Výro ní zpráva za rok 2009

Transkript

1 OANSKÉ SDRUŽENÍ DEVELOPMENT WORLDWIDE Výroní zpráva za rok 2009 DWW, Máchova 23, Praha 2 Telefon/fax: (+420) , dww@dww.cz Registrace: Ministerstvo vnitra, VS/1-1/49232/02-R, I: Bankovní úet: SOB,.ú / 0300

2 Úvodem Výzvy roku 2009 Rok 2009 byl výjimený z mnoha hledisek. eská republika pedsedala Rad Evropské unie, v polovin pomrn úspšného pedsednictví jsme pišli o vládu, chystaly a rušily se pedasné volby, projevily se sledky hospodáské krize. V oblasti eské zahraniní rozvojové spolupráce pokraovala postupnými kroky transformace, došlo k dalším redukcím rozpotu, zákon o zahraniní rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahranií ekal v Parlamentu na vhodný okamžik k projednání a byla zahájena diskuse o nové koncepci. Zcela nekoncep pak byla ze dne na den ukonena rozvojová spolupráce s Vietnamem, pestože schválený program ml platit až do roku 2010 a pestože se eská republika ve Vietnamu po pti letech nároné práce i našeho obanského sdružení zaadila mezi nejvlivnjší donory v sektoru ochrany životního prostedí a prokázala znalosti, které by mohly hodn pomoci pi eliminaci následk dioxinových postik z doby americko-vietnamské války Organizace obanské spolenosti (CSO - Civil Society Organisations) ze všech region svta se v roce 2009 pihlásily ke globálnímu procesu tzv. Oteveného fóra pro rozvojovou efektivnost CSO, jehož cílem je odpovdné, aktivnjší a sebevdomjší zapojení CSO do rozvojové spolupráce, s drazem na pozitivní a dlouhodobé dopady na život lidí v rozvojových zemích. Prvním významným píspvkem do tohoto procesu byl spolený projekt len nevládní platformy FoRS, realizovaný v rámci eského edsednictví. K dležitým výsledkm projektu patí publikace Efektivnost rozvoje - hledání nových cest a Prohlášení pražské konference z ervna 2009, které shrnuje specifické hodnoty CSO a formuluje základní principy rozvojové efektivnosti. Tší nás, že naše obanské sdružení bylo již v roce 2006 u úvodních diskusí na toto téma. Od jednání tetího Fóra na vysoké úrovni k hodnocení výsledk Paížské deklarace o efektivnosti pomoci (Akkra, 2008) jsme také zastoupeni v Globální facilitaní skupin, která má celý proces podporovat. Krom spolupráce pi koordinaci projektu FoRS a odborné innosti pro evropskou nevládní konfederaci CONCORD jsme v roce 2009 pokraovali ve vzdlávacích aktivitách - zorganizovali jsme již tetí roník mezinárodního evaluaního školení Czech DET a podíleli jsme se na ad dalších školeních, konferencích a workshopech v eské republice a v zahranií. Velmi dležitým pilíem naší innosti je dlouhodobá práce ve Vietnamu. S podporou Ministerstva životního prostedí (MŽP), Státního fondu životního prostedí R (SFŽP) a Zastupitelského úadu R v Hanoji pokraovala výmna zkušeností s Vietnamským fondem životního prostedí (VEPF), na ostrov Phu Quoc jsme spole zorganizovali konferenci na téma environmentálního vzdlávání a osvty a pomohli jsme s výmnou technologií na vyhívání keramických pecí ve vesnici Bat Trang. Na podzim jsme ve Vietnamu podepsali spolenou smlouvu o další spolupráci mezi VEPF, DWW a SFŽP. Podpoe spolupráce s Vietnamem jsme se vnovali i v eské republice - v partnerství s obanským sdružením INFO-DRÁEK jsme pomáhali pi organizaci premiéry soutže Miss Vietnam R, která otevela možnosti nových vztah s vietnamskou minoritou. Rozvojový projekt v Malawi pevzala místní komunitní organizace bongo Worldwide a v roce 2009 bylo založeno obanské sdružení bongo v eské republice. Ob organizace budeme nadále podporovat. Navzdory nepíznivým vnjším podmínkám a vlastn i kvli nim budeme stále prosazovat draz na efektivnost rozvoje, protože víme, že i naše malé obanské sdružení mže pispt k ešení výzev rozvojového svta. Výroní zpráva shrnuje, jak se nám to dailo v roce Daniel Svoboda edseda Development Worldwide, o.s.

