ANALÝZA POTŘEB V ÚZEMÍ. 1. Východiska. Metodický list č. 01

Transkript

1 Metodický list č. 01 ANALÝZA POTŘEB V ÚZEMÍ 1. Východiska Předmětem analýzy potřeb v území je vývoj vzdělávání a trhu práce v příslušném kraji. Jedná se nikoliv o analýzu spojenou se šetřeními v terénu, ale o analýzu klíčových krajských dokumentů a dalších zdrojů. Základními dokumenty, které je třeba analyzovat z hlediska krajských problémů, záměrů, cílů a priorit v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti jsou: Regionální akční plán (RAP), který byl vytvořen (nebo se dotváří) v každém kraji (kromě Prahy). Jedná se o hlavní dokument zaměřený na další rozvoj kraje jako celku. Každý RAP by měl mít část nebo části věnované vzdělávání a zaměstnanosti. Hlavní krajskou platformou při tom je Regionální stále konference (RSK), která má různé pracovní skupiny, mj. pracovní skupinu Vzdělávání. Tvorba RAP vychází ze Strategie regionálního rozvoje ČR, na kterou navazuje Integrovaný regionální operační program, z něhož budou financovány odpovídající regionální projekty. V každém kraji působí zástupce Centra pro regionální rozvoj ČR. Tvorbě RAP předcházejí Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) a Integrované územní investice (ITI)). V případě, že RAP není dokončený, není v oblasti vzdělávání dostatečně propracovaný nebo z nějakého důvodu není v potřebné podobě a kvalitě, je třeba využít i jiné strategické dokumenty kraje (např. RIS, PRÚK, ITI aj.). Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávací soustavy pro příslušný kraj pro období (DZ RVS). Jedná se o hlavní dokument zaměřený na další rozvoj vzdělávání v kraji. V různých krajích sice může být v různém stadiu schvalování, ale v podobě návrhu již musí existovat ve všech krajích. Informace k tomu by měl mít odbor školství krajského úřadu. Další zdroje by již měly sloužit především k případné korekci, konkretizaci, doplnění či zdůvodnění výsledků získaných analýzou obou výše uvedených základních dokumentů. Těmito zdroji jsou: Regionálně specifická data připravená analytickým týmem pro každý kraj. Týkají se vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti a vývoje počtů žáků a absolventů, jak celkově, tak po skupinách oborů. Regionálně specifická data mohou poskytnout argumentaci (zdůvodnění) nebo naopak protiargumentaci k určitým záměrům, které preferují či prosazují jednotliví krajští zástupci. Sektorové dohody uzavírané v roce 2015 v jednotlivých krajích mezi klíčovými aktéry kraje a představiteli trhu práce. Sektorové dohody se zaměřují vždy na podporu určitého sektoru (odvětví, profesní či vzdělávací oblasti) a ve své obecné části jsou zde zpravidla popsány důvody pro potřebu této podpory. Tyto důvody mohou také poskytnout argumentaci k určitým záměrům. Analýzy krajské pobočky Úřadu práce ČR týkající se stavu či vývoje trhu práce. Každá krajská pobočka má podle směrnice GŘ ÚP ČR provádět tzv. monitoring založený na průzkumu personálních požadavků v poměrně značném počtu firem a dalších institucí v kraji. Některé pobočky prováděly

