II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO"

Transkript

1 II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO 2.1 Vnitřní energie tělesa a) celková energie (termodynamické) soustavy E tvořena kinetickou energií E k jejího makroskopického pohybu jako celku potenciální energií E p vyplývající ze vzájemného silového působení těles vnitřní energií U E = E k + E p + U = E m + U celk. mech. en. E m b) vnitřní energie soustavy U součet celkové kinetické en. U k pohybujících se částic (atomů, molekul, iontů) a celkové potenciální energie U p vzájemné polohy těchto částic U = U k + U p (vnitřní energii elektronů a jader při dějích molekulové fyziky většinou neuvaž., je konst.) c) změny vnitřní energie lze dosáhnout 2 způsoby (i současně): konáním práce (tření, stlačení plynu) tepelnou výměnou (ohřev, ochlazení) 2.2 Změna vnitřní energie při konání práce a) vnitřní energii lze změnit konáním práce př. tření dvou těles částice ležící na styčných plochách se vzájemnými nárazy více rozkmitají a předávají pak část své energie dalším částicím u obou těles roste jejich teplota i jejich vnitřní energie další příklady: vznik ohně třením, prudké míchání kapaliny (např. v mixéru), mletí různých látek (např. zrnek kávy), stlačení nebo rozpínání plynu v tepelně izolované nádobě (př. stlačování plynu kompresorem), ohýbání drátu, obrábění kovů, tření čepu v ložisku, nepružný náraz tělesa na podložku povrch letadel (letících nadzvukovou rychlostí), raketoplánů, meteory, se odporem zemské atmosféry zahřívá na teplotu i několik set C b) práci mohou konat tělesa působící na (termodynamickou) soustavu př. těleso pohybující se rychlostí v 1 po podložce (např. ledu) zastaví na dráze s působením třecí síly F t F t vykoná práci W = F t s, která se rovná úbytku E k tělesa, ale o stejnou hodnotu vzroste vnitřní energie soustavy těleso + podložka (led), což se projeví zvýšením teploty z t 1 na t 2 U = E k = W W > 0 W = F t s = E k = 1 2 mv 1 2 = U U > 0 vnitřní energie se zvýší

2 př. pružina působící na pohyblivý píst silou F a stlačující plyn ve válci pružina vykoná práci W = F s, která se rovná úbytku E p potenciální energie pružnosti o stejnou hodnotu vzroste vnitřní energie U vzroste teplota (částice plynu po odrazu na pohyblivý píst mají větší v změna U k a menší vzdálenosti změna U p ) U = E p = W W > 0 U > 0 vnitřní energie se zvýší c) práci může konat i soustava př. při expanzi plyn ve válci s pohyblivým pístem posune silou F píst po určité dráze plyn koná práci W a jeho vnitřní energie se sníží W < 0 U < 0 vnitřní energie se sníží změny U plynu nebo páry lze využít ke konání mechanické práce (tepelné motory) d) zobecnění zákona zachování energie Při dějích probíhajících v izolované soustavě (nedochází k výměně energie s okolím) těles zůstává součet kinetické, potenciální a vnitřní energie konstantní. E = E k + E p + U e) příklady 1 Těleso o m = 1 kg klouže po nakloněné rovině délky l = 2,1 m, která s vodorovnou rovinou svírá úhel = 30. Rychlost na konci nakloněné roviny je v = 4,1 m s 1. Třením se nakloněná rovina a těleso zahřívají. Určete přírůstek vnitřní energie soustavy nakloněná rovina a těleso, která (g = 9,8 m s 2 ). [ U 1,9 J] 2 Těleso o hmotnosti m = 2,0 kg padá z výšky h = 15 m do písku. Určete, jak se změní vnitřní energie tělesa a písku. [ U 290 J] 3 Auto o hmotnosti 900 kg jedoucí po vodorovné silnici rychlostí 80 km/h náhle zabrzdí. Jak se změní po zastavení auta vnitřní energie jeho pneumatik, brzdových disků a vnitřní energie vozovky? [vzroste o 0,22 MJ]