3 VÝRONÍ ZPRÁVA DWW ZA ROK 2009 Aktivity našeho obanského sdružení pokraují v nkolika hlavních oblastech: a) Budování kapacit nevládních neziskových organizací (NNO) - primární cílovou skupinou jsou lenové a pozorovatelé platformy FoRS - eského fóra pro rozvojovou spolupráci. b) Rozvojové vzdlávání a osvta - krom NNO se zamujeme i na ostatní rozvojové aktéry, poínaje vysokoškolskými studenty i projektovými manažery a kone zástupci institucí odpovdných za ízení a koordinaci eské zahraniní rozvojové spolupráce (ZRS). c) Podpora spolupráce na úrovni EU a hájení zájm nových lenských zemí - v této oblasti bylo v roce 2009 dležité zapojení DWW ve dvou pracovních skupinách (FDR - EU Funding for Development and Relief, CSO Development Effectiveness) evropské nevládní konfederace CONCORD (European NGO Confederation for Relief and Development - viz d) Posilování spolupráce na mezinárodní úrovni - zde se prolíná snaha o posílení efektivnosti evropské rozvojové spolupráce s celosvtovými snahami o hledání reálných možností dosažení miléniových rozvojových cíl. Dležitým partnerem DWW je mezinárodní rozvojová evaluaní asociace IDEAS - International Development Evaluation Association, eská evaluaní spolenost a rovnž instituce skupiny Svtové banky i agencie systému OSN. Od druhé poloviny roku 2008 jsme zastoupeni v tzv. Global Facilitation Group (GFG) globálního procesu Open Forum for CSO Development Effectiveness. e) Rozvojové projekty realizované ve Vietnamu a Malawi - každý z nich je ve své podstat demonstraní a zamený na posilování místních struktur. Ve Vietnamu pokrauje naše spolupráce s místními úady, s neziskovým i soukromým sektorem a s jinými donory. Dobrovolníci z nkolika zemí pak eší spole s místní organizací bongo malawský projekt (nadále hrazený ze soukromých zdroj). Veškeré aktivity a projekty DWW jsou vzájemn provázané a snažíme se co nejvíce využívat a sdílet získané zkušenosti. innost DWW probíhá jednak na dobrovolnické bázi (neplacené nebo pouze áste hrazené aktivity len) a jednak díky financování z nkolika zdroj: jednorázové národní a mezinárodní rozvojové projekty; sponzorské dary; vlastní píjmy resp. refundace náklad za poskytované služby (konzultace a tréninky, organizaní a administrativní podpora, odborná a publikaní innost atd.); lenské píspvky.

