice. Zdroj: FAO(2012) Jižní Asie 304 mil. Subsaharská Afrika 234 mil. Východní Asie 167mil. Jihovýchodní Asie 65 mil. Latinská Amerika akaribik 49 mil. Západní Asie aseverní Afrika 25 mil. Rozvinuté země 16 mil. Kavkaz acentrální Asie 6mil. Oceánie 1mil. místní nesnědí víc než čtvrtinu úrody rýže. Většinu prodám. Za výdělek platím dětem školu. Teď jsem koupila nějaká kuřata aprodáváme ivejce. Důležité je našetřit ina zdravotní pojištění, protože je tu hodně malárie, říká farmářka Margaret Wayese. Společně se sousedkami, kterým později zaplatí, letos už podruhé sklízí vlastní pole. Péče orodinu, dům i manžela ve vězení Foto: Tereza Hronová Ve Rwandě je hodně žen samoživitelek amít obživu je pro ně naprosto klíčové.tahle země se proslavila brutální genocidou Hutuů proti Tutsiům v90. letech. Dnes je tu světově vůbec největší počet uvězněných obyvatel na hlavu, atočastěji právě mužů. Díky tomu, že mám tohle pole, můžu opravovat dům, živit rodinu istarat se omanžela, který je ve vězení, vysvětluje Uwizeyimana Peligie aopírá se o motyku. Její pole je téměř připravené na sázení trávově zelených snopců. Pro Rwanďany je rýže příjemné zpestření jídelníčku. Ten se skládá hlavně zkukuřice, banánů, čiroku nebo manioku. VAsii je však tato obilovina klíčovou potravinou vypěstuje i zkonzumuje se zde 90 procent světové produkce. Archeologové našli první známky kultivace z doby 5000 let před naším letopočtem včíně, Indii athajsku. Rýže je tak nejstarším stále oblíbeným jídlem. Vsoučasnosti se pěstuje asi 40 tisíc odrůd rýže na všech kontinentech kromě Antarktidy. Nejvíc rýže snědí Barmánci a Vietnamci, atovprůměru přes 200 kg za rok, zatímco obyvatelé Česka jen asi 5kg. Největším exportérem rýže je Thajsko, ale nejvíce jí vyprodukuje Čína a Indie. Ty také spotřebují největší množství. Svět vypěstuje kolem 700 milionů tun bílého zlata, ale na talíři skončí jen asi 530 megatun. Tereza Hronová Nejhladovější země (% podvyživených zpopulace) Afrika Burundi 73 % Komory 70 % Eritrea 65 % Asie Východní Timor 38 % Severní Korea 32 % Jemen 32 % Latinská Amerika Haiti 45 % Guatemala 30 % Paraguay 26 % Evropa Moldavsko 23 % Albánie 8% Bulharsko 7% Zdroj: GHI (2013), Nejvíce pěstované plodiny světa (největší producent %světové produkce) cukrová třtina: Brazílie 4,6 % kukuřice: USA 35 % rýže: Čína 28 % pšenice: Čína, Indie 17 % sója: USA 32 % Zdroj: FAO (2011) Indonéský palmový tuk je vmýdlech ičokoládě. Plantáže zabírají půdu Nejpoužívanější tuk na světě je palmový najdeme ho vsušenkách i čokoládě. Jaké má dopady pěstování palmy olejné v jihovýchodní Asii, odkud se tato složka potravin nejčastěji vyváží? Nursanty je mladá učitelka ze sumaterské provincie Jambi. Během jejího života se prostředí kolem ní radikálně změnilo. Dávno už její město neobklopuje prales. Před dvaceti lety měli lidé svá pole, na kterých pěstovali jídlo akaučuk, říká mladá žena. Většina pak ale začala pěstovat palmu olejnou. Nahradila pole ilesy. Začaly se ztrácet říčky apotoky. Každý rok je tu větší vedro, popisuje Nursanty, co přinesla do Indonésie světová poptávka po nejlevnějším tuku. Největší potravinářské firmy, jako je Nestlé avčesku například Opavia, ho používají ve většině svých produktů. Palmový olej najdeme vevíce než polovině všech balených výrobků. Obsahují ho i typicky české sušenky, brambůrky nebo zmrzlina. Přidává se do čokolád nejen proto, aby byly jemné a rozplývaly se vústech, ale především proto, že je levnější než původně využívané kakaové máslo. Palmový tuk je součástí margarínů iinstantních polévek. Restaurace a rychlá občerstvení ho používají na smažení a nevyhýbají se mu ani někteří výrobci biopotravin, ikdyž je nezdravý podobnějako sádlo. Světovou poptávku zvyšuje i kosmetický průmysl. Palma olejná dává základ šamponům, mýdlům, FAKTA Opalmovém oleji Palma olejná pochází původně ze západní Afriky.VIndonésii amalajsii ji začali pěstovat nizozemští kolonizátoři počátkem 20. století, ovšem největší rozmach vjejím pěstování přišel zhruba před 30 lety. Za posledních 10 let se globální produkce palmového oleje zdvojnásobila aočekává se, že do roku 2020 naroste odalších 65 procent. Podle odhadů každoročně přibudou vindonésii nové plantáže orozloze 300 tisíc hektarů,tedy asi o velikosti Libereckého kraje. Odlesňování vněkterých oblastech probíhá rychlostí až šest fotbalových hřišť za minutu.na tropickém lese je přitom závislých asi 50 milionů Indonésanů. V Indonésii vzniká zhruba 85 procent emisí skleníkových plynů právě při ničení a vypalování lesů arašelinišť. Od roku 2015 musí podle nařízení EU výrobci přiznat na obalech potravin konkrétní rostlinné tuky. To se ovšem netýká kosmetiky. Surovina Vkosmetice se palmový tuk označuje jako elaesis guineensis, cetyl palmitate, palmitic acid či palmitoyl. Foto: Vendula Kratochvílová sprchovým gelům i pracím prostředkům. Palmový tuk je příměsí bionafty i krmiv pro zvířata. Na obalech však název palmový olej najdete jen stěží. Ve většině případů se označuje pouze jako rostlinný tuk. Záplavy i tygři ve vesnici Rostoucí poptávka po palmovém oleji vyžaduje stále nové plantáže palmy olejné. Jejich rozloha je dnes 1,5krát větší než území Česka. Většina znich se nachází vindonésii amalajsii. Tyto dvě tropické země pokryjí dohromady téměř 90 %poptávky po palmovém oleji. Indonéský tropický les je po Amazonii druhý nejdůležitější na světě. Vposledních třiceti letech byla velká část místních pralesů vykácena, aby na jejich místě vyrostly nekonečné plantáže palmy olejné. Při odlesňování a především vypalování tropického lesa se do ovzduší uvolňuje obrovské množství oxidu uhličitého anarušuje se také koloběh vody. Stromy nezadržují kapalinu atasevíce odpařuje. Palmy navíc velmi rychle vstřebávají vodu způdy, atak krajina postupně vysychá. Při velkých deštích dochází častěji kzáplavám. Přejeme si, abychom tu měli zase les namísto palem, šeptá učitelka Nursanty. Můj tatínek říká, že spalmovými plantážemi se ve vesnici začali objevovat tygři, kteří už neměli kam jít, dodává. Sama však tygra nikdy neviděla. Tygr sumaterský je totiž kvůli ničení tropického lesa na pokraji vyhynutí dnes žije na Sumatře pouhých 300 až 400 jedinců. Podobně jsou na tom idalší druhy vzácných zvířat. Kácení pralesů kvůli monokulturám palmy olejné má obrovský dopad také na původní domorodé kmeny. Les nám dával dostatek jídla avzduch nebyl tak horký, říká Ibu Marni, starší žena zkmene Suku Anak Dalam, apřehrabuje klackem žhavé uhlíky vohništi. Zdřívějších zhruba 200 tisíc příslušníků tohoto sumaterského kmene jich dnes žije původním stylem života pouhých Zvykem těchto lidí je kočovat po tropickém lese desítky až stovky kilometrů. Dnešní rozloha lesa jim však neumožňuje nadále se přesunovat vtakovém rozsahu, atak se často usazují na okrajích plantáží v příbytcích ze dřeva aigelitu, stejně jako rodina Ibu Marni. Jsme tu už dva roky. Vlastně se nemáme