- PDF Free Download

Transkript

1 KUlM KNlHA O KTITMI SPORT V KUIMI Lehk atletika Činnost postupn ochabovala, maté hišt u sokodo historie kuimské tlor,l,chovy se velmi úspšn lovny pestalo lyhovovat zvýšeným nroků a konzapsala i lehk atletika. Jejzačtl<y spadaj do roku 1930, cem šedest/ch byl oddl ped zn7kem. Ke značnému kdy bylo u sokolovny započato s budovnm venkovnho ožvenidošlo po ýstavb nového stadionu se šesticvičišt.to bylo dokončeno na jae roku 1932 včetn proudovou atletickou drhou, který byl dn do povozu atletické drhy, doskočišťa hišt. Atletické soutže se v roce 1960, konaly v rmci sokolské žlpy a družsťva Sokola Kuim Lehkoatletick utkn se konala v letn sezóné vždy nkolikrt ziskala prvenstv v soutži O Tyršůvštt. v nedli dopoledne. K tmto utknm byli zvni atlett z B r na, Moravské Slvie, Vysoko školského sportu, Znoj rok 1,934,kdy Yýznamným pro sokolskou atletiku byl byla usnesenm cvičitelského sboru a ýboru založena ma, Vyškova apod. putorm cena Dr. Hynka Ty'ališe, o kterou každoročn Výsledky byly velmi dobré, Z nejlepšch byli: Zdenék až do okupace soutžili nejlepšmuži v tzv. tlocviku Ladislav Kučera, Otto Popek, Jaroslav Vlček, Dvoček, prostém. Š1oo kombinaci nadbvého tlocviku a nkterých lehkoatletick/ch disciplin. Po perušen činno- Karel Boleslav, Oldich Dvoček aj. Nen bez zalima- sti Sokola v roce 1941 došlo kzastaven i tchto sovtéž. vosti, že po skončenatletického utkn se hrl vždy s pedešlým soupeem volejbalowý zpas. Nejlepšm smečaem Sportovn činnost v letech protektortu se odehrvala byl Arnošt Vitula (Ernst). pod hlavičkou S. K. Kuim. Tato organizace nebyla ve své Teprve po dobudovn stadionu a jeho slavnostnm sportovn činnosti nijak omezovna, o čemžsvdč,že byly konny prr,rr bžeckézvody na oteven krom kopané se starala i o ledn hokej a umožnila zzeni nové dtze stadionu. Y témžeroce vznild atletický oddl oddlu českéhzené v roce Spartaku Kuim - mut. Od kategorie mladšho dorosfu Na fotbalovém hišti u ndraži obnovil svoji činnost zvodili všichni talentovan hoši. Bhem t roků ýkony na v roce 1944 atletický oddi. Za provizornch podmnek drze, ve vrhačských sektorech a doskočištchziskaly na bylo uspodno nkolik zvodů za značnéhozlmu ka/alit. Technické disciplny (vrhy a skoky) tak úspšnó nebyly. Nejvlrraznéjšchúspchůdoshl Arnošt Klaška v b- divků. po osvobozen se činnost oddlu vrt7lado sokola a na hišt u sokolovny, kde probhalaadazvodů sokol- zch na 100 m (10,9s) a 200 m, Ji Kazda na 400 m ské župy. Nejvtšrozmach sokolské atleti vrcholil rokem Sokolsk župa Pernštejnsk podala každoročn ti ýznamné soutže. Na jae soutž jednotlivců a družstev v pespolnm bhu, v lét lehkoatletické mistrovstv na drze v tém úplném bžeckém,skokanském a vrhačském programu a na podzim soutž v lehkoatletickém desetiboji. Všech tchto soutž se vždy zúčastnilakompletn družstva Sokola Kuim. Nejúspšnjšmatletem té doby byl Horymr Mičnek, který byl úspšnýi v celosttnm mtku. Po roce 1948 skončily sokolské soutže a oddl se zapojll do soutžpodaných novou vnou organi zaci, kter byla izena sttem. atletictr<} tloýho- III Memoril MUDr. Vališe, čeroen Uprostred trajice bžtltz tšech ity roinů Radek Parnica, 97