4 V dalším textu uvádíme pehled innosti DWW v roce 2009 podle hlavních projekt, ke kterým je také vztažena vtšina doprovodných aktivit. CZECHDET 2009 (DEVELOPMENT EVALUATIONTRAINING) (PROJEKT ZAMENÝ NA POSILOVÁNÍ KAPACIT A PARTNERSTVÍ NNO) Projekt Czech DET 2009 se uskutenil díky grantu z dotaního programu Ministerstva zahraniních vcí eské republiky Posilování kapacit a partnerství NNO, píspvku mezinárodní evaluaní asociace IDEAS a in-kind podpoe Svtové banky (zajištní publikace The Road to Results - Designing and Conducting Effective Development Evaluations pro všechny úastníky). Realizace projektu probíhala od ledna do prosince Dlouhodobým zámrem, k nmuž ml projekt pispt, je zvýšení efektivnosti - tedy kvality a dopad eské zahraniní rozvojové spolupráce (ZRS). Vtší porozumní principm ZRS a zlepšení kvality projekt i jejich hodnocení by mlo také vést k vtšímu zapojení eských organizací do rozvojových program EU a dalších donor. Cílem projektu pro rok 2009 bylo prosazování princip efektivnosti rozvojové spolupráce, k emuž mlo ispívat posilování evaluaních kapacit v R a dalších zemích. Hlavním indikátorem dosažení tohoto cíle bylo zapojení minimáln 10 absolvent školení Czech DET do realizace evaluací v R. Dosažení indikátoru je sice komplikováno pozastavením evaluací ZRS v R, pesto je již nyní 19 úastník (15 z centrálních ministerstev a jim podízených složek a 4 zástupci z Regionálních rad region soudržnosti) zapojeno do pípravy a úpravy evaluaních systém nebo psobí jako zadavatelé a uživatelé evaluací. Výstupem projektu byli Vyškolení evaluátoi a manažei rozvojových projekt - absolventi školení Czech DET Projektem byly v podstat naplnny všechny stanovené indikátory. Kvantitativním ukazatelem bylo minimáln 20 eských a 10 zahraniních absolvent školení. Czech DET 2009 absolvovalo 25 eských a 12 zahraniních úastník. Kvalitativním indikátorem bylo prrné hodnocení kvality lekcí, naplnných oekávání a kvality organizace školení ze strany úastník minimáln hodnotou 4 (tedy spokojenost na úrovni 75 %), resp. doporuení tréninku kolegm minimáln od 80 % úastník. Tyto ukazatele byly zjišovány anonymním evaluaním dotazníkem, který na konci školení vyplnilo 34 z 37 absolvent. Kvalita lekcí byla hodnocena úrovní 87,5 % (tedy 4,5 na 5-ti bodové škále); edpokládané využití nabytých znalostí na úrovni 74,26 % (3,97); Kvalita organizace na úrovni 84,09 % (4,36); Školení by svým kolegm doporuilo 88,24 % respondent. Aktivity byly rozdleny do tí hlavních blok: Aktivita 1 Odborná píprava Czech DET 2009 Od poátku roku jsme byli v kontaktu s hlavními lektory, kterými opt byli Linda G. Morra Imas a Ray C. Rist. Spole s nimi jsme pipravili podkladové materiály a dokumenty k tréninku.

5 Aktivita 2 Logistická píprava Czech DET 2009 Veškeré logistické pípravy probíhaly v souladu s harmonogramem. Probhly opakované koordinaní schzky v míst konání školení, byly vytištny a zkompletovány všechny školící materiály a pržn probíhala komunikace s úastníky školení. Byla zajištna spolená doprava do místa školení vetn vyzvednutí nkterých zahraniních úastník na letišti. Pípravu zkomplikovalo vyhlášení insolvence a následné uzavení hotelu v Kamenici nad Lipou, kde mlo školení pvodn probíhat. Podailo se nám však zajistit kvalitní novou lokalitu. Aktivita 3 Realizace Czech DET 2009 Vlastní trénink probhl od 13. do 19. záí v Srní na Šumav v délce šesti dn. Úastníci pocházeli z eských a zahraniních ministerstev (Slovensko, Slovinsko a Nizozemí), eské rozvojové agentury, UNDP Bratislava, Regionálních rad, neziskových organizací, univerzit a soukromých firem. Trénink dokonilo 37 úastník z pvodn nahlášených 42 (2 úastníci odekli na poslední chvíli a 3 školení nedokonili). Poslední den zástupce eské evaluaní spolenosti pedstavil On-line self-test tool, který byl vytvoen na základ publikace The Road to Results, která byla hlavním odborným podkladem pro Czech DET 2009 (autory publikace jsou lektoi kurzu Linda G. Morra Imas a Ray C. Rist). Pomocí tohoto on-line nástroje mohli úastníci tréninku otestovat své erstv nabyté znalosti. Na závr úastníci prezentovali výsledky své týmové práce v malých skupinách. Celkov projekt považujeme za úspšný a za realistické považujeme naplnní cíle a dlouhodobého zámru projektu. Zkušenosti a výsledky evaluace využijeme pi našich následujících aktivitách - zejména pi íprav dalšího roníku školení, které se uskutení na podzim 2010 na Slovensku pod názvem Slovak DET. Na rok 2010 jsme rovnž pipravili návrh na zavedení nových edm projektového managementu a rozvojových evaluací na eské zemlské univerzit v Praze a Metropolitní univerzit Praha. Tento návrh získal podporu z dotaního programu eské zahraniní rozvojové spolupráce. Soubžn s projektem Czech DET 2009 probíhaly další aktivity DWW: Úspšn byl dokonen prezidentský projekt FoRS na téma CSO Development Effectiveness spolufinancovaný Evropskou komisí a MZV R. DWW bylo iniciátorem a spoluautorem projektu a facilitovalo jeho realizaci. Vrcholnou aktivitou projektu byla mezinárodní konference v ervnu 2009 v Praze, jejímž výstupem bylo spolené prohlášení cca 170 úastník z 50 zemí k rolím CSO v rozvoji a principm jejich rozvojové efektivnosti. Toto prohlášení je doplnno do finální verze dvojjazyné publikace FoRS Efektivnost rozvoje - hledání nových cest, eský píspvek ke globálnímu procesu organizací obanské spolenosti, na jejíž editaci jsme se podíleli. Bohužel jsme museli kvli nedostatkm pi grafickém zpracování zaídit ješt dodatenou korekturu obou verzí vydané publikace. Dotisky opravené anglické verze jsme pak kofinancovali z vlastních zdroj a distribuovali pi Czech DET 2009 a všech souvisejících národních a mezinárodních akcích. Publikace je v elektronické verzi k dispozici na webových stránkách FoRS ( a DWW ( Podpora tématu rozvojové efektivnosti bude pokraovat v rámci FoRS i v roce Také v roce 2009 jsme zastupovali FoRS v pracovních skupinách CONCORD FDR (EU Funding for Development and Relief) a CSO (CSO Development Effectiveness) a spolupracovali jsme se

