- - DOKUMENTACE EIA zpracovaná dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. RWE Plynoprojekt, s.r.o. U Plynárny 223/ Praha 4- Michle

Transkript

1 Doplňující údaje: 0 04/ vydání RNDr. Grúz RNDr. Grúz RNDr Bosák PhDr Bosáková v.r. v.r. v.r. v.r. Rev. Datum Popis Vypracoval Kreslil/psal Kontroloval Schválil Objednatel: RWE Plynoprojekt, s.r.o. U Plynárny 223/ Praha 4- Michle č.zakázky: CG100-21H132 Zhotovitel: Na Střelnici 48, Olomouc tel: , fax: ecological@ecological.cz Souprava: Projekt: MORAVIA VTL plynovod Číslo projektu: VP (HIP): 411/11003 Stupeň: - KÚ: Jihomoravského, Zlínského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje OÚ: Datum: 04/2011 Obsah: Archiv: Formát: - DOKUMENTACE EIA zpracovaná dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. Měřítko: - Část: Příloha: - -

2 Objednatel: Obchodní firma: RWE Plynoprojekt, s.r.o. adresa: Praha 4 - Michle, U Plynárny 223/42, PSČ IČ: DIČ: CZ Zpracovatel:, Na Střelnici 48, Olomouc ecological@ecological.cz ; duben 2011 www. ecological.cz 2

3 Prvotní dokumentace je uložena v archivu objednatele. Rozdělovník: 105 výtisků, 67x digitální verze: RWE Plynoprojekt, s.r.o. (z toho 1x..-pdf+ 1x.-doc) Praha 4- Michle, U Plynárny 223/42 PSČ x digitální verze:, Na Střelnici 48, Olomouc Řešitelský kolektiv: RNDr Jiří Grúz technické složky životního prostředí, vedoucí autorského kolektivu oprávněná osoba k posuzování vlivů na životní prostředí, číslo osvědčení odborné způsobilosti 85189/ENV/08, Na Střelnici 48, Olomouc, tel Mgr. Michaela Vallová grafické práce autorizovaná osoba MŽP, číslo autorizace (zák.č. 86/2002 Sb.) 1692/820/09/KS, Na Střelnici 48, Olomouc, tel Ing. Jaromír Cápal hluková studie, Na Střelnici 48, Olomouc, pobočka Brno, tel Mgr. Martina Fialová ochrana přírody, biotopy, botanika autorizovaná osoba k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (Natura 2000) (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č. j /ENV/ /630/10) autorizovaná osoba ke zpracování biologických hodnocení dle 67 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j /ENV/10/4901/610/10), Na Střelnici 48, Olomouc, tel Mgr. Milan Bussinow, Ph.D. - biotopy, botanika autorizovaná osoba ke zpracování biologických hodnocení dle 67 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j. OEKL/2906/05 ze dne ) autorizovaná osoba k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (Natura 2000) (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č. j /ENV/09,998/630/09), Na Střelnici 48, Olomouc, tel Mgr. Petra Reichlová - vliv stavby na veřejné zdraví oprávněná osoba k posuzování vlivů na veřejné zdraví (č. j. rozhodnutí osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví ze dne č.j.: OZV , pořadové číslo 6/2009), Na Střelnici 48, Olomouc, tel www. ecological.cz 3

4 OBSAH A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI...8 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU...9 B.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE...9 B.1.1. Název záměru a jeho zařazení dle přílohy č. 1:...9 B.1.2. Kapacita (rozsah) záměru...9 B.1.3. Umístění záměru...10 B.1.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry...15 B.1.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění...20 B.1.6. Popis technického a technologického řešení záměru...24 B.1.7. Předpokládaný termín zahájení realizace a jeho dokončení...30 B.1.8. Výčet dotčených územně správních celků...30 B.1.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat...33 B.2. ÚDAJE O VSTUPECH...33 B.2.1. Půda...33 B.2.2. Voda...39 B.2.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje...40 B.2.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu...42 B.3. ÚDAJE O VÝSTUPECH...45 B.3.1. Ovzduší...45 B.3.2. Odpadní vody...47 B.3.3. Odpady...47 B.3.4. Ostatní...52 B.3.5. Doplňující údaje...61 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ...62 C.1. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ...62 C.1.1. Charakteristika území...62 C.1.2. Klima...69 C.1.3. Geologická stavba a hydrogeologické poměry...74 C.1.4. Nerostné suroviny...81 C.1.5. Geomorfologie...86 C.1.6. Hydrologické poměry...90 C.1.7. Půdy C.1.8. Zvláště chráněná území a přírodní parky C.1.9. Území chráněná na základě mezinárodních úmluv C Územní systém ekologické stability C Významné krajinné prvky C.2. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.2.1. Fauna a flóra C.2.2. Nemovité kulturní památky, archeologická a paleontologická naleziště www. ecological.cz 4

5 C.2.3. Území se zvýšenou citlivostí, resp. zranitelností C.3. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.1. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI D.1.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů D.1.2. Vlivy na ovzduší a klima D.1.3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuelní další charakteristiky D.1.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody D.1.5. Vlivy na půdu D.1.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje D.1.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy D.1.8. Vlivy na krajinu D.1.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky D.2. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ D.3. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH D.4. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ D.5. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ D.6. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH, A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU F. ZÁVĚR G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU H.PŘÍLOHY SEZNAM ZKRATEK www. ecological.cz 5

6 ÚVOD Předkládaná Dokumentace byla vypracována v souladu se zákonem č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona pozdějších předpisů (dále jen zákon). V dokumentaci je hodnocen záměr MORAVIA VTL plynovod, který svojí dikcí splňuje kritérium stanovené v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí, a to v příloze č. 1, kategorii I, bodu 3.7 Dálkové plynovody pro dopravu plynu, ropy, páry a dalších látek o délce nad 20 km a průměru nad 800 mm. Dle této přílohy tak záměr podléhá posuzování vlivů na životní prostředí. Příslušným úřadem státní správy je v tomto konkrétním případě Ministerstvo životního prostředí. Z toho důvodu je společností zpracována předložená Dokumentace vlivů na životní prostředí ve smyslu ustanovení 6 odst.5 věta druhá zákona č. 100/2001 Sb. Svým členěním odpovídá tato Dokumentace příloze 4 zákona č.100/2001 Sb. Rozsah zpracování jednotlivých kapitol je dán významem, který pro tu kterou posuzovanou složku životního prostředí stavba má. Trasa plynovodu má dle základního návrhu celkovou délku 261,9 km a probíhá přes všechny čtyři moravské kraje (Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký a Moravskoslezský). Celý plynovod je rozdělen na 4 úseky, označené 1, 2, 3a a 3b podle následujícího přehledu: Úsek 1 Tvrdonice Libhošť (157,3 km) Úsek 2 Libhošť Třanovice (52,1 km, varianta 50,9 km) Úsek 3a Libhošť Děhylov (35,6 km, varianta 34,7 km) Úsek 3b Děhylov Hať (hranice ČR/PL) (16,9 km) V úseku 1 plynovodu se jedná v podstatě o zdvojení trasy stávajícího VTL plynovodu DN 700, PN 63 Hrušky Příbor (rozdělovací uzel RU 013 Libhošť). Výše uvedený záměr zahrnuje v tomto úseku dvě varianty technického řešení (a alternativu tlaku v potrubí): a) DN 1000, PN 73,5 (alternativně možnost PN 100) b) DN 1200, PN 73,5 (alternativně možnost PN 100) Z hlediska územního jsou na celé trase navrženy dvě územní varianty (různé trasy vedení) v úseku 2 (km 30,79 až 39,68) a v úseku 3a (km 15,67 až 23,14). Úseky 1 a 3b jsou z tohoto pohledu invariantní. Průběh plynovodu územím ČR je zřejmý z obrázku 1. www. ecological.cz 6

7 Obrázek 1- Celková situace plynovodu Jak tyto uvedené dvě územní varianty, tak některé další drobné územní alternativy vedení plynovodu jsou zpravidla navrženy z důvodů ochrany nemovitostí (bezpečnostní pásmo plynovodu). Podle ustanovení 68 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) činí pro navrhovaný záměr ochranné pásmo 4 m na obě strany od půdorysu potrubí plynovodu. V tomto ochranném pásmu je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit plynárenská zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. V lesních průsecích je nutno udržovat z těchto důvodů volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu. Bezpečnostní pásmo je podle ustanovení 69 energetického zákona určeno k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života zdraví a majetku osob. Rozsah bezpečnostního pásma pro navrhovaný plynovod činí celkem 2x160 m (tj. 160 m na každou stranu) od půdorysu potrubí plynovodu. Pro regulační stanice s tlakem nad 40 bar (všechny propoje se stávajícími plynovody) platí bezpečnostní pásmo 20 m od oplocení a pro kompresorové stanice 200 m od technologie. Přehled počtu těchto drobných územních alternativ, navržených vesměs z důvodů dodržení uvedeného bezpečnostního pásma od budov či z důvodů křížení s liniovými www. ecological.cz 7

8 stavbami a jevy (D1 v km 94,25-94,45 jižně od Přerova) je tento: -úsek 1. 7 alternativ -úsek alternativ a 2 alternativy u územní varianty -úsek 3a.. 1 alternativa -úsek 3b.. 4 alternativy Jedná se vesměs o odchylky vedení od základní navržené trasy v řádu desítek až stovek metrů. Umístění záměru bylo z těchto důvodů konfrontováno s územně plánovací dokumentací (ÚPD) těchto krajů, t.j. s aktuelním stavem jejich Zásad územního rozvoje (ZÚR). Trasa, uvedená v těchto materiálech je vesměs (až na úsek 2 a variantu v úseku 3a) zahrnuta mezi veřejně prospěšné stavby (VPS), uvedené v závazné části příslušné územně plánovací dokumentace. Vyjádření stavebních úřadů, t.j. jak krajských úřadů, tak prvoinstančních stavebních úřadů o souladu záměru s územně plánovací dokumentací (ÚPD) je součástí přílohy 1. Dle vyjádření krajských úřadů není umístění trasy plynovodu v rozporu, resp. je v souladu s aktuelními ÚPD. Vyjádření prvoinstančních stavebních úřadů, tvořící součást přílohy 1 ale nejsou pro daný případ často reprezentativní, jelikož v řadě případů nejsou územní plány obcí zpracovány či aktualizovány tak, aby byly v souladu se ZÚR příslušných krajů. Podle částí územních plánů, které jsou v rozporu se ZÚR přitom nelze rozhodovat ( 54 odst.5 stavebního zákona). Obdobně bylo příslušnými orgány ochrany přírody a krajiny (Krajské úřady, Správa CHKO) deklarováno, jestli záměr může mít významný vliv na území soustavy NATURA 2000 (příloha 2). Možnost významného vlivu byla připuštěna v případě vyjádření AOPK- SCHKO Poodří ze dne pro EVL a PO Poodří a obdobně ve vyjádření AOPK- SCHKO Beskydy ze dne pro EVL Niva Morávky. Z toho důvodu bylo nutno zpracovat jako součást předkládané dokumentace hodnocení vlivů na území soustavy NATURA 2000 (příloha 7). A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI Název : NET4GAS, s.r.o. Sídlo : Praha 4 - Nusle, Na Hřebenech II 1718/8, PSČ www. ecological.cz 8

9 Zástupce: Ing. Jan Nehoda, Thomas Kleefuss, jednatelé společnosti Telefon: IČ: DIČ: CZ B.1. Základní údaje B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.1.1. Název záměru a jeho zařazení dle přílohy č. 1: MORAVIA VTL plynovod Uvedený záměr splňuje kritéria stanovená v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí v příloze č. 1, kategorii I, bodu 3.7 Dálkové plynovody pro dopravu plynu, ropy, páry a dalších látek o délce nad 20 km a průměru nad 800 mm. B.1.2. Kapacita (rozsah) záměru V předložené dokumentaci jsou hodnoceny vlivy zmíněného záměru na životní prostředí, ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. Záměr představuje výstavbu plynovodu velmi vysokého tlaku, v základní variantě PN 73,5 (alternativně PN 100), vedoucího přes všechny čtyři moravské kraje, od Tvrdonic v Jihomoravském kraji po Třanovice a Hať v kaji Moravskoslezském (příloha 3). Účelem navrhovaného záměru o celkové délce dle základního návrhu 261,9 km je posílení stávajícího vedení plynovodu. Nový záměr je umístěn převážně v souběhu s tímto stávajícím vedením. Zcela nová trasa plynovodu je pouze v úseku 3b (Děhylov Hať). Avšak i v tomto úseku dochází k souběhu se stávajícím plynovodem SMP a to v km 0,0 až 7,5. Technické parametry výše uvedených úseků plynovodu jsou tyto: 1 Tvrdonice Libhošť (157,3 km) DN 1200 nebo DN 1000 PN 73,5 (PN 100) 2 Libhošť Třanovice (52,1 km, varianta 50,9 km) DN 900 PN 73,5 (PN 100) 3a. Libhošť Děhylov (35,6 km, varianta 34,7 km) DN 700 PN 73,5 (PN 100) 3b Děhylov Hať (hranice ČR/PL) (16,9 km) DN 700 PN 73,5 (PN 100) www. ecological.cz 9

10 První úsek plynovodu představuje zdvojení trasy stávajícího VTL plynovodu DN 700, PN 63 Hrušky Příbor (rozdělovací uzel RU 013 Libhošť). Výše uvedený záměr zahrnuje v tomto úseku dvě varianty průměru potrubí (při stejném tlaku PN 73,5) a to DN 1000 nebo DN 1200 mm. Úsek 1: Potrubí nového plynovodu DN 1000 (1200), PN 73,5 (PN 100) je vedeno v souběhu se stávajícím plynovodem DN 700, PN 63. Nový TU bude realizován v Tvrdonicích. Další projektované trasové uzávěry budou v rámci rozšíření existujících trasových uzávěrů. Úsek 2: V úseku 2 se jedná o zdvojení trasy stávajícího VTL plynovodu DN 500, PN 63 novým plynovodem Moravia, který je navržen v dimenzi DN 900, PN 73,5 (PN 100). Nové objekty trasových uzávěrů nebudou realizovány. Projektované trasové uzávěry budou v rámci rozšíření existujících trasových uzávěrů. Úsek 3a: Potrubí nového plynovodu DN 700, PN 73,5 (PN 100) je vedeno v souběhu se stávajícím plynovodem DN 700, PN 63. Na trase budou vybudovány dva trasové uzávěry; jeden v rámci nové stanice a druhý ve stávajícím areálu. Úsek 3b: Potrubí nového plynovodu DN 700, PN 73,5 (PN 100) je vedeno z TU Děhylov a ukončeno ve vstupní čistící komoře v HPS Hať. Variantní úseky tras jsou navrženy zpravidla v místech, kde není dodržena předepsaná odstupová vzdálenost od stávajících staveb. Komunikační propojení bude zajištěno vybudováním uzavřené optické sítě. Nový dálkový optický kabel (DOK) bude položen do rýhy spolu s potrubím nového plynovodu Moravia. B.1.3. Umístění záměru Vlastní záměr VTL plynovodu je umístěn na území čtyř moravských krajů a desítek obcí, podle následujícího přehledu: www. ecological.cz 10

11 Kraj: Obce: -Jihomoravský -Zlínský -Olomoucký -Moravskoslezský Přehled obcí, přes jejichž území plynovod prochází a odpovídajících obcí s rozšířenou působností je podán níže (tabulka 1). Samostatně je přitom podán výčet obcí i pro územní varianty trasy plynovodu v úsecích 2 a 3a. Katastrální území: Přehled katastrálních území, spolu s odpovídajícími obcemi, je podán níže. (tabulka 1). Samostatně je přitom podán výčet katastrálních území i pro územní varianty trasy plynovodu v úsecích 2 a 3a. Tabulka 1- Identifikace situování stavby (v postupu dle trasování plynovodu) K r a j/okres O b e c Katastrální území Stavební úřad Jihomoravský, úsek Tvrdonice Tvrdonice MěÚ Břeclav 1/Břeclav Hrušky Hrušky Moravský Žižkov Moravský Žižkov MěÚ Velké Bílovice Jihomoravský, úsek Prušánky Prušánky MěÚ Hodonín 1/Hodonín Nový Poddvorov Nový Poddvorov Starý Poddvorov Starý Poddvorov Mutěnice Mutěnice Čejč Čejč Jihomoravský, úsek Kobylí Kobylí MěÚ Velké 1/Břeclav Pavlovice Jihomoravský, úsek Terezín Terezín u Čejče MěÚ Hodonín 1/Hodonín Hovorany Hovorany MěÚ Kyjov Karlín Karlín na Moravě MěÚ Hodonín Nenkovice Nenkovice MěÚ Kyjov Śardice Śardice Stavěšice Stavěšice Strážovice Strážovice Svatobořice-Mistřín Svatobořice Sobůlky Sobůlky Kyjov Boršov u Kyjova Bukovany Bukovany u Kyjova Kyjov Bohuslavice u Kyjova www. ecological.cz 11

12 Jihomoravský, 1/Vyškov Zlínský, 1/Kroměříž Olomoucký, 1/Přerov úsek úsek úsek Kožušice Kožušice MěÚ Bučovice Koryčany Jastřabice MěÚ Koryčany Koryčany Blišice Lískovec Střílky Střílky Chvalnov-Lísky Lísky Litenčice Strabenice MěÚ Morkovice- Slížany Cetechovice Cetechovice ObÚ Zdounky Honětice Honětice Troubky-Zdislavice Zdislavice Troubky Zdounky Zdounky Nětčice Rataje Rataje u Kroměříže MěÚ Kroměříž Šelešovice Šelešovice Jarohněvice Jarohněvice Rataje Sobělice Kroměříž Kroměříž Lutopecny Lutopecny Měrůtky Zlobice Zlobice Bezměrov Bezměrov Chropyně Chropyně MěÚ Chropyně Plešovec Kyselovice Kyselovice Žalkovice Žalkovice Kojetín Kojetín MěÚ Kojetín Vlkoš Kanovsko Magistrát města Přerova Říkovice Říkovice u Přerova Horní Moštěnice Horní Moštěnice Přestavlky Přestavlky u Přerova Dobrčice Dobrčice Beňov Beňov Želátovice Želátovice Podolí Podolí u Přerova Tučín Tučín Pavlovice u Pavlovice u Přerova Přerova Sušice Sušice u Přerova Oldřichov Oldřichov na Moravě Osek nad Bečvou Osek nad Bečvou MěÚ Lipník nad Bečvou www. ecological.cz 12

13 Moravskoslezský, úsek 1/Nový Jičín Moravskoslezský, úsek 2/Nový Jičín Moravskoslezský, úsek 2/Frýdek-Místek Lipník nad Bečvou Trnávka u Lipníka nad Bečvou Dolní Újezd u Dolní Újezd u Lipníka nad Bečvou Lipníka nad Bečvou Bohuslávky Bohuslávky Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou Loučka Jezernice Jezernice Hranice Slavíč MěÚ Hranice Milenov Milenov Klokočí Klokočí Hrabůvka Hrabůvka u Hranic Hranice Velká u Hranic Olšovec Olšovec Střítež nad Ludinou Střítež nad Ludinou Bělotín Bělotín Nejdek u Hranic Vrážné Hynčice u Vrážného MěÚ Odry Vrážné u Oder Jeseník nad Odrou Jeseník nad Odrou Mankovice Mankovice Suchdol nad Odrou Suchdol nad Odrou MěÚ Suchdol nad Odrou Kunín Kunín Bartošovice Hukovice MěÚ Studénka Bartošovice Nový Jičín Libhošť MěÚ Nový Jičín Libhošť Sedlnice Sedlnice MěÚ Příbor Příbor Prchalov MěÚ Kopřivnice Příbor Klokočov u Příbora Hukvaldy Rychaltice MěÚ Brušperk Fryčovice Fryčovice Frýdek-Místek Chlebovice MěÚ Frýdek-Místek Staříč Staříč Frýdek-Místek Lysůvky Palkovice Palkovice Frýdek-Místek Místek Baška Kunčičky u Bašky Hodoňovice Metylovice Metylovice MěÚ Frýdlant nad Ostravicí www. ecological.cz 13

14 Moravskoslezský, úsek 2, varianta /Frýdek-Místek Moravskoslezský, úsek 3a /Nový Jičín Moravskoslezský, úsek 3a /Ostravaměsto Moravskoslezský, úsek 3a /Opava Moravskoslezský, úsek 3a /Ostravaměsto Frýdlant nad Frýdlant nad Ostravicí Ostravicí Pržno Pržno Frýdlant nad Lubno Ostravicí Janovice Janovice u Frýdku- Místku Raškovice Raškovice ObÚ Raškovice Vyšní Lhoty Vyšní Lhoty Nižní Lhoty Nižní Lhoty ObÚ Dobrá Nošovice Nošovice Vojkovice Vojkovice Dolní Tošanovice Dolní Tošanovice ObÚ Hnojník Dobratice Dobratice ObÚ Dobrá Horní Tošanovice Horní Tošanovice ObÚ Hnojník Třanovice Třanovice Frýdlant nad Lubno MěÚ Frýdlant nad Ostravicí Ostravicí Pržno Pržno Janovice Janovice u Frýdku- Místku Frýdek-Místek Skalice u Frýdku- MěÚ Frýdek-Místek Místku Raškovice Raškovice ObÚ Raškovice Vyšní Lhoty Vyšní Lhoty Nový Jičín Libhošť MěÚ Nový Jičín Bartošovice Bartošovice MěÚ Studénka Pustějov Pustějov Studénka Butovice Bílovec Bílov MěÚ Bílovec Velké Albrechtice Velké Albrechtice Bravantice Bravantice Olbramice Olbramice Zbyslavice Zbyslavice Čavisov Čavisov MěÚ Velká Polom Dolní Lhota Dolní Lhota u Ostravy Velká Polom Velká Polom Ostrava Nová Plesná Magistrát města Ostrava Dobroslavice Dobroslavice MěÚ Hlučín Ostrava Stará Plesná Magistrát města Ostrava www. ecological.cz 14

15 Moravskoslezský, úsek 3a /Opava Moravskoslezský, úsek 3a, varianta/ Nový Jičín Moravskoslezský, úsek 3a, varianta/ Ostrava-město Moravskoslezský, úsek 3b/Opava Moravskoslezský, úsek 3b/Ostravaměsto Moravskoslezský, úsek 3b/Opava Děhylov Děhylov MěÚ Hlučín Velké Albrechtice Velké Albrechtice MěÚ Bílovec Bravantice Bravantice Bílovec Lubojaty Bítov u Bílovce Zbyslavice Zbyslavice Děhylov Děhylov MěÚ Hlučín Ostrava Stará Plesná Magistrát města Ostrava Dobroslavice Dobroslavice MěÚ Hlučín Háj ve Slezsku Jilešovice ObÚ Háj ve Slezsku Kozmice Kozmice MěÚ Hlučín Hlučín Hlučín Darkovičky Darkovice Darkovice Hať Hať z přílohy 4. Bližší situování záměru, vč. jeho střetů s ochranou životního prostředí je zřejmé B.1.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Zamýšlená stavba je koncipována jako stavba trvalá, sloužící pro posílení stávajícího plynovodu Hrušky- Třanovice a Děhylov a jeho prodloužení (úsek 3b) v trase Děhylov-Hať. Mimo možnost kumulace s celou řadou záměrů bodového charakteru v této trase jsou zásadní možnosti střetů s plošnými jevy (CHLÚ, dobývací prostory, záplavová území, CHOPAV, zvláště chráněná území aj.) v území. Problematická místa vznikají dále z důvodů bezpečnosti staveb, jak je toto definováno v ustanovení 69 energetického zákona, v souvislosti s institutem bezpečnostního pásma (2x160m od půdorysu potrubí). Z těchto důvodů jsou vesměs navrhovány územní alternativy vedení, respektující rozsah uvedeného bezpečnostního pásma. Zvláště závažné jsou i střety s liniovými stavbami a jevy, jak jsou tyto specifikovány v regionálních a nadregionálních ÚPD a dalších materiálech.. www. ecological.cz 15

16 Podle Politiky územního rozvoje (PÚR, 2008) by se mohlo jednat zejména o kumulace se záměry na úseku železniční dopravy, silniční dopravy a elektroenergetiky. Na úseku železniční dopravy: Koridory vysokorychlostní dopravy Je třeba zohlednit navržený koridor vysokorychlostní tratě, VR1. Ke střetu by mohlo dojít v trase Brno Ostrava hranice ČR/Polsko( Katowice). Důvodem pro vymezení tohoto koridoru je ochrana budoucí vysokorychlostní dopravy na území ČR v návaznosti na obdobné koridory především v SRN a případně v Rakousku. Koridory konvenční železniční dopravy Je třeba zohlednit navržený koridor tratě ŽD1 pro konvenční železniční dopravu. Jedná se o koridor Brno-Přerov (stávající trať č. 300) s větví na Kroměříž Otrokovice Zlín Vizovice, stávající trať č. 280 (Hranice na Moravě Horní Lideč hranice ČR/SR Púchov) a dále možné využití úseků stávajících tratí č. 303 Kroměříž Hulín, č. 330 Hulín Otrokovice, č. 331 Otrokovice Zlín Vizovice. Důvodem pro vymezení tohoto koridoru je vytvoření průchodu pro rychlou kapacitní dopravní cestu, kde se očekává vysoká intenzita osobní dopravy. Zásadní je zde rovněž zabezpečení napojení krajského města Zlína na úrovni odpovídající ostatním krajským městům a zkrácení cestovní doby směrem na Slovensko z oblastí Jihomoravského a Zlínského kraje. Navržený koridor umožní rovněž rychlé a kapacitní spojení krajského města Zlína se severovýchodem kraje (Vsetín, Valašské Meziříčí). Současně se bude jednat o zavedení dopravy šetrnější k životnímu prostředí (oproti stávajícímu stavu) do oblastí se zvýšenou ochranou přírody a krajiny. Na úseku silniční sítě: Koridory kapacitních silnic Je třeba zohlednit navržený koridor pro zkapacitnění a dokončení silniční sitě v rámci rychlostní komunikace R55. Jedná se o koridor v úseku Olomouc Přerov a dále Napajedla Uherské Hradiště Hodonín Břeclav hranice ČR ( Wien). Důvodem pro vymezení tohoto koridoru je zajištění kvalitativně vyšší úrovně obsluhy území s vysokou koncentrací sídel a obyvatel. Jedná se o součást evropské sítě komunikací TEN-T. Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území je vyžadováno, vytvářet přednostně podmínky pro průchod územím s minimálními dopady na životní prostředí. www. ecological.cz 16

17 Dále je třeba zohlednit navržený koridor pro zkapacitnění a dokončení silniční sitě v rámci silnice S6. Jedná se o koridor v úseku Bohumín Havířov Třanovice Mosty u Jablunkova hranice ČR/SR ( Žilina). Důvodem pro vymezení tohoto koridoru je zajištění návaznosti na rozvojový záměr kapacitní silnice na Slovensku ve směru od Čadce. Zkapacitnění tahu má rovněž přímou vazbu na řešení průmyslové zóny Nošovice. Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území je u tohoto záměru vyžadováno přednostně sledovat posílení obsluhy území (propojení D47 a R48 a velkých měst Bohumín, Havířov a Třinec) a vazby na SR a její dálniční systém na severu při minimalizaci dopadu na životní prostředí. Na úseku elektroenergetiky: Je třeba zohlednit navržený koridor E3 pro zdvojení vedení V403 Prosenice Nošovice. Důvodem pro vymezení tohoto koridoru je zajištění možnosti zvýšení přenosové schopnosti profilu sever-jih na Moravě včetně posílení a zapojení naší elektrizační soustavy do evropského systému UCTE a zlepšení tranzitní funkce přenosové soustavy ČR. Dále je třeba zohlednit navržený koridor E4b pro možnost vyvedení elektrické energie z budoucí JE Blahutovice. Současně je chráněna plocha pro vodní nádrž včetně uvedeného koridoru pro vyvedení elektrického výkonu ze zdroje. Důvodem pro vymezení tohoto koridoru je dlouhodobá územní ochrana ploch pro případnou budoucí výstavbu elektráren a tím umožnění náhrady těch, kterým končí životnost. Dále může docházet ke kumulaci se záměrem vybudování plochy E 11 pro elektroenergetické účely. Jedná se o plochu pro novou elektrickou/transformační stanici 400/110 kv Kletné včetně jejího zapojení do přenosové soustavy ČR (tato stanice je lokalizována jižně od Fulneku). Současně se jedná o vymezení koridoru pro připojení výše uvedené stanice dvojitým vedením 400 kv, a to z existujícího vedení Nošovice Horní Životice (V 459). Důvodem pro vymezení těchto ploch je potřeba zvýšení napájení nových průmyslových zón a výrazného navýšení odběrů v oblasti Ostravska výstavbou nové transformační stanice 400/110 kv. Tato stanice je lokalizována mimo stávající průmyslovou aglomeraci a umožňuje rovněž další využití pro zásobování oblasti severní a střední Moravy v horizontu roku Řada problematických míst vzniká i při křížení navrhovaného záměru plynovodu se www. ecological.cz 17

18 stávajícími liniovými prvky (vodní toky, stavby) v území. Přehled vybraných závažných míst tohoto charakteru je v tabulce 2. Tabulka 2- Významná křížení záměru plynovodu se stávajícími liniovými prvky Křížení Úsek km ORP P o z n á m k a Trať ČD 1 1,4 Břeclav 2-kolej, elektrifikovaná Silnice I/55 1 2,5 Břeclav Silnice I/ ,6 Kyjov Trať ČD 1 44,05 Kyjov 2-kolejná trať Silnice I/ ,7 Kroměříž Produktovod 1 78,2 Kroměříž Čepro Dálnice D1 1 80,65 Kroměříž Tok Morava 1 83,7-83,8 Kroměříž Stávající přechod vrchem Tok Moštěnka 1 93,25 Přerov Stávající přechod vrchem Dálnice D1 1 94,25-94,45 Přerov Výstavba D1,alternativa 2 Tok Moštěnka 1 99,0 Přerov Stávající přechod vrchem Tok Bečva 1 110,8 Lipník n/b Přechod shybkou Tok Strhanec 1 111,1 Lipník n/b Stávající přechod vrchem Dálnice D ,9 Hranice Alternativa 5 Dálnice D ,8-136,9 Hranice Silnice I/ ,55 Frýdek-Místek Tok Ostravice 2 29,95 Frýdlant nad Ostravicí Tok Morávka 2 39,2 Frýdek-Místek Žermanický 2 42,1 Frýdek-Místek přivaděč Silnice R ,4 Frýdek-Místek Tok Morávka 2, varianta 7,25 Frýdek-Místek Tok Odra 3a 6,6 Bílovec Trať ČD 3a 7,8 Bílovec 2-kolej, elektrifikovaná Dálnice D1 3a 17,7 Bílovec Silnice I/47 3a 18,35 Bílovec Silnice I/11 3a 31,8 Ostrava Dálnice D1 3a,varianta 0,1-0,2 Bílovec Silnice I/47 3a,varianta 1,6 Bílovec Silnice I/56 3b 7,35 Hlučín K jednomu z důležitých křížení dochází s nedávno zprovozněnou částí dálnice D1 v části severně od města Hranice, v km 127,9. Byl zde vybudován vícepolový železobetonový most a stávající plynovod DN 700 byl přeložen do náspu dálnice cca 80m od krajní opěry mostu. V případě záměru nového plynovodu je nutno jej vést alternativně (alternativa 5) a www. ecological.cz 18

19 přitom dvakrát překřížit stávající plynovod DN 700. V tom případě bude přechod dálnice dále než požadovaných 80 m od krajní opěry mostu, tedy v souladu s technickými předpisy. Situace podmostí je zjevná z obrázku 2. Obrázek 2- Podmostí D1(úsek 1, u Hranic) v km 127,9. Pohled ve směru staničení. Na mnoha místech kříží záměr rovněž stávající železniční tratě. Řešení křížení je pravidelně projektováno jako protlak potrubí s chráničkou nebo ochrannou trubkou. Jedno z typických křížení je v km 44,05, v úseku 1 severně od Kyjova. V dané lokalitě se jedná o postupné překonání tří blízkých liniových prvků a to vodního toku Kyjovka (km 43,9), dvojkolejné tratě ČD č. 340 (Brno- Slavkov- Kyjov- Bzenec) v km 44,05 a silnice II/432 (km 44,15). Pohled na místo přechodu plynovodu přes trať ČD je na obrázku 3. Další problematická místa na trase plynovodu vznikají z důvodů bezpečnosti staveb, jak bylo výše uvedeno. Tato problematika je řešena prostřednictvím výjimek, při současném zvýšeném zabezpečení plynovodu, případně návrhem územních alternativ vedení, respektujících rozsah uvedeného bezpečnostního pásma. Další významné kumulace s obdobnými stavbami, technickou infrastrukturou, www. ecological.cz 19

20 eventuelně dalšími stavbami nadregionálního charakteru nejsou t.č. známy. Jelikož se však v případě posílení plynovodu Moravia jedná prakticky pouze o podzemní stavby, lze možným střetům s výše uvedenou dopravní a technickou infrastrukturou vhodným projektovým řešením, s navazujícím racionelním harmonogramem ZOV účinně zabránit. Obrázek 3- Trať 340, úsek 1 (severně Kyjova) v km 44,05. Pohled ve směru staničení. B.1.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Co se týče variant záměru, tyto byly zmíněny již v úvodu této dokumentace. Jedná se o dvě varianty technického řešení (a alternativu tlaku v potrubí): a) DN 1000, PN 73,5 (alternativně možnost PN 100) b) DN 1200, PN 73,5 (alternativně možnost PN 100) a dále dvě územní varianty (různé trasy vedení) v úseku 2 (km 30,79 až 39,68) a v úseku 3a (km 15,67 až 23,14). Zhodnocení těchto variant je obsaženo dále, v kapitole E. Z hlediska potřeby záměru, tento potvrzuje i studie pojmenovaná Natural gas demand and supply long term outlook to 2030, a dále dokument Evropské Komise Generálního www. ecological.cz 20

21 ředitelství pro energetiku (DG ENER) jménem European Energy and Transport trends to Potřeba je zřejmá I z posledního Evropského desetiletého plánu rozvoje přepravních soustav připraveného a vydaného asociací ENTSOG (European Network of Transmission System Operators for Gas) v únoru Realizace hodnoceného záměru bude mít pozitivní dopad i na zvýšení bezpečnosti dodávek, a to nejen v České republice, ale i v dalších zemích regionu střední Evropy, jako v Polsku a na Slovensku. Také umístění podzemních zásobníků plynu v blízkosti tohoto připravovaného plynovodu přispěje nejen k zvýšení bezpečnosti dodávek, ale také i k rozvoji trhu s plynem a větší flexibilitě provozování plynárenské infrastruktury v ČR, což jsou priority Třetího energetického balíčku (2009/73/EC, 2009/715/EC). Nutnost zajištění bezpečnosti dodávek se projevila zejména v lednu roku 2009 při přerušení dodávek zemního plynu z Ruska přes Ukrajinu do Evropské unie. Přerušení dodávek přes území Ukrajiny nebo Běloruska nastalo v nedávné historii opakovaně a tento plynovod by mohl pomoci v těchto mimořádných situacích k zajištění dodávek pro zákazníky v ČR i v regionu střední Evropy. Díky tomu bude zejména Česká republika a celý region střední Evropy méně zranitelný v případě dalšího výpadku, ať bude zapříčiněn z jakéhokoli důvodu. Navíc oblast bezpečnosti dodávek zemního plynu, včetně tzv. Infrastrukturního standardu je definována novým Nařízením o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/EC, zkráceně SoS (Security of supply Nařízení 2010/994/EC). Projekt je zahrnut dlouhodobě v rozsáhlém konceptu Severo-jižního propojení střední a jihovýchodní Evropy a stanoven jako jedna z os prioritních infrastrukturních projektů v takzvaném Second Strategic Energy Review - EU Energy and Solidarity Action Plan (2008/781/COM). Na základě této analýzy byl v listopadu 2010 vydán dokument pod názvem Energy infrastructure priorities for 2020 and beyond - A Blueprint for an integrated European energy network (2010/677/COM), kde vytvoření infrastruktury Severojižního propojení střední a jihovýchodní Evropy je jedním z prioritních koridorů pro plynárenství v příštích letech. Projekt byl dále zahrnut z výše uvedených důvodů i do deklarací Visegrádské čtyřky (V4): Declaration of the Budapest V4+ Energy Security Summit of 24 February 2010 (Declaration of the V4 energy ministers from 25 January 2011) a do deklarace, podepsané předsedy vlád jednotlivých zemí regionu v Bratislavě, v nichž členské státy vyjádřily svoji podporu k vybudování Severojižního propojení v rámci tohoto regionu a zvýšení bezpečnosti dodávek v této oblasti. Na území států Evropské Unie patří mezi další důležité dokumenty v listopadu 2008 (2008/782/COM) přijatá Zelená kniha (Green Paper - Towards a Secure, Sustainable and www. ecological.cz 21

22 Competitive European Energy Network). Zde byly vyjádřeny základní směry energetické politiky EU a staly se podkladem pro zpracování energetických koncepcí jednotlivých členských států EU a další evropské legislativy, jako tzv. Třetí energetický balíček, nařízení SoS apod. Na jejím základě byla pro území našeho státu přijata Státní energetická koncepce (SEK) ČR, jejíž poslední aktualizace byla vydána Ministerstvem průmyslu a obchodu v únoru Dle této aktualizace by měl podíl zemního plynu na výrobě elektrické energie vzrůst do roku 2030 na více jak dvojnásobek a tento podíl by si měl udržet až do roku (obrázek 4). Obrázek 4- Skladba výroby elektřiny dle aktualizované energet. koncepce ČR, 2010 Zdroj: ČSÚ, ERÚ, MPO V roce 2010 se uskutečnila prezentace očekávaného vývoje spotřeby plynu v ČR za účasti analytiků, expertů a zástupců energetických subjektů působících na trhu s plynem. Výsledky prezentace byly do SEK zahrnuty, včetně odhadu vývoje spotřeby plynu do roku Podle těchto prognóz v aktualizované SEK (2010) by měl být podíl zemního plynu na celkové bilanci výroby cca do 20%. Na struktuře konečné spotřeby energie by dle téhož materiálu měl podíl zemního plynu poměrně výrazně vzrůst a to z 25,8% (r. 2010) na cca 32% www. ecological.cz 22