2 é č ů é Č š č ý ů ž č ň č é ť š ý ů š ů š ů ů ž č š ť č ů ť š ýš ž š š š š ž š ž ž ď ž é š é ž ž é č š éž š š š š é é č é é š č é ý ž ý š é Č ž ž ž č ž ů ž ň š š ů č ý é Ú ž é é ú š š ž é Ž č é úč ů š čů č ž é é ž š ú š ů Š ž č š ý ž č š ž ý š ú ů ý é é č ž ý é č é ž č é úč č ý ý š š é é é ž Č é ú č ň ů š é š č é ž ů ý ž š ď é é č č ž ž ů ý é ž ů ž č Č é č ž ž é č š ů é š ž ď č

3 š č č š č é ž č é č ž ň ý é é Č é é ú é ýš éž ů ů é é é ý ů ž č ý š ž Č é úč ň ý ú Ž é ú ž é Žď č š é č č é š č ů é č ů ů š č č ž č č é č ů ů ž č ů ů ď é é č ý ů ý ů ý é é ů š š ů ů é ů š ť č ý ž č é ť ý ť ž šč Č é ý ý š č Š ý é é č Č é ž ý é š Č é ž ů Č Č ý ý š ý ů é é č úč ň č é ý é š č ů š š é š ú ů Č ž čů š ý ý ů ž š é é é é ý é ž é č ž ý ž é č ý š é é š ý é é č ý Š ý ý é č ý š ú Č ž š š ž č š ý ý ý č ž č ň ý š é

4 KUlM KNIHA O KUIM] SPORT V KUIMI W Dky své zarputilosti a všestrannosti doshli kuimšt V padest/ch letechjsou zde dokonce dv družstva mužů. v padesr/ch letech v hokeji až na post reprezentačnho Je nutné se zmnit o r.lrborném dorosteneckém mužsťlrr. t/mu Československérepubliky. Byli u zrodu tehdy ne- Jejich souboje se dvma nejlepšmi družsťvy Brno-Krzapomenutelné Komery Brno, mnohonsobného mistra lovo Pole a Zbrcjovka Brno byly r,yrovnané a na vysoké republi\y. Je zajmavése zmnit o ýzbroji hrčův této úrovni. Beze zbyku se d ci, že kuimské družstvo dobé. Zqlštovali si ji sami, šili, r.ylepšovali, zdokonalo- dorostenců v letech patilo ke tem nejlepšm vali. Jen brankskou ýzbroj bylo nutné si koupit. družstvůmna jlžni Morav. Prv v roce seýv tomto obdob vlečných let se hrlo na hišti u soko- znamn podleli na postupu do I. tdy v pamtném utklovny, kde bylo dky obtaým pracovnkům každoročn ni na itmnm stadionu v Brn s včným rivalem z Tišbudovno hišt. Nejprve se snhorými mantinely, nova. Z celé plejdy hrčů,lze vzpomenout na hrče nsledn pak dvaceticentimetrorými deskami. Stkn Vindy Pnovského, Josefa Votar,u, Jiho Havrnka, Josehišt zajišťovali mstnhasiči. V té dob zde působil fa Ortora, nsledn naýbotný útoklgiž,pochvalovslq/, obtaý a obdilrrhodný človk Pepi Blum. Ačkoliv sm Vgner. V padest/ch letech hrči Šťasta,Jaskulka, Kanehrl, staral se o své mužsťvo jako tta o syny. Bohužel lina, Heln, Vitula