6 skupinou Aid Watch (viz Od poloviny roku 2010 plánujeme omezení innosti ve skupin FDR, abychom se mohli pln vnovat problematice rozvojové efektivnosti. Od poloviny roku 2008 zastupujeme pedsednické zem EU v Globální facilitaní skupin (GFG - Global Facilitation Group) celosvtového Oteveného fóra pro rozvojovou efektivnost CSO (viz V roce 2009 probhla jednání GFG v lednu v Kuala Lumpur a v ervnu v Praze - ped mezinárodní konferencí FoRS. Náš mandát v GFG byl prodloužen i na rok 2010 s tím, že nov zastáváme pozici jednoho ze dvou pedsed GFG. Hlavním úkolem bude píprava prvního celosvtového setkání Open Fora, kde budou prezentovány dosavadní výsledky procesu. Podíleli jsme se také na organizaci globální konference IDEAS v beznu 2009 v jihoafrickém Johannesburgu, vetn pípravy panelu na téma Paížské deklarace a efektivnosti organizací obanské spolenosti a moderování dalších panel. V kvtnu 2009 byl Daniel Svoboda zvolen Vicepresidentem této mezinárodní evaluaní asociace, která má v souasnosti zhruba 700 len ve více jak 100 zemích svta (viz Nadále jsme spolupracovali se Sekretariátem a leny FoRS na píprav koncepních dokument a poskytovali jsme jim školení a konzultace. Také tato práce bude pokraovat v roce Zúastnili jsme se rovnž dalších souvisejících národních a mezinárodních akcí. Zmínit lze napíklad seminá k evaluaci programu RPP (Regional Partnership Program for Austria and Neighbouring New Member States) v dubnu 2009 ve Vídni, konferenci UNDP Sharing Transition Experience among the EU Member States, the Balkan countries, and the Commonwealth of Independent States v ervnu 2009 v Bratislav nebo tréninkový workshop pro polské NNO na téma evaluací v národních systémech rozvojové spolupráce ve Varšav v prosinci Za dležitý úspch a za ocenní našich znalostí a zkušeností považujeme spolupráci s rumunskou kanceláí UNDP a Ministerstvem zahraniních vcí pi píprav Manuálu technického a finanního managementu rumunské oficiální rozvojové spolupráce. SPOLUPRÁCE S VIETNAMEM V roce 2009 jsme navázali na pedcházející výsledky. Úspšn byl dokonen projekt Rehabilitace provincie Thua Thien Hue kontaminované dioxiny, realizovaný od roku 2006 spole organizacemi Dekonta a.s. a DWW a financovaný z rozpotu eské ZRS prostednictvím MŽP. V posledním roce projektu byla zpracována analýza rizik pro lokalitu A So a studie proveditelnosti pro provincii Thua Thien Hue, dokoneny byly rezervoáry na vodu a nový vodovodní ad, na nkolika lokalitách byly vybudovány nové studny a zahájen byl provoz vzorové stanice pro bezpený chov ryb. Souasn probíhalo jednání s vládní Komisí 33 odpovdnou za ešení následk používání chemikálií (zejména Agent Orange) v prhu americko-vietnamské války. Na základ dobrých zkušeností s eskými realizátory vláda Vietnamu rozhodla, že eské republice bude svena sanace jednoho ze tí nejvýznamnjších hot spots ve Vietnamu - letišt Phu Cat a toto rozhodnutí podpoili další donoi zapojení do ešení následk dioxinové kontaminace. Vláda eské republiky bohužel v polovin roku 2009 ješt ped vyhlášením výbrového ízení pro letišt Phu Cat zrušila program rozvojové spolupráce

7 s Vietnamem. Toto rozhodnutí považujeme za velmi nekoncepní nejen z dvodu, že tak byly vážn poškozeny dlouho budované vzájemné vztahy (spolupráce s Vietnamem trvá již 60 let!) ale hlavn proto, že problematiku dioxin umí eští odborníci ešit a mohli jsme tak velmi výrazn pispt k omezení trvajících drastických následk války pro vietnamské obyvatele. Ohrožena je také možnost zapojení R do velkých mezinárodních program zamených práv na ešení následk používání Agent Orange a dalších herbicid s obsahem dioxin. Dále jsme navázali na úspšný mezinárodní workshop Assistant Mechanism for Traditional Villages, který jsme spole zorganizovali s VEPF ve mst Da Nang ve stedním Vietnamu ve dnech až (zúastnilo se jej 98 vietnamských odborník z mnoha sektor a provincií a 18 eských delegát). Výsledky workshopu a souvisejících projekt byly široce prezentovány ve vietnamských médiích; mimo jiné byly zpracovány ti reportáže pro vietnamskou státní televizi. V roce 2009 DWW k tmto reportážím zajistilo eské a anglické titulky a ve spolupráci se SFŽP pipravilo DVD, která jsou pi vhodných íležitostech distribuována eským i zahraniním partnerm. Na pelomu bezna a dubna 2009 se uskutenila studijní cesta zástupc VEPF a MONRE (Ministry of Natural Resources and Environment) do eské republiky, jejíž souástí byla školení na MŽP a SFŽP, úast na konferenci k environmentálnímu vzdlávání a osv, návštva stediska ekologické výchovy - Ekocentra Paleta v Oucmanicích a návštva Národního parku Šumava vetn jednání s editelem NP. Pi této studijní cest byl také potvrzen zájem VEPF realizovat ve Vietnamu další spolenou konferenci - tentokrát na téma environmentálního vzdlávání a osvty. Pípravu konference krom DWW a VEPF podpoilo také MŽP a SFŽP R. Odborná konference Strengthening Financial Assistance to Environmental Education and Awareness Programs from Environmental Funds se uskutenila ve dnech na ostrov Phu Quoc v jižním Vietnamu. Na konferenci bylo podepsáno nové spolené Memorandum o spolupráci mezi DWW, VEPF a SFŽP. Cesta zástupc DWW, spolenosti Dekonta, MŽP, SFŽP a Czech Trade byla spojena také s monitoringem konícího projektu Rehabilitace provincie Thua Thien Hue kontaminované dioxiny a projektu na modernizaci technologií na výrobu keramiky v komun Bat Trang (Hanoj) realizovaného s cílem nahradit spalování uhelného prachu vytápním pomocí plynu a snížit tak spotebu energie, omezit emise a zvýšit konkurenceschopnost místních keramických dílen. Tento projekt byl iniciován a spolufinancován Vietnamským fondem životního prostedí a v roce 2009 byl podpoen také z fondu malých projekt Zastupitelského úadu R v Hanoji. V návaznosti na dosažené výsledky a dobré zkušenosti byly našimi vietnamskými partnery pedloženy na rok 2010 další dv žádosti o podporu z fondu malých projekt (pokraování modernizace technologií v komun Bat Trang, monitoring a záchrana jezer v okolí Hanoje), které byly následn eským Zastupitelským úadem podpoeny. Krom prací realizovaných ve Vietnamu jsme se soustedili na pomoc vietnamské minorit v eské republice a na zlepšování vzájemných vztah. Pomrn prlomovou aktivitou byla v tomto ohledu

8 podpora prvního roníku soutže Miss Vietnam R na konci prosince s pípravou akce jsme pomáhali spole s obanským sdružením INFO-DRÁEK a spole jsme také pipravili návrh projektu Pomoc postiženým dioxiny ve Vietnamu, jehož cílem je pomoci pi rekonstrukci rehabilitaního centra pro obti Agent Orange v provincii Thai Binh. Práci ve Vietnamu a pro Vietnam se budeme s plným nasazením vnovat i nadále. V roce 2010 bychom mli krom výše uvedeného humanitárního projektu zahajovat nový rozvojový projekt zamený na zavádní environmentálních manažerských systém v oblasti msta Ho Chi Minh, hrazený z prostedk francouzské rozvojové spolupráce, pokraovat bude intenzivní spolupráce s VEPF (plánujeme mimo jiné uspoádání prvního roníku vietnamského Ekofilmu). Samozejm budeme také posilovat spolupráci s obanským sdružením INFO-DRÁEK a se Svazem Vietnamc v R, spole budeme mimo jiné organizovat soutž Miss Vietnam R SPOLUPRÁCE S MALAWI (ZVYŠOVÁNÍ KVALITY VENKOVSKÝCH DTSKÝCH CENTER) Z jednorázového projektu plánovaného jen na ti roky ( ) se postupn a pirozen zrodilo nco tšího a asov neomezeného. Již v roce 2007 byla založena místní nezisková organizace bongo Worldwide, dále jen bongo (Based on Need-driven Grassroots Ownership), usilující o zkvalitnní edškolní výchovy v Malawi. bongo je registrováno malawským výborem neziskových organizací CONGOMA. vodním zámrem realizaního týmu ty dobrovolník (R, Malawi, Švýcarsko a USA) bylo ve venkovské oblasti vybudovat a na vlastní nohy postavit pedškolní vzdlávací zaízení pro dti ve ku od 3 do 6 let. Školek na malawském venkov vzniká v poslední dekád pomrn dost a jejich spoleným jmenovatelem bývá neefektivní vzdlávací systém, v rámci kterého dti (až 100 na jediného itele!) zpsobn sedí a opakují po uiteli. Školka postavená ve vesnici Juma za asistence Development Worldwide a soukromých sponzor se v mnohém liší. Modelová školka v Umodzi-Mbame byla postavena v letech 2005 a Od té doby poskytuje každoro kvalitní vzdlání 80 dtem ve vku 3 až 6 let. Tato školka slouží jako píklad ostatním místním školkám. Dti, které školku opustí, mají solidní základy ve tení, psaní i poítání, a proto mají v první tíd velký náskok ped ostatními. Problémem je nižší standard vzdlání na základních školách, kde žáci pokraují se studiem. itelé z Umodzi-Mbame stále procházejí intenzivním školením, což se pozitivn odráží ve stylu, kterým vyuují. Jsou hrdí na to, že se podílejí na dležitém rozvojovém projektu ve své vesnici. Rodie žák si školky také váží a aktivn se zapojují do jejího provozu. Pomáhají vait, pracují na školní zahrad a platí svým dtem školné, ze kterého jsou financovány skromné platy uitel. es 50 uitel již pes 3 roky využívá Umodzi-Mbame také jako školící centrum. Uitelé picházejí ze 17 okolních školek a jsou pro n poádána pravidelná školení. Ta se týkají osvojení rzných styl výuky,

