DEJINY MESTA. Vydal Mestsky lifad Hofovice v roce 2006

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DEJINY MESTA. Vydal Mestsky lifad Hofovice v roce 2006"

Transkript

1

2 DEJINY MESTA Vydal Mestsky lifad Hofovice v roce 2006 Vydavatelstvi Baron Zimni 1580, Hostivice Tel: , rext: Informacni centrum Hofovice, E. Burget Fext korektura: K. Burgetova Boucasne foto: Y. Hajkova DTP zpracovani, obalka: Petr Vohnout Maklad; 1000 ks Sidclni titvar s panskym dvorcem ci tvrzi vznikl v Hofovici'ch nejpozdeji po polovine 12. stoleti, na za'ver rane stfedoveke kolonizacnivlny, ktera napfiste urcila sidelni strukturu i komunikacni'sit'nasi zeme. O jeste starsim, ale zfejme jen bezvyznamnem osidleni svedci ojedinely nalez - dena'r Bfetislava I. - v udoli Cerveneho potoka. V pisemnych pramenech se setka'va'me so jmenem Hofovice" az ve 13. stoleti v souvislosti s osobnostmi slechticke rodiny Zirotinu z Hofovic, ktefi vykonavali vyznamne ufady v kra'lovskych sluzba'ch Vaclava I. Zirotinove jsou povazovani za zakladatele mesta. Zakla'daci listina mesta se nedochovala, shofela patrne behem velkeho pozaru mesta v roce 1540, ktery znicil i ostatni mestske pisemnosti vcetne vsech privilegii. Jeji opts byl zfejme znamy jeste v polovine 1". stoleti., nebot' jej ve zlornku zachoval tehdejsi regent martinickeho panstvi, Jakub Veltrusky z Veltrub, ve svem urban z roku V uvodu urbafe doslova stoji: JTo mestoje dosti starozitne, ktere'dal vystavetjeden pan ze Zirolina, kteryzto sej/ncnoval Plichta, takjakz pfi zakldddni mesta od tehoz pana hamfest21 iomu tnestu dan ztn'v tato slova: My, Plichta ze Ziwtina spolu s Jeskem synem svym, zalozili jsme mesto Hofovice prdvem berounskyw..." Podle tohuto zaznamu muzeme zalozeni mesta Hofovice kla'st do obdobi mezi leta Roku 1303 zi'skal Bercmn mestska prava, podle kterych se melo fidit i nove zalozene mesto. V roce 1322 padl zakladatel mesta Plichta ze Zirotina v bitve u Muhldorfu, kde statecne bojoval po boku kralc Jana Lucemburskeho. Mesto Hofovice bylo brzy po svem zalozeni rozdeleno mezi Zirotiny a toto rozdeleni je puvodem mnoha historickych nejasnostl tykajici'ch semajitelu panstvi. Hof ovicky dvorec jev roce 1390 dolozen jako mi'sto narozeni posledniho clena rodu Lucemburku, Elisky Zhofelecke. Od techto nejstarsich rodii je odvozova'n i erb mesta. Polovinu znaku tvofi zirotinska orlice a druhou tfi bfevna v barva'ch Lucemburku - stfi'brne, modre a stfibrne. V 16. stoleti byly Hofovice v drzeni panu z Rican. Nejvyznamnejsi z nich, Vaclav Litvm, jenz zil v obdobi humanismu ( ), zalozil na Hofovici'ch rozsahlou knihovnu. Byl cisafskym radou, podbrd.skym hejtmanem a ke konci zivota dvorskym sudim a nejvyssim hofmistrem. Vaclavuv syn Jan Litvi'n vsak hofovicke panstvi ztratil; jakozto pfedstavitel odbojne slechty se roku 1618 zucastnil prazske defenestrace - aktivne se podilel na vyhozeni zemskeho mistodrziciho Jaroslava Bofity z Martinic z oken Prazskeho hradu - a po porazcc stavovskeho povstanina Bile hofe mu byl veskery majetek zabaven. Hofovice jako konfiskat ziskali Martinicove. Pfestoze v Hofovici'ch nikdy trvaleji nesidlili, zaslouzili se o vznik zdejsiho klastera, kostela Nejsvetejsi Trojice a Loreta'nske kaple. Jeste za Ignace Bofity z Martinic bylo staveno v tesne'm sousedstvi hradu nove, komfortnejsisidlo. Koncem 17. stoleti pf isli do Hofovic panove z Vrbna a Bruntalu, rod puvodem ze Slezska. Prvni z nich, hrabe Jan Frantisek ( ), ktery ziskal hofovicke panstvi diky sriatku s dcerou Bernarda Ignace z Martinic, stavbu tzv. noveho za'mku dokoncil. Vrbnove zustali v Hofovici'ch do poloviny 19. stoleti. Poslednim majitelem hofovickeho panstvi z tohoto rodu byl hrabe Dominik ( ), ktery je roku 1852 prodal hesenskemu kurfiftovi Friedrichu Wilhelmovi I., knizeti z Hanau ( ). Knizeci potomci vlastnili za'mek i s panstvim do roku Po smrti knizete Heinricha z Hanau v cervenci 1917 neexistovali jiz za'dni pfimi potomci a spravy majetku se tak ujal sta't. Na vlastnktvi panstvi vsak aspirovali dva za'jemci z fad vzdalenejsich pfibuznych. V roce 1921 rozhodl Zemsky soud v Praze ve prospech Heinricha, hrabete ze Schaumburgu. Clenove jeho rodiny zustali na za'mku az do roku Po skonceni 2. svetove valky byl zamek na za'klade Benesovych dekretii zkonfiskovan statem a tim je spravova'n dodnes. V polovine 19. stoleti slechta jiz nepfedstavovala pro obyvatele mesta11 takovou autoritu jako drive. Ve meste sidlily nejdulezitejsizemepanske a samospravne organy, tedy jmenovite c. k. okresni hejtmanstvipro soudniokresy Beroun a Hofovice, c. k. okresni soud, mestske zastupitelstvo, okresni Toto jmeno znamenalo bud' ves lidi'hofovych (/. osobniho jmena Hof vznikleho zkraceni'm piivodniho Hofislav ci Horimir), nebo ves lidi Horovych ( z pfijmeni Hora, kontaminaci tvaru Horice a Hofovice.) Vznik jmena / povelu jednc pani 7. Rican, aby ves byla zalozena «k hofe vice", Ize odka'zat do fise zabavnych etymologickych hficek. Zakladaci listina V samotnych Hofovici'ch, bez Velke Visky, ktera byla k Hofovicim pfipojena az po prvni svetove va'lce, zilo v roce osobv 360 domech.

3 zastupitelstvo a fada dalsich. Posledne jmenovane dve samospra'vne instituce se fadne konstituovaly az po revoluci 1848, respektive az po obnoveni ustavnosti v habsburske monarchii, tedy v polovine 60. let 19. stoleti. Mestske zastupitelstvo se skladalo z dvaceti a pozdeji v 90. letech dvaceti ctyf mesfanu. Okresni zastupitelstvo bylo od roku 1865 voleno movitejsicastiobyvatelstva na tfi roky a skladalo se ze tficeticlenneho sboru. V Hofovicich se nachazel od konce roku 1840 postovni ufad a po roce 1860 cetne zivnostenske, kreditni, telocvicne a zpevacke spolky, zvlaste pak telocvicna jednota Sokol, zpevacky spolek Slavik, divci zpevacky spolek Libuse, spolek divadelnich ochotniku, potravni spolek Kotva, ucitelsky spolek Budec, vyherni spolek Vsad', vyhrajes snad a take obcanska zalozna. Na Hofovicku byla nekolik stoleti provozovana zelezaf ska vyroba v ramci vrbnovskeho slechtickeho velkostatku. Jednim z nejslavnejsich odvetvi hofovickeho zelezafstvi byla vyroba hfebiku a cvocku, v 19. stoleti obziva velkeho poctu obyvatelstva.*1 Sasti odbornici pf inesli v druhe polovine 18. stoleti na Hofovicko vyrobu kovanych Izic, ktere byly pak It*1 Jfu.tl ICMJ < Jfl, i u mnimi (.u V)pi, nil" Mnwittliittu. iintuilimi- luihludmm umiuih ** udaciii, dale jeste cinova'ny- Tato v podstate manufakturni vyroba prozivala zvlaste v 60. letech 19. stoleti bolestny proces zaniku, ktery se neobesel bez socialnich boufi. V roce 1862 ziskaly Hofovice zeleznicni spojeni s Prahou a Plzni Ceskou zapadni drahou. Prvni vlak spolecnosti Ceske zapadni drahy projel Hofovicemi 14. cervence Od te doby se po zeleznici uskutecriovala nejvetsi vymena hofovickeho {a koma'rovskeho) zelezafskeho a smaltovane'ho zbozi a do mesta bylo dovazeno pfedevsim kamenne uhli z radnicke panve. Rozvoj oblasti si vyzadal fadu dalsich staveb vefejneho charakteru, napf. radnice ( ), ucitelskcho ustavu (v letech ) a okresniho lifadu ( ). V povalecnych letech mesto zilo pfedevsim vystavbou nemocnice. Po roce 1960, kdy byl samostatny okres Hofovice zrusen, mesto jako nekdejsi centrum oblasti ponekud ustoupilo do pozadi. *T Uvodm list kroniky, Pocel domii se v tomlo obdobi ( ) ztrojnasobil. Stavelo se hlavne ve svahu nad Cervenym potokem, kde vznikla na trojuhelnikovite plose ctvrt' delnickeho charakteru Zizkov, pfiznacna extremmm nahustenim drobnych stavenf.

4 SOUCASNOST Situace se podstatne zmenila jiz pocatkem 90. let 20. stoleti". Po reforme statni spravy v roce 2003 byly Hofovice jako tzv. maly okres v mnoha smerech opet povefeny spravou sveho rcgionu.51 Poroce 1989 uskutecnilo mesto Hofovice fadunakladnvch investicnichakci'narozsireni'a lidrzbu infrastruktury i obcanske vybavenosti. Byla dokoncena realizace nejvetsi stavby v moderni historii mesta - Domov duchodcii vna vysluni" a Dum s pecovatelskou sluzbou s celkovou kapacitou pro vice nez sto senioru. O jejich zdravi se stara hofovicka nemocnice, ktera zati'm lispesne vzdoruje poti'zim v soucasnem zdravotnictvi. V jeji vyhla'sene porodnici pfichazeji na svet novi obcanci mistni i ze sirokeho okoli. Samozfejmosti je pro ne dnes moznost navstevy zakladnich i specia'lnich skolskych zafizeni a moznost absolvovani stfedoskolskeho studia. K nepozna'ni se meni i okrajove casti Hofovic, kde v posledm'ch letech stavi mesto ve spolupraci se soukromym investorem domy a byty. V dusledku spoleccnskych a ekonomickvch zmen na konci 20. stoleti' osifely area'ly tradicnich vyrobcu jako napf. CKD, a jejich mista pomerne rvchle zaujali novi investofi, casto se zahranicnim kapitalem. Na zapadnim okraji mesta vyrostly moderni' haly firmy TEDOM, Sekurit Saint Gobain; areal byvaleho CSAD pfevzala nejvetsi dopravni firma v regionu PROBO TRANS, spol. s. r. o. Mesto se snazi vytvafet a udrzovat podminky pro kulturni i sportovni zivot. Ne zcela nepodstatnou cast mestskeho rozpoctu tvofi financni pfispevky sportovni'm a kulturnim organizacim. Mestske kulturni centrum zajist'uje bohaty program hudebm'ch i divadelni'ch pfedstaveni. Pod jeho zastitou pusobi' pfedevsim Klub Labe, mala hudebne-divadelni scena, pfi ni'z vzniklo pomerne nedavno obcanske sdruzeni amate'rskeho divadla Divadlo na Visce. Tradici amaterskeho loutkoveho divadla ozivily v soucasnosti hned dva loutkafske soubory. Kulturni sluzby dale nabizeji' a rozsifuji mestska knihovna, kino, Spolecensky dum a Informacni centrum. Bohatou skalu aktivit na traveni' volne'ho casu nabi'zi Domecek Hofovice. K pravidelne se opakujici'm kulturnim udakxstem patfi celorepublikova soutez mladych litera'tu Hofovice Vaclava Hrabete a setka'ni heligonka'fu. Radu navstevniku do mesta pfilaka i Cibulovy jarmark a vystava kvetin Flora - Clovek - fantazie Ceske'ho svazu zahradkafu. Areal barokne-klasicistm'ho zamku Hofovice zi'skal po letech stavcbni'ch oprav turisticky velmi pfitazlivou tvaf; navstevm'kum nabi'zi nekolik prohlidkovych okruhu. V jeho prostora'ch kazdorocne zszni'zaji'mave koncerty vazne hudby a uskutecni se vystavy soucasneho umeni. Na pfelomu cervna se zamek otevira detem pfi pfilezitosti Zameckych slavnosti FOD. Horovicko zahrnuje oblast o rozloze 247 km! s cca obyvateli, ziji'ci'ch ve 37 obci'ch. Hi.staricky je Hofovickt nedflnou soucast tzv. Podbrdska. Meslo Hofovice ma cca 6500 obyvatel. HOROVICKE PAMATKY STARY ZAMEK Typicky malebny raz doda'va trojkh'dle jednopatrove budove,,falesna" mansardova stfecha. Za'mecky areal i se zahradou obepina kamenna ohradm'zed'. Nejstarsi dejiny hofovickeho hradu, doba jeho vzniku i vztah panskeho si'dla k pozdejsimu mestuzustavajinejasne. Vinu na torn nese pfedevsim pozar mesta v roce 1540, pfi nemz shofely vsechny listiny, tykajici se privilegii a prav mesta. Vseobecne se soudi, ze jiz zaca'tkem 13. stoleti stal na vysoke ostrozne nad Cervenym potokem hrad. Zfejme se ale jednalo o sidlo mensich rozmeru, u nehoz ani nelze s naprostou jistotou prohla'sit, ze bylo opevneno. Jako dukaz toho, ze tu byval hrad jiz na zaca'tku 15. stoleti, byva uvaden citat ze smlouvy mezi husity a ochranci hradu Karlstejna z roku 1422:...$ Hem hradem Karlstejnem, s Waldekem, s Horovici..." 11. cervence 1430 oblehli tvrz Sirotci"1 a ta se jim 20. cervence tehoz roku vzdala. Nemohla byt pfi'lis poskozena, nebot' jen o necely rok pozdeji ji chteli na Sirotcich vydobyt nepfatele husitii zpet. Hejtman Jan Zmrzlik ze Svojsina se tehdy brzy postaral o na'pravu skod. Od nej ziskal panstvi jiz roku 1437 majitel nedalekeho Zbiroha a dalsich cetnych za'padoceskych statku Zdenek z Rozmitalu. Zhruba v 2.pol. 15. stoletl byla goticka tvrz pfestavena na pozdne goticky hrad. Stalo se tak snad jiz za Sezemy Stepanovce z Vrtby (majitel v letech ) ci spise az za Litvina z Klinstejna (majitel v letech cca pfed ), eventuelne za porucnicke vlady Sezemovy manzelky Vracky Herstejnske z Velhartic po roce Tento pozdne goticky 6 Puvodne Orebite - radikalnf kn'dlo vychodoceskych Husitu, po Zizkove smrti (1424} se nazyvali Sirotci hrad Ize jiz v dnesni stavbe vystopovat. Jeho pozustatkem je jadro hlavniho pficneho traktu bez postrannich kfidel a nynejsi prucelni zdi. Poukazuje na to silnejsi zdivo a zvlaste zbytky osteni pozdne gotickych porta'lu. Pro velke stafi hovofi i velke sklenute sklepy s vyklenky a otvory tesanymi ve ska'le. Podle povesti sla ze sklepu chodba az na Tocni'k, ale ve skulecnosti odtud vychazela jen nizka odpadova stola smerem k rnestu. V sklepich nejstarsiho traktu jsou zachovany zaklady ctverhranne veze zvane Bnova", ktera chranila goticky hrad na severovychodnistraneazfejmestfezilaivstupnibranuna vychode. Doba a okolnosti jejiho zbofeni nejsou znamy. Cely hrad byval kolem dokola chra'nen pfi'kopem a na severovychodnim zranitelnem miste i valem. Na teto strane a strane severozapadni se opevneni zachovalo dodnes a bylo jiz dfive promeneno v zahradu. Zbyla cast pfikopu probihajici dnesni'm nadvof im a oddelujici hrad od pfedhradi byla jiz davno zasypana. K dalsi pfestavbe doslo opet v dobe blize nezname, v literatufe se uvazuje o dobe pobelohorske. Avsak jiste se tak stalo jeste pfed stavbou noveho zamku barokni'ho, tedy pfed nastupem Bernarda Ignace z Martinic v roce K pficnemu traktu byla v teto fazi vyvoje pfistavena dve bocni kfi'dla, takze stavba dostala podobu velkeho U. V roce 1639 byl zamek vypalen Svedy a jeste v roce 1648 byl pusty. Nekdy pote doslo k jeho oprave ve stylu baroknim. Po vystaveni noveho panskeho zamku slouzil stary zamek jen jako obydli hejtmana a ruznych ufednikii. Nebylo tedy diivodu zasahovat podstatneji do jeho vzhledu. Stary zamek byl Jindfichem hrabetem ze Schaumburgu prodan v roce 1929 statu a po liprave slouzi sprave vojenskych lesii. Stary zamek

5 ZAMEK HOROVICE Barokne-klasicistni objekt zamku Hofovice pochaziz pfelomu 17. a 18. stoleti. Zamecky areal tvofi v soucasne dobe budova tzv. noveho zamku s cestnym dvorem, souborem hospodafskych budov a parkem o rozloze cca 6,4 ha. Pocatky stavebniho vyvoje noveho zamku jsou take nejasne a pro nedostatek zprav se je patrne nikdy nepodafi pfesne dolozit. Nejprve je mozne konstatovat, ze stavba nevznikla pfed r. 1648, nebot' podrobny urbaf hofovickeho panstvi z tohoto roku se zmiriuje pouze o zamku dnes oznacovanem jako,,stary", tedy o nekdejsim gotickem hradu. Prvni zprava, kterou bychom mohli k nove rezidenci vztahovat, se zminuje o kapli'1 Fanny Marie Censtochovske, kterou zalozil majitel hofovickeho panstvi Bernard Ignac Martinic ( ) a jiz v za'veti odkazal 1000 zl. Dalsi podrobnejsi zpra'vu o zamku pfina'si az odhad hofovickeho panstvi z roku Z tohoto popisu vyplyva dulezite zjisteni, ze jiz v roce 1709 byla rozlisova'na stara"1 a nova cast zamku, coz nasvedcuje tomu, ze nejstarsi cast budovy byla postavena v sedmdesatych nebo osmdesatych letech 17. stoleti. V roce 1690 zi'skal panstvi sriatkem s Terezii Frantiskou z Martinic hrabe Jan Frantisek z Vrbna a jeho zamerem bylo vybudova'ni reprezentativnejsi'ho rodoveho si'dla. Stavbu nove casti zamku tak muzeme klast do obdobi kolem roku Dalsi majitele hofovickeho panstvi z rodu Vrbnti zdedili panstvi znacne zadluzene a nemohli ' Kaple mt'ia byl na'hradou za farm' chram, ktt'ry byl v teto dobe ve velmi spatnem stavu. 8 Popis horovickcho panstvi z r tuto kapli uvadi jako soucast zamku, mohla tedy byt zn'zena v nove, tehdy ovsem jestc razsahem skrovnd budove. tedy na podstatnejsi'rozsifeni zamku pomyslet''1. Zamek byl rozsi'fen az za Evzena z Vrbna, pfi'padne jiz za energickc spra'vy jeho matky a porucnice Aloisie, kdy se take financni stav panstvi znacne zlepsil. Ffestavba byla dokoncena pfed r a za'mek tehdy dostal jiz v hrubych rysech podobu velkeho H, kterou pozdejsi pfestavby jeste zdokonalily. Dalsi vyraznejsiadaptace se objekt dockal ve 2. polovine 19. stoleti. Novi majitele, Hanavsti, nechali mimo jine zbudovat prosklene galerie nad arka'dami jihovychodniho a severovychodniho kfidla. Definitivni podobu zi'skal zamek po uprave ve 20. letech minuleho stoleti podle projektu mnichovskeho architekta Ernesta Haigera. Z piivodni barokni vyzdoby interieru se dochovala na'stropni' freska v zameckem vestibulu. Na liprava'ch budovy se v prubehu casu podileli architekti Jan Ferdinand Schor, Gottlob Engelhardt, Otto Hieser a Ernest Haiger. Za'mecky park byl navrzen ve 30. letech 18. stoleti ve francouzskem stylu. Jsou v nem umistcna sochafska dila z dily Matyase Bernarda Brauna a Heinricha Nattera. Hrabata z Vrbna patfila k nejvyznacnejsim pfedstaviteliim ceske slechty. Hrabe Rudolf z Vrbna (f 1823) byl mimofadne vzdelanym muzem s hlubokym profesiona'lni'm zajmem o pfi'rodni vcdy. Hanavska knizata patfila k stare nemecke slechte a Friedrich Wilhelm (f 1875) byl poslednim kurfiftem Hesenskym. Nebyl to tedy Norbert Vaclav z Vrbna, jchoz Schallcr cwnacuje vt> svc topografii za dalsi"hi) stavebnika. Kromt> toho Norbert z Vrbna by! jiz r. 1737, do nehoz Schaller kladc podstatnc rozsifeni zamku, mrtev, nebot' zcmfel r Oba rody rozvi'jely na Hofovicku vyrobu litiny, jeji'z vyznam dosahoval evropske urovne jiz v 19. stoleti. V roce 1946 byl za'mek na'rodni kulturni komisi zafazen do prvm'ho souboru 47 objektu I. kategoric a pfesel tak do spra'vy pama'tkove organizace. Rozhodnutim Na'rodni kulturni komise za'rnek Hofovice slouzil jako tzv. sberna, byly zde ulozeny tisice knih a jinych pfedmetu 7, jinych pamatkovych objektu. V 50. az 70. letech vyuzi'valy jeho prostory nejruznejsi najemni organizace. V roce 1973, tj. v obdobi, kdy byla proklamova'na jiz oficia'lne protipama'tkova politicka linie - tedy neochota uvolnovat financni prostfedky na opravu pamatck, se stal feditelem Statniho stfediska pama'tkove pece a ochrany pfirody hofovicky roda'k RNDr. Karel Friedl. Je jiste pfedevsim jeho zasluhou a temef zazrakem, ze prosadil rozhodnuti hofovicky za'mek generalne zrekonstruovat. O rok pozdeji byla stavba pro vefejnost uzavfena a za'roven byly zaha'jeny pfipravne prace k jeji obnove. Obnova zamku nebyl v podstate dodnes ukoncena, objekt je po etapach zpfi'stupriovan vefejnosti od roku V roce 2000 byl zamek prohlasen za na'rodni' kulturni parna'tku, v soucasne dobe (2006)jevespraveNPU. DEKANSKY CHRAM SVATEHO JILJI Q K zalozeni kostela doslo patrne v prvni polovine 13. stoleti, v dobe, kdy se vla'dy v Hofovicich ujal rod Zirotinu. Prvni pisemna zmi'nka o kostele je z roku 1321; tehdy Plichta z Zirotina s bratry Jarkem a Habartem darovali fa'du klarisek v Panenske'm Tynci podaci pravo hofovickeho kostela. Pfi kostele byvala skola s farou"11. V roce 1627 se kostel stal souca'sti cerhovickeho vikariatu a jeste pfed rokem 1651 se Jin Adam z Martinic zaslouzil o jeho povyseni na kostel dekansky. Puvodni chramova stavba byla zfejme dfevena, pozdeji byla chramova lod' vyzdena, prostym zpusobem bez kleneb a pilifu. Dodnes se z puvodniho gotickeho kostela1" zachovala spodni'ca'st veze, sedlovy portal mezi kostelni'm prostorem a sakristii a okna s lomenymi oblouky. Fo vestaveni trojkfidle kruchty v roce 1583 se vnitf ni prostor kostela promenil na trojlodni. Pozdeji stavba dvakrat vyhofela (v letech 1624 a 1639), o konkretnich opravach se bohuzel nedochovaly za'dne zpravy. Na'sledne barokni upravy byly dokonceny az po smrti Bernarda Igna'ce z Martinic v roce S nejvetsi pravdepodobnosti prave tehdy vzal za sve puvodnigoticky portal. Podstatnejsich uprav 10 Poziistatek arealu nijkdl'j.silio hofovickoho dekanstvi' - branu - je dodnes mo/no spatfit v Prazske ulici vedle obchodu Profi (naproti poste). O existenci skoly svedci nekolik ducluivanych zprav o zaci'ch a o vizitaci, kterou v roce 1380 vykunal prnzsky arcijahen Pavel z Janovic. 11 do roku 1400

6 se kostel dockal az za hrabete Eugena z Vrbna (f 1789). Data pfestavby, uvadena v pramenech, se neshoduji.12' Rokokova pfestavba vyrazne zasa'hla pfedevsim do interie'ru. Kostel tehdy take ziskal -svou typickou rokokovou ban. Z 18. stoleti pocha'zi i vetsina vnitfni'ho zafizeni. Do doby pfed rokem 1750 Ize klast zhotoveni hlavni'ho oltafe, oltafl'ku Sv. Kfize pfi severni strane kostelni lodi a relief Immaculatv na severni strane presbytafe. Oltaf sv. Jana Nepomuckeho i olta'f Bolestne matky Bozi vznikly zfejme az v 2. polovine 18. stoleti. Cetne sochy v interie'ru pochazeji vesmes z tehoz obdobi. Pod kruchtou umisteny obraz Krista je signovan... Poskocil 1946". Vzhledem k tomu, ze Zirotinove byli pohfbivani v chramu v Panenskem Tynci, slouzil kostel jako rodinna hrobka teprve paniim z Rican, jejich pfibuznym, pfa'telum a dobrodincum kostela. Uvnitf se nacha'zelo patna'ct na'hrobnich desek, z nichz deska Mikulase z Rican a jeho zeny byvala za hlavnim olta'fem. Cenna deska za'mozne mest'anky Reginy Mydla'fky je umistena ve vcnkovni casti jizni zdi. Ostatnich tfinact desek ze 16. a 17. stoleti by rnelo byt ulozeno v ma'rnici. V roce 1917 byly z peti zvonii kostela sv. Jilji ctyfi zrekvirovany. Jednalo se o zvon sv. Vaclava111 a sv. Marie z roku 1774, tzv. Polednicek z roku 1515 a o zvonek z roku Na vezi kostela zustal pouze zvon z roku 1571, odlity za Vaclava z Rican151. Hrabe Jindfich Schaumburg pofidil kostelu dva nove zvony s ceskymi na'pisy1"1, ktere vsak byly v obdobi Protektora'tu17' snaty a odvezeny. Nejstarsi zvon byl zachra'nen na za'krok konzerva'tora Sta'tniho pamatkoveho ufadu. V roce 2002 byl stary zvon z roku 1571 v nedobrem stavu, tzv. vymlaceny, proto byl sriat a po zrestaurovani deponovan ve vestibulu noveho za'inku. Dva nove zvony, zasvecene Panne Marii a svatemu Jilji, ktere byly pofizeny za'sluhou rodaka z Libomysle"", posvetil kardina'l Miloslav Vlk v kostele sv. Jilji pfi slavnostni msi nedeli 3. linora MARNICE Ma'rnice byla postavena na zrusenem hfbitovc u kostela sv. Jilji zfejme ve stejnem obdobi jako klasterni chram Nejsvetejsi Trojice (1674), nebo pfi martinicke oprave dekanskeho kostela sv. Jilji ( ). Je to obdelna stavba s apsidou a baroknim stitem. KLASTERNI' KOSTEL NEJSVETEJSI TROJICE Q Kostel stojici na hofovickem na'mesti byl vybudova'n na'kladern Bernarda Ignace z Martinic pro zamysleny theatinsky klaster. Od roku 1684 slouzil fa'du frantiskanu. Jeho stavitelem bvl pravdepodobne italsky architekt Carlo Lurago. Kostel stavebne dokonceny jiz 1674, avsak vybaveny a vysveceny az 1697, je zasvecen Nejsvetejsi Trojici. Je jednoduchou, jednolodni barokni stavbou, pomerne strohe'ho casneho slohove'ho vyrazu. Interier byl hodnotne vyzdoben v nekolika vlnach baroknich uprav. Ze 17. stoleti pochazeji nektere bocni oltafe s rozvilinovou ornamentikou a kazatelna. Hlavni olta'f je hodnotnyin vrcholne baroknim dilem z roku 1725, zdobeny obrazem P. Marie se ctrna'cti sv. pomocniky. Obraz pocha'ziz roku 1744 a vytvofil jej prazsky dvorni malif a pfitel Vaclava Vavfince Reinera Frantisek Antonin Mttller. Puvodne byl urcen pro kapli Ctrnacti sv. pomocnikii,,na Drazovce", do kostela N'ejsvetejsi Trojice byl pfenesen po jejim zruseni na sklonku 18. stoleti. Na bocnim oltaf i na jizni strane lodi je barokni kopie obrazu Panny Marie Karlovske'od Jana Jifiho Heinsche. Hodnotna varhanniskfinpocha'zizedruhepoloviny 18. stoleti, samotny varhanni stroj v ni je vsaknovy. Piivodnivarhany byly dilem mistniho mnicha Wolfganga Schvvertlinga, ktery byl zdatnvm varhanafem. FRANTISKANSKY KLASTER Klasterni budova stoji lidajne na miste dvou mest'anskych domu. Prvni dum nalezel jeste v roce 1540 konselu Janu Pohanovskemu, pozdeji casto menil majitele, dlouho byl take v majetku panu z Rican. Druhy dum patfil rodine Jana Prznika, ktera vlastnila v Hofovicich vice nemovitosti. Po poza'ru v roce 1624 vykoupil spa'leniste spravce hofovickeho panstvi Jakub Veltrubsky. Novy dum, ktery na jejich miste vystavel po roce 1627, vsak musel nakonec odevzdat jako pokutu za sve zpronevery Bernardovi Igna'ci z Martinic. Zbozny hrabe ve sve zaveti (1678) urcil dum za obydli fadu theatinu1"1, a tern patfil klaster i s kostelem Nejsvetejsi Trojice az do roku Protoze se ncpodafilo theatinskou fundaci udrzet, ziskali klaster frantiska'ni. Vzhledem k poza'ru v roce 1782 se z piivodni stavby klastera zachovala jen vstupni valene klenuta chodba s lunetami. 12 Kartuse na vite^.nem oblouku nese datum 1749, letopucct na vexni korouhvicce zase 1747, naopak Scdlacek uvadi' rok Vyrobil Jacob Wilhelm Seitz z Plzne 14 Od zvonafe Franti^ka Antonia Francka z 1'rahy. 15 Zvon by] odlit Ondrcjem Zvonarem z Prahy due 8. srpna! Jsou zmmt'ny v Monografii Hofuvicka a Berounska. 17 V dubnu Jaroslav Sudik zvony objednal a /.aplatil u nemecke zvonarske firmy Perrer z Regensburgu. Vetsi zvon vazi cca 12 q a nesc jmeno sv. Jilji', mensi' vazi cca 8 q a path' Panne Marii. Interior kostela Ncjsvi'tejs! Trojicc 19 Bernard Ignac z Martinic, rnuz velkeho rozhledu a znacneho vlivu, prosluly jak svym konfliktom s Bohuslavem Balbi'nt'm, tak svou neutuchajicfpodporou a budovam'm ci'rkevm'ch instituci'. V Hofovici'ch zamyslel zalozit klaster thcatinii, pomcrne exluzi'vni rchole, vonuji'ci su vy/.n,imni> i vodivki' Oinno.sli Jiz v pfedchozich letech byl Bernard Igna'c z Martinic protl'kturem a podporovatelem prazskeho tht'ntinskeho klastera.

7 LORETA20' II Stavbu Lorety v Hofovicich inicioval hrabe Bernard Ignac Martinic2" po navratu z pouti do Rima. Dokoncena byla az za zivota jeho dcery Terezie Frantisky a vysvecena v roce SYNAGOGA dnes Kostel Ceskobratrske ci'rkve evangelicke' D Od roku 70 naseho letopoctu, kdy byl znicen Jeruzale'm a jeruzalemsky chram, a na'sledujicich pogromu, zili zide jako vyhnanci rozptvleni po celem svete. Jejich udol tr\\il n'li -.tiik'li. Take do Podbrdskeho kraje pficha'zeli Zide od pradavna, jiz pfed bitvou na Bile hofe. Obyvali casto mi'sta, kde jini lide zi't nechteli - chude a zastrcene vesnice a jina odlehla mi'sta. Do Hofovic smeli vstupovat jen v dobe konani trhu, aby mohli prodat sve zbozi. Rakousky cisaf Frantisek Josef I. si uvedomil ckonomicky potencial te'to skupiny obyvatel a pfipustil moznost jejich trvaleho usidleni. Nejprve se do Hofovic pfistehovalo sest zidovskych rodin. V roce 1873 bylo v Hofovicich z celkoveho poctu 3500 obyvatel jen 78 zidu. Tento pocet se do roku 1903 zvysil na 300. V roce 1875 zde byla zalozcna Izraelska na'bozenska obec a ve stejne dobe take vznikla modlitebna (jako pronajaty pokoj v dome ve meste), ktera slouzila tomuto uceluazdo roku Lorela - Svary domek - stoji na hole zemi, nema za'klady a steny tvoh' pravidelny obdelni"k. Zdivo je z otesanych kamenii, ktere se podobaji cihla'm. Vnitfek je oltarem rozdelen na dve ncstejne velke ca'sti, za oltafem je ohniste a nad mm ve vyklenku je socha Panny Marie. Podle tolioto puvodniho domku v italski?m Laureatu jsou zbudova'ny Lorety v Cechach - hradcanska, hajecka, s Ian ska i hofovicka, 21 Telo Bernarda Igna'ce z Martinic je pochova'no u Sv. Vita, jeho srdce bylo podle jeho pram rozdeleno na tfi dily: Prvm' dil odpoci'va v Praze u Kajetanu, druhy ve Slanem u Frantiska'nu pod Loretou a tamtez u piaristu. Timto cinem chtel Martinic dokazat svou lasku temto reholi'm. S navrhem vystavet synagogu, ktera by se stala peknym, dustojnym i reprezentativni'm modlitebnim mi'stem, pfisel Julius Bondy, tehdejsi pfedseda zidovske na'bozenske obce. Az do konce 19. stoleti existoval projekt pouze na papife, teprve kratce po zacatku nove'ho stoleti byly ucineny podstatnejsi kroky ke skutecne realizaci stavby. Financni pfi.spevky na vystavbu synagogy venovali pfedevsfm sami clenove zidovske komunity. Jeden z nejvetsich daru vsak poskytl knize Vilem Hanavsky, sam protcstant, snad proto, ze zil v obci s pfevahou katolikii. Za jeho pfi'spevek 500 zlatych mohla byt zakoupena stavebni parcela od Bedficha Noveho. V dubnu 1903 stavitel Otto Zambory konecne zahajil stavbu. Hotova synagoga byla slavnostne otevfena 3. bfezna 1904 za licasti SOOhostu. Za protektoratu (1941) byla vsak narodni spravou vyvlastnena a nadale s ni nakla'dalo mesto. V mnohych jinych mestech byly synagogy vypaleny, hofovicka synagoga se nakonec stala skladistem na'bytku. Obrat k lepsimu nepfinesl ani konec valky. Z 37 odvlecenych lidi pfezilo transport a pobyt v koncentracnim tabofe pouze 5 a jeste me'ne se z nich vratilo do Hofovic. Bylo jasne, ze synagoga musi byt prodana. V roce 1947 ji od Zidovske na'bozenske obce v Pfibrami odkoupila za castku Kcs Ceskobratrska cirkev evangelicka. Soucasti kupni' smlouvy byla klauzule o zasazeni pametni desky s oznacenirn, ze budova puvodne slouzila bohosluzebnym ucelum zidovskym, deska je umistena v interieru budovy dodnes. Od 50. let naseho stoleti se tedy v budove by vale synagogy konaji evangelicke mse. V 70. letech bylo horni patro budovy upraveno podle projektu J. Esterleho k obytnym ucelum. POMNIKY A SOCHY SLOUP ODSOUZENCU Zcela ojedinelou pamatkou je pozdne goticky sloup v podobe bozich muk. Svym provedeni'm221 v Cechach asi jediny, nebof podobne sloupy z doby romanske nebo vrcholne goticke vetsinou vzaly za sve za husitskych va'lek a nove byly staveny az v pozdejsim obdobi. Mi'sto, kde puvodne stal - byval o 20 m po spadnici vyse nez dnes, bylo v te dobe jiz za mestem. Staveni smerem ke spejcharu23' vznikla teprve v 19. stoleti, spejchar sa'm byl postaven az v roce Pi'semne doklady neexistuji, ale podle tvaru sloupu Ize soudit, ze byl postaven kolem roku Ucel te'to stare pama'tky je mozne odvodit podle podobnych pomni'ku u nas i v cizine. Sloup stal na ceste k popravisti na sibenici a samo zdejsi podani pravi, ze u neho se odsouzenci naposled modlivali. Stfedoveke soudnictvi je rozsudkem Sloup odsouzencij - posiedni zaslavka ottsouzenych k stnrti 22 Sloup ve tvaru oktogonu, s nmsovym profilem a stanovou stfi'skou. 23 Dnes diim se socia'lnimi byty. vylucovalo z fad obcanstva a nekdy k nim nepoustelianikneze. Na posiedni cestuseodsouzencum zvonilo jcn radnicnim umirackem (jestc nestal kostel Nejsvetejsi Trojice na namesti), a tak teprve cestou na popraviste jim bylo popfano nekolik poslednich okamziku k modlitbe. Protoze sc Smolna kniha hofovicka ztratila, jsou znamy jen ortele z posledniho obdobi vykonu hrdelniho prava. Roku 1710 konaly kolem rnuk posiedni pout' dve zeny odsouzene na hranici pro zhafstvi, roku 1713 byla st'ata cika'nka pro potulku, roku 1718 zena pro vrazdu a roku 1721 obesen muz pro kradez. BOZI MUKA NAD PLANTARNOU m Bozi muka jsou barokni napodobeninou sloupu Odsouzenvch ve Valdecke ulici. Material z nehoz jsou zhotovena, slepenec drobne'ho zrna, je zcela odlisny od puvodni pfedlohy. Hlavice pfecniva dfik a ma tvar komoleho jehlanu, z nehoz puvodne vyrustal kfiz. Pozdeji byl vrchol kfi'ze sriat a misto nej pfipevnena mala Pieta. Vpf edu a po obou stranach hlavice jsou neumele vyklenky, kde byvaly obrazky na plechu, v prucelibyvala svitilna.

8 MARIANSKY SLOUP Sloup pocha'zi z roku Hladky toskansky sloup se sochou Panny Marie ma hlavici z rozvilin, reliefy dvou svetcu na podstavci jsou jiz setfeny. Vpravo sv. Sebestian s jizvami po ranach od sfpu - symboly moru. Vlevo sv. Florian v baretu hasicioheri. Podnet ke stavbe sloupu by] podobny jako v ostatm'ch ceskych mestech. Poza'ry zdevastovane Hofovice byly v roce 1680 stizeny jeste morem. Hfbitov u sv. Jilji nestacil, a tak byl zalozen morovv hf bitov u cihelny pod Drazovkou. Se zfetelem k onern dvema metlam mesta byly urceny na podstavec pomniku sochy sv. Floriana v baretu a sv. Sebestiana. Sloup byl opravova'n v fijnu 1938 sochafem Karlem Zentnerern z Prahy. Charakter cele'ho na'mesti byl podstatne zment'n upravami dokoncenymi v roce Morovy sloup nebyl puvodnim na'vrhem uprav urcen k pfemisteni, realizaciiiprav se vsak ocitl v tesnem sousedstvi obrubniku. Neopatrnosti" fidice vojenske'ho vozidla byl sloup porazen a sochy Panny Marie a sv. Floriana vazne poskozeny. Sousosi bylo rozebrano, cast byla odvezena k rekonstrukci v Ustfedi umeleckych femesel2'" a cast deponovana v za'mku. Meziti'm byla obe parkoviste spojena v jeden souvisly pas. Po oprave ( ) byl sloup nove situovan v bh'zkosti zapadni'ho pruceli kostela, v proluce mezi Loretou a kostelem. dnes stary hfbitov. Vzhledem k za'kazu cisafe Josefa II. pohfbivat v chra'mech, postavili si zde v roce 1811 Vrbnove rodinnou hrobku (empi'r). Jako poslednizrodu v ni byl v roce 1848 pohfben hrabe Eugen z Vrbna. Rodinnou hrobku (v historizuji'ci'm stylu) v parkove casti hfbitova vystaveli v roce 1877 i Hanavsti. Cihlova zed' kolem novejsi casti hfbitova byla vystavena v roce 1891 snad ve stylu viktoria'nske novogotiky. V bh'zkosti kaple na starem hfbitove je mozno nalezt nahrobek feditele Koma'rovskych zeleza'ren Rosenbauma, (vytvofen podle navrhu Jeronyma Vi'tka, 1937, UMPRUM material - litina ve tvaru etruske popelnice.) Pobli'z je nahrobek Antonina Slavika ve tvaru pafezu h'py s otevfenou knihou. KASNA Baroknikamenickedilozezehrovickehopi'skovce z konce 17. stoleti. Puvodne byla umi'stena na Konskem trhu v Praze. V cervnu roku 1848 pra've u ni zacaly zname Svatodusni boufe, ktervch se licastnilo na 2000 lidi. V roce 1879 ji koupili zebra'cti mest'ane, pozdeji ji cerhovicti kamenici Tuckove postavili na hofovickem namesti. Na konci 60. let byla rozebrana a v souvislosti s upravami Palackeho namesti (kolem 1973) byla deponovana v za'mku. V roce 1980 se jednalo o jeji'm eventua'lnim umisteni opet v Praze, v parkove casti obytne'ho bloku pfestavovaneho Zizkova. Rozhodnutim MNV ze zustala kasna nadale v Hofovicich. Po roce 1980 byl ve spolupraci s pracovniky Di'la a SSPPOP fesen vstupni' prostor pfed zamkem, byl vypracovan projekt. Kasna byla zrestaurovana a osazena pfed zamek az v prubehu roku SOCHA sv. JANA NEPOMUCKEHO Umelecka slevacska pra'ce z litiny byla odlita v koma'rovskych zelezarnach. Socha sta'vala u cesty na Tihavu, pfiblizne v miste, kde dnes stoji posledni vezovy dum sidliste Visnovka. Dnes je castecne zrestaurovana a nachazi se v expozici muzea Ceske'ho krasu, Umelecka litina na Podbrdsku, umistene na za'mku Hofovice. VODOJEM GRISELDA SOCHA SV. ROCHA E Pfed kostelem sv. Jilji je hodnotna pozdne [ barokni socha sv. Rocha, pochazejici ze druhe ctvrti 18. stoleti. Napodobenina romanticke hradni veze v Drazovce, postavena asi roku Na prostranstvi pfed vezi obehnanem valy kdysi byvala vodni nadrzka s vodomety. Objekt slouzil (a dodnes slouzi) jako vodojem, nebot' vokoliobou za'mku nebyly pitne prameny. Voda z rybnika,,u Krejcarku" byla pfevadena dfevcnymi troubami do nadrzky a odtud dolu pfes pole az do kasny pfed novy zamek. HR BITOV E Mariiinsky sloup a kostel Nejsvetejsi Trojice Piivodni hf bitov kolem kostela sv. Jilji byl zruscn roku 1784 a jeste tehoz roku byl vysvecen novy, 24 Praha 6, Bustehradska 5 Hrol'kn Hnutivskych v parkove casti hfbitova POMNIK,,OBETOVANY" [Q Prvni navrhy pomniku Obetavany existovaly jiz nekolik let pfed vznikem myslenky umistit

9 v Hofovicich tento pomm'k. Poprve se s Obetovanym setka'vame jako s kresbou na diplomu z roku 1918 pro prvni'ho ministerskeho pfedsedu ceskoslovenske republiky Karla Krama'fe. V unoru 1919 pfinesl casopis Zlata Praha zajimavou zpra'vu o torn, ze Frantisek Bi'lek pfipravuje navrh pro pomm'k padlym ceskoslovenskym legionafiim v Irkutsku. Obrazek, ktery doprovazel text, pfcdstavuje postavu Obetovaneho, ktera se prakticky nelisi od konecne hofovicke verze, Pouze na podstavci u nohou Obetovaneho navrhoval Bi'lek jeste nekolik reliefu lidskych postav. Pomm'k tak zachycoval kolektivm drama boje ceskoslovenskych legionafii. U hofovicke'ho Obetovaneho, kde zadne jine postavy nejsou, se Bi'lek opet uchylil k individualizaci obeti. K dcfinitivni realizaci Bi'lkova pomm'ku pro legiona'fe v Irkutsku nakonec, vzhledem k politicke situaci v Rusku, nedoslo. Bi'lek se tedy rozhodl navrh pomm'ku vyuzit jinde. Prvni se pravdepodobne naskytly Hofovice. Podnet k postaveni pomm'ku dalo v cervenci 1921 Sdruzem va'lecnych poskozencu, vdov a sirotkii, kteff svolali schuzi hofovickych obcanii, kde zvolili vybor, ktery mel zajistit objednani pomm'ku obetem 1. svetove valky v Hofovicich. V srpnu 1921 byl o pomoc poza'dan architekt Cenek Vofech, ktery doporucil pro umisteni pomm'ku rnaly parci'k v jiznim konci na'mesti' v mi'ste, kde dnes stoji budova zemedelske skoly. Radnice pfijala patronat nad celym zamerem postavit pomm'k a vybrane misto na namestf poskytla. Je zfejme, ze existovalo nekolik navrhu, ktere pfedlozil architekt Vofech. Na svuj podstavec Vofech umist'oval ruzne plastiky a nejvi'ce zaujal navrh se sochou Bi'lkova Obetovaneho. Na podzim 1921 zahajil vybor se sochafem Frantiskem Bflkem jednani a by] lidajne pfekvapen jeho malymi financni'mi pozadavky. Prvni' idea vsak byla nechat Bilkuv pomm'k odlit v kovu. Hofovice a okoli jsoii krajem, kde je dlouha tradice zeleza'fska a nedaleke komarovske zelezarny prosluly tez vyrobou umelecke Htiny. Vybor sesnazil sehnatvyslouzilavojenska dela, ktera by byl3 pfetavena o z nich umelecke dilo odlito. Pomni'k by tak zi'skal dalsi vyznam. Ze smrticich zbrani by vznikla socha, ktera je jistyrn mementem valecnych hriiz. Nakonec vsak byl pomm'k realizova'n v kameni a architekt Cenek Vofech provedl podstavec podle pfani Bi'lka. V cervenci 1922 zacala v jizni ca'sti Socha Obetovaneho na'mesti stavba podstavce a koncem srpna 1922 zde byla osazena i Bi'lkova socha. 10. za'fi 1922 pak by! pomm'k slavnostne pfedan hofovicke vefejnosti. BUDOVY A DOMY RADNICE Podle lidaju z hofovicke pozernkove knihy ziskalo mesto Hofovice diim pro vlastni radnici teprve v roce Pozar, ktery v roce 1694 zachvatil cast mesta, znicil i radnici. Jeji obnova se hofovickym podafila za pomoci vrchnosti jiz o rok pozdeji. V roce 1756, za zivota pfedposledm'ho z rodu Vrbnu, hrabete Eugena, prosla,,stara" radnice posledni rekonstrukci. Hrabe poskytl mestu nejen pracovni si'lu, ale i stavebni material. Mesto tehdy pro stavbu pfikoupilo sousedni,,schwabiii' diim,...take pro fwspodu". Budova stare radnice slouzila pak bez zasadnejsi'ch uprav vice nez 150 let. Prvni' zdokumentovana zmi'nka o rozhodnuti postavit novou radnici je z ntku Vyzdoba su'/w ratinice Pfedevsi'm bylo opet nutne rozsifit stavebni pozemek. Budova stare radnice byla umistena v zastavbe, mezi obcanskym domem zleva a tzv. starou leka'rnou zprava. Citelny nedostatek mi'sta byl take mezi lekarnou a hotelem. V roce 1898 zastupitele hlasovali pro odkoupeni obcanskeho domu, ktery staval po leve strane stare radnice a na jeho miste nechali vystavet novou leka'rnu. Stara leka'rna byla vykoupena o rok pozdeji a o toto mi'sto bylo mozno zvetsit pudorys nove budovy. Pro stavbu radnice byl nejprve zvolen navrh ve stylu novorenesance prazskeho stavitele Bohumila Liba'nskeho. Z nezna'mych diivodu s nim byla koncem dubna 1903 narychlo ukoncena spoluprace a praci se na doporuceni renomovaneho architekta Fanty ujal prazsky architekt Josef Sakaf ( ).25' Hruba stavba nove budovy byla provedena v obdobi bfezen az srpen 1904 mi'stni firniou Antonin Kfivanek pod vedenim stavitele Otty Zamboryho. Celkova suma vyplacena firme byla rakouskych korun, celkove pianovane na'klady korun vsak byly vyrazne pfekroceny. Malifskou vyzdobu v sale radnice a na bocni'fasa'de doprazskeulice mel vyhotovit mali'f Klusacek, v odborne literatufe je vsak uva'den ]. Koci. Slavnostnf,vykrop" radnice se konal 2. cervence Pfi slavnosti otevfeni radnice zazpival hofovicky sbor Slavik pod vedenim sbormistra JUDr. Karla Stehlika Bendluv,,Choral naroda ceskeho". A pfi te'to pfi'lezitosti byla zalozena prvni hofovicka kronika.. 25 Josef Sakaf vystuduval prazskou techniku a patfil k zakum architekla Josefa Zi'tka, stavitele Narodni'ho divadla v Praze. Pfi'vrzenec tzv. ceske nuvurl'nt.'sanci?.

10 DUM JEDNOTY E Z roku 1864, dvoupatrovy s klasicistni'm prucelim, s nepatrnvm rizalitt'm vpfedu, ukoncenym.stitem. DUM CZS Diim CZS, v pozadibi/vala si/uagoga Z 2. pol. 18. stole ti, barok, jednopatrovy s bosovanou pfizemni casti pruceli, s profilovanymi ra'my kolem oken v 1. patfe a stitem nad pruceh'm. 2. BUDOVA MESTSKEHO URADU ED (Okresni lifad , SZES) Funkcionalisticka budova z let podle na'vrhu architekta Bedfich Adamka vznikla diky snaze mistnich radni'ch udrzet ve meste vyznamny Okresni ufad. V te dobe velmi zesi'lil na'por mesta Berouna, ktery chtel bud' okresni ufad zcela pfestehovat, nebo alespoii rozdelit stavajici obvod na okresy dva. Obava ze ztraty lifadu vehnala pfedstavttele mesta do stavby, pro kterou nebylo snadne zi'skat ani stavebni misto, ani financni prostfedky. Do realizace stavby zasahovaly necitlivym zpusobcm i ministerske komise, slozene ze za'stupcii ministerstva vnitra, ministerstva vefejnych praci a Zemskeho ufadu. Duchovnirnotcem na'vrhu stavetvhorni casti namesti pod sochou Obetovane'ho byl architekt Adamek. Uz v tehdejsi dobe byl plan podroben ostre kritice a fada majitelu domu v norm casti namesti podala proti budove protest. Pfes vsechny protesty byl na'vrh schvalen. Jeste komplikovanejsi a osobni'mi za'jmy zatizenejsi byla vystavba nove budovy. Na'klady stavebm'ch praci byly stale pfekracovany, subvence nedocha'zely vcas a mesto obtizne hledalo zpusob, jak vyrovnat financni schodky. Nova budova byla slavnostne pfcdana 18. prosince 1932 a ve stare ziistal jen okresni soud. Za pouhych 28 let byl okresni ufad, tehdy jako Okresni Narodni Vybor, v Hofovicich zrusen. UCITELSKY USTAV (dnes Gymnazium Vaclava Hrabete) Meststi radni usilovali take o rozsifeni mistniho skolstvi, aby mladez mohla studovat doma a student! ze socialnc slabych rodin nemuseli za vzdelanim vyjizdet do jinych mest. Reseni se zda'lo byt nadosah, protoze v katolickem ucitelskeho ustavu v nedalekem Sv. Janu panovaly jiz dlouho obtize a vseobecna nespokojenost. Kandida'ti ucitelstvi byli v ustavu vychovavani v duchu cirkve fimskokatolicke a jako chovanci penziona'tu se museli podfi'dit temef klasterni kazni. V roce 1919 bylo vyucovani pro neshody mezi studenty a fadovymi pfedstavenymi pferuseno, a proto si studenti vymohli pomoci svych zastupcu na Ministerstvu skolstvi zfizeni noveho ucitelske'ho ustavu ve meste Hofovice uz v roce Dne 14. srpna 1920 bylo zvoleno 12 clenii kuratoria a jcho pfedsedou se stal starosta Hofovic Josef Ptacek. Prvni'm feditelein ustavu se stal profesor statniho ucitelskeho ustavu v Policce, Jaroslav Havelka. Ustav byl prozatimne umisten v budove noveho zamku. Vlastnf budova ucitelskeho ustavu byla postavena az v letech Sta'tni rea'lne gymnasium v Hofovicich bylo otevfeno pocinaje skolnim rokem 1948/1949 na miste zruseneho statniho koedukacnihu ucitelskeho ustavu. Od roku 1953 bylo gymnasium za'konem o jednotnem skolstvi pfemeneno na jedenactiletou a pozdeji dvanactiletou stfedni skolu.v roce 1963 se tato skola transformovala na Stfedni vseobecne vzdela'vaci skolu a od skol. roku 1969/1970 se stala opet gymnaziem. Od skolniho roku 1990/1991 jsou na skole dve formy studia - ctyflete a vicelete. Ve skolni budove je take umistena 2. Zakladni skola. NEMOCNICE s POLIKLINIKOU Vystavbu provazela cela fada problemu, hrubou stavbu postihl i pozar. 1. kvetna 1960 byla otevfena poliklinika a 9. cervence nemocnice, ktera byla prvnim po valce vybudovanym zdravotnickym zafizenim ve Stfedoceskem kraji. SLAVNI RODACI V roce 1593 se v Hofovicich narodil Samuel Martinius z Drazova, ktery pozdeji pusobil jako evangelicky faraf v Tynskem chramu. Proslavil se jako znamenity fecnik. Prosluly je zejmena jeho projev u pfilezitosti pohfbu telesnych ostatku jedena'cticeskych pa'nu, ktefibyli popraveni po pora'zce stavovskeho povsta'ni v roce Posledni litechu odsouzenym pfimo na Staromestskem namesti poskytl jiny hofovicky rodak, knez utrakvisticke cirkve, Jan Rosacius Hofovsky. V Hofovicich se narodili take nialifi Jaroslav Panuska, Alfred Seifert, Milostav Troup a literati Karel Sezima (vlastnim jmenem Karel Kolaf), Karel Storkan a fada dalsich. r Tan Byvaly Ucitehky tistav Snahy o jeji zfizeni sahaly az k roku Realizovat stavbu vsak viibec nebyla jednoducha zalezitost. Za prvni republiky ke stavbe nedoslo pro neshody a nedostatek financnich prostfedku. Po roce 1945 se pomoci sbirek mezi lidmi podafilo zajistit jedno provizorni oddeleni umistene v hofovickem zamku. V roce 1947 byl pro vystavbu nemocnice zakoupen pozemek, v roce 1952 byl ustanoven Okresni ustav narodniho zdravi a veci dostaly rychlejsi spa'd. 17. cervna 1956 byl polozen zakladni ka'men, a jako symbol spolecneho lisili se v zakladech se k zakladiim pf idaly i kameny z kazde obce tehdejsiho okresu. losefslavi'k Snad nejvetsiho vehlasu dosa'hl ve sve dobe genialni houslista, ktery byl nazyvan,cesky Paganini", Josef Slavik. Narodil se v dobe, kdy jeho rodice na kratko pfesidlili z Hofovic do blizkych Jincu, detstvi jiz opet tra'vil na hofovickem zamku.

11 KULTURNI ZARIZENI MESTSKE KULTURNI CENTRUM HOROVICE Vrbnovska 1138, Hofovice pobocky: Informacni centrum, Palackeho nam Knihovna, Vrbnovska Kino, Prazska Spolecensky dum, Nadrazni Klub Labe, Visecke nam NARODNI PAMATKOVY USTAV ZAMEK V HOROVICICH Vrbnovska 2/22 Hofovice, , FAX horovicecfstc.npu.cz Zamek nabi'zi navstevnikum 2 prohlidkove okruhy, stale a sezdnni vystavy. I. okruh: Zamecke interiery od 18. do pocatku 20. stoleti. Apartmany 1. patra s reprezentacnim zazizenim. Obytne apartma'ny poslednich slechtickych majitelu zamku. (Prohh'dka s pruvodcem cca 50 min.) II. okruh: Hry a hracky malych aristikratu. Vystava hracek slechtickych deti ze sbi'rek stfedoceskych statm'ch hradii a zamkii. Deskove hry, panenky, funkcni model zeleznice. {Prohlidka s pruvodcem, cca 30 min.) Stale vystavy: Vystava hracich strojku (automatofonu) ze sbi'rek Muzea Ceske hudby. Galerie umelecke litiny Podbrdska z majetku Muzea Ceskeho krasu v Beroune. DALSI PORADATELE KULTURNICH AKCI: MUZEUM CESKEHO KRASU V BEROUNE pracoviste Hofovice, zamek 1 C expozice umelecka litina na Podbrdsku pobocka - museum v Zebrdku Namesti galerie akademickeho mall'fejaroslava Hnevkovskeho historicka expozice -,Z dejin mesta Zebraku" kratkodobe te'maticke vystavy MESTSKA KNIHOVNA HOROVICE Vrbnovska 1138, Hofovice PROVOZNI DOBA - KNIHOVNA DOSPELi UTaCT hod. DETI POaST hod. STUDENTI PO az CT hod. PROVOZNI DOBA - INTERNET PO-CT hod. PA hod. STREDISKO VOLNEHO CASU DOMECEK HOROVICE Vetrna 869, Hofovice ZUS JOSEFA SLAVI'KA Palackeho nam. 253, Hofovice, CESKOBRATRSKA CIRKEV EVANGELICKA Valdecka 408, Hofovice horovice((iievangnet.cz DIVADLO NA VISCE Klub LABE, Visecke na'mesti Ochotnicky soubor pod vedenim herecky a reziserky Sldvky Hozove KULTURNI AKCE Mestske kulturni centrum Hofovice pravidelne zvefejnuje pfehled vlastnich akci v mesicniku Kulturni kalendaf, ktery Ize obdrzet bezplatne ve vsech pobockach MKC Hofovice a na stanci'ch PNS. O ostatnich kulturnich akcich v Hofovici'ch a bh'zkem regionu informuji Podbrdske noviny a mesi'cnik Mestskeho ufadu Hofovice Obcan. SLAVI'KOVY HOROVICE festival klasicke a vazne hudby Kontakt: MKC Hofovice, Vrbnovska , Datum konarri: kazdorocne, bfezen - cerven, cyklus 4-6 koncertu HOROVICE VACLAVA HRABETE bienale literarni souteze pro zacinajici autory a jarni kulturni festival Kontakt: MKC Hofovice, Vrbnovska , Datum konani: kazdy sudy rok, vyhlaseni souteze v prosinci, festival a ukonceni souteze v dubnu az kvetnu nasledujiciho roku HOROVICKE LOUTKOHRANI Kontakt: Ludvik,RJHA* Reficha, Osek 103, Komarov Datum konani: cerven SETKANI HELIGONKARU Kontakt: MKC Hofovice - Spolecensky dum, Nadrazni , Datum konani: kazdorocne, 3. sobota v srpnu CIBULOVY JARMARK trh s kulturnim programem, vystavy, koncerty Kontakt:Cesky svaz zahradkafu Hofovice, Palackeho namesti nebo 1C Hofovice, Palackeho namesti Datum konani: kazdorocne, 1. sobota v fi'jnu SPORTOVNI ZARIZENI PLAVECKY AREAL V HOROVICICH provozovatel: Miroslav Kocarek KOEKO, Klostermannova 1253, Horovice , FAX mobi! koekot^koeko.cz, Soucasti arealu je kryty bazen se socialnim zazernim, (satny, rychle obcerstveni s moznosti klidneho posezeni, solarium, s hydromasazni vanou, parni lazne), pfilehle parkoviste. Venkovni aquapark ma maximalni kapacitu 1000 navstevni'kti, sklada se celkem ze ctyf bazenu.tj. bazen pro deti s umelou skalou, bazenek pro neplavce s houpacim lanem, skluzavkou, s ostruvkem a vodnim hfibem, plavecky bazen (25 m) s peti drahami a maly bazen s atrakcemi - masazni luzka, chrlice vodv, dnovv vzduchovy rost a tobogan. V arealu bazenu jsou umisteny napojove autornaty, pfi'padne je k dispozici Restaurace,,Na Koupalisti" s moznosti vetsi'ho obcerstveni. SPORTOVNI' HALA, FOTBALOVY STADION, TENISOVE KURTY, VOLEJBALOVE HRISTE, LEDOVA PLOCHA. Rezervaci a pronajem uvedenych objektu pro sportovni kolektivy je mozne si sjednat u provozovatele sportovnfho arealu: Mestska sprava bytove'ho a nebytoveho fondu nebo KURZY ZAKLADNIHO PARAVYCVIKU pofada Aeroklub Cech a Moravy, Letiste Hofovice pfedseda aeroklubu: aeraklubhorovicec^seznam.cz - probihaji behern vi'kendu pod vedenim zkusenych instruktorij na hofovickem letisti. Tandemove seskoky FAX: info^'tandemove-seskoky.cz Navratilova 676/, Praha 1, AUTO SPORT KLUB HOROVICE Palackeho nam pfedseda ASK /FAX mobil jzhorovice(*post.cz JEZDECTVI JEZDECKA STAJ OPATRNY Cihlafska ul., Hofovice /FAX JEZDECKY ODDl'L SK PEGUL1K Olesna JS BARDONOVA Bykos 85, Velky Chlumec JEZDECKY KLUB RPETY Rpety , JEZDECKA STAJ NOKI HOSTOMICE Siroka Staj Bezdedice, Hostomice pod Brdy , Vice informaci naleznete na v sekci soucasnost/tipy pro volny cas.

12 Area] hofovicke'ho koupaliste s tobogdnem VYZNAMNE SPORTOVNI AKCE BEH PARTYZANSKOU STEZKOU (IE DEN) BEH JARNI DRAZOVKOU (DUBEN) HOROVICKY CVOCEK (KI'JEN) BEH PODZIMNI DRAZOVKOU (IISTOPAD) Stfedisko volneho casu DOMECEK HOROVICE Vetrna 869, Hofovice PARKUROVE ZAVODY Ranch Opatrny , KRAJSKA JARNI VYSTAVA NEMECKYCH OVCAKU A PSU PLEMEN ZARAZENYCH VCKS Velikonocni pondeli CESKY KYNOLOGICKY SVAZ, ZO Hofovice SEMIKUV MEMORIAL (konec kvetna) Spanila spolecenska ji'zda na velocipe'dech vseho druhu na trase Praha Vysehrad-Revnice-Neumetely-Hofovice Kontakt: MKC Hofovice, Vrbnovska , AMATERSKA RALLYE (jarni - kveren, podzimni - fi'jen) ASK Hofovice PRIRODA A OKOLI Hofovicko lezi na pfirozenem rozhrani chra'nenych krajinnych oblasti Kfivoklatskych lesii a Ceske'lio krasu a pohofi Brd. Kraj je lesnaty, kopcovity, chladnejsia v dusledku silikatovych vrstev i mene lirodny, nez sousedni vapenate Bcrounsko. Brdy jsou jedinym horskym celkern v nttru Cech, ktery je vyskove srovnatelny s pohranicnim horstvem. Vysoky Tok v Brdech (865 m) pfedstavuje nejvyssi bod stfedoceske'ho kraje. Brdske pohofi pfedstavuje rozsahlou plochu, ktera zustala od praveku trvale zalesnena a kde nevznikla za'dna vetsi si'dla. V okoli Hofovic je nekolik pfi'rodnich pamatek, ktere potesi milovni'ka botaniky. Rada mist, napf.: Plesivec, Otmi'cska hora, nabizi pfekrasne vyhledy do malebne stfedoceske krajiny. Koncem le'ta se mi'stni lesy stavaji rajem pro houbafe a za pfi'znivych zim i zajimavym terenem pro bezkafe. Pfilehle Hfebeny jsou protkany siti znacenych cest pro turisty a jsou casto vyiiziva'ny i cyklisty. Stfedni Brdy pfedstavuji lizemi, ktere je (resp. az doneda'vna bylo} civilizaci temef uplne zapomenute. Cele totiz spadaji do vojenske'ho ujezdu (VVP - vojensky vycvikovy prostor) a pro vefejnost jsou tudiz nepfistupne. Vstupje povolen pouze na specialm propustku, neoprdvni'tii/tn vstupetn do prostoru vojenskeho ujezdu na sebe berete riziko prdvm'lw postihu a moznosti vdzneho urazu. Od brezna 2007 je vsak pldnovano zpristupneni urcite cdsti VVP. TURISTICKE TRASY (od brezna vstup povolen jen v sobotu, nedeli a ve stdtni sviitek) ' Podluhy-hajovna Krejcovka-Valdek-Nefeiin Nova Ves-Tene-Srrasice Orlov - vrch Tf emosna - rozcesti pod vodni nadrzi Pilska-Laz CYKLOTRASY (od brezna vstup pavolenjen v sobotu, nedeli a ve stdtni svdtek) ' Strasice-kfiz. sv. Dobrotiva-Okrouhlik-Zajecov Laz-Nepomuk, cesta vedouci pod kopci Maly Tok, Horni Vrch a Cihadlo ZPRISTUPNENE PROSTORY: (od brezna vstup povolen jen v sobotu, nedeli a ve stdtnt svdtek) ' 1. cast ujezdu ohranicena komunikad Ohrazenice- Valdek - Nefezin 2. oblast vymezena silnici z Kvane pfes Okrouhlik, kfiz. sv. Dobrotiva vedouci do Strasic CYKLISTE VI'TANI Snad kazdy, kdo jezdi po Cechach na kole, se uz nekdy setkal s problemy nedostatecnych sluzeb pro cyklisty. V hotelu si neni kam da't kolo, personal netusi, kde je nejblizsi opravna nebo prodejna, jidelni listky v restauracich obvykle nepocitaji se sportovni'm vykonern. Pro zlepseni kvality sluzeb pro cyklisty je tu projekt Cykliste vitani. O projektu Cykliste vitani je celona'rodni certifikacni system, ktery z pohledu cyklistu provefuje nabidku a vybavenost stravovacich a ubytovacich sluzeb, kenipii aturistickychcilu.turistickazafizeni,ktera'projdou certifikaci, jsou oznacena zeienobilou znamkou s usmivajicim se logem. Certifikace obsahuje standardy srovnatelne se systemy jinych evropskych zemi (napf. napf. Bett & Bike v Nemecku nebo RADfreundliche Betriebe v Rakousku). Autor a manazer cete'ha projektu je Nadace Partnerstvi. Vice na: CYKLISTICKA DOPRAVA NA UZEMJ REGIONU neni oddelena od ostatni komunikacni si'te. Samostatne stezky pouze pro cyklisty nejsou vybudovany, proto je nutne jizdu pfizpusobit sdruzenemu provozu na pfislusne komunikaci. Hlavni cyklotrasy, ktere prochazeji pfes Hofovice a jejich nejblizsi okoli: c. 3 - Praha, Plzeri, Domazlice, hranicni pfechod se SRN Vseruby/Eschlkam Trasa je vedena z Prahy pode'l Berounky do Zadni Tfebane, potom pfes Svinafe, Skuhrov, Neumetely, Lochovice do Hofovic. Z Hofovic dale pfes Komarov, Zajecov, Strasice, Rokycany do Plzne. c" Hofovice, Pfibram, Dolni Lisnice (Orlicka pfehrada) Trasa je z Hofovic vedena pfes Jince, Pfibram, Vysokou u Pfibrame a Milin k Orlicke pfehrade. c Hofovice, Rakovnik Trasa je z Hofovic vedena pfes Zebrak, Tocnik, CHKO Kfivokla'tsko, Kfivoklat do Rakovnika. c. 0005, 0006, okruh kolem Hofovic Jsou to kratke cyklotrasy mistniho vyznamu, dohromady tvofi okruh kolem Hofovic, ktery spojuje Lochovice, Zdice, Zebrak, Tocnik, Zbiroh, Kafez, Komarov, Rpety. c az CHKO Kfivoklatsko Dalsi znacene cyklotrasy mistniho vyznamu, ktere Ize nalezt v CHKO Kfivoklatsko. Kudy pfesne jednotlive trasy vedou, si muzete najit na adrese - do vyhledavaciho okna potom napisete cislo cyklotrasy a system vam vyjede mista, kudy procha'zi vcetne vyznaceni na mape. Doporucend mapa: c. 122, Karlstejnsko, Kfivokla'tsko a Slapy, 1:70 000, Kartografie Praha TlPY NA VYLET HRADY TOCNIK A ZEBRAK Zdice tocnik(<"stc.npu.cz Hrady Zebrak a Tocnik jsou neodmyslitelne spojeny s osobou vyznamne'ho panovnika Va'clava IV, syna cisafe Karla IV Zficeniny hradu Tocnik stoji na Zamecke hofe (osidlene jiz v dobe Halstatske) na hornim konci kfemencoveho bradla, na jehoz dolnim zakonceni stoji hrad Zebrak. Oba hrady se nachazeji nad obci Tocnik, nedaleko mesta Zebrak. ZAMEK ZBIROH (Hofovice, Cerhovice, Tfenice, Zbiroh) Zbiroh c.p. 1, ZBIROH Hrad, dnesza'mek.vypinajicise nad stejnojmennym mesteckem. Podle legendy hrad zalozii Zbynek Zajic

13 DULEZITA TELEFONNI CISLA z Valdeka, ktery pfi jednom z honii se svou druzitwu zablcwdil. Po zdpadu slunce vysplhali na nejblizsi vrchol, aby se rozmedli po okoli. Zddne obydlfale nezahledli, proto se uloziti ke spdnku na mi'ste, kde se nachdzeli. Ke svemu prekvapeni ratio zjistili, ze kolem nichje spousta ielem'ch parohii. Pan je da! sesbirai a rozhodl se na lomto vyhodne'm mi'ste postavil hrad. Ze sbi'rdm parohti vznikl ndzev Zbiroh. Dnes je na mi'ste tehdejsiho rane gotickeho hradu novorenesancnl zamek, byvale si'dlo zkrachovaleho zelezafskeho a zeleznicniho podnikatele barona Bethel Henry Strousberga. Mali'f Alfons Mucha namaloval ve velkem salu zamku svou slavnou Slovanskou epopcj. Zamek je castecne zrekon.struovanv, od cervna 2005 otevfeny pro vefejnost, ZAMEK HLUBOS {Hofovice, Felbabka, Rejkovice, Jince, Cenkov) Hlubos 1 tel.: , FAX alena.velkova(!" .cz Puvodne stfedoveka tvrz, v soucasne dobe pozdne barokni zamek s novorenesancnl pfestavbou. Nachazi se na jizni'm lipati Brd v obci Hlubos cca 10 km od Pfi'brami na hlavni silnici smerem na Zdice. Zamek ma velrni bohatou historii a v roce 1920 byl dokonce letnim sidlem prezidenta T. G. Masaryka. HRAD VALDEK (Hofovice, Hvozdce, Mrtnik, Chaloupky, Nefezm) Zn'cenina hradu na vyraznem ostrohu v Brdech. Hrad zalozili po polovine 13. stoleti Buzici, jako prvy se po nem roku 1263 psal Oldfich Zaji'c z Valdeka. Za Beskovcii z Beskova byl hrad roku 1346 oblehan. Jeho vyznam se posleze v rukach menc a mene mohovitych majitelu zmensoval. Jako»zamek pusty"se poprve pripomina k roku V bh'zkych obcich je mozno nale'zt fadu cirkevnich, technickych a dalsi'ch zajimavych pama'tkovych objektu. BZOVA - Byvaly verrny mlyn, pfestaveny na rodinny dum KOMAROV - Tzv. zamek stoji na mi'ste nekdejsiho renesancniho zamku. Novostavba vznikla v roce Nyni je sidlem muzea litiny (vzniklo v roce 1960), kde se na'vstevnici mohou se-znamit s peknvmi ukazkami umelecke litiny, pfistupne od kvetna do zafi v sobotu od 9.00 do hodin, prohli'dky mimo otviraci' dobu Ize zajistit na tel.: NEUMETELY - Obec je v povestech spojovana s postavou vladyky Horymira a jeho kone Semi'ka. Klasicistni' pamatnik Horymirova Semi'ka je v podobe stfisky na ctyfech sloupech z roku Puvodne goticky kostel sv. Petra a Pavla by! barokne pfestaven, naposledy opraven roku Z teto doby pochazi i zapadni novogoticke pruceli. Hned vedle se nachazi barokni hfbitovni brana s unika'tni dfevenou zvonici krytou sindelem. OLESNA - Na navsi je nekolik staveb lidove architektury vyhla'senych roku 1995 za parnatkovou zonu. Na navsi stoji take kaplicka se zvonickou z roku ZAJECOV - Puvodne goticky trojlodni kotel Zvestovani Panny Marie, soucast klasterniho komplexu Svate dobrotive, pochazi ze 14. stoleti. K severni strane pfile'ha kaple Svate Dobrotive z roku 1327, pozdeji zbarokizovana. U kostela stoji socha svatehojana Nepomuckeho z roku 1709 a na navsi kaplicka z konce 18. stoleti. V obci je nekolik zajimavych staveb lidove architektury. ZEBRAK - Barokni kostel sv. Vavfince z roku 1780 na miste starsiho kostela pfipominaneho ve 14. stoleti. Hfbitovni kostel sv. Rocha je taktez barokni, pobliz hfbitovni brana z roku V area'lu hfbitova nekolik empirovych litinovych na'hrobku(vyrobenyvkomarovskychzelezarnach). Na na'mesti barykni dum cp, 1 - byvala radnice. Dum cp. 97 puv. goticky, nalezel prazskemu arcibiskupovi Konradovi z Vechty. Doporucend mapa: KCT c. 34 Brdy a Rokycansko PRAMENY: Mesta a mestecka v Cecliach, Kart'l Kuca, 1999 UmC'lecke pamatky Cech a Moravy, E. Poehe, 1957 Hrady, zamky a tvrze kralovstvl'ceskeho, A. Sedlacek, 1923 Zamek Hofovice, Prof. PhDr. Mojmir Horyna, 1997 Hofovice, rkp., Jan Panenka 1980 Monografie Hofovicka a Berounska, Oil VI., Frantiska Bi'lka^Obetovany" (listy na okraj hofovicke sochy; ]. Demi, C. Vofech, Slovo studentu), 1954 K 50. vyroci vzniku stfedni'ho iikolstvi v Hofovicich, 1971 archi'v Mestskeho itfadu Hofnvice archi'v Ceskobralrske ci'rkve v Hofovicich SOkA Beroun ctrna'ctidenik A-report vydavane'ho MO CR, ci'slo publikovane , cla'nek Jana Zemana "Brdy", str Infocentrum Mestsky ufad ZDRAVOTNICKAZARJZENI tisnovevolani 155 Nemocnice Lekarna, Slabochova Lekarna U Cerneho orla LEKARNA Maxova Ivana Mgr. - Nemocnice s poliklinikou?> CESKAPOSTA,S.P. Prazska 988/35 POLICIECR tishove volani Obvodni oddeleni Horovice BANKY Ceska spofitelna Komercni banka TAXI Taxi Fany Hofovice Taxi BOLT Taxi Olda UBYTOVACiZARl'ZENi <K DOPRAVA Vlakove nadrazi Hofovice FAX Vlakove nadrazi Lochovice Vlakove nadrazi Jince Hotel Zeleny strom, Palackeho nam FAX Penzion Ranch, Cihlafska ft Ubytovna Hofovice, Tyrsova Ubytovna Koeko - Kryty plavecky bazen, Klostermannova Ubytovna Fronek. Prazska STRAVOVACiZAftiZENl Hotel Zeleny strom Restaurace Pesta-Optima RestauraceNARANCl Restaurace U Cermaku Restaurace Spolecensky diim Pizza Merane s.r.o., fast food «> > AUTOBUSOVA DOPRAVA Infocentrum Pravidelnou autobusovou dopravu zajist'uje pfedevsim podnik PROBO TRANS Beroun, spol. s r.o. Krome pfimestskych a mezimestskych relaci tato spolecnost provozuje v Hofovicich take jednu linku mestske dopravy c. a , ktera jezdi pouze v pracovni dny cca od 5 do 15 hodin v intervalu minut. Tam: Zeleznicni stanice - Letna - Valdek I. - Palackeho namesti - Namesti Bozeny Nemcove/004 - Vrchlickeho - U Hfbitova - U zamku - Nemocnice Zpet: Nemocnice - U zamku - U hfbitova - Komenskeho - Namesti Bozeny Nemcove/004 - Palackeho namesti - Valdek II -Zeleznicni stanice provozjen Pd SLUZBY MOTORISTUM Autoservis Merkur -K Autoopravna Pod Nadrazim Pneuservis Prucha, Komenskeho Probo servis spol. s r.o., Masarykova Cerpaci stanice Medos, Tyrsova Cerpaci stanice Kebrle, Masarykova /; Cerpaci stanice Vesna, Tlustice Cerpaci stanice Ford Charouz, Zebrak nepfetrzity provoz SLUZBY CYKLISTUM Kola - Sportovni textil, Anyzova 449, Hofovice K+D Velo - Dunik Tihava Hotel Zeleny strom FAX iicastnik projektu Cykliste vitani (»>viz sfrana 21) Tocnik Zebrak Rudna PRAHA Revnice Karlstejn Hostomice Lochovice V Hofovice

14 Komtow Komarov Pfibram Dobfis

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého Kostel Nanebevzetí Panny Marie Staroměstské náměstí, Římskokatolická církev Bohoslužby neděle 9.00, 10.30 (se zaměřením na děti) a 18.00 Kostel, uzavírající svým průčelím Staroměstské náměstí spolu s budovou

Více

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I.

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I. Nové Město na Moravě Historie a současnost část I. VY_32_INOVACE_ZE_ŠT_08 Digitální učební materiál Sada: Evropa Téma: Nové Město na Moravě-Historie a současnost 1 Předmět: Zeměpis Autor: Mgr. Benešová

Více

Tipy na výlety POZNEJTE MĚSTO DOBŘÍŠ

Tipy na výlety POZNEJTE MĚSTO DOBŘÍŠ POZNEJTE MĚSTO DOBŘÍŠ Při návštěvě téměř devítitisícové Dobříše, rozkládající se v úpatí brdského pohoří a vzdálené zhruba 40 km od Prahy, se jistě nebudete nudit. Díky krásným lesům je okolí města lákavou

Více

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace Pracovní list k exkurzi Královská cesta + fotodokumentace Čp 07/04 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce Pracovní činnosti

Více

ROZVOJOVÁ STRATEGIE. OBCE Kostomlaty pod Milešovkou (místní část Hlince) pro období 2008 2013

ROZVOJOVÁ STRATEGIE. OBCE Kostomlaty pod Milešovkou (místní část Hlince) pro období 2008 2013 ROZVOJOVÁ STRATEGIE OBCE Kostomlaty pod Milešovkou (místní část Hlince) pro období 2008 2013 Historie Obce Kostomlaty pod Milešovkou Kostomlaty pod Milešovkou leží v neobyčejně malebné krajině západní

Více

Region Světelsko a Ledečsko

Region Světelsko a Ledečsko Region Světelsko a Ledečsko Region Světelsko a Ledečsko Církevní památky Zámek Zřícenina Židovské památky Kouty Tvrz Melechov První doložená zmínka o objektu stojícím při severozápadním okraji přírodní

Více

KRONIKA JIMRAMOVA 1996. Obrazová dokumentace

KRONIKA JIMRAMOVA 1996. Obrazová dokumentace KRONIKA JIMRAMOVA 1996 Obrazová dokumentace Výstavba nové haly a.s. GAMA Oprava fasády č.p. 41 Nová prodejna v Dolní ulici Čistička odpadních vod Kabelizace telefonní sítě Kabelizace telefonní sítě Žabárna

Více

PRŮVODCE. vycházkové okruhy po městě Beroun DĚTI BEROUN

PRŮVODCE. vycházkové okruhy po městě Beroun DĚTI BEROUN PRŮVODCE vycházkové okruhy po městě Beroun DĚTI BEROUN mě bere 0 100 200 300 400 500 600 m Map Design &, 2015 www.mapdesign.eu DETI DĚTI CHILDREN Trasa D pro nejmenší Route Trail D D for for the youngest

Více

Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Hrad Lanšperk Hrad Litice Hrad Potštejn Hrad Žampach Zámky v našem regionu Nový zámek Kostelec nad Orlicí

Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Hrad Lanšperk Hrad Litice Hrad Potštejn Hrad Žampach Zámky v našem regionu Nový zámek Kostelec nad Orlicí Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Mohutný pozdně gotický hrad na Kunětické hoře tvoří impozantní dominantu a symbol zdejšího kraje.až do husitských válek byla Kunětická hora v majetku blízkého

Více

VÍTAJÍ VÁS BOSKOVICE MĚSTO SEDMIZUBÉHO HŘEBENE

VÍTAJÍ VÁS BOSKOVICE MĚSTO SEDMIZUBÉHO HŘEBENE VÍTAJÍ VÁS BOSKOVICE MĚSTO SEDMIZUBÉHO HŘEBENE Kde nás najdete BOSKOVICKO a MORAVSKÝ KRAS Boskovice leží na střední Moravě asi 40 km severně od Brna na hranici mezi Boskovickou brázdou a Drahanskou vrchovinou

Více

Zajímavosti v obci a okolí

Zajímavosti v obci a okolí Zajímavosti v obci a okolí Zámek Kolštejn Zámek se zbytky hradu - více najdete na stránkách www.icbranna.cz v historii obce. Zámek je v rekonstrukci a je možno po dohodě s kastelánem prohlídka hradu. Kastelán:

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

městskou památkovou zónu Gabrielův dům /1/ rodný dům Theresy Kronesové morový sloup se sousoším sv. Trojice

městskou památkovou zónu Gabrielův dům /1/ rodný dům Theresy Kronesové morový sloup se sousoším sv. Trojice BRUNT Á L Bruntál Na území České republiky je Bruntál pravděpodobně nejstarším městem z hlediska institucionálního. Z tzv. Uničovské listiny krále Přemysla I. Otakara z r. 1223 lze usoudit, že Bruntál

Více

Cesta napříč regionem

Cesta napříč regionem Autor: Mgr. Marcela Langerová Karty míst Moravskotřebovska a jevíčska 1 Třebařov První písemná zmínka je z roku 1267. Kostel Nejsvětější Trojice Boží muka Sousoší Nejsvětější Trojice http://www.trebarov.cz/images/morfeoshow/

Více

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších PRAHA Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Sídlí zde prezident republiky, vláda,

Více

w w w.h usto p e ce - cit y. cz sport senioři

w w w.h usto p e ce - cit y. cz sport senioři w w w.h usto p e ce - cit y. cz rodina sport senioři víno PRO SENIORY Seniorský věk už dnes nemusí být obdobím stráveným v ústraní aktivního společenského života. Stále více institucí myslí na lidi seniorského

Více

Renesance a Jindřichův Hradec

Renesance a Jindřichův Hradec Renesance a Jindřichův Hradec ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Zaostřeno na historii a Jindřichův Hradec Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Obecní Úřad Milejovice. Milejovice. na období ...

Obecní Úřad Milejovice. Milejovice. na období ... Místní program obnovy venkova obce Milejovice na období 2011 2015... Milan Vacek starosta... Michal Fouček místostarosta stránka 1 z 10 1.Obsah 1.Obsah...2 2.Úvod...3 2.1.Charakteristika obce...3 2.2.Výsledky

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 5.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 5.4. Anotace: Valticko lednický areál a Pálava jako turistický region specifika, kulturní památky, využitelnost z hlediska turistického ruchu Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou

Více

Stará štola Antona Paduánského.

Stará štola Antona Paduánského. Stará štola Antona Paduánského. Ústí štoly se nachází v horní části obce Vyhne v blízkosti silnice. Štola otvírala stejně jmenovanou žílu Anton jihozápadním směrem. Ve výklenku nad portálem štoly je umístěna

Více

Renesanční zámek Boskovštejn

Renesanční zámek Boskovštejn Zámek na prodej v České Republice Renesanční zámek Boskovštejn Komplex nemovitostí v obci Boskovštejn nedaleko Znojma se skládá z renesančního zámku, objektu bývalého mlýna s hospodářským stavením, rybníku

Více

SUŠICE. Památek celkem - 68 v MPZ - 60 mimo MPZ - 08

SUŠICE. Památek celkem - 68 v MPZ - 60 mimo MPZ - 08 SUŠICE Památek celkem - 68 v MPZ - 60 mimo MPZ - 08 Sušice I 34658/4-3315 městský dům čp. 4/I, Klostermannova ul., nám. Svobody 1) rohový dům 2) pavlačový dům 3) dvorní dům 4) kočárovna 24945/4-3316 -

Více

MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS

MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS Zámek netradiční dispozice tvaru kruhové výseče s renesančním arkádovým nádvořím a věží. Nejhodnotnější interiéry zámku s rokokovými nástěnnými malbami

Více

ŠKVORECKÝ ZÁMEK Tìším se dovnitø, já ve Škvorci vyrostla, ale teï poprvé mám možnost do zámku se podívat, nechala se slyšet jedna sedmdesátiletá dáma. Bylo to v sobotu 18. záøí, v rámci Škvoreckého jarmarku,

Více

ČeskýKrumlov. zs08_12.qxd:sestava 1 5.7.2012 11:29 Stránka 23

ČeskýKrumlov. zs08_12.qxd:sestava 1 5.7.2012 11:29 Stránka 23 zs08_12.qxd:sestava 1 5.7.2012 11:29 Stránka 23 Snad nejtypičtějším symbolem Českého Krumlova je okrouhlá malovaná Zámecká věž. Foto Jaroslav Skalický ČeskýKrumlov V působivém prostředí meandrů řeky Vltavy

Více

1. Varianta prohlídkový zámek + galerie. 2. Varianta prohlídkový zámek + hotel. 3. Varianta prohlídkový zámek + seniorský program

1. Varianta prohlídkový zámek + galerie. 2. Varianta prohlídkový zámek + hotel. 3. Varianta prohlídkový zámek + seniorský program Zámek Brtnice Program investora pro vyhledávací studii k jednotlivým variantám využití zámku v Brtnici. 1. Varianta prohlídkový zámek + galerie Využití celého zámku jako universálního turistického cíle

Více

Hry IV. olympiády dětí a mládeže 2009. 23. 27. června 2009 Tábor

Hry IV. olympiády dětí a mládeže 2009. 23. 27. června 2009 Tábor Hry IV. olympiády dětí a mládeže 2009 23. 27. června 2009 Tábor Vítejte v Táboře Město Tábor bylo založeno husity v roce 1420. Leží 90 km od hlavního města České republiky a je druhým největším jihočeským

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_131 Datum: 22.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_131 Datum: 22.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Vznik dvou náboženských obcí ve Svinově

Vznik dvou náboženských obcí ve Svinově NA PAMÁTKU Vznik dvou náboženských obcí ve Svinově 29. května 2015 Obec Svinov, povýšená v roce 1936 na město, se na přelomu 19. a 20. století stále rychleji přetvářela z původně zemědělské vesnice v moderní

Více

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁMEK BLATNÁ

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁMEK BLATNÁ Základní škola T. G. Masaryka Blatná, okr. Strakonice ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁMEK BLATNÁ Autor práce: Tereza Fořtová, IX. tř. Vedoucí práce: Mgr. Blanka Posavádová Školní rok: 2012/2013 Úvod Zámek Blatná

Více

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky České památky v UNESCU Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. Dumu: VY_32_INOVACE_15_18 Tematický celek: Umění a kultura Autor: PaedDr.

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Kněž kostel sv. Bartoloměje

Kněž kostel sv. Bartoloměje Kněž kostel sv. Bartoloměje (Opis z knihy Umělecké památky Čech oddíl Čáslavsko od D.A. Birnbaumové, vydané 1929) Filiální kostel sv.bartoloměje, prvně se uvádí jako farní r.1362. Byl tehdy farním kostelem

Více

Průvodce "Průvodce Jižní Čechy"

Průvodce Průvodce Jižní Čechy Kratochvíle Zámek 49 3'30.55"N 14 10'3.17"E Zámek Kratochvíle je renesanční perlou italského stavitelství v jižních Čechách. Zámek se nachází asi 2 kilometry severozápadně od města netolic na Prachaticku.

Více

www.praguecityline.cz Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Plzeň město piva

www.praguecityline.cz Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Plzeň město piva Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Plzeň město piva Tato trasa je publikována jako součást série bezbariérových tras Českou republikou, které jsou vhodné pro bezbariérové cestování Všechny publikované

Více

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION Název: Náš region Autor: Mgr. Milena Hrabalová Škola: Základní škola a Mateřská škola při lázních, Velké Losiny Předmět/ročník: Vlastivěda /4.-5. ročník Datum vytvoření

Více

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST Úvod Pražský hrad Obrazová příloha k článku na str. 25 : ZA STAROU PRAHU : 4. Trojlodní krypta sv. Kosmy a Damiána s dochovanými částmi

Více

Zámecký areál ve Svojšíně Aktualizace projektu záchrany

Zámecký areál ve Svojšíně Aktualizace projektu záchrany Zámecký areál ve Svojšíně Aktualizace projektu záchrany Objednatel: Obec Svojšín Zpracoval: Zdeněk Knoflíček Ing.arch. Jitka Pohořalá Památkový atelier Plzeň červen 2010 Identifikační údaje Návrh stavby:

Více

Přehled nemovitých kulturních památek v Tišnově

Přehled nemovitých kulturních památek v Tišnově Přehled nemovitých kulturních památek v Tišnově Strana seznamu Název Číslo popisné Rejstříkové číslo ÚSKP Datum prohlášení za KP 2 Radnice 111 19615/7-1033 3. 5. 1958 3 Hotel Květnice 120 36161/7-8091

Více

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA. v Brně 1937 1939, interiér, Muzeum města Brna. Reprofoto: Marcela

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA. v Brně 1937 1939, interiér, Muzeum města Brna. Reprofoto: Marcela OBRAZOVÁ PŘÍLOHA 1. Otakar Oplatek, fotogalerie Petra Oplatka. Reprofoto: 2. Brno, oddělení územního plánování v padesátých letech na Zemském národním výboře, fotogalerie Petra Oplatka. Reprofoto: 3. Brno,

Více

Kostel sv. Jakuba u Bochova

Kostel sv. Jakuba u Bochova Kostel sv. Jakuba u Bochova Nálezová zpráva z archeologického výzkumu Karlovy Vary KMKK, Muzeum Karlovy Vary 15. března 2008 Mgr. Jiří Klsák, Bc. Jan Tajer Lokalizace a historie kostela Kostel sv. Jakuba

Více

HOTEL ZÁMEK. Vysoký Újezd. Investiční Memorandum

HOTEL ZÁMEK. Vysoký Újezd. Investiční Memorandum Investiční Memorandum HOTEL ZÁMEK Vysoký Újezd 362/2 - Staré Město, 110 00 Praha 1 tel: +420 257 328 281 e-mail: info@svoboda-williams.com www.svoboda-williams.com Obsah Údaje o projektu 1 Investiční příležitost

Více

www.praguecityline.cz Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Buchlovice

www.praguecityline.cz Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Buchlovice Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Buchlovice Tato trasa je publikována jako součást série bezbariérových tras Českou republikou, které jsou vhodné pro bezbariérové cestování Všechny publikované

Více

Poloha obce. Obec se rozkládá 3 km západně od Zlína po obou březích Dřevnice v nadmořské výšce 208 m n.m.

Poloha obce. Obec se rozkládá 3 km západně od Zlína po obou březích Dřevnice v nadmořské výšce 208 m n.m. LOUKY nad Dřevnicí Poloha obce Obec se rozkládá 3 km západně od Zlína po obou březích Dřevnice v nadmořské výšce 208 m n.m. Podnebí je zde podle místní kroniky pro zdraví lidí i zvířectva jakož i pro rostlinstvo

Více

HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011

HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011 HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011 HOSTIVICE OBJEKTIVEM MILOŠE ŠRÁMKA Připravil Jiří Kučera HOSTIVICE OBJEKTIVEM MILOŠE ŠRÁMKA Miloš Šrámek patří k nejvýznamnějším hostivickým osobnostem. Narodil se 6.

Více

Mnichovo Hradiště - kapucínský klášter a kaple sv. Anny

Mnichovo Hradiště - kapucínský klášter a kaple sv. Anny Mnichovo Hradiště - kapucínský klášter a kaple sv. Anny V roce 1690 byla na popud majitele mnichovohradišťského panství, hraběte Arnošta Josefa z Valdštejna, při severním okraji zámeckého parku započata

Více

06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44

06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44 06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44 Město Fryštát, t.j. historické jádro Karviné, bylo založeno v 1. polovině 14. století na mírném návrší nad potokem Mlýnkou. V jižní části jeho oválné půdorysné dispozice je

Více

Zajímavá místa Obsah Obsah 2 Velké Losiny 3 Javorník 6 Šternberk 8 Javoříčko 10 Bouzov 13 Olomouc 15 2 Velké Losiny Zámek 4 Papírna 5 3 Velké Losiny - zámek Jedna z nejznámějších dominant obce Velké Losiny

Více

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Znojmo, 21. října 2015 www.zdravamesta.cz/ps2015 Akce byla podpořena z Programu švýcarsko-české spolupráce. Supported by a grant from Switzerland through the

Více

TŘI SLÁNSKÁ BAROKNÍ ZASTAVENÍ

TŘI SLÁNSKÁ BAROKNÍ ZASTAVENÍ TŘI SLÁNSKÁ BAROKNÍ ZASTAVENÍ Barokní památky stále pohledově dotvářejí naši českou krajinu a města, Slaný nevyjímaje. Barok na Slánsku a ve Slaném to však není jen monumentální architektura, ale i malba

Více

VY_32_INOVACE_20_Cestovní ruch_11

VY_32_INOVACE_20_Cestovní ruch_11 VY_32_INOVACE_20_Cestovní ruch_11 AUTOR: VĚRA JANSKÁ ŠKOLA: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Datum: březen 2013 Číslo projektu:

Více

OBEC PLANDRY KAPLE SV. JANA NEPOMUCKÉHO

OBEC PLANDRY KAPLE SV. JANA NEPOMUCKÉHO OBEC PLANDRY KAPLE SV. JANA NEPOMUCKÉHO Prezentaci zpracoval : Miroslav LUKÁŠ, starosta obce Plandry listopad 2012 rozšířená verze z roku 2008 Krátce o kapli sv.jana Nepomuckého v Plandrech Kolem roku

Více

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 30.6.2007 Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 byl

Více

Církevní památky Regionu Slezská brána

Církevní památky Regionu Slezská brána Církevní památky Regionu Slezská brána Řepiště Šenov Sedliště Paskov Vratimov Václavovice Kaňovice Žabeň Region Slezská brána Úvodní slovo Řepiště Velikost území,01 Počet obyvatel 1 705 Mírová 17 739 31

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Větrné mlýny v Těškovicích

Větrné mlýny v Těškovicích Větrné mlýny v Těškovicích Stručný přehled (Mgr. Jan Fryčka) Rozmístění bývalých větrných mlýnů v Těškovicích (ortofoto 2009, mapy.cz). Mlýny jsou značeny vzestupně od nejstaršího, mlýn 1b stál původně

Více

Ú p i c e. Pohled na kostel s věží od Velbaby - 1 -

Ú p i c e. Pohled na kostel s věží od Velbaby - 1 - Ú p i c e - město, které se rozkládá po obou březích řeky Úpy. Vznikla v 11. století na obchodní stezce v téže době jako Trutnov. Původně obec při vtoku potoka téhož jména do Úpy. Na ostrohu nad ní později

Více

Vzdělavatelský odbor ČOS. soutěž pro mládež. Naše sokolovna. Rok sokolské architektury. Sokolský hrad. Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice

Vzdělavatelský odbor ČOS. soutěž pro mládež. Naše sokolovna. Rok sokolské architektury. Sokolský hrad. Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice Vzdělavatelský odbor ČOS soutěž pro mládež Naše sokolovna Rok sokolské architektury Sokolský hrad Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice Tovačovského sady 80, 676 02 Moravské Budějovice Sokolská

Více

PLÁN REALIZACE AKTUALIZACE PLÁNU REALIZACE č. 5 AKCE číslo památky RN v mil.kč

PLÁN REALIZACE AKTUALIZACE PLÁNU REALIZACE č. 5 AKCE číslo památky RN v mil.kč PLÁN REALIZACE AKTUALIZACE PLÁNU REALIZACE č. 5 AKCE číslo památky RN v mil.kč NEODKLADNÉ ZÁCHRANY OHROŽENÝCH OBJEKTŮ KRITICKY OHROŽENÉ OBJEKTY roky výstavby 2011 2012 2013 2014 2015 příspěvek Piaristická

Více

Více možností. Přihlásit

Více možností. Přihlásit 1 z 7 10.7.2013 12:47 Více možností Přihlásit Kam pojedete? Praha Střední Čechy Jižní Čechy Šumava Plzeňsko a Český les Západočeské lázně Severozápadní Čechy Českolipsko a Jizerské hory Český ráj Krkonoše

Více

TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU

TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU Obec Žampach je malou obcí v regionu Pardubického kraje ve východní části České republiky. Nachází se nachází 12 km severovýchodně od Ústí nad Orlicí mezi hrady Lanšperkem,

Více

Bezbariérové přístupy v Bílovci

Bezbariérové přístupy v Bílovci Bezbariérové přístupy v Bílovci Město Bílovec věnuje problematice přístupnosti veřejných prostranství a veřejných budov osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, dále seniorům a matkám s dětmi v

Více

Popis. Délka trasy. 46 km. Průběh trasy

Popis. Délka trasy. 46 km. Průběh trasy Trasa č. 5 Popis Délka trasy Průběh trasy Náročnost Putování za vínem Vydejte se poznat krásy zdejšího půvabného kraje po vinařských stezkách. Trasa je dobře sjízdná, přehledná a rovinatá a po krátkých

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_137 Datum: 11.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_137 Datum: 11.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2013

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2013 VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2013 Občanské sdruţení Poutní cesta Hájek, Dunajská 436/6, 104 00 Praha 10 Obsah : 1/ Úvodní slovo 2/ Základní informace 3/ Organizace OS 4/ Vymezení činnosti 5/ Činnost a aktivity

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_128 Datum: 7.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_128 Datum: 7.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Úřad vlády České republiky LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC. Úřad vlády České republiky

Úřad vlády České republiky LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC. Úřad vlády České republiky Úřad vlády České republiky LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC Úřad vlády České republiky Západní průčelí paláce se vstupním portálem LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC Nedaleko Karlova mostu na nároží ulic

Více

DUM č. 17 v sadě. 21. Ze-3 Kraje ČR

DUM č. 17 v sadě. 21. Ze-3 Kraje ČR projekt GML Brno Docens DUM č. 17 v sadě 21. Ze-3 Kraje ČR Autor: Drahomír Hlaváč Datum: 05.03.2014 Ročník: 3. ročníky Anotace DUMu: Kraje České republiky, památky UNESCO v krajích ČR Materiály jsou určeny

Více

České Budějovice Dvořiště Lomnice Rožmberk Třeboň Č.B.

