V l á d n í n á v r h ZÁKON. ze dne 2016,

Transkript

1 V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne 2016, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. I Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb. a zákona č. 213/2016 Sb., se mění takto: 1. V 29 odst. 4 a v 38 úvodní části ustanovení se slova nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, zrušují. 2. V 32 odst. 2 se číslo 1977 nahrazuje číslem

2 3. V 32 odstavec 3 zní: (3) U pojištěnců narozených po roce 1971 důchodový věk činí 65 let.. 4. V 61a odst. 1 se slova nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let zrušují. 5. Příloha k zákonu zní: Rok narození Příloha k zákonu č. 155/1995 Sb. Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1971 Mužů Důchodový věk činí u žen s počtem vychovaných dětí a 4 5 a více r+2m 57r 56r 55r 54r 53r r+4m 57r 56r 55r 54r 53r r+6m 57r 56r 55r 54r 53r r+8m 57r+4m 56r 55r 54r 53r r+10m 57r+8m 56r+4m 55r 54r 53r r 58r 56r+8m 55r+4m 54r 53r r+2m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m 53r r+4m 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m 53r+4m r+6m 59r 57r+8m 56r+4m 55r 53r+8m r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m 54r r+10m 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m r 60r 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m r+2m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m 55r r+4m 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m r+6m 61r 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m 56r r+10m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m r 62r 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m r+2m 62r+4m 61r 59r+8m 58r+4m 57r r+4m 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+4m 58r r+10m 63r+10m 62r+8m 61r+2m 59r+8m 58r+4m r 64r 63r+2m 61r+8m 60r+2m 58r+8m r+2m 64r+2m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+2m r+4m 64r+4m 64r+2m 62r+8m 61r+2m 59r+8m r+6m 64r+6m 64r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+2m r+8m 64r+8m 64r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m r+10m 64r+10m 64r+10m 64r+2m 62r+8m 61r+2m r 65r 65r 64r+8m 63r+2m 61r+8m r 65r 65r 65r 63r+8m 62r+2m r 65r 65r 65r 64r+2m 62r+8m r 65r 65r 65r 64r+8m 63r+2m 2

3 r 65r 65r 65r 65r 63+8m r 65r 65r 65r 65r 64r+2m r 65r 65r 65r 65r 64r+8m Vysvětlivky: r znamená rok m znamená kalendářní měsíc. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. II Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb. a zákona č. 213/2016 Sb., se mění takto: 3

4 1. V nadpisu části druhé se za slova ORGÁNŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ vkládají slova, DALŠÍCH ORGÁNŮ. 2. Nad označení 4 se vkládá nadpis, který zní: Ministerstvo práce a sociálních věcí, a nadpis pod 4 se zrušuje. 3. Za 4 se vkládá nový 4a, který zní: 4a Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá vládě do 30. června kalendářního roku, který končí číslicí 4 nebo 9, Zprávu o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. Tato zpráva obsahuje zejména informaci o tom, jak by měl být důchodový věk stanoven, aby bylo dosaženo stavu, kdy by očekávaná střední délka života jednotlivých generací při jeho dosažení činila jednu čtvrtinu součtu tohoto věku a této očekávané střední délky života, a to pro všechny osoby, které dosáhly v roce předložení zprávy věku 25 až 54 let; tato informace vychází z údajů obsažených ve zprávě zpracované Českým statistickým úřadem podle 10b. V případě, kdy alespoň pro jednu generaci uvedenou v předchozí větě platí, že podíl očekávané střední délky života při dosažení důchodového věku podle zákona o důchodovém pojištění a součtu tohoto věku a této očekávané střední délky života je menší než 24 % nebo větší než 26 %, obsahuje tato zpráva též informaci o úpravě důchodového věku podle předchozí věty.. 4. Za 10a se vkládá nový 10b, který včetně nadpisu zní: 10b Český statistický úřad Český statistický úřad vypracovává pro účely zprávy předkládané podle 4a Zprávu o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v České republice, a to do 31. prosince kalendářního roku, který končí číslicí 3 nebo 8; Český statistický úřad je povinen tuto zprávu zveřejnit do tohoto data způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zpráva obsahuje též údaj o věku, při jehož dosažení je očekávaná střední délka života dané generace rovna jedné čtvrtině součtu tohoto věku a této očekávané střední délky života a údaj o podílu očekávané střední délky života při dosažení důchodového věku podle zákona o důchodovém pojištění a součtu tohoto věku a této střední délky života, a to pro všechny generace, které dosáhnou v následujícím kalendářním roce věku 25 až 54 let, a informaci o očekávaném vývoji měr plodnosti, úmrtnosti a migrace pro období nejméně 50 následujících let; očekávaná střední délka života se přitom stanoví jako prostý aritmetický průměr střední délky života mužů a žen.. 4