9 metody škola hrou a improvizace ve chvílích, kdy k výuce schází tabule, papír i tužky. Okolní školky a sirotince se ale bohužel potýkají s nedostatkem financí. Uitelé zde pracují vtšinou dobrovoln bez nároku na plat, a proto hledají další zdroje píjm. Z tohoto dvodu je as a energie vnovaná výuce omezená a pln se nevnují své uitelské profesi. Cílem pro rok 2010 je prohloubení vztahu s místními základními školami a hlavn s uiteli prvních tíd. Uitelé budou zapojeni do školení a získají také pístup k ru vyrábným pomckám, které budou moci využívat bhem výuky. Dalším cílem je adaptovat Školení uitel. Tíletá zkušenost ukázala, že pouhá školení nestaí. Bude proto probíhat intenzivní monitoring výuky a pokusíme se zajistit pravidelný plat vyškoleným itelm, aby se mohli lépe soustedit na svou práci. Podmínkou pijetí školek do programu bude jejich minimáln dvouletá existence, výkonný management, prokazatelný zájem o profesi uitele a aktivní úast rodi. Následující podpora školek bude záviset na kvalit poskytovaného vzdlání. Další aktivitou v Malawi je spolupráce komunitní organizace bongo se skupinou dobrovolníku Tiyende Pamodzi (Pojme v jednot), která v odlehlé oblasti Kantimbanya založila tyi školky. Od roku 2007 je bongo podporuje a podailo pro sehnat peníze na výstavbu kukuného mlýna, který slouží jako trvalý zdroj penz na podporu provozu školek. V roce 2010 bongo plánuje podpoit výstavbu budov pro dv školky. V souasné dob probíhá výuka pod stromem, a proto je v období deš velmi omezena. Náelníci poskytli zdarma pozemky o velikosti asi 1000 m² a dobrovolníci na n již nanosili kamení a písek vhodný pro výstavbu. V plánu je též vyvrtání studn u jedné ze školek a zaazení dvou školek do školení uitel v nové pepracované verzi. Další bongo programy: Odpolední klub pro mládež: klub navštvuje 60 dtí ve vku od 6 do 18 let. Scházejí se 2 x týdn a pod dohledem 3 uitel studují anglitinu, sportují a mají pístup do malé knihovny. V roce 2009 klub podnikl 3 výlety vetn návštvy Malawského národního muzea. bongo Forum: každý msíc probíhá setkání lidí (odborník i laické veejnosti) k rozvojové problematice. Toto Forum slouží jako platforma pro výmnu zkušeností, networking a hledání udržitelných zpsob rozvojové innosti. MDG klub: byl založen pi stední škole Nankumba a má mezi mladými lidmi šíit povdomí o rozvojových cílech tisíciletí. Studenti mli za úkol diskutovat a psát eseje tématicky spojené s Rozvojovými cíli. Uitelé, kteí tento klub vedli, neprokázali dostatek kreativity, a proto od roku 2010 povedou klub zamstnanci bongo. Místo esejí zvolí fotografickou dokumentaci doplnnou krátkými texty. V srpnu 2009 byla založena poboka bongo Worldwide v eské republice - hlavním cílem bongo, o.s. ( je realizace vzdlávacích a informaních aktivit pibližujících život v Malawi a získávání finanních prostedk pro podporu projektu v Malawi. Obanské sdružení DWW bude tuto nevládní neziskovou organizaci podle svých možností nadále podporovat.

10 ZÁVRY A DOPORUENÍ Obanské sdružení DWW v roce 2009 pokraovalo v prosazování potebných zmn v oblasti zahraniní rozvojové spolupráce a rozšiovalo vztahy s národními a mezinárodními partnery: ipomínkovali jsme adu eských a evropských strategických dokument. Usilovali jsme o zvyšování kvality rozvojových projekt prostednictvím konzultací a pržných školících aktivit (zejména profesionálního evaluaního tréninku Czech DET 2009). Podle našeho názoru jsme výrazn pispli k posílení spolupráce mezi jednotlivými lenskými organizacemi platformy FoRS a také pozice FoRS na národní a mezinárodní úrovni díky úspšn realizovanému prezidentskému projektu. V konfederaci CONCORD jsme podporovali další výmnu zkušeností mezi novými a pvodními lenskými zemmi EU. Ve spolupráci s mezinárodní rozvojovou evaluaní asociací IDEAS a iniciativou Open Forum for CSO Development Effectiveness jsme na evropské a svtové úrovni pomáhali formulovat a také prosazovat principy rozvojové efektivnosti. Na základ vlastních zkušeností a dkladné znalosti situace jsme se snažili prosadit navrácení Vietnamu mezi partnerské zemeské ZRS, bohužel jsme dosáhli pouze ástený úspch. Nadále však víme, že rozumný pístup nakonec zvítzí a že eští odborníci budou moci pokraovat v potebné a dosud velmi oceované spolupráci v oblasti ochrany životního prostedí a zdraví obyvatel Vietnamu.