23 v roce 2050, což představuje nárůst až na 400 PJ (r. 2050). Takto by bylo docíleno synergických efektů při vytváření očekávaného odhadu vývoje spotřeby elektřiny a plynu, kde je společný široký okruh činností ovlivňujících vývoj spotřeby pro elektřinu a plyn a dále je budoucí spotřeba plynu ovlivněna vývojem zdrojové základny elektrizační soustavy. Podle těchto prognóz aktualizované SEK bude v celkové struktuře energetického mixu podíl plynných paliv průběžně narůstat a to ze současných 18% (r. 2005) na 21% v roce 2050 (obrázek 5). Obrázek 5- Skladba struktury energetického mixu do roku 2050 Zdroj: ČSÚ, MPO K podpoře spotřeby plynných paliv přispívá zejména výhoda zemního plynu, jako ekologického paliva. To je zásadní zvláště v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), které v současnosti pokrývají cca 1/3 území ČR. Jednou z nejhůře postižených oblastí vysokými imisními koncentracemi PM 10, ale i benzenu a benzo-a-pyrenu je Moravskoslezský kraj, kam plynové vedení navrhovaného záměru směřuje. Tyto poměry jsou zřejmé z dále uvedených skutečností (kapitola C.1.2.). Česká republika je přitom povinna plnit závazky při snižování emisí. Předpokládáme, že své závazky v rámci EU, které se týkají snižování emisí tzv. neskleníkových plynů (SO 2, NO x, NH 3 a VOC) beze zbytku splní. Pro další snižování těchto emisí se jeví realizace www. ecological.cz 23

24 hodnoceného záměru jako podmiňující. B.1.6. Popis technického a technologického řešení záměru Nově navrhovaný plynovod velmi vysokého tlaku má dle základního návrhu celkovou délku 261,9 km a je rozdělen na 4 úseky, označené 1, 2, 3a a 3b. Účelem navrhovaného záměru o celkové délce dle základního návrhu 261,9 km je posílení stávajícího vedení plynovodu. Nový záměr je umístěn převážně v souběhu s tímto stávajícím vedením. Zcela nová trasa plynovodu je pouze v úseku 3b (Děhylov Hať). Avšak i v tomto úseku dochází k souběhu se stávajícím plynovodem SMP a to v km 0,0 až 7,5. Technické parametry výše uvedených úseků plynovodu jsou tyto: 1 Tvrdonice Libhošť (157,3 km) DN 1200 nebo DN 1000 PN 73,5 2 Libhošť Třanovice (52,1 km, varianta 50,9 km) DN 900 PN 73,5 3a. Libhošť Děhylov (35,6 km, varianta 34,7 km) DN 700 PN 73,5 3b Děhylov Hať (hranice ČR/PL) (16,9 km) DN 700 PN 73,5 Úsek 1: První úsek plynovodu představuje zdvojení trasy stávajícího VTL plynovodu DN 700, PN 63 Hrušky Příbor (rozdělovací uzel RU 013 Libhošť). Výše uvedený záměr zahrnuje v tomto úseku dvě varianty průměru potrubí a to DN 1000 nebo DN 1200 mm. Potrubí nového plynovodu DN 1000 (1200), PN 73,5 je vedeno v souběhu se stávajícím plynovodem DN 700, PN 63. Nová trasa plynovodu začíná nově budovaným trasovým uzávěrem Tvrdonice (km 0,0), kde bude navazovat na připravovaný plynovod DN 1000 Břeclav Tvrdonice. V objektu bude umístěna čistící komora s komorovým uzávěrem. Z nového plynovodu bude vyveden jeden propoj do stávajícího plynovodu DN 500 a druhý propoj bude napojen na nový plynovod DN 1000 z Břeclavi do PZP Tvrdonice. Další dvě nové čistící komory budou součástí TU167 Kyselovice (viz obrázek 6). Od TU Tvrdonice je trasa navržena se stanoveným základním souběhem ve vzdálenosti 10 m s trasou stávajících VTL plynovodů DN 700, resp. DN 500 a sdělovacím optickým kabelem (DOK), ve výjimečných případech s minimálním souběhem s plynovodem ve vzdálenosti 5 m, při souběhu s DOK 10 m. Při výběru trasy bylo navrženo celkem 7 drobných alternativ, zejména s ohledem na reliéf terénu, poddolovaná území, bytovou a průmyslovou zástavbu, vinice a životní prostředí. www. ecological.cz 24

25 Obrázek 6- Trasový uzávěr TU167 Kyselovice (úsek 1, km 91,25) Konec prvního úseku je v rozdělovacím uzlu Libhošť (RU 013) s výstupní čistící komorou. Podél úseku 1 se nachází celkem 19 trasových uzávěrů a dva rozdělovací uzly. Jedná se o RU 010 Mutěnice v km 16,85 a RU 013 Libhošť v km 157,352 (konec úseku 1). Trasové uzávěry podél trasy budou opatřeny kulovým ventilem, přepouštěcím obtokem s regulačním ventilem a odfukem plynu. Nové objekty trasových uzávěrů v úseku 1 nebudou (kromě TU Tvrdonice) realizovány, dojde pouze k rozšíření vybraných stávajících trasových uzávěrů, rozdělovacích uzlů a předávacích stanic, jak uvádí tabulka 3. Propojení se stávajícím plynovodem DN 700, PN 63 bude provedeno v RU 010 Mutěnice, TU PS 102 Bezměrov II, TU 167 Kyselovice a RU 013 Libhošť. Na každém trubním propoji mezi dvěma tlakovými pásmy budou osazeny regulační řady, havarijní rychlouzávěr a měření průtoku plynu. Výhledově se předpokládá realizace nových kompresorových stanic v TU 166 www. ecological.cz 25

26 Bezměrov II a v RU 013 Libhošť, což ale není předmětem předkládané Dokumentace EIA. Tabulka 3- Rozšiřované objekty na trase plynovodu, úsek 1 O b j e k t Staničení, ORP Poznámka km TU Tvrdonice 0,0 Břeclav Nový TU RU 010 Mutěnice 16,85 Hodonín Propoj se stávajícím potrubím TU160+PS104 Bukovany 40,9 Kyjov Nové tlakové poměry v PS TU 161 Koryčany 53,8 Kroměříž TU 163 Rataje 75,55 Kroměříž TU 166+PS102 Bezměrov II 84,35 Přerov Nové tlakové poměry v PS. Propoj se stávajícím potrubím. V budoucnu možnost umístění kompresní stanice. TU 167 Kyselovice 91,25 Kroměříž Propoj se stávajícím potrubím TU 172 Osek 1 110,7 Lipník nad Bečvou TU 173 Osek 2 110,85 Lipník nad Bečvou TU 175 Hynčice 139,1 Odry RU 013 Libhošť 157,352 Nový Jičín V budoucnu možnost umístění kompresní stanice. Propoj se stávajícím plynovodem Úsek 2: V úseku 2 se jedná o zdvojení trasy stávajícího VTL plynovodu DN 500, PN 63 novým Plynovodem Moravia, který je zde navržen v dimenzi DN 900, PN 73,5. Hlavní trasa je zde navržena se stanoveným základním souběhem 10 m s trasou stávajícího plynovodu DN 500 a sdělovacím kabelem, v několika případech s minimálním souběhem s plynovodem ve vzdálenosti 5 m, a to z důvodu budov nacházejících se v bezpečnostním pásmu stávajícího plynovodu (160,0 m). Plynovod začíná v RU 013 Libhošť km 0,0 resp. km 157,352 úseku 1), kde bude instalována vstupní čistící komora. V budoucnu se zde počítá se zřízením kompresní stanice (obrázek 7). Na tomto úseku budou zřízeny dva trasové uzávěry, jeden bude součástí rozšířené stávající TU 241 Chlebovice (km 17,15), druhý bude v místě existující OD53 Nošovice (km 41,4), kde bude současně zřízena předávací stanice. Plynovodní potrubí v tomto úseku je www. ecological.cz 26

27 ukončeno výstupní čistící komorou v TU 243 Třanovice (km 52,095). Obrázek 7- Rozdělovací uzel RU 013 Libhošť (začátek úseku 2, km 0,000) Umístění trasových uzávěrů bylo zvoleno tak, aby byla dodržena jejich předepsaná vzájemná vzdálenost a zároveň mohly být použity pro obě varianty trasy. Navrhované trasové uzávěry budou opatřeny kulovým ventilem, přepouštěcím obtokem s regulačním ventilem a odfukem plynu. V OD 53 Nošovice (km 41,4) bude rovněž provedena nová odbočka z projektovaného plynovodu, především pro zásobování provozu HYUNDAI. V OD 53 Nošovice (km 41,4) a TU 243 Třanovice (km 52,095) budou realizovány propoje s existujícím řadem DN 500, PN 63. Propoje budou osazeny regulačními ventily, havarijním rychlouzávěrem a měřením průtoku plynu. Přehled situace je zřejmý z tabulky 4. V popisovaném úseku 2 se nachází rovněž územní varianta základní trasy plynovodu. Tato začíná v km 30,79 a zpět se přimyká v km 39,68. Trasa je vedena samostatně, nicméně i www. ecological.cz 27

28 zde se nacházejí budovy v bezpečnostním pásmu plynovodu (160,0 m). Proto je doporučeno požádat pro konkrétní případy o odlišné řešení oproti TPG Tabulka 4- Rozšiřované objekty na trase plynovodu, úsek 2 O b j e k t Staničení, ORP Poznámka km RU 013 Libhošť 0,00 Nový Jičín V budoucnu možnost umístění kompresní stanice. Propoj se stávajícím plynovodem TU 241 Chlebovice 17,15 Frýdek-Místek OD 53 + TU+PS Nošovice 41,4 Frýdek-Místek Nový TU, nová předávací stanice (pro HYUNDAI). Propoj se stávajícím plynovodem TU 243 Třanovice 52,095 Frýdek-Místek Propoj se stávajícím plynovodem Při výběru trasy bylo navrženo celkem 7 drobných alternativ pro základní trasu a 2 alternativy pro územní variantu vedení. Alternativy byly navrženy zejména s ohledem na reliéf terénu a na obytnou zástavbu (bezpečnostní pásmo). Úsek 3a: Potrubí nového plynovodu DN 700, PN 73,5 je zde vedeno v souběhu se stávajícím plynovodem DN 700, PN 63. Začátek trasy je situován do RU 013 Libhošť (km 0,000), kde bude navazovat na úsek 1 a bude zde instalována vstupní čistící komora, konec trasy je v TU 181 Děhylov (km 35,555). V RU 013 Libhošť je výhledově uvažováno s výstavbou nové kompresorové stanice. Hlavní trasa je navržena se stanoveným základním souběhem 10 m s trasou Stávajícího plynovodu DN 700 a sdělovacím kabelem, v několika případech s minimálním souběhem s plynovodem ve vzdálenosti 5 m, a to z důvodu budov nacházejících se v bezpečnostním pásmu stávajícího plynovodu. Na trase budou vybudovány dva trasové uzávěry a to jednak v rámci nové stanice Velké Albrechtice (km 14,21) pro základní trasu i variantu vedení a dále ve stávajícím TU 181 Děhylov (km 35,555), kde bude současně předávací stanice. Trasové uzávěry budou opatřeny kulovým ventilem, přepouštěcím obtokem s regulačním ventilem a odfukovým potrubím. Propojení se stávajícím plynovodem DN 700, PN 63 bude provedeno v TU 181 Děhylov. Tento propoj bude osazen regulačními ventily, havarijním rychlouzávěrem a měřením průtoku plynu. www. ecological.cz 28

29 V popisovaném úseku 3a se nachází rovněž územní varianta základní trasy plynovodu. Tato začíná v km 15,67 a zpět se přimyká v km 23,14. Trasa je vedena samostatně a nenacházejí se zde budovy v bezpečnostním pásmu plynovodu, které by nesplňovaly požadavek minimální vzdálenosti 160,0 m. Při výběru trasy byla navržena pouze jedna drobná alternativa pro základní trasu a to v km 28,1. Důvodem je existence chat v blízkosti plynovodu (bezpečnostní pásmo). Alternativy byly navrženy zejména s ohledem na reliéf terénu a na obytnou zástavbu (bezpečnostní pásmo). I v případě tohoto alternativního řešení však bude nutné odlišné řešení oproti TPG z důvodu nedodržení nejmenší dovolené vzdálenosti od staveb. Úsek 3b: Potrubí nového plynovodu DN 700, PN 73,5 je vedeno z TU Děhylov (km 0,000) a ukončeno ve vstupní čistící komoře nově navrhované HPS Hať (km 15,92). Trasa je vedena v souběhu se stávajícím VTL plynovodem SMP až cca do km 7,5 a je navržena se stanoveným základním souběhem 10 m od stávajícího potrubí. Z výstupní komory HPS Hať vede nové potrubí DN 700, PN 73,5 do Polska. Mezi vstupní a výstupní komorou bude proveden propoj s ultrazvukovým obchodním měřením, regulací tlaku a průtoku a odfukovým potrubím. Ultrazvukové měření průtoku je nutné umístit do budovy. Rovněž bude postavena budova pro elektrozařízení a kontrolní a řídící systémy. Při výběru trasy byly navrženy celkem 4 drobné alternativy pro základní trasu vedení. Alternativy byly navrženy zejména s ohledem na reliéf terénu a na obytnou zástavbu (bezpečnostní pásmo). Přehled nových/rozšiřovaných objektů na úsecích 3a, 3b je zřejmý z tabulky 5. Tabulka 5- Rozšiřované objekty na trase plynovodu, úsek 3a, 3b O b j e k t TU 013 Velké Albrechtice Staničení, km Úsek 3a,km 14,21 TU 181 Děhylov Úsek 3a, km 35,555 HPS Hať Úsek 3b, km 15,92 ORP Poznámka Bílovec Nová stanice a nový TU Velké Albrechtice, s kulovým ventilem, přepouštěcím obtokem s regulačním ventilem a odfukovým potrubím. Hlučín Předávací stanice- rozšíření a propojení se stávajícím plynovodem DN 700 Hlučín Nová HPS www. ecological.cz 29

30 Obecně platí pro všechny čtyři úseky, že nový plynovod bude napojen na řídící systém NET4GAS,s.r.o. (N4G) s centrálním dispečinkem v sídle investora na Kavčích Horách, Praha 4. Bezpečná komunikace bude zajištěna vybudováním uzavřené sítě, nejlépe optické. Dálkový optický kabel (DOK) bude pro každý úsek nového plynovodu zaokruhován a napojen na stávající sdělovací rozvody N4G vždy na začátku a na konci daného úseku (tj. ve stanicích Tvrdonice, Libhošť, Třanovice a Děhylov). Nový dálkový optický kabel (DOK) bude položen do rýhy spolu s potrubím nového plynovodu Moravia. Pokud není k dispozici stávající DOK pro souběžně provozované plynovody pro zaokruhování, bude možnost přenosu dat řešena alternativním kabelem jiným způsobem. Protikorozní ochrana plynovodu bude navržena s obětní anodou (katodová ochrana). Přitom bude nutné rozšíření stávajících stanic katodové ochrany. Potrubí může být ochráněno buď samostatně (izolovaně) nebo vodivě propojeno se stávajícím plynovodem pomocí propojovacích objektů. V úsecích, kde se trasa odklání od souběhu se stávajícím plynovodem, bude nutné na základě měření rezistivity půdy v dalších stupních projektu rozhodnout, zda bude nutné vybudovat v těchto místech nové stanice katodové ochrany. B.1.7. Předpokládaný termín zahájení realizace a jeho dokončení Zahájení stavby : předpoklad 2015 Dokončení stavby : ; předpoklad 2017 B.1.8. Výčet dotčených územně správních celků Jedná se o území čtyř krajů, obce s rozšířenou působností (ORP) a obce podle tabulky 6. Další údaje (okres, katastrální území) byly uvedeny již dříve (tabulka 1). Tabulka 6- Územně samosprávné celky (v postupu dle trasování plynovodu) K r a j ORP O b e c Jihomoravský Břeclav Tvrdonice Hrušky Moravský Žižkov Hodonín Prušánky Nový Poddvorov Starý Poddvorov Mutěnice Čejč Hustopeče Kobylí www. ecological.cz 30

31 Hodonín Terezín Kyjov Hovorany Hodonín Karlín Kyjov Nenkovice Śardice Stavěšice Strážovice Svatobořice-Mistřín Sobůlky Kyjov Bukovany Bučovice Kožušice Zlínský Kroměříž Koryčany Střílky Chvalnov-Lísky Litenčice Cetechovice Honětice Troubky-Zdislavice Zdounky Rataje Šelešovice Jarohněvice Rataje Kroměříž Lutopecny Zlobice Bezměrov Chropyně Kyselovice Žalkovice Olomoucký Přerov Kojetín Vlkoš Říkovice Horní Moštěnice Přestavlky Dobrčice Beňov Želátovice Podolí Tučín Pavlovice u Přerova Sušice Oldřichov Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Lipník nad Bečvou Dolní Újezd u Lipníka nad Bečvou Bohuslávky www. ecological.cz 31

32 Moravskoslezský (úsek 1) Moravskoslezský (úsek 2) Moravskoslezský (úsek 2, varianta) Lipník nad Bečvou Jezernice Hranice Hranice Milenov Klokočí Hrabůvka Olšovec Střítež nad Ludinou Bělotín Odry Vrážné Nový Jičín Jeseník nad Odrou Odry Mankovice Nový Jičín Suchdol nad Odrou Kunín Bartošovice Nový Jičín Libhošť Sedlnice Kopřivnice Příbor Frýdek-Místek Hukvaldy Fryčovice Frýdek-Místek Staříč Palkovice Baška Frýdlant nad Ostravicí Metylovice Frýdlant nad Ostravicí Pržno Janovice Frýdek-Místek Raškovice Vyšní Lhoty Nižní Lhoty Nošovice Vojkovice Dolní Tošanovice Dobratice Horní Tošanovice Třanovice Frýdlant nad Ostravicí Frýdlant nad Ostravicí Pržno Janovice Frýdek-Místek Frýdek-Místek Raškovice Vyšní Lhoty www. ecological.cz 32

33 Moravskoslezský (úsek 3a) Moravskoslezský (úsek 3a, varianta) Moravskoslezský (úsek 3b) Nový Jičín Nový Jičín Bartošovice Bílovec Pustějov Studénka Bílovec Velké Albrechtice Bravantice Ostrava Olbramice Zbyslavice Čavisov Dolní Lhota Velká Polom Ostrava Hlučín Dobroslavice Děhylov Bílovec Velké Albrechtice Bravantice Bílovec Ostrava Zbyslavice Hlučín Děhylov Ostrava Ostrava Hlučín Dobroslavice Opava Háj ve Slezsku Hlučín Kozmice Hlučín Darkovice Hať B.1.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat V první fázi povolování hodnoceného záměru bude nezbytné zajištění individuálních správních aktů, resp. rozhodnutí, mezi kterými (mimo stanoviska podle ustanovení 10 zák. č. 100/2001 Sb.) lze jmenovat zejména doklady uvedené v tabulce 7. B.2. Údaje o vstupech B.2.1. Půda Výstavba plynovodu je plánována jak na pozemcích ZPF, tak na pozemcích PUPFL i v ostatní ploše. Stavba plynovodu je stavbou s omezenou životností. Pro její realizaci bude nutno provést trvalá odnětí pozemků ze zemědělského půdního fondu (ZPF) pro nové www. ecological.cz 33

34 předávací stanice a trasové uzávěry. Samotná pokládka plynovodu nevyvolá potřebu trvalého odnětí pozemků ZPF či PUPFL. V případě PUPFL však bude nutné povolení k dočasnému odnětí PUPFL v pracovním pruhu (doba výstavby) a povolení k omezení jeho využívání pro období provozu (nezalesněný pruh- ochranné pásmo). Tabulka 7- Potřeby rozhodnutí/stanovisek správních úřadů Název aktu Ustanovení, právní předpis Správní úřad Územní rozhodnutí, event. 92,96 zák.č.183/2006 Sb. Obecný stavební úřad územní souhlas pro navazující stavby Povolení ke kácení dřevin 8 zák.č. 114/1992 Sb. Orgán ochrany přírody (Obecní úřad) Povolení výjimky pro zvláště chráněné druhy rostlin a 56 zák.č. 114/1992 Sb. Orgán ochrany přírody (Krajský úřad, CHKO) živočichů Povolení k odnětí/omezení 16 zák.č. 289/1995 Sb. Orgán státní správy lesů využívání PUPFL Souhlas k odnětí pozemků ze 9 zák.č. 334/1992 Sb. Orgán ochrany ZPF ZPF Povolení k nakládání s nebezpečnými odpady 16 zák.č. 185/2001 Sb. Orgán odpadového hospodářství Schválení havarijního plánu 39 zák.č. 254/2001 Sb. Vodoprávní úřad VH souhlas (závazné 17 zák.č. 254/2001 Sb. Vodoprávní úřad stanovisko) Stavební povolení 115 zák.č. 183/2006 Sb. Obecný stavební úřad Kolaudační souhlas 122 zák.č. 183/2006 Sb. Obecný stavební úřad Podle potřeby další rozhodnutí/vyjádření podle speciálních předpisů (zák.č. 254/2001 Sb., zák.č. 13/1997 Sb., zák.č.266/1994 Sb.) Speciální stavební úřady (vodoprávní úřad, silniční správní úřad, drážní úřad) a další orgány Celá stavba je rozdělena na čtyři úseky, označené 1, 2, 3a a 3b s celkovou délkou (základní trasa) 261,9 km. Výstavbu je kvůli zemním pracím možno provádět pouze omezenou část roku, příprava stavenišť zpravidla probíhá na podzim, tak aby pokládka potrubí a hlavní stavební práce na stanicích mohly následně využít celou periodu od jara do podzimu a dokončovací práce mohly proběhnout ještě před příchodem sněhu. Výstavba bude probíhat souběžně a neměla by včetně rekultivace překročit 3 roky. Při zohlednění výše uvedených skutečností a při těsné návaznosti jednotlivých činností vychází předpokládaný interval vlastní realizace na tři roky a to 2015 až Co se týče pozemků PUPFL, jejich trvalé odnětí pro stavbu plynovodu se www. ecological.cz 34

35 nepředpokládá. Rovněž výstavba trasových uzávěrů či předávacích stanic se PUPFL nedotkne. Stavba si však vyžádá dočasné odnětí PUPFL pro pokládku plynovodu v období výstavby (vždy cca po dobu méně než 1 rok) a to v pásu určeném pro stavební práce a dále trvalé omezení využívání těchto pozemků. Potřebné šířky pracovního pruhu na pozemcích PUPFL činí: DN, mm pracovní pruh, m Podle dikce ustanovení 15 lesního zákona (č. 289/1995 Sb.) se omezením využívání pozemků PUPFL rozumí stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. Odnětí nebo omezení může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na omezenou dobu uvedenou v rozhodnutí příslušného orgánu. Jak trvalé, tak dočasné omezení (a odnětí) využívání pozemků PUPFL vyžaduje rozhodnutí orgánu státní správy lesů. V daném případě bude dočasné odnětí třeba pro vytvoření pracovního pruhu (cca 23 m) po dobu výstavby plynovodu, trvalé omezení vyplývá z ustanovení 68 odst.5 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) a činí 2,0 m na obě strany od osy potrubí. Ve fázi provozu tak bude nutné pouze dodržovat min. 4 m široký nezalesněný pruh trvalého omezení v lesních úsecích, na pozemcích PUPFL. Z délky průchodu plynovodu lesními úseky (cca 8,8 km, tj. 3,3% celkové délky trasy) lze odhadnout: Trvalé omezení na PUPFL. cca 3,4 ha (ochranné pásmo plynovodu) Dočasné odnětí pozemků PUPFL, cca.. úsek 1. 7,4 ha (pracovní pruh, méně než 1 rok) úsek 2 10,4 ha úsek 3a. 4,6 ha úsek 3b.. 3,2 ha dočasné odnětí celkem.. 25,6 ha Co se týče pozemků ZPF, jejich trvalé odnětí bude nutné pro rozšiřované či nově www. ecological.cz 35

36 budované objekty TU, RU, PS, HPS, jak byly tyto objekty včetně jejich umístění uvedeny v tabulkách 3, 4 a 5. Přibližné stanovení rozsahu odnětí pozemků pro tyto stavby je toto: TU Tvrdonice 1500 m 2 RU Mutěnice 900 m 2 TU Bukovany 600 m 2 TU Koryčany 400 m 2 TU Rataje 500 m 2 TU Bezměrov 1100 m 2 TU Kyselovice 1600 m 2 TU Osek m 2 TU Osek m 2 TU Hynčice 400 m 2 RU Libhošť 2500 m 2 TU Chlebovice 350 m 2 OD Nošovice 700 m 2 TU Třanovice 200 m 2 TU Albrechtice 400 m 2 TU Děhylov 1050 m 2 HPS Hať m 2 Celkem: m 2 = 3,04 ha Při pracech na pozemcích ZPF je uvažováno, že zemědělská půda, v rozsahu šíře pracovního pruhu, bude vrácena do jednoho roku k zemědělskému využívání a toto řešení je třeba potvrdit v rámci zpracování DÚR. Přitom bude skrytá ornice uložena tak, aby nedošlo k jejímu smíchání s hlušinou. Potřebné šířky pracovních pruhů na pozemcích ZPF (se skrývkou ornice) činí: DN, mm pracovní pruh, m Šířka výkopu v místě pokládky potrubí bude 1,1 až 1,6 m, v závislosti na průměru www. ecological.cz 36

37 potrubí plynovodu. Ve volné krajině bude minimální krytí plynovodu činit 0,8 m, zvýšená krytí jsou u křížení s liniovými prvky (např. u shybek pod vodními toky). Přibližné potřeby odnětí ZPF budou tedy tyto: Trvalé odnětí ZPF pro TU, RU, PS a HPS cca 3,04 ha Trvalé odnětí ZPF pro zamýšlené kompresní stanice Libhošť a Bezměrov II (nejsou předmětem této EIA).. cca 8,0 ha Pozemky pro trvalé odnětí ze ZPF jsou řazeny převážně do III. a IV. třídy ochrany s BPEJ 35900, 61440, apod. Výjimečně se však jedná o pozemky hodnotnější, zvláště na Břeclavsku (BPEJ I. třída ochrany, II.třída ochrany). Prostorové poměry v pracovním pruhu v úsecích se skrývkou ornice a na pozemcích PUPFL jsou znázorněny na následujících obrázku 8. Obrázek 8- Charakteristika pracovních pruhů při výstavbě záměru Stavba na ZPF (se skrývkou ornice) Stavba na PUPFL www. ecological.cz 37

38 Obecně platí, že výkop rýhy pro pokládku plynovodu se bude provádět většinou strojně, v kritických místech je možno použít ručního kopání. Šíře výkopu ve dně se předpokládá cca 2,0 m, krytí plynovodu bude minimálně 0,8 m. Při pokládce je prováděn podsyp a obsyp potrubí vhodným sypkým materiálem (písčitá zemina, písek), který musí zabránit kontaktu tvrdých a ostrých předmětů s izolací potrubí, a to i po dlouhé době provozu. Množství přebytku zeminy z 1 běžného metru délky plynovodu činí do cca 2,5 m 3 Tento přebytek bude buď ponechán na místě a rozprostřen v celé šířce pracovního pruhu (pod ornicí) nebo bude transportován na vhodnou skládku (případně bude využito kombinace obou těchto způsobů). Při podchodu vodotečí je hloubka výkopu stanovena technickou normou. Na nesplavněném toku je předepsáno krytí minimálně 0,50 m nad horní hranou potrubí, na splavněném pak 1,0 m nad horní hranou potrubí. V případě protlaků (pod tratí ČD, dálnicemi, silnicemi, vodními toky) je vždy použita ocelová, případně chránička či ochranná trubka.. Technicky je možno realizovat protlak, který využívá vyhloubených šachet na obou stranách komunikace (železnice, vodního toku) nebo tzv. řízený protlak z povrchu. Skrývka u protlaku s šachtami je provedena v jejich půdorysu. U šachty startovací je půdorys cca 9x5 m, u šachty montážní pak cca 7x3 m. U protlaku vodotečí jsou šachty menší, cca je 4x4 m. Při řízeném protlaku (též směrové vrtání) není nutno skrývat ornici (je použita skrývka v rámci pracovního pruhu). Jedná se o bezvýkopovou technologii se směrovou i výškovou kontrolou polohy vrtné sondy, propojenou s počítačem, který má ve své paměti uloženou trajektorii vrtu a může v každém okamžiku opravovat případné její odchylky od projektované osy podvrtu. Plynovod je tak instalován přímo v podzemí a vyžaduje jen vstupní a výstupní šachtu. Průměrná rychlost výstavby se předpokládá cca 500 m/den. Pracovní doba se předpokládá v rozmezí 7,00 až 21,00 hod, celkem cca 10,0 hod/den. Chráněná území Zájmové území prochází nebo sousedí s řadou území, chráněných ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Jedná se jak o velkoplošná ZCHÚ (CHKO Poodří), tak o území maloplošná a přírodní parky. Průchod je v řadě případů nutný i u území soustavy NATURA 2000 (EVL a Ptačí oblasti). Trasa záměru prochází rovněž přes ochranná pásma vodních zdrojů a přes chráněnou oblast přirozené akumulace podzemních vod CHOPAV Kvarter řeky Moravy, jak je tato www. ecological.cz 38

39 definována v nař. vl. č. 85/1981 Sb.. Pozemky pro stavbu plynovodu se nachází i v poddolovaných územích a sesuvných územích a dále v územích, chráněných z horního zákona (CHLÚ, dobývací prostory). Ochranná pásma Souhrnně platí, že ochranná a bezpečnostní pásma inženýrských sítí a komunikací jsou dána příslušnými normami a obecně technickými požadavky na výstavbu a budou při realizaci stavby respektována. Tato činí: ochranné pásmo elektrických vedení činí ( 46 energetického zák.č. 458/2000 Sb.): o 7 m u venkovních vedení 1-35 kv ( vždy od krajního vodiče) o 12 m u venkovních vedení o napětí kv o 15 m u venkovních vedení o napětí kv o 20 m u venkovních vedení o napětí kv U podzemních kabelových vedení je ochranné pásmo 1 m od krajního kabelu. (Ochranná pásma stanovená podle dosavadních právních předpisů se nemění. Výjimky o ochranných pásmech udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po dni účinnosti energ. zákona) ochranné pásmo plynovodů o u vysokotlakých plynovodů a přípojek je pásmo na každou stranu 4 m od půdorysu plynovodu o u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek v zastavěném území 1 m na obě strany od půdorysu o u technologických objektů 4 m od půdorysu u vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu činí ochranné pásmo v běžných případech 1,5 až 2,5 m od okraje potrubí (zák.č. 274/2001 Sb.) u silnic II. a III. třídy se ochranným pásmem rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu B.2.2. Voda Odběr vody lze předpokládat zejména ve fázi výstavby (vlastní stavba, zkrápění staveniště apod.). V období provozu bude potřeba vody minimální (údržba) nebo žádná. Odběr vody v průběhu stavby bude záviset na momentální potřebě. Pitná voda pro stavebníky bude zajišťována obvyklým způsobem a neměla by ovlivnit dodávky pitné vody pro www. ecological.cz 39

40 obyvatelstvo v okolní zástavbě. Po dobu výstavby (terénní práce, montáž) se předpokládá proměnný počet pracovníků a to osob na lokalitě. Pro jejich potřebu bude na stavbě instalováno suché WC a jednoduchý mobilní hygienický box pro osobní hygienu se spotřebou vody cca 2 m 3 /den. Pro pitné účely bude používána pouze hygienicky balená pitná voda (do 50 l/den). Technologická voda, jako součást stavebních směsí, bude zajišťována v rámci zabezpečení dodavatelských stavebních prací. Voda pro čištění komunikací bude dovážena v cisternách, dle momentální potřeby. Beton bude na stavbu dovážen v domíchávačích, bez potřeby přidávání vody na místě. Dovoz betonové směsi se předpokládá z vlastního zdroje dodavatele stavby. Případné další menší množství vody potřebné pro realizaci stavby (např. kropení betonu) bude řešeno dovozem cisternami. Zásadní spotřeba vody bude pro provedení napěťové zkoušky vodním přetlakem (stress test) u tlakované části plynovodu. Předpokládáme-li průměrnou délku zkušebního úseku cca 10,0 km (maximálně je povoleno 15,0 km) a průměr potrubí mm, bude potřeba vody pro stress test cca m 3. Potřebné množství vody bude odebráno (na základě povolení vodoprávního úřadu) zejména z povrchových toků (Morava, Bečva a další). Voda, použitá pro tento test bude průběžně přepouštěna mezi jednotlivými částmi pro účely tlakování. Zajištění potřebné vody pro dílčí stavební práce pokud bude potřebná a pro očistu komunikace bude v povinnostech dodavatelské firmy, která bude na základě výběrového řízení investorem stavby vybrána. Předpokládá se dovoz užitkové vody v cisterně z místních zdrojů. Pokud by bylo třeba odebírat povrchovou vodu z vodních toků na místě stavby, je k tomuto třeba povolení vodoprávního úřadu dle ustanovení 8 vodního zákona č. 254/2001 Sb. Požární voda územní řízení. Požárně bezpečnostní opatření budou řešena v dalším stupni PD projektu pro B.2.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Nároky na elektrickou energii Základním zdrojem energie pro provoz plynovodu je elektrická energie a energie zemního plynu. Tyto budou ale využívány pouze sporadicky, v malém množství (např. pro www. ecological.cz 40

41 měření a regulaci). Fyzikální vlastnosti zemního plynu (vztaženo na metan) jsou v tabulce 8. Tabulka 8- Fyzikální vlastnosti zemního plynu V l a s t n o s t R o z m ě r Ú d a j Měrná hmotnost Kg/m 3 0,72 Bod vznícení 0 C 537 Dolní mez výbušnosti % 4,9 Horní mez výbušnosti % 14,8 Skupina výbušnosti - II.A Teplotní třída - T 1 Provozní teplota 0 C -20 až +40 Rychlost proudění m/s 15 až 20 Poznámka: Pro složky obsažené v zemním plynu (vyšší uhlovodíky) jsou meze výbušnosti užší než pro metan V době výstavby jsou lokality bez nároku na připojení na rozvod elektrické energie. Pokud firma zabezpečující stavební práce bude požadovat elektrické připojení, např. pro svařování či sociální zázemí, bude toto provozováno z mobilních dieselagregátů. Tyto zdroje si dodavatelská firma bude zařizovat a obsluhovat na vlastní náklady. Další požadavky na elektrickou energii pro období výstavby prakticky nevzniknou. V rámci provozu plynovodu bude spotřeba elektrické energie prakticky pouze na zajištění měření a regulace a dále zajištění chodu armatur (elektrouzávěry). Spotřeba bude proměnná během roku a bude se pohybovat v řádu jednotek MWh/rok. Jiné energetické zdroje nebudou během výstavby ani provozu plynovodu potřebné. Surovinové zdroje V rámci realizace budou na výstavbu používány běžné stavební materiály a suroviny. Všechny tyto materiály a suroviny budou splňovat požadavky na zdravotní nezávadnost. Hlavními vstupními surovinami po dobu výstavby jsou stavební materiály. Jejich celková spotřeba není na tomto stupni přípravy stavby specifikována. Předpokládá se obdobná potřeba stavebních materiálů jako u obdobných staveb tohoto typu. Pro výstavbu betonových sedel, označovacích sloupků apod. bude dovážena hotová betonová směs. Dále www. ecological.cz 41

42 bude použita armovací ocel. Pro výstavbu manipulačních ploch a eventuelní zpevnění komunikací bude použit štěrkopískový makadam, či podobný přírodní materiál, který bude po uložení zhutněn, ale i nadále si zachová přírodní vlastnosti. Štěrkopísek bude získáván z lokálních zdrojů. Zásobování i jednotlivé stavební práce budou probíhat pouze v denních hodinách. Základní konstrukční materiály budou následující: Ocelové trouby Armatury, ocelové trubky, kompletační materiál Izolační materiály Materiály pro realizaci katodické ochrany Ocelové chráničky pro protlaky Zatěžovací betonová sedla Sloupky pro označení trasy aj. Materiál pro výstavbu trasových uzávěrů a předávacích stanic Montáž plynovodu bude probíhat z importovaných modulů, které jsou od výrobce kompletně zhotoveny a na určené místo budou dopraveny pomocí tahačů s návěsy. Hlavním technickým prostředkem pro montážní práce bude samohybný vysokozdvižný jeřáb. Ve fázi výstavby tedy nebude záměr vyžadovat (kromě pohonných hmot pro dopravní mechanismy) žádné další surovinové zdroje. B.2.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Posuzovaný záměr bude klást v období výstavby zvýšené nároky na dopravní infrastrukturu (příprava staveniště, doprava materiálu na staveniště). Nárůst dopravy na přilehlých komunikacích, který bude způsoben dovozem a odvozem materiálu pro výstavbu objektu, bude časově omezen pouze na období výstavby. Půjde o práce a dopravu spojenou se skrývkou ornice, zemními pracemi, transportem stavebních materiálů a dovozem komponent pro realizaci záměru. Vzhledem k rozsahu stavby je rozhodující první etapa zemních a základových prací, která bude v dané lokalitě trvat cca desítky dní a bude v denní době reprezentována v průměru cca 50 pohyby nákladních automobilů. Přesun hmot se bude provádět výhradně po stávajících komunikacích a zpevněných přístupových cestách. Zásadní dopravní nároky pro pohyb automobilů a stavební techniky v etapě výstavby lze specifikovat následovně: www. ecological.cz 42

43 Smýcení vzrostlých stromů v ochranném pásmu plynovodu a pracovním pásu. Týká se zejména lesních úseků a jde v zásadě o řádnou těžbu (kácení, přibližování a transport dřeva) prováděnou vlastníkem nebo správcem lesa. Dopravní nároky budou jednotky až několik desítek pojezdů těžkých vozidel denně. Skrývka ornice. Týká se úseků vedených po zemědělském půdním fondu. Bude prováděna těžkou technikou (rypadlo,dokončovací stroj). Ornice bude uložena přímo v pracovním pásu a po dokončení bude uložena zpět. Dopravní nároky budou představovat jednotky až několik desítek pojezdů těžkých vozidel po staveništi denně a dále pohyb rypadla v pracovním pásu. Výkop rýhy pro uložení plynovodu. Výkop bude proveden těžkou technikou (rypadlo) a hlušina bude uložena přímo v pracovním pásu. Po dokončení bude uložena zpět (případné přebytky výkopu budou rozprostřeny v šířce pracovního pásu nebo budou transportovány na vhodnou skládku). Dopravní nároky budou pouze jednotky pojezdů těžkých vozidel denně a dále pohyb rypadla v pracovním pásu. Dovoz materiálu na stavbu a jeho ukládání. Jedná se zejména o vlastní trubní materiál. Trubky budou dopravovány od výrobce železnicí do nejbližší vykládací železniční stanice. Z železničních stanic budou trubky převáženy nákladními automobily na místo určení (po silničních komunikacích a poté pracovním pásem). Nakládány a skládány budou mobilními autojeřáby. Dopravní nároky lze odhadnout na jednotky pojezdů těžkých nákladních vozidel denně a jednotky pojezdů autojeřábu denně. Zához výkopu a uložení ornice. Výkop bude zpětně zahozen pojezdem buldozeru s šikmou radlicí v pracovním pásu, zához bude hutněn mobilními pěchy. Přebytek výkopu bude rozprostřen v šířce pracovního pásu nebo dopravován na vhodnou skládku. Dopravní nároky budou závislé na místních poměrech a lze je odhadnout na průměrně desítky (cca 50) pojezdů těžkých nákladních vozidel denně nákladních vozidel denně). Současně se bude jednat o pohyb buldozeru a rypadla v pracovním pásu. Další dopravní nároky. V průběhu výstavby bude nezbytná doprava pracovníků, revizní techniky, drobného servisního a konstrukčního materiálu, pohonných hmot, mazadel, stravy a balených vod případně dalších nespecifikovaných náležitostí. Tato doprava bude zajištěna osobními (případně terénními) nebo lehkými nákladními automobily. Dopravní nároky budou nevýznamné (jednotky až desítky pojezdů osobních vozidel denně). www. ecological.cz 43

44 Etapa provozu nepředstavuje žádné významné nároky na dopravní síť. Bude se jednat pouze o dopravní nároky za účelem údržby a revize plynovodu. Použitá vozidle budou vesměs osobní, jen výjimečně těžká nákladní (při potřebě oprav). Pravidelně, v intervalu cca 2x/měsíc bude třeba provádět revize plynovodu a to jednou obhlídkou z terénu, jednou letecky. Obhlídka z terénu se provádí pracovníky, pohybujícími se zejména po komunikacích, výjimečně i pěší pochůzkou po trase plynovodu. Letecká obhlídka zahrnuje průlet nad trasou plynovodu. Při revizích je zjišťován stav ochranného pásma plynovodu, stav porostů, ochranných prvků plynovodu a jsou detekovány případné úniky plynu. Počet pohybů vozidel po dobu provádění revize se pohybuje v úrovni jednotek denně. Letecká obhlídka využívá ultralehkých letadel nebo lehkých letadel všeobecného letectví, startujících z vhodných letišť. V případě zjištění závad jsou tyto zaznamenány a operativně opravovány. Pouze v případě výkopových prací by se dal očekávat pohyb těžké mechanizace, tato situace však bude zcela výjimečná. Údržbu koridoru trasy plynovodu (vysekávání náletu a podrostu v ochranném pásmu - týká se zejména lesních úseků) provádí příslušný vlastník nebo správce pozemků (lesní společnost). Jeho dopravní nároky jsou i v tomto případě poměrně malé a v průběhu prací nepřekročí jednotky vozidel denně. Ostatní infrastruktura Nově vybudovaný objekt plynovodu bude napojen optickým kabelem na řídící systém NET4GAS,s.r.o. (N4G) s centrálním dispečinkem v sídle investora na Kavčích Horách, Praha 4. Dálkový optický kabel (DOK) bude pro každý úsek nového plynovodu zaokruhován a napojen na stávající sdělovací rozvody N4G vždy na začátku a na konci daného úseku (tj. ve stanicích Tvrdonice, Libhošť, Třanovice a Děhylov). Nový DOK bude položen do rýhy spolu s potrubím nového plynovodu Moravia. Pokud není k dispozici stávající DOK pro souběžně provozované plynovody pro zaokruhování, bude možnost přenosu dat řešena alternativně. Součástí navazující infrastruktury bude i zajištění protikorozní ochrany plynovodu. Tato bude řešena jako katodová ochrana, včetně nutného rozšíření stávajících stanic katodové ochrany. Potrubí může být ochráněno buď samostatně (izolovaně) nebo vodivě propojeno se stávajícím plynovodem pomocí propojovacích objektů. V úsecích, kde se trasa odklání od souběhu se stávajícím plynovodem, bude nutné na základě měření rezistivity půdy v dalších stupních projektu rozhodnout, zda bude nutné vybudovat v těchto místech nové stanice www. ecological.cz 44

45 katodové ochrany. Další technickou infrastrukturu (voda, kanalizace, elektropřípojky) není pro daný záměr v podstatě třeba řešit. Dešťová voda z okolí nového plynovodu bude vsakována. Při kolizi vedení se stávajícími melioracemi nesmí dojít k porušení tohoto vodního díla, resp. musí dojít k jeho opravě v plném rozsahu. Lze konstatovat, že nároky na ostatní infrastrukturu budou minimální. Nároky na jinou infrastrukturu než je uvedeno v předchozích kapitolách nejsou známy. B.3. Údaje o výstupech B.3.1. Ovzduší Etapa výstavby. Po dobu výstavby plynovodu bude zatěžováno ovzduší emisemi ze spalovacích motorů dopravních prostředků a stavebních strojů. Do ovzduší budou emitovány především tyto polutanty: tuhé znečišťující látky (TZL) prachové částice, TZL velikostní frakce PM 10 oxid uhelnatý (CO) a oxid uhličitý (CO 2 ) oxidy dusíku (NO X ) oxid siřičitý SO 2 benzen (C 6 H 6 ) a kondensované uhlovodíky typu benzo(a)pyrenu alifatické uhlovodíky (C X H Y ) Vlastní prostor staveniště lze považovat za dočasný zdroj znečištění, který může být zdrojem sekundární prašnosti. Mezi plošné zdroje imisí patří pohyby stavební techniky (rypadla, autojeřáb), mezi liniové zdroje lze zahrnout pohyb nákladních automobilů (doprava stavebního materiálu). Předpokládá se, že pojezd nákladních automobilů bude na daném staveništi představovat cca 50 pohybů denně. Pro výše uvedené dopravní intenzity v době výstavby záměru lze (při použití emisních faktorů z programu MEFA 2 verse 2 odhadnout příspěvky emisí z celkové autodopravy (50 jízd/den) následovně: tuhé látky: 25,21 g/km.den SO 2 : 4,425 g/km.den NO x : 170,485 g/km.den CO: 313,55 g/km.den www. ecological.cz 45

46 organické látky: 124,03 g/km.den Pro pojezdy mechanismů na staveništi (max. 3 mechanismy pracující současně) lze obdobně odhadnout hodinovou emisi znečišťujících látek: tuhé látky: 0,009 kg/hod SO 2 : 0,001 kg/hod NO x : 0,255 kg/hod CO: 0,077 kg/hod organické látky: 0,031 kg/hod K minimalizaci produkovaných emisí bude nezbytné provést některá technická a organizační opatření. Pro etapu výstavby je nutno dbát na následující: 1. při terénních pracích je třeba, aby veškerý používaný materiál byl vlhký (měl by být zkrápěn) 2. dbát na překrývání deponií prašných materiálů 3. místa nakládky materiálu na přepravní vozidla by měla být buď zpevněná nebo pravidelně zkrápěna a uklízena tak, aby nedocházelo vlivem pojezdů k víření prachových částic 4. komunikace, po kterých bude prováděn přesun stavebního materiálu, by měly být pravidelně zkrápěny a uklízeny, a to v případě potřeby i několikrát za den Bilance emisí pro etapu výstavby, i s ohledem na vzdálenost staveniště od obytné zóny v převažující části trasy tedy nepředstavuje výraznější riziko ovlivnění imisní zátěže v zájmovém území. Etapa provozu Při běžném provozu plynovodu budou nároky na dopravní obslužnost minimální. Budou probíhat pouze pravidelné kontroly a to v terénu cca 1x za měsíc, což nepředstavuje významné zatížení životního prostředí ani obyvatel. Vlastní provoz plynovodu není zdrojem znečišťování ovzduší, jelikož záměr negeneruje žádný bodový nebo významný liniový či plošný zdroj znečištění ovzduší. Naopak, ve vztahu k imisní zátěži a následně i ve vztahu ke zdraví obyvatelstva je patrný jednoznačný přínos záměru, vezmeme-li v úvahu jaké množství zejména tuhých paliv by bylo třeba spálit, aby www. ecological.cz 46

47 bylo získáno stejné množství energie, resp. tepla. V období provozu plynovodu bude prakticky jediným zdrojem emisí do ovzduší osobní automobil obsluhy při pravidelných kontrolách této infrastruktury. Posuzovaný záměr tedy nepředstavuje bodový ani liniový zdroj znečišťování ovzduší. B.3.2. Odpadní vody Řešené území nebude samostatně odkanalizováno, jelikož posuzovaný záměr nebude ve fázi provozu zdrojem odpadních, splaškových ani technologických vod Během výstavby plynovodu bude na staveništi instalováno chemické WC, jenž bude zajištěno formou služby vybraným dodavatelem. Množství produkovaných odpadních vod v této etapě lze odhadnout do 2 m 3 /den, s odvozem na nejbližší biologickou čistírnu odpadních vod nebo kanalizaci napojenou na tuto ČOV. U povrchových (srážkových) vod se předpokládá jejich vsak do terénu v souladu s ustanovením 20,21 vyhl.č. 501/2006 Sb. Zásadní bude produkce technologických vod v období výstavby záměru a to z provedení napěťové zkoušky plynovodu vodním přetlakem (stress test). Jednat se bude maximálně o m 3 vod, které by v průběhu zkoušky neměly být nijak znečištěny a neměly by tudíž mít charakter odpadní vody. Po ukončení napěťových zkoušek budou z toho důvodu, před vypuštěním použité vody, odebrány vzorky pro laboratorní určení její kvality. Pokud by analýzy vzorků vody prokázaly její charakter coby odpadní vody, bude po dohodě s vodoprávním úřadem řešen způsob jejího čištění před vypuštěním do recipientu. Znečištění či ohrožení povrchových vod závadnými látkami je možno předpokládat prakticky pouze v období výstavby. Tuto záležitost je ale nezbytné řešit zpracováním (a schválením) havarijního plánu pro období výstavby, ve smyslu vyhl. č. 450/2005 Sb. a to zvláště vzhledem k existenci četných křížení plynovodu s povrchovými vodními toky. V etapě provozu záměru nebudou odpadní vody produkovány. B.3.3. Odpady Obecné podmínky nakládání s odpady Každý subjekt má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti a v mezích daných zákonem č. 185/2001 Sb. povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti a přednostně zajistit jejich využití před jejich odstraněním. Odpady, které vzniknou v průběhu stavebních prací či provozu záměru, budou odváženy a likvidovány mimo lokalitu. Tato činnost bude zajištěna dodavatelem stavebních www. ecological.cz 47

48 prací, popř. odbornou firmou. Do doby předání odpadů oprávněné osobě musí být zajištěno: - třídění odpadů podle jednotlivých druhů a kategorií (zabránit míšení) - řádné uložení odpadů, tak aby byly chráněny před znehodnocením (např. deštěm), únikem (vylitím, rozsypáním ) či odcizením. Odpovědnost za řádný průběh jakékoliv činnosti s odpadem související nese původce, respektive oprávněná osoba, která odpad při dodržení podmínek stanovených zákonem a prováděcími předpisy převzala. Pokud budou při realizaci záměru, provozu či odstranění vznikat odpady v množství více než t ostatního odpadu za rok nebo v množství více než 10 t nebezpečného odpadu ročně je povinností původce vypracovat Plán odpadového hospodářství, který bude v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství jednotlivých krajů. S nebezpečnými odpady může původce odpadů nakládat pouze se souhlasem místně příslušného orgánu. Pokud bude produkce nebezpečných odpadů větší než 100 tun.rok -1 uděluje tento souhlas krajský úřad. Pokud se bude jednat o množství menší než 100 tun.rok -1 je příslušným úřadem, který uděluje souhlas, obecní úřad obce s rozšířenou působností. Původce, který nakládal v posledních 2 letech s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t nebezpečného odpadu za rok, je povinen zajišťovat nakládání s odpady prostřednictvím odborně způsobilé osoby (dále jen "odpadový hospodář"). Původce odpadů má povinnost vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném zákonem č. 185/2001 Sb. a prováděcím právním předpisem. Balení a označování nebezpečných odpadů se řídí přiměřeně zvláštními právními předpisy (např. zákon č. 356/2003 Sb.). Dodavatelé stavby jsou povinni zajistit, aby nebezpečné odpady byly označeny grafickým symbolem dle zákona o chemických látkách (pokud vykazují nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 zákona o odpadech pod čísly H1 až H3, H6, H8, H9, H14) nebo aby byly označeny nápisem nebezpečný odpad pokud se jedná o jiné nebezpečné odpady. Pro každý nebezpečný odpad bude zpracován identifikační list, který bude připevněn buď na nádobu s tímto odpadem nebo jím bude vybaveno místo nakládání s nebezpečným odpadem. Z hlediska potenciálního vzniku odpadů podobných komunálním odpadům (ve smyslu 53 odst. 2 vyhlášky č. 381/2001 Sb.) upozorňujeme na ustanovení 17 odst. 5) zákona č. 185/2001 Sb., které umožňuje původcům takovýchto odpadů na základě smlouvy s obcí www. ecological.cz 48

49 využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Toto ustanovení má zejména vliv na možnost třídění a shromažďování komunálních odpadů, které by bylo de facto shodné se systémem stanoveným obcí. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu. Pokud se původce produkující výše zmíněný odpad nezapojí do systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálními odpady, vytřídí z odpadu jeho nebezpečné a využitelné složky (druhy odpadů z podskupiny odpadu 20 01) a zbylou směs nevyužitelných druhů odpadů kategorie ostatní odpad zařadí pro účely odstranění pod katalogové číslo samostatného druhu odpadu Směsný komunální odpad. Při realizaci stavby, jejím provozu a případném odstranění budou vznikat odpady různých skupin a druhů. Bude se jednat jak o odpady kategorie ostatní (O) tak o odpady kategorie nebezpečný odpad (N). V této souvislosti upozorňujeme na skutečnost, že původce odpadů je povinen postupovat při veškerém nakládání s těmito odpady dle příslušných platných legislativních opatření. Prováděcí ustanovení zákona o odpadech upravují následující vyhlášky: č. 376/2001 Sb., 381/2001 Sb., 382/2001 Sb., 383/2001 Sb., 384/2001 Sb., 294/2005 Sb., 352/2005 Sb., vyhláška 341/2008 Sb). S legislativou odpadového hospodářství úzce souvisí legislativní předpisy platné v oblasti nakládání s obaly, které jsou stanoveny zákonem č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) a prováděcími předpisy k tomuto zákonu. Na nakládání s nebezpečnými odpady se pak přiměřeně vztahuje i zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích. Při realizaci stavby plynovodu (případně v období provozu) budou odpady shromažďovány dle druhů ve vhodných nádobách ve vymezených prostorech, kam bude umožněn příjezd. Odpadový materiál kategorie N bude shromažďován odděleně do zvlášť k tomu určených nádob z nepropustných materiálů, chráněných proti dešti ve smyslu vyhlášky č. 383/2001 o podrobnostech nakládání s odpady. Odpad z provozu bude ukládán do kontejnerů a jeho odvoz a likvidace budou svěřeny oprávněné firmě. Vhodný odpad, jako je papír, sklo a železo bude odvážen do sběrných surovin. Likvidaci a manipulaci s odpady zajistí provozovatel u odborných firem smluvně před uvedením stavby do provozu. Odpady vznikající v rámci výstavby záměru Odpady, které vzniknou v průběhu stavebních prací, budou odváženy a odstraňovány vesměs mimo staveniště. Tato činnost bude zajištěna dodavatelem stavebních prací, popř. odbornou firmou, což bude možné specifikovat až po vyjasnění smluvních vztahů mezi www. ecological.cz 49

50 investorem a dodavatelem stavby. Obecně platí zásada, že na ploše staveniště je vhodné ukládat odpady jen krátkodobě. Při výstavbě budou vznikat odpady různých skupin a druhů dle Katalogu odpadů. Následující tabulka 9 uvádí přehled předpokládaných odpadů vznikajících při výstavbě investičního záměru. Tabulka 9- Orientační přehled odpadů vznikajících při výstavbě Katalogové číslo Název druhu odpadu Kategorie odpadu Očekávané množství, cca t Smýcené stromy a keře Odpady z lesnictví 0 2, Piliny a třísky železných kovů 0 0, Plastové hobliny a třísky 0 0, Odpady ze svařování 0 0, Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Dřevěné obaly Směsné obaly 0 0, Beton 0 0, Cihla Keramika netříděná stavební hmota 0 0, Dřevo 0 0, odpadní plast 0 0, Asfaltové směsi obsahující N 0,04 dehet Asfaltové směsi neuvedené 0 10 pod číslem železo a ocel 0 0, směs kovů Zemina a kamení obsahující N nebezpečné látky Zemina a kamení neuvedené 0 21 pod izolační materiály Směsné stavební a demoliční 0 21 odpady neuvedené pod č , a Směsný komunální odpad 0 31 Směsný stavební a demoliční odpad, zařazený v katalogu jako nebezpečný, bude roztříděn na jednotlivé složky a zatříděn podle katalogu odpadů. Část odpadu je možno zpětně www. ecological.cz 50

51 využít při stavebních pracích, ostatní odpady budou odváženy a likvidovány mimo staveniště. Za odpad nejsou považovány výkopové zeminy, které budou z cca 95 % využity v rámci stavby na zpětný zásyp stavební rýhy. Obdobně při mýcení lesních porostů se nejedná o produkci odpadů, ale o těžbu dřeva ve smyslu zákona č. 289/1995 Sb. Dodavatel stavby musí během stavebních prací zajistit kontrolu nakládání s odpady a údržbu stavebních strojů. Pokud dojde k úniku ropných látek do zeminy, je nutné kontaminovanou zeminu ihned vytěžit a uložit do nepropustné nádoby (kontejneru). Při možném znečištění malých nepropustných ploch je možné provést jejich dekontaminaci vapexem. Pod stacionárními stavebními mechanismy bude umístěna olejová vana na zachycení unikajících olejů. Stavební suť bude v maximální možné míře recyklována pro další využití. Eventuálně vytěžené přebytečné zeminy a sutě ze stavby bez nebezpečných látek budou ukládány na skládky nebo využity na násypy jiných staveb, rekultivace nebo jiné úpravy dle dispozic nebo se souhlasem kompetentních orgánů. Při kolaudačním řízení předloží dodavatel stavby doklady o způsobu likvidace odpadů. Odpady vznikající v rámci provozu a po jeho ukončení V následující tabulce je uveden seznam odpadů vznikajících v rámci provozu plynovodu a to včetně provozu rozšiřovaných objektů (předávací stanice). Tabulka 10 - Přehled a kategorizace odpadů vznikajících v době provozu Kód odpadu Název druhu odpadu Odpady jinak blíže neurčené (odpady z přepravy zemního plynu) Kategorie odpadu Nechlorované hydraulické oleje N Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje N Papírové a lepenkové obaly O Plastové obaly O/N Kovové odpady O/N Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem Zářivky N Směsný komunální odpad O O/N N N O www. ecological.cz 51

52 Pro nakládání s nebezpečnými odpady požádá oznamovatel o udělení souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady. Odpad z přepravy zemního plynu má obvykle kašovitou konzistenci a je složen ze směsi uhlovodíků a mechanických nečistot. Pevná složka obsahuje zejména písek a rez z potrubí, kapalná pak vodu a alifatické uhlovodíky. Dále se předpokládá likvidace použitých hydraulických hadic, pryžových balonů, gumových manžet, hydraulických olejů, obalůl atd. Likvidace odpadu bude prováděna specializovanou firmou. Při provozu předávacích stanic a TU lze uvažovat se vznikem odpadů z údržby. Údržba těchto zařízení a likvidace odpadů bude probíhat ve stávajícím režimu již existujících zařízení. Po ukončení provozu záměru vzniknou odpady v souvislosti s případnou demolicí objektů technické infrastruktury. Jejich druh a množství nelze s dostatečnou přesností stanovit. V rámci ukončení provozu se ale neočekává produkce odpadů, které by z hlediska jejich využití nebo odstranění problematické. B.3.4. Ostatní Hlukové poměry Povolené hodnoty ekvivalentní hladiny hluku vycházejí ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů. Při vyhodnocení akustických účinků bylo přihlédnuto k požadavkům a ustanovením nařízení vlády č.148/2006 Sb. v platném znění a k příslušným normám z oblasti akustiky. Pro hluk ze stavební činnosti je rozhodující počet stavebních strojů s vysokým akustickým výkonem, které při práci na staveništi tvoří rozhodující složku hlukové zátěže pro okolní prostředí. Mezi stroje s vysokým akustickým výkonem patří zejména těžká stavební technika, např. vrtná souprava, nakladače, rypadla (akustický výkon Lw okolo 105 db). Některé z těchto strojů budou při výstavbě navrhovaného záměru na staveništi zastoupeny a jsou zohledněny v hlukové studii (příloha 5). Přesné určení počtů strojů a jejich nasazení v průběhu pracovního dne bude provedeno v další fázi projektové dokumentace po detailním rozpracování plánu organizace výstavby. Orientačně lze uvést hladiny hluku předpokládaných zdrojů při výstavbě ve vzdálenosti 1 m od obrysu zdroje- viz tabulka 11. Podle ustanovení nařízení vl. č.148/2006 Sb. je nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru obytných staveb stanovená součtem základní hladiny hluku L Az = 50 db a příslušných korekcí. www. ecological.cz 52

53 Tabulka11 - Hladiny hluku použitých strojů při výstavbě Zdroj hluku Hladina hluku L WA, db Nákladní automobil 80 Pásové rypadlo 108 Mobilní rypadlo 96 Kolový kloubový nakladač 100 Příkopový válec 104 Autojeřáb 100 Vibrátor na beton 108 Mobilní kompresorová stanice 99 Finišer 104 K 1 = + 10 db / chráněné venkovní prostory staveb v okolí hlavních komunikací a v ochranném pásmu drah (OPD), kde hluk z dopravy je převažující/ K 2 = + 5 db / chráněné venkovní prostory staveb ovlivněné hlukem z pozemní dopravy po veřejných komunikacích/ K 3 = - 10 db / pro noční dobu: / pro hluk z dopravy na komunikacích s korekcí pro starou hlukovou zátěž pro den od hod L Aeq,T = L Aeq,T + K 4 = 70 db pro noc od hod L Aeq,T = L Aeq,T + K 4 + K 5 = 60 db pro hluk z dopravy na hlavních komunikacích pro den od hod L Aeq,T = L Aeq,T + K 1 = 60 db pro noc od hod L Aeq,T = L Aeq,T + K 1 + K 3 = 50 db pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích pro den od hod L Aeq,T = L Aeq,T + K 2 = 55 db pro noc od hod L Aeq,T = L Aeq,T + K 2 + K 3 = 45 db pro hluk z dopravy na neveřejných komunikacích a ze stacionárních zdrojů hluku pro den od hod L Aeq,T = 50 db pro noc od hod L Aeq,T = L Aeq,T + K 3 = 40 db www. ecological.cz 53

54 pro hluk ze stavební činnosti v době od 7,00 do 21,00 hod a kratší L Aeq,T = L Aeq,T + K 6 pro daný případ (pracovní doba 10 hod v době mezi 7,00 a 21,00) je limit 66,4 db V daném případě je tedy nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru obytných staveb stanovená součtem základní hladiny hluku L Az = 50 db a příslušných korekcí. Korekce pro nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinu akustického tlaku v nočních hodinách je 10 db. Obdobně limit hluku ze stavební činnosti v denní době s připočtením korekce (10 hodinová pracovní doba) činí výše uvedených 66,4 db. Popisovaný záměr v obydleném území přináší potenciální zdravotní rizika obtěžování obyvatel hlukem zejména v období výstavby. Míra rušení obyvatel závisí na vzdálenosti obytné budovy od staveniště a na podmínkách terénu, od toho se odvíjí dosahovaná hladina akustického tlaku na fasádě budovy. Ve fázi výstavby záměru bude hluk emitován výlučně v denních hodinách, mezi 7,00 a 21,00 hod. S ohledem na rozsah prací a dobu jejich trvání lze předpokládat, že problematika škodlivých účinků hluku bude málo významná až nevýznamná. Pro obyvatele přilehlých obcí bude nejvýznamnějším původcem hluku doprava, která zvýší nepravidelně hlukovou zátěž v okolí příjezdových komunikací. Obecně lze však konstatovat, že hluková zátěž související s fází přípravy záměru bude mít zanedbatelné škodlivé účinky. Předpokládané ekvivalentní hladiny hluku v období výstavby záměru byly vypočteny v přiložené hlukové studii (příloha č. 5). Tato zahrnuje výpočet průběhu izofon jak ve volné krajině, tak v místech s blízkou zástavbou obytnými budovami. Jedná se o typické příklady šíření hluku z výstavby, které jsou následně vždy pro obdobná území zobecněny. Hlukové mapy byly zhotoveny (mimo volnou krajinu) pro -okolí obce Janovice, územní varianta úseku 2, km 2,3 až 2,8. Byly zde zvoleny výpočtové body 3 (k.ú. Baška, č.p. 274) a 4 (k.ú. Janovice u Frýdku, č.p. 107). Limit 66,4 db je u této nejbližší obytné zástavby spolehlivě dodržen (nalezeno 62,2 a 56,7 db) -okolí obce Palkovice, úsek 2, km 21,3 až 21,9. Byly zde zvoleny výpočtové body 1 (k.ú. Palkovice, č.p. 355) a 2 (k.ú. Palkovice, č.p. 409). Limit 66,4 db je u této nejbližší obytné zástavby spolehlivě dodržen (nalezeno 56,0 a 61,9 db). www. ecological.cz 54

55 Při předpokládaném počtu mechanizmů na staveništi tak bylo zjištěno, že k nepřekročení hygienických limitů nař.vl.č. 148/2006 Sb. pro denní dobu, včetně korekcí pro stavební činnost dochází již při vzdálenosti obytných domů cca 20 m od staveniště, tj. uvnitř bezpečnostního pásma dle energetického zákona. V daném případě je vzhledem ke vzdálenosti plynovodu od nejbližší obytné zástavby v převažující části trasy vliv hluku na obyvatelstvo během výstavby záměru z hlediska významnosti vlivu zanedbatelný. Podle uvedené hlukové studie lze potom dále stanovit orientační počet hlukem z výstavby obtěžovaných obyvatel v nejbližší zástavbě po celé trase plynovodu. V přiloženém posouzení vlivů na veřejné zdraví (příloha 6) je konstatováno, že pozorovatelné krátkodobé ovlivnění obyvatel (celkem v řádu několika stovek) může nastat pouze ve fázi výstavby záměru. Ve fázi provozu je toto ovlivnění prakticky vyloučeno. Významné ohrožení zdraví však vzniká teprve při trvalé hladině zvukového tlaku nad 130 db, což jsou hodnoty, které jsou zcela mimo realitu daného případu. Z uvedeného hlediska by mohl být významný rovněž hluk v období provozu. Jedná se o hluk, vznikající v okolí předávacích (regulačních) stanic (PS, resp. PRS) a dalších objektů, kde dochází k redukci tlaku. Zde dochází převážně k snižování vstupního velmi vysokého tlaku na tlak vysoký, v rozvodech směřujících k jednotlivým spotřebištím. V současné době se jedná o redukci tlaku z 6,35 MPa na cca 2,5 MPa. Jako důsledek redukce tlaku dochází (při adiabatickém ději) k ochlazení plynného media a současně k emisi hlukového zatížení a to po celou provozní dobu objektu (24 hod/den). S realizací popisovaného záměru a rozšířením těchto objektů by ale došlo k mírnému navýšení ekvivalentní hladiny akustického tlaku v jejich okolí. Rozšiřované lokality uvedených objektů a jejich charakteristika je obsahem tabulky 12. Navýšení hladiny akustického tlaku lze kvantifikovat z navýšení intenzit hluku. Jejich nárůst bude (pro základní tlak PN 73,5) v převážné většině případů činit (7,3 2,5) : (6,3 2,5) = 1,26 tj. navýšení cca o 26%. Odpovídající navýšení hladin akustického tlaku lze potom odhadovat z relace L, [db] = 10. log 1,26 www. ecological.cz 55

56 Tabulka 12- Charakteristika rozšiřovaných objektů s redukcí tlaku Úsek Staničení, km Název objektu Obec 1 0,0 TU 157 Tvrdonice Tvrdonice 1 16,85 RU 010 Mutěnice Mutěnice 1 40,9 TU 160+ PS104 Bukovany Bukovany 1 84,35 TU 166+ PS 102 BezměrovII Kojetín 2 0,00 RU 013 Libhošť Libhošť 2 41,4 OD 53 + TU + PS Nošovice Nižní Lhoty P o z n á m k a Obytná zástavba Tvrdonice, cca 1,8 km Propoj se stávajícím potrubím. Obytná zástavba-čejkovice, cca 2,3 km Nové tlakové poměry v PS. Obytná zástavba-bukovany, cca 0,52 km Nové tlakové poměry v PS. Propoj se stávajícím potrubím. Obytná zástavba-bezměrov, cca 1,4 km Propoj se stávajícím plynovodem Obytná zástavba-bartošovice, cca 1,08 km; Libhošť, cca 1,23 km Nový TU, nová předávací stanice (pro HYUNDAI). Propoj se stávajícím plynovodem. Obytná zástavba-nižní Lhoty, cca 0,4 km Dle tohoto bude navýšení stávajících hladin akustického tlaku představovat pouze asi 1,00 db (pro alternativní PN 100 lze obdobně nalézt 2,9 db). Tato hodnota nebude představovat pozorovatelné zhoršení hluku v uvedených lokalitách. Navíc vlastní hluk PRS byl proměřen na místě (PS Bukovany, km 40,9 úsek 1) a nalezena ekvivalentní hladina akustického tlaku 40 db již ve vzdálenosti cca 40 m od PRS (v 60 m cca 35 db). I kdyby tedy byla přiznána nutná snižující korekce -5 db na přítomnost tónové složky v produkovaném hluku (1,6 khz- viz protokol z měření, příloha 5), budou ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve venkovním chráněném prostoru staveb pro bydlení ve vzdálenosti 60 m od PRS dodrženy. Stejně tak nebude docházet k překročení hygienických limitů ve venkovním chráněném prostoru staveb ani při alternativním talku PN 100 v potrubí. Hluková mapa pro tuto skutečnost byla zpracována pro lokalitu Nošovice (úsek 2, km 41,4), kde je předpoklad realizace nové PRS a kde je současně obytná zástavba nejbližší (400 m). Je zřejmé, že vliv hluku předávacích stanic je u daného záměru zcela zanedbatelný a to i v noční době (22,00-6,00 hod). Vibrace a záření Otázky, spojené s ochranou před vibracemi nejnověji upravuje zákon č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a nařízení vlády č.148/2006 Sb., o ochraně zdraví před www. ecological.cz 56

57 nepříznivými účinky hluku a vibrací. Vibrace se mohou projevit především v časově omezeném období výstavby. Zde mohou být vibrace generovány použitými, těžkými, mechanismy v období výstavby. Dopad na širší okolí by však neměl být významný. Bude-li výjimečně přistoupeno k použití trhacích prací při výstavbě, bude třeba s ohledem na typ odstřelu v předstihu zvážit i možné důsledky těchto prací. V etapě výstavby nelze tedy projev vibrací zcela vyloučit, avšak vzhledem k dostatečné vzdálenosti obytné zástavby na většině délky trasy plynovodu lze tento vliv hodnotit z hlediska významnosti jako vliv nevýznamný. Při provozu plynovodu se nepředpokládá vznik a působení takové hladiny vibrací, která by měla významný vliv na okolní přírodu nebo obyvatelstvo a přesahovala hodnotu 77 db v denní době (limit hladiny vibrací dle nař.vl.č. 148/2006 Sb.). Při výstavbě záměru nepředpokládáme výraznější vliv ionizujícího či neionizujícího záření na biotu a veřejné zdraví v okolí záměru. Zdrojem ionizujícího záření může být např. použití defektoskopických přístrojů pro kontrolu kvality svarů, založené na principu ultrazvukového nebo ionizujícího záření. Při využití těchto přístrojů v souladu s jejich technickými podmínkami lze vliv ionizujícího záření zanedbat. Vlastní provoz plynovodu nebude zdrojem ionizujícího záření. Záměr se rovněž nenachází v oblasti působení externích zdrojů vysokých a velmi vysokých frekvencí. U neionizujícího záření by mohlo jednat např. o důsledky užití bezdrátových prostředků komunikace (vysílačky, mobilní telefony), okruh jejich působení je však značně omezen, veřejné zdraví nebude (při užití v souladu s jejich technickými podmínkami) ohroženo. U navrhovaného plynovodu nebudou instalovány žádné významné zdroje elektromagnetického záření, tudíž nelze očekávat jeho vznik a šíření. Bezpečnostní problematika Podle ustanovení 69 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) činí pro navrhovaný záměr bezpečnostní pásmo celkem 320 m (2x160 m) od půdorysu potrubí plynovodu. Pro regulační stanice s tlakem nad 40 bar (všechny propoje se stávajícími plynovody) platí bezpečnostní pásmo 20 m od oplocení a pro kompresorové stanice 200 m od technologie. Je určeno k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života zdraví a majetku osob. Zejména z těchto důvodů jsou na celé trase navrženy dvě územní varianty (různé trasy vedení) v úseku 2 (km 30,79 až 39,68) a v úseku 3a (km 15,67 až 23,14) a dále drobné alternativy vedení. www. ecological.cz 57

58 Přehled počtu těchto drobných územních alternativ, navržených převážně z důvodů dodržení uvedeného bezpečnostního pásma od budov je tento: -úsek 1. 7 alternativ -úsek alternativ a 2 alternativy u územní varianty -úsek 3a.. 1 alternativa -úsek 3b.. 4 alternativy Jedná se vesměs o odchylky vedení od základní navržené trasy v řádu desítek až stovek metrů. Stručná charakteristika variant a alternativ je podána v následujících tabulkách 13, 14 a 15. Situování těchto variant/alternativ a jejich střety s ochranou životního prostředí jsou předmětem přílohy 4. Tabulka 13- Úsek 1- charakteristika alternativ Ćíslo alternativy Staničení trasy, km Obec Popis problému 1 46,4-46,45 Koryčany Dvakrát křížení stávajícího plynovodu kvůli dřevěné chatě do vzdálenosti 40 m. Řešit odlišně oproti TPG70204 z důvodu nedodržení nejmenší dovolené vzdálenosti od staveb, 80m nebo obejít od 46,4 do 46,7 km alternativa č. 1. Alternativa by však zasáhla do PUPFL. 2 94,9 Horní Moštěnice Křížení s projektovanou dálnicí D1. Pokud by souběh s přeložkou stávajícího plynovodu nebyl možný, je navržena alternativa č. 2 od 94,25 95,45 km, která most obchází jižní stranou a vyhýbá se sjezdu z dálnice ,8-101,0 Beňov, Želátovice 4 114,0 Dolní Újezd u Lipníka nad Bečvou V tomto úseku je navrženo dvakrát překřížit stávající plynovod (alternativa č.3), aby byla dodržena min.předepsaná vzdálenost 80m od budovy. Alternativně lze požádat o odlišné řešení oproti TPG Trasa by v tom případě procházela cca 40 m od budovy. Trasa plynovodu Moravia vede v tomto úseku v souběhu se stávajícím plynovodem a kříží nájezd na plánovanou dálnici D1 a stávající silnici II/437. Jako alternativa č. 4 byla navržena trasa, která budoucí nájezd na dálnici obchází a kříží pouze stávající silnici ,9 Hranice Přechod dálnice D1 (alternativa č. 5) bude nutno vést mimo dálniční most a přitom dvakrát překřížit stávající plynovod DN 700. V tom případě bude přechod dálnice dále než požadovaných 80 m od krajní opěry mostu, tedy v souladu s technickými předpisy. www. ecological.cz 58

59 6 131,15 Olšovec V základní trase je nutno k dodržení nejmenší dovolené vzdálenosti od staveb 80 m 2x překřížit stávající plynovod DN 700. Nebo volit alternativu č. 6 tj. bez křížení, avšak odlišně od TPG70204(vzdálenost od obytné budovy bude pouze 70 m). Přitom by se předpokládalo použití zvýšené tloušťky stěny trubky a případně dalších opatření zvyšujících bezpečnost ,5 Bělotín V základní trase je nutno k dodržení vzdálenosti od staveb 80 m 2x překřížit stávající plynovod DN 700 a vedení VVN 110 kv. Nebo volit alternativu č.7 tj. bez křížení, avšak odlišně od TPG70204 (vzdálenost od obytné budovy bude pouze 60 m v km 135,4). Přitom by se předpokládalo použití zvýšené tloušťky stěny trubky a případně dalších technických opatření zvyšujících bezpečnost. Tabulka 14- Úsek 2 - charakteristika alternativ základní trasy a její územní varianty Ćíslo alternativy Staničení trasy, km Obec Popis problému Z á k l a d n í t r a s a 1 7,05-7,2 Příbor Kolize s drůbežárnou (5 m vlevo) a domkem a chatou v km 7,2 (20 m vpravo). Řešit odlišně od TPG70204 z důvodu nedodržení dovolené vzdálenosti nebo obchvatem zleva km 6,95 7,4 alternativa č. 1 (potom by předepsané vzdálenosti byly dodrženy). 2 18,8-18,9 Frýdek-Místek.V základní trase je zprava ve vzdálenosti cca 80 m skupina domů. Řešit odlišně od TPG70204 nebo zvětšit souběh tak (alternativa č.2), aby vzdálenost od skupin po obou stranách byla maximální. I tak však nelze dodržet vzdálenost 120 m od skupiny budov. 3 23,2 Palkovice Stavba 65 m vpravo, řešit odlišně od TPG70204 z důvodu nedodržení nejmenší dovolené vzdálenosti od staveb (80 m) nebo alternativou č. 3, která obchází stavbu zprava v dostatečné vzdálenosti. 4 28,3-28,7 Metylovice V oblasti přechodu silnice I/56 jsou vlevo od trasy budovy ve vzdálenosti m. Alternativa č.4 navrhuje vedení trasy porostem nad rybníčky, s výhodnějším křížením s vedením VN 22 kv a přechodem silnice I/ ,6 Janovice Rodinný domek 40 m a 60 m o plynovodu. Řešit odlišně od TPG70204 nebo obejít od km 37,45 do 39,0 alternativa č. 5. I v případě alternativy však nemůže být dodržena vzdálenost 80 m od samostatně stojící obytné budovy. 6 46,35 Dolní Rodinný domek vpravo 60 m.řešit odlišně od Tošanovice TPG70204 nebo alternativou č.6 (od 45,05 47,6 7 47,6 Dolní Tošanovice km), která obchází severně obec Dolní Tošanovice. Plocha určená ÚPn pro výstavbu ČOV 30 m vlevo od trasy. Řešit odlišně od TPG70204 nebo alternativou č.7. Dle ní lze za cenu dvojího křížení stávajícího plynovodu přejít na jeho druhou stranu, čímž by mohly být min. vzdálenosti těsně dodrženy. www. ecological.cz 59

60 Ú z e m n í v a r i a n t a v k m 3 0, 7 9 a ž 3 9, 6 8 Územní 30,79-39,68 Frýdlant nad Variantní řešení je vedeno samostatně a i zde se varianta Ostravicí, Pržno, nacházejí budovy v bezpečnostním pásmu, které by Janovice, nesplňovaly požadavek minimální vzdálenosti (km Frýdek-Místek, 2,45; 5,1; 7,6. Pro tyto případy řešit odlišně od Raškovice, TPG V km 2,45 se vlevo od trasy se ve vzdálenosti cca 30 m nachází rodinný domek a vpravo Vyšní Lhoty Alternativa 1 Alternativa 2 ve vzdálenosti cca 40 m jsou domky. 5,1 Janovice Rodinný domek 75 m vlevo a 75 m vpravo.řešit odlišně od TPG70204, nebo dle alternativy č.1 lze obejít domek jižně. 7,6 Vyšní Lhoty Průchod trasy okrajem pozemku, určeného ÚPn pro výstavbu ČOV. Případný rozpor řešit odlišně od TPG70204 nebo obejít vpravo alternativou č.2, trasa ale bude v tomto případě zasahovat větší část lesního pozemku. Tabulka 15- Úsek 3a, 3b - charakteristika alternativ a územní varianty Ćíslo alternativy Staničení trasy, km Obec Popis problému Ú s e k 3 a 1 28,05 Čavisov Chaty v lesním úseku vpravo cca 30m, vlevo 90m. Řešit odlišně od TPG70204 z důvodu nedodržení dovolené vzdálenosti od staveb (80m). Přitom řešit zvýšení tloušťky stěny trubky a 100% radiografickou a 100% ultrazvukovou kontrolu svarů. Lze rovněž projít novým lesním průsekem uprostřed mezi chatami na obou stranách. I potom by bylo nutné odlišné řešení od TPG70204 (skutečnost cca 60m na obě strany). Ú z e m n í v a r i a n t a v ú s e k u 3 a Územní varianta 15,67-23,14 Velké Albrechtice, Bravantice, Bílovec, Zbyslavice 1 4,4-5,14 Háj ve Slezsku, Kozmice Územní varianta je vedena samostatně a nenacházejí se zde budovy v bezpečnostním pásmu plynovodu, které by nesplňovaly požadavek minimální vzdálenosti. Variantní řešení trasy se od hlavní navržené trasy odklání a jde západně od hlavní trasy. Variantní řešení je navrženo pouze ve střední části úseku 3a, zbývající část trasy je vedena v souběhu se stávajícím plynovodem. Důvodem jsou oboustranné táhlé intravilány obcí na začátku úseku, navazující problematický průchod CHKO Poodří (oblast rybníků), dále souběh mezi dálnicí a obcí Velké Albrechtice a hustá zástavba v členitém terénu na konci úseku. Ú s e k 3 b Základní trasa přechází vodní tok Opava níže po proudu (oproti alternativě). V případě vedení dle alternativy 1 by bylo nutné odlišné řešení od TPG m vlevo trasy plynovodu se nachází samostatně stojící chata. www. ecological.cz 60

61 2 6,0 Kozmice 42 m vlevo od trasy začíná pozemek vyhrazený v územním plánu pro budoucí ČOV. Navrhujeme řešit odlišně oproti TPG70204 nedodržení povolené vzdálenosti od staveb (60m). Volit je možno také alternativu č 2- zvýšit odstup od stávajícího plynovodu SMP na 32m, čímž však dojde k rozšíření celého bezpečnostního pásma obou plynovodů. 3 6,3-6,75 Kozmice Navržena základní trasa v souběhu se SMP. Možná alternativa č.3 je kratší, ale nejde v souběhu /koridoru se SMP 4 14,8-16,0 Hať Navržen vhodnější přechod silnice III. třídy a VN 22 kv (křížení 45 ) kratší trasou v soub ěhu s VN 22 kv ve vzdálenosti cca 40m alternativa č. 4. Nedodržení bezpečnostního pásma, daného přílohou energetického zákona a nedodržení nejmenších dovolených vzdáleností plynovodů od staveb je nutno řešit individuálním posouzením. Toto musí obsahovat bezpečnostně kvalitativní posouzení rizik provozované přepravy plynu ve vztahu k okolním objektům s následným stanovením účinných opatření. V takových případech bude třeba předložení souhlasného stanoviska Českého plynárenského svazu do územního řízení. Hodnocení bezpečnostních rizik s ohledem na navržené varianty/alternativy je m.j. obsahem přílohy 6 (vliv na veřejné zdraví). V souladu s dále uvedeným hodnocením (kapitola D.3.) je zde uvedeno, že riziko havárií při splnění všech zákonných, bezpečnostních a technologických požadavků je minimální. Toto hodnocení bylo zahrnuto jako jeden z podkladů pro následné doporučení vhodnosti variant/alternativ vedení. B.3.5. Doplňující údaje U nově budovaného plynovodu nebudou provozovány žádné trvalé zdroje ionizujícího záření ve smyslu zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon). Výstavbou ani provozem plynovodu nebudou emitována radioaktivní nebo elektromagnetická záření v úrovních, které by mohly mít zjistitelný negativní dopad uvnitř nebo vně objektů. V převážné části trasy se plynovod nachází pod terénem. Jen při křížení s liniovými stavbami se plynovod dostává výjimečně nad terén. Lze tedy uvažovat o možném vlivu stavby např. na proudění podzemních vod a následně ovlivnění vydatnosti vodních zdrojů v okolí, zvláště při průchodu plynovodu ochrannými pásmy těchto zdrojů (příloha 4). Vzhledem k relativně malé ploše podélného řezu plynovodu a k jeho poměrně mělkému uložení (vesměs nad hladinou podzemní vody), zůstává tento vliv spíše v teoretické rovině. www. ecological.cz 61

62 Z pohledu možného ovlivnění krajiny uvažovanou stavbou připadá v úvahu její vliv na krajinný ráz. V daném území převažuje členitá pahorkatina s mírně vlnitým reliéfem s plošinami, sevřenými i rozevřenými údolími. Sídla jsou situována převážně v údolích, takže význačným rysem by mohly být pouze horizonty bez sídelních a industriálních prvků, kudy však vdení neprochází. Co se tedy týče části nadzemního vedení, případně změn morfologie terénu, je možné teoreticky uvažovat o ovlivnění krajinného rázu. Součástí záměru však nejsou žádné významné terénní úpravy nebo zásahy do krajiny. Záměr respektuje terénní reliéf území, nebudou vytvářeny nové antropogenní tvary v krajině (např. zářezy nebo násypy). V případě nadzemních křížení (např. s vodními toky Morava, Moštěnka) se jedná vesměs o lokality, kde již stávající vedení je nad terénem a jeho zdvojení bude na tyto jevy bez pozorovatelného vlivu. C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území C.1.1. Charakteristika území Posuzovaný záměr se dotýká celkem území 128 obcí ve čtyřech krajích a to Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém a Moravskoslezském. Trasa plynovodu má dle základního návrhu celkovou délku 261,9 km a je rozdělena na 4 úseky, označené 1, 2, 3a a 3b, jak bylo dříve uvedeno. V úseku 1 plynovodu se jedná v podstatě o zdvojení trasy stávajícího VTL plynovodu DN 700, PN 63 Hrušky Příbor (rozdělovací uzel RU 013 Libhošť). Z hlediska územního jsou na celé trase navrženy dvě územní varianty (různé trasy vedení) v úseku 2 (km 30,79 až 39,68) a v úseku 3a (km 15,67 až 23,14). Úseky 1 a 3b jsou z tohoto pohledu invariantní. Jak tyto uvedené dvě územní varianty, tak některé další drobné územní alternativy vedení plynovodu jsou zpravidla navrženy z důvodů ochrany nemovitostí (bezpečnostní pásmo plynovodu). Vedení plynovodu prochází spíše nižšími polohami v části jižní a střední Moravy, ztasahuje nicméně i do okrajových svahů Ždánického lesa, pohoří Chřiby, Oderských vrchů a www. ecological.cz 62

63 Beskyd. Nadmořská výška trasy se tak pohybuje v rozmezí 200 až 390 mn.m. V Jihomoravském kraji prochází trasa rovinným, zemědělsky obdělávaným terénem, s pozemky ZPF vysoké třídy ochrany, místy s vinicemi a sady a dále mírně zvlněným až zvlněným terénem. U hranice kraje je terén poměrně členitý, místy s lesními komplexy. Ve Zlínském kraji se jedná o průmyslově zemědělskou oblast. Terén je zvlněný, místy málo přehledný, částečně až rovinatý. U přechodu vodního toku Morava je nutno zvážit možnost využití rezervního místa na stávající konstrukci vrchního přechodu. V kraji Olomouckém prochází trasa plynovodu rovněž pouze mírně zvlněným terénem. Je zde velké množství přechodů silnic, několik přechodů dálnice, několikanásobné křížení stávajícího plynovodu, nadzemního vedení VVN a řada křížení s vodními toky. Rovněž zde je vhodné zvážit možnost přechodu vedení vrchem, ve vazbě na způsob průchodu stávajícího plynovodu. Trasa v Moravskoslezském kraji je vedena převážně po orné půdě spíše nižší bonity, prochází oplocenou oborou VFU Brno a na několika místech obchází lesní komplexy a prochází mimolesní zelení. Začátek trasy úseku 2 plynovodu Moravia vede v převážně rovinatým až mírně zvlněným terénem. V dalším průběhu místy prochází lesními úseky zvlněným až svahovitým terénem (zejména u vodních toků). V celé trase plynovodu se nachází desítky katastrálních území, řazených mezi zranitelné oblasti ve smyslu nař.vl.č. 103/2003 Sb. Z celého území, zasaženého stavbou plynovodu činí tyto oblasti téměř 50%. Z prvků VKP je v trase plynovodu řada křížení s toky a průchody lesními oblastmi. Co se týče vodních toků, lze jako nejvýznamnější křížení nahlížet křížení s tokem Morava (v blízkosti EVL Morava-Chropyňský luh), Bečva a Strhanec (EVL Bečva- Žebračka), dále v úseku 2 Ostravice (EVL Řeka Ostravice) a Morávka (EVL Niva Morávky). V úsecích 3a, 3b je závažné křížení s vodním tokem Odra (EVL Poodří) a Opava. Z hlediska průchodu plynovodu lesními komplexy lze považovat tyto střety za nepodstatné. Celková délka průchodu zde činí cca 8,8 km, tj. 3,3% celkové délky trasy. Trvalé omezení na PUPFL z důvodu ochranného pásma plynovodu (bezlesí) tak bude zaujímat plochu pouze cca 3,4 ha. V území se nachází dále dvě křížení s oblastí CHOPAV- kvarter řeky Moravy (km 0,0-1,42 a 82,1-94,8) a tři přírodní parky (Ždánický les, Chřiby a Oderské vrchy). V úseku 1 a 3a dochází k průchodu trasy přes CHKO Poodří a stejnojmenná území NATURA 2000 (EVL a Ptačí oblast). V trase plynovodu se nachází řada oblastí soustavy NATURA Jedná se jak o www. ecological.cz 63

64 evropsky významé lokality (EVL), tak o ptačí oblasti(po). Jejich výčet je tento: EVL: -Chřiby -Morava- Chropyňský luh -Bečva- Žebračka -Poodří -Řeka Ostravice -Niva Morávky PO: -Hovoransko- Čejkovicko -Poodří V území se dále nachází i několik maloplošných ZCHÚ, řada prvků ÚSES (včetně NRBK) a ochranných pásem vodních zdrojů. Možné střety s uvedenými typy exponovaných území jsou zřejmé z mapové přílohy 4. Z hlediska makroklimatických poměrů náleží území, jímž plynovod prochází k severnímu mírnému podnebnému pásu. Dochází zde ke střetu vlivů Atlantského oceánu od západu a euroasijského kontinentu z východu, tedy vlhčího oceánického klimatu s klimatem kontinentálním. Na hodnoceném území nalezneme typické výrazné místní klimatické odlišnosti způsobené relativně dlouhou trasou plynovodu. Nacházejí se zde jak roviny, tak pahorkatiny, vrchoviny a hornatiny. Tato skutečnost dala vzniknout výraznému klimatickému gradientu. Podle QUITTA (1971) zasahuje na uvedené území celkem 6 klimatických oblastí. Nejteplejší oblast je na začátku trasy (Břeclavsko, oblast T4). Ta je charakteristická velmi dlouhým létem, velmi teplým, velmi suchým a velmi krátkým přechodným obdobím s teplým jarem a podzimem. Typická je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá zima s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná teplota v lednu činí -2 až -3 o C, v červenci o C. Celkový srážkový úhrn činí 500 až 650 mm. Dalšími klimatickými oblastmi v trase plynovodu jsou T2, MT11, MT10 a MT9 v oblasti Chřibů, ždánického lesa a Oderských vrchů. V úseku 2 se trasa plynovodu dotýká nejchladnější oblasti z hodnoceného území a to MT2 (svahy Moravskoslezských Beskyd). www. ecological.cz 64

65 Od jednotky MT2 k jednotce T4 se klima vyznačuje postupným prodlužováním léta od mírně vlhkého k teplému a suchému. Přechodné období je krátké, s mírným až mírně teplým jarem a podzimem. V případě nejchladnější jednotky MT2 je zima normálně dlouhá a přechodem k MT11 se její délka postupně zkracuje stejně tak jako délka trvání sněhové pokrývky. V těchto oblastech činí průměrná teplota v lednu -2 až -4 o C, v červenci o C. Celkový srážkový úhrn činí 550 až 800 mm. Členité území, jímž plynovod prochází, lze podle biogeografického členění České republiky (CULEK 1996) zařadit zcela k provincii Středoevropské. Pro tu jsou charakteristické druhy s nároky na mírně teplé a srážkami bohatší léto a nepříliš studenou zimu s mrazovým obdobím trvajícím 2-3 měsíce. Jedná se tak především o druhy opadavých listnatých nebo smíšených lesů nížinných až horských poloh. Výjimku představují nejvyšší pohoří, kde se vyskytují subalpinské a alpinské druhy, z nichž některé jsou významnými glaciálními relikty. Provincie jsou dále děleny na menší jednotky tzv. podprovincie. Na námi sledované území zasahují všechny čtyři: Hercynská, Polonská, Severopanonská a Karpatská. Každá z nich je charakteristická jiným geologickým a geomorfologickým vývojem čemuž odpovídá i složení její bioty. Hercynská podprovincie v daném území se nachází pouze v oblasti Oderských vrchů. Její biota je biotou západní a centrální části střední Evropy. Vegetace je především ovlivněna geologicky starým podložím Českého masivu, budovaným převažujícími kyselými břidlicemi a hlubinnými vulkanity. Na těchto horninách se vyvinuly zpravidla kyselé a živinami chudé půdy. Živinami bohatší a bazičtější podklady se zde vyskytují pouze na menších plochách. Značná část území je pokryta pískovci, jílovci a opukami české křídové pánve. Charakteristické pro tuto podprovincii je zastoupení hadcových ostrůvků. Flóra Hercynské podprovincie je celkově středně bohatá. Poměrně rozsáhlá a geologicky jednotvárná území mají však velmi uniformní flóru. Druhové bohatství je soustředěno v kontinentálněji ovlivněných regionech a na ostrůvcích s ultrabazickými substráty. V podprovincii převažují středoevropské a evropské druhy a v rámci Evropy jsou právě zde nejčastěji zastoupeny prvky se suboceanickou tendencí. Typické druhy oceanického charakteru zde prakticky chybí. Vzhledem k charakteristické florogenezi postrádá květena paleoendemity a neoendemity jsou ojedinělé (např. endemity na hadcích či krasových ostrůvků). Větší počet endemitů je v nejvyšších polohách sudetských pohoří (např. v Hrubém Jeseníku je to Poa riphaea, Campanula bohemica gelida, Plantago atrata sudetica). Zastoupení teplomilných, boreokontinentáílních a arktoalpidských druhů má často charakter www. ecological.cz 65

66 reliktů. Některé glaciální relikty, a to především druhy boreokontinentální, zde dosahují jihozápadní hranice svého rozšíření. Na jihovýchodním okraji Hercynie (mimo území Olomouckého kraje) je patrný kontakt s podprovincií severopanonskou, charakterizovaný neostrou hranicí, přestupovanou druhy charakteristickými pro Panonii. Kontakt s podprovincií západokarpatskou se projevuje především v v bioregionech východního okraje (území Olomouckého kraje) kam proniká řada druhů západních Karpat. Specifikem podprovincie je výskyt dubohabřin asociace Melampyro nemorosi-carpinetum, které v okolních podprovinciích nahrazují jiné typy hájů. Živočišná složka je tvořena ochuzenou západopalearktickou arboreální faunou a je značně podobná sousední západokarpatské podprovincii. Bohatství fauny bylo silně ovlivněno pleistocénními změnami klimatu. Má tak nižší druhovou diverzitu, což je výrazné především u horské fauny. Projevuje se zde velký vliv fauny okolních podprovincií - z východu sem zasahuje řada typických karpatských druhů (např. modranka karpatská Bielzia coerulans), ze severu pak některé druhy typické pro Polonikum, např myšice temnopásá (Apodemus agrarius). Na jihovýchodě sem pronikají také četné teplomilné druhy. Hercynie má málo endemitů, naproti tomu jsou v teplých oblastech četné postglaciální relikty a na rašeliništích relikty glaciální. Polonská podprovincie je zastoupena zejména v úseku 3a a 3b na území Moravskoslezského kraje. Na území ČR zasahuje ze severu pouze okrajovými, víceméně přechodnými částmi. Charakteristickou část představují nížiny a nevysoké pahorkatiny, které jsou tvořeny málo zpevněnými a měkkými druhohorními a třetihorními sedimenty, přemodelované pleistocénním ledovcem a zpravidla pokryté glaciálními sedimenty. Z těchto hornin jen ojediněle vystupuje starší skalní podklad. Biotu podprovincie ovlivňují poměrně jednotvárné horniny i reliéf a malé nadmořské výšky. Flóra podprovincie je poměrně chudá. Vzhledem ke geohistorickému vývoji (pokrytí území kontinentálním ledovcem v průběhu glaciálů) zde chybějí paleoendemiti, neoendemitů je velmi málo. Ve flóře se mísí vlivy jižněji položených sousedních horských podprovincií s vlivy oceáničtějších nížin severního Německa i kontinentálnějších území Ukrajiny a Běloruska. Charakteristická je zejména přítomnost řady druhů sarmatského migroelementu. Od západu pak do podprovincie pronikají suboceanické druhy. Pouze na tuto podprovincii je v České republice vázán výskyt rostliny nepukalky plovoucí (Salvinia natans). Hercynská a Karpatská podprovincie obohacuje zdejší flóru o četné, většinou splavené montánní prvky. Vlivem malé výškové členitosti, malé pestrosti hornin a tím způsobené menší variabilitě vegetace, je méně bohatá i fauna podprovincie. Jsou zde zastoupeny především prvky nižších poloh, s výjimkou výrazně teplomilných. Chybí zde horští zástupci fauny. Velmi rozšířené jsou www. ecological.cz 66

67 druhy kulturních stepí a vodní fauna. Na území ČR je pro tuto podprovincii charakteristické pronikání některých druhů z Karpatské a Hercynské podprovincie. Ze savců je charakteristickým druhem např. myšice temnopásá (Apodemus agrarius), která pouze částečně přesahuje do sousední Hercynské podprovincie. Z ptáků můžeme jmenovat např. hohola severního (Bucephala clangula), břehouše černoocasého (Limosa limosa) nebo vodouše rudonohého (Tringa totanus). Severopanonská podprovincie se na trase plynovodu objevuje v jeho nejjižnější části, cca do km 40,0. Tato podprovincie tvoří severozápadní část panonské provincie (Pannonie). Na území ČR zasahuje tato provincie pouze do jižní části Moravy. Tato jednotka je budována převážně nezpevněnými sedimenty, typické jsou spraše, vápnité písky a sedimenty údolních niv, charakteristická jsou i vápencová bradla. Převažuje reliéf rovin a pahorkatin s elevacemi vápenců. Klima je velmi teplé, výrazně ovlivňované kontinentálními vlivy z východu a částečně i mediteránním podnebím od jihu. Biota je výrazně teplomilná, jsou zde velké rozlohy 1. dubového vegetačního stupně s dubem šípákem, vyskytuje se i biota 2. a 3. vegetačního stupně (ale bez buku). Charakteristické jsou lužní lesy i primární ostrůvkovité bezlesí se stepními, vodními nebo mokřadními společenstvy Karpatská podprovincie v daném území, jímž plynovod prochází, má tato podprovincie největší rozlohu. Biota zde je ovlivněna charakteristickou geologií a geomorfologií Karpatské soustavy. Geologicky je tato podprovincie pestřejší než-li výše zmiňované podprovincie. Centrální části Karpat (mimo území ČR) jsou tvořeny krystalickým jádrem, které je obklopeno vápencovými nebo dolomitovými sedimenty. Na vnější straně tohoto jádra leží mocné usazeniny flyše, v nichž se střídají pískovce, jílovce a nesouvislé řetězce bradlových vápenců. Pro reliéf jsou charakteristické skalnaté hřbety a vápencová bradla. Typickým jevem jsou velká převýšení. Přesto že na území České republiky nezasahují centrální oblasti Karpat a z hornin zcela převládá flyš, základní rysy Karpat s charakteristickými vegetačními zákonitostmi se projevují i zde. Typická je také téměř úplná absence rašelinišť. Na extrémně prudkých svazích jsou časté suťové lesy. Flóra podprovincie je zejména v centrálních částech bohatá a obsahuje i paleoendemity, kteří však na naše území většinou nezasahují. Neoendemitů je vzhledem k dostatku reliktních stanovišť poměrně hodně. K druhům v české republice vázaným pouze na tuto podprovincii patří např. židoviník německý (Myricaria germanica). Kontaktní charakter moravské části Karpat se projevuje přesahy některých subatlantických druhů z Hercynské podprovincie do Beskyd. Od Hercynské podprovincie se její ochuzené okraje nápadně odlišují recentním vyšším zastoupením bučin s rozsáhlejším zastoupením květnatých typů. Oproti dříve uvedeným podprovinciím je výrazně www. ecological.cz 67

68 bohatši i fauna a to jak počtem druhů tak hustotou jedinců. Zvláště pestrá je horská fauna s množstvím endemitů. Tato skutečnost je dána nejen pestrou paletou stanovišť, ale i větší zachovalostí vegetace, především bučin a horských smrčin. Na rozdíl od Hercynské podprovincie je zde větší množství východních migrantů, z nichž mnozí jsou východními vikarianty druhů v Hercynii (ježek východní x ježek západní). Jednotlivé podprovincie jsou na základě abiotických podmínek prostředí a jeho charakteristické bioty dále členěny na bioregiony. Z pohledu předkládané koncepce jsou bioregiony jednou ze tří úrovní, ke kterým je vztahována analýza současného stavu přírodního prostředí. Podle geomorfologického členění ČR (DEMEK 1987) zasahují na dané území dvě velké geomorfologické jednotky Evropy- provincie Česká vysočina a provincie Západní Karpaty. Česká vysočina je zastoupena zejména hornatinami a vrchovinami, jež jsou součástí jesenické podsoustavy krkonošsko-jesenické soustavy. Geologické podloží tvoří Český masiv. Západní Karpaty zasahují na území kraje v jihovýchodní části pouze sníženinami a nevysokými pahorkatinami. Georeliéf České vysočiny je v současné době výsledkem dlouhodobého geomorfologického vývoje, který probíhal v různých fyzickogeografických podmínkách. Je představován složitou mozaikou tvarů různého původu, jež byly vytvořeny během tří klíčových vývojových etap. Byla to paleogenní denudace spjatá se zarovnáním zemského povrchu, kerné pohyby zemské kůry vyvolané alpinským vrásněním v neogénu a kryogenní modelace během opakovaného zalednění v pleistocénu. Lidské zásahy do georeliéfu se datují od počátku rozvoje zemědělství v dané oblasti, tj. od období neolitu. Lidská společnost tak urychlovala nebo zpomalovala průběh přírodních geomorfologických pochodů a vytvářela antropogenní tvary. V současné době se intenzita antropogenních pochodů vyrovnává intenzitě přírodních reliéfotvorných pochodů. Urychlení pozorujeme především u svahových a fluviálních pochodů. V důsledku odlesnění a zemědělství se značně zvýšila intenzita eroze půdy. Její produkty se pak ukládají v údolních nivách řek. Rovněž většina sesuvů je dnes spojena s antropogenním působením. Ke zpomalení geomorfologických pochodů pak dochází např. při úpravách a regulaci vodních toků. Popisovaná trasa plynovodu se nachází v tektonicky disponovaném území. Je to oblast s výskytem zlomů a dílčích dislokací, které vytvářejí detailnější kernou stavbu s možnými projevy seismické aktivity. Kolem obce Koryčany leží prostor plynovodu v synklinoriu, jehož hlavní osa se zvedá k severovýchodu. Charakteristickým rysem území je www. ecological.cz 68

69 kerná vrchovina s intenzivními neotektonickými zdvihy. V oblasti kolem Přerova se uplatňují zlomové systémy ve směru severozápadjihovýchod, které podmínily vznik Hornomoravského úvalu. Přibližně kolmo na ně probíhají hlavní linie karpatského systému. Popsaný zlomový systém tvoří holešovická porucha a porucha řeky Moravy. Ukládání plynovodu bude ve většině trasy probíhat v kvartérních sedimentech. Základovou půdu tak budou tvořit zeminy, tvořené jak jíly různé plasticity a zahliněnými písky až písky a štěrky. C.1.2. Klima Hodnocené území pro pokládku plynovodu náleží z hlediska makroklimatických poměrů k severnímu mírnému podnebnému pásu. Nacházejí se zde jak roviny, tak pahorkatiny, vrchoviny a hornatiny. Tato skutečnost dala vzniknout výraznému klimatickému gradientu. Převládá zde po větší část roku proudění západních směrů, které přináší na území vlhčí vzduchové hmoty. Střetávají se zde vlivy Atlantského oceánu od západu a euroasijského kontinentu z východu, tedy vlhčího oceánického klimatu s klimatem kontinentálním. Na hodnoceném území nalezneme typické výrazné místní klimatické odlišnosti způsobené relativně dlouhou trasou plynovodu. Větrná mapa ČR uvádí průměrné rychlosti větru ve výšce 10 m nad zemí. Pro dané území pokládky plynovodu lze zjistit, že v jižní části trasy (cca po km 110,0 úseku 1) převládají nižší průměrné rychlosti, v rozmezí 3,0 až 3,5 m/s. V navazující části lze na úpatích Oderských vrchů a Beskyd konstatovat vyšší průměrné rychlosti a to až do 4,0 m/s. Na celém hodnoceném území převládá po větší části roku proudění západních nebo jihozápadních směrů, které přináší na území vlhčí vzduchové hmoty. Typická frekvence směrů větru v celoročním průměru je zjevná z obrázku 9 (stanice Červená, Oderské vrchy, střední část trasy plynovodu). Na uvedeném území tak lze nalézt jak vůbec nejteplejší oblast ČR, tak (v severní části) oblasti relativně chladné. Podle QUITTA (1971) zasahuje na uvedené území celkem 6 klimatických oblastí. Nejteplejší oblast je na začátku trasy (Břeclavsko, oblast T4). Ta je charakteristická velmi dlouhým létem, velmi teplým, velmi suchým a velmi krátkým přechodným obdobím s teplým jarem a podzimem. Typická je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá zima s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná teplota v lednu činí -2 až -3 o C, v červenci o C. Celkový srážkový úhrn činí 500 až 650 mm. www. ecological.cz 69

70 Obrázek 9- Typická frekvence ročního proudění, Oderské vrchy Dalšími klimatickými oblastmi v trase plynovodu jsou T2, MT11, MT10 a MT9 v oblasti Chřibů, Ždánického lesa a Oderských vrchů. V úseku 2 se trasa plynovodu dotýká nejchladnější oblasti z hodnoceného území a to MT2 (svahy Moravskoslezských Beskyd). Od jednotky MT2 k jednotce T4 se klima vyznačuje postupným prodlužováním léta od mírně vlhkého k teplému a suchému. Přechodné období je krátké, s mírným až mírně teplým jarem a podzimem. V severní části trasy plynovodu (jednotka MT2) je zima normálně dlouhá a přechodem k MT11 se její délka postupně zkracuje stejně tak jako délka trvání sněhové pokrývky. V těchto oblastech činí průměrná teplota v lednu -2 až -4 o C, v červenci o C. Celkový srážkový úhrn činí 550 až 800 mm. Rozsah základních klimatologických ukazatelů pro obě krajní oblasti (T4 a MT2) udává následující tabulka 16. www. ecological.cz 70

71 Tabulka 16- Rozsah klimatických charakteristik v trase plynovodu Název jevu T4 MT2 Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Zdroj: Quitt, 1971 Ovzduší Kvalitu ovzduší v daném území výrazně ovlivňuje rozsah této liniové stavby (261,9 km). Negativní vliv na ovzduší mají zejména emise z lokálních zdrojů a emise z dopravy. Nejvyšší koncentrace škodlivých látek jsou v ovzduší při špatných rozptylových a povětrnostních podmínkách (např. inverzních stavech) a v chladnější polovině roku. Stav ovzduší v okolí záměru monitorují desítky automatických monitorovacích zařízení. Na základě jejich výsledků je potom prováděno každoroční hodnocení kvality ovzduší na území ČR a vymezovány Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Tyto oblasti se podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění vymezují jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Hodnoty imisních limitů (ale i mezí tolerance a cílových limitů) jsou přitom dány nař. vl. č. 597/2006 Sb. Imisní limity pro uvedené znečišťující látky v ovzduší jsou stanoveny nařízením vlády č. 597/2006 Sb. v µg/m 3 (viz tabulka č. 17). www. ecological.cz 71

72 Tabulka 17- Platné limity pro znečišťující látky dle nař. vl.č. 597/2006 Sb. Znečišťující látka Doba průměrování Hodnota imisního limitu, µg/m 3 SO 2 1 hodina hodin 125 PM hodin 50 1 rok 40 Benzen 1 rok 5 NO 2 1 hodina rok 40 Znečišťující látka Doba průměrování Cílový imisní limit Arsen 1 rok 6 ng/m 3 (k 12/2012) Kadmium 1 rok 5 ng/m 3 (k 12/2012) Benzo-a-pyren 1 rok 1 ng/m 3 (k 12/2012) O3 troposférický ozon 24 hodin 120 µg/m 3 (k 12/2009) Na území, jímž prochází trasa plynovodu je dle údajů za rok 2008 (Věstník MŽP, 2010) jednoznačně nejhorší situace v Moravskoslezském kraji, kde došlo nejen k překročení imisních limitů (LV) pro PM 10, NO 2 a benzen (36,1 % území), ale na 0,1% území i k překročení těchto limitů se započtením mezí tolerance, MT (pro rok 2008). Současně patří tento kraj vedle Středočeského kraje k jedinému, kdy byly překročeny i cílové limity pro arsen a kadmium. Grafické znázornění oblastí OZKO v tomto kraji je na obrázku 10. Situace v překračování imisních limitů v celé délce trasy je zřejmá z tabulky 18. Pro cílové imisní limity byla přitom nalezena mnhdy situace ještě horší, než v uváděné tabulce. V této tabulce jsou přitom vybrány pouze relevantní stavební úřady na trase plynovodu, na nichž došlo k překročení uvedených limitů. V daném případě však k překročení docházelo výhradně (odhlédneme-li od cílových limitů) u denního limitu PM 10 Jak je z předloženého hodnocení zřejmé, jsou v daném území překročeny denní imisní koncentrace PM 10 a to na cca 66% trasy plynovodu (21 stavebních úřadů z celkem 32). Ještě ve větší míře zde však dochází k překračování cílových imisních limitů. Nejhorší situaci lze opět konstatovat v Moravskoslezském kraji. Procenta území krajů, na nichž je cílový limit benzo-a-pyrenu (viz tabulka 17) překročen jsou tato: www. ecological.cz 72

73 Obrázek 10- Oblasti OZKO v Moravskoslezském kraji (r.2008) Trasa plynovodu Tabulka 18- Vymezení OZKO, v % území stavebních úřadů v trase plynovodu, r.2008 Stavební úřad PM 10 denní limit PM 10 roční limit MěÚ Břeclav 0,4-0,4 MěÚ Velké Pavlovice 0,1-0,1 MěÚ Lipník nad Bečvou 0,8-0,8 MěÚ Hranice 0,5-0,5 MěÚ Odry 7,3-7,3 Úřad městyse Suchdol nad Odrou 84,2-84,2 MěÚ Studénka MěÚ Nový Jičín 43,3-43,3 MěÚ Příbor MěÚ Kopřivnice 90,1-90,1 MěÚ Brušperk 94,5-94,5 Souhrn překročení www. ecological.cz 73

74 Magistrát města Frýdek-Místek 81,9-81,9 MěÚ Frýdlant nad Ostravicí 29,8-29,8 ObÚ Raškovice 5,7-5,7 ObÚ Dobrá ObÚ Hnojník 69,3-69,3 MěÚ Bílovec 82,6-82,6 MěÚ Velká Polom 94,1-94,1 Magistrát města Ostrava (Úřad městského obvodu Poruba) MěÚ Hlučín ObÚ Háj ve Slezsku Jihomoravský kraj 0,22 % Zlínský kraj. 2,85 % Olomoucký kraj.. 2,18 % Moravskoslezský kraj. 25,04 % Pro území výstavby plynovodu však tuto skutečnost nebereme jako omezující, neboť plynovod uvedenou situaci nezhoršuje. Zřejmá je skutečnost opačná, že totiž přivedení zemního plynu ke spalovacím zdrojům imisní stav ovzduší významně zlepšuje. C.1.3. Geologická stavba a hydrogeologické poměry Geologická charakteristika Geologické podloží v území je tvořeno převážně sedimenty spodního karbonu kulmem. Kvartérní sedimenty jsou v dané oblasti často typu denudačních oblastí podhorského reliéfu. Eluvia jsou kamenitá až písčito-hlinitá s úlomky. Eluvia břidlicových hornin bývají střípkatě kamenitá. Deluviální sedimenty jsou vyvinuty v morfologicky členitějších částech území, převážně jde o sedimenty kamenito-hlinité až hlinité. V nižších polohách se jedná o fluviální a eluviofluviální sedimenty vodních toků, tvořené hlinito-štěrkovými a písčito-štěrkovými akumulacemi. Ukládání plynovodu tak bude převážně v tomto typu sedimentů. Základovou půdu budou tvořit zeminy, které podle zrnitosti a fyzikálně mechanických vlastností zahrnují celou škálu zemin charakteru jílu různé plasticity www. ecological.cz 74

75 a konzistence, přes písky až po štěrky s různou příměsí jemnozrnných zemin a různou mírou ulehlosti. V některých místech však vystupují předkvartérní horniny blízko k povrchu území. Mocnost jejich zvětralin dosahuje 1 až 2 m. Celé území trasy plynovodu je tektonicky disponovanou oblastí. Jedná se o území s výskytem zlomů a dílčích dislokací, které vytvářejí detailnější kernou stavbu s možnými projevy seismické aktivity. V oblasti magurského nasunutí (kolem obce Koryčany) leží prostor plynovodu v synklinoriu, jehož hlavní osa se zvedá k severovýchodu. Charakteristickým rysem území je kerná vrchovina s intenzivními neotektonickými zdvihy. Terén je členitý strukturně a tektonicky podmíněný reliéf s úzkými hřbety s intenzivní periglaciální a holocénní modelací. V nejjižnější části trasa plynovodu prochází územím, které náleží k provincii Panonské, soustavě Vnitrokarpatské sníženiny, podsoustavě Vídeňská pánev (Czudek, 1972), jejíž severovýchodním výběžkem je celek Dolnomoravský úval s podcelky Dyjskomoravská pahorkatina a Dyjskomoravská niva. Údolí kolem obce Koryčany odděluje navzájem Ždánický les a Chřiby. Součástí Chřibů, podcelku Stupavská vrchovina, okrsku Chřibské hřbety, je oblast kolem obce Strabenice. Do tohoto území (mezi Kyjovem a Koryčany) zasahuje linie magurského nasunutí. Z hlediska regionálně geologického přísluší tato oblast ke ždánické flyšové jednotce. Popisovaná trasa plynovodu dále prochází východními úbočími Litenčínských vrchů, podle regionální geologie náležejícími již ke Karpatské soustavě. Z regionálně geologického hlediska kolem obce Střílky dochází ke styku vnějšího a magurského flyše. Z orografického hlediska náleží toto území Stupavské vrchovině. Z regionálně geologického hlediska kolem obce Střílky dochází ke styku vnějšího a magurského flyše. Z orografického hlediska náleží toto území Stupavské vrchovině. Okolí trasy kolem měst Chropyně Přerov prochází do Hornomoravského úvalu. Jde o plochou a rovinatou nivu řeky Moravy, která se dál u Přerova stýká s údolní nivou řeky Bečvy. Tato nížina odděluje od sebe dvě soustavy (Český masív a Karpatskou soustavu), vzájemně se lišící svým geologickým vývojem a tvary povrchu. Z širšího pohledu vystupuje na severní straně této části trasy Hrubý Jeseník, na východě na něj navazuje Nízký Jeseník. Západně vystupuje Drahanská vrchovina. Pásmo Karpat je v nejbližším okolí zastoupeno Litenčickými vrchy na jihu a na západě Hostýnskymi Beskydy. V oblasti kolem Přerova se uplatňují zlomové systémy severozápad- jihovýchod, které podmínily vznik Hornomoravského úvalu. Přibližně kolmo na ně probíhají hlavní linie karpatského systému (magurského a ždánického nasunutí). www. ecological.cz 75

76 V úseku Lipník nad Bečvou Bělotín je plynovod trasován územím Moravské Brány. Moravská brána tvoří významnou tektonickou propadlinu mezi Českou vysočinou a Karpaty. Na jihozápad od Přerova přechází Moravská brána pozvolna do Hornomoravského úvalu, na severovýchod plynule do Ostravské pánve. Po stránce geomorfologické můžeme Moravskou Bránu rozdělit na dvě základní části část oderskou a bečevskou (Hromádka). Jejich hranici tvoří rozvodí mezi těmito vodními toky. Trasa plynovodu prochází Bečevskou části Moravské Brány, která má mírně zvlněný reliéf (tzv.jezernickou pahorkatinou) a širokým údolím Bečvy. Podle orografických poměrů úsek trasy od uzlu Libhošť ve směru na Hať spadá do celku Podbeskydských pahorkatin příborská pahorkatina. V údolí řeky Odry trasa probíhá napříč oderskou části Moravské brány a v dalším úseku přechází do východních svahů Nízkého Jeseníku, podcelku Vítkovské vrchoviny. Kolem obce Vřesina území spadá do orografického celku Hlučínská tabule. Úsek 2 plynovodu od uzlu Libhošť ve směru na Třanovice přes Sklenov z geomorfologického hlediska patří Štramberské vrchovině. Z regionálně-geologického hlediska patří k podslezské jednotce. Kolem obce Janovice se zájmová oblast nachází v linii tektonického styku slezského a podslezského příkrovu vnějšího flyšového pásma Západních Karpat a kolem Žukova prochází v oblasti Podbeskydské pahorkatiny. Přírodní zdroje Do zájmového území zasahuje řada chráněných ložiskových území a těžených i netěžených ložisek/dobývacích prostorů. Jedná se jak o povrchovou, tak hlubinnou těžbu (uhlí, zemní plyn, štěrkopísek aj.). Newjvětší koncentrace těchto zdrojů je v Moravskoslezském kraji, v úseku 2 (černé uhlí, zemní plyn) a dále v úseku 1. Uvedené poměry jsou popsány dále a znázorněny graficky v příloze č.4. Trasa plynovodu dále prochází chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV)- Kvarter řeky Moravy, jak byla tato vyhlášena nař.vl.č. 85/1981 Sb. Průchod touto oblastí je ve dvou místech v úseku 1 a to v km 0,0-1,42 a dále 82,1-94,8. S trasou koliduje rovněž celkem šest ochranných pásem vodních zdrojů a tři ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů vod (Hodonín-Josefov, Horní Moštěnice a Klimkovice). V uvedených případfech je při realizaci záměru striktně dodržet individuelní správní i normativní právní akty, včetně všech omezení v nich obsažených. www. ecological.cz 76

77 Hydrogeologická charakteristika Hydrogeologicky prochází trasa plynovodu řadou hydrogeologických rajónů (HGR) a hydrogeologických útvarů podzemních vod.. V dané oblasti je mělký průlinový až průlino-puklinový oběh podzemní vody vázán převážně na aluviální sedimenty a prostředí eluviálního a deluviálního pokryvu. Litologicky je území tvořeno převážně kvarterními štěrkopísky, pískovci a slepenci, případně břidlicemi a drobami, se střední až vyšší propustností. Z toho důvodu je nezbytné při realizaci plynovodu zachovávat zásady ochrany vod, tak jak by tyto měly být obsaženy v havarijním plánu, schváleném příslušným vodoprávním úřadem. Přehled hydrogeologických poměrů hydrogeologické základní vrstvy na trase plynovodu je obsažen v tabulce 19. Tabulka 19- Přehled hydrogeologických poměrů v trase plynovodu Úsek/km HGR Transmis. m 2 /s Útvar podzemní vody 1/0,0-33, , 2250, Dolnomoravský Dolnomoravský úval, jižní část 1/33,0-47,0 úval, severní 22503, část Dolnomoravský úval, střední část 1/47,0-75,0 3230, Středomoravské < 10-4 Středomoravské Karpaty, severní Karpaty, severní část část 1/75-103,0 2220, Hornomoravský úval, severní část 1/ ,0 2211, Bečevská brána 1/ ,0 2212, Oderská brána 1/ , Flyš v 2/0,0-17,0 mezipovodí 3a/0,0-7,0 Odry 2/17,0-47,0 3212, Flyš v povodí Ostravice 2/47-52, , Flyš v povodí Olše 22203, Hornomoravský úval, střední část ,Bečevská brána , Oderská brána 32130, Flyš v mezipovodí Odry 32121, Flyš v povodí Ostravice , Flyš v povodí Olše litologie propustnost štěrkopísek průlinová Jílovce, slínovce Průlinopuklinová štěrkopísek průlinová štěrkopísek průlinová štěrkopísek průlinová Pískovce, Průlinoslepence puklinová Pískovce, slepence Pískovce, slepence Průlinopuklinová Průlinopuklinová www. ecological.cz 77

78 3a/7,0-22,0 3a/22-33,0 3b/3,0-16,9 3a/33,0 až 3b/3,0 2212, Oderská brána 6611, Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry , Oderská brána 66111, Kulm Nízkého < 10-4 Jeseníku v povodí Odry 66112, Kulm Nízk. Jeseníku v povodí Odrypovodí Opavy po ústí do Odry štěrkopísek průlinová Břidlice a droby puklinová Více jak 40% trasy plynovodu prochází současně katastrálními územími, řazenými mezi zranitelné oblasti ve smyslu nař.vl.č. 103/2003 Sb. Největší část těchto území se nachází v úseku 1 a dále v úseku 3a podle následujícího přehledu: Číslo úseku zranitelná oblast v km 1 0,0 43,0 55,0 60,0 80,0-103,0 140,0 konec úseku 1 (km 157,3) 2. 0,0 9,0 (navazuje na úsek 1) 3a 0,0 33,0 (navazuje na úsek 1) Přehled zranitelných oblastí ČR je na obrázku 11. Trasa plynovou prochází celou řadou záplavových území, jak uvádí tabulka 20. Uvedená skutečnost má význam zejména pro období realizace plynovodu, kdy pokládka v daném území může být (při povodních) znemožněna. Mimo období povodní by se podzemní voda ve stavebních výkopech mohla objevit pouze v období zvýšených srážek a jarního tání. Průběžně je nutno dbát zejména na křížení plynovodu s ochrannými pásmy vodních zdrojů a územími CHOPAV. Zde je nezbytné dodržet podmínky dané v jednotlivých rozhodnutích (nově opatřeních obecné povahy ) pro ochranná pásma vodních zdrojů, event. v normativních právních aktech, vydaných k těmto skutečnostem (např. nař.vl. č. 85/1981 Sb.- CHOPAV Kvartér řeky Moravy). Ochranná pásma vodních zdrojů uvádí tabulka 21. www. ecological.cz 78

79 Obrázek 11- Zranitelné oblasti na území ČR Trasa plynovodu Tabulka 20- Záplavová území v trase plynovodu při průtocích Q100 Úsek staničení [km] kraj obec vodní tok 1 43,9-44,00 Jihomoravský Kyjov Kyjovka 1 50,69-50,72 Zlínský Koryčany Kyjovka 1 58,37-58,48 Zlínský Chvalnov-Lísky Litava 1 82,13-84,15 Olomoucký Kojetín Morava 1 84,15-89,53 Zlínský Kyselovice, Chropyně, Bezměrov Morava, Moštěnka Žalkovice, 1 89,9-91,85 Zlínský Kyselovice Moštěnka 1 91,85-93,96 Olomoucký Říkovice, Vlkoš Moštěnka 1 99,0-99,29 Olomoucký Beňov Moštěnka 1 99,68-100,65 Olomoucký Beňov Moštěnka 109, ,93 Olomoucký Osek nad Bečvou Bečva 1 109,99-110,05 Olomoucký Osek nad Bečvou Bečva 1 110,34-110,83 Olomoucký Osek nad Bečvou Bečva 1 144,84-146,2 Moravskoslezský Suchdol nad Odrou, Mankovice, Jeseník nad Odrou Odra www. ecological.cz 79

80 1 147,32-152,39 Suchdol nad Odrou, Moravskoslezský Kunín Odra 2 3,20-3,30 Moravskoslezský Sedlnice, Příbor Sedlnice 2 6,68-6,95 Moravskoslezský Příbor Lubina 2 12,41-12,52 Moravskoslezský Fryčovice Ondřejice 2 22,67-22,69 Moravskoslezský Frýdek-Mistek Olešná 2 29,90-30,05 Moravskoslezský Pržno Ostravice 2 39,12-39,52 Moravskoslezský Raškovice, Vyšní Lhoty Morávka 2 varianta 6,96-7,56 Raškovice, Vyšní Moravskoslezský Lhoty Morávka 2 44,78-44,84 Moravskoslezský Vojkovice Lučina 2 51,19-51,27 Moravskoslezský Třanovice Stonávka 3a 5,75-7,69 Moravskoslezský Studénka, Pustějov, Bartošovice Odra Velké Albrechtice, 3a 16,40-16,98 Moravskoslezský Bravantice Bílovka 3a 28,38-28,60 Moravskoslezský Čavisov Porubka 3b 4,48-5,80 Moravskoslezský Kozmice, Háj ve Slezku Opava Tabulka 21- Ochranná pásma vodních zdrojů a přírodních léčivých zdrojů Úsek staničení [km] kraj obec název OP Stupeň ochrany 1 7,13-8,5 Jihomoravský Prušánky OPPLZ Hodonín - II. Josefov 1 8,88-9,28 Jihomoravský Prušánky OPPLZ Hodonín - II. Josefov 1 39,60-40,84 Jihomoravský Kyjov PHO 2 II. 1 83,78-84,15 Olomoucký Kojetín PHO 2b II. 1 84,15-91,85 Zlínský Bezměrov, PHO 2b II. Chropyně, Kyselovice, Žalkovice 1 94,63-96,15 Olomoucký Horní Moštěnice, OPPLZ Horní Moštěnice IIB Přestavlky, Dobrčice, 1 96,15-104,7 Olomoucký Horní Moštěnice, Dobrčice, Beňov, Želatovice, Podolí, Tučín OPPLZ Horní Moštěnice IIA 1 103,9-107,1 Olomoucký Tučín, Pavlovice u Přerova, Sušice 1 104,7-106,2 Olomoucký Tučín, Pavlovice u Přerova 1 108,15-108,65 OPVZ Radslavice OPPLZ Horní Moštěnice Olomoucký Sušice OPVZ Sušice II. II. IIB www. ecological.cz 80

81 1 138,34-138, ,48-143,08 Olomoucký Bělotín PHO 2b II. Moravskoslezský Vražné, Jeseník nad Odrou PHO 2b 1 143,08 - Moravskoslezský Jeseník nad Odrou PHO 2a II. 143, ,95 - Moravskoslezský Jeseník nad Odrou PHO 2b II. 144,88 3a 17,6-19,7 Moravskoslezský Bravantice OPPLZ Nový darkov - Klimkovice II. 3a 33,18-34,75 Moravskoslezský Velká Polom, Ostrava, Dobroslavice PHO 2b II. II. Střety plynovodu s ochrannými pásmy, územími CHOPAV a dalšími jevy (ochrana přírody) jsou současně předmětem mapové dokumentace, uvedené v příloze 4. Území CHOPAV, které trasa plynovodu kříží, se nachází pouze v úseku 1 této trasy. Jedná se o zmíněnou CHOPAV Kvartér řeky Moravy, kterou trasa plynovodu prochází ve dvou místech a to Staničení, km 0,0 1,42 (ORP Břeclav) a dále.. 82,1 94,8 (ORP Kroměříž a Přerov) Přechod plynovodu větším z uvedených křížení je znázorněn na obrázku 12. C.1.4. Nerostné suroviny V trase plynovodu a její bezprostřední blízkosti se nachází několik těžených ložisek nerostných surovin. Nachází se zde rovněž celá řada chráněných ložiskových území (CHLÚ), zejména v úseku 2 (černé uhlí, zemní plyn). Co se týče dobývacích prostorů (DP), ať už těžených nebo netěžených, jejich největší množství lze opět nalézt v úseku 2 a dále i v úseku 1 (zvláště jeho jižní části). V části 3a, 3b se DP nevyskytují. Vlastní území pro stavbu se tak nachází ve stanovených dobývacích prostorech, chráněných ložiskových územích, chráněných územích pro zvláštní zásahy do zemské kůry i v územích bilancovaných výhradních a nevýhradních ložisek dle zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon ve znění změn a doplňků. Přehled těchto skutečností uvádí následující tabulky 22, 23, 24, 25. www. ecological.cz 81

82 Obrázek 12- Průchod plynovodu přes území CHOPAV v km 82,1 až 84,8 Trasa plynovodu Tabulka 22- Chráněná ložisková území v trase plynovodu Úsek staničení [km] název chráněného ložiskového území těžená surovina Identifikační číslo 1 0,0-0,08 Tvrdonice ropa, zemní plyn ,0-1,77 Hrušky - PZP zemní plyn ,0-1,77 Hrušky-PZP zemní plyn ,0-1,82 Tvrdonice podzemní zásobník plynu 1 0,0-5,59 Břeclav lignit ,59-12,18 Hodonín lignit ,91-9,26 Průšánky 1 zemní plyn ,36-10,7 Dolní Bojanovice I. ropa, zemní plyn ,7-27,58 Následovice ropa, zemní plyn ,77-28,24 Následovice ropa, zemní plyn www. ecological.cz 82

83 1 145,37-146,73 Mankovice štěrkopísek ,04-157,35 Čs. část Hornoslezské pánve 2 0,0-52,095 Čs. část Hornoslezské pánve černé uhlí, zemní plyn černé uhlí, zemní plyn ,08-9,97 Příbor zemní plyn ,03-38,02 Janovice u Frýdku-Místku zemní plyn ,95-52,095 Hradiště zemní plyn varianta 3,14-5,02 Janovice u Frýdku-Místku zemní plyn a 0,0-3,1 Čs. část Hornoslezské pánve 3b 12,8-16,897 Čs. část Hornoslezské pánve černé uhlí, zemní plyn černé uhlí, zemní plyn Tabulka 23- Dobývací prostory nerostných surovin v trase plynovodu Úsek Staničení [km] název dobývacího prostoru těžená surovina stav dobývacího prostoru Identifikační číslo 1 0,0-0,08 Tvrdonice ropa, zemní plyn těžený ,08-1,79 ropa, zemní plyn, Hrušky (lignit) těžený ,79-1,92 Tvrdonice ropa, zemní plyn těžený ,9-9,15 Prušánky 1 zemní plyn těžený ,0-9,82 Příbor zemní plyn těžený ,62-15,48 Staříč černé uhlí těžený ,03-38,02 Janovice zemní plyn neznámý ,68-51,85 Žukov zemní plyn těžba zastavena varianta 3,14-5,02 Janovice zemní plyn neznámý Tabulka 24- Chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry v trase plynovodu Úsek staničení [km] název chráněného území pro ZZZK těžená surovina Identifikační číslo 1 0,0-0,08 Tvrdonice (PZP) podzemní zásobník plynu, ropa 1 0,0-0,08 Moravská Nová Ves (PZP) podzemní zásobník plynu, ropa 1 0,0-1,77 Hrušky-PZP podzemní zásobník plynu, zemní plyn 1 1,79-1,92 Břeclav podzemní zásobník plynu, ropa www. ecological.cz 83

84 Tabulka 25- Ložiska nerostných surovin v trase plynovodu Úsek staničení [km] typ ložiska nerostných surovin název ložiska nerostných surovin těžená surovina Identifikační číslo 1 0,0-0,98 výhradní bilancované Hrušky ropa ,0-0,99 výhradní bilancované pozemní Hrušky zásobník plynu ,08-1,77 výhradní bilancované pozemní Hrušky zásobník plynu ,08-1,77 výhradní bilancované Hrušky ropa ,08-1,77 výhradní bilancované Hrušky (Tvrdonice) - PZP ropa ,0-12,11 výhradní bilancované Hodonín - Břeclav lignit ,96-13,28 prognózní neschválené 1 13,28-14,5 prognózní neschválené ,7-27,58 27,77-28,24 84,95-85,48 85,37-85,61 85,61-86,16 85,65-86,42 88,79-89,64 90,03-90,89 91,26-91,85 91,85-91,92 92,09-92,61 110,16-110,65 121,45-122,07 127,62-127,63 130,98-133,07 Starý Poddvorov Starý Poddvorov cihlárenské suroviny cihlárenské suroviny výhradní bilancované Karlín ropa, zemní plyn výhradní bilancované Karlín ropa, zemní plyn prognózní neschválené prognózní negativní neperspektivní prognózní negativní neperspektivní prognózní neschválené prognózní neschválené prognózní neschválené prognózní neschválené prognózní neschválené prognózní neschválené nevýhradní prognózní neschválené prognózní neschválené prognózní neschválené Bezměrov Plesovec Plesovec Bezměrov Kyselovice Kyselovice Kyselovice- Kanovsko Kyselovice- Kanovsko Žalkovice- Kanovsko Oldřichov na Moravě Jezernice-Velká Jezernice-Velká Bělotín štěrkopísek štěrkopísek štěrkopísek štěrkopísek štěrkopísek štěrkopísek štěrkopísek štěrkopísek štěrkopísek štěrkopísek cihlárenské suroviny cihlárenské suroviny cihlárenské suroviny ,41-146,68 výhradní bilancované Mankovice štěrkopísek ,97-8,62 výhradní bilancované Příbor-západ černé uhlí ,97-9,82 výhradní bilancované Příbor-Klokočov zemní plyn www. ecological.cz 84

85 ,62-13,59 13,59-19,48 14,74-21,63 výhradní bilancované Příbor-východ černé uhlí výhradní bilancované Důl Paskov, z. Staříč černé uhlí výhradní bilancované Lískovec-Staříč zemní plyn ,29-31,12 prognózní schválené Kozlovice - Janovice černé uhlí ,2-27,4 prognózní schválené 2 2 2, varianta 2, varianta 2, varianta 2, varianta 2, varianta 2, varianta ,12-34,68 28,79-29,43 prognózní schválené Janovice u Frýdku-Místku Janovice u Frýdku-Místku zemní plyn zemní plyn nevýhradní Metylovice štěrkopísek ,0-1,53 prognózní schválené 0,0-5,12 prognózní schválené 3,24-4,9 výhradní bilancované 4,47-5,68 prognózní schválené Janovice u Frýdku-Místku Kozlovice - Janovice Janovice u Frýdku-Místku Janovice u Frýdku-Místku zemní plyn černé uhlí zemní plyn zemní plyn ,7-6,97 nevýhradní Záhoří štěrkopísek ,4-7,59 nevýhradní Vyšní Lhoty štěrkopísek ,2-37,84 39,35-39,54 46,24-52,095 51,75-51,8 výhradní bilancované Janovice u Frýdku-Místku zemní plyn nevýhradní Vyšní Lhoty štěrkopísek výhradní bilancované Žukovský hřbet černé uhlí výhradní bilancované Žukov (Třanovice) zemní plyn a 1,36-1,95 nebilancované Bartošovice štěrkopísek, cihlárenské sur a 8,19-8,76 nebilancované Butovice štěrkopísek b 11,5-11,6 výhradní bilancované Darkovice štěrkopísek b prognózní negativní 14,0-14,8 neperspektivní Hať - Karlovice štěrkopísek b 13,78 - výhradní bilancované Šiheřovice černé uhlí b 16,897 15,19-15,54 prognózní negativní neperspektivní Hať - sever štěrkopísek www. ecological.cz 85

86 C.1.5. Geomorfologie Z geomorfologického hlediska (Demek, 1987) zasahují na dané území celkem čtyři provincie, jakožto geomorfologické jednotky. Jedná se o provincii Západní Karpaty, Západopanonská pánev, Česká vysočina a Středoevropské nížiny. Největší část trasy se nachází v provincii Západní Karpaty a to téměř celý úsek 1 (od km 7,0), celý úsek 2 a dále část úseku 3a (km 0,0 až 21,0). V provincii Západní Karpaty prochází trasa plynovodu subprovinciemi Vnější Západní Karpaty tvořené flyšem a Vněkarpatské sníženiny. Odpovídající geomorfologické oblasti jsou zde -Středomoravské Karpaty -Západobeskydské podhůří a -Západní vněkarpatské sníženiny. Západní Karpaty jsou geomorfologickou provincií geomorfologického subsystému Karpat na území Česka, Slovenska, Rakouska, Polska a Maďarska. Táhnou se v délce asi 500 km od Dolního Rakouska (německy Niederösterreich) po Kurovské neboli Tyličské sedlo (polsky Przełęcz Tylicka) na slovensko-polských hranicích. Největší šířka je cca 200 km, nejvyšší vrchol - Gerlachovský štít m n.m. v Tatrách. Typy georeliéfu území Karpatské provincie určily především kerné poklesy okrajových částí České vysočiny spjaté s rozsáhlou mořskou záplavou a s násuny vnějších karpatských příkrovů. Dnešní vzhled dotvořila především eroze povrchové vody v průběhu kvartéru, která se dobře uplatňovala na málo odolném horninovém podloží. Nejrozsáhlejší geomorfologickou jednotku zde představuje Hornomoravsaký úval. Jedná se o širokou příkopovou propadlinu, která ve směru SSZ JJV hluboko proniká do České vysočiny. Její výplň tvoří nezpevněné mořské sedimenty z období neogénu, kvartérní nivní sedimenty, sprašové návěje a náplavové kužely toků, přitékajících z okrajových vrchovin. Z této sedimentární výplně vystupuje několik drobných izolovaných ostrůvků tvořených krystalinikem s obalem prvohorních sedimentů. V Hornomoravském úvalu dominuje mírně zvlněný nížinný georeliéf. Z hlediska reliéfu zaujímají poněkud svébytné postavení jeskyně a propasti, zejména v Olomouckém kraji. Představují zde krasové jevy a útvary v karbonátových horninách. Ty jsou v tomto území reprezentovány především vápenci. Jejich vývoj je shodný s geomorfologickým celkem, jehož jsou součástí. Krasové procesy probíhaly v závislosti na řadě www. ecological.cz 86

87 geologických, litologických a klimatických faktorů. V těchto specifických podmínkách byly řadou procesů vytvořeny primární a sekundární krasové jevy. Subprovincii Vnější Západní Karpaty lze řadit do předneogenních provrásněných oblastí na rozdíl od Vněkarpatských sníženin, patřících do oblastí, pokrytých neogénem. Vnější Západní Karpaty jsou tvořeny svrchnokřídovými až oligocenními mořskými uloženinami pískovců a jílovců, v menší míře i slepenců, často s výrazným, mnohonásobně se střídajícím zvrstvením - tedy uloženinami typického flyše. V oblasti Slovenska a Polska se mezi Vnějšími a Centrálními Západními Karpaty nachází i takzvané bradlové pásmo. Tvořené šupinami jurských a křídových vápenců v mladším slínitém a flyšovém obalu. Subprovincie Vněkarpatské sníženiny obepínají zevně celé karpatské pohoří. Jsou obvykle považovány za součásti jednotlivých provincií Karpat, tj. západokarpatské, východokarpatské a jihokarpatské sníženiny. Kromě západokarpatských vnějších sníženin ale není možné nalézt jejich exaktní zařazení v geomorfologickém členění. Na území České republiky jsou Vněkarpatské sníženiny geomorfologickou subprovincií geomorfologické provincie Západní Karpaty. Probíhají od Znojma k Ostravě. Na území České republiky se člení na: Západní Vněkarpatské sníženiny Severní Vněkarpatské sníženiny. Vněkarpatské sníženiny jsou pokryty neogénem, který představuje potektonickou formaci, postiženou především radiální tektonikou (flexury a poklesy). Nejjižnější část trasy (úsek 1, km 0,0 7,0) se nachází v provincii Západopanonská pánev, subprovincii Vídeňská pánev a v oblasti Jihomoravská pánev. Západopanonská pánev se nachází převážně na rakouském území, do ČR vybíhá pouze v jihovýchodní části Moravy jako součást subprovincie Vídeňská pánev. Vídeňská pánev (německy Wiener Becken, slovensky Viedenská kotlina) je geneticky tektonickou sníženinou, která je složitým systémem zlomů rozdělena na hrásťovo-příkopový systém. Sedimenty, které jsou mořskými usazeninami středního a svrchního miocénu, obsahují ložiska lignitu a ropy. Pánev na území ČR vybíhá severním výběžkem podél toku Moravy k Napajedlům, osu tvoří Dyjsko-moravská niva, kterou lemují nížinné pahorkatiny s erozně-akumulačním povrchem. Zbývající (převážná) část úseku 3a (km 21,0 až 35,5) se nachází v provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko- jesenická soustava a v oblasti Jesenická oblast. Česká www. ecological.cz 87

88 vysočina je zastoupena zejména hornatinami a vrchovinami, jež jsou součástí jesenické podsoustavy krkonošsko-jesenické soustavy. Geologické podloží tvoří Český masiv. Dnešní podoba georeliéfu České vysočiny je výsledkem dlouhodobého geomorfologického vývoje, který probíhal v různých fyzickogeografických podmínkách. Je představován složitou mozaikou tvarů různého původu, jež byly vytvořeny během tří klíčových vývojových etap. Byla to paleogenní denudace spjatá se zarovnáním zemského povrchu, kerné pohyby zemské kůry vyvolané alpinským vrásněním v neogénu a kryogenní modelace během opakovaného zalednění v pleistocénu. Úsek 3b se nachází prakticky celý v provincii Středoevropské nižiny, subprovincie Středopolské nížiny, oblast Slezská nížina. Středoevropská nížina, v některých zemích nazývaná též Severoevropská nížina, případně Severoněmecká nížina (německy Norddeutsches Tiefland), je rozsáhlá nížina, která se táhne od nizozemského pobřeží Severního moře na západě až po východní hranici Polska. Hranice mezi Středoevropskou a Východoevropskou nížinou vede podle polských geografů od východního konce Gdaňské zátoky na jihovýchod přes města Olsztyn a Łomża do údolí Bugu, který tvoří hranici Polska s Běloruskem a Ukrajinou. Nejvyšším bodem oblasti Slezská nížina, subprovincie Středopolské nížiny a provincie Středoevropské nížiny je vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec. Ve všech uvedených provinciích a jejich částech, tak jak se v trase plynovodu vyskytují, začal do georeliéfu, od počátku rozvoje zemědělství v neolitu, zasahovat člověk.. Lidská společnost urychlovala nebo zpomalovala průběh přírodních geomorfologických pochodů a vytvářela antropogenní tvary. V současné době se intenzita antropogenních pochodů vyrovnává intenzitě přírodních reliéfotvorných pochodů. Urychlení pozorujeme především u svahových a fluviálních pochodů. V důsledku odlesnění a zemědělství se značně zvýšila intenzita eroze půdy. Její produkty se pak ukládají v údolních nivách řek. Rovněž většina sesuvů je dnes spojena s antropogenním působením. Ke zpomalení geomorfologických pochodů pak dochází např. při úpravách a regulaci vodních toků. Na utváření reliéfu se výrazně uplatňují i tvary, vzniklé lidskou činností. Jedná se o montánní tvary v oblastech těžby rud, či deprese v místech pískoven, štěrkoven či hliníků. Současný stav území je potom výsledkem všech těchto přírodních jevů a antropogenních činností. V Jihomoravském kraji prochází trasa rovinným, zemědělsky obdělávaným terénem, s pozemky ZPF vysoké třídy ochrany, místy s vinicemi a sady a dále mírně zvlněným až www. ecological.cz 88

89 zvlněným terénem. U hranice kraje je terén poměrně členitý, místy s lesními komplexy. Podle dřívějšího členění (Czudek, 1972) prochází trasa plynovodu v prostoru od obce Tvrdonice územím, které náleží k provincii Panonské, soustavě Vnitrokarpatské sníženiny, podsoustavě Vídeňská pánev. Jejím severovýchodním výběžkem je celek Dolnomoravský úval s podcelky Dyjskomoravská pahorkatina a Dyjskomoravská niva. Ve Zlínském kraji se jedná o průmyslově zemědělskou oblast. Terén je zvlněný, místy málo přehledný, částečně až rovinatý. U přechodu vodního toku Morava je nutno zvážit možnost využití rezervního místa na stávající konstrukci vrchního přechodu. Údolí kolem obce Koryčany odděluje navzájem Ždánický les a Chřiby. Součástí Chřibů, podcelku Stupavská vrchovina, okrsku Chřibské hřbety, je oblast kolem obce Strabenice.Do tohoto území (mezi Kyjovem a Koryčanami) zasahuje linie magurského nasunutí. Z hlediska regionálně geologického přísluší tato oblast ke ždánické flyšové jednotce. Dále trasa prochází východními úbočími Litenčínských vrchů, podle regionální geologie náležejícími již ke Karpatské soustavě. V kraji Olomouckém prochází trasa plynovodu rovněž pouze mírně zvlněným terénem. Je zde velké množství přechodů silnic, několik přechodů dálnice, několikanásobné křížení stávajícího plynovodu, nadzemního vedení VVN a řada křížení s vodními toky. Rovněž zde je vhodné zvážit možnost přechodu vedení vrchem, ve vazbě na způsob průchodu stávajícího plynovodu. Okolí trasy kolem měst Chropyně Přerov prochází do Hornomoravského úvalu. Jde o plochou a rovinatou nivu řeky Moravy, která se dál u Přerova stýká s údolní nivou řeky Bečvy. Tato nížina odděluje od sebe dvě soustavy (Český masív a Karpatskou soustavu), vzájemně se lišící svým geologickým vývojem a tvary povrchu. Na severu území vystupuje Hrubý Jeseník, na východě na něj navazuje Nízký Jeseník. Západně vystupuje Drahanská vrchovina. Pásmo Karpat je v nejbližším okolí zastoupeno Litenčickými vrchy na jihu a na západě Hostýnskymi Beskydy. V úseku Lipník nad Bečvou Bělotín je plynovod trasován územím Moravské Brány. Trasa v Moravskoslezském kraji je vedena převážně po orné půdě spíše nižší bonity, prochází oplocenou oborou VFU Brno (úsek 1, km 149,25-151,2) a na několika místech obchází lesní komplexy a prochází mimolesní zelení. Začátek trasy úseku 2 plynovodu Moravia vede v převážně rovinatým až mírně zvlněným terénem. V dalším průběhu místy prochází lesními úseky zvlněným až svahovitým terénem (zejména u vodních toků). Větev plynovodu od uzlu Libhošť ve směru na Třanovice přes Sklenov (úsek 2) patří Štramberské vrchovině. Z regionálně-geologického hlediska patří k podslezské jednotce. www. ecological.cz 89

90 Kolem obce Janovice se zájmová oblast nachází v linii tektonického styku slezského a podslezského příkrovu vnějšího flyšového pásma Západních Karpat a kolem Žukova prochází Podbeskydskou pahorkatinou. Trasa plynovodu zde postupuje k přechodu řeky Ostravice (km 29,95) zvlněným až svahovitým terénem, prochází menšími lesními úseky, klesá k inundačnímu údolí vodního toku Morávka a pokračuje v souběhu s přivaděčem Morávka Žermanice, který v km 42,1 přechází. Zbytek trasy vede v mírně zvlněném terénu bez větších překážek. V úseku 3a, resp. 3b vede trasa převážně zvlněným terénem k meandru toku Odry (oblast NATURA 2000), dále cca 10 km v souběhu s dálnicí D1. V další části pokračuje zvlněným zemědělsky obdělávaným terénem a za Děhylovem sestupuje do nivy vodního toku Opava. Dále pokračuje opět zvlněným terénem až na státní hranici. C.1.6. Hydrologické poměry Z hydrologického hlediska prochází trasa plynovodu evropským rozvodím mezi dvěma úmořími a to úmořím -Černého moře a -Baltského moře. Rozvodí mezi těmito úmořími prochází jihozápadně od obce Bělotín, ve staničení plynovodu km 133,0. Severně od tohoto rozvodí se jedná o povodí Odry, jakožto vodního toku I. řádu. Jižně od něj (tj. v úseku 1, km 0,0 až 133,0) se jedná o povodí Dunaje, jakožto vodního toku I. řádu, resp. Moravy (tok II. řádu). Trasa plynovodu kříží desítky vodních toků, přičemž u většiny z nich je křížení řešeno podchodem pod tokem (shybka, protlak). Ke křížení vodních toků plynovodem dochází vesměs pouze v jednom profilu. Výjimkou je Odra (křížení ve třech profilech), Moštěnka (křížení ve dvou profilech) a některé další. V případě Odry se jedná o tato křížení (dle staničení plynovodu) -úsek 1.. km 144,95 -úsek 1 km 149,25 -úsek 3a km 6,6 V případě Moštěnky jsou obě křížení v úseku 1 a to v km 93,25 a 99,0. Charakteristika zásadních významných toků (vyhl.č. 470/2001 Sb.), křížících plynovod je v tabulce 26. www. ecological.cz 90

91 Tabulka 26- Charakteristika zásadních vodních toků, křížících plynovod Úsek/km Název Č.h.p. Správce Profil/ Poznámka toku toku Q a, m 3 /s 1/43,9 Kyjovka Povodí Moravy,s.p. Kyjov/ 0,30 Stávající přechod shybkou 1/83,7-83,8 Morava Kroměříž/ 51,3 Stávající přechod vrchem 1/86,5 Malá Bečva Ústí/3,36 Stávající přechod shybkou 1/93,25 a 99,0 Moštěnka Ústí/ 1,23 Stávající přechod vrchem 1/110,8 Bečva Dluhonice/ 17,3 Stávající přechod shybkou 1/111,1 Strhanec nad Strhancem II Osek nb/ 4,5 Stávající přechod vrchem 1/2křížení 3a/6,6 Odra Povodí Odry, s.p. Svinov/ 13,7 Stávající přechody shybkami 2/29,95 Ostravice Sviadnov/ 11,0 Stávající přechod shybkou 2/39,2 2varianta/7,25 Morávka Ústí/3,73 Stávající přechod shybkou 3b/4,57 Opava Děhylov/ 17,6 Kyjovka nazývaná též Stupava je vodní tok IV. řádu. Pramení u obce Staré Hutě, okres Uherské hradiště, na jižním svahu kopce Vlčák (512 mn.m.) v Chřibech. Je to levostranný přítok Dyje, do které se vlévá u města Lanžhot v nadmořské výšce 150 mn.m. Délka toku je 86,7 km. Plocha povodí měří 665,8 km². Na tomto vodním toku se nachází Vodní nádrž Koryčany. Jejími levobřežními přítoky jsou zejména Kratinka a Hruškovice, pravobřežní přítoky představují Šardický potok, Mutěnický potok, Prušánka a Svodnice. Průměrný odtok v povodí činí 0,0016 m 3 s -1 km -2. Průměrné průtoky Q a jsou následující: -profil VD Koryčany. 0,10 m 3 /s -profil Kyjov.. 0,30 m 3 /s -profil ústí do Dyje 1,09 m 3 /s Morava je vodním tokem II. řádu. Je to nejdůležitější moravská řeka, která protéká jejím územím od severu na jih, je levým přítokem Dunaje. Je dlouhá 354 km (z toho 269,6 km na území České republiky). Povodí má rozlohu km² (z toko ,4 km² na území České republiky). Pramení pod vrcholem Králického Sněžníku na území obce Dolní Morava v www. ecological.cz 91

92 katastrálním území Velká Morava, v nadmořské výšce 1380 m v upravené studánce. V Jeseníkách přibírá tři větší toky: Krupá, Branná a Desná. Pak protéká Branenskou vrchovinou a kolem Zábřehu, kde se do ní vlévá Moravská Sázava. Následuje první meandrující úsek Litovelské Pomoraví. Zde se do Moravy vlévá Třebůvka, Oskava a Trusovický potok. V Troubkách u Přerova se do ní vlévá Bečva, která odvádí vody z jižní části Moravskoslezských Beskyd. Pokračuje na jih a protéká moravským Slováckem. Následuje druhý meandrující úsek mezi Bzencem Přívozem a Rohatcem, kde protéká územím Moravská Sahara. Zde u obce Rohatec začíná tvořit společnou česko-slovenskou státní hranici. Tuto hranici tvoří až k nejjižnějšímu bodu katastrálního území města Lanžhot, kde se stéká s Dyjí. Morava pak dále teče jižním směrem, kde až po soutok s Dunajem u Bratislavy-Devína tvoří rakousko-slovenskou státní hranici. Průměrné průtoky Q a jsou následující: -profil Moravičany. 17,80 m 3 /s -profil Olomouc (N.Sady).. 27,1 m 3 /s -profil Kroměříž. 51,3 m 3 /s -profil ústí do Dunaje.. 120,0 m 3 /s Stávající situace přechodu Moravy vrchem v km 83,7-83,8 je zřejmá z obrázku 13 a 14. Obrázek 13- Stávající přechod Moravy v blízkosti Chropyně www. ecological.cz 92

93 Obrázek 14- Rezervní místo na konstrukci přechodu vodního toku Morava Malá Bečva je vodním tokem ve vodním díle. Jedná se o náhon, odbočující z Bečvy na jezu Troubky. Odběr do náhonu je regulován stavidly podle manipulačního řádu. Kapacita koryta Malé Bečvy je max. 3,36 m 3 /s. Malá Bečva zajišťuje napájení rybniční soustavy a dodávku průmyslovým odběratelům v okolí. Prochází EVL Morava-Chropyňský luh. Vyúsťuje do Moštěnky v Plešovci Moštěnka je vodním tokem III. řádu. Představuje levostranný přítok řeky Moravy, protéká Olomouckým a Zlínským krajem v České republice. Tento významný vodní tok má celkovou délku 45,6 km. Plocha jejího povodí měří 354,6 km². Moštěnka pramení východně od města Bystřice pod Hostýnem na západním úbočí Kelčského Javorníku (865 m), který je nejvyšším vrcholem Hostýnských vrchů, v nadmořské výšce 784,7 m. V Dřevohosticích se do ní vlévá říčka Bystřička a v Domaželicích Šišemka. Poté se její tok stáčí na jih. Před Kroměříží se stéká s Malou Bečvou, a poté se vlévá do Moravy v nadmořské výšce 189,3 m. Průměrný průtok u ústí činí 1,23 m³/s.přechod Moštěnky vrchem v km 99,0 je na obrázku 15. Bečva je vodním tokem III. řádu. Je to největší levostranný přítok řeky Moravy. Délka www. ecological.cz 93

94 toku řeky činí 61,5 km. Plocha povodí měří 1625,7 km². Obrázek 15- Přechod Moštěnky v km 99,0 Bečva vzniká soutokem Vsetínské a Rožnovské Bečvy ve Valašském Meziříčí. Oba vodní toky pramení na svazích Vysoké, Vsetínská Bečva (též označována jako Horní Bečva) na jižních a Rožnovská Bečva (též označována jako Dolní Bečva) na severních svazích. Z přítoků Bečvy jsou zásadní tyto: levostranné Loučka, Juhyně, pravostranné Mřenka, Velička, Jezernice Průměrné průtoky Q a jsou následující: -profil Teplice n/b. 15,3 m 3 /s -profil Dluhonice. 17,3 m 3 /s -profil ústí do Moravy. 17,5 m 3 /s Situace v místě křížení (km110,8) s Bečvou, podél TU 173 je zřejmá z obrázku 16. www. ecological.cz 94

95 Obrázek 16- Místo křížení s Bečvou, podél TU 173 Osek II Strhanec je vodním tokem, tekoucím ve vodním díle (náhon), jehož průtoky jsou manipulačním řádem Oseckého jezu na Bečvě (ř.km 24,666) nastaveny na 4,5 m 3 /s a to s ohledem na povolené odběry vody z náhonu. V místě křížení s plynovodem (km 111,1) se jedná o EVL Bečva- Žebračka s lokalitou velevruba tupého (Unio crassus) a silnou populací vzácných hrachovek říčních (Pisidium amnicum) a hrachovky nepatrné (P. moitessierianum). Náhon Strhanec se pak vrací zpět do řeky Bečvy částečně u Sokolovny v Přerově a částečně za městem (u Prechezy). Přechod Strhance v km 111,1 vrchem znázorňuje obrázek 17. Odra je vodním tokem I. řádu. Pramení v Česku a teče přes západní Polsko, dále vytváří severní 187 km dlouhou hranici mezi Polskem a Německem. Vlévá se do Baltského moře. Její celková délka je 854 km, z toho 112 km v České republice. Odra odvádí vodu ze km², z toho v Polsku (89 %), 7217 v České republice (6 %) a 5587 v Německu (5 %). Odra pramení pod Fidlovým kopcem v Oderských vrších na Moravě (Olomoucký kraj), v Česku protéká českou částí Slezska (Moravskoslezský kraj) do Polska. Nejvyšší průtok je na jaře. V létě hladina klesá, ale pokles je střídán občasnými vzestupy v důsledku dešťů. V zimě průtok začíná souvisle stoupat. Průměrný průtok nedaleko www. ecological.cz 95

96 ústí činí 480 m³/s a maximální 3000 m³/s. Vzestupy hladiny na horním toku činí 6 až 7 m a na středním 4 až 5 m. K velkým povodním došlo v letech 1854, 1930, 1938, V silných zimách zamrzá. Obrázek 17- Přechod Strhance v k.ú. Osek nad Bečvou Pohled na Odru v místě křížení s plynovodem je na obrázku 18. Průměrné průtoky Q a jsou následující: -profil Odry... 3,6 m 3 /s -profil Svinov... 13,7 m 3 /s -profil Bohumín.. 48,2 m 3 /s Ostravice je vodním tokem II. řádu. Její délka 65,1 km a plocha povodí je 827,4 km 2. Vzniká soutokem Černé a Bílé Ostravice u obce Staré Hamry v Moravskoslezských Beskydech. Černá Ostravice pramení na jižním svahu Smrkoviny, která leží západně od osady Bílý Kříž, Bílá Ostravice pramení na úbočí vrcholku Čarták, který leží západně od Bumbálky. Na horním toku řeky leží přehradní nádrž Šance. Dále protéká Frýdlantem nad Ostravicí, www. ecological.cz 96

97 Paskovem, Frýdkem-Místkem a Ostravou. Tam se vlévá jako pravostranný přítok do řeky Odry. Obrázek 18- Odra, úsek 3a, km 6,6, pohled ve směru staničení Nejvýznamnější přítoky Ostravice (levý/pravý) pod přehradou Šance jsou tyto: Mazák (P) Bučací potok (L) Sepetný (P) Řasník se Stříbrníkem (L) Čeladenka (L) Bílý potok (P) Frýdlantská Ondřejnice (L) Satina (P) Sibudov (P) Lubenec (P) Bystrý potok (P) www. ecological.cz 97

98 Baštice (P) Morávka (P) Podšajarka (P) Ostravická Datyňka (P) Olešná (L) Lučina (P) Průměrné průtoky Q a jsou následující: -profil Staré Hamry... 1,5 m 3 /s -profil Sviadnov... 11,0 m 3 /s -profil Ostrava.. 15,5 m 3 /s Situace vodního toku v místě křížení je na obrázku 19. Obrázek 19- Přechod Ostravice (úsek 2, km 29,95). Pohled ve směru staničení Morávka je vodním tokem III.řádu, je to nejvýznamnější přítok řeky Ostravice, který odvodňuje centrální část Moravskoslezských Beskyd a okresu Frýdek-Místek. Délka toku je www. ecological.cz 98

99 29,6 km a jeho plocha povodí činí 149,3 km 2. Morávka pramení na severozápadním úbočí vrchu Sulov v Moravskoslezských Beskydech v nadmořské výšce kolem 880 m. Toto místo leží v severním sousedství osady Bílý Kříž, kterou prochází státní hranice se Slovenskem a hlavní evropské rozvodí Odra- Dunaj. Celkový směr Morávky od pramene k ústí je přibližně severozápadní; zpočátku tok míří horským údolím k severu. Spád je v tomto úseku značný na prvních pěti kilometrech Morávka klesá o zhruba 300 m. Přibližně 10 km od pramene, byla na soutoku s potokem Slavíč v letech 1961 až 1964 zřízena vodní nádrž Morávka, sloužící jako zdroj pitné vody a ochrana před povodněmi. V Pražmě se do Morávky vlévá poslední velký levobřežní přítok, Mohelnice, a jen o něco níže je na jezu mezi Raškovicemi a Vyšními Lhotami menší část průtoku Morávky oddělována do přivaděče Morávka-Žermanice, umělého vodního díla. Od Vyšních Lhot má koryto po většinu trasy výrazně přírodnější vzhled se štěrkovými náplavy, občasnými zářezy a peřejemi. V Česku se jedná o jeden z posledních zbytků koryta podhorské řeky, dochovaného v téměř původní podobě, proto jsou na tomto úseku Morávky prohlášena chráněná území národní přírodní památka Skalická Morávka (2007) a přírodní památka Profil Morávky (1990). Při pravém břehu Morávky se postupně prostírají obce Nižní Lhoty, Nošovice a Dobrá. Průměrné průtoky Q a jsou následující: -profil obec Morávka... 1,79 m 3 /s -profil ústí do Ostravice. 3,73 m 3 /s Opava je vodním tokem II. řádu. Je to levobřežní přítok Odry, vzniklý soutokem Střední a Černé Opavy. Černá Opava pramení při severozápadních svazích Orlíku a Střední Opava pramení na severovýchodních svazích Pradědu. Délka toku činí 110,7 km. Plocha povodí měří 2089,0 km². Největším přítokem je řeka Moravice. Úsek od Vrbna až do Krnova má horský charakter, řeka teče hlubokým údolím, ve kterém vytváří četné peřeje. Pod Krnovem se údolí otevírá a řeka již teče nížinou zhruba jihovýchodním směrem až k ústí do Odry v Ostravě-Svinově. Mezi Jilešovicemi a Děhylovem byla řeka zkrácena regulacemi o 2,5 km v souvislosti s těžbou štěrkopísku - jejímž důsledkem je vznik tzv. Hlučínského jezera. Řeka se tak dnes městu Hlučín úplně vyhýbá. www. ecological.cz 99

100 Nejvyšších průtoků dosahuje koncem jara a nejnižších koncem léta. Průměrné průtoky Q a jsou následující: -profil Krnov... 4,3 m 3 /s -profil Opava... 7,6 m 3 /s -profil Děhylov.. 17,6 m 3 /s Situace v místě křížení s Opavou (úsek 3b, km 4,57) je zřejmá z obrázku 20. Obrázek 20- Místo křížení s Opavou, pohled ve směru staničení. Záplavová území v trase plynovodu, při průtocích Q100 ve vodních tocích byla upřesněna v tabulce 20. Obdobně výčet ochranných pásem vodních zdrojů a přírodních léčivých zdrojů, kolidujících se záměrem byl podán již dříve (tabulka 21). www. ecological.cz 100

101 C.1.7. Půdy Území, určené k realizaci stavebního záměru leží převážně na pozemcích zemědělského půdního fondu (ZPF). Pouze minimum z celkové délky trasy plynovodu (cca 8,8 km) prochází přes pozemky PUPFL. Zde se jedná prakticky výhradně o lesy kategorie hospodářské, lesy ochranné a zvláštního určení se v trase plynovodu prakticky nevyskytují. Výstavba plynovodu je tedy plánována jak na pozemcích ZPF, tak na pozemcích PUPFL i v ostatní ploše. Stavba plynovodu je stavbou s omezenou životností. Pro její realizaci bude nutno provést trvalá odnětí pozemků ze zemědělského půdního fondu (ZPF) pro nové předávací stanice a trasové uzávěry. Záměr realizace plynovodu v daném území je rozdělen na čtyři úseky, označené 1, 2, 3a a 3b s celkovou délkou (základní trasa) 261,9 km. Výstavbu je kvůli zemním pracím možno provádět pouze omezenou část roku, příprava stavenišť zpravidla probíhá na podzim, tak aby pokládka potrubí a hlavní stavební práce na stanicích mohly následně využít celou periodu od jara do podzimu a dokončovací práce mohly proběhnout ještě před příchodem sněhu. Výstavba bude probíhat souběžně a vlastní výstavba včetně rekultivace v uvedených úsecích by neměla překročit 3 roky. Při zohlednění výše uvedených skutečností a při těsné návaznosti jednotlivých činností vychází předpokládaný interval vlastní realizace na tři roky a to 2015 až V případě pozemků PUPFL se jejich dočasné ani trvalé odnětí pro stavbu plynovodu nepředpokládá. Rovněž výstavba trasových uzávěrů či předávacích stanic se PUPFL nedotkne. Stavba si však vyžádá dočasné odnětí PUPFL pro pokládku plynovodu v období výstavby a to v pásu určeném pro stavební práce (23 m) a dále trvalé omezení využívání těchto pozemků v ochranném pásmu 4 m (2x2 m od osy plynovodu). Ve fázi provozu tak bude nutné pouze dodržovat min. 4 m široký nezalesněný pruh trvalého omezení v lesních úsecích, na pozemcích PUPFL. V případě pozemků ZPF, jejich trvalé odnětí bude nutné pro rozšiřované či nově budované objekty TU, RU, PS, HPS, případně kompresních stanic. Předpokládáno je celkové trvalé odnětí ZPF pro tyto stavby cca 3,04 ha Při pracech na pozemcích ZPF bude skrytá ornice uložena tak, aby nedošlo k jejímu smíchání s hlušinou. Charakter půdních typů, vyskytujících se na území trasy plynovodu je tento: ČERNOZEM patří do skupiny půd s procesem intenzivního hromadění a přeměny organických látek humifikace zbytků hlavně stepní a lužní vegetace, podmiňujícím vznik molického A-horizontu, v podmínkách nepromyvného až periodicky promyvného vodního www. ecological.cz 101

102 režimu. Tyto půdy se vytvořily ve stepních a lesostepních oblastech pod travním porostem, nejčastěji na spraších. Černozemě mívají dobré fyzikální, chemické a biologické vlastnosti. Patří k naším nejúrodnějším půdám, proto jsou využívány jako půdy orné. Limitujícím faktorem jejich úrodnosti je dostatečné množství atmosférických srážek. Nachází se jen v nejsušších nížinných oblastech v nadmořských výškách do 250m. HNĚDOZEM patří do skupiny půd s procesem illimerizace; translokace a akumulace koloidních jílovitých částic, některých volných sesquioxidů a různého podílu organických látek v podmínkách promyvného nebo periodicky promyvného typu vodního režimu, za slabě kyselé půdní reakce. Půdy s luvickým B horizontem (akumulace translokovaných koloidních složek především jílových minerálů) pod ochrickým až melanickým humusovým A horizontem (ochrický - mladý, zpravidla mělký, vyvinutý na silikátových až karbonátových substrátech, melanický zpravidla mělký, tmavě zbarvený, často i velmi starý). Illimarizace u hnědozemí je mírná, půdotvorným substrátem je nejčastěji spraš a sprašová hlína. Náleží k velmi úrodným půdám. Jsou rozšířeny v nížinách a v rovinatějších prvcích reliéfu pahorkatin, zhruba do nadmořské výšky 400m. FLUVIZEM - Půdy se vyvíjejí z povodňových sedimentů hlinitopísčité až jilovitohlinité zrnitosti. Sedimenty obsahují značné množství živin. Po provedené regulaci toků přestává typický režim záplav a začíná se uplatňovat vývoj k zonálním půdám dané oblasti (mocnější humusový horizont, migrace jílu, vyluhování iontů atd.). V našich podmínkách jsou tyto půdy jednak využívány k pěstování plodin, jejich nejlepší ochranou v nivě jsou však lužní lesy a travní porosty. KAMBIZEM - Hnědé půdy, hnědé lesní půdy. Diagnostickým znakem, který mají všechny kambizemě, je kambický B horizont charakteristický alterací (změnou) bez iluviace. Převažuje chemické zvětrávání prvotních minerálů, přičemž se uvolňuje Fe, Mn, Al (hnědnutí braunifikace). Vedle hnědnutí dochází u těchto půd k procesům tvorby a přeměn jílu. Půdy se vytvářejí hlavně ve svažitých podmínkách pahorkatin, vrchovin a hornatin, v menší míře ( sypké substráty ) v rovinatém reliéfu. Vznik těchto půd z tak pestrého spektra substrátů podmiňuje jejich velkou rozmanitost z hlediska tropismu, zrnitosti a skeletovitosti. Tyto půdy mají vysokou pórovitost a dobrou vnitřní drenáž a do značné míry jsou využívány zemědělsky. RANKER, RENDZINA, PARARENDZINA skupina půd s drnovým půdotvorným procesem až po procesy akumulace a stabilizace humusu. Jedná se o půdy značně skeletovité ČERNICE patří tak jako černozem do skupiny půd s procesem intenzivního hromadění a přeměny organických látek www. ecological.cz 102

103 ŠEDOZEM, LUVIZEM patří do skupiny půd s procesem ilimerizace (translokace a akumulace jílových částic a organických látek v podmínkách promyvného nebo periodicky promyvného typu vodního režimu.) PODZOL patří do skupiny půd s procesem podzolizace, vnitropůdního zvětrávání, translokace a akumulace sesquioxidů a humusových látek. PSEUDOGLEJ, GLEJ, ORGANOZEM patří do skupiny půd s hydromorfním půdotvorným procesem, probíhajícím pod dlouhodobým vlivem zvýšení půdní vlhkosti za nedostatku kyslíku v půdní hmotě. Jak bylo naznačeno, nachází se hodnocené území v široké škále kvality pozemků ZPF a to od půd nejkvalitnějších po oblasti se spíše nízkou produkční schopností zemědělských plodin. Pedogeografické poměry v okolí trasy plynovodu jsou podstatnou měrou závislé na geologické a geomorfologické stavbě území. V širším zájmovém území dominují kambizemě na flyši, středně těžké, středně skeletovité. V údolních dnech, zamokřených depresích nebo pramenných oblastech pak oglejené kambizemě, glejové fluvizemě a gleje. Pozemky ZPF pro vlastní výstavbu plynovodu jsou řazeny převážně do III. a IV. třídy ochrany, s BPEJ 35900, 61440, apod. Výjimečně se však jedná o pozemky hodnotnější, zvláště na Břeclavsku (BPEJ I. třída ochrany, II.třída ochrany) či pozemky méně hodnotné. Malá část pozemků je v KN řazena jako ostatní plocha, případně komunikace, bez BPEJ a na těchto pozemcích nejsou evidovány žádné způsoby ochrany, žádná omezení ani jiné zápisy. Třídy ochrany ZPF jsou charakterizovány ve vyhlášce č. 48/2011 Sb., s následující přesnější slovní specifikací dle Metodického pokynu MŽP OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu: o o Do I. třídy ochrany jsou řazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně www. ecological.cz 103

104 odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. o o o Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využití pro event. výstavbu. Do IV. třídy ochrany jsou zahrnuty půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty pozemky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvýše ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. C.1.8. Zvláště chráněná území a přírodní parky Zvláště chráněná území dle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny můžeme pracovně rozdělit na velkoplošná a maloplošná. Do skupiny velkoplošných zvláště chráněných území jsou řazeny národní parky a chráněné krajinné oblasti. Přímo v trase plynovodu se nachází jediné velkoplošné ZCHÚ a to CHKO Poodří a dále tři maloplošná ZCHÚ podle tabulky 27. Tabulka 27- Zvláště chráněná území v trase plynovodu Úsek staničení typ ZCHÚ název ZCHÚ druh střetu [km] 1 18,15 přírodní rezervace Šidláky ve vzd. 461 m od osy (JZ) 1 27,00 přírodní rezervace Hovoranské louky ve vzd. 90 m od osy (J) 1 42,70 přírodní památka Bohuslavické stráně ve vzd. 400 m od osy (V) 1 55,70 přírodní památka Bralová ve vzd. 475 m od osy (JV) 1 143,07 - chráněná krajinná Poodří prochází IV. zónou 144, ,8-145, ,85-145, ,92-147,74 oblast přírodní památka Meandry Staré Odry prochází chráněná krajinná oblast chráněná krajinná oblast Poodří Poodří prochází II. zónou prochází IV. zónou www. ecological.cz 104

105 1 147,74-151,38 chráněná krajinná oblast Poodří prochází II. zónou 1 151,38 - chráněná krajinná Poodří prochází IV. zónou 153,70 oblast 2 3,16-3,21 přírodní památka Sedlnické sněženky prochází 2 3,23-3,32 přírodní památka Sedlnické sněženky prochází 2 39,15-39,42 národní přírodní památka Skalická Morávka prochází 2 varianta 7,07-7,44 národní přírodní památka 3a 4,77-5,97 chráněná krajinná oblast 3a 5,97-7,58 chráněná krajinná oblast Skalická Morávka Poodří Poodří prochází prochází IV. zónou prochází II. zónou 3a 6,00 přírodní rezervace Koryta ve vzd. 365 m od osy (V) 3a 7,58-7,78 chráněná krajinná Poodří prochází IV. zónou oblast Mezi nejzávažnější střety v tomto smyslu patří průchod trasy plynovodu CHKO Poodří. Situace v jedné z částí této lokality je zřejmá z obrázku 21. Obrázek 21- ZCHÚ v úseku 1, v okolí km 145,0 C H K O P o o d ř í Přírodní Památka Meandry Staré Odry Trasa plynovodu www. ecological.cz 105

106 Chráněná krajinná oblast Poodří byla založena 27. března Její rozloha je 81,5 km 2. Byla zřízena z důvodu ochrany zachovalého říčního toku se slepými rameny, druhově bohatých rybníků, lužních lesů a nivních luk. Jedná se o chráněné území nížinného charakteru, které se nachází v Moravskoslezském kraji a zasahuje na území okresů Frýdek- Místek, Nový Jičín a Ostrava. CHKO Poodří se rozprostírá podél toku řeky Odry, mezi obcemi Jeseník nad Odrou a Ostrava. Vzhledem k její údolní poloze v ní nejsou velké výškové rozdíly. Nejnižší bod CHKO Poodří je v Polanském lese ve výšce 214,1 m n. m., a nejvyšší bod západně od Kunína a to 293,5 m n. m. Oblast je charakteristická harmonicky utvářenou krajinou parkového charakteru s množstvím rozptýlené zeleně. Území zahrnuje přirozeně meandrující tok řeky Odry se soustavami trvalých i periodických tůní, lužní lesy, mokřady mezinárodního významu - zapsány v seznamu Ramsarské konvence, několik rybničních soustav a největší systém aluviálních luk v České republice. V oblasti se nachází ptačí území evropského významu zahrnuté do projektu ICBP. CHKO Poodří se nachází v mírně teplé oblasti. Průměrná roční teplota se zde asi 7 8,5 C. Za rok zde spadne v průměru okolo 700 mm srážek. Za celé zimní období zde napadne okolo 1 m sněhu. V CHKO Poodří se vyskytuje množství jak vodních, tak i lučních a lesních rostlin. U rybníků se nacházejí porosty ostřice a rákosu. Přímo v rybnících rostou vzácné vodní rostliny kotvice plovoucí, nepukalka plovoucí a vodní masožravé rostliny bublinatky. U slepých říčních ramen se vyskytuje například ohrožená žebratka bahenní (obrázek 22) a kvete zde stulík žlutý. Pro CHKO jsou typické také periodicky zaplavované nivní louky s charakteristickými společenstvy. Lesy zabírají asi 10 % území CHKO Poodří. Jsou tvořeny převážně dřevinami jako habr obecný, dub letní, lípa srdčitá či jasan ztepilý. V bylinném patře lesů roste například sněženka podsněžník, sasanka hajní, orsej jarní, česnek medvědí. Z hlediska fauny žije v rybnících, v řece Odře i v tůních CHKO Poodří mnoho druhů vodních měkkýšů, například ohrožený velevrub tupý či svinutec tenký. Poodří hostí také dva ohrožené druhy korýšů - raka říčního a žábronožku sněžní. Bohatá je i hmyzí fauna, nacházejí se zde vzácné druhy jako modrásek bahenní, ohniváček černočárý, roháč obecný, páchník hnědý či saranče Stetophyma grossum. Podle údajů poskytnutých Správou CHKO Poodří a Krajským střediskem Ostrava se v současnosti či v nedávné minulosti v období rozmnožování v okolí tůní vyskytuje silně ohrožený čolek velký. Jedná se o tůně v PP Staré meandry Odry, o okolí slepého ramene www. ecological.cz 106

107 v oboře západně od obce Kunín (v lokalitě záměr na vyhlášení PP Tůně) a na území mokřadů Pustějovického potoka (záměr na vyhlášení PR Mokřady Pustějovského potoka). Přímo v dotčených tůních nebyl jeho výskyt prokázán, nicméně jeho výskyt zde nelze vyloučit. Mezi obojživelníky vyskytující se v území střetu CHKO Poodří a trasy plynovodu se dále řadí silně ohrožená kuňka obecná a rosnička zelená. Oba druhy se pravidelně rozmnožují v mokřadech Pustějovského potoka. Obrázek 22- Ohrožený rostlinný druh Žebratka bahenní (Hottonia palustris) Z významných bezobratlých se v periodických tůních na území mokřadů Pustějovského potoka vyskytuje (jak bylo výše zmíněno) kriticky ohrožená žábronožka sněžní, jejíž výskyt zde představuje jednu z jádrových lokalit v CHKO Poodří. Roztroušeně se v posuzovaném území vyskytuje i silně ohrožený ohniváček černočerný a modrásek bahenní. Dotčené lokality však pro tyto druhy nepředstavují jádrové území. V řece Odře žijí ohrožené druhy ryb ouklejka pruhovaná, hořavka duhová či střevle potoční, v tůních pak piskoř pruhovaný. V CHKO Poodří žije mnoho druhů obojživelníků, z nichž z k nejvýznamnějším patří čolek velký, blatnice skvrnitá a skokan ostronosý. Oblast je www. ecological.cz 107

108 se svými rybníky a mokřady oblíbeným útočištěm vodních ptáků, hnízdí zde například volavka popelavá, kormorán velký, potápka rudokrká, zrzohlávka rudozobá, morčák velký, kopřivka obecná, husa velká, bukač velký, chřástal polní či moták pochop. Je zde k vidění mnoho dalších vzácných druhů ptáků, kteří zde sice nehnízdí, ale nějakou část roku zde pobývají. Z chráněných druhů savců se zde vyskytuje například bobr evropský a vydra říční. Na území CHKO bylo zaznamenáno 16 druhů netopýrů, což je 76% netopýří fauny ČR. Trasa plynovodu dále přímo prochází (úsek 1, km 144,8 145,33) Přírodní památkou Meandry Staré Odry, evid.č Nachází se v CHKO Poodří, severně od obce Jeseník nad Odrou. Od obce Jeseník nad Odrou je přírodní památka oddělena Jesenickým rybníkem a řekou Odrou, do které zde ústí říčka Luha. Území bylo vyhlášeno přírodní památkou v roce 1999, zaujímá rozlohu 25,77 ha a je v nadmořské výšce m. Přírodní památku Meandry Staré Odry tvoří zbytek bývalého koryta řeky Odry s četnými tůněmi a pestrým dřevinným porostem. Toto prostředí poskytuje jedinečné podmínky pro výskyt vzácných a ohrožených druhů živočichů a rostlin. Důvodem ochrany je tedy zbytek původního meandrujícího koryta Odry s množstvím tůní a břehovitými porosty s pestrou skladbou. Charakter zbytků meandrů starého koryta Odry je vidět z obrázku 23. Obrázek 23- Zbytky meandrů Staré Odry v přírodní památce (CHKO Poodří) www. ecological.cz 108

109 V úseku 2 (km 3,16-3,32) prochází trasa plynovodu přírodní památkou Sedlnické sněženky, evid.č Přírodní památka byla zřízena vyhláškou Okresního národního výboru v Novém Jičíně v roce Předmětem její ochrany byla ochrana nejbohatšího naleziště sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis) v povodí řeky Odry, v okrese Nový Jičín. Tato přírodní památka se nachází poblíž obce Příbor, na území obce Sedlnice, je rozptýlena na loukách v široké nivě potoka Sedlnice na ploše 11 ha, v nadmořské výšce okolo 250 m. Značná část přírodní památky je situována v zastavěném území obce - porosty sněženek pokrývají plochy jednotlivých luk, zahrad a místního parku, po obou stranách vodního toku Sedlnice. Roste zde lilie zlatohlávek, měsíčnice vytrvalá a zejména bohatě je zde zastoupena populace sněženky podsněžníku. Jsou zde fragmenty dubohabřin, jasanovo-olšových lužních lesů a střídavě vlhkých bezkolencových luk navazujících na vodní tok Sedlnice. Kromě běžných ptáků zde byl pozorován výskyt ledňáčeka říčního či cvrčilky říční. Přírodní památku tvoří fragmenty, situované převážně v zahradách u jednotlivých rodinných domů v obci. Zde je prakticky nemožné zajistit účinnou ochranu sněženek, neboť stanovený ochranný režim území přírodní památky je vlastníky a uživateli pozemků často porušován. Velkým negativním zásahem do biotopu sněženek byla také úprava koryta potoka Sedlnice, po povodni v roce Sněženky v upraveném úseku toku se již nevyskytují. Národní přírodní památka Skalická Morávka se nachází v nivě Morávky a to jak v základní trase úseku 2, tak v její územní variantě (obrázek 24). Národní přírodní památka Skalická Morávka představuje přirozený, technicky málo upravený úsek toku řeky Morávky v říčním km 5,470 10,600 jako typické divočící a větvící se štěrkonosné řeky v oblasti západokarpatského flyše v Podbeskydské pahorkatině. NPP byla zřízena vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 543/2006 Sb. NPP Skalická Morávka má rozlohu 101,98 ha a nachází se na území, které bylo současně zařazeno do národního seznamu ČR jako EVL Niva Morávky (kód CZ , kategorie NPP a PP). EVL má rozlohu 367,36 ha a zahrnuje i PP Profil Morávky. Důvodem ochrany je geomorfologický typ větvení koryta do ramen (poslední zbytky přirozeného divočícího toku ve štěrkových náplavech v České republice) a na něj vázané doprovodné ekosystémy s populacemi vzácných či ohrožených druhů rostlin a živočichů. www. ecological.cz 109

110 Obrázek 24- Morfologie koryta Morávky v NPR Území NPP představuje přirozeně vzniklé a zachovalé biotopy se ZCHD rostlin. Nejvýznamnějšími typy jsou jasanovo-olšové luhy L2.2B, západo-karpatské dubohabřiny a štěrkové náplavy s židoviníkem německým (Myricaria germanica) M4.2. Plošně nejvíce zastoupeným biotopem jsou údolní jasanovo-olšové luhy. Na štěrkových náplavech se vyskytují dva kriticky ohrožené druhy květeny ČR - židoviník německý (Myricaria germanica) z čeledi tamaryškovitých a drobná přeslička cídivka peřestá (Hippochaete variegata). Židoviník se vyskytuje v ČR pouze na několika posledních lokalitách, cídivka peřestá je u nás známa pouze z devíti recentních lokalit. Dále zde byly nalezeny silně ohrožené druhy cídivka zimní (Hippochaete hyemalis) a třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites), z ohrožených druhů cídivka větevnatá (Hippochaete ramosissima), vrba šedá (Salix eleagnos) a vrba lýkovcová (Salix daphnoides). Koryto Morávky, štěrkové náplavy a lužní lesní porosty jsou také významnými a unikátními biotopy řady druhů živočichů. Vyskytují se zde např. dva vzácné druhy rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) - marše Türkova (Tetrix tuerki) a saranče Chorthippus pullus. Marše Türkova (Tetrix tuerki), která žije na štěrkových náplavech, se v celé ČR vyskytuje pouze na tomto místě. Faunisticky význačné je také zastoupení brouků a pavouků, především slíďáků (Arctosa cinerea, A. maculata, Pardosa morosa a P. wagleri) a zápředníka www. ecological.cz 110

111 Clubiona similis. Objeveny zde byly dva druhy nové pro arachnofaunu ČR - slíďák Pardosa agricola a skákavka Heliophanus patagiatus. V řečišti Morávky se vyskytují kriticky ohrožené druhy mihule potoční (Lampetra planeri) a rak říční (Astacus fluviatilis), ohrožené druhy vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) a užovka obojková (Natrix natrix). Území také představuje potenciální biotop pro vydru říční (Lutra lutra). Skalická Morávka geologicky spadá k vnějšímu flyšovému pásmu slezské a ždánickopodslezské jednotky. Flyšový podklad je překryt kvartérními sedimenty s akumulačním reliéfem spojených náplavových kuželů Morávky a Ostravice. Řečiště a niva Morávky jsou vyplněny fluviálními sedimenty údolních niv a nižších údolních teras, povodňovými hlínami a štěrky. Na fluviální sedimenty říční nivy navazují východně od řečiště Morávky fluviální písčité štěrky vyšších údolních teras. V půdním pokryvu převažují fluvizemě, pseudogleje a illimerizované půdy, na flyšovém podkladu jsou vyvinuty hnědé půdy kyselé. Realizace přechodu Morávky v tomto území (shybkou) musí být provedena zvláště citlivě (obrázek 25). Obrázek 25- Trasování plynovodu v místě NPP Skalická Morávka NPP Skalická Morávka CHKO Beskydy Úsek 2- hlavní trasa Úsek 2- územní varianta www. ecological.cz 111

112 Přírodní parky se v trase plynovodu nachází celkem tři a to Ždánický les, Chřiby a Oderské vrchy. V úseku 2 se přírodní park nenachází, ale ve vzdálenosti 390 m jižně (km 3,5) se rozkládá přírodní park Podbeskydí- viz tabulka 28. Nejrozsáhlejší průchod přírodním parkem je v úseku 3a, km 21,6-26,51. Jedná se o jeden z průchodů plynovodu přírodním parkem Oderské vrchy. Tabulka 28- Přírodní parky v okolí záměru Úsek staničení [km] obec název parku druh střetu 1 42,19-44,15 Kyjov Žďánický les prochází Prochází. Zasáhne i 1 46,03-48,12 Koryčany Chřiby alternativa 1 úseku 1 2 3,5 Příbor Podbeskydí ve vzd. 390 m od osy (J) 3a 3a 9,44-12,25 Studénka, Bílov, Velké Albrechtice Oderské vrchy prochází 21,6-26,51 Olbramice, Zbyslavice Oderské vrchy prochází 3a varianta 4,33-6,58 Zbyslavice, Bílovec, Bítov Oderské vrchy prochází Krajina přírodních parků nebude výstavbou plynovodu dotčena, vliv záměru na krajinný ráz je v důsledku uložení plynovodu pod terénem nulový. C.1.9. Území chráněná na základě mezinárodních úmluv Dalším typem území jsou území vyhlášená v rámci realizace mezinárodních úmluv na ochranu životního prostředí. Do této kategorie můžeme zařadit území vyhovující požadavkům Ramsarské úmluvy (jedná se o mokřady mezinárodního významu) či požadavkům Bernské konvence. Dále se do této kategorie zařazují i významná ptačí území (tj. lokality vytipované na základě průzkumu organizace Bird Life International IBA review, 2000). Území soustavy NATURA 2000 Zvláštním typem jsou území, která jsou vytipována jako lokality pro soustavu chráněných území ES NATURA 2000 podle legislativy Evropského společenství směrnice č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků a směrnice č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Dle zákona č. 114/1992 Sb. je v ČR síť chráněných území NATURA 2000 tvořena evropsky významnými lokalitami (EVL) a ptačími oblastmi (PO). www. ecological.cz 112

113 a) Evropsky významné lokality Trasa plynovodu probíhá celkem šesti EVL a několika dalším se blíží. Z území EVL, jimiž trasa prochází se jedná o následující *Chřiby, CZ *Morava- Chropyňský luh, CZ *Bečva-Žebračka, CZ *Poodří, CZ *Řeka Ostravice, CZ *Niva Morávky, CZ Charakteristika a situování lokalit EVL je zřejmá z přílohy 4 a dále z následující tabulky Tabulka 29- Území soustavy NATURA 2000 v okolí trasy plynovodu Úsek staničení [km] typ lokality Natura 2000 název lokality soustavy Natura 2000 druh střetu kód lokality 1 13,50 EVL Kapánsko ve vzd. 440 m od osy (V) CZ ,35-18,83 PO Hovoransko - Čejkovicko prochází CZ ,15 EVL Čejkovické Špidláky ve vzd. 165 m od osy (JZ) CZ ,80 PO Hovoransko - Čejkovicko ve vzd. 30 m od osy (JZ) CZ ,25 PO Hovoransko - Čejkovicko ve vzd. 65 m od osy (J) CZ ,50 EVL Zápověď u Karlína ve vzd. 300 m od osy (S) CZ ,00 Hovoranské louky ve vzd. 90 m od osy (J) CZ ,02-46,05 Chřiby prochází CZ ,35-46,40 Chřiby Prochází, zasáhne i alternativa 1 CZ ,67-46,84 Chřiby Prochází, zasáhne i alternativa 1 CZ ,65-84,80 Morava-Chropyňský luh prochází CZ ,80-86,18 Morava-Chropyňský luh ve vzd. 5 až 145 m od osy (S) CZ ,18-86,47 Morava-Chropyňský luh prochází CZ ,08 - Bečva - Žebračka prochází 111,09 CZ ,07-153,70 PO Poodří Prochází. Celé EVL vyhlášeno jako Ramsarský mokřad CZ www. ecological.cz 113

114 1 144,85-145,60 EVL Poodří prochází CZ ,40 - Poodří prochází 151,34 CZ ,40 - Poodří prochází 152,45 CZ ,90-30,00 Řeka Ostravice prochází CZ ,15-39,42 Niva Morávky prochází 2 varianta 7,07-7,44 Niva Morávky prochází 3a 4,77-7,78 PO Poodří prochází 3a 5,65-7,78 EVL Poodří prochází 3a 16,45-17,08 Poodří prochází CZ CZ CZ CZ CZ Územím EVL Chřiby prochází plynovod v úseku 1 ve třech místech, v rozmezí km 45,02 až 46,84. Rozloha EVL je ,4512 ha. Převážná část se nachází v kraji Zlínském, zbytek v kraji Jihomoravském. Jedná se o výraznou vrchovinu protáhlou ve směru SV - JZ mezi městy Kroměříž, Uherské Hradiště a Koryčany. Geologicky je území tvořeno paleogenními jílovci, pískovci a slepenci zlínských, bělověžských a soláňských vrstev račanské jednotky magurského flyše. Nejvyšším bodem území je Brdo (586,7 m), se střední výškou 342,6 mn.m. Reliéf je svažitý, typické jsou úzké rozvodné hřbety, údolí vodních toků jsou hluboce zařezaná. Z půdních typů převažují kambizemě, které na svahovinách na úpatích přecházejí do luvizemě modální. Na vlhčích místech je zpravidla vymapována kambizem oglejená. Na většině území převládají květnaté bučiny asociace Carici pilosae-fagetum (L5.1), méně jsou rozšířené kyselé bučiny asociace Luzulo-Fagetum (L5.4). V nižších nadmořských výškách se uplatňují karpatské dubohabřiny (as. Carici pilosae-carpinetum, L3.3). Maloplošně se na vhodných stanovištích vyskytují suťové lesy (L4). Podél potoků jsou zastoupeny lužní lesy (as. Stellario-Alnetum glutinosae a Carici remotae-fraxinetum, L2.2). Ve flóře se uplatňují zejména druhy nižších karpatských pohoří, jako je ostřice chlupatá (Carex pilosa), o. převislá (C. pendula), svízel Schultesův (Galium schultesii), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis). V oblasti Chřibů se nachází početná populace kuňky žlutobřiché (Bombina variegata) a kuňky ohnivé (Bombina bombina) (nejpočetnější populace se vyskytuje u Koryčan) a www. ecological.cz 114

115 významná lokalita vrkoče útlého (Vertigo angustior). Z naturových druhů se zde dále vyskytuje ohniváček černočárý (Lycaena dispar). Předmětem ochrany stanovišť/biotopů jsou polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, petrifikující prameny s tvorbou pěnovců, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, lokalita chráněných druhů živočichů a rostlin a další. Z živočichů jsou předmětem ochrany ohniváček černočárný (Lycaena dispar), tesařík alpský (Rosalia alpina) a vrkoč útlý (Vertigo angustior). EVL Morava Chropyňský luh je protnuto plynovodem ve dvou místech a to v km 84,65-84,80 a dále 86,18-86,47. Celková rozloha EVL je 3205,3331 ha. Rozkládá se v kraji Zlínském a Olomouckém. EVL zahrnuje vodní tok Morava od Nemilan po Chropyni a její okolí - aluviální louky a lesy, mokřady a tůně, s navazujícím lužním lesem. Na severu je území zakončeno menším lužním lesem mezi obcemi Troubky a Tovačov, cca 8 km západně od Přerova. Podloží lokality tvoří kvartérní usazeniny řeky Moravy. Reliéf v oblasti je nivní, plochý, oblast Zámeckého rybníka v Chropyni leží na nízké říční terase. Území je mírně skloněné k jihu, nadmořská výška lokality se pohybuje mezi m n. m. Niva je protkána sítí starých, zpravidla suchých zazemňovaných říčních koryt a ramen, dále terénními sníženinami převážně s periodicky stagnující vodou, odvodňovacími melioračními kanály a příkopy. Daný přírodní komplex zahrnuje větší lesní porosty tvrdých luhů v nivě dolního toku Morávky s mokřadními biotopy při soutoku Moravy, Morávky a Malé Bečvy v mozaice s vlhkomilnými společenstvy vázanými na vodní toky či na deprese se stagnující podzemní vodou. Součástí navrhovaného přírodního komplexu jsou dvě zvláště chráněná území NPR Zástudánčí a NPP Chropyňský rybník. Převládajícím typem vegetace jsou tvrdé luhy nížinných řek sv. Ulmenion, které na vyvýšených místech přecházejí v západo-karpatské dubohabřiny sv. Carpinion. Na březích Moravy se vyskytují i fragmenty měkkých luhů sv. Salicion albae a jasanovo-olšové luhy as. Pruno-Fraxinetum. Luční porosty se nacházejí především západně od Chropyně. Předmětem ochrany EVL Morava Chropyňský luh jsou následující druhy živočichů: bobr evropský (Castor fiber), čolek velký (Triturus cristatus), hrouzek Kesslerův (Gobio kessleri), modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a ohniváček černočárý (Lycaena dispar). Dalšími předměty ochrany EVL jsou i stanoviště. Jedná se o Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition (3150), Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně (6430), Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) (6510), Smíšené www. ecological.cz 115

116 jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) (91E0) a Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) (91F0). Průchod plynovodu územím této EVL je na obrázku 26. Obrázek 26- Průchod plynovodu EVL Morava- Chropyňský luh E V L Přechod stávajícího plynovodu přes Moravu je uskutečněn vrchem a je zde ponecháno v konstrukci místo i pro přechod vrchem u nového potrubí, jak bylo uvedeno (kapitola C.1.6. obrázek 13 a 14). Následující místo přechodu přes vodní tok Malá Bečva v km 86,5 je u stávajícího potrubí spodem. Stav této lokality ilustruje obrázek 27. EVL Bečva- Žebračka se nachází na přerovsku a má rozlohu 288,6729 ha. Zahrnuje tok řeky Bečvy od Hranic na Moravě po severovýchodní okraj Přerova se zachovalými komplexy převážně lužních lesů v nivě řeky Bečvy. Dále zahrnuje náhon Strhanec mezi Osekem nad Bečvou a Přerovem a NPR Žebračka. Z přírodních lesních biotopů zde dominují tvrdé luhy nížinných řek a karpatské www. ecological.cz 116

117 dubohabřiny. V terénních sníženinách pak mokřadní společenstva. Vodní tok představuje parmové pásmo řeky. Náhon Strhanec obývá velevrub tupý, byl zaznamenán i výskyt hrachovky říční a nepatrné. Další významný biotop představují tůně, zejména pro vodní bezobratlé a obojživelníky. Předmětem ochrany EVL jsou následující stanoviště: Dubohabřiny asociace Galio- Carpinetum (9170) a Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) (91F0). Obrázek 27- Lokalita přechodu Malé Bečvy v EVL Morava-Chropyňský luh Předmětem ochrany EVL jsou i následující druhy živočichů: hrouzek Kesslerův (Gobio kessleri), kuňka ohnivá (Bombina bombina) a velevrub tupý (Unio crassus). Zatímco přechod stávajícího plynovodu přes Bečvu je spodem, Strhanec je překonáván vrchem (viz kapitola C.1.6., obrázek 16 a 17). EVL Poodří se rozkládá na ploše 5235,0293 ha. Zahrnuje dolní nivu řeky Odry v území jihovýchodně od Ostravy, včetně jejích říčních teras. Území se nachází na rozhraní www. ecological.cz 117

118 dvou geologických celků Českého masívu a Západních Karpat. Vlastní niva Odry je tvořena čtvrtohorními uloženinami. Niva odry má charakter roviny. Nejvýraznějším morfologickým tvarem je zde koryto Odry s četnými meandry zaříznutými do povodňových hlín. V Oderské nivě převažují nivní půdy glejové, na hlavní terase Odry a jejích přítoků se nachází hnědozemní půdy. Krajina má charakter lužní parkové krajiny. Území EVL Poodří téměř celé spadá do CHKO Poodří a většina jeho plochy se také překrývá s mezinárodně významným mokřadem Poodří chráněným od roku 1993 Ramsarskou úmluvou. Část EVL je součástí nadregionálního biocentra Oderská niva a nadregionálního biokoridoru. Většina plochy EVL Poodří je současně i ptačí oblastí Poodří. V EVL Poodří jsou významně zastoupena i společenstva vodní a mokřadní. Významný je výskyt periodických tůní či společenstev vázaných na letněné rybníky. Zmíněná mozaika různých typů biotopů představuje příznivé podmínky pro trvalou existenci celé řady chráněných a ohrožených druhů organismů. Nachází se zde nejpočetnější populace nepukalky vzplývavé (Salvinia natans), velké populace kotvice plovoucí (Trapa natans) či řečanky menší (Najas minor). Zaznamenán byl i výskyt kriticky ohroženého úporu kuřičkovitého (Elatine alsinastrum), plavínu štítnatého (Nymphoides peltata), silně ohroženého růžkatce bradavčitého (Ceratophyllum submersum), sítiny Gerardovy (Juncus gerardii) či kruštíku polabského (Epipactis albensis). Nachází se zde rak říční (Astacus astacus), velevrub tupý (Unio crassus), ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus), hořavka duhová (Rhodeus sericeus), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) či střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a další. Rozptýlená zeleň, solitérní stromy a doprovodné břehové porosty nabízejí pestrá stanoviště pro dutinové druhy bezobratlých, např. pro páchníka hnědého (Osmoderma eremita) či roháče obecného (Lucanus servus). Významné jsou i rozsáhlé komplexy rybníků, které slouží jako hnízdiště i jako shromaždiště během jarních a podzimních migrací ptáků. Předmětem ochrany je řada naturových biotopů (extenzivně sečené louky, stojaté vody oligotrofní až mezotrofní, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy a další. Z živočichů patří mezi předměty ochrany zejména : čolek velký (Triturus cristatus), kuňka ohnivá (Bombina bombina), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), ohniváček černočárý (Lycaena dispar), páchník hnědý (Osmoderma eremita), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis), svinutec tenký (Anisus vorticulus) a velevrub tupý (Unio crassus). EVL Řeka Ostravice se rozkládá na ploše 155, 4480 ha. Zahrnuje úsek řeky Ostravice od hranic CHKO Beskydy po přítok Olešná v Paskově. Jedná se pouze o bezprostředí okolí řeky v podobě fragmentů údolních jasnovo-olšových luhů a vrbových křovin www. ecological.cz 118

119 štěrkových náplavů. V korytě toku dochází k sedimentaci štěrku a tvorbě štěrkových říčních náplavů s nejrůznějšími sukcesními stádii na ně vázaných biotopů. Tok obývá mimo jiné i vranka obecná. Stanoviště, jež jsou předmětem ochrany EVL jsou následující: Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů (3220) a Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix eleagnos) (3240). Předmětem ochrany EVL Řeka Ostravice je i vranka obecná (Cottus gobio). EVL Niva Morávky zaujímá plochu 367,3621 ha. Plynovod ji kříží v úseku 2 v km 39,15 39,42 a stejně je EVL křížena i v možné územní variantě úseku 2 a to v km 7,07-7,44. EVL zahrnuje nivu řeky Morávky od Vyšní Lhoty po Frýdek-Místek. Nejvýznamnějšími typy biotopů jsou jasanovo-olšové luhy, západokarpatské dubohabřiny a štěrkové náplavy s židoviníkem neměckým. Rostliny židoviníku sem byly vysazeny, pocházejí z populace z řečiště Morávky, která zanikla při povodních v roce Jedná se o úsek původního neupraveného toku Morávky, typické divočící a větvící se štěrkonosné řeky s výskytem zvláště chráněných druhů organismů. Mezi předměty ochrany EVL Niva Morávky patří následující typy stanovišť: Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s židoviníkem německým (Myricaria germanica) (3230), Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum (9170) a Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) (91E0). b) Ptačí oblasti Trasa plynovodu prochází pouze dvěmi ptačími oblastmi a to *Hovoransko-Čejkovicko, CZ *Poodří, CZ PO Hovoransko- Čejkovicko je plynovodem procházena v úseku 1, v km 18,35 18,83. PO se rozkládá v Jihomoravském kraji, v Kyjovské pahorkatině a rozprostírá se mezi obcemi Vrbice, Čejkovice a Hovorany na ploše 1411,7779 ha. Pro tuto ptačí oblast jsou typické druhy suchých lesostepních stanovišť a druhy vázané na krajinu s extenzívním maloplošným zemědělstvím. Husté porosty keřů lemují lesní okraje, na svazích úvozových cest jsou křoviny a pásy keřů kolem polních cest nebo vodotečí a vyskytují se zde další místa s rozptýlenou zelení. Největší význam lokality tkví v populaci strnada zahradního (Emberiza hortulana), která představuje jediné početnější hnízdiště v České republice. Díky tomu, že se zde udržely www. ecological.cz 119

120 tradiční způsoby zemědělského obhospodařování (malé výměry pozemků, extenzivní způsoby hospodaření atd.), zůstalo zachováno prostředí pro řadu druhů ptáků mizejících z ostatní zemědělské krajiny. Dalšími cílovými druhy jsou pěnice vlašská (Sylvia nisoria), obývající pásy keřů podél vodotečí a úvozových cest, a strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), jehož výskyt je vázán na záhumenkové trati se starými ovocnými stromy. Předměty ochrany tvoří pěnice vlašská (Sylvia nisoria), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) a strnad zahradní (Emberiza hortulana). PO Poodří je plynovodem procházena na dvou místech a to v úseku 1, v km 143,07-153,70 a dále v úseku 3a v km 4,77 7,78. Rozkládá se na ploše 8042,5882 ha, mezi obcemi Ostrava jih a Jeseník nad Odrou. Hranice ptačí oblasti jsou totožné s hranicemi CHKO Poodří a tvoří pás podél řeky Odry. Dále zde dochází k překryvu i s EVL Poodří. Na nivních sedimentech vodního toku Odra zde převažují nivní půdy glejové. Na dočasně zamokřených sprašových hlínách hlavní terasy Odry a jejích přítoku vznikly půdy hnědozemní. Niva je výrazně ovlivněna lidskou činností, především přítomností řady rybníků, náhonů a odvodňovacích kanálů. Na přirozeně meandrující tok s rozkolísaným průtokem vody navazují komplexy periodických tůní a říčních ramen a mokřady v lužních lesích i na loukách. Pravidelně zde dochází k rozsáhlým povrchovým rozlivům Odry. Přirozené mokřady doplňuje pět rybničních soustav. Významné je i značné množství liniové i rozptýlené zeleně, včetně hojných solitérních stromů. Na vodních tocích nachází výborné podmínky ledňáček říční (Alcedo atthis), břehule říční (Riparia riparia) a pisík obecný (Actitis hypoleucos). Na rybnících s rozsáhlejšími porosty rákosu či orobince hnízdí bukač velký (Botaurus stellaris). Rybníky se zachovalými tvrdými porosty vodních rostlin, louky s mokřady a rákosinami či odvodňovací kanály s ostrovy rákosu či obilná pole obsazuje moták pochop (Circus aeruginosus). Předměty ochrany PO jsou následující: bukač velký (Botaurus stellaris), kopřivka obecná (Anas strepera), ledňáček říční (Alcedo atthis) a moták pochop (Circus aeruginosus). C Územní systém ekologické stability ÚSES je vymezován na základě zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Rozlišují se tři úrovně ÚSES a to nadregionální, regionální a místní. a) Nadregionální prvky ÚSES Součástí systému nadregionálních ÚSES jsou nadregionální biokoridory (NRBK) a nadregionální biocentra (NRBC). V daném území je celá řada těchto prvků. NRBK jsou www. ecological.cz 120

121 představovány převážně významnými vodními toky (Morava, Bečva, Odra, Opava, Ostravice a další), NRBC potom obvykle komplexy lužních lesů, většími remízky či enklávami. Nerzřídka se NRBC překrývá s jinak chráněným územím (např. maloplošným ZCHÚ). Takovým způsobem jsou obvykle tvořeny zásadní NRBK v hodnoceném území (Chropyňský luh-oderská niva, Chropyňský luh- soutok, Ptačí hora- Údolí Opavy aj.). Představu o síti nadregionálních a regionálních prvků ÚSES v daném území ozřejmuje obrázek 28. Obrázek 28- Síť nadregionálních a regionálních prvků ÚSES v území Trasa plynovodu b) Regionální prvky ÚSES Stavební záměr zasahuje do celé řady regionálních prvků ÚSES, jak je zjevné www. ecological.cz 121

122 z obrázku 28. Konkretní místa průchodů plynovodu nadregionálními a regionálními ÚSES jsou zjevná z přílohy 4 a z tabulky 30. c) Lokální prvky ÚSES Vzhledem k územnímu rozsahu záměru není účelné vypisovat seznam lokálních prvků ÚSES. Jedná se o lokální biokoridory (LBK) a biocentra (LBC), mající význam ve zlepšení místních poměrů ochrany přírody na území jednotlivých obcí. Tabulka 30- Nadregionální a regionální prvky ÚSES v trase plynovodu Úsek staničení [km] typ prvku ÚSES název prvku ÚSES označení prvku dle příslušných ZÚR Přední kout - Černé bláto NK ,70 nadregionální biokoridor - osa 1 18,86 regionální biokoridor - osa Kapánsko - K 157 RC NK ,24 regionální biokoridor - osa Babí lom - Mistřín RK ,73 nadregionální biokoridor - osa Buchlovkský les - Ždánický les NK ,13 nadregionální biokoridor - Buchlovkský les - K osa 1 83,74 nadregionální biokoridor - ve vzd. 377 m od osy (S) K 132 osa 1 84,14-84,16 nadregionální biocentrum Chropyňský luh ,16-84,25 nadregionální biocentrum Chropyňský luh ,61-86,52 nadregionální biocentrum Chropyňský luh ,38 nadregionální biokoridor - Chropyňský luh - Soutok 142 osa 1 97,9 regionální biokoridor - osa Švědské šance - Kostelecké podlesí RK ,15 regionální biokoridor - osa Švědské šance - Záhoří RK ,2 regionální biokoridor - osa Švědské šance - Záhoří RK ,25 regionální biokoridor - osa Švědské šance - Záhoří RK ,52 regionální biokoridor - osa Švědské šance - Záhoří RK ,05 regionální biokoridor - osa Švědské šance - Záhoří RK ,68 nadregionální biokoridor - osa 1 110,81 nadregionální biokoridor - osa 1 111,05 nadregionální biokoridor - osa Chropyňský luh - Oderská niva Chropyňský luh - Oderská niva Chropyňský luh - Oderská niva K 143 K 143 K ,45 nadregionální biokoridor - Jezernice - Hukvaldy K 144 osa 1 138,54 regionální biokoridor - osa Hrabětický les www. ecological.cz 122

123 1 142,20 regionální biokoridor - osa Poodří-jih ,98-145, ,96-151,63 nadregionální biocentrum Poodří-jih 91a nadregionální biocentrum Poodří-jih 91a 1 156,17 regionální biokoridor - osa Oderská niva - Roveň ,15 regionální biokoridor - osa Sedlnický selský les ,16 regionální biokoridor - osa Sedlnický selský les ,97 regionální biokoridor - osa Sedlnický selský les ,55 regionální biokoridor - osa Sedlnický selský les ,00 regionální biokoridor - osa Sedlnický selský les ,80 regionální biokoridor - osa Helénské údolí - Mošnovská Lubina ,89 regionální biocentrum Míchovec-Osičina ,98-11,01 regionální biokoridor - osa Hukvaldy - Míchovec- 550 Osičina 2 14,90 nadregionální biokoridor - Hukvlady - Černý les K 99 osa 2 17,53 nadregionální biokoridor - Hukvlady - Černý les K 99 osa 2 26,67 regionální biokoridor - osa Kozlovická hora - Metylovická hůrka ,85-26,90 regionální biocentrum Metylovická hůrka ,38-28,39 regionální biocentrum Metylovická hůrka ,95 regionální biokoridor - osa Metylovická hůrka - Hodoňovická Ostravice varianta 6,95-7,36 regionální biocentrum Na Morávce varianta 7,25 nadregionální biokoridor - Soutok - K 100 K 101 osa 2 varianta 7,30 nadregionální biokoridor - Soutok - K 100 K 101 osa 2 39,12-39,57 regionální biocentrum Na Morávce ,20 nadregionální biokoridor - Soutok - K 100 K 101 osa 2 39,23 nadregionální biokoridor - Soutok - K 100 K 101 osa 2 40,21 regionální biokoridor - osa Na Morávce - Vojkovický 561 les 2 42,11 regionální biokoridor - osa Na Morávce - Vojkovický 561 les 2 43,30 regionální biokoridor - osa Na Morávce - Vojkovický 561 les 2 43,75 regionální biokoridor - osa Na Morávce - Vojkovický 561 les 3a 0,13 regionální biokoridor - osa Sedlnický selský les a 5,64-7,75 nadregionální biocentrum Oderská niva 92 3a varianta 0,63 regionální biokoridor - osa Oderská niva - Údolí Jamníka 593 www. ecological.cz 123

124 3a 5,05 regionální biokoridor - osa Údolí Jamníka - U 592 varianta Bravantic 3a 16,88 regionální biokoridor - osa Oderská niva - Údolí 593 Jamníka 3a 20,14-20,28 regionální biocentrum U Bravantic 237 3a 22,05 regionální biokoridor - osa Oderská niva - Údolí 592 Jamníka 3a 26,36 regionální biokoridor - osa Údolí Polančice - Horník 602 3a 34,34 regionální biokoridor - osa Dobroslavský les Klečkovce 3b 0,98 regionální biokoridor - osa Dobroslavský les Klečkovce 3b 4,55 nadregionální biokoridor - Ptačí hora - Údolí Opavy K 96 osa 3b 4,56 nadregionální biokoridor - Ptačí hora - Údolí Opavy K 96 osa 3b 5,08-5,28 regionální biocentrum U Jilešovic 246 3b 5,88-6,00 regionální biocentrum U Jilešovic 246 3b 6,18 regionální biokoridor - osa U Jilešovic - Vodní důl 586 3b 6,32 regionální biokoridor - osa U Jilešovic - Vodní důl 586 3b 7,62 regionální biokoridor - osa U Jilešovic - Vodní důl 586 3b 11,50 regionální biokoridor - osa Černý les - Dařanec K 97 Kolize LBK či LBC s trasou plynovodu, pokud nastávají, jsou řešeny vesměs způsobem, který tyto prvky nijak negativně neovlivní (protlaky, shybky pod drobnými vodními toky). Tyto kolize mohou teoreticky nastat pouze ve fázi realizace záměru. V období provozu záměru nebude žádný z prvků ÚSES negativně ovlivněn. C Významné krajinné prvky Pojem významný krajinný prvek (dále jen VKP) byl zaveden zákonem č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Významnými krajinnými prvky ex lege jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy (tzv. VKP ze zákona) nebo jiné části krajiny, které takto zaregistruje příslušný orgán státní správy. Jde zejména o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. V trase plynovodu se nachází celá řada VKP. Jedná se zejména o křížení trasy s vodními toky a průchody lesními pozemky, resp. v ochranném pásmu lesa (50m od okraje lesa). Tyto průchody budou vesměs vyžadovat povolení či souhlasy příslušných úřadů státní správy. V případě vodních toků to bude souhlas podle ustanovení 17 vodního zákona, vydaný formou závazného stanoviska. V případě pozemků PUPFL to bude povolení www. ecological.cz 124

125 k odnětí/omezení využívání PUPFL ( 16 zák.č. 289/1995 Sb.). Přehled zásadních vodních toků, křížených záměrem a jejich charakteristika byla podána již dříve (tabulka 26). Jedná se zejména o tyto toky: Název toku úsek/km staničení poznámka -Kyjovka 1/43,9 významný tok, přechod spodem -Morava 1/83,7-83,8 přechod vrchem, rezerva pro nové vedení -Malá Bečva 1/86,5 přechod spodem, EVL Morava-Chropyňský luh -Moštěnka 1/93,25 a 99,0 přechod vrchem -Bečva 1/110,8 stávající přechod spodem -Strhanec 1/111,1 EVL Bečva-Žebračka, přechod vrchem -Odra 1/144,95 a 149,25 3a/6,6 Významný tok, přechod spodem -Ostravice 2/29,95 EVL Řeka Ostravice, přechod spodem -Morávka 2/39,2 EVL Niva Morávky, NPP Skalická 2varianta/7,25 Morávka, přechod spodem -Opava 3b/4,57 významný tok, přechod spodem Průchod přes tyto VKP bude realizován vesměs způsobem, shodným s průchodem stávajícího plynového vedení. V převážné většině případů to je přechod spodem (shybka, protlak). Spíše výjimečně se jedná o přechod vrchem (Morava, Moštěnka, Strhanec). V případě zásahů do lesa, jakožto VKP, nedojde k trvalému odnětí pozemků PUPFL. Funkce lesa bude ale poněkud omezena, jelikož bude nutné dočasné odnětí/omezení využívání pozemků PUPFL. Podle dikce ustanovení 15 lesního zákona (č. 289/1995 Sb.) se omezením využívání pozemků PUPFL rozumí stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. Odnětí nebo omezení může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na omezenou dobu uvedenou v rozhodnutí příslušného orgánu. Jak trvalé, tak dočasné omezení ( a odnětí) využívání PUPFL vyžaduje rozhodnutí orgánu státní správy lesů. V období realizace záměru bude dočasné (vždy méně než rok) odnětí PUPFL spočívat v odlesnění pracovního pruhu o šířce max. 23 m. V období provozu bude nezbytné udržovat 4m pás bezlesí v místě trasy plynovodu, jakožto požadavek, vyplývající z ustanovení 68 www. ecological.cz 125

126 odst.5 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Délky trasy plynovodu, procházející přes lesní pozemky jakožto VKP, jsou podle jednotlivých úseků stavby následující: Úsek průchod PUPFL, km 1 1, ,064 2-varianta 0,800 3a 3,285 3a-varianta 0,022 3b 0,220 Celkem, bez variant. 8,753 km Vzhledem k tomu, že průchody lesem tvoří z celé trasy plynovodu pouze cca 3,3 %, lze uvedené zásahy považovat za akceptovatelné. Trasa záměru dále prochází celkem 19 registrovanými významnými prvky a řada z nich se nachází v bnlízkosti této trasy. Situace je podána přehledně v tabulce 31. Tabulka 31- Registrované VKP v okolí plynovodu Úsek staničení [km] kraj obec druh střetu 1 36,75-36,93 Jihomoravský Svatobořice-Mistřín prochází 1 37,12-37,17 Jihomoravský Kyjov prochází 1 42,3 Jihomoravský Kyjov ve vzd. 27 m od osy (V) 1 43,4 Jihomoravský Kyjov ve vzd. 18 m od osy (Z) 1 152,9 Moravskoslezský Kunín ve vzd. 99 m od osy (SV) 1 153,63 Moravskoslezský Kunín ve vzd. 75 m od osy (SV) 1 153,9-153,92 Moravskoslezský Kunín prochází 1 156,05-156,13 Moravskoslezský Bartošovice prochází 1 156,9-156,98 Moravskoslezský Nový Jičín prochází 1 156,99-157,29 Moravskoslezský Nový Jičín prochází 2 0,12-0,33 Moravskoslezský Nový Jičín prochází 2 1,17 Moravskoslezský Nový Jičín ve vzd. 10 m od osy (S) 2 1,95 Moravskoslezský Sedlnice ve vzd. 20 m od osy (J) 2 2,28 Moravskoslezský Sedlnice ve vzd. 31 m od osy (SZ) 2 2,47-3,24 Moravskoslezský Sedlnice, Příbor prochází 2 5,29-5,42 Moravskoslezský Příbor prochází 2 8,16 Moravskoslezský Příbor ve vzd. 6m od osy (J) 2 20,15-20,35 Moravskoslezský Frýdek-Místek prochází 2 23,1 Moravskoslezský Frýdek-Místek ve vzd. 12 m od osy (V) 2 42,06-42,16 Moravskoslezský Nižní Lhoty prochází 2 42,35-42,6 Moravskoslezský Nižní Lhoty prochází www. ecological.cz 126

127 3a 0,08-0,14 Moravskoslezský Nový Jičín prochází 3a 0,22-0,24 Moravskoslezský Nový Jičín prochází 3a 0,79-0,83 Nový Jičín, Moravskoslezský Bartošovice prochází 3a 1,04-1,16 Moravskoslezský Bartošovice prochází 3a 1,93 Moravskoslezský Bartošovice ve vzd. 63 m od osy (V) 3a 2,91-2,98 Moravskoslezský Bartošovice prochází 3a 3,58-3,65 Moravskoslezský Bartošovice prochází 3a 3,70-3,76 Moravskoslezský Bartošovice prochází 3a 4,16-4,18 Moravskoslezský Bartošovice prochází 3a 4,16-4,18 Moravskoslezský Bartošovice prochází 3a 9,08 Moravskoslezský Studénka ve vzd. 79 m od osy (SV) 3a 10,17 Moravskoslezský Studénka ve vzd. 84 m od osy (JZ) 3a 11,0 Moravskoslezský Studénka ve vzd. 31 m od osy (S) C.2. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území C.2.1. Fauna a flóra Z hlediska biogeografického členění (Culek, 1996) leží zájmové území v provincii Středoevropské. Pro tu jsou charakteristické druhy s nároky na mírně teplé a srážkami bohatší léto a nepříliš studenou zimu s mrazovým obdobím trvajícím 2-3 měsíce. Jedná se tak především o druhy opadavých listnatých nebo smíšených lesů nížinných až horských poloh. Výjimku představují nejvyšší pohoří, kde se vyskytují subalpinské a alpinské druhy, z nichž některé jsou významnými glaciálními relikty. Provincie jsou dále děleny na menší jednotky tzv. podprovincie. Na námi sledované území zasahují všechny čtyři: Hercynská, Polonská, Severopanonská a Karpatská. Každá z nich je charakteristická jiným geologickým a geomorfologickým vývojem čemuž odpovídá i složení její bioty. Vzhledem k charakteru území plánovaného umístění záměru lze předpokládat potenciální problémy z hlediska působení záměru prakticky pouze ve fázi výstavby. Ve fázi realizace by tak mohly být narušeny stávající hnízdiště/biotopy. Vzhledem k rychlosti výstavby (cca 500 m plynovodu/den) a relativně nízkému hlukovému zatížení (viz příloha 5) však nebude nežádoucí účinek v daném místě trvat déle než 2 dny. Možný nežádoucí vliv je nutno dále minimalizovat důsledným výkonem funkce ekodozoru u dané stavby. Ve fázi provozu plynovodu může být mírně negativní vliv záměru u lesních průseků (šířka 4 m), kdy mohou být nevratně narušeny stávající hnízdiště/biotopy. Tento vliv však www. ecological.cz 127

128 vzhledem k malé šířce bezlesí a minimálnímu zásahu do lesních pozemků (3,3% délky trasy) lze hodnotit jako akceptovatelný. a) Fauna Vzhledem k rozsáhlému území, ve kterém dojde k výstavbě plynovodu, lze na většině území předpokládat výskyt běžných druhů živočichů, vázaných na obdělávané druhy pozemků ZPF. Ve střední části trasy plynovodu (Hercynská podprovincie) je živočišná složka tvořena ochuzenou západopalearktickou arboreální faunou a je značně podobná sousední západokarpatské podprovincii. Projevuje se zde velký vliv fauny okolních podprovincií - z východu sem zasahuje řada typických karpatských druhů (např. modranka karpatská Bielzia coerulans), ze severu pak některé druhy typické pro Polonikum, např myšice temnopásá (Apodemus agrarius). V jižní části trasy (Břeclavsko) je méně bohatá fauna Severopolonské podprovincie. Jsou zde zastoupeny především prvky nižších poloh, s výjimkou výrazně teplomilných. Velmi rozšířené jsou druhy kulturních stepí a vodní fauna. Na území ČR je pro tuto podprovincii charakteristické pronikání některých druhů z Karpatské a Hercynské podprovincie. Ze savců je charakteristickým druhem např. myšice temnopásá (Apodemus agrarius), která pouze částečně přesahuje do sousední Hercynské podprovincie. Z ptáků můžeme jmenovat např. hohola severního (Bucephala clangula), břehouše černoocasého (Limosa limosa) nebo vodouše rudonohého (Tringa totanus). V okolí jižní části trasy plynovodu lze dále konstatovat výskyt některých druhů subendemické fauny: kobylka (Ephippigera ephippiger), kudlanka nábožná (Mantis religiosa), makadlovka (Depressaria cervicella), vřetenuška čtverotečná (Odice arcuinna), žahalka (Scolia hirta), ještěrka zelená (Lacerta viridis) aj. Hlavní řeky náleží do parmového pásma, pod přehradami se však vytvořilo druhotné pstruhové pásmo. Potoky náleží do pstruhového pásma. Největší část trasy plynovodu probíhá Karpatskou podprovincií. Biota zde je ovlivněna charakteristickou geologií a geomorfologií Karpatské soustavy.. Oproti dříve uvedeným podprovinciím je výrazně bohatši i fauna a to jak počtem druhů tak hustotou jedinců. Zvláště pestrá je horská fauna s množstvím endemitů. Tato skutečnost je dána nejen pestrou paletou stanovišť, ale i větší zachovalostí vegetace, především bučin a horských smrčin. Na rozdíl od Hercynské podprovincie je zde větší množství východních migrantů, z nichž mnozí jsou východními vikarianty druhů v Hercynii (ježek východní x ježek www. ecological.cz 128

129 západní). Ze zvláště chráněných druhů živočichů, uváděných vyhláškou č. 395/1992 Sb. jsou tak pro dané území relevantní: Druhy kriticky ohrožené zmije obecná Vipera berus strnad luční Miliaria calandra Druhy silně ohrožené ještěrka živorodá Zootoca vivipara moták lužní Circus pygargus ostříž lesní Falco subbuteo chřástal polní Crex crex sýc rousný Aegolius funereus kavka obecná Corvus monedula netopýr rezavý Nyctalus notula Druhy ohrožené ropucha obecná Bufo bufo čáp bílý Ciconia ciconia jestřáb lesní Accipiter gentilis sluka lesní Scolopax rusticola rorýs obecný Apus apus brkoslav severní Bombycilla garrulus bramborníček černohlavý Saxicola torquata ťuhýk obecný Lanius collurio ořešník kropenatý Nucifraga caryocatactes slepýš křehký Anguis fragilis krahujec obecný Accipiter nisus křepelka polní Coturnix coturnix holub doupňák Columba oenas dudek chocholatý Upupa epops netopýr hvízdavý Pipistrellus pipistrellus netopýr ušatý Plecotus auritus užovka obojková Natrix natrix moták pochop Circus aeruginosus koroptev polní Perdix perdix výr velký Bubo bubo vlaštovka obecná Hirundo rustica bramborníček hnědý Saxicola rubetra lejsek šedý Muscicapa striata ťuhýk šedý Lanius excubitor krkavec velký Corvus corax K tomu přistupuje řada dalších druhů živočichů, vyskytujících se zejména v územích výše popsaných ZCHÚ a územích soustavy NATURA Jedná se zejména o mnoho druhů vodních měkkýšů, například ohrožený velevrub tupý či svinutec tenký (CHKO Poodří). Poodří hostí také dva ohrožené druhy korýšů - raka říčního a žábronožku sněžní. Bohatá je i hmyzí fauna, nacházejí se zde vzácné druhy jako modrásek bahenní, ohniváček černočárý, roháč obecný, páchník hnědý či saranče Stetophyma grossum. V řece Odře, v EVL Morava-Chropyňský luh a dalších biotopech žijí ohrožené druhy ryb ouklejka pruhovaná, hořavka duhová či střevle potoční, v tůních pak piskoř pruhovaný. www. ecological.cz 129

130 Nachází se zde rak říční (Astacus astacus), velevrub tupý (Unio crassus), ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus), hořavka duhová (Rhodeus sericeus), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) či střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a další. Z živočichů patří mezi zásadní zejména : čolek velký (Triturus cristatus), kuňka ohnivá (Bombina bombina), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), ohniváček černočárý (Lycaena dispar), páchník hnědý (Osmoderma eremita), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis), svinutec tenký (Anisus vorticulus) a velevrub tupý (Unio crassus). Na vodních tocích (Odra) nachází výborné podmínky ledňáček říční (Alcedo atthis), břehule říční (Riparia riparia) a pisík obecný (Actitis hypoleucos). Na rybnících s rozsáhlejšími porosty rákosu či orobince hnízdí bukač velký (Botaurus stellaris). Rybníky se zachovalými tvrdými porosty vodních rostlin, louky s mokřady a rákosinami či odvodňovací kanály s ostrovy rákosu či obilná pole obsazuje moták pochop (Circus aeruginosus). Předměty ochrany PO jsou následující: bukač velký (Botaurus stellaris), kopřivka obecná (Anas strepera), ledňáček říční (Alcedo atthis) a moták pochop (Circus aeruginosus). Obdobně jsou na vodní tok Morávka vázány např. dva vzácné druhy rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) - marše Türkova (Tetrix tuerki) a saranče Chorthippus pullus. Marše Türkova (Tetrix tuerki), která žije na štěrkových náplavech, se v celé ČR vyskytuje pouze na tomto místě. Faunisticky význačné je také zastoupení brouků a pavouků, především slíďáků (Arctosa cinerea, A. maculata, Pardosa morosa a P. wagleri) a zápředníka Clubiona similis. Objeveny zde byly dva druhy nové pro arachnofaunu ČR - slíďák Pardosa agricola a skákavka Heliophanus patagiatus. V řečišti Morávky se vyskytují kriticky ohrožené druhy mihule potoční (Lampetra planeri) a rak říční (Astacus fluviatilis), ohrožené druhy vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) a užovka obojková (Natrix natrix). Území také představuje potenciální biotop pro vydru říční (Lutra lutra). V oblasti EVL Chřiby se nachází početná populace kuňky žlutobřiché (Bombina variegata) a kuňky ohnivé (Bombina bombina) (nejpočetnější populace se vyskytuje u Koryčan) a významná lokalita vrkoče útlého (Vertigo angustior). Z naturových druhů se zde dále vyskytuje ohniváček černočárý (Lycaena dispar). Z živočichů jsou zde dále ohniváček černočárný (Lycaena dispar), tesařík alpský (Rosalia alpina) a vrkoč útlý (Vertigo angustior). Ve vodním toku Bečva, resp. i Strhanec lze konstatovat výskyt následujících druhů živočichů: hrouzek Kesslerův (Gobio kessleri), kuňka ohnivá (Bombina bombina) a velevrub tupý (Unio crassus). V oligotrofních tocích je relativně hojný výskyt vranky obecné, Cottus gobio (EVL Řeka Ostravice). www. ecological.cz 130

131 Ve vyhlášených ptačích oblastech (Hovoransko-Čejkovicko) lze konstatovat výskyt strnada zahradního (Emberiza hortulana). Dalšími cílovými druhy jsou zde pěnice vlašská (Sylvia nisoria), obývající pásy keřů podél vodotečí a úvozových cest, a strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), jehož výskyt je vázán na záhumenkové trati se starými ovocnými stromy. b) Flóra Potenciální přirozená vegetace Podle mapy potenciální vegetace (NEUHÄUSLOVÁ & MORAVEC 1997) jsou v území rozšířené kyčelnicové bučiny (asociace Dentario enneaphylli-fagetum). V detailní situaci je možné podle stávajících biotopů v území rekonstruovat také chudé kostřavové bučiny (Festuco altissimae- Fagetum a acidofilní bučiny (Luzulo albidae-fagetum) i potoční jasanové olšiny. Na některých konvexních tvarech s mělkou a kamenitou půdou lze předpokládat ostrůvkovité vyznívání jedlových doubrav (Abieti-Quercetum) s autochtonní borovicí, které jsou v severovýchodně navazujícím níže položeném území pak častější a místy i zachovalé. Rekonstrukčně problematické zůstávají částečně podmáčené biotopy v okolí vodních toků. Nakolik do území azonálně pronikly na výhodných biotopech ostrůvky dubohabřin sv. Carpinion, lze nyní těžko rekonstruovat z ojedinělého výskytu Carpinus betulus, Prunus spinosa, Swida sanguinea a dalších druhů (BUREŠ L. in litt.). V jižní části trasy plynovodu (severopanonská podprovincie) má potenciálně přirozená vegetace charakter xerotermních trávíků (Festucion valesiaceae, Koelerio-Phleion phleoidis), v širším okolí převažují louky ze svazu Arrhenatherion. Na vlhkých stanovištích je typická vegetace podsvazu Calthenion, kterou charakterizuje více asociací s dominantní ostřicí trstnatou (Carex cespitosa), místy s podhorskými až perialpidskými druhy, jako je např. stařinec potoční (Tephroseris crispa), hadí kořen větší (Bistorta major) a upolín evropský (Trollius altissimus). Vegetace svazu Molinion je velmi ojedinělá. Lokálně byly vybudovány rybníky, na jejich pobřeží dominuje vegetace svazu Magnocaricion elatae, na obnažených dnech (typičtěji v minulosti) je zastoupena vegetace svazu Elatini-Eleocharition ovati. Lemy v průlomech náležejí převážně vegetaci svazu Geranion sanguinei, na plošinách, zejména v západní části, svazu Trifolion medii. Křoviny jsou zastoupeny převážně svazem Prunion spinosae, velmi řídce se objevují i fragmenty Prunion fruticosae. V hornatějších částech trasy (Chřiby, Oderské vrchy) představují potenciální vegetaci květnaté a kyselé horské bučiny, ve vyšších polohách přirozené smrčiny, alpínská společenstva a vrchoviště. Kleč je zde nepůvodní dřevinou. Nepřítomnost kosodřeviny v www. ecological.cz 131

132 původní vegetaci je jedním z důvodů nesmírného druhového bohatství některých lokalit. Charakter popisovaného území aktuální vegetace Současná vegetace celého území se od původní přírodní, resp. rekonstruované vegetace nápadně liší. Většina plochy byla značně pozměněna, v širším okolí lokality převládá dlouhodobě obhospodařovaná zemědělská půda, v komplexu lesů v trase plynovodu jsou především smrčiny s příměsí modřínu a místy i borovice. Dlouhodobým obhospodařováním, odlesněním a preferencí smrku v lesním hospodářství se výrazně zredukoval fytogenofond celého území. Na rozlehlých polích převládají plevelné a synantropní druhy, relativně největší druhová diverzita v nelesní části krajiny je na lesních okrajích, resp. ekotonech mezi lesem a loukou. V lesních porostech se místy zachovaly zbytky původního genofondu, včetně edifikátorů bučin Festuca altissima, Luzula luzuloides aj. (BUREŠ L. in litt.). Významnou část území ve střední části trasy (Oderské vrchy) pokrývají hercynské dubohabřiny (Melampyro nemorosi-carpinetum), v minulosti s podstatným zastoupením jedle, méně a lokálně i s příměsí buku. Na konvexních tvarech s příznivou expozicí, zejména v průlomech, jsou typické teplomilné doubravy ze svazu Quercion petraeae (Sorbo torminalis- Quercetum, na exponovanějších místech i Genisto pilosae-quercetum petraeae), na bazických substrátech fragmenty Corno-Quercetum a na hadcích specificky Asplenio cuneifolii-quercetum petraeae. V méně příznivých expozicích se objevují acidofilní doubravy (Luzulo albidae-quercetum), na hranách skal reliktní bory. Bučiny (zejména Melico-Fagetum) jsou velmi vzácné, buk se častěji objevuje ve vegetaci suťových lesů svazu Tilio-Acerion (nejčastěji Aceri-Carpinetum). Charakteristické pro tuto část trasy (Hercynská podprovincie) je zastoupení hadcových ostrůvků. Flóra Hercynské podprovincie je celkově středně bohatá. Poměrně rozsáhlá a geologicky jednotvárná území mají však velmi uniformní flóru. Druhové bohatství je soustředěno v kontinentálněji ovlivněných regionech a na ostrůvcích s ultrabazickými substráty. V podprovincii převažují středoevropské a evropské druhy a v rámci Evropy jsou právě zde nejčastěji zastoupeny prvky se suboceanickou tendencí. Typické druhy oceanického charakteru zde prakticky chybí. Vzhledem k charakteristické florogenezi postrádá květena paleoendemity a neoendemity jsou ojedinělé (např. endemity na hadcích či krasových ostrůvků). Větší počet endemitů je v nejvyšších polohách sudetských pohoří (např. v Hrubém Jeseníku je to Poa riphaea, Campanula bohemica gelida, Plantago atrata sudetica). Zastoupení teplomilných, boreokontinentáílních a arktoalpidských druhů má často charakter www. ecological.cz 132

133 reliktů. Některé glaciální relikty, a to především druhy boreokontinentální, zde dosahují jihozápadní hranice svého rozšíření. Kontakt s podprovincií západokarpatskou se projevuje průnikem řady druhů západních Karpat. V okolí severovýchodní části trasy (úsek 3a, 3b) je v České republice znám výskyt rostliny nepukalky plovoucí (Salvinia natans). Hercynská a Karpatská podprovincie obohacuje zdejší flóru o četné, většinou splavené montánní prvky. V nejjižnější části trasy (Severopanonská podprovincie) je biota výrazně teplomilná, jsou zde velké rozlohy 1. dubového vegetačního stupně s dubem šípákem, vyskytuje se i biota 2. a 3. vegetačního stupně (ale bez buku). Charakteristické jsou lužní lesy i primární ostrůvkovité bezlesí se stepními, vodními nebo mokřadními společenstvy V převážné většině zbývající části trasy záměru (Karpatská podprovincie) je flóra poměrně bohatá a obsahuje i paleoendemity. Neoendemitů je vzhledem k dostatku reliktních stanovišť poměrně hodně. K druhům v české republice vázaným pouze na tuto podprovincii patří např. židoviník německý (Myricaria germanica). Kontaktní charakter moravské části Karpat se projevuje přesahy některých subatlantických druhů z Hercynské podprovincie do Beskyd. Od Hercynské podprovincie se její ochuzené okraje nápadně odlišují recentním vyšším zastoupením bučin s rozsáhlejším zastoupením květnatých typů. Nivy větších vodních toků lemují porosty Stellario-Alnetum glutinosae, kolem malých potůčků jsou význačně zastoupena společenstva Carici remotae-fraxinetum. Velmi vzácné jsou fragmenty olšin (Carici acutiformis-alnetum). Primární bezlesí je charakterizováno několika typy. Na skalách je to komplex vegetace skalní, xerotermní a lemové (Alysso-Festucion pallentis, Festucion valesiaceae, Geranion sanguinei). Na hadcovém podloží se specificky vyskytují hadcové bory (Erico-Pinion), zatímco v bezlesých oblastech dominuje vegetace svazu Asplenion serpentini. Na bazických substrátech (vápence, hadce) převládají porosty s pěchavou vápnomilnou (Sesleria albicans). V nexerotermních polohách se nachází primární bezlesí na sutích. Podél větších toků je přítomna vegetace svazu Phalaridion arundinaceae a v tekoucí vodě svazu Batrachion fluitantis. Flóra v území je velmi pestrá, hojné jsou druhy jako dymnivka plná (Corydalis solida), ostřice chlupatá (Carex pilosa) a zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides). Sporadicky se v území vyskytuje i endemický hvozdík moravský (Dianthus moravicus). V xerotermní flóře jsou četné acidofyty migroelementu západního, k němuž náleží rozchodník skalní (Sedum reflexum), penízek chlumní (Thlaspi montanum) i východního, např. křivatec český (Gagea bohemica). Řada termofytů s panonskou tendencí je v jižní části trasy, např. koniklec www. ecological.cz 133

134 velkokvětý (Pulsatilla grandis), sesel sivý (Seseli elatum), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia) a druhy rodu kavyl (Stipa). Fytogeograficky významný je výskyt boreokontinentálních druhů ploštičníku evropského (Cimicifuga europaea) a ostřice tlapkaté (Carex pediformis). V nelesní flóře lze nalézt rovněž perialpidy, k nimž náleží dvojštítek měnlivý (Biscutella varia), volovec vrbolistý (Buphthalmum salicifolium) a hadí kořen větší (Bistorta major) a dealpidy, např. lomikámen latnatý (Saxifraga paniculata) a pěchavu vápnomilnou (Sesleria albicans). Mnohé druhy subatlantů zde dosahují dílčí východní hranice souvislého areálu, např. smilka tuhá (Nardus stricta), metlička křivolká (Avenella flexuosa). K uvedenému přistupuje řada zvláště chráněných druhů rostlin, vyskytujících se v jednotlivých ZCHÚ a CHKO v okolí záměru. Jedná se zejména o vzácné vodní rostliny kotvice plovoucí, nepukalka plovoucí a vodní masožravé rostliny bublinatky (CHKO Poodří). U slepých říčních ramen se vyskytuje například ohrožená žebratka bahenní a kvete zde stulík žlutý. Lesy zabírají asi 10 % území CHKO Poodří. Jsou tvořeny převážně dřevinami jako habr obecný, dub letní, lípa srdčitá či jasan ztepilý. V bylinném patře lesů roste například sněženka podsněžník, sasanka hajní, orsej jarní, česnek medvědí. Na území NPP Skalická Morávka jsou typické jasanovo-olšové luhy L2.2B a západokarpatské dubohabřiny. Plošně nejvíce zastoupeným biotopem jsou zde údolní jasanovoolšové luhy, které jsou přítomny v mnoha podobách od vrbo-topolových olšin, téměř čistých olšin s olší šedou až po porosty s vysokým zastoupením jilmů a některých tvrdých dřevin. Na štěrkových náplavech se vyskytují dva kriticky ohrožené druhy květeny ČR - židoviník německý (Myricaria germanica) z čeledi tamaryškovitých a drobná přeslička cídivka peřestá (Hippochaete variegata). Dále zde byly nalezeny silně ohrožené druhy cídivka zimní (Hippochaete hyemalis) a třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites), z ohrožených druhů cídivka větevnatá (Hippochaete ramosissima), vrba šedá (Salix eleagnos) a vrba lýkovcová (Salix daphnoides). V nivách významných vodních toků v okolí trasy (Morava, Bečva, Odra, Ostravice, Morávka) lze vesměs nalézat tvrdé luhy nížinných řek sv. Ulmenion, které na vyvýšených místech přecházejí v západo-karpatské dubohabřiny sv. Carpinion. Na březích Moravy se vyskytují i fragmenty měkkých luhů sv. Salicion albae a jasanovo-olšové luhy as. Pruno- Fraxinetum. Luční porosty se nacházejí především západně od Chropyně. V nivě lze konstatovat vegetaci typu Magnopotamion nebo Hydrocharition (3150). Vyskytují se zde vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně (6430), Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) (6510), Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno- www. ecological.cz 134

135 Padion, Alnion incanae, Salicion albae) (91E0) a Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) (91F0). U nivy Bečvy se jedná o následující stanoviště: Dubohabřiny asociace Galio- Carpinetum (9170) a Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) (91F0). Obdobně se v povodí Odry nachází nejpočetnější populace nepukalky vzplývavé (Salvinia natans), velké populace kotvice plovoucí (Trapa natans) či řečanky menší (Najas minor). Zaznamenán byl i výskyt kriticky ohroženého úporu kuřičkovitého (Elatine alsinastrum), plavínu štítnatého (Nymphoides peltata), silně ohroženého růžkatce bradavčitého (Ceratophyllum submersum), sítiny Gerardovy (Juncus gerardii) či kruštíku polabského (Epipactis albensis). V povodí Ostravice a Morávky převažují jasanovo-olšové luhy, západokarpatské dubohabřiny a štěrkové náplavy s židoviníkem neměckým. Rostliny židoviníku sem byly vysazeny, pocházejí z populace z řečiště Morávky. Jedná se o úsek původního neupraveného toku Morávky, typické divočící a větvící se štěrkonosné řeky s výskytem zvláště chráněných druhů organismů. V nivě Morávky jsou zásadní následující typy stanovišť: Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s židoviníkem německým (Myricaria germanica) (3230), Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum (9170) a Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) (91E0). V dalších exponovaných územích (EVL Chřiby) převládají květnaté bučiny asociace Carici pilosae-fagetum (L5.1), méně jsou rozšířené kyselé bučiny asociace Luzulo-Fagetum (L5.4). V nižších nadmořských výškách se uplatňují karpatské dubohabřiny (as. Carici pilosae- Carpinetum, L3.3). Maloplošně se na vhodných stanovištích vyskytují suťové lesy (L4). Podél potoků jsou zastoupeny lužní lesy (as. Stellario-Alnetum glutinosae a Carici remotae- Fraxinetum, L2.2). Ve flóře se uplatňují zejména druhy nižších karpatských pohoří, jako je ostřice chlupatá (Carex pilosa), o. převislá (C. pendula), svízel Schultesův (Galium schultesii), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis). www. ecological.cz 135

136 C.2.2. Nemovité kulturní památky, archeologická a paleontologická naleziště Nemovité kulturní památky V bezprostřední blízkosti zájmového území se nenachází žádné památky kategorie světové kulturní dědictví, národní kulturní památky, archeologické památkové rezervace, ostatní památkové rezervace, městské památkové rezervace, vesnické památkové rezervace, krajinné památkové zóny, městské památkové zóny ani vesnické památkové zóny. Z uvedených kategorií nejblíže trase záměru jsou tyto: Světové kulturní dědictví -Olomouc, sloup Nejsvětější Trojice -Kroměříž, zahrady a zámek Městské památkové rezervace -Nový Jičín, historické jádro města, vyhlášeno r Příbor, historické jádro, vyhlášeno r Archeologické památkové rezervace -Břeclav Pohansko, archeologická lokalita od r Štramberk, jeskyně Šipka, archeologická lokalita od r Z řady nemovitých kulturních památek, vyskytujících se v okolí záměru byly vybrány z každého úseku trasy typické příklady obcí, s historickými jádry, blízkými trase plynovodu. Jejich charakteristika je v tabulce 32. Tabulka 32- Nemovité kulturní památky v blízkosti trasy plynovodu Úsek/ km Název NKP Ć. rejstříku Obec Č.p. Umístění 1/106 sochy sv. Františka Serafinského, sv. Šebestiána a P. Marie sochy sv. Jana Nepomuckého a bl. Jana Sarkandra / Pavlovice u Přerova / u rozcestí u zámku; u domu čp. 131; u školy schodiště ke kostelu zámek / /152 kostel sv. Kříže / Kunín při zámku zámek / /6 kostel Narození Příbor Panny Marie (areál) / Farní ul. www. ecological.cz 136

137 kostel sv. Kříže / Místecká ul. kostel sv / Valentina Lidická ul. kaple sv. Františka Serafinského, / Křivá ul. hřbitovní Na Benátkách, při čp. krucifix / na zahradě při domu krucifix / čp. 868 krucifix u kostela sv. Valentina socha sv. Jana / Nepomuckého Nádražní sousoší P. Marie / nám. Sigmunda Freuda sloup se sochou P. Marie / Tyršova, při čp. 475 Assumpty pomník P. Frenštátská ul., u / Řehoře Volného nádraží kašna - fontána / nám. Sigmunda Freuda měšťanský dům / Politických vězňů měšťanský dům / Politických vězňů měšťanský dům / Politických vězňů měšťanský dům / nám. Sigmunda Freuda měšťanský dům / nám. Sigmunda Freuda měšťanský dům / nám. Sigmunda Freuda měšťanský dům / nám. Sigmunda Freuda měšťanský dům / nám. Sigmunda Freuda měšťanský dům / nám. Sigmunda Freuda měšťanský dům / nám. Sigmunda Freuda městský dům / Jičínská městský dům / Jičínská městský dům / Jičínská 3a/19 kostel sv. Bravantice v obci / Valentina zámek / b/15 kostel sv. Matouše / Hať Fyzické ovlivnění nemovitých kulturních památek, nacházejících se vesměs v centrech uvedených obcí, lze vyloučit, zvláště s ohledem na vzdálenosti těchto center od trasy plynovodu. Tyto činí: *Pavlovice u Přerova m *Kunín m *Příbor 600 m *Bravantice. 500 m *Hať m www. ecological.cz 137

138 Archeologická a paleontologická naleziště V okolí hodnoceného území se nalézají četná archeologická naleziště, takže možnost archeologických nálezů při zemních pracech nelze vyloučit. Pokud by při hloubení rýhy pro plynovod k takovýmto nálezům došlo, je třeba postupovat v souladu se stávající legislativou (zejm. zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů). Výčet předpokládaných typických území s archeologickými nálezy (ÚAN) byl opět volen pro historická jádra obcí v každém úseku trasy, blízká trase plynovodu. Výběr obcí je ve shodě s předchozím příkladem. Charakteristika těchto ÚAN je v tabulce 33. Tabulka 33- Území s archeologickými nálezy v blízkosti trasy plynovodu Úsek/ Název ÚAN Poř.č. SAS Kategorie Registr. Katastr. území km ÚAN správce 1/106 Obransko /10 I Muz. Komenského Pavlovice u Přerova Přerov Pavlovice - I tvrziště, intravilán /3 Dílce /9 I Zámčisko, tvrz /3 I 1/152 středověké a novověké jádro obce Kunín /1 II NPÚ - ú.o.p. v Ostravě Kunín 2/6 Skotnické pohraniční pole, ESA /3 I Příbor vodojem /6 I ESA 19, I Hončova hůrka /7 Borovec, ESA I /10 16 ESA /14 I ESA 157, Na I /15 farském bažantnice, I /2 ESA 158, Jánský sloup /3 I Sedlnička /6 I Statek /7 I středověké jádro obce 3a/19 středověké a novověké jádro obce Bravantice /1 I /1 II Bravantice 3b/15 Hať - intravilán /1 II Hať www. ecological.cz 138

139 Negativní ovlivnění těchto území záměrem je nutno předejít. Provádění zemních prací musí být realizováno se zřetelem na uvedené skutečnosti. Při podezření na archeologický nález v průběhu prací je nutno tuto skutečnost neprodleně hlásit na příslušné archeologické pracoviště. Za těchto podmínek lze negativní ovlivnění ÚAN prakticky vyloučit. Paleontologické nálezy (dle zákona ČNR č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny) v daném území jsou relativně nepravděpodobné. Přesto je třeba věnovat této možnosti ve fázi realizace náležitou pozornost a to zejména v území, v jehož okolí již paleontologické nálezy existují. Z významnějších území paleontologických nálezů v okolí trasy plynovodu lze jmenovat ty, které uvádí tabulka 34. Tabulka 34- Vybrané paleontologické nálezy v okolí trasy plynovodu Úsek Staničení obec lokalita nalezeno Cca km 1 10 Pavlov Děvín-Kotel - - Soutěska 1 14 Velké Pavlovice Lom Nad - zahradami 1 23 Čejč Pískovna Čejč, - Velký vrch 1 25 Krumvíř - Strunatci 1 30 Šardice Červenice Kelčany Za humny, - Zálesí Černotín měkkýši 2 2 Štramberk Dolní skalka, Horní Blucherův Kroužkovci, měkkýši, lom, lom Kotouč žahavci aj. 2 6 Kopřivnice mechovky 2 7 Lichnov měkkýši 2 20 Frýdek-Místek Důl Paskov Cévnaté rostliny 2 30 Frýdlant nad Fosilní stopy Ostravicí C.2.3. Území se zvýšenou citlivostí, resp. zranitelností Ve smyslu nař. vl. č.61/2003 Sb. jsou veškeré povrchové vody ČR, tedy i vody v okolí trasy záměru citlivou oblastí s následnou odpovídající ochranou. Mezi zranitelné oblasti je řazeno více jak 40% katastrálních území v trase záměru. www. ecological.cz 139

140 Jejich přehled byl podán v kapitole C.1.3. a na obrázku 11. V okolí trasy plynovodu se dále nacházejí sesuvy a poddolovaná území a to zejména v úseku 1 a 2. Jedná se především o řadu poddolovaných území v km 30,37 až 31,27 (úsek 1) a 13,99 až 18,42 (úsek 2). Celkový přehled o těchto územích je v tabulce 35. Tabulka 35- Sesuvy a poddolovaná území v trase plynovodu úsek staničení [km] obec popis střetu druh střetu 1 26,0 Hovorany potenciální sesuv Karlín 1 ve vzd. 94 m od osy (J) 1 27,8-27,84 Hovorany potenciální sesuv Karlín prochází 1 30,37-30,4 Šardice poddolované území Šardice 1 - Důl 9.května-Dukla (haldy a propadliny) prochází 1 30,99-31,15 Šardice 1 31,19-31,27 Šardice poddolované území Šardice 1 - Důl 9.května-Dukla (haldy a propadliny) poddolované území Šardice 1 - Důl 9.května-Dukla (haldy a propadliny) prochází prochází 1 120,94 Jezernice potenciální sesuv Jezernice ve vzd. 10 m od osy (S) 1 123,0-123,34 Hranice potenciální sesuv Slavíč prochází 1 125,43-125,54 Milenov potenciální sesuv Klokočí prochází 1 Alternat. 5 0,155-0,255 Hranice potenciální sesuv Velká prochází 1 ve vzd. 55 m od osy 150,8 Kunín potenciální sesuv Kunín (JV) 1 152,55 Kunín potenciální sesuv Hukovice ve vzd. 82 m od osy (S) 2 7,52 Příbor stabilizovaný sesuv Klokočov ve vzd. 113 m od osy (JZ) 2 13,99-15,36 Fryčovice, poddolované území Staříč Frýdek-Místek prochází 2 15,6-18,42 Frýdek-Místek poddolované území Staříč prochází 2 19,75 Frýdek-Místek potenciální sesuv Chlebovice 2 25,52-26,79 Baška, Metylovice 2 34,35-34,39 Janovice stabilizovaný sesuv Hodoňovice poddolované území Janovice u Frýdku-Místku 1 (haldy) ve vzd. 113 m od osy (JZ) prochází prochází 2 33,1 Janovice stabilizovamý sesuv ve vzd. 33 m od osy (J) 2 46,37-46,4 Dolní Tošanovice potenciální sesuv prochází 2 Alternat. 6 0,307-0,334 Vojkovice aktivní sesuv Vojkovice prochází 3a 31,86-32,15 Velká Polom poddolované území Velká Polom (haldy a propadliny) prochází 3b 6,9 Kozmice potenciální sesuv ve vzd. 100 m od osy (J) www. ecological.cz 140

141 Území trasy plynovodu se dále nachází v celé řadě záplavových území a to jak významných, tak drobných vodních toků. Přehled těchto území byl podán v kapitole C.1.3., tabulka 20. Uvedená skutečnost má význam zejména pro období realizace plynovodu, kdy pokládka v daném území může být (při povodních) znemožněna. Mimo období povodní by se podzemní voda ve stavebních výkopech mohla objevit pouze v období zvýšených srážek a jarního tání. Celkově lze konstatovat, že současný stav životního prostředí nebude hodnoceným záměrem zásadně ovlivněn. Významnější vliv bude pouze na půdu (odnětí v jednotkách ha), hlukové poměry (při výstavbě) a na flóru a faunu v území. Vlivy jsou podrobně hodnoceny v kapitole D této dokumentace. Z uvedené kapitoly a samostatných příloh (hluková studie, veřejné zdraví, vlivy na soustavu NATURA 2000) vyplývá, že při dodržení v podkapitole D.4. dále specifikovaných opatření bude negativní vliv záměru žádoucím způsobem minimalizován. C.3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území Vzhledem k rozsáhlosti stavby je nutno konstatovat, že kvalita životního prostředí v území je nevyrovnaná. To platí zejména o kvalitě ovzduší podél trasy, ale i o bonitě ZPF, hydrologii, zachovalosti flóry a fauny v území a o dalších parametrech. Co se týče kvality ovzduší v daném území, na tuto mají negativní vliv zejména emise z lokálních zdrojů a emise z dopravy. Nejvyšší koncentrace škodlivých látek jsou v ovzduší při špatných rozptylových a povětrnostních podmínkách (např. inverzních stavech) a v chladnější polovině roku. Nejhorší imisní situace je v Moravskoslezském kraji, kde došlo v r k překročení imisních limitů (LV) pro PM 10, NO 2 a benzen (36,1 % území). Současně patří tento kraj vedle Středočeského kraje k jedinému, kdy byly překročeny i cílové limity pro arsen a kadmium. Na trase plynovodu jsou překročeny denní imisní koncentrace PM 10 a to na cca 66% trasy plynovodu (21 stavebních úřadů z celkem 32). Ještě ve větší míře zde však dochází k překračování cílových imisních limitů. Zatímco na druhém nejhorším území z hlediska překročení cílového limitu benzo-a-pyrenu, ve Zlínském kraji bylo překročení pouze na 2,85% území kraje, u Moravskoslezského kraje byl tento podíl území (r. 2008) 25,04%. Do zájmového území zasahuje řada chráněných ložiskových území a těžených i www. ecological.cz 141

142 netěžených ložisek/dobývacích prostorů. Jedná se jak o povrchovou, tak hlubinnou těžbu (uhlí, zemní plyn, štěrkopísek aj.). Nachází se zde rovněž celá řada chráněných ložiskových území (CHLÚ), zejména v úseku 2 (černé uhlí, zemní plyn). Co se týče dobývacích prostorů (DP), ať už těžených nebo netěžených, jejich největší množství lze opět nalézt v úseku 2 a dále i v úseku 1 (zvláště jeho jižní části). V části 3a, 3b se DP nevyskytují. Vlastní území pro stavbu se tak nachází ve stanovených dobývacích prostorech, chráněných ložiskových územích, chráněných územích pro zvláštní zásahy do zemské kůry i v územích bilancovaných výhradních a nevýhradních ložisek dle zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon ve znění změn a doplňků. Co se týče území CHOPAV, tato je v trase plynovodu pouze jediná a to CHOPAV- Kvarter řeky Moravy, jak byla tato vyhlášena nař.vl.č. 85/1981 Sb. Průchod touto oblastí je ve dvou místech v úseku 1 a to v km 0,0-1,42 a dále 82,1-94,8. S trasou koliduje rovněž celkem šest ochranných pásem vodních zdrojů a tři ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů vod (Hodonín-Josefov, Horní Moštěnice a Klimkovice). Značná část trasy plynovodu (téměř polovina) prochází současně katastrálními územími, řazenými mezi zranitelné oblasti ve smyslu nař.vl.č. 103/2003 Sb. Největší část těchto území se nachází v úseku 1 a dále v úseku 3a. V úseku 1 se jedná celkem o 88 km trasy a v úseku 3a o 33 km délky trasy. Z hydrologického hlediska prochází trasa plynovodu evropským rozvodím mezi dvěma úmořími a to úmořím -Černého moře a -Baltského moře. Rozvodí mezi těmito úmořími prochází jihozápadně od obce Bělotín, ve staničení plynovodu km 133,0. Severně od tohoto rozvodí se jedná o povodí Odry, jakožto vodního toku I. řádu. Jižně od něj (tj. v úseku 1, km 0,0 až 133,0) se jedná o povodí Dunaje, jakožto vodního toku I. řádu, resp. Moravy (tok II. řádu). Trasa plynovodu kříží desítky vodních toků, přičemž u většiny z nich je křížení řešeno podchodem pod tokem (shybka, protlak). Křížení, řešené vrchem je užito pouze v případě Moravy, Moštěnky a Strhance Ke křížení vodních toků plynovodem dochází vesměs pouze v jednom profilu. Výjimkou je Odra (křížení ve třech profilech), Moštěnka (křížení ve dvou profilech) a některé další. Území, určené k realizaci stavebního záměru leží převážně na pozemcích zemědělského půdního fondu (ZPF). Pouze minimum z celkové délky trasy plynovodu (cca 8,8 km) prochází přes pozemky PUPFL. Zde se jedná prakticky výhradně o lesy kategorie www. ecological.cz 142

143 hospodářské, lesy ochranné a zvláštního určení se v trase plynovodu prakticky nevyskytují. V případě zásahů do lesa nedojde k trvalému odnětí pozemků PUPFL. Funkce lesa bude ale poněkud omezena, jelikož bude nutné dočasné odnětí/omezení využívání pozemků PUPFL. V období realizace záměru bude dočasné odnětí pozemků PUPFL spočívat v odlesnění pracovního pruhu o šířce max. 23 m. V období provozu bude nezbytné udržovat 4m pás bezlesí v místě trasy plynovodu, jakožto požadavek, vyplývající z ustanovení 68 odst.5 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). V případě pozemků ZPF, jejich trvalé odnětí bude nutné pro rozšiřované či nově budované objekty TU, RU, PS, HPS, případně kompresních stanic. Předpokládáno je celkové trvalé odnětí ZPF pro tyto stavby cca 3,04 ha. Pro vlastní pokládku plynovodu nebude třeba pozemky ze ZPF odnímat. Pedogeografické poměry v okolí trasy plynovodu jsou podstatnou měrou závislé na geologické a geomorfologické stavbě území. Kvalita pozemků ZPF kolísá od půdního typu černozem (střední část trasy, nivy vodních toků) po půdy podzolové (podhorské oblasti). V dalších částech území se hojně vyskytují kambizemě na flyši, středně těžké, středně skeletovité. V údolních dnech, zamokřených depresích nebo pramenných oblastech pak oglejené kambizemě, glejové fluvizemě a gleje. Podle Metodického pokynu MŽP ze dne jsou pozemky ZPF pro vlastní výstavbu plynovodu řazeny převážně do III. a IV. třídy ochrany. Z pohledu zvláště chráněných území se v trase plynovodu nachází pouze jediné velkoplošné ZCHÚ a to CHKO Poodří a dále tři maloplošná ZCHÚ a to -PP Meandry Staré Odry -PP Sedlnické sněženky a -NPP Skalická Morávka. Všechna uvedená ZCHÚ se nacházejí v Moravskoslezském kraji. U CHKO Poodří se jedná o dva průchody trasy plynovodu a to v úseku 1, km 143,07 až 153,70 a v úseku 3a, km 4,77 až 7,78. Přes PP Sedlnické sněženky prochází trasa v úseku 2 ve dvou místech, přes NPP Skalická Morávka v témže úseku pouze v jednom místě (a to i u územní varianty). Přírodní parky se v trase plynovodu nachází celkem tři a to Ždánický les, Chřiby a Oderské vrchy. V úseku 2 se přírodní park nenachází, ale ve vzdálenosti 390 m jižně (km www. ecological.cz 143

144 3,5) se rozkládá přírodní park Podbeskydí. Nejrozsáhlejší průchod plynovodu přírodním parkem je v úseku 3a, km 21,6-26,51. Jedná se o jeden z průchodů plynovodu přírodním parkem Oderské vrchy. Z území soustavy NATURA 2000 prochází trasa plynovodu celkem šesti EVL a dvěmi ptačími oblastmi. Tato území se vyskytují, kromě úseku 3b, na všech úsecích trasy plynovodu. Průchodu přes tato území je nutno zvláště ve fázi realizace věnovat zvýšenou pozornost. Jedná se o následující území: *EVL Chřiby, CZ *EVL Morava- Chropyňský luh, CZ *EVL Bečva-Žebračka, CZ *EVL Poodří, CZ *EVL Řeka Ostravice, CZ *EVL Niva Morávky, CZ *PO Hovoransko-Čejkovicko, CZ *PO Poodří, CZ Z hlediska výskytu živočichů na území, lze v jižní části trasy konstatovat výskyt některých druhů subendemické fauny: kobylka (Ephippigera ephippiger), kudlanka nábožná (Mantis religiosa), makadlovka (Depressaria cervicella), vřetenuška čtverotečná (Odice arcuinna), žahalka (Scolia hirta), ještěrka zelená (Lacerta viridis) aj. Hlavní řeky náleží do parmového pásma, pod přehradami se však vytvořilo druhotné pstruhové pásmo. Potoky náleží do pstruhového pásma. V největší části trasy (Karpatská podprovincie) je biota ovlivněna charakteristickou geologií a geomorfologií Karpatské soustavy. Fauna je zde výrazně bohatší a to jak počtem druhů tak hustotou jedinců. Zvláště pestrá je horská fauna s množstvím endemitů. Tato skutečnost je dána nejen pestrou paletou stanovišť, ale i větší zachovalostí vegetace, především bučin a horských smrčin. Na rozdíl od Hercynské podprovincie je zde větší množství východních migrantů, z nichž mnozí jsou východními vikarianty druhů v Hercynii (ježek východní x ježek západní). Zásadní je výskyt zvláště chráněných druhů živočichů v územích NATURA Předměty ochrany v nich jsou např. v EVL Morava Chropyňský luh následující druhy živočichů: bobr evropský (Castor fiber), čolek velký (Triturus cristatus), hrouzek Kesslerův (Gobio kessleri), modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a ohniváček černočárý (Lycaena www. ecological.cz 144

145 dispar). V dalších EVL se obdobně jedná o tyto další druhy:kuňka ohnivá (Bombina bombina), páchník hnědý (Osmoderma eremita), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis), svinutec tenký (Anisus vorticulus) a velevrub tupý (Unio crassus). Předmětem ochrany EVL Řeka Ostravice je i vranka obecná (Cottus gobio). V případě ptačích oblastí tvoří předměty ochrany pěnice vlašská (Sylvia nisoria), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), strnad zahradní (Emberiza hortulana), bukač velký (Botaurus stellaris), kopřivka obecná (Anas strepera), ledňáček říční (Alcedo atthis) a moták pochop (Circus aeruginosus). Z hlediska výskytu rostlin na území, lze v největší části trasy (Karpatská podprovincie) uvést např. výskyt židoviníku německého (Myricaria germanica). Nivy větších vodních toků lemují porosty Stellario-Alnetum glutinosae, kolem malých potůčků jsou význačně zastoupena společenstva Carici remotae-fraxinetum. Velmi vzácné jsou fragmenty olšin (Carici acutiformis-alnetum). Hojně se vyskytují následující druhy jako dymnivka plná (Corydalis solida), ostřice chlupatá (Carex pilosa) a zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides). Sporadicky se v území vyskytuje i endemický hvozdík moravský (Dianthus moravicus). V xerotermní flóře jsou četné acidofyty migroelementu západního, k němuž náleží rozchodník skalní (Sedum reflexum), penízek chlumní (Thlaspi montanum) i východního, např. křivatec český (Gagea bohemica). Řada termofytů s panonskou tendencí je v jižní části trasy, např. koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), sesel sivý (Seseli elatum), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia) a druhy rodu kavyl (Stipa). Fytogeograficky významný je výskyt boreokontinentálních druhů ploštičníku evropského (Cimicifuga europaea) a ostřice tlapkaté (Carex pediformis). V nelesní flóře lze nalézt rovněž perialpidy, k nimž náleží dvojštítek měnlivý (Biscutella varia), volovec vrbolistý (Buphthalmum salicifolium) a hadí kořen větší (Bistorta major) a dealpidy, např. lomikámen latnatý (Saxifraga paniculata) a pěchavu vápnomilnou (Sesleria albicans). Mnohé druhy subatlantů zde dosahují dílčí východní hranice souvislého areálu, např. smilka tuhá (Nardus stricta), metlička křivolká (Avenella flexuosa). Zásadní je výskyt zvláště chráněných druhů rostlin v územích NATURA Předměty ochrany v nich jsou např. polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, petrifikující prameny s tvorbou pěnovců, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, lokalita chráněných druhů živočichů a rostlin a další. Ze stanovišť se dále jedná o Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition (3150), Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva www. ecological.cz 145

146 nížin a horského až alpínského stupně (6430), Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) (6510), Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) (91E0) a Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) (91F0). Předmětem ochrany jsou rovněž Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů (3220) a Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix eleagnos) (3240). Celkově lze konstatovat, že jak kvantitativní, tak kvalitativní charakteristiky životního prostředí v daném území jsou spíše stagnující. Meziroční vývoj těchto ukazatelů má (dle ročenek životního prostředí ČR) mnohdy kolísavý charakter, závislý m.j. na meziročních změnách povětrnosti. V jiných případech je vývoj mírně se zhoršující (hluk z dopravy, emise benzo-a-pyrenu). Pozitivní vývoj lze na druhé straně konstatovat v kvalitě povrchových vod (masivní výstavba ČOV v minulých letech) a v nárůstu počtu zařízení pro odstraňování/využívání odpadů. Rovněž hlukové poměry v zastavěném území obcí doznávají mírně příznivého vývoje, v souvislosti s postupnou realizací obchvatů obcí. Dopady těchto změn na diverzitu flóry a fauny v území je nutno hodnotit spíše z dlouhodobého hlediska. Z řady provedených biologických hodnocení v trase záměru nelze učinit pro období posledních 20 let jednoznačně negativní závěr. D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.1. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti D.1.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Zdravotní rizika Vzhledem k charakteru záměru lze z hlediska jeho potencionálního ovlivnění obyvatelstva vzít teoreticky v úvahu faktory fyzikální (hluk, vibrace), chemické (znečišťování ovzduší, vody a půdy) a psychosociální (rušení pohody aj.). Jako nejvýznamnější možné vlivy spojené s výstavbou a provozem posuzovaného záměru byly vytipovány vlivy spojené s hlukovým zatížením území a v etapě výstavby i s některými dalšími vlivy (narušení pohody bydlení, znečišťování ovzduší). www. ecological.cz 146

147 Vliv zvýšené hladiny hluku je hodnocen v hlukové studii (příloha 5), přičemž je vycházeno ze známých údajů hlučnosti stavebních strojů i z údajů provedených měření. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru obytných stavebje přitom daná součtem základní hladiny hluku L Az = 50 db a příslušných korekcí. Korekce pro nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinu akustického tlaku v nočních hodinách je 10 db. Obdobně limit hluku ze stavební činnosti v denní době s připočtením korekce (10 hodinová pracovní doba) činí výpočtem podle nař.vl. č. 148/2006 Sb.. 66,4 db. Popisovaný záměr v obydleném území přináší potenciální zdravotní rizika obtěžování obyvatel hlukem zejména v období výstavby. Míra rušení obyvatel závisí na vzdálenosti obytné budovy od staveniště a na podmínkách terénu, což jsou parametry, od nichž se odvíjí dosahovaná hladina akustického tlaku na fasádě budovy. Ve fázi výstavby záměru bude hluk emitován výlučně v denních hodinách, mezi 7,00 a 21,00 hod. S ohledem na rozsah prací a dobu jejich trvání lze předpokládat, že problematika škodlivých účinků hluku bude málo významná až nevýznamná. Při výše popsaném postupu prací se totiž předpokládá uložení cca 500 m potrubí během jednoho dne, takže zatížení obyvatel v okolní zástavbě zemními pracemi a dopravou by nemělo přesáhnout cca 1 týden. Pro obyvatele přilehlých obcí bude nejvýznamnějším původcem hluku doprava, která zvýší nepravidelně hlukovou zátěž v okolí příjezdových komunikací. Obecně lze však konstatovat, že hluková zátěž související s fází přípravy záměru bude mít zanedbatelné škodlivé účinky. V přiložené hlukové studii byly pro fázi realizace záměru vypočteny ekvivalentní hladiny hluku v denní době. Je zde zahrnut výpočet průběhu izofon jak ve volné krajině, tak v místech s blízkou zástavbou obytnými budovami. Byla vybrána dvě typická zastavěná území a to v obci Janovice a Palkovice, obě v úseku 2 trasy (Libhošť- Třanovice). Jedná se o typické příklady šíření hluku z výstavby, které jsou následně vždy pro obdobná území zobecněny. Takovým způsobem bylo konstatováno, že k nepřekročení hygienických limitů nař.vl.č. 148/2006 Sb. pro denní dobu, včetně korekcí pro stavební činnost dochází již při vzdálenosti obytných domů cca 20 m od staveniště, tj. uvnitř bezpečnostního pásma dle energetického zákona. V daném případě je tedy vzhledem ke vzdálenosti plynovodu od nejbližší obytné zástavby v převažující části trasy vliv hluku na obyvatelstvo během výstavby záměru z hlediska významnosti vlivu zanedbatelný. Limitní hodnoty venkovního hluku, které mají nejmenší vliv na lidské zdraví, stanovila WHO na 55 db pro den a 45 db pro noc. Tyto hladiny reprezentují úroveň, při které většina www. ecological.cz 147

148 dospělé populace nepociťuje rozmrzelost (Pedersen E., Swedish EPA, 2003). Obecně vzato, lze pro hodnocení zdravotních účinků expozice hluku v denní době vycházet ze závislostí, uvádějících prahové hodnoty hlukové expozice, tak jak se jejich účinky dnes považují za dostatečně prokázané. Tyto prahové hodnoty platí pro větší část populace s průměrnou citlivostí vůči hluku (viz obrázek 29). Obrázek 29- Prahové hodnoty účinků hlukové expozice, den (6,00-22,00 h) V období výstavby vzniká hluk při stavební činnosti. Rozhodující je zde počet stavebních strojů s vysokým akustickým výkonem, které při práci na staveništi tvoří rozhodující složku hlukové zátěže pro okolní prostředí. Uvedený vliv bude krátkodobý a omezen pouze na blízké okolí stavebních strojů. Co se týče ovlivnění veřejného zdraví v období provozu záměru, toto nelze teoreticky rovněž vyloučit. I když vlastní plynovod nebude v období provozu zdrojem emisí jakéhokoliv druhu, emise hluku budou vznikat v okolí předávacích (regulačních) stanic (PS, resp. PRS) a dalších objektů, kde dochází k redukci tlaku. Zde dochází převážně k snižování vstupního velmi vysokého tlaku na tlak vysoký, v rozvodech směřujících k jednotlivým spotřebištím. V současné době se jedná o redukci tlaku z 6,35 MPa na cca 2,5 MPa. Jako důsledek redukce tlaku dochází (při adiabatickém ději) k ochlazení plynného media a současně k emisi hlukového zatížení a to po celou provozní dobu objektu (24 hod/den). S realizací popisovaného záměru a rozšířením těchto objektů by ale došlo k mírnému navýšení ekvivalentní hladiny akustického tlaku v jejich okolí. Z tohoto hlediska je relevantní okolí celkem šesti předávacích stanic, které by měly být v souvislosti se záměrem rozšířeny. Jedná se o PS www. ecological.cz 148

149 -Tvrdonice -Mutěnice -Bukovany -Bezměrov II -Libhošť -Nošovice Navýšení hladiny akustického tlaku lze v uvedených případech odhadovat hodnotou cca 1,0 db, což je hodnota v rámci chyby měření, lidskými smysly nepostřehnutelná. Stěžejní je přitom navýšení hladin hluku v noční době, vzhledem k nepřetržitému provozu uvedených PS. Prahové zdravotní účinky hluku, jako byly obdobně uvedeny pro denní dobu, byly vypracovány i pro noční dobu (22,00-6,00 hod) a jsou uvedeny na obrázku 30. Obrázek 30- Prahové hodnoty účinků hlukové expozice, noc (22,00 6,00 h) Nepříznivý účinek Zhoršená nálada a výkonnost následující den Subjektivně vnímaná horší kvalita spánku db(a) Zvýšené užívání sedativ Obtěžování hlukem Pro upřesnění těchto poměrů bylo v hlukové studii (příloha 5) provedeno proměření hladin hluku v místě stávající PS Bukovany (úsek 1, km 40,9). Nalezena byla ekvivalentní hladina akustického tlaku 40 db již ve vzdálenosti cca 40 m od PRS (v 60 m cca 35 db). I kdyby tedy byla přiznána nutná snižující korekce -5 db na přítomnost tónové složky v produkovaném hluku (1,6 khz- viz protokol z měření u hlukové studie), budou ekvivalentní hladiny akustického tlaku pro noční dobu ve venkovním chráněném prostoru staveb pro bydlení ve vzdálenosti 60 m od PRS dodrženy. Hluková mapa pro tuto skutečnost byla zpracována pro lokalitu Nošovice (úsek 2, km 41,4), kde je předpoklad realizace nové PRS a kde je současně obytná zástavba nejbližší (400 m). Je zřejmé, že vliv hluku předávacích stanic je u daného záměru zcela zanedbatelný a to i www. ecological.cz 149

150 v noční době (22,00-6,00 hod). Vliv hluku na veřejné zdraví je obvykle vyhodnocován pro celou denní dobu (24 hodin) jako obtěžování (%A - annoyed), případně těžké obtěžování (%HA). Pro vyhodnocení rušení spánku se samostatně užívá ekvivalentní hladina nočního hluku (22,00 6,00 hod). Při hodnocení vlivů hluku na veřejné zdraví lze využít např. relaci a podle zjištěné hodnoty deskriptoru Ldvn odhadnout procento obyvatel, kteří budou středně obtěžováni hlukem z grafu na obrázku 31. Obrázek 31- Procento obtěžovaných obyvatel hlukem z různých zdrojů www. ecological.cz 150