2 monitoring a jeho analýzy již dříve. Některé analýzy jsou na webech těchto poboček. Informace by k těmto výstupům měla mít oddělení trhu práce na pobočkách ÚP ČR. Většinou ovšem výsledky analýz pracují jen se souhrnnými daty, z nichž lze konkrétní problémy identifikovat jen obtížně. Subjekty, platformy, iniciativy, projekty, jejichž činnosti a výsledky se liší kraj od kraje (Krajské rady pro RLZ, regionální rozvojové agentury, Observatoře trhu práce, Pakty zaměstnanosti, Poradní sbory Úřadu práce aj.). Výtěžnost pro analýzu zde pravděpodobně nebude vysoká, ale mohlo by být užitečné zjistit, nemá-li některý z těchto subjektů či platforem v kraji významný vliv, nebo jestli nedisponuje podrobnějšími výstupy o stavu či vývoji v oblasti trhu práce nebo vzdělávání. Profily skupin povolání a skupin odvětví zpracované v roce 2015 v projektu Předvídaní kvalifikačních potřeb, které obsahují popisy a prognózy vývoje v těchto skupinách. Nejsou zpracovány podle krajů, ale jen na národní úrovni. Při hledání argumentů pro jednotlivé výstupy analýzy a pro nastavené cíle týkající se jednotlivých odvětví, profesních oblastí či povolání však mohou být jako zdroj použitelné. Jsou zveřejněné na portálu Koopolis na adrese když se zde do vyhledávače zadá "Předvídání kvalifikačních potřeb". Další zdroje týkající se struktury a vývoje krajské demografie, hospodářství, zaměstnanosti a vzdělávání. 2. Role odborného garanta kraje Rolí odborného garanta kraje není přímo provádět analýzu; tu provádí krajský realizační tým projektu KAP a pracovní skupina Vzdělávání ustavená při Stálé regionální konferenci. Rolí odborného garanta je poskytovat této pracovní skupině a realizačnímu týmu při provádění analýzy odbornou podporu. Tato odborná podpora by se měla opírat o tento metodický list. 3. Obecná doporučení pro podporu analýzy odborným garantem 3.1 Seznámení se s relevantními krajskými dokumenty a dalšími zdroji Je třeba se seznámit s obsahem Regionálního akčního plánu (RAP) a Dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy (DZ RVS) pro příslušný kraj, zejména s částmi týkajícími se vzdělávání a trhu práce a orientovat se v dokumentech nastavených problémech, záměrech, cílech, prioritách, s regionálně specifickými daty pro příslušný kraj a pokusit se identifikovat v jejich tabulkách a grafech objektivní problémy (např. v určité skupině oborů je ve srovnání s celorepublikovým průměrem významně nižší počet přijímaných žáků, v určité profesní skupině (podle CZ-ISCO) je ve srovnání s celorepublikovým průměrem významně vyšší míra nezaměstnanosti apod.), se sektorovou dohodou pro příslušný kraj a v ní uvedenými důvody pro podporu příslušného sektoru, s tím, zda existují využitelné analýzy Úřadu práce, případně dalších subjektů či platforem (Krajské rady pro RLZ, regionální rozvojové agentury, Observatoře trhu práce, Pakty zaměstnanosti aj.) a další zdroje týkající se struktury a vývoje krajské demografie, hospodářství, zaměstnanosti a vzdělávání. Tyto poznatky by odbornému garantovi měly pomoci při jeho odborné podpoře pracovní skupiny pro vzdělávání při provádění analýzy potřeb v území. 2

3 3.2 Uplatňování základní logiky analýzy Základní logiku analýzy lze vyjádřit následujícím schématem: 4. Struktura analýzy Následující struktura je doporučená, s tím, že pokud v krajích jsou již zpracovány analýzy nebo jejich velké části v jiné struktuře, není třeba kvůli tomu analýzy přepracovávat. Je ale nutné, aby analýza obsahovala níže popsané části 4) a 5). 1) Úvod Zde se popíše, proč analýza vniká, čeho se týká, případně další uvedení do celé problematiky. 2) Vstupní zhodnocení stavu sledovaných oblastí v širším kontextu Zde by měl být charakterizován krajský stav hlavních oblastí ovlivňujících vzdělávání, tzn. zejména demografický vývoj, odvětvová struktura hospodářství a její krajská specifika, vývoj trhu práce a jeho problémy. Dále tu bude charakterizováno samotné vzdělávání v kraji, tj. struktura oborů a škol v kraji, jejich naplněnost žáky, vývoj počtů žáků a absolventů a poptávky dětí a rodičů, hlavní problémy. 3) Zhodnocení uplatňování oblastí intervence Jedná se o oblasti intervencí nastavené v metodice Postupy KAP : Povinné intervence Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě Podpora polytechnického vzdělávání Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů Rozvoj kariérového poradenství Rozvoj škol jako center dalšího profesního vzdělávání Podpora inkluze Nepovinné intervence Rozvoj výuky cizích jazyků ICT kompetence Čtenářská a matematická gramotnost 3

4 Pro každou jednotlivou oblast intervence by zde měla být uvedená její charakteristika, cíle (výzvy), překážky a důležité strategické a jiné dokumenty. To bude dodáno garanty intervencí z NÚV, bude to společné pro všechny kraje. Dále by zde měly být už pro každý kraj vlastní zkušenosti s danou oblastí intervence, zejména významnější realizované aktivity a co z nich vyplynulo, dále osvědčené (případně naopak neosvědčené) přístupy, překážky, které se vyskytovaly, případně jiné krajské zkušenosti. Výsledky šetření ve školách tříděné podle jednotlivých oblastí intervencí budou využity v následné analýze potřeb škol. 4) Rozvojové priority v oblasti vzdělávání Tato část je pro analýzu klíčová. Zde by měly být analyzovány strategické krajské dokumenty a další důležité dokumenty a zdroje, které reprezentují cíle a priority kraje v oblasti vzdělávání. Tyto dokumenty a zdroje a jejich význam jsou uvedené v kapitole 1. Východiska. Při analýze by ovšem měla být využita i zhodnocení provedená v předchozích dvou krocích. Identifikace problémů, jejich příčin a cílů (žádoucích změn) Měla by být uplatňována výše popsaná základní logika analýzy (kapitola 3.2). To znamená, že analýzou dokumentů je třeba pro každý jednotlivý problém identifikovat problém, odhalit jeho příčinu, stanovit žádoucí změnu (cíl), kterou je vhodné upřesnit tak, aby byla vyhodnotitelná, tedy aby bylo možné v budoucnu posoudit, zda ke změně došlo (pokud toto zpřesnění nebude učiněno v rámci analýzy, bude muset být učiněno v rámci samotného akčního plánu), kterou je možná dále členit. Nápomocný by přitom měl být příklad výběru klíčových otázek pro analytickou část KAP uvedený v materiálu Postupy KAP v kapitole Analýza potřeb v území. V řadě případů budou v analyzovaných dokumentech uvedené jen cíle (záměry, priority), nikoliv problémy a jejich příčiny, které se mají příslušnými cíli (záměry, prioritami) vyřešit či odstranit. Přesto je žádoucí základní logiku analýzy udržet i v těchto případech, aby analýza měla svou logiku a byla konzistentní. Proto bude nutné v těchto případech postupovat obráceně, tzn. daný problém a jeho příčinu formulovat zpětně, podle nastaveného cíle či záměru, s využitím všech dalších zdrojů i s využitím hodnocení provedených v předchozích dvou krocích. Např. bude cílem stanoveným v příslušném dokumentu zapojení zaměstnavatelů do odborného vzdělávání, aniž by dokument uvedl, z jakého důvodu, jaký problém se tím řeší, jaká je jeho příčina. Ty bude třeba odvodit z cíle či priority následovně (např. bude-li jako cíl (priorita) uvedeno Zapojení zaměstnavatelů do odborného vzdělávání): 4

5 Mohou ale nastat případy, kdy toto nebude možné, protože v příslušných dokumentech se naopak uvádí, že v oblasti stanoveného cíle byl dosavadní průběh úspěšný. Pak jako problém lze uvést jen název daného tématu a jako příčinu je legitimní uvést to, že cíl je stanovený v příslušném dokumentu. Např. Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávací soustavy stanoví jako cíl zkvalitnění výuky jazyků. Přitom ve svém rozboru či popisu dosavadního období bude uvedeno, že výuka cizích jazyků se zkvalitnila. Pak formulace problému a příčiny může být následující: Třídění stanovených problémů/cílů Jednotlivé problémy/cíle je vhodné roztřídit podle různých hledisek. Čím jemněji budou tříděné, tím lépe se s nimi bude pracovat při jejich prioritizaci a při sestavování samotného krajského akčního plánu. Základní třídění musí zohlednit vazby na jednotlivé oblasti intervencí nastavené v metodice Postupy KAP pokud příslušný problém/cíl takovou vazbu má. Pokud příslušný problém/cíl nelze na první pohled k žádné oblasti intervence přiřadit, měl by být učiněn pokus o jeho specifikaci resp. zúžení. Tento přístup byl již naznačený v kapitole 3.2 Uplatnění základní logiky analýzy (Cíl Podpora technických oborů je tu specifikovaný do cílů Podpora kariérového poradenství zohledňujícího potřeby trhu práce a Podpora polytechnické výchovy, což už je v souladu s oblastmi intervencí). Třídění je však možné i podle dalších hledisek, např.: Zda se problém týká vnitřního obsahu (kvalita výuky, kvalita pedagogů, připravenost pro praxi, obecné kompetence (vč. jazyků, IT) apod.), nebo struktury (struktura populace, struktura oborů, struktura počtů žáků a absolventů, struktura poptávky na trhu práce po typech profesí, struktura nezaměstnanosti apod.). Zda se problém týká počátečního vzdělávání, nebo dalšího vzdělávání. Zde se problém týká nějaké konkrétní cílové skupiny (např. žáci, rodiče, učitelé, poradci, management škol, zaměstnavatelé aj.) Toto další třídění může pomoci jak při přiblížení problému/cíle k některé intervenci (nesměřuje-li na první pohled k žádné), tak i ke třídění uvnitř oblastí intervencí. 5) Finální souhrn výsledků analýzy potřeb v území Finálním souhrnem výsledků analýzy potřeb v území by měl být soubor logických linek problémy příčiny cíle z oblasti vzdělávání, které budou vycházet z výsledků činnosti pracovní skupiny Vzdělávání, budou vycházet z krajských dokumentů a dalších krajských zdrojů, budou roztříděné podle relevantních hledisek, budou ve své velké většině přiřazené k jednotlivým oblastem intervencí. 5