11 Pro rok 2010 petrvávají naše prioritní úkoly: Pokraovat ve stabilizaci a rozšiování kapacit DWW a pipravovat DWW a partnerské organizace na úspšné zapojení do projekt EU a dalších mezinárodních program. Nadále se soustedit na Vietnam jako na náš strategický region a využívat jak pozitivní tak negativní zkušenosti pro posílení dopadeské ZRS v této zemi. Pokraovat v podpoe projekt v Malawi a ovit možnosti spolupráce s dalšími rozvojovými zemmi. Podporovat rozvoj lidských zdroj prostednictvím školících a konzultaních aktivit, zejména ve spolupráci s MZV R, eskou rozvojovou agenturou, platformou FoRS, asociací IDEAS, eskou evaluaní spoleností, Slovenskou evaluaní spoleností a jednotlivými vysokými školami. Aktivn pracovat pro asociaci IDEAS (od kvtna 2009 je Daniel Svoboda Vice-President této organizace) a podporovat zvyšování efektivnosti rozvojových projekt a program. Podporovat innost FoRS a pracovních skupin evropské nevládní konfederace CONCORD a v letech 2010 a 2011 zejména celosvtový proces Open Forum for CSO Development Effectiveness. Naším cílem je, aby mezinárodní závazky týkající se zvyšování finanního objemu, efektivnosti, edvídatelnosti a transparentnosti zahraniní rozvojové spolupráce nebyly pouhými prázdnými sliby. FINANNÍ ZPRÁVA DWW ZA ROK 2009 ehled hospodaení obanského sdružení Development Worldwide pedkládáme v kopii úetní závrky (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, píloha). Úetnictví za rok 2009 prošlo úetním auditem, realizovaným nezávislou auditorkou Ing. Blankou Hálovou. Výrok auditorky je piložen za úetní závrkou. Po datu úetní závrky nedošlo k žádné události, která by mla významný vliv na innost obanského sdružení a mla by být promítnuta v úetnictví roku 2009.

12

13

14

15

16

17 STRUNÉ INFORMACE O OBANSKÉM SDRUŽENÍ DWW PRIORITNÍ OBLASTI INNOSTI DWW ROZVOJOVÉ VZDLÁVÁNÍ A OSVTA (semináe, workshopy, konference, publikace) ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJ (odborná školení pro manažery projekt a studenty VŠ) KONZULTANÍ A PORADENSKÉ SLUŽBY (pro všechny vládní i nevládní partnery) ZAVÁDNÍ VYSOKÝCH STANDARD ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE (efektivní management projektového cyklu, draz na výsledky a udržitelnost) ASISTENCE PI BUDOVÁNÍ ROZVOJOVÝCH STRUKTUR (posilování kapacit, zejména spolupráce s platformou FoRS, RA a MZV R) PÍPRAVA, REALIZACE, MONITORING A EVALUACE ROZVOJOVÝCH PROJEKT (draz na sdílení zkušeností a na demonstraci postup a výsledk) POSILOVÁNÍ VZTAH S ROZVOJOVÝMI ZEMMI I ZKUŠENÝMI DONORY (adekvátní reakce na poteby a píležitosti rozvojového svta) LENSKÁ ZÁKLADNA DWW DWW má v souasné dob 25 aktivních len a jejich odborná zkušenost pokrývá širokou škálu rozvojových problém, zejména v následujících oblastech: ochrana životního prostedí, vetn environmentálních manažerských systém a vzdlávání geologie a sananí geologie, hydrogeologie, geochemie, hodnocení environmentálních rizik komunitní práce - ochrana zdraví, sociální pée, práce s dtmi rozvojové vzdlávání a osvta finanní nástroje udržitelného rozvoje a budování rozvojových institucí budování systém zahraniní rozvojové spolupráce Zahraniní pracovní zkušenosti len DWW pokrývají mj. následující zem: Afghánistán Albánie Arménie Belgie Bolívie Bosna a Hercegovina Bulharsko Burkina Faso erná Hora Egypt Estonsko Filipíny Francie Gruzie Guinea Bissau Chorvatsko Indie Irán Irsko Izrael Jemen Jihoafrická republika Jordánsko Kambodža Kamerun Kanada Lotyšsko Libye Litva Lucembursko Maarsko Makedonie Malajsie Malawi Mali Maroko Moldavsko Mongolsko Mozambik Nmecko Nizozemí Pákistán Palestina Peru Polsko Rakousko Rumunsko ecko Slovensko Slovinsko Srbsko Sri Lanka Súdán Surinam Sýrie Španlsko Tanzanie Tunis Turecko Velká Británie Vietnam Zambie.