České Budějovice Dvořiště Lomnice Rožmberk Třeboň Č.B. Cyklovýlet č. 6 České Budějovice Dvořiště Lomnice Rožmberk Třeboň Č.B. Trasa : Č.B. pravý břeh Vltavy Hrdějovice Borek Dvořiště Lomnice Rožmberk Stará Hlína Třeboň rybník Svět Zvíkov Kaliště Dobrá Voda

Více

Svijanská jedenáctka

Svijanská jedenáctka Námět turistického pochodu Svijanská jedenáctka Turistický výlet na místa, kam se často pěšky nechodí. Přesto i zde se dá najít řada zajímavostí: vesnické kostelíky, údolí Jizery s mohutnými stromy, jezera

Více

Mistrovství republiky juniorů a žáků v rybolovné technice 2006

Mistrovství republiky juniorů a žáků v rybolovné technice 2006 M í s t n í o r g a n i z a c e Č R S B í l i n a O b e c n í ú ř a d K o s t o m l a t y p o d M i l e š o v k o u K l u b r y b o l o v n é t e c h n i k y B í l i n a Důlní 85, 418 01 Bílina z pověření

Více

Dokument o zániku kostela sv. Trojice v Aši Vytvořeno k 50. výročí požáru kostela, k události došlo 19.1.1960 Sestavil: Milan Vrbata, odborná pomoc:

Dokument o zániku kostela sv. Trojice v Aši Vytvořeno k 50. výročí požáru kostela, k události došlo 19.1.1960 Sestavil: Milan Vrbata, odborná pomoc: Dokument o zániku kostela sv. Trojice v Aši Vytvořeno k 50. výročí požáru kostela, k události došlo 19.1.1960 Sestavil: Milan Vrbata, odborná pomoc: Bohuslav Karban 1 U vyhořelého kostela Je 19. leden

Více

500 let v městském špitále pečovali o chudé nemocné a staré lidi. Dnes je z něho restaurace. Žatecká brána

500 let v městském špitále pečovali o chudé nemocné a staré lidi. Dnes je z něho restaurace. Žatecká brána Město Ohře Povídání o Lounech Středověké město bylo postaveno vedle malé vesničky, která se jmenovala Lúně. Snad její název souvisel s luňákem, dravým ptákem, který v řece lovil ryby. Po založení města

Více

NÁRODNÍ DIVADLO DOSTANE NOVÝ KABÁT

NÁRODNÍ DIVADLO DOSTANE NOVÝ KABÁT NÁRODNÍ DIVADLO DOSTANE NOVÝ KABÁT Praha, 11. června Dlouho očekávaná rekonstrukce fasády historické budovy Národního divadla právě začíná. Náročné opravy budou probíhat až do konce roku 2015, ale chod

Více

07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice

07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice 07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice Sušice Vikariát Sušice-Nepomuk Farnost Sušice Kostel sv. Václava, mučedníka (děkanský) sv. Felixe z Kantalicia (klášterní) Nanebevzetí Panny Marie (hřbitovní) sv. Andělů

Více

Místní akční skupina Pošumaví

Místní akční skupina Pošumaví Atraktivity a aktivity na území Místní akční skupiny Pošumaví z.s.p.o. Švihov březen 2013 Místní akční skupina Pošumaví Místní akční skupina (MAS Pošumaví) byla založena v roce 2004 jako sdružení právnických

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

Park Háječek (historická rešerše vypracoval Magistrát města České Budějovice, odbor památkové péče, Ing. Miroslav Fink)

Park Háječek (historická rešerše vypracoval Magistrát města České Budějovice, odbor památkové péče, Ing. Miroslav Fink) Park Háječek (historická rešerše vypracoval Magistrát města České Budějovice, odbor památkové péče, Ing. Miroslav Fink) Původně se v místě dnešního parku Háječek a Krumlovských alejí rozprostíral Krumlovský

Více

USNESENI. c.402 ze dne 20. 12. 2005

USNESENI. c.402 ze dne 20. 12. 2005 . c.j.: 700/2005 MESTSKA CAST PRAHA 3 Zastupitelstvo mestske casti USNESENI c.402 ze dne 20. 12. 2005 k revokaci usneseni Zastupitelstva mestske casti c. 318 ze dne 24. 3. 2005 k Zasadam postupu pfi prodeji

Více

Vydává Obec Ostrovec srpen 2014

Vydává Obec Ostrovec srpen 2014 Vydává Obec Ostrovec srpen 2014 ÚVODNÍ SLOVO STAROST Y Vážení spoluobčané, v našem srpnovém vydání Ostroveckého zpravodaje, bych Vás rád informoval o akcích, které v současné době probíhají nebo v blízké

Více

Rok 2012 - Roztoky. Příloha ke kronice města

Rok 2012 - Roztoky. Příloha ke kronice města Rok 2012 - Roztoky Příloha ke kronice města Události roku 2012 ve fotografii seřazeno volně podle kapitol kroniky zpracovala Jaroslava Weberová kronikářka města foto J. Weberová ostatní autoři uvedeni

Více

Autor: Ossis - http://gimik.borec.cz. Itinerář OBSAH: PŘÍLOHY: 1)Orientační plán Kutné Hory 2)Seznam památek 3)Ceník Pražského hradu - 1 -

Autor: Ossis - http://gimik.borec.cz. Itinerář OBSAH: PŘÍLOHY: 1)Orientační plán Kutné Hory 2)Seznam památek 3)Ceník Pražského hradu - 1 - Itinerář OBSAH: Obsah: Úvod: 1.den: 2.den: 3.den: 4.den: 5.den: 6.den: 7.den: Shrnutí: Prameny čerpání: 1.strana 2.strana 3.strana 4.strana 5.strana 6.strana 7.strana 8.strana 9.strana 9.strana 10.strana

Více

A) Pobělohorský manýrismus (1620 až 1700) - nejednotný ráz architektury, stavitelé cizí, představitelé: Francesco Maratti, Jean Baptista Mathey

A) Pobělohorský manýrismus (1620 až 1700) - nejednotný ráz architektury, stavitelé cizí, představitelé: Francesco Maratti, Jean Baptista Mathey DĚJINY ARCHITEKTURY 12. Barokní architektura na území ČR 12.1 Úvod - v období 17. a 18. století hlavními stavebníky církev a šlechta, města byla po bitvě na Bílé hoře (1620) a po 30-tileté válce zchudlá

Více

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:

Více

LÁZNĚ A UBYTOVÁNÍ U HASTRMANA

LÁZNĚ A UBYTOVÁNÍ U HASTRMANA LÁZNĚ A UBYTOVÁNÍ U HASTRMANA představení společnosti Jsme silnou, dynamickou společností a spolehlivým partnerem na trhu gastronomie. Svým zákazníkům i obchodním partnerům nabízíme široké portfolio produktů,

Více

Sezóna 2010 v Českém muzeu stříbra

Sezóna 2010 v Českém muzeu stříbra České muzeum stříbra v Kutné Hoře Příspěvková organizace Středočeského kraje Barborská 28, 284 01 Kutná Hora, tel: 327 512 159, fax: 327 513 813 info@cms-kh.cz, objednavky@cms-kh.cz, http://www.cms-kh.cz

Více

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR Víkendová chata, Horní Zálezly 10, okres Ústí nad Labem Projekt: Stavitel: ing.

Více

vzniká koncem 19. století a trvá do konce 1. svět. války měla být východiskem z krize, ve které se ocitla architektura v období historismu reakce

vzniká koncem 19. století a trvá do konce 1. svět. války měla být východiskem z krize, ve které se ocitla architektura v období historismu reakce vzniká koncem 19. století a trvá do konce 1. svět. války měla být východiskem z krize, ve které se ocitla architektura v období historismu reakce proti průmyslové civilizaci Secesi charakterizuje přesycenost

Více

Zámecký areál ve Svojšíně. Aktualizace projektu záchrany Etapa pro roky 2015-2020. Památkový atelier v Plzni

Zámecký areál ve Svojšíně. Aktualizace projektu záchrany Etapa pro roky 2015-2020. Památkový atelier v Plzni Zámecký areál ve Svojšíně Aktualizace projektu záchrany Etapa pro roky 2015-2020 Objednatel: Zpracoval: Obec Svojšín Památkový atelier v Plzni Plzeň červen 2015 Identifikační údaje Návrh stavby: Zámecký

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA BYSTŘICE KVÍZ O BYSTŘICI 2005

ZÁKLADNÍ ŠKOLA BYSTŘICE KVÍZ O BYSTŘICI 2005 ZÁKLADNÍ ŠKOLA BYSTŘICE SOCRATES - COMENIUS - OLYMPISM KVÍZ O BYSTŘICI 2005 ZŠ BYSTŘICE 848 739 95 Bystřice WWW.bystrice.cz/skola CZECH REPUBLIC zs@bystrice.cz BYSTŘICE POČET OBYVATEL 5 078 HISTORIE Obec

Více

Židovský špitál v Karlových Varech Mgr. Lukáš Svoboda (Muzeum Karlovy Vary)

Židovský špitál v Karlových Varech Mgr. Lukáš Svoboda (Muzeum Karlovy Vary) Židovský špitál v Karlových Varech Mgr. Lukáš Svoboda (Muzeum Karlovy Vary) Od konce 18. století se do Karlových Varů přijížděli pravidelně léčit také židé. Ve městě se tehdy židům ještě nedovolovalo natrvalo

Více

T i p y n a c y k l i s t i c k é v ý l e t y I. Z ČESKÉHO KRUMLOVA DO HOLAŠOVIC II. Z ČESKÉHO KRUMLOVA NA DÍVČÍ KÁMEN

T i p y n a c y k l i s t i c k é v ý l e t y I. Z ČESKÉHO KRUMLOVA DO HOLAŠOVIC II. Z ČESKÉHO KRUMLOVA NA DÍVČÍ KÁMEN Č e s k ý K r u m l o v s l á v a, n a z d a r v ý l e t u! a n e b A H O J N A K O L E K O N C E P T C Y K L I S T I C K Ý C H V Ý L E T Ů v o k o l í Č e s k é h o K r u m l o v a r o k 2 0 1 1 T i p

Více

svými 140 místnostmi, bohatě vybavenými, nabízí několik variant prohlídek. 2015 Přijměte pozvání na půjčka hluboká nad vltavou

svými 140 místnostmi, bohatě vybavenými, nabízí několik variant prohlídek. 2015 Přijměte pozvání na půjčka hluboká nad vltavou půjčka hluboká nad vltavou zámek otevírací doba. Podívejte se jaká je Otevírací doba PENN lokalitě. sociální dávky 2012 Nebankovní půjčky bez příjmu Levné nebankovní půjčky rychle. více Pomoc pro zoo v

Více

Výlety po Hradecku HK->ORLICE->SVINARY->BLEŠNO->KRŇOVICE->TŘEBECHOVICE. cenová relace 95-300 Kč. cenová relace 35-150 Kč

Výlety po Hradecku HK->ORLICE->SVINARY->BLEŠNO->KRŇOVICE->TŘEBECHOVICE. cenová relace 95-300 Kč. cenová relace 35-150 Kč Výlety po Hradecku Varianta A HK->ORLICE->SVINARY->BLEŠNO->KRŇOVICE->TŘEBECHOVICE - náročnost: nenáročná - stravování: Třebechovice pod Orebem Restaurace Černý kůň Restaurace u Kocoura (Masarykovo nám.

Více

Praha historické památky

Praha historické památky Praha historické památky autor výstupu: Mgr. Vlastimil Kořínek datum ověření výstupu: 21. 11. 2012 školní rok 2012-2013 předmět: vlastivěda třída: 4. a 5. třída tematický celek: Kraje České republiky druh

Více

.. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák )

.. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák ) .. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák ) Hospoda, hostinec, pohostinství, šenk, krčma, knajpa, putyka, pajzl, palírna, nálevna

Více

HOSÍN ÚZEMÍ PŘÍMĚSTSKÉ ZÁSTAVBY S PŘEVAHOU NÍZKOPODLAŽNÍHO BYDLENÍ

HOSÍN ÚZEMÍ PŘÍMĚSTSKÉ ZÁSTAVBY S PŘEVAHOU NÍZKOPODLAŽNÍHO BYDLENÍ - 41 - - 42 - HOSÍN ÚZEMÍ PŘÍMĚSTSKÉ ZÁSTAVBY S PŘEVAHOU NÍZKOPODLAŽNÍHO BYDLENÍ Urbanistická struktura a rozvoj obce Obrázek: snímek stabilního katastru obce Hosín z roku 1827 letecký snímek Hosína z

Více

Chadimův mlýn Horní Dubenky. Ing. Martin Chadim

Chadimův mlýn Horní Dubenky. Ing. Martin Chadim Chadimův mlýn Horní Dubenky Ing. Martin Chadim Historie Z Gruntovnice: 1644 kupuje mlýn první Chadim Matěj za 510 kop V roce 1926 mlýn se stavením vyhořel a Bedřich Chadim jej znova postavil do podoby

Více