3 4 Tenisový míček o hmotnosti 56 g, který padal volným pádem z výšky 1,0 m, vyskočil po odrazu od podložky do výšky 0,60 m. Určete při tomto ději celkovou změnu vnitřní energie míčku a podložky. Tíhové zrychlení g = 9,8 m s 2. [vzroste o 0,22 J] 5 Těleso o hmotnosti 250 kg bylo vyzvednuto pevnou kladkou rovnoměrným pohybem do výšky 5,0 m silou 2,7 kn. Určete, jak velká část energie se při tomto ději přemění v místech tření v energii vnitřní (g = 9,8 m s 2 ). [vzroste o 1,25 kj] 2.3 Změna vnitřní energie tepelnou výměnou, teplo a) vnitřní energii tělesa lze změnit také uvedením tělesa do tepelného kontaktu s tělesem o jiné teplotě tzv. tepelnou výměnou př. ponoříme-li do teplé vody studenější těleso (před., že tvoří tepelně izolovanou soustavu) teplota tělesa vzroste, teplota vody klesne po určité době nastane rovnovážný stav teploty se vyrovnají mezi tělesy došlo k tepelné výměně b) tepelná výměna děj, při kterém částice teplejšího tělesa narážejí na částice studenějšího tělesa a předávají jim část své energie např. ohřívání jídla, ochlazování potravin, tání ledu, tavení kovů v pecích, probíhá i mezi 2 částmi téhož tělesa s různou teplotou tzv. vedení tepla nebo mezi 2 tělesy, která se vzájemně nedotýkají tzv. tepelné záření (viz čl. Přenos vnitřní en.) c) teplo Q fyzikální veličina (dějová vztahujeme vždy k určitému ději) určeno energií, kterou při tepelné výměně odevzdá teplejší těleso studenějšímu Q = U = U 2 U 1 [Q] = J (joule) jestliže těleso o hmotnosti m přijme teplo Q (a nenastane změna skupenství), zvýší se jeho teplota o t ( T) d) zákon zachování energie Při tepelné výměně je celková vnitřní energie izolované soustavy konstantní. př. ponoříme-li v tepelně izolované soustavě do teplejší vody studenější těleso úbytek U 1 teplejší vody je roven přírůstku U 2 studenějšího tělesa U 1 = U 2 = Q

4 e) tepelná kapacita C fyz. vel., charakterizuje těleso číselně rovna teplu, které je třeba dodat tělesu, aby se jeho teplota zvýšila o 1 C (1 K) C = Q příp. C = Q t T [C] = J K 1 f) měrná tepelná kapacita c fyz. vel. číselně rovna teplu, které je třeba dodat tělesu o hmotnosti 1 kg, aby se jeho teplota zvýšila o 1 C (1 K) c = C m = Q příp. c = Q m t m T [c] = J kg 1 K 1 pro různé látky a různá skupenství různé hodnoty (mění se i s teplotou látky s klesající teplotou klesá, u plynů i na tlaku) některé v MFCh tabulkách c c Prvek J kg 1 K 1 Kapalina J kg 1 K 1 olovo 129 rtuť 1020 měď 383 benzín železo 452 glycerol křemík 703 voda hliník 896 (H 2 O velké) g) výpočet tepla Q teplo potřebné k ohřátí m kg chemicky stejnorodého tělesa z teploty t 1 na t 2, tj. o t Q = cm t = cm(t 2 t 1 ) h) příklady 1 Jakou tepelnou kapacitu má hliníková nádoba kalorimetru o hmotnosti 50 g? Měrná tepelná kapacita hliníku je 896 J kg 1 K 1. [45 J K 1 ] 2 Jaké teplo je zapotřebí k zahřátí zinkového tělesa o objemu 20 dm 3 z teploty 25 C na teplotu 150 C? Jaká je tepelná kapacita tohoto tělesa, je-li hustota zinku kg m 3 a měrná tepelná kapacita je 385 J kg 1 K 1? [6,9 MJ, 55 J K 1 ]