5 ČÁST TŘETÍ Změna zákoníku práce Čl. III Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb. a zákona č. 264/2016 Sb., se mění takto: 1. V 271b odst. 6 se slova důchodový věk, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, anebo zrušují. 2. V 271h odst. 1 se slova nebo důchodového věku 65 let, je-li důchodový věk vyšší než 65 let zrušují. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna

6 D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část A. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy Důchodový věk je v rámci důchodového systému ČR upraven v příloze k zákonu č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zatím poslední rozhodnutí o úpravě nastavení důchodového věku je datováno rokem 2011, kdy byl přijat zákon č. 220/2011 Sb., který přinesl nové znění přílohy k zákonu o důchodovém pojištění. Tento zákon byl přijat v rámci vypořádání se s nálezem Ústavního soudu, vyhlášeným pod č. 135/2010 Sb., avšak jednalo se o úpravu, která nesouvisela přímo s tímto nálezem. Zvláštností tohoto nastavení důchodového věku je, že došlo k prodloužení procesu zvyšování důchodového věku bez stanovení pevné cílové hranice. Důchodový věk mužů se i po dosažení 65 let má nadále zvyšovat o dva měsíce za každý rok. U žen bylo přistoupeno nejen k prostému prodloužení procesu zvyšování důchodového věku o 4 měsíce ročně bez zastropování, ale dočasně bylo zvýšeno tempo (od ročníku narození 1956) zvyšování důchodového věku o 6 měsíců za jeden rok. K definitivnímu sjednocení důchodového věku mužů a žen (bez ohledu na počet vychovávaných dětí) tak dojde podle současného nastavení v roce 2041 pro pojištěnce narozené v roce 1975, kdy u těchto pojištěnců má důchodový věk činit 66 let a 8 měsíců. Po úplném sjednocení důchodového věku bude podle současného právního stavu tempo zvyšování důchodového věku opět automaticky nastaveno tak, že se důchodový věk bude jednotně zvyšovat o dva měsíce za rok pro muže i ženy. Cílem navrhovaného zákona úpravy je ukončit zvyšování důchodového věku bez finálního omezení, a to při dosažení hranice důchodového věku 65 let. Změny důchodového věku nad tuto hranici by již měly být připravovány na základě výsledků zpráv o demografickém vývoji a o vývoji důchodového systému v pravidelných intervalech připravovaných ze strany Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Cílem Zprávy o stavu důchodového systému je předložit vládě podklad k rozhodnutí o dalším postupu pro nové nastavení důchodového věku. Současně by tak došlo k zavedení pravidelného posuzování nastavení důchodového věku, které může odstranit nedostatky aktuálního pouze mechanického nastavení a umožní reagovat na změny vnějších podmínek reprezentovaných očekávaným vývojem střední délky života při dosažení důchodového věku v jednotlivých generacích, a to v kontextu vývoje celého důchodového systému v rámci ekonomického vývoje ČR. Dojde k posílení transparentnosti očekávání pojištěnců ohledně způsobu stanovení jejich důchodového věku, a to na základě detailních podkladů o očekávaném demografickém vývoji. Pravidelně, v očekávaném čase, by mělo docházet směrem k veřejnosti k zveřejnění informace o nejpravděpodobnější hodnotě důchodového věku. Změny v nastavení důchodového věku by se navíc neměly týkat generací v předdůchodovém věku, u nichž by úprava dříve stanoveného důchodového věku již popírala cíl přiměřeného očekávání. 6

7 Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu tohoto zákona je uvedena v samostatné části a obsahuje podrobné zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy a její principy a dopady. B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, není v rozporu s garancí rovnosti v základních právech zaručených ústavním pořádkem. C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána Návrh zákona přímo neimplementuje právo EU do právního řádu ČR a není s právem EU v rozporu. Z hlediska práva EU se návrh zákona dotýká zejména směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení. Uvedená směrnice umožňuje členským státům v čl. 7 odst. 1 stanovit důchodový věk a vyloučit z oblasti působnosti směrnice výhody poskytované v oblasti důchodového pojištění osobám, které vychovaly děti aj. Nicméně čl. 7 odst. 2 zároveň apeluje na členské státy, aby pravidelně zkoumaly, zda existuje s ohledem na sociální vývoj důvod pro zachování dotyčných výjimek. Zejména je žádoucí postupně odstranit kritérium počtu vychovaných dětí pouze jako výhodu pro odchod žen do důchodu, neboť podle ustálené judikatury Soudního dvora EU výjimky podle čl. 7 odst. 1 uvedené směrnice je nutné vykládat restriktivně; musí být nutné a objektivně spojené s rozdílným důchodovým věkem, čemuž uvedené kritérium plně nevyhovuje. Návrh zákona požaduje cílově dosažení věku 65 let. Tento požadavek je v souladu s mezinárodními smlouvami, resp. úmluvami, které ČR ratifikovala. Z úmluv, které obsahují ustanovení o maximální věkové hranice pro nárok na starobní důchod, je pro ČR relevantní Úmluva Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 128 (čl. 15 odst. 2) a Evropský zákoník sociálního zabezpečení, který odkazuje na plnění podmínek podle Úmluvy MOP č. 102, která je v otázce věkové hranice obdobná jako Úmluva č Evropská sociální charta ustanovení o maximálním věku pro nárok na starobní důchod neobsahuje. D. Vliv na otázku ochrany soukromí a osobních údajů Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nebyly identifikovány žádné negativní dopady. E. Zhodnocení korupčních rizik Návrh právní úpravy s sebou nepřináší žádná korupční rizika. 7

8 F. Zhodnocení dopadu návrhu ve vztahu k zákazu diskriminace a rovnosti mužů a žen Návrh zákona má neutrální dopad na rovnost žen a mužů. Až do roku 1995 byl důchodový věk pevně stanoven, a to rozdílně pro muže a ženy. Zákonem o důchodovém pojištění, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996, bylo zavedeno postupné zvyšování dosavadního důchodového věku, a to výrazněji v případě žen (o 4 měsíce za rok) ve srovnání s muži (o 2 měsíce za rok) s cílem přiblížení jejich důchodového věku. Poté bylo opakovaně rozhodnuto o pokračování v postupném zvyšování důchodového věku a jeho postupném sjednocování pro muže a ženy. K celkovému směřování právní úpravy v této věci přihlédl i Ústavní soud (dále jen ÚS ), když ve svém nálezu (nález ÚS vyhlášen pod č. 135/2010 Sb.) konstatoval, že ustanovení 32 zákona o důchodovém pojištění sice zakládá nerovné postavení žen a mužů, avšak že určitá zákonná úprava, jež zvýhodňuje jednu skupinu či kategorii osob oproti jiným, ještě nemusí být sama o sobě označena za porušení principu rovnosti a za diskriminaci. Zákonodárce má určitý prostor k úvaze, zda takové preferenční zacházení zakotví. Musí přitom dbát o to, aby zvýhodňující přístup byl založen na objektivních a rozumných důvodech a aby mezi tímto cílem a prostředky k jeho dosažení existoval vztah přiměřenosti. ÚS v úpravě rozdílného věku mužů a žen neshledal projev libovůle a přisvědčil argumentaci, že v minulosti existovaly objektivní a rozumné důvody pro uplatněný rozdílný přístup; obdobnou argumentaci obsahuje i nález ÚS sp. zn. ÚS 53/04 Zatím poslední zákon týkající se této problematiky, tj. zákon č. 220/2011 Sb., zakotvil jednak zrychlení tempa zvyšování důchodového věku pro ženy od ročníku narození 1956 na 6 měsíců (dříve 4 měsíce) ročně, jednak úplné sjednocení důchodového věku pro všechny pojištěnce. Současná právní úprava vychází z principu jednotného důchodového věku a tedy již neobsahuje výjimku pro ženy, pokud jde o nižší důchodový věk. Skutečnost, že cílového stavu, tedy jednotného důchodového věku pro muže a ženy, bude dosaženo postupně, nelze za výjimku ve smyslu čl. 7 odst. 1 směrnice 79/7/EHS považovat a není tedy ani třeba provádět pravidelné ověřování důvodnosti dočasně rozdílného důchodového věku ve smyslu této směrnice. Navrhovaná úprava tento jednotný důchodový věk rovněž obsahuje a nepřináší v tomto směru žádnou změnu. G. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty 1 Vzhledem k tomu, že dopady změn důchodového věku mají především dlouhodobý charakter, je tento aspekt vzat v potaz i v hodnocení dopadů na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Pro hodnocení dlouhodobé stability veřejných rozpočtů je standardně používán především ukazatel S2 (Sustainability indicator) 2. Z pohledu hodnocení dopadů do 1 Při přípravě návrhu zákona došlo k aktualizaci dlouhodobých projekcí MPSV v podobě aktualizace krátkodobého makroekonomického výhledu, což mírně ovlivnilo jednotlivé indikátory, které se mohou odlišovat od hodnot ze Závěrečné zprávy RIA. 2 Hodnota S2 představuje procento HDP, o které je třeba zlepšit (v případě kladné hodnoty) nebo je možné zhoršit (v případě hodnoty záporné) saldo veřejných rozpočtů, aby byla hodnota veřejného dluhu v čase stabilní. Jde tedy o ukazatel představující rozsah fiskální konsolidace, kterou je třeba v rámci veřejných rozpočtů provést k dosažení uvedeného cíle. 8

9 dlouhodobé stability je důležitý i ukazatel Celkový implicitní dluh 3. Sustainability indicator S2 Na základě aktuálních projekcí 4 vychází hodnota tohoto indikátoru pro ČR na úrovni 3,2 5, což znamená potřebu fiskální konsolidace na úrovni 3,2 % HDP (tj. v hodnotách HDP roku 2015 cca 152 mld. Kč). Tato úroveň indikátoru S2 řadí ČR z pohledu dlouhodobé udržitelnosti mezi země se středním rizikem. Ukončení zvyšování důchodového věku při dosažení 65 let by vedlo ke zvýšení o 1,5 na hodnotu 4,7. Tato hodnota zachovává hodnocení ČR jako země se středním rizikem, nicméně zvýšila by potřebu fiskální konsolidace o dalších zhruba 1,5 % HDP (tj. v hodnotách roku 2015 cca 67 mld. Kč). Celkový implicitní dluh Teoretické ukončení zvyšování důchodového věku při dosažení 65 let (hypotetický scénář bez zohledňování výsledků revizí demografických dat v budoucnu) by zvýšilo rozsah nekrytých závazků u současných účastníků systému o cca 77,5 % HDP (tj. v hodnotách HDP roku 2015 cca 3,5 bilionů Kč). Výdaje na důchody Při ukončení zvyšování důchodového věku při dosažení 65 let by byly výdaje po roce 2030 systematicky vyšší oproti současnému nastavení zvyšování důchodového věku. Mezera mezi úrovní výdajů podle navrhované změny a podle současného nastavení by se postupně zvyšovala a v horizontu projekce by dosáhla 1,4 % HDP (tj. téměř 63 mld. Kč v hodnotách HDP roku 2015). 3 Celkový implicitní dluh představuje rozdíl mezi současnou hodnotou celkové sumy v budoucnu vyplácených dávek a celkové sumy budoucích příjmů z pojistného v situaci, kdy by k danému okamžiku došlo k uzavření schématu a již by do něj nemohli vstupovat žádné nové osoby, tj. rozsah závazků budoucích výplat důchodů v horizontu cca let, které budou pokryty pojistným budoucích účastníků systému a průběžným výběrem jiných daní. 4 The 2015 Ageing Report: Economic and budgetary projektions for the 28 EU Member States ( ), Brusel, Evropská komise, Directorate-General for Economic ana Financial Affairs, květen 2015, European Economy No 3 [cit ]. < 5 Fiscal Sustainability Report 2015, Brusel, Evropská komise, Institutional paper 018, leden < 9