a Veselý. Všichni tito hrči zpravtďia jeho činnost mu byla okupačnmoc zakzna. ByI Žd reprezentovali ýbr Brna v celorepublikové soutži. a mus el nosit p o nižuj ci znameni žiutéhvzdy, Byl o dsuv mužchv této dob htiibrat Votavové, Vlček, bran- nut do koncentračnho tbora a jeho dalšosud je ki Hejmala, Mček, Ttlek, Votrubec, dle Hank, neznmý. V djinch kuimského hokeje mu můžeme Jaroš, Montk a mnoho dalšch. pipsat hlavn zsluhu na činnosti v tomto obdob. Dosud žijcčlenovédružstva si ho jist uchovvaj yevzpov roce 1953 pešel hokej opt na sokolovnu. Na tomto mnce, Potud vzpominlq, pana ČestmiraStiže. mst je nutné vzpomenout lidi, kte stli v pozadi organzace a mďl nezapomenutelné zsluhy nejen na úrovni Po vlce pešel hokej do Sokola a po roce 1948 do SK a úspšch,ale pedevšm na finančnim zabezpečovn Kuim. Hokej se sthoval do mst,,posvtných" na tohoto nročného spoťtu. Pedevšm jsou to dva pnové, kuimsk/ rybnk pod Horou. Zde se hrlo až do roku kte obtovali hokeji velkou čst svého života, Wastimil Co ci o této dob? Hokej dky klimaticlým pod- Svoboda a Miroslav Zetka. Tyto pak doplnili Josef mnkm a velkému zjmu mezi mlaďými lidmi zazname- Ortor a ke konci Jan Vanrka a Stanislav Budn. nal velk/ růst co do kvality i kvantity. Krom družstva V obdob let 1, hraj družstva I. tdu a jeho mužůhrli ýborn dorostenci a začnůii mali žčci. hrči jsou platnými hrči ýbru družstva Brna (Kž, Vgner, Po chvalovský, Šťurtu, Jas kulka, Heln). S pechodem na hišt u sokolovny (kde jsou již vysoké Hoejisté Sohola Kuim zl roce 194ó. mantinely, st za brankami, layté stdačl;ya l}borné osvtlen) jsou zajištny naprosto r,yhovujcpodmn\y pro povozovnhry, Rovnž materiln ýbava družstev se zkvalitnila. V polovin padesýh let družswo mužů vyhrv tehdejšdlvizi a bojuje o postup do II. ligy, Kvalifikačn utkn s Bankem Ostrava a Vsetnem pilkala do ochozů kolem hišt tiscové nvštvy, Jsou to svt\y hokeje pro Kuim a okol. Družsťtrov postupu neusplo. Začinqse projevovat problémy s financovnm. Družstva trénujna itmnm stadionu v Brn, zimy již nejsou tak štdré.hraje se pod Spartakem Kuim, kde hlavn ýbor fand pedevšm fotbalu. Hokej se dostv ýrazn na druhou kolej a tlak fotbalového ýboru na omezen hokeje se začnprojevovat. Pestože v sezón 100

5 ž ť š ý é ž ť č ž š é ý čů ý ů é č š č é ý ý ů ý é ý é ý é č č é č ž é Šť š ů š ý ň ý č ž é ž š č ž č é é ž é ž é é é é é úč čů é ý ž čů é š ď ž š čů ýš ý č ž é š ž č ž š ž é š č é Č ý č ů ý č ž ú ň Á š ú ý ž ž ž č ž š ň š č š é ž ó ó ž ž ů ó ž ó Š ž ů š ý č ž ý ú ň č ž ž é ž Á ž é ž ž ú š ž é ú š Š Š ý ý ů ž š š é ý š č š š é š é ž š čů é š ú č ý č ú š é ž é č ž ž ý š ú ů č ú š é ž é č é ý ý č ý š ý ž š č ž š š ý čů é š ý ů š

6 KURlM KNIHA O KUIMI )RT V KUlMI W brnnský šachista, Jaroslav Dus, ke kterému do šachového kroužku jako dvanctiletý začal chodit iji Majer. Hrla se hlavn soutž družstev, pevžn okresn pebor. Od roku 1961, kdy se nš okres sloučil s okresem Rosice, byly žkůdo šestncti letlyhrvpebor Morar,y a Slezska a ve finile ČR obsadil paie -irto. Jako prvn hrč v historii okresu zskal nejprve ýkonnostn tdu kandidt mistra apozdéji i mistrovskou tdu. S kvalitnmi mladými hrči k dispozici ýďedky so\itž družstev i jednotlivců. Zde se zvedla i ýkonnost našich družstev. Družstvo hraje 'A" v tabulce úspšnosti figuruje Kuim z dvaceti pti oddlů už po nkolik let na špici oblastnho peboru a družstvo jasn na prvnm mst.,,b" okresnho peboru. V obdob do roku 7972 se naše družstvo opralo Lzebez nadszl<y ici, že kuimslg šach prožv v souo ýborné brnnské hrče. Tito hrči ovšem odchzq časnédob nejvtš rozmach a obdob nejvtšchúspchů. z TOS Kuim a pestupuj do brnnsk/ch klubů. Družstvo citeln oslabené pebir azačn budovat teprye osmnctlleýjli Majer. Postupn se podailo r,ybudovat kolektiv čist z kuimsklch hrčůa hrčů,z okol Kuimi. Dl, koncepčna neustlé prci s mlďež se podailo družstvo doplňovat mladými hrčt a stle se dtžet na špici okresnho peboru. Na udrženi v krajském peboru to však nestačilo. Z té doby se v soutžch jednotlivců z našich hrčůprosadil Ji Majer st., ktery čtyii<rt zvitii v okresnm peboru. Na r,ysoké úrovni jsme mli úspchy v korespondenčnm šachu, kde Ji Majer st, skončil ve finle cssr na tetm mst a zskal mistrovskou tdu. Za tento úspch byl v roce 1986 vyhodnocen nejlepšm sportovcem okresu. Úspšn hrl polofinle ČSSn i Tomš Šmdst. Od roku 79i6bylor,}tvoeno i,,b" družstvo z talentovaných žki, z nichž kuimskému šachu r,yrůstali už špičkovšachisté.tomš Majer,Ji Majer ml. ve súch kategorich lyhrvali okresn pebory a zejména Ji Majer ml.,"yrůst ve r,ynikajcho hrče. U peboru Modern gymnastika V roce 7958 začal pracovat kroužek umlecké gymnastiky pi ZR V TOS Kuim. Kroužek vedla Ludmila Schinzelov. Pro velký zjem dvek byl ustanoven oddl umlecké gymnastiky. Téhožroku byl uspodn semin OV ČSTV Brno-venkoy v Kuimi, kde pednšela s ostatnmi zal<iadatelkami umlecké gymnastily i Ludmila Schinzelov. konalyv Kuimi za účastišedeoddl modern gymnastiky pestal v Kuimi pracovat po roce Nejlepšchýďedků oddlu modern gymnastilv dosahovaly Lenka Skopalkov a Marta Rampulov, které byly v roce 1971 členkami,,drwžstvanadj" VSMG ČÚV ČSrV. Lenka Skopalkov byla členkou družstva juniorsklch re prezentantekčssn v roce V roce 7978 doshla Marta Rampulov na peboru juniorek ČSSn msto. V roce!979 zskala na pebor" ČSSR 4. msto v prvn ýkonnostn td. Prvn okresn pebory se sti zvodnicv roce Tžko se hledaj slova, kterými by bylo možnézhod* notit a ocenit obtavou a nezištnou prci pani Ludmily Schinzelové. Tžko lze odhadnout bezpočet dt, kterým r da, b ez j akychkoliv nroků pedvůa svoj e zkušenosti a znalosti, kolik úsila ple vnovala ostatnm mladým lidem. Cel doba jejho působenv Kuimi byla prodchnuta lskou k vykonvané prci a lidem. Jej tlor,}chovné působense dodnes održivpůsobenjejchži<yn jako cvičitelek v sokole nebo jinde. Kuimšt, šachisté. Dlouholetou vedouc oddlu modern gymnastily byla Nadžda Hluchňov-Matyaskov a Lenka Dvokov-Krejčov. 702

ř é ř ř é ř č é Ž š š é é ř é ř ý š š é ě ý ř é ř č ě ř ěš úř úř ý ý úř ř ě Ů Žň ý ř š ěš ěš ř ó ě

š é é é ě ě ř š é

Á Á Ě É ě ů ú ě š š š š š ě š ě ř ů ť Ě É š úů š ů ů š ě ů ů š š ě ě š ř ů ě ř ř ě ů ě ň ň ě ů ů ě š ř ů ř ř ť ě ě ř š ě ř ď ó š ř Ď ě Š ě ř ě š š