REPRODUKČNÍ CHOVÁNÍ Úvod. Biologie chování koní, životní potřeby, welfare

Transkript

1 ETOLOGIE KONÍ Biologie chování koní, životní potřeby, welfare 2 Co vás čeká chování a životní potřeby: reprodukce, ontogeneze welfare: behaviorální/fyziologické indikátory pohody, stresu a bolesti, management koní, abnormální chování příště ( ): teorie učení, výcvik, práce literatura, dotazy, přestávky... Ing. Jitka Bartošová, Ph.D. Oddělení etologie, VÚŽV, v.v.i. Uhříněves bartosova.jitka@vuzv.cz VFU Brno, Přístup etologie k welfare možnost uskutečňovat druhově specifické chování (jsme etologové) behaviorálně-ekologický přístup k chování a welfare pokud se něco vyvíjelo miliony let, zřejmě to mělo smysl a pár tisíc let domestikace na tom mnoho nezměnilo je lepší se s tím vyrovnat než se to snažit za každou cenu změnit zvíře podléhá emocím a rozhoduje se možný konflikt a problémy... Úvod chovatelé často ignorují normální chování koní a jejich životní potřeby ( etolog = obtížný hmyz ) nevýhoda pro koně (horší welfare) laboratoř pro vědce téma velkých rezerv: reprodukce... REPRODUKČNÍ CHOVÁNÍ Reprodukční strategie Každý z obou rodičů dává jednu buňku. ALE! Pohlavní buňky se liší: dvě strategie produkce gamet! 1. Velká investice na buňku Malý počet gamet (Vajíčko) 1

2 RS1: Velká investice do malého počtu potomků donošení v těle, stavba hnízda, krmení, obrana periodické oplodňování samiček reprodukční strategie: rodičovská péče a výběr sexuálního partnera Konflikt mezi rodiči matka chce, aby samec nevyhledával jiné partnerky a pečoval o potomky otec chce vyhledávat jiné samičky a nechce pečovat RS2: Malá investice do velkého počtu potomků samci variabilnější v reprodukční úspěšnosti než samice reprodukční strategie: kopulace s velkým počtem samic Reprodukční chování velká individuální variabilita u hřebců i klisen dvě různé reprodukční strategie podle pohlaví hřebec kvantita (více partnerek a potomků) klisna kvalita (kvalitní hřebec, úspěšný odchov několika hříbat) hřebec bojuje o harémy a hlídá své klisny klisna pečuje o hříbata Sexuální chování hřebec a klisna se dobře znají, žijí spolu a komunikují v harému po celý rok mimo říji klisna nejeví o hřebce sexuální zájem předání spermií sekundy/minuty přípravy několik dní klisny hrají hlavní roli... Reprodukční chování pohlavní výběr (sexuální selekce) = párování partnerů není nahodilé rozmnoží se část hřebců, většina klisen klisny reprodukčně aktivní celý život (> 20 let) hřebci držiteli harémů cca v 6 9 letech (schopnost oplodnit cca v 15 měsících) klisny rodí nezřídka ob rok nebo 2x/3 roky Chov vs. chování klisen Reprodukce koní chování...? výživa OK veterina OK biologický strop: hříbě každý rok praxe: ~60 % (bída) vysoká raná embryonální mortalita 2

3 Chov vs. chování klisen Reprodukce koní chování...? výživa OK veterina OK biologický strop: hříbě každý rok Základní předpoklad: nepřirozené a stresující podmínky praxe: ~60 při% připouštění (bída) koní se podílejí na jejich vysoká nízkéraná reprodukční embryonální úspěšnosti mortalita Připouštění Evoluční očekávání vs. reálný obraz v chovu výběr reprodukčního partnera určuje člověk připouštění (z ruky): neznámí partneři, stresující prostředí, spěch, omezení pohybu a chování klisny, doba připouštění určená člověkem případné odmítavé chování klisny potlačeno často spojeno se změnou prostředí horsetwich.ca 146 mating 36 at home u koní častý problém (až 40 % březostí) víme o ní hodně detailů, ale málo koncepčních příčin, způsobuje významné ekonomické ztráty klisna připuštěna doma: 0 % potratů klisna připuštěna jinde: 31 % potratů Ginger Kathrens není dáno transportem, ale návratem březí klisny mezi domácí hřebce/valachy do vedlejšího výběhu do stejného výběhu 54 % 22 % Otec plodu Neotec plodu cíl klisny: vyvolat doma dojem otcovství po záletech jako obrana proti infanticidě Bartoš, Bartošová, Pluháček & Šindelářová, Behav Ecol Sociobiol 2011 Infanticida, feticida hřebci po take-overu (převzetí harému) aktivně obtěžují klisny potrat (do 6. měsíce březosti) zabíjení malých hříbat po předchozím hřebci rychlý nástup estru, nové zabřeznutí klisna připuštěna doma: 0 % potratů klisna připuštěna jinde: 31 % potratů Ginger Kathrens není dáno transportem, ale návratem březí klisny mezi domácí hřebce/valachy zebra stepní (Pluháček & Bartoš 2000, Pluháček et al. 2006) nový hřebec ve skupině 3x více potratů 3x větší mortalita malých hříbat (do 1 měsíce věku) do vedlejšího výběhu do stejného výběhu cíl klisny: vyvolat doma dojem otcovství po záletech jako obrana proti infanticidě 54 % 22 % Bartoš, Bartošová, Pluháček & Šindelářová, Behav Ecol Sociobiol

4 klisna připuštěna doma: 0 % potratů klisna připuštěna jinde: 31 % potratů Ginger Kathrens klisna připuštěna doma: 0 % potratů klisna připuštěna jinde: 31 % potratů Ginger Kathrens není dáno transportem, ale návratem březí klisny mezi domácí hřebce/valachy do vedlejšího výběhu do stejného výběhu cíl klisny: vyvolat doma dojem otcovství po záletech jako obrana proti infanticidě 54 % 22 % Bartoš, Bartošová, Pluháček & Šindelářová, Behav Ecol Sociobiol 2011 není dáno transportem, ale návratem březí klisny mezi domácí hřebce/valachy 54 % CHOVÁNÍ HRAJE VĚTŠÍ ROLI, NEŽ SI MYSLÍME, 22 % RESPEKTUJME HO! do vedlejšího výběhu do stejného výběhu cíl klisny: vyvolat doma dojem otcovství po záletech jako obrana proti infanticidě Bartoš, Bartošová, Pluháček & Šindelářová, Behav Ecol Sociobiol 2011 Problémy s připouštěním v chovech Řešení: respektování přirozeného chování připouštění ve volnosti hřebec s klisnou/klisnami alespoň po dobu říje náhradní hřebec (prubíř) nebývá řešením -odhalí klisnu v říji, ta je po namlouvacím ceremoniálu předvedena jinému hřebci Reprodukční problémy hřebců znemožnění normálního sexuálního chování vyžadování chování, které není v repertoáru stres (krátkodobý i chronický, způsobený čímkoli nebo kýmkoli) masturbace nemá vliv na sexuální (ne)aktivitu kolísání hladin testosteronu přítomnost silnějších hřebců snižuje testosteron ( mládenec v tlupě) a naopak víc klisen v harému víc testosteronu nepřítomnost klisen testosteron klesá Reprodukční problémy hřebců špatná raná zkušenost s lidmi nebo koňmi protierekční kroužky (závody, výstavy) dřívější kluzký podklad, kopání klisny poranění hlavy (nízký vstup do arény) přetížení mladých hřebců (hlavně dvouletých) bolest nohou, kopyt, kloubů Valaši kastrace není spolehlivé řešení hřebčího chování ani agresivity faktory úspěšnosti: věk a zkušenosti přehnaná disciplina ošetřovatelů u bojácných a nezkušených hřebců 4

5 klisna původně sezónně polyestrická sezóna cca od rovnodennosti k rovnodennosti volně žijící klisny výrazně sezónní; severní polokoule: (březen) květen/červen (srpen) posouvání připařovacího období (A1/1) slabší projevy říje, neochota úprava světelného režimu (Oxender a kol., AJVR 1977) pohlavní dospělost 1 2 roky do tří let většinou nerodí & McDonnel 2005 (volně žijící hřebci: pohl. dosp. 2 3 roky, behaviorální dospělost: 5 6 let) reprodukční aktivita : 2 21 let, max. ve volnosti 25 let jen orientační data!!! (hřebci hříbat během let repro kariéry, Kaseda &Khalil, Appl Anim Behav Sci 1996) klisny opouštějí rodný harém ve věku 2 3 let, buď spontánně nebo odvedeny hřebcem klisny volí otce svých hříbat & McDonnel 2005 Vzdor vžitým představám je to možné! volně žijící koně: často harém se 2 i více hřebci kooperace dvou hřebců u harému (Feh 1999) klisny dočasně opouštějí harém (Gates, Mammal Rev 1979, Linklater a kol., Anim Behav 1999) až třetina hříbat po jiném než hlavním hřebci (Kaseda et al. 1982, Bowling & Touchberry 1990) + řada přímých pozorování extra-pair kopulací klisny volí otce svých hříbat & McDonnel 2005 subordinátnívětšinou odmítá (Salter, RJ 1978) taje výběru hřebce klisnou stále zkoumány... harémoví hřebci mohou tolerovat páření svých dcer s jinými hřebci Monard a Duncan, obrana proti incestu Anim Behav 1996 odchod dorostu z harému ( k nepříbuzným hřebcům, zatímco raději ke známým klisnám) familiarita (nepářím toho, s kým vyrůstám) matky brání incestu dcery Berger a Cunningham otci se zdráhají pářit dcery Evolution 1987 odloučení víc než 18 měsíců už nerozpoznávali otec x dcera: 4 % populací (orientační číslo!) rovněž synové páří matky zřídka & McDonnel 2005 Monard a Duncan, obrana proti incestu Anim Behav 1996 odchod dorostu z harému ( k nepříbuzným Incest hřebcům, možný, zatímco ale... raději ke známým klisnám) familiarita nižší natalita (nepářím (Keiper a Houpt, toho, s AJVR kým 1999) vyrůstám) matky 61,8 brání % u incestu nepříbuzných dcery rodičů Berger a Cunningham otci se 22,7 zdráhají % otec pářit x dcera dcery Evolution 1987 odloučení 36,8 víc % než polosourozenci 18 měsíců už nerozpoznávali otec část x dcera: klisen 4 zůstává % populací v rodném (orientační harému číslo!) (19 %, Rutberg & Keiper, Anim Behav 1990) rovněž synové páří matky zřídka & McDonnel

6 MATEŘSKÉ CHOVÁNÍ KLISEN POHODOVÁ MATKA = ZÁKLAD ÚSPĚCHU PODÍL HŘEBCE NA VÝCHOVĚ? Lze i v chovech, ale s rozvahou Mateřské chování klisen základ péče o hříbě (i v chovech) limitovaný zdroj matka musí vážit, kolik může do hříběte investovat zdrojů matka = důrazný obranář ( prey species ) Gravidita vliv průběhu prenatálního období na život koně? pro koně platí obecná savčí pravidla stres matky negativní vliv na plod podmínky chovů k hříbatům relativně vlídné ve srovnání s jinými druhy HZ Gravidita březost 315 až 365 dní (průměr 333, 340?) vliv různých faktorů: genetika, výživa, pohlaví plodu, sezóna zabřeznutí... klisny obvykle mění své chování až před porodem vstávají, lehají, mohou se válet Porod porody jaro, léto do optimálních podmínek klisna rodí v blízkosti stáda nebo hledá úkryt 80% porodů kolem půlnoci (vrchol aktivity) klisny schopny oddalovat porod ~2% těžkých porodů, není třeba kobyly rušit popis porodu v jiném předmětu... Crowell-Davis & Weeks in Mills & McDonnel

7 Hříbě mládě tzv. následovacího typu ( follower ) odloučení od matky = stres prvně se napije cca 2 hodiny po narození v prvních týdnech života saje 50 až 75x za den sání krátké, 1 min Kojící proměnné obvykle měřené kojící proměnné hodnověrně nekorelují s výší mateřské investice (množstvím přijatého mléka či energie) ukazatele míry uspokojování potřeb mláděte matkou a konfliktu mezi matkou a potomkem 1. podíl kojení odmítnutých matkou 2. podíl kojení ukončených matkou 3. frekvence kojení 4. délka kojení např. Cameron 1998; Cameron et al. 1999; Cameron et al., 2000; Heitor & Vicente 2008 Odstav přirozený odstav většinou do jednoho roku věku doba odstavu ovlivněna mnoha faktory kondice matky/hříběte, březost, doba do porodu březí klisny odstavují dříve - několik dní až týdnů před porodem, nezřídka 15 týdnů před porodem, některé klisny kojí obě hříbata nebřezí často až po roce tradované rekordy: 5 až 8letí kojenci Odstav na farmách cca v 6 měsících (spíše dříve...) většinou nárazově (normální je plíživě...) silné pouto s matkou může přetrvávat i při její péči o následující sourozence (1 až 3 roky) proč odstavovat brzo, když to přináší starosti? stres hříběte i matky, nutnost dvojího ustájení, pečlivá výživa hříběte Tomáš Sysel Umělý odstav: jak na to...? Krátkodobá odloučení ideální způsob neexistuje kombinace dramatických změn: zmizení matky, jiná strava, nové fyzické i sociální prostředí, nový režim... hříbata lépe (?) reagují na odstav s partnerem, ovšem pak je čeká další stres při rozdělení postupné odvádění matek z pastvy/výběhu 7

8 Odstavit lze i později než praví tradice Klisna běžně současně kojí a je březí je k tomu evolučně vybavená a zvládá to je-li březí, dříve odstavuje kojené hříbě Hudson a kol. 201O J Anim Sci krávy netrpěly pozdějším odstavem (7 vs. 10 měs.) pro telata pozdější odstav lepší (< stres, lépe rostla) 3leté a mladší krávy hubly a hůř zabřezávaly Tereza Huclová Tereza Huclová Klisna běžně současně kojí a je březí je k tomu evolučně vybavená a zvládá to je-li březí, dříve odstavuje kojené hříbě 2 in 1: Dual maternal investment limited resources trade-off foal vs. foetus Hudson a kol. 201O J Anim Sci krávy netrpěly pozdějším odstavem (7 vs. 10 měs.) pro telata pozdější odstav lepší (< stres, lépe rostla) 3leté a mladší krávy hubly a hůř zabřezávaly Tereza Huclová Introduction 2 in 1: Dual maternal investment in mares equidscommonly earlier weaning become in pregnant pregnant mares shortly after parturition of e.g. a Duncan previous et al. young 1984; Penzhorn, 1984; Berger 1986; Cameron et al. 2000; Pluháček et al mostly within the first two post-partum estruses ( foal heat ) (e.g. Tyler 1972; Berger 1986; Crowell-Davis 2007) enhanced nursing behaviour in early stages of lactation (Bartošová, Komárková et al., PLoS ONE 2011) Umělý odstav: jak na to...? jednoznačně společně s jinými hříbaty na pastvině (ve výběhu) individuální odstav v boxe není vhodný zvážit podle daných podmínek nejšetrnější možný způsob odstavu pokud podmínky nemám, pak hříbata nechovám 8

9 Chovatelské podmínky a ontogeneze... koně po odstavu ustájení samostatně oproti koním ustájeným skupinově: častěji vyhledávali člověka, měli k němu bližší vztah, lepší manipulace ALE! Rivera et al., 2002; Sondergaard a Ladewig, 2004 delší trénink a více opakovaných lekcí koně bez přítomnosti jiných koní méně pohybu a fyzických cvičení slabší svalstvo, pozměněná lokomoce Sondergaard a Schougaard, 2000; Barneveld et al., 1999 samotka: stres, nesprávný vývoj sociálního chování, nebezpečí zranění ve společnosti koní SAMOTKA DEPRIVUJE I DOSPĚLÉ KONĚ STEREOTYPIE, SEBEPOŠKOZOVÁNÍ Take home message... Kresby: Luděk Bartoš YOU CAN TAKE A HORSE OUT OF THE WILD, BUT YOU CANNOT TAKE THE WILD OUT OF A HORSE PŘÍRODNÍM VÝBĚREM FORMOVANÉ ZÁKONITOSTI CHOVÁNÍ V KONÍCH FUNGUJÍ I DNES. NEIGNORUJME JE, PRACUJME S NIMI. 9