10 Graf 1 Výdaje na důchody, v % HDP Příprava zpráv o demografickém vývoji a vývoji důchodového systému vyvolá na straně Českého statistického úřadu i Ministerstva práce a sociálních věcí dodatečné výdaje, avšak nedojde k rozpočtovým dopadům, protože navrhované Zprávy budou připravovány v rámci stávající činnosti, kapacity a rozpočtu. H. Zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí Navrhované změny nemají dopad na podnikatelské prostředí. I. Zhodnocení sociálních dopadů Pro hodnocení sociálních dopadů byly při přípravě návrhu zákona použity ukazatele průměrné doby strávené ve starobním důchodu, standardizovaného ukazatele míry ohrožení chudobou důchodců 6 a poměru starobního důchodu a mzdy (benefit ratio). Průměrná doba strávená v důchodu Osoby, které v současné době odcházejí do starobního důchodu, stráví ve starobním důchodu v průměru zhruba 23 let. Při aplikaci současného nastavení tempa zvyšování 6 Indikátor míra ohrožení chudobou důchodců představuje podíl poživatelů starobních důchodů, jejichž příjem je nižší než 60 % mediánu vyrovnaného příjmu. Jde o indikátor, který se standardně používá pro hodnocení ohrožení chudobou na úrovni zemí Evropské unie. 10

11 důchodového věku se tato doba, zejména v důsledku vyššího tempa zvyšování důchodového věku žen s cílem sjednocení důchodového věku mužů a žen, sníží do roku 2060 o zhruba 1,5 roku na 21,5 roku. Při ukončení zvyšování důchodového věku při dosažení 65 let se v kombinaci s očekávaným kontinuálním růstem střední délky života bude průměrná doba strávená v důchodu postupně zvyšovat. V horizontu projekce pak dosáhne úrovně téměř 25,5 roku, což je téměř o 4 roky více, než při zachování současného nastavení. Nárůst průměrné doby strávené v důchodu je primárním důvodem pro zhoršení všech indikátorů dlouhodobé udržitelnosti. Graf 2 Průměrná doba strávená ve starobním důchodu, v letech Míra ohrožení chudobou důchodců Z pohledu přiměřenosti příjmu starobních důchodců je důležitým ukazatelem míra ohrožení chudobou u této skupiny obyvatel, resp. počet takto ohrožených obyvatel. Míra ohrožení chudobou ve srovnání současného nastavení (tj. ponechání současného stavu) a návrhu zákona, zejména díky nižší dynamice růstu hranice chudoby i při relativně nižších důchodech ve vztahu ke mzdám, bude nižší než při zachování současného nastavení. Nicméně s ohledem na výrazně vyšší počet důchodců je, i přes nižší míru ohrožení chudobou, touto chudobou ohrožen výrazně větší absolutní počet důchodců. 11

12 Graf 3 Míra ohrožení chudobou u populace starobních důchodců, v % Poměr starobního důchodu a mzdy (Benefit ratio) Poměr průměrného starobního důchodu a průměrné mzdy se v současné době pohybuje na úrovni mírně nad 40 %. Při zachování současného nastavení by měl v budoucnu postupně klesat až k hodnotám na úrovni cca 35 % kolem roku Následně by se měl stabilizovat na úrovni %. Vývoj průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě nebude realizací návrhu zákona v celém projektovaném období nijak významněji ovlivněn. Až do roku 2030 bude shodný jako při zachování současného nastavení. Poté indikátor dosahuje mírně vyšších hodnot (cca 37 %). Tento stav je způsoben tím, že díky nižšímu důchodovému věku odejdou dříve do starobního důchodu (s nově přiznanými a tím systematicky vyššími důchody) početně silné generace osob narozených v 70. letech 20. století. Těsně po roce 2040 již je ale tento indikátor nižší než při zachování současného nastavení. To je dáno primárně (díky nižšímu důchodovému věku) kratší získanou dobou pojištění, která se projeví nižšími nově přiznávanými důchody a tím i průměrným důchodem samotným. V horizontu projekce (rok 2060) dojde k poklesu tohoto indikátoru až na hodnotu 34,5 %. J. Ostatní dopady Návrh zákona nemá dopady na územní samosprávné celky. Návrh zákona nemá vliv na životní prostředí a z hlediska dopadů na specifické skupiny obyvatel (zejména osoby se zdravotním postižením, osoby sociálně slabé, národnostní menšiny) je neutrální. Návrh zákona nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu. 12

13 Zvláštní část K části první (změna zákona o důchodovém pojištění) K čl. I K bodům 1 a 4 Vzhledem k tomu, že se důchodový věk stanoví cílově na maximální hranici 65 let, vypouštějí se ty části ustanovení, která zohledňují vyšší důchodový věk. K bodům 2, 3 a 5 Důchodový věk se bude u pojištěnců narozených v období let 1936 až 1971 postupně zvyšovat podle tabulky obsažené v příloze k zákonu, a to v závislosti na roku narození a pohlaví a u žen též podle počtu vychovaných dětí. Důchodový věk se bude postupně sjednocovat u mužů a žen, aby u pojištěnců narozených v roce 1971 činil 65 let, s výjimkou žen s pěti a více vychovanými dětmi, u nichž bude důchodový věk činit 64 a 8 měsíců. U všech pojištěnců narozených po roce 1971 bude důchodový věk již jednotný a bude činit 65 let. Bude tedy zrušeno automatické a neomezené zvyšování důchodového věku bez horní hranice důchodového věku. Navrhovaná úprava bude aktuální od roku 2031, kdy se dotkne pojištěnců narozených v roce 1966, u nichž již nebude docházet ke zvyšování důchodového věku nad 65 let. K části druhé (změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení) K čl. II K bodům 1 a 2 V návaznosti na body 3 a 4 se v nadpisu části druhé a u 4 upravují nadpisy, aby nadpisy korespondovaly s doplňovanými ustanoveními. K bodu 3 Zakotvuje se úkol pro Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládat vládě v pravidelných pětiletých intervalech Zprávu o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj (dále jen Zpráva ). Účelem je zavést na resortní a vládní úrovni systém pravidelného přezkoumávání stanovení důchodového věku, a to v širších souvislostech ekonomického vývoje, neboť důchodový věk není jen sociální veličinou, ale má též ekonomické dopady, neboť jeho prostřednictvím lze ovlivňovat počet plátců pojistného na důchodové pojištění a počet příjemců důchodů z důchodového pojištění. Vláda tedy bude moci na základě předložené Zprávy posoudit důchodový systém v širokých souvislostech a na základě této Zprávy případně uložit Ministerstvu práce 13

14 a sociálních věcí připravit příslušné návrhy na změny důchodového systému, zejména nastavení důchodového věku. Součástí této Zprávy bude vždy též informace o stanovení důchodového věku tak, aby důchodový věk odpovídal stavu, aby pojištěnec mohl strávit čtvrtinu svého života jako poživatel starobního důchodu. Zpráva může samozřejmě obsahovat i další informace, které mohou být důležité pro posouzení, zda a jak by bylo vhodné případně důchodový věk upravit, avšak informace o tom, v jaké výši by měl být důchodový věk stanoven, aby bylo dosaženo stavu, kdy pojištěnci mohou v průměru strávit čtvrtinu svého života jako poživatelé starobního důchodu, bude vždy její povinnou součástí. V jednotlivých Zprávách bude sledován vývoj očekávané doby strávené ve starobním důchodu v poměru k celkové očekávané době dožití při dosažení stanoveného důchodového věku. Pokud by se tento poměr odchyloval od hodnoty 25 % (tj. čtvrtiny života stráveného v důchodu) o více než jeden procentní bod, pak bude v rámci Zprávy předložena informace o úpravě důchodového věku tak, aby doba strávená ve starobním důchodu činila u generací mezi 25 a 54 lety uvedenou jednu čtvrtinu. Na základě poslední dostupné demografické prognózy autorů B. Burcina a T. Kučery 7 by takto stanovený důchodový věk měl dosahovat hodnot uvedených v následujícím grafu. Graf 4 Důchodový věk, při kterém bude dosaženo stavu, kdy pojištěnci mohou v průměru strávit čtvrtinu svého života jako poživatelé starobního důchodu, v letech 7 B. Burcin a T. Kučera: Prognóza populačního vývoje České republiky na období (+ Projekce do roku 2150) z roku

15 Vzhledem k tomu, že nelze do roku 2018 (tj. roku vzniku první Zprávy o vývoji úmrtnosti ze strany ČSÚ) předpokládat výraznější změny v očekávání vývoje střední délky života, bude první Zpráva o důchodovém systému v roce 2019 velmi pravděpodobně indikovat, že důchodový věk pro dosažení cíle, tj. v průměru jedné čtvrtiny života ve starobním důchodu, by měl být u nejmladší posuzované generace narozené v roce 1994 (v roce 2019 dosáhne věku 25 let) stanoven na úrovni okolo 68,6 roku. Je proto téměř jisté, že první Zpráva bude obsahovat výše zmíněné doporučení pro vládu, aby uložila ministru práce a sociálních věcí předložení novely zákona, která by důchodový věk dále zvýšila až k úrovni výše uvedených 68,6 roku. Pro účely vypracování Zprávy bude Český statistický úřad vypracovávat jako podklad Zprávu o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v České republice, a to rovněž v pravidelných pětiletých intervalech, které budou o jeden rok předcházet vypracování Zprávy. Tato zpráva vypracovávaná Českým statistickým úřadem bude obsahovat informaci o věku, při jehož dosažení bude očekávaná (zbývající) střední délka života pro jednotlivé generace představo vat jednu čtvrtinu jejich celkové očekávané délky života, a souhrnné zhodnocení očekávaného demografického vývoje na období nejméně 50 následujících let. Zpráva vypracovaná Českým statistickým úřadem bude též veřejně přístupná. Otázky spolupráce Ministerstva práce a sociálních věcí a Českého statistického úřadu ohledně vypracování příslušných zpráv budou moci být případně dohodnuty ve smyslu 27 kompetenčního zákona (zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů). K části třetí (změna zákoníku práce) K čl. III K bodům 1 a 2 V návaznosti na stanovení horní hranice důchodového věku 65 let v zákoně o důchodovém pojištění podle čl. I je potřebné v zákoníku práce provést úpravu těch ustanovení, která počítají s vyšším důchodovým věkem. Ustanovení, která zohledňují tento vyšší důchodový věk, se proto vypouštějí. K části čtvrté (účinnost) K čl. IV Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2018; tím bude zajištěn dostatečný časový prostor pro to, aby podle navrhovaných pravidel mohlo být postupováno při předložení první Zprávy vypracovávané Ministerstvem práce a sociálních věcí do konce roku 15

16 2019 včetně vypracování Zprávy o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v ČR v roce Zároveň budou mít plátci důchodů dostatek času na úpravu programů pro výpočet důchodů, do nichž bude nutné implementovat nově stanovený důchodový věk, neboť změna důchodového věku se musí promítnout v těchto programech vždy tam, kde se jedná o institut nároku na důchod (například dopočtená doba u invalidních důchodů a nárok na pozůstalostní důchod u tzv. předdůchodových ročníků). V Praze dne 5. září 2016 Předseda vlády: Mgr. Bohuslav Sobotka v.r. Ministryně práce a sociálních věcí: Mgr. Michaela Marksová v.r. 16