Vasův běh Vasaloppet (první březnová neděle) Sälen Mora (blízko Falunu střední Švédsko)

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vasův běh Vasaloppet (první březnová neděle) Sälen Mora (blízko Falunu střední Švédsko)"

Miloslava Černá
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Vasův běh Vasaloppet (první březnová neděle) Sälen Mora (blízko Falunu střední Švédsko)

2 Jak mají horolezci svůj Mount Everest, mají lyžaři svůj Vasův běh. Tento devadesát kilometrů dlouhý závod ve Švédsku je nejnáročnějším úkolem a výzvou pro každého běžce na lyžích. Tento ultramaraton je pro většinu Švédů srdeční záležitostí a velkou událostí. Zúčastnit se ho, je pro Švédy otázkou cti, vítězství zaručuje slávu a sportovní nesmrtelnost.

3 Vasaloppet je pro Švédy kouzelným slovem, toto kouzlo je však nerozlučně spjato s pořádnou dřinou, potem, krví a leckdy i slzami. Je nejstarším, nejdelším a největším závodem v běhu na lyžích. Vasaloppet můžeme počítat mezi symboly mužství, podobně jako gladiátorské zápasy, lovení losů či závody Ironman tvrdí švédští organizátoři. Každého účastníka, jenž dojede do cíle v městečku Mora, vítá slavobrána s následujícím mottem závodu Ve stopách našich předků za vítězstvími zítřka. Slavobrána s heslem je nejznámější značkou Mory. Mezi slavné se zapíšou také ti, kteří dekorují vítěze vavřínovým věncem. Jsou pečlivě vybíráni, většinou jde o mladé úspěšné lyžaře a pro každého vyvoleného je tato funkce velikou ctí. Mladík zvaný kransmas dekoruje ženu a dívka kranskulla dekoruje prvního muže.

Každého účastníka, jenž dojede do cíle v městečku Mora, vítá slavobrána s následujícím mottem závodu Ve stopách našich předků za vítězstvími zítřka. Slavobrána s heslem je nejznámější značkou Mory.

4 Pro pochopení toho, co závod pro obyvatele severského království znamená, je nutný malý historický exkurz. Gustav Ericsson Vasa byl čtyřiadvacetiletý švédský šlechtic, který roku 1520 uprchl z dánského zajetí. Zamířil do městečka Mora a snažil se místní sedláky přesvědčit k povstání proti Dánům. Jenže marně, a tak musel před dánskými pronásledovateli dále prchat na lyžích směrem na západ k Norsku. Po 90 kilometrech jej v obci Sälen dostihli dva poslové (nejlepší běžci na lyžích) a přesvědčili ho, aby se vrátil do Mory a postavil se do čela osvobozeneckého vojska. Následoval triumfální návrat spojený s porážkou Dánů. Vasa byl posléze korunován švédským králem. Dnes je Vasa považován za otce Švédského království, které se zbavilo dánské nadvlády a brzy se stalo severskou velmocí.

Jenže marně, a tak musel před dánskými pronásledovateli dále prchat na lyžích směrem na západ k Norsku.

5 Pořadatelé vytyčili trať, která vedla nikoli po stopách prchajícího Gustava Vasy, ale přesně opačným směrem, jímž se novopečený hejtman triumfálně vracel. Běh na Vasovu počest se poprvé uskutečnil v roce 1922, kdy na trať vyběhlo celkem 119 závodníků. Ve druhém ročníku se pak na start postavila vůbec první a zároveň jediná žena. Její čas - 11 hodin a 9 minut - nebyl špatný, ale pořadatelé přesto usoudili, že závod je pro ženy příliš náročný, a slečny i paní z pelotonu zcela vyloučili. Zákaz ženské účasti trval téměř šedesát let, až do roku Jejich samostatná kategorie byla vypsána až v roce V roce 1977 se Vasova běhu poprvé účastnil i král, nynější švédský panovník Karl XVI. Gustaf. Skutečným králem bílé stopy mezi Sälenem a Morou se však v osmdesátileté historii závodu stal muž jménem Nils Karlsson, který v rozmezí let zvítězil celkem devětkrát. Rekord trati padl v roce 1998, kdy vítězný Peter Göransson ujel devadesát kilometrů klasickou technikou - jinak se běhat nesmí - za tři hodiny a necelých 39 minut. V roce 1961 museli pořadatelé kvůli neúnosnému počtu závodníků přenést start natrvalo do obce Berga, pět kilometrů od Sälen. Často se stávalo, že slavná jména končila až hluboko v poli poražených. Ani legendární běžci jako Björn Dählie či Gunde Svan Vasův běh nikdy nevyhráli. V celé historii byl Vasův běh pouze třikrát zrušen pro nedostatek sněhu (1932, 1934 a 1990). Do roku 1986 byla povolena volná technika, od té doby se ve stopě běhá pouze klasicky. Nejúspěšnějším závodníkem je dodnes domácí Nils Karlsson, který ve 40. a 50. letech vyhrál závod devětkrát, z toho v letech sedmkrát v řadě. Čechy může těšit, že v oblasti běžeckého lyžování patří ve Švédsku k známému a uznávanému národu, především díky pravidelnému a úspěšnému účastníkovi Stanislavu Řezáčovi. Ten jako jediný Čech dosáhl na stupně vítězů, když roku , 2010 doběhl třetí.

Její čas - 11 hodin a 9 minut - nebyl špatný, ale pořadatelé přesto usoudili, že závod je pro ženy příliš náročný, a slečny i paní z pelotonu zcela vyloučili.

6 Dnešnímu průměrnému běžci (dle statist. 41 let) trvá absolvování celého závodu 7 hod 8 min 50 s. a každý závodník v průměru zhubne během závodu o 3 kilogramy. V průběhu 35 let bylo zaznamenáno celkem 13 úmrtí. Start 2 km po startu výběh do sjezdovky

a každý závodník v průměru zhubne během závodu o 3 kilogramy.

7 55 km

Podobné dokumenty

50 ROČNÍKŮ JIZERSKÉ

2017 50 ROČNÍKŮ JIZERSKÉ 50 1968 2017 46. JIZERSKÁ 50 (2013) Závodníci míří od stadionu v Bedřichově k Buku při velmi mrazivém 46. ročníku Jizerské 50. Rok 2013 byl také významný změnou programu. Došlo