ani kam přesunovat, potvrzuje. Ukradená země kvůli oleji Rozpínající seplantáže palmy olejné vytlačují kmeny zjejich přirozeného prostředí aberou jim jediný zdroj obživy půdu. Mohutné investice do půdy označované jako zábory půdy jsou především dílem zahraničních společností, které neberou vpotaz historické souvislosti či přítomnost domorodého kmene, pro který půda představuje kromě základního zdroje obživy iposvátné spojení sdušemi předků. Za obsazení životadárného lesa nedostávají příslušníci kmene většinou žádné odškodnění, jelikož nemají na svou půdu legální nárok. Nevlastní osobní dokumenty a pro byrokratický aparát tak prakticky neexistují. Zábory půdy, na které se rozprostírá tropický les, jsou navíc často protizákonné. Většina primárního tropického lesa vindonésii je totiž pod legální ochranou. Problémem je však korupce národní či regionální vlády. Ta může prales prohlásit za degradovaný, a tudíž jeho zničení již nic nebrání. Zábory půdy v Indonésii neohrožují pouze potravinovou bezpečnost domorodých kmenů, ale také místních komunit. Stejně jako vjiných rozvojových zemích ani vindonésii nemají venkované dostatečně definována práva na půdu. Stává setedy, že jsou ze své půdy vyhnáni násilím. Vzhledem k rozšiřujícím se plantážím navíc nezbývá dost místa na pěstování potravin. Například sumaterská provincie Jambi už pro sebe nedokáže vypěstovat dostjídla. Základní potravinu rýži musí dovážet ze sousedních provincií, kde plantáže palmy olejné ještě zemědělskou půdu zcela neobsadily. Cena základních potravin v provincii se tak znatelně zvyšuje aregion je citlivější na veškeré negativní vlivy, od kolísání globálních cen potravin až po přírodní katastrofy. Vendula Kratochvílová Analytické centrum Glopolis

3 STŘEDA 16. ŘÍJNA 2013 co jí svět 3 Potraviny zčeska nebo Evropy neničí životy chudým lidem Banány zekvádoru, rajčata ze Španělska, hroznové víno zjižní Afriky ijahody z Číny. To vše si můžeme po celý rok koupit včeských obchodech, protože to umožňuje současný globální potravinový systém. Jídlo na náš talíř přivážejí lodě, letadla inákladní auta z míst tisíce kilometrů vzdálených, často izrozvojových zemí. Paradoxně současná globální spotřeba vede kprohlubová- ní problémů těch nejchudších, říká Hana Krejsová, která působila vzambii anyní ve společnosti Člověk vtísni vede evropský projekt Food Right Now Postavme se hladu!. Globální, nebo lokální? A co znamená vlastně lokální? Poznatlokální jídlo není jednoduché. Například polomáčené sušenky na první pohled vypadají česky, ovšem poleva je zkakaa pravděpodobně ze západní Afriky a palmový olej zindonésie. Zvířata, pokud maso není bio, jsou krmena sójou zlatinské Ameriky. Na vznik každého jídla je potřeba voda apůda. Některé zplodin vyrostly vmístech, kde je nedostatek těchto zdrojů. Výhoda skutečně místních potravin je tedy hlavně ta,žesenemusíme bát, zda neměla výroba našeho pokrmu negativní dopady na chudé země. Lokální jídlo je zdravější, kvalitnější anemusí se přepravovat na velké vzdálenosti. To také šetří životní prostředí. Když nebudeme kupovat produkty z rozvojových zemí, ale raději ty české, nebudou mít chudí práci... Paradoxně současná globální spotřeba vede k prohlubování problémů těch nejchudších. Asi 60 procent zcelkového počtu hladovějících tvoří zemědělci, pastevci a rybáři tedy ti, kteří se přímo starají o produkci jídla. Příčin je celá řada. Zásadním problémem současnosti jsou takzvané zábory půdy. Také nadnárodní společnosti za účelem investice nebo velkoobjemové produkce skupují od místních vlád v rozvojových zemích půdu. Ta dle zvykového práva patřila drobným zemědělcům. Většina znich tak zůstává bez obživy. Velkoobjemová produkce degraduje půdu, znečišťuje ačerpá pitnou vodu. Například na výrobu jednoho šálku kávy je potřeba 140 litrů vody počítáme-li zavlažování kávových plantáží a zpracování kávových zrn. Kávu dovážíme mimo jiné izvelmi suché Etiopie. My máme možnost volby koupit takové produkty, které neškodí. Když už si nemůžeme koupit český výrobek, pak je možností iten se známkou Fairtrade nebo Bio. POTRAVINOVÝ SYSTÉM Skládá se zživotního prostředí, lidí, institucí aprocesů, díky nimž zemědělské produkty vznikají, zpracovávají se adostávají kzákazníkovi. Každá část tohoto systému má vliv na dostupnost pestré avýživné stravy atedy na příležitost zákazníka vybrat si zdravé stravování jako svůj životní styl. Výživa ale většinou není primárním cílem zákonů aobchodních regulací, které sepotravinového systému týkají. Proto ten současný globální přispívá knarušení přirozených ekosystémů abiodiverzity, která bude třeba pro zajištění naší budoucí potravy. Vrámci Světového dne výživy dnes probíhají po celém světě diskuse otom, jak by mohl udržitelný potravinový systém vypadat. Globální jídlo: Anonymní pokrmy PĚSTOVÁNÍ Pěstitelé používají těžkou techniku, aby připravili velkou rozlohu půdy na pěstování jedné plodiny. Používají toxické postřiky ahnojiva. Chemikálie znečišťují vodu apůdu vokolí. Doplácí na to hlavně místní drobní farmáři. SKLÍZENÍ Ke sklizni farmy až na výjimky využívají stroje. Pracovníci např. na banánových nebo ananasových plantážích mnohdy nemají ochranné pomůcky a nedostávají odpovídající mzdu. Ovoce dozrává ažpři přepravě. DOPRAVA Potraviny cestují ke spotřebiteli letadly, kamiony, vlaky iloděmi vněkolika etapách na velké vzdálenosti. Doprava vytváří emise CO 2 apřispívá ke změnám klimatu. Ty dopadají nejhůře opět na drobné farmáře vchudých zemích. Lokální jídlo: Od farmáře na talíř LIKVIDACE Zbytky jídla se kompostují avzniká hnojivo. Na skládce končí minimum obalů. KONZUMACE Koupené jídlo je čerstvé, zdravější achutnější. Jak drobní farmáři obstojí v konkurenci velkých firem? Špatně. Rozlehlé plantáže amoderní technologie umožňují firmám snížit náklady na pěstování plodin atím ijejich cenu na trhu. Drobní farmáři mají sami osobě velmi omezený přístup na globální trh. Pokud indonéský farmář chce prodat palmový olej, musí se většinou spoléhat na překupníky. Mezi zemědělcem afinálním zákazníkem stojí mnoho článků obchodního řetězce. Na farmáře pak zbude mnohem menší část zisku. Na pultech obchodů tedy nenajdeme plodiny, které vypěstoval chudý farmář ze Zambie? Ze Zambie se knám dováží jen minimum potravinářských výrobků, například bambus či semena. Na pultech je najdete stěží. Znovu jsme u problému konkurenceschopnosti. Otevření trhu znamenalo pro rozvojové země včetně ZPRACOVÁNÍ Zpracovatelé vtovárnách plodiny strojově sekají, suší, vaří či zmrazují, aby byly trvanlivější apohodlnější pro spotřebitele. Pokud nemají plodiny odpovídající tvar (např. křivá mrkev), barvu nebo velikost, končí vpopelnici. MALOOBCHOD Farmáři, restaurace nebo menší obchody prodávají jídlo přímo spotřebitelům.» Pokračování ze str. 1 Kaše podobného typu jsou rozšířeným pokrmem nejenom v Zambii, ale také po celé východní ajižní Africe.V Malawi ji nazývají stejně nshima, vkeni atanzanii mají ugali, v Jihoafrické republice zase pap, ve Rwandě ubugali, v Zimbabwe sadzu. Hodně podobně vypadá ifufu, příloha typická pro západní astřední Afriku, ta se však nedělá z kukuřice, ale z manioku. Kukuřice je vzambii nejrozšířenější pěstovanou plodinou, kukuřičná mouka (tzv. mealie-meal) se prodává ve velkých, až pětadvacetikilových pytlíchza pár korun. Nshima je tak velice levným způsobem, jak se nají celá rodina. Zhlediska příjmu živin důležitých pro život však nepředstavuje zrovna kvalitní výživu. Problém je, že nshima je vpodstatě jen zkukuřičné mouky anesolí se asůl je pro tělo základní živina, jelikož zadržuje vodu a udržuje tělo hydratované, vysvětluje Lenka Mařincová, která se ve své doktorské práci na Katedře rozvojových studií na Univerzitě Palackého vi zaměřuje na globální zdraví. Samotná kukuřice je na tom podle Mařincové zenergetického hlediska podobně jako ostatní mouky obsahuje jen minimum důležitých živin. Sto gramů mouky má pouze jedno procento denní doporučené dávky mikronutrientů, dodává. Nedostatek mikronutrientů jeden zpředních problémů obyvatel některých afrických zemí sepak snaží řešit některé projekty zaměřující se na obohacování nshimy či BALENÍ Jídlo je baleno do plechovek, krabic, igelitových sáčků, pytlů atd. Obal jídlo chrání avizuálně podporuje jeho prodej. Jídlo je zabalené do více obalů, než je potřeba. PĚSTOVÁNÍ Zemědělci na malých farmách pěstují různé druhy plodin. Zambie paradoxně propad do větší chudoby. Staly se odbytištěm pro produkty vyráběné evropskými či americkými nadnárodními firmami. Ičeští producenti musí bojovat s konkurencí. Za tímto účelem získávají vládní dotace, které jim mají pomoci. Vrozvojových zemích však žádné takové příspěvky neexistují, a tak jsou místní farmáři na globálním trhu ve velmi slabé pozici. Zambijský farmář si tedy může koupit nějaké jídlo vypěstované vevropě? Na malých trzích tu stále prodávají převážně lokální suroviny. Ve všech městech najdete prodejny, VELKOOBCHOD Velkoobchody dodávají zboží do menších prodejen. Jídlo skladují ve velkých halách, které musí chladit nebo vytápět. Sklady ahaly zabírají rozsáhlé plochy. DOPRAVA Farmáři přepravují jídlo nákladními auty adodávkami do obchodů či restaurací. MALOOBCHOD Supermarkety aobchody prodávají jídlo zákazníkům. Po uplynutí data minimální trvanlivosti ho vyřazují. Za darování potravin např. potravinové bance prodejci včrmusí platit 15% daň. kde naleznete potraviny zcelého světa. Vkaždé vesnici je obchod, kde seženete Coca-Colu. Ta je někdy dostupnější než pitná voda! Koupíte tu evropské sýry, které si ovšem většina místních obyvatel nemůže dovolit. Jejich strava se skládá jen ze základních potravin, jako je rýže akukuřice. Itak je jídlo stojí až devadesát procent jejich příjmů. Nás stojí asi jen dvacet procent. Může běžný člověk vůbec nějak pomoci řešit tyto složité problémy? Samozřejmě. Mnozí z nás si ani neuvědomují, jaké dopady má jen obyčejné nakupování lokálních či ugali vitaminy, jako je A, D, nebo železem, důležitými především pro vývoj plodu. SKLÍZENÍ Pracovníci farem sklízejí zralé plodiny manuálně zpolí. KONZUMACE Lidé nakupují, připravují akonzumují jídlo, aniž by znali jeho původ adopady na obyvatele rozvojových zemí. LIKVIDACE Lidé vyhazují do popelnice zbytky jídla aobaly. Zatímco většina tohoto odpadu je recyklovatelná či kompostovatelná, velké množství končí na skládkách. Zdroj: BALENÍ Pracovníci ukládají jídlo do znovupoužitelných krabic či pytlů. českých potravin. Pomůže také potravinami neplýtvat. Rozhodně mohou pomáhat rozvojové projekty. Díky nim mají chudí lidé možnost najít si obživu. Česká vláda podporuje iprojekty ve zmíněné Zambii. Lidé mají možnost sami přispět neziskovým organizacím. Jako občané máme právo chtít od těch, kdo nás zastupují na místní či vládní úrovni, aby této problematice věnovali větší pozornost. Bez naší iniciativy se změny na státní ani globální úrovni nestanou. Máme krátce před volbami, ajetedy ideální šance začíst se do programů politických stran. Tereza Hronová Zambijci svou kukuřičnou kaši milují, i když jim mnoho nedává Podvýživa a jedno jídlo denně To, že správná výživa je základním stavebním kamenem osobnostního rozvoje člověka, si lidé v Zambii uvědomují čím dál více. Téma probírají i studenti střední školy Masuku sučiteli vhodinách biologie. Biologie mipřipadá jako velmi praktický předmět, říká I Know Mwiindaace, student druhého ročníku. Jsem rád, že vím, jak funguje mé tělo apříroda. Hodně mě zajímají třeba informace oživinách v naší stravě. Důvod, proč máme problémy srůstem, je ten, že přijímáme vjídle jen jeden typ živin, popisuje IKnow, jediný středoškolák vjeho třináctičlenné rodině, a dodává: Řekl jsem jim, že bychom měli jíst třeba ikuřecí arybí maso. Pokud by Zambijci skutečně obohatili svou kuchyni ovitaminy aživiny, mohlo by se snížit procento podvyživených dětí. Právě ty totiž nejčastěji zaostávají ve škole. Je- Nejzdravější jídlo podle OSN? Brouci, červi akobylky» Pokračování ze str. 1 Ke vzniku jednoho kilogramu hmyzího masa jsou potřeba jen asi dva kilogramy krmiva. Dobytek na stejné množství potřebuje kilogramů osm. Například cvrčci vyžadují na produkci stejného množství proteinů dvanáctkrát méně potravy než krávy, čtyřikrát méně než ovce apolovinu toho, co spotřebuje prase akuře. Třeba vjižní Americe se ve velkém pěstuje sója, která je hlavní součástí krmiv pro evropská hospodářská zvířata. Monokultury nahrazují políčka běžných farmářů atipak paradoxně nemají co jíst, vysvětluje Hana Krejsová. Hmyz navíc potřebuje mnohem méně prostoru ivody amůže se živit odpadem. K tomu vylučuje podstatně méně skleníkových plynů než dobytek. Sníme půl kila hmyzu ročně Podle FAO se dá jíst asi 1900 druhů hmyzu. Nejčastěji si lidé pochutnávají na broucích, housenkách, včelách, vosách amravencích. Na talíři se objevují ikobylky, sarančata acvrčci. Hmyz jedí miliony lidí nejčastěji vafrice, Asii a Latinské Americe, a to také vdobě hladomorů. Stále jsou však na světě místa, kde jsou pražená sarančata kuriozitou nebo znouzectností. Hmyz není tradiční součástí etiopského jídelníčku. Obecně se tu nejí. Mohl by pomoci například jako obohacení stravy tam, kde hrozí podvýživa. Ale stejně tak je potřeba, aby se zvýšila produktivita polí, říká zemědělský inženýr Jan Svitálek, který působil se společností Člověk vtísni vetiopii, kde pod hranicí chudoby žije téměř 30 procent populace. VČesku nabízí pokrmy zhmyzu jen několik restaurací, protože poptávka se zvyšuje pomalu. Jde přitom jen o zvyk například sushi ze syrových ryb před dvaceti lety také nebylo voblibě. Kromě toho každý znás sní podle odhadů asi 500 gramů hmyzu za rok v ovoci, zelenině, marmeládách nebo džusech. Tereza Hronová SOUTĚŽ Hra o nákupní biotašku Odpovězte na tři otázky a vyhrajte: 1. Co je nejvíce pěstovaná plodina na světě akčemu se využívá? 2. Co jsou potravinové banky? 3. Co je to moringa akčemu se využívá? Správné odpovědi zasílejte do neděle 20. října včetně na adresu rozvojovka.soutez@clovekvtisni.cz. Uvádějte jméno a poštovní adresu. Deset vylosovaných získá tašku z certifikované biobavlny ke kampani Postavme se hladu! jich mozek se vyvíjí pomaleji, atak nestačí vučení žákům, kteří mají tři pestré pokrmy denně. Chudé rodiny totiž jedí často jen jednou za den, atoprávě kukuřičnou kaši. Diverzifikace plodin pro každodenní stravování by mohla navíc pomoci zemi k ekonomickému růstu. Pokud většina místních kupuje hlavně směs na nshimu, pěstitelé aprodejci jiných surovin nemají šanci se uživit na místních trzích. Také proto vzambii žije asi 60 procent lidí pod hranicí chudoby. Kateřina Štěpničková

4 4 co jí svět STŘEDA 16. ŘÍJNA 2013 Ghana: včelí med přináší na venkov lepší zdraví ipeníze Náčelník vesnice kráčí vbarevném rouchu cestou vyšlapanou ve vysoké trávě. Zastaví senamýtince, kde stojí několik dřevěných beden na nohách, anakukuje pod víko jedné z nich. Uvnitř bzučí včely, které vesničanům zregionu Volta na pomezí Ghany a Toga pomáhají zlepšit zdraví, bydlení iposlat děti do školy. Dříve jsme sbírali jen med zpřírody od divokých včel, ale toho moc nebylo, vzpomíná 75letý náčelník Kodzo Kutsiko. Před několika lety sem však místní nezisková organizace Hamlets of Hope přivezla úly, včelařské potřeby iodborníky na včelařství amarketing včelích produktů. Dvacet sedm rodin dostalo po pěti úlech aprošlo školením, jak se o včely starat, jak stáčet, uchovávat aprodávat med. Dnes jsou zde úlů už desítky avesničané jsou na své medové bohatství pyšní. Pan Kutsiko ukazuje plastovou lahev proti slunci. Na rozdíl od českého žlutého či okrového medu je tenhle krásně sytě oranžový amá zvláštní lahodnou vůni. Tohle je med zkvětů stromu sčernými bobulemi, vysvětlujenáčelník azvedá hlavu ke koruně obrovského stromu, který vesnici poskytuje stín. Chvíli trvalo, než se místní naučili se včelami žít. Jsou velmi agresivní, směje se náčelník. Když jednou unikl roj a přiletěl do vesnice, museli jsme všichni utíkat aschovat se. Včely pak zabily několik koz, které byly uvázané udomků anemohly utéct, vzpomíná. Na včelařství však nezanevřeli. Z desítek litrů medu, které včely každému chovateli vyprodukují, siněkteří nechají polovinu, jiní čtvrtinu. Zbytek prodají až za 15 ghanských cedi za litr, což je přibližně 135 korun. Vzemi, kde žije více než čtvrtina lidí pod hranicí absolutní chudoby, je takový příjem velmi ceněný. Čekání na déšť Jakříkají místní, od té doby, co místo cukru používají med,seve vesnici zlepšilo zdraví. Med jedí nejen jako lék proti nachlazení nebo k posílení organismu, ale potírají si jím irány nebo jizvy. Klíčový přínos včelařského projektu je však ekonomický. Vesnice tradičně žila zpěstování obilí azeleniny, jejíž občasné přebytky prodávali lidé na trhu. Itento zdroj peněz však vposledních letech vysychá. Jsme závislí na deštích, ale ty teď přicházejí dost nepravidelně. Čekáme na déšť, ale ten nikde, povzdechne si náčelník. Jediným spolehlivým a pravidelným zdrojem příjmů je tak med. Vmístní ekonomice je finanční hotovost zvlášť ceněná. To hlavní, na co peníze používáme, jsou školní poplatky pro naše děti, vysvětluje náčelník. Někteří si také vylepšují obydlí. Jeden soused, který dosud bydlel vhliněné chýši, si díky medu dokonce začal stavět cihlový domek, dodává náčelník Kutsiko. Jeho pobočníci hrdě ukazují na novou studnu, kterou si medová komunita nedávno nechala na návsi vybudovat. Včely pomáhají zvýšit příjmy domácností a podpořit místní trh nejen vghaně, ale všude na světě. Například v chudém severním Afghánistánu či vmongolsku dostaly desítky rodin od společnosti Člověk vtísni včelařské vybavení i praktické kurzy. Vzhledem ktomu, že poptávka po kvalitním medu zde stále převyšuje nabídku, místní včelaři mají dobré vyhlídky do budoucna. Pavla Jebili Začalová Quinoa pomůže nasytit svět Merlík neboli quinoa je právem nazývaný zlato Inků. Tyhle drobné kuličky obsahují vysoké množství vitaminů, bílkovin, minerálů a aminokyselin. OSN se letos rozhodla vyzdvihnout tuto opomíjenou potravinu i proto, aby upozornila, že světová výživa se stává monotónnější. Původní alokální plodiny mohou přitom pomoci při řešení problémů spojených shladem apodvýživou. Na světě každý osmý člověk hladoví, ale na druhé straně přibývá těch, co bojují sobezitou. Vjedné části zeměkoule je potravin dostatek, zatímco vjiné lidé chodí spát s prázdným žaludkem. Není však pravda, že na světě není dostatek jídla. Zatím ho máme dost, ale do budoucna představuje pěstování potravin velkou výzvu světová populace roste avroce 2050 by mohla dosáhnout podle nových odhadů 9,6 miliardy. Přírodní zdroje ale ubývají. Ktomu se ještě připojují následky změny klimatu vpodobě pravidelně menších sklizní vhlavních exportních zemích,které jsou čím dál častěji zasahovány suchem, požáry nebo silnými dešti. Vlesní školce uvesnice Ramada na jihu Etiopie je živo. Upřízemní budovy, která slouží zároveň jako kancelář i sklad, se tísní asi tři desítky lidí, převážně žen. Jejich pozornost se upírá k menšímu muži. Moringa je vysoce ceněná rostlina, říká se jí magický strom. Jejím užíváním dokážete předejít řadě nemocí či je vyléčit, má více vitaminu Anež mrkev. Můžete vařit listy, lisovat zníolej, připravovat krmnou směs pro dobytek nebo ji využít na stavbu přístřešků, vysvětluje posluchačům Harer Dugda, projektový manažer etiopské mise Člověka vtísni. Svůj výklad doprovází ukazováním plakátků, na nichž jsou přednosti rostliny znázorněny obrazově. Peru abolívie vypěstují nejvíce plodiny, která může nahrazovat maso.quinou však zatím farmáři nevyužívají dostatečně. Čelí konkurenci levného jídla zdovozu. Obživa Lidstvo v budoucnu nemusí mít dost jídla. Merlík je odolná a výživná rostlina, která by mohla nasytit svět. Potravina pro astronauty Jednou zodpovědí na to, jak nasytit svět, se stávají nové či nově objevené plodiny, jako je právě merlík. Quinoa je vysoce odolná apřizpůsobivá rostlina, která roste vnejrůznějších přírodních podmínkách, dokonce ivysoko vhorách ve výšce 4000 mn.m.jebohatá hlavně na vápník, hořčík, železo a zinek. Výjimečný nutriční potenciál oceňuje například také americký Národní úřad pro letectví akosmonautiku NASA, aproto ji začlenil do jídelníčku astronautů. Listy se dají konzumovat jako špenát, ze semen se vaří kaše nebo mele mouka. Má na 3000 odrůd a obvykle jidrobní farmáři vbolívii, Peru, Ekvádoru, Argentině avchile pěstují organicky, tedy bez použití chemických prostředků. Peru a Bolíviejsou zároveň největšími latinskoamerickými producenty. Vypěstují 92 procentveškeré quinoy na světě. Vývoz této plodiny ale paradoxně nevede ke zlepšení situacebolívijských farmářů. Sice dostanou za svou produkci více peněz, ty však využijí na nákup levného importovaného aužzpracovaného jídla a quinou tak jedí méně, aby jí mohli více prodat. Některé zprávy dokonce hovoří otom, že se vtěchto komunitách prohlubuje podvýživa. S rostoucí popularitou merlíku se na trhu objevují noví pěstitelé. Ti využívají intenzivní formy zemědělství ve velkém měřítku, což vede nejen kohrožení biodiverzity aživotního prostředí obecně, ale ikvytlačování drobných jihoamerických producentů ztrhu. Vperuánském hlavním městě Lima si spotřebitelé začali dokonce stěžovat, že kilo quinoy je dnes již opětinu dražší než jedno kuře a čtyřikrát dražší než kilo rýže. Původní rostlina se tak pro mnohé stává luxusním zbožím. Že se životní úroveň drobných farmářů vbolívii aperu zhoršila, si Moringa, pro některé úplná novinka Některé instituce považují moringu za klíčovou rostlinu vboji proti podvýživě. Údajně také obsahuje více vápníku než mléko, více železa než špenát, více vitaminu Cnež pomeranče či proteinu tolik, jako je možné nalézt ve vajíčkách. Člověk vtísni loni pomohl vypěstovat ve školce několik tisíc sazenic moringy olejodárné, které pak rozděloval mezi vybrané domácnosti v okrese Shebedino. V tomto okrese a sousedním Awassa Zuria se organizace zaměřuje jak na zlepšení situace na územích a plochách postižených prudkým odlesňováním apůdní erozí, tak i na podporu alternativních zdrojů obživy aenergie. Vlivem eroze přicházejí místní zemědělci oobdělávatelnou půdu aztrácí tak tradiční zdroj potravin. Úbytek lesů na území Etiopie je způsoben převážně spotřebou palivového dřeva, které je jediným zdrojem energie používaným kohřevu vody na vaření. Je třeba zalesňovat postižené oblasti, vysazovat nové krmné plodiny a zakládat pozemky na výsadbu palivového dřeva. Velkou roli hraje používání úsporných kamen. Pracovníci české neziskovky informují místní otom, jak zabránit každodennímu ničení životního prostředí, na němž jsou závislí. Ti, kteří se rozhodli rozšířit svoji produkci io moringu, jsou i mezi posluchači aktuální přednášky. Strom do každé domácnosti Moringa patří totiž v této části země, několik desítek kilometrů jižně od regionálního centra Awassy, kúplným novinkám. Přestože jde orelativně nenáročný strom vhodný idosuššího podnebí, jež jde využívat už po dvou měsících po zasazení, místní oněm donedávna neslyšeli. Přitom opár set kilometrů dále na jih, po průjezdu turistickým městem Arba Minch, usazeným mezi dvěma jezery, se rozléhá oblast Konso, kde se moringa pěstuje na terasovitých políčkách ve velkém. Kulturu pěstování avyužívání moringy si stejnojmenný kmen přinesl před dávnými časy zúzemí dnešní Keni. Na konských terasách však člověk nenalezne moringu olejodárnou, která je v Etiopii zatím poměrně vzácným druhem. Na jihu země však uvědomují itamní vlády. Přicházejí proto splány poskytovat půjčky farmářům pěstujícím quinou organickým způsobem. Přidávají semena do potravinových balíčků určených pro těhotné ženy nebo propagují konzumaci quinoy ve školních jídelnách a v rámci programů svačin do škol. Je to ale také otázka životního stylu. Mladí lidé a děti ve městech dávají často přednost bílému pečivu, bílé rýži anekvalitnímu jídlu z fastfoodových řetězců, protože je to vmódě. Výživná hodnota odpovídá masu Má tedy opravdu quinoa potenciál pro zlepšení problémů shladem a podvýživou ve světě? OSN sesnaží propagovat pěstování akonzumaci této plodiny hlavně vzemích, Moringa Strom roste rychle i v sušších oblastech. Foto: Michala Hozáková Foto: Heinz Plenge FAO/MINAG kde nízký příjem bílkovin představuje zásadní výživový problém, například vkeni, Nepálu, Bhútánu či na Haiti. Nejde však otoquinou dovážet zjižní Ameriky, ale rozšířit ji vmístech, kde jsou běžné podmínky pro pěstování potravin omezené. Quinoa je vedle sóji aamarantu pro to ideální nástroj, protože obsahuje všechny základní aminokyseliny ajejí nutriční hodnota odpovídá masu. Většina lidí na planetě se totiž dnes živí pouze čtyřmi základními potravinami rýží, kukuřicí, pšenicí a bramborami. Ty však nutričně samy o sobě nezajišťují příliš bohatý jídelníček. Pěstování quinoy se rozšiřuje i do Evropy, potenciál pro její pěstování má Německo, Francie, Velká Británie, Itálie ataké Česká republika. U nás zatím můžeme koupit nejčastěji bio quinou zbolívie, nicméně je potřeba klást důraz na lokální pěstování této plodiny, aby kvůli našemu talíři nemusela cestovat tisíce kilometrů přes půl světa. Ostatně trend spotřeby lokálních potravin se stále více rozšiřuje, protože současný potravinový systém se jeví čím dál tím víc jako sociálně a environmentálně neudržitelný. Jak bude vypadat do budoucna, jsme schopni ovlivnit my sami důrazem na zdravější, lokální, sezonní a udržitelně vypěstované potraviny. Díky tomu by se mohli jihoameričtí farmáři více soustředit na vlastní konzumaci quinoy, jak byli zvyklí jejich předkové po staletí. Dagmar Milerová Prášková Analytické centrum Glopolis Etiopané začali díky Česku pěstovat zázračný strom RECEPT Moringa na způsob špenátu, kapusty i zelí Ingredience:dvě hrsti mladé kukuřice, hrst moringových listů, dva stroužky česneku, cibule, sůl, okurka, koření dle chuti Příprava:Zpěníme cibuli a česnek na pánvi, přidáme vodu a necháme vařit. Přidáme kukuřici a vaříme za stálého míchání. Po uvaření přidáme nakrájenou okurku alisty moringy. Podávámespřílohou dle chuti. se vyskytuje převážně druh moringa stenopetala, které se lidově říká zelný strom. Konsané rostlinu pěstují především kvůli jídlu, ale části stromu využívají ipři zpracování kůže nebo stavbě obydlí. Istímto druhem si spojují řadu léčivých účinků, které ale údajně nedosahují možností moringy olejodárné. Víra v blahodárný vliv rostliny dosahuje takové míry, že usušené plody alisty drtí Konsané na prach, kterým pak čistí vodu zotevřených a nezabezpečených zdrojů. Při jídle Etiopané většinou zacházejí smoringou podobně jako se zelím. Její listí vaří, okoření a pak podávají sobilnou plackou injara, která je základem většiny tradičních jídel. Na placku se pokládají různé druhy obilných, zeleninových či masových omáček, většinou zhusta přiostřených směsí pálivých koření nazývaných berbere. Druhy omáček se liší vrůzných oblastech ataké podle konkrétních náboženských zvyklostí. Moringa má specifickou chuť, místní říkají, že jí chybí sladkost a nechutná dětem. Zatímco Konsané jsou na její chuť zvyklí, její požívání patří kjejich kulturní tradici, pro lidi voblasti Shebedino je neobvyklá. Proto když můžou, radši si dají něco jiného, říká Harer Dugda. Iproto se informační kampaně zaměřují zejména na zdravotní účinky rostliny, ale inarůzné způsoby přípravy jídel. Dugda odhaduje, že zatím rostlinu jí tak každá desátá domácnost, která nyní vshebe- dinu moringu pěstuje. To by se ale brzy mohlo změnit. Karel Vrána

5 STŘEDA 16. ŘÍJNA 2013 co jí svět 5 Naše posvícení: jídlo zmístních surovin vkaždém kraji Vychutnejte sidnes MENU ZLOKÁLNÍCH SUROVIN apřijďte napromítání filmů! Do akce Naše posvícení, kterou pořádá Člověk vtísni, se přihlásilo 172 ŠKOLAŠKOLSKÝCHZAŘÍZENÍ, 26 RESTAURACÍ A4DALŠÍ INSTITUCE ZCELÉ ČESKÉ REPUBLIKY. Kromě českých delikates si můžete vychutnat itematické dokumentární filmy, debaty, navštívit zahradní slavnost nebo školní Sokolov jarmark. Cílem akce je upozornit na to, žetéměř Cheb miliarda lidí ve světě hladoví. SEZNAM MÍST Moment bistro akavárna Belzepub Restaurace Spadla pec Ilove mama TriCafé Kavárna arestaurace JEZS Restaurace Plevel ZŠ Mendelova Gymnázium Karla Sladkovského Konzervatoř Duncan center UJAK ZŠ KCihelně +6ZŠ, 1MŠ Plzeňský kraj Seznam všech přihlášených najdete na Urybaříka Plzeň ZŠ Hartmanice Hartmanice +8ZŠ, 1MŠ, 1VOŠ, 2SŠ, 1DDÚ asvp Tachov Karlovy Vary Domažlice Chomutov Most Žatec Teplice Ústí n. Labem Louny Rakovník Plzeň Rokycany Klatovy Středočeský kraj Strakonice Prachatice Restaurace Namlíkárně Pivovar Podlesí Farnost svatého Jakuba St. ZŠ Praskolesy ZŠ Odolena voda ZŠ amšt.g.m.poříčany ZŠ Libice nad Cidlinou +12ZŠ, 5MŠ, 2SŠ, 1VOŠ Pardubický kraj Alternativní jídelna Kruh zdraví +4ZŠ, 2MŠ Děčín Litoměřice Kladno Beroun Příbram Písek Český Krumlov Sloup včechách Česká Lípa Mělník České Budějovice Benešov Tábor Vlašim Příbram Příbram Praskolesy Odolena voda Poříčany Libice n.cidlinou Chrudim Ml. Boleslav Vlašim Liberec Jablonec n. Nisou Semily Nymburk Kolín Kutná Hora Pelhřimov Jindřichův Hradec Jičín Vrchlabí Havlíčkův Brod Trutnov Hradec Králové Jihlava Liberecký kraj Domov důchodců +2 ZŠ, 2MŠ Chrudim Rudník Pardubice Žďár n. Sázavou Třebíč Karlovarský kraj ZŠ azuš Žlutice 4ZŠ+1SŠ Kraj Vysočina Náchod Znojmo Restaurant Lucullus ZŠ Nové město n. M. ZŠ amšmaleč +3ZŠ, 2MŠ, 1SOŠ asou Rychnov n. Kněžnou Ústí n. Orlicí Svitavy Blansko Brno Sloup včechách Žlutice Zapojily sestudentské filmové kluby Jednoho světa naškolách. Promítat adebatovat můžete pocelý rok pravidelně ivy. Více na a Šumperk Břeclav Třebíč Nové M. na Moravě Maleč Vyškov Jeseník Prostějov Plumlov Hodonín Bruntál Dolní Žleb Kroměříž Přerov Zlín Uherské Hradiště Opava Jihočeský kraj Restaurace Střelnice, Nový Jičín Vsetín Ostrava Barbados Café arestaurant AVION air ZŠ amštgm +6ZŠ, 2MŠ, 1VOŠ Ústecký kraj Restaurace Zahrada Dětský domov ZŠ amšlitvínov Masarykova ZŠ +12ZŠ, 6MŠ restaurace školy ajiná místa Karviná Frýdek-Místek Tábor Písek Drásov Teplice Žatec Litvínov Lubenec Královéhradecký kraj Restaurace Kozí plácek 127 Penzion arestaurace Bílý Dvůr Localis restaurace acafé ZŠ amšvysoké Veselí ZŠ azuš Rtyně vpodkrkonoší +5ZŠ, 1MŠ Jihomoravský kraj Bistro Franz Brno La Bouchée restaurant Brno Vegalité Brno Centrum Syřiště, NaZemi Brno ZŠ amšjihomoravské náměstí Brno ZŠ Prosiměřice Znojmo DětskýdomovIvančice(ZŠ asš) Ivančice +11ZŠ, 1SŠ, 1MŠ ký kraj To pravé zhané iodjinud Café abar Mezi Světy Govinda UZlatého muflona Divadlo na cucky adivadlo Konvikt Domov pro seniory Soběsuky ZŠ Vidnava Gymnázium Kojetín ZŠ Šumperk VOŠ Caritas +7ZŠ, 1MŠ Zlínský kraj Restaurace Radniční sklípek Univerzita T. Bati ve Zlíně ZŠ Zlín, Nová cesta ZŠ Želechovice nad Dřevnicí ZŠ Vsetín Sychrov ZŠ Zborovice Moravskoslezský kraj ZŠ Nový Jičín Gymnázium Komenského ZŠ Šrámkova ZŠ Otická FSS Ostravská univerzita +12ZŠ, 5MŠ, 3SŠ Vrchlabí Rudník Hradec Králové Vysoké Veselí Rtyně Dolní Žleb Plumlov Vidnava Kojetín/Přerov Šumperk Kroměříž Zlín Zlín Želechovice nad Dřevnicí Vsetín Zborovice Nový Jičín Havířov Opava Opava Ostrava Němec zachraňuje potraviny Němec Raphael Fellmer zachraňuje u supermarketů potraviny před vyhozením, aby Evropany upozornil na to, jak svět mrhá jídlem. Každý může pomoci zastavit hlad. Tím, že omezí spotřebu masa, říká mladý idealista. IvNěmecku se dá slušně žít bez peněz. Devětadvacetiletý politolog Raphael Fellmer ostatním na svém příkladu ukazuje, jak na to. Bydlí v suterénu domu, okterý se jeho majiteli výměnou za poskytnuté ubytování bezplatně stará. Potraviny nekupuje shání je vobchodech, které je jako čerstvě prošlé zboží vyhazují. Zřídil organizaci foodsharing.de, vrámci které si podobně založení lidé mezi sebou pomocí internetu rozdělují zbylé jídlo. Hladem otec roční dcery rozhodně netrpí, na rozdíl od miliardy lidí po celém světě. Aprávě na tento problémseaktivista snaží upozornit. Co jste měl dnes ksnídani? Chléb spomazánkou, okurkou a rajčetem. Sehnal jsem to vbio Supermarkt, který už tyto potraviny nemohl prodávat, ale přenechal mi je. Zachránil jsem je tak před zničením. Proč zachraňujete jídlo zrovna v Bio Supermarkt, a ne v jiných řetězcích? Zaprvé jsme vegani, zadruhé potraviny tam prodávané jsou zdravější akživotnímu prostředí šetrnější než pesticidy nasáklé jídlo vběžných obchodech. Zatřetí je sbio Supermarkt snazší dohoda než s velkými firmami jako Aldi nebo Lidl. Ty mají striktnější vedení a vyřazené zboží musí vyhazovat. Máte oblíbený pokrm, který si nemůžete uvařit, protože v supermarketech nevyřazují potřebné ingredience? Ani ne. VEvropě se vyhazuje polovina zvyrobených potravin, takže pestrost je velká. Jasně, občas mi chybí něco, na co mám chuť třeba čokoláda. Ale člověk se naučí oceňovat to, co je kdispozici. Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo? Všechno. Když jsem jel zněmecka bez peněz stopem do Mexika,naučil jsem se ocenit cokoliv, co se mi knasycení naskytlo. Všechno až na všechny živočišné produkty, když jste vegan Už dávno jsem byl vegetariánem a před třemi roky jsem to rozšířil na veganství. Právěomezení spotřeby živočišných produktů je ten nejdůležitější krok, který každý může udělat, aby pomohl zastavit hlad v rozvojovém světě. Jak to? Na výrobu jednoho kila masa je potřeba ve formě krmiva 7až17kilo obilovin. Asi 70 procent globální produkce sóji je jenom pro zvířata, přes 50 procent obilovin se využívá jako krmivo. Dokonce i40procent rybolovu slouží zase jako krmivo pro jiné ryby. Takže nadpoloviční část naší sklizně snědí zvířata, která potom sníme my. Jejich chov má obrovské dopady na životní prostředí. Přitom bychom rostlinnou výrobou mohli nasytit celé lidstvo. Ato, ikdyby mělo 14 miliard. Místotoho dnes přes miliardu lidí trpí hladem a 10 tisíc osob denně kvůli němu zemře. Každý znás jako spotřebitel může přispět k tomu, co se děje ve světě. Stát se veganem jako vy je pro většinu z nás příliš radikální krok. Máte i nějakou light verzi pro ty, kteří by rádi pomohli, ale steaku se vzdát nechtějí? Oblibamasa je kulturní věc, protože nám to vnutili rodiče. Ale nezbytně pro přežití ho nepotřebujeme, přitom je třeba si uvědomit, že jeho pojídáním děláme velké škody. Pro začátek stačí udělat si vegetariánský jeden den vtýdnu apak uvidíte, žesebez řízku cítíte lépe, arozšíříte to odalší den. Mně také trvalo roky, než jsem se od masožravce dostal kveganství. Takže podle vás mají spotřebitelé sílu svými nákupními preferencemi změnit dosavadní zemědělský model. Jak velké procento lidí je potřeba dostat na vaši stranu, aby se to uskutečnilo? Nejde hned otozměnit systém, ale každý má možnost změnit sám Žije bez peněz Aktivista Raphael Fellmer se staví proti plýtvání potravinamia hladu. Jí to, co supermarkety vyhodí. Foto: archiv R. Fellmera Rostlinnou výrobou bychom mohli nasytit celé lidstvo, ikdyby mělo 14 miliard. Místo toho trpí přes miliardu lidí hladem adeset tisíc osob denně kvůli němu zemře. Každý může pomoci zastavit hlad ve světě.» sebe. Atato změna se násobí, protože každý jedinec svým chováním ovlivňuje ainspiruje další kolem sebe. Takže nečekejte, až někdo změnu udělá za vás, ale sami začněte konat. Pokud takových bude deset patnáct procent, bude to na změnu stačit. Naprostá většina lidí patří khlavnímu proudu, který se rád nechá unášet. Apak najednou maso přestane být pro většinu cool. Opravdu věříte, že k tomu dojde? Určitě. Pocelé dějiny bohatší jedli více masa než chudí, ale trend vzápadních zemích je nyní obrácený. Ale v rozvojových státech bude konzumace masa vedle auta nadále nejvýraznějším symbolem pro společenský vzestup. Ano, ale právě proto je potřeba se změnou začít unás. Aužjeviditelná. Například v Berlíně existují čtvrti, kde je více bioobchodů než těch klasických. Existuje tu třicet veganských restaurací. Samozřejmě tomu tak není vcelém Německu, ale je to rozhodně německá budoucnost. Není to jen móda? To není výstřelek, který za dva roky skončí. Je to trend. Když jsem se narodil, bylo vcelém Německu 350 tisíc vegetariánů. Nyní, po třiceti letech, jejich dvacetkrát více. Anapadlo by vás ještě před pár lety, že v McDonald s budou nabízet salát avegetariánské burgery? FAKTA Proti plýtvání jídlem Freeganismus je filozofie, která hledá alternativní způsoby života. Základem je přesvědčení onespravedlnosti současného ekonomického systému, kdy na jedné straně je blahobyt aplýtvání, na druhé chudoba anedostatek jídla. Potravinová banka shromažďuje zdarma potraviny, skladuje a přiděluje je humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc potřebným. Potraviny získává od pěstitelů a některých supermarketů. Veřejnost se může zapojit především v rámci sbírek trvanlivých výrobků, vyhlašovanýchv rámci posledního listopadového víkendu. VEUsevyhodí kg potravin ročněv přepočtu na člověka. Zdroj: FAO (2011) Abyste Němce na tyto problémy upozornil, začal jste žít bez peněz a živit se vyřazeným jídlem. Není to ale pozérství? Je jasné, že když zachráním kilo pečiva vberlíně, tak ho automaticky nebudou mít vafrice okilo více. Jde mi otopomocí mého bojkotu oběživa zastavit zbytečnou nadprodukci potravin, která pak vede khladu. Jak se na vaše rozhodnutí koukali vaši rodiče? Rodiče na začátku měli otázky a pochyby, jestli to vydržím. Ale dlouhodobě mě podporují, časem také přestali jíst živočišné produkty. Ale peníze stále používají. Mohl byste takový život vést třeba v konžské Kinshase? Jistě, bez problémů. Je jedno, jestli žiješ vbohaté, nebo vchudé zemi. Samozřejmě vchudých oblastech žije bez prostředků víc lidí. Ale ne proto, že by se tak dobrovolně rozhodli, oni nemají jinou možnost. Jakých konkrétních výsledků jste dosáhl svými aktivitami? Vím, že jsem inspiroval spoustu lidí, aby své myšlenky přetavili v činy. To se bohužel nedá spočítat. Ale mohu spočítat stovku Berlíňanů adalších 500 Němců mimo metropoli, kteří nyní zachraňují potraviny adělí si je mezi sebou přes foodsharing.de. Tomáš Nídr Svět nemá dost vody apůdyna vyšší spotřebu masa Maso sestane luxusem, na jehož produkci nebude na světě dostatek zdrojů, varují vědci ve zprávě Stockholmského mezinárodního vodního institutu. Výroba akonzu- mace masných výrobků jsou totiž příliš náročné na vodu apůdu. Podle zprávy FAO téměř jedna třetina zemědělské půdy ve světě slouží kpěstování krmiva pro hospodářská zvířata, zejménasóji. Neustálé zvyšováníprodukce masa je například jednou zhlavních příčin ničení pralesůvamazonii. Do České republiky se každoročně dováží více než půl milionu tun sóji. Není to však způsobeno tím, že by Češi měli vlásce sójové maso či tofu, ale naopak tím, že mají rádi opravdové maso. Maso, tedy zvířata, která jíme, se musí něčím krmit. Ahlavním krmivem pro evropskou drůbež avepře je právě sója dovezená zjižní Ameriky. Sójová pole tam mají plochu větší než celé Německo aneustále se zvětšují, říká koordinátorka kampaně Cena vody MarieHokrová. Jeden hektar půdy srýží či bramborami přitom nasytí zhruba 20 lidí ročně, ale stejná plocha sloužícíjako pastvaprokrávy by nakrmila jednoho či dva lidi. Krmivo je nutné zavlažovat, aproto je takzvaná vodní stopa hovězího masa tedy množství vody potřebné na výrobu jednoho kilogramu neuvěřitelných litrů. Pokud chtějí lidé šetřit vodou, mnohem větší efekt má jednou týdně vynechat maso než se třeba kratší dobu sprchovat, říká Marie Hokrová. Pro to, aby na talíři byl steak, potřebujeme až desetkrát více energie a vody než pro produkci stejného množství potravin rostlinného původu. Průměrný Čech spotřebuje za rok 80 kilogramů, zatímco například na Inda připadá asi 4,5 kilogramu. Výroba masa významně přispívá ke změně klimatu. Asi 22 procent skleníkových plynů pochází ze zemědělského sektoru, ztoho 80 procent zhospodaření se zvířaty. Atojevíce, než celosvětově vyprodukuje automobilová doprava. Hana Krejsová

6 6 co jí svět STŘEDA 16. ŘÍJNA 2013 Anketa Co podle vás pomůževyřešit hlad ve světě? Společnost Člověk vtísni se ptala odborníků astudentů, co podle nich přispěje křešení hladu apodvýživy ajak každý z nás může přispět. Barbora Vodičková Charita Česká republika» Zkuste se najíst za třicet korun denně Skolegyněmi jsme si vyzkoušely jíst sdenním rozpočtem třicet korun, tedy na hranici chudoby. Je opravdu těžké za tak málo jíst pestře avyváženě. Každému doporučuji, aby si to zkusil. Člověk si pak uvědomí cenu a hodnotu potravin. Ondřej Elbel Masarykovo gymnázium, Příbor» Promítáme filmy oplýtvání potravinami Myslím si, že je velmi důležité oproblému informovat mezi známými ahlavně ve škole vté totiž mohu oslovit velkou skupinu svých vrstevníků. V našem filmovém klubu Jednoho světa na školách promítáme například filmy o plýtvání potravinami. Jan Svitálek odborník na zemědělství, Člověk v tísni» Dobrý vliv má konzumace lokálních potravin Jednou zcest, které pomůžou vyřešit hlad ve světě, je nakupovat odpovědně. Nízké ceny potravin zdruhého konce světa jsou velmi často vykoupené zdravím lidí ataké ztrátou živobytí. Konzumace lokálních surovin má pozitivní vliv na lidi unás ivafrice ajinde. Aneta Dlouhá SOŠ ekolog. a potravinářská, Veselí n. Lužn.» Neplýtvám a kupuji regionální výrobky Proti světovým problémům obecně si připadám maličká, ale snažím se přispívat svojí troškou. Rozhodně považuji za dobrý způsob filmový klub JSNŠ. Dnes je těžké studenty zaujmout a promítáním dokumentu to jde. Kupuji regionální výrobky nebo ty fairtradové. Neplýtvám a třídím odpad. POZVÁNKY Neplýtvat ajíst méně masa AlimenTerre: Filmový festival nejen o jídle Při příležitosti dnešního Světového dne potravin pořádá Glopolis v Praze a v regionech 3. ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů AlimenTerre. Tématem je plýtvání potravinami, zábory půdy vrozvojových zemích, vliv zemědělství na přírodní zdroje a cesta potravin od farmářů až ke spotřebitelům. Bez hladu Produkci jídla bude podle odhadů do roku 2050 potřeba zdvojnásobit, aby byl hlad ukojen. Nyní je ovšem problém v nerovné distribuci jídla. Foto: Tereza Hronová Zprogramu vpraze: středa Hlína (Kino Světozor) Zrnka písku (Francouzský institut) Farmařením z krize (Kino Světozor) čtvrtek Zelená poušť (Galerie Langhans) pátek Královna slunce (Francouzský institut) Více najdete na: Diskuse Sledování hladu ve světě středa Vrámci filmového festivalu Life Sciences zveme na představení Globálního indexu hladu.dozvíte se, jak se měří hlad ve světě ajaké jsou nové statistiky za uplynulý rok. Kde? Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, SIC 259 Hosté: Jan Banout (ČZU), Jan Svitálek (Člověk v tísni), Dagmar Milerová Prášková (Glopolis) Více najdete na: Světová populace poroste. Kde lidstvo vezme potraviny, když prostor na rozšiřování zemědělských ploch už není? Šťastná epocha levného jídla svelkým množstvím přebytků končí, říká ministr zemědělství zčasů Clintonovy administrativy Dan Glickman na semináři oglobálním hladu, který pořádá Aspen Institute v americkém státě Colorado. Po prudkém zdražení potravin těsně před vypuknutím hospodářské krize si ivblahobytné části planety uvědomili, že chléb, mléko avajíčka jsou velmi cenným zbožím. Jenže ivoné šťastné éře, kdy jídlo bylo zamerického pohledu za pakatel, na světě dlouhodobě trpěla hladem miliarda lidí. Ne takovým, že by vpřímém důsledku nedostatku potravin umírala. Avšak takovým, který nenechá organismus dětí dostatečně zesílit a činí je zranitelnějšími vůči chorobám. Proporčně na každého člověka připadá kalorií denně, což ke zdravému životu stačí. Jenže to je jen teorie. To, co vyprodukujeme, neumíme rovnoměrně distribuovat. Zatímco USA trápí epidemie obezity, vpásmu Sahelu se podvýživa jeví všední záležitostí. Krmivo pro zvířata iauta Podle odhadů Gordona Conwaye, autora knihy Miliarda hladových, bychom museli do roku 2050 zdvojnásobit současnou produkci potravin, aby se vpolovině století každý cítil nasycen. Conway argumentuje, že stále pokračuje populační expanze v rozvojovém světě, ikdyž její tempo se výrazně zvolnilo (například vbangladéši se počet dětí na matku za dvacet let snížil zšesti na tři). Každopádně díky delšímu životu lidí se zdnešních sedmi miliard v roce 2050 přehoupneme přes devět. Ovšem poptávku po jídle ještě výrazněji než početní růst umocní vzestup sociální úrovně, který nyní zažívá Čína, Latinská Amerika, ale iřada afrických zemí. Ti, kteří mají více peněz, mají také větší nároky na plnost talíře. Týká se to» Zlatá střela, která by problém hladu vyřešila, neexistuje. Kjeho likvidaci je třeba vyslat na něj spršku kulek. Jonathan Foley americký ekolog především masa, které je symbolem blahobytu. Jenže na výrobu jednoho kila je potřeba téměř 16 tisíc litrů vody ahlavně krmiva, které by mohlo být vjiné formě spotřebováno lidmi. Ač se vusa aevropě očekává pozvolný pokles konzumu masa, kopírování západních stravovacích návyků vrozvojovém světě to hravě přebije. Větší žravost movitých odnesou jejich krajané se splasklou peněženkou, protože vdobě větší poptávky po potravinách půjdou jejich ceny logicky nahoru. Jejich cenu zvedá ito, že nejsou používány pouze ke krmení lidí a zvířat, ale také aut. Především se jedná o cukrovou třtinu a kukuřici, které se využívají kvýrobě pohonných hmot, jež by podle představ optimistických futuristů měly nahradit ropu. Pokud však lidstvo kvůli biopalivu dříve nevymře hlady. Co stím? Chce to novou zelenou revoluci? Ta vpoválečných letech díky vědeckému výzkumu, mezinárodní spolupráci, sdílení informací, masivnímu použití hnojiv a lepšímu šlechtění odrůd výrazně zvýšila zemědělskou efektivnost a srazila ceny potravin. Vždyť ve srovnání s rokem 1950 se nyní agrárně využívá jen odeset procent větší plocha, ale sklizeň se zvýšila o170 procent. Jenže zelená revoluce rozhodně nebyla zelená vekologickém slova smyslu. Hnojiva apesticidy se negativně podepsaly na životním prostředí, stejně jako neopatrné zacházení svodou při zavlažování. Vždyť veletoky jako Ganga nebo Žlutá řeka vsuchých měsících ani nedotečou do oceánů. Přepálilo se ivyužití podpovrchových vodních zdrojů a kvůli erozi a plýtvání vodou mnohde nemají dost na závlahy. A kromě toho právě na rozvojové oblasti dopadají nejtvrději změny globálního klimatu. Na hlad spršku střel Americký ekolog Jonathan Foley ve svém článku Můžeme nakrmit svět? tvrdí, že neexistuje jedna zlatá střela, která by problém hladu jednou provždy vyřešila. Kjeho likvidaci je na něj potřeba vyslat spršku kulek. Na prvním místě navrhuje nerozšiřovat zemědělské plochy, protože kromě deštných pralesů už není kam. Naopak současné obdělávané pozemky mají podle něj při lepším vybrání odrůd potenciál zvýšit produkci o40procent. Doporučuje také velké investice do zavlažování, aby se voda co nejvíce dováděla až přímo ke kořenům rostliny azbytečně se nerozprašovalaokolo. Vyhazování na všechny způsoby Conway doporučuje liberalizovat obchod s potravinami, který politici cly a dalšími opatřeními sešněrovali do svěrací kazajky. V souladu s představami amerických vlád nadšeně tleská masivnímu zavedení geneticky modifikovaných rostlin aživočichů na pole apastviny, což Evropská unie snechutí kvůli řadě etických otázek odmítá. Podle Foleyho je úspěšný boj s hladem inaspotřebitelích. Vlády by měly motivovat občany ke snížení konzumace masa. Amožná svatý grál celé problematiky vězí vtom, jak zařídit, aby se 30 až 50 procent potravin nevyhazovalo. Plýtvají přitom oba světy: rozvojový irozvinutý. Vtom prvním chybí infrastruktura. Jak voblastech se špatnými komunikacemi dostat sklizeň včas kzákazníkům před tím, než se zkazí?roli hraje i omezené či nesprávné chránění úrody před škůdci. Rozvinutý svět zase vyhazuje potraviny preventivně po datu minimální trvanlivosti nebo ovoce a zeleninu kvůli nevhodnému tvaru. Tomáš Nídr Účast na semináři financovala organizace Aspen Institute Prague Mimořádná příloha společnosti Člověk vtísni, o. p. s. vychází vrámci kampaně Food right now Postavme se hladu! Projekt byl podpořen zprostředků České rozvojové agentury aministerstva zahraničních věcí ČR vrámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČRazfondů Evropské unie. Strany 2a4vznikly za podpory analytického centra Glopolis vrámci projektu EuropAfrica: Towards Food Sovereignty financovaného zfondů Evropské unie. Za obsah nese plnou zodpovědnost společnost Člověk vtísni. Autorky: Tereza Hronová, Hana Krejsová (ČvT), editorka: Ivana Faryová (MFD) Kontakt: rozvojovka@clovekvtisni.cz