5 3 V pračce se ohřívá 15 l vody z 20 C na 90 C. Jaké teplo přijme? Jak dlouho trvá ohřívání, je-li příkon topného tělesa 2 kw a účinnost 90 % (c H2 O = J kg 1 K 1 )? [ asi 41 min] 4 O kolik se zvýší teplota vody v Niagarských vodopádech padající z výšky 60 m, jestliže se celá kinetická energie vody změní ve vnitřní energii (c H2 O = J kg 1 K 1 )? [asi 0,1 C] 5 V kotli o tepelné kapacitě C = J K 1 je 50 l vody 20 C teplé. Jaké teplo bude zapotřebí k ohřátí vody na 70 C (c H2 O = J kg 1 K 1 )? [10,6 MJ] 6 Železné těleso padalo z výšky 45 m a dopadlo rychlostí 25 m s 1. Určete změnu teploty vlivem odporu vzduchu (c Fe = 452 J kg 1 K 1 ). [0,3 C] 7 Olověná střela o m = 20 g a rychlosti v 1 = 400 m s 1 proletěla prknem a její rychlost klesla na v 2 = 100 m s 1, c Pb 130 J kg 1 K 1. Určete přírůstek její teploty, jestliže změnu vnitřní energie prací neuvažujeme. [577 C]

6 2.4 Kalorimetrická rovnice a) kalorimetrická rovnice vyjadřuje zákon zachování při tepelné výměně neuvažujeme tepelnou výměnu mezi tělesem a nádobou (nepočítá s ohřevem nádoby) př. zahřáté těleso teploty t 1, hmotnosti m 1 a měrné tepelné kapacity c 1 vložíme do tepelně izolované nádoby s kapalinou teploty t 2 (t 2 < t 1 ), hmotnosti m 2 a měrné tepelné kapacity c 2 soustava přejde do rovnovážného stavu o teplotě t (t 1 > t > t 2 ) ze z. z. en. plyne, že úbytek vnitřní energie tělesa se rovná přírůstku vnitřní energie kapaliny teplo odevzdané = teplo přijaté Q 1 = Q 2 c 1 m 1 (t 1 t) = c 2 m 2 (t t 2 ) neúplná kalorimetrická rovnice! neučíme se nazpaměť, vždy pro daný případ odvozujeme (jiné značení jiný tvar) uvažujeme tepelnou výměnu i mezi tělesem a nádobou (kalorimetrem) teplo odevzdané tělesem = teplo přijaté kapalinou a nádobou tepelné kapacity C c 1 m 1 (t 1 t) = c 2 m 2 (t t 2 ) + C(t t 2 ) c 1 m 1 (t 1 t) = c 2 m 2 (t t 2 ) + C(t t 2 ) úplná kalorimetrická rovnice c 1 m 1 (t 1 t) = (c 2 m 2 + C)(t t 2 ) b) příklady 1 Hliníkový předmět o hmotnosti 0,80 kg a teplotě 250 C byl vložen do vody o hmotnosti 1,5 kg a teplotě 15 C. Jaká je teplota soustavy po dosažení rovnovážného stavu, jestliže uvažujeme, že tepelná výměna nastala jen mezi hliníkovým předmětem a vodou? (c Al = 896 J kg 1 K 1, c H2 O = J kg 1 K 1 ) [39 C]

7 2 V kalorimetru tepelné kapacity C k = 0,10 kj K 1 je voda o hmotnosti m 1 = 0,47 kg a teploty 14 C. Vložíme-li do kalorimetru mosazné těleso o hmotnosti m 2 = 0,40 kg teploty 100 C, ustálí se v něm teplota 20 C. Určete měrnou tepelnou kapacitu mosazi. [387 J kg 1 K 1 ] 3 Ocelový předmět o hmotnosti 0,50 kg byl vložen do vody o objemu 2,0 l a teplotě 15 C. Jakou měl teplotu ocelový předmět, jestliže výsledná teplota soustavy po dosažení rovnovážného stavu je 28 C (uvaž. jen tep. výměnu mezi předmětem a vodou, c Fe = 452 J kg 1 K 1, c H2 O = J kg 1 K 1 ) [asi 510 C] 4 Do kalorimetru o tepelné kapacitě 63 J K 1 s olejem o hmotnosti 250 g a teplotě 12 C ponoříme měděný váleček o hmotnosti 500 g a teplotě 100 C. Výsledná teplota soustavy po dosažení rovnovážného stavu je 33 C. Určete měrnou tepelnou kapacitu použitého oleje. (c Cu = 383 J kg 1 K 1 ) [2,2 kj kg 1 K 1 ]

8 5 Do vody o hmotnosti 6,7 g ponoříme teploměr o tepelné kapacitě 2,0 J K 1. Před ponořením ukazoval teplotu 17,8 C, po dosažení rovnovážného stavu 32,4 C. Jaká byla teplota vody před měřením? (uvaž. jen tep. výměnu mezi teploměrem a vodou, c H2 O = J kg 1 K 1 ) [33,4 C] 2.5 První termodynamický zákon a) v běžném životě dochází ke změně vnitřní energie současně konáním práce i tepelnou výměnou (zatím jsme uvažovali jen děje, při kterých dochází ke změně vnitřní energie buď konáním práce, nebo tepelnou výměnou) př. plyn stlačujeme pístem a současně zahříváme stykem s teplejším tělesem vnitřní energie se zvětší o hodnotu U = W + Q (W je práce vykonaná stlačenou pružinou, Q je teplo odevzdané teplejším tělesem) b) první termodynamický zákon Přírůstek vnitřní energie soustavy U se rovná součtu práce W vykonané okolními tělesy působícími na soustavu silami a tepla Q odevzdaného okolními tělesy soustavě. U = W + Q c) dohoda pokud soustava přijímá energii od okolních těles práce vykonaná okolními tělesy W > 0 a teplo přijaté soustavou Q > 0 soustava odevzdává energii okolním tělesům práce vykonaná okolními tělesy W < 0 a teplo odevzdané soustavou Q < 0 soustava zvětšuje vnitřní energii U > 0, zmenšuje U < 0 d) zvláštní případy 1. termodynamického zákona je-li Q = 0 U = W tzv. adiabatický děj vnitřní energie se mění jen konáním práce, neprobíhá tepelná výměna mezi soustavou a okolím (Q = 0) je-li W = 0 U = Q vnitřní energie se mění jen tepelnou výměnou

9 e) jiné znění 1. termodynamického zákona označíme-li W práce, kterou vykonají okolní tělesa působící silou na soustavu po určité dráze W práce, kterou vykoná soustava tím, že působí na okolní tělesa stejně velkou silou opačného směru po stejné dráze W = W a dosadíme do 1. termodynamického zákona: U = W + Q Q = U + W Teplo Q dodané soustavě se rovná součtu přírůstku její vnitřní energie U a práce W, kterou vykoná soustava. (Jestliže soustava konáním práce odevzdává energii okolním tělesům, je W < 0 a W > 0) f) příklady 1 Při stlačení plynu teploty 20 C a hmotnosti 0,2 kg (c = J kg 1 K 1 ) byla vykonána práce 20 kj a do okolí uniklo teplo 5 kj. O kolik vzrostla teplota plynu? [o 75 C] 2 Je možné, aby plyn přijal teplo 2 kj a vykonal práci 2,5 kj? Napište pro tento děj první termodynamický zákon. Jak se změní při tomto ději teplota plynu? [ano, teplota se sníží] 3 Je možné, aby plyn předal studenějšímu tělesu teplo J a vykonal při tom práci J? Jak se změní při tomto ději vnitřní energie plynu a jeho teplota? [ano, U = J, teplota se sníží] 2.6 Přenos vnitřní energie a) přenos vnitřní energie z míst s vyšší teplotou do míst s nižší teplotou se uskutečňuje tepelnou výměnou: vedením, zářením prouděním b) tepelná výměna vedením (vedení tepla kondukce) přenos vnitřní energie mezi 2 částmi tělesa s rozdílnými teplotami (např. zahříváme-li kovovou tyč na jednom konci, zvyšuje se teplota i ostatních částí tyče, např. lžička v čaji)

10 různé látky mají různou tepelnou vodivost λ součinitel tepelné vodivosti (záv. i na teplotě, v MFChT při 20 C), [λ] = W m 1 K 1 (např. λ Cu = 395 W m 1 K 1, λ polystyren = 0,16 W m 1 K 1 ) největší: kovy (užití: el. vařič, pájka, parní kotle, chladící tělesa u chladničky, ) malý: voda (např. vodu lze u volné hladiny přivést k varu, u dna zůstává chladná) nejmenší: plyny (užití k tepelné izolaci: pórovité, sypké látky obsahují uvnitř vzduch, vrstva vzduchu mezi okny, textilie, suché dřevo, cihly, peří, skelná vata, polystyren, ) př. rovinnou deskou (např. zeď) tloušťky d s rozdílnými vnějšími teplotami t 1 a t 2 (t 1 > t 2 ) v ustáleném stavu projde plochou S za dobu teplo Q Q = λs t d τ c) tepelná výměna zářením (radiace, sálání) tepelná výměna mezi 2 tělesy s rozdílnými teplotami, bez vzájemného dotyku (není nutná zprostředkující látka) uskutečňuje se vyzařováním a pohlcováním elektromag. záření (záření vydává každé těleso) při vysílání záření se vnitřní energie tělesa zmenší o energii vyslaného tepelného záření při dopadu záření na těleso se část záření pohltí (způsobí zvýšení vnitřní energie tělesa), odrazí, část odrazí a část projde pohltivost a odrazivost záření u tělesa závisí především na jakosti povrchu a také na barvě povrchu (hrubý, matný a tmavý povrch pohlcuje více než hladký, lesklý a světlý) význam v praxi, např. bílé chladničky a mrazáky (aby se co nejvíce záření odrazilo), oblečení v létě a v zimě, d) přenos vnitřní energie prouděním (konvekce) přenos energie pohybující se látkou (usměrněným pohybem částic) chladnější kapalina (plyn) má větší hustotu klesá v tíhovém poli dolů a vytlačuje teplejší kapalinu (plyn) vzhůru (menší ρ) e) příklady 1 Předpokládejme, že kov a dřevo mají stejnou teplotu nižší než je teplota lidského těla (např. 10 C). Vysvětlete, proč se při dotyku zdá kov studenější než dřevo. Kov velká tepelná vodivost, dřevo velmi malá (používá se jako tepelný izolant). Tedy kov při dotyku z našeho těla rychle odvádí teplo (naše ruka se ochlazuje) a nám se pak zdá kov chladnější než dřevo, které teplo z naší ruky téměř neodvádí. 2 Jaké teplo projde za 24 hodiny čtyřmi bočními cihlovými stěnami o tloušťce 0,50 m domu o rozměrech 9 m 15 m a výšky 3,0 m (rozdílný únik okny a dveřmi neuvažujeme)? Teplota stěny uvnitř domu je 22 C, venkovní teplota stěny je 8 C, λ cihel = 0,50 W m 1 K 1. Kolik litrů vody by se tímto teplem ohřálo z 15 C na 45 C? [asi 3, J, l]

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=

Více

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední

Více

Mechanická práce a. Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie

Mechanická práce a. Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie Mechanická práce a energie Mechanická práce Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie Mechanická práce Mechanickou práci koná každé těleso,

Více

Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky

Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 4. ročník šestiletého a 2. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA

Více

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_STEIV_FYZIKA1_11 Název materiálu: Teplo a teplota. Tematická oblast: Fyzika 1.ročník Anotace: Prezentace slouží k vysvětlení základních fyzikálních veličin tepla a teploty.

Více

4. V každé ze tří lahví na obrázku je 600 gramů vody. Ve které z lahví má voda největší objem?

4. V každé ze tří lahví na obrázku je 600 gramů vody. Ve které z lahví má voda největší objem? TESTOVÉ ÚLOHY (správná je vždy jedna z nabídnutých odpovědí) 1. Jaká je hmotnost vody v krychlové nádobě na obrázku, která je vodou zcela naplněna? : (A) 2 kg (B) 4 kg (C) 6 kg (D) 8 kg 20 cm 2. Jeden

Více

Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule a i-učebnice

Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule a i-učebnice Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Práce a energie, tepelné jevy, elektrický proud, zvukové jevy Tercie 1+1 hodina týdně Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Elektrický proud v kovech Odpor vodiče, Ohmův zákon Kