Ano. Hospodářská komora České republiky. JUDr. Markéta Schormová

Transkript

1 Veřejná konzultace o ochraně investic a urovnávání sporů mezi investory a státem (ISDS) v rámci transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP) 1. ÚDAJE O RESPONDENTOVI 1.1. Respondent: -volba jedné možnosti z nabídky- (povinné) Odpovídám v této konzultaci za společnosti/organizaci Vaše údaje společnosti/organizace Dávám svolení k tomu, aby byl spolu se mými odpověďmi zveřejněn název společnosti/organizace. -volba jedné možnosti z nabídky-(povinné) Název společnosti/organizace: -otevřená odpověď-(povinné) Kontaktní osoby není určeno ke zveřejnění Hospodářská komora České republiky JUDr. Markéta Schormová Kontaktní údaje (adresa, telefonní číslo, ) není určeno ke zveřejnění: Freyova 27/82, Praha 9 - Vysočany, Česká republika T: , M: schormova@komora.cz Do které kategorie spadáte? -volba jedné možnosti z nabídky-(povinné) Pokud jste nevládní organizace, kolik členů má? -volba jedné možnosti z nabídky-(povinné) Ve které zemi se nachází sídlo vaší společnosti/organizace? -volba jedné možnosti z nabídky-(povinné) Uveďte prosím členský stát: -volba jedné možnosti z nabídky-(povinné) 1.2. Váš příspěvek Souhlasím s tím, aby byl můj příspěvek zveřejněn na internetových stránkách Evropská komise -volba jedné možnosti z nabídky-(povinné) nevládní organizace více než 500 v některém z 28 členských států EU Česká republika 1.3. Jaká je vaše hlavní oblast aktivity / odvětví / zájem? Hospodářská komora České republiky zastupuje podnikatelskou veřejnost na základě zákona č. 301/1992 Sb. o HK ČR a AK ČR. HK ČR podporuje všechny podnikatelské oblasti mimo zemědělství, potravinářství a lesnictví (tuto činnost vykonává Agrární komora ČR). Naším posláním je vytvářet příležitosti pro podnikání, prosazovat a podporovat opatření, která přispívají k rozvoji podnikání v ČR, a tím i k celkové ekonomické stabilitě státu Registrace: Jste zapsáni v Rejstříku transparentnosti EU? -volba jedné možnosti z nabídky- (povinné) 1.5. Investovali jste již v USA? -volba jedné možnosti Ne

2 z nabídky-(povinné) A. Hmotněprávní ustanovení o ochraně investic Otázka č. 1: Působnost hmotněprávních ustanovení o ochraně investic Jaký je s přihlédnutím k výše uvedenému vysvětlení a k referenčnímu textu uvedenému v příloze váš názor na cíle a přístup, pokud jde o působnost hmotněprávních ustanovení o ochraně investic v rámci TTIP? Ve věci působnosti hmotněprávních ustanovení o ochraně investic v rámci TTIP sdílíme přístup EU. TTIP se má stát světovým standardem dohod o volném obchodu. Zdůrazňujeme proto zejména nutnost přesné definice investora, zajištění spravedlivého a rovného zacházení a zachovat prostor pro veřejnou regulaci jako ochranného opatření. Je však třeba dosáhnout rovnováhy mezi právem regulovat a ochranou investorů. Cílem TTIP v oblasti regulace by mělo být především zjednodušení pravidel pro EU / US investory, zvýšení jejich konkurenceschopnosti, snížení obrovských nákladů, které investoři vynakládají na soulad s často nadměrnou, překrývající se a vzájemně nekompatibilní regulací v EU a v USA, zejména ve srovnání s jinými světovými trhy a v neposlední řadě také aplikace předvídatelných a přijatelných sankcí za případné porušení. Otázka č. 2: Nediskriminační zacházení s investory Jaký je s přihlédnutím k výše uvedenému vysvětlení a k referenčnímu textu uvedenému v příloze váš názor na přístup EU, pokud jde o nediskriminaci v rámci TTIP? Vysvětlete, prosím. Souhlasíme s možností nastavení katalogu výjimek z nediskriminačního přístupu pro případ porušení veřejného zájmu. Požadujeme ovšem, aby tyto výjimky například ochrana zdraví či životního prostředí, byly jasně definovány a nezaváděly v konečném důsledku diskriminační přístup k investorům. Při určování rozsahu výjimek je nutno zohlednit legitimní očekávání investorů. Doložky nejvyšších výhod je třeba rovněž jasně specifikovat, aby nedocházelo k přebírání norem, které je v praxi velmi problematické. Otázka č. 3: Spravedlivé a rovné zacházení Jaký je s přihlédnutím k výše uvedenému vysvětlení a k referenčnímu textu uvedenému v příloze váš názor na přístup, pokud jde o spravedlivé a rovné zacházení s investory a investicemi v rámci TTIP? Podporujeme princip stejného zacházení jak s místními, tak se zahraničními podnikateli působícími na témže trhu. Na obě skupiny se tedy bez rozdílu aplikují veřejnoprávní normy dané země a obě skupiny musí stejně nést důsledky jakýchkoli změn. Obě skupiny musí mít stejné právo bránit se u nezávislého orgánu. Otázka č. 4: Vyvlastnění Jaký je s přihlédnutím k výše uvedenému vysvětlení a k referenčnímu textu uvedenému v příloze váš názor na přístup k vyvlastnění rámci TTIP? Vysvětlete, prosím. Možnost přímého vyvlastnění vnímáme jako krajní opatření ve výjimečných situacích. Ty by měly být definovány co nejvíce konkrétně,

3 aby nedocházelo ke zneužití a neoprávněnému zásahu do práv investorů. Nepřímé vyvlastnění musí mít stejný dopad na domácí i zahraniční subjekty, musí být přijato demokratickým způsobem s možností přezkumu nezávislým orgánem. V této oblasti může sehrát důležitou roli navrhovaný mechanismus závazného výkladu dohody oběma smluvními stranami. Otázka č. 5: Garance práva regulovat a ochrana investic S přihlédnutím k výše uvedenému vysvětlení a referenčnímu textu v příloze, jaký je váš názor na způsob, jakým se k právu regulovat staví EU vttip? Právo regulovat by mělo přihlížet k následujícím požadavkům investorů: předvídatelnost regulatorního prostředí a striktní zákaz retroaktivity regulatorních předpisů dostatečný časový prostor pro implementaci regulace rovný přístup regulace ke všem investorům rozumný rozsah regulace zejména s ohledem na implementační náklady a konkurenceschopnost v globalizovaném světě pokud možno nekonfliktní a nepřekrývající se regulaci v EU a v USA možnost domoci se ochrany prostřednictvím ISDS B. Urovnávání sporů mezi investorem a státem (ISDS) Otázka č. 6: Transparentnost ISDS Přispívá podle vás s přihlédnutím k výše uvedenému vysvětlení a k referenčnímu textu uvedenému v příloze tento přístup k cíli EU zvýšit transparentnost a otevřenost systému ISDS v rámci TTIP? Uvítáme jakékoli další návrhy. Zavedení principu transparentnosti a veřejnosti řízení podporujeme. V praxi může ovšem tento princip zůstat nenaplněn, pokud budou informace související s řízením systematicky prohlašovány za důvěrné či za součást obchodního tajemství. Otázka č. 7: Paralelně uplatňované nároky a vztah vůči vnitrostátním soudům S přihlédnutím k výše uvedenému vysvětlení a referenčnímu textu v příloze, sdělte nám svůj názor na účinnost tohoto přístupu ve vztahu TTIP ohledně zajištění rovnováhy přístupu k ISDS a k vnitrostátním soudům a ohledně zabránění konfliktům mezi vnitrostátními opravnými prostředky a ISDS. Uveďte jakákoli další opatření, která navrhujete. Jaký je váš názor na užitečnost mediace jako prostředku urovnání sporů? Pokud na tuto otázku nechcete odpovídat, napište Bez připomínek. Souhlasíme s upřednostněním řízení před domácími soudy a se smírčím řešením sporů prostřednictvím mediace. Smírčí řešení má potenciál, pokud strany sporu mají skutečný zájem o mimosoudní řešení. V opačném případě jde o prostředek uměle prodlužovaného sporu, který v konečném důsledku může zvýšit výši škody. Je třeba zachovat pravidlo, že výsledkem sporu, který je svou povahou spor o náhradu škody, bude vyčíslení výše škody a povinnost k její úhradě. Nelze stanovit povinnost státu změnit napadenou legislativu. Otázka č. 8: Etické zásady soudců, chování a kvalifikace S přihlédnutím k výše uvedenému vysvětlení a referenčnímu textu v příloze, jaký je váš názor na tyto postupy a zejména na kodex chování a na požadavky na kvalifikaci rozhodců ve vztahu k dohodě TTIP? Zlepšují stávající systém? Existují jiné způsoby zlepšení?

4 Souhlasíme s vytvořením etického kodexu soudců, především je třeba ošetřit pravidla pro konflikt zájmů. Je vhodné nastavit základní kvalifikační požadavky pro osobu soudce, nicméně je nutno ponechat stranám možnost dohody na specifických odborných předpokladech soudce. Otázka č. 9: Snížení rizika bezdůvodných a neopodstatněných nároků S přihlédnutím k výše uvedenému vysvětlení a referenčnímu textu v příloze jaký je váš názor na tento mechanismus zamezení neopodstatněným nárokům a na odstranění motivace k zahájení ISDS v rámci TTIP? Sdělte nám rovněž jiné způsoby, kterými by podle vás bylo možné neopodstatněné nebo nepodložené nároky omezit. Zamítání neopodstatněných nároků a zásada, aby strana, která v řízení neuspěje, nesla náklady řízení, vnímáme jako užitečný nástroj. Bude ovšem důležité vymezit případy, kdy lze nárok bez dalšího posoudit jako neopodstatněný a zda bude dána možnost odvolání proti takovému rozhodnutí. Otázka č. 10: Filtr Umožnění dalšího prosazování nároku Některé investiční dohody zahrnují filtrovací mechanismy, jež smluvním stranám dohody (zde EU a USA) umožňují zasahovat v případech ISDS, kdy investor napadá opatření přijatá podle pravidel obezřetnosti v zájmu finanční stability. V takových případech se mohou smluvní strany dohodnout, že nároky nebudou dále prosazovány. S přihlédnutím k výše uvedenému vysvětlenía referenčnímu textu v příloze jaký je váš názor na využití a rozsah takových filtrovacích mechanismů v rámci TTIP? V zásadě souhlasíme se zavedením filtrovacích mechanismů, které je ovšem nutno exaktně definovat a zabránit vstupu politických zájmů. Otázka č. 11: Pokyny stran (EU a USA) ohledně výkladu dohody S přihlédnutím k výše uvedenému vysvětlení a referenčním textu v příloze jaký je váš názor na tento přístup, jež má zajistit jednotnost a předvídatelnost výkladu dohody s cílem nastolit rovnováhu? Jsou tyto prvky žádoucí? Pokud ano, myslíte si, že jsou dostatečné? Nastavení mechanismu závazného výkladu smluvními stranami může usnadnit řešení sporů. Je třeba nastavit lhůty, v nichž se smluvní strany dohody musí sejít a přijmout výkladové stanovisko. Je jistě žádoucí, aby strany zastávaly jednotný výklad dohody. Nesmí ale suplovat nezávislý soud. Proto ustanovení o povinnosti soudu respektovat výklad učiněný stranami vidíme jako problematické a doporučujeme pravidla nastavit tak, aby nebyla v rozporu se zásadou nestrannosti soudu. Otázka č. 12: Odvolací mechanismus a jednotnost rozhodnutí Jaký podle vás s přihlédnutím k výše uvedenému vysvětlení a k referenčnímu textu uvedenému v příloze názor na vytvoření odvolacího mechanismu v rámci TTP jakožto způsobu zajištění uniformity a předvídatelnosti interpretace dohody? Dvouinstačnost je otázkou koncepční a doporučujeme ji nadále diskutovat. Má-li být mechanismus sporů řešen jako arbitrážní řízení, pak je na místě zachovat jednoinstančnost jako záruku rychlého a méně formálního řízení. Má-li se mechanismus blížit klasickému soudnímu

5 řízení, lze uvažovat o převzetí zásady dvouinstančnosti. Doporučujeme zvážit výhody a nevýhody i ve světle faktu, že právní kultury EU a USA jsou založeny na jiných právních systémech. C. Celkové hodnocení Jak celkově hodnotíte navrhovaný přístup hmotněprávních norem ochrany a ISDS jako základu pro jednání o investicích mezi EU a USA? Navrhujete jiné způsoby, jak by EU mohla systém ochrany investic zdokonalit? Zde můžete připojit jakékoli další připomínky související s tématy obsaženými v dotazníku. Pokud nechcete na tyto otázky odpovídat, napište Bez připomínek. Obecně s přístupem EU souhlasíme, některé konkrétní přípomínky uvádíme v částech A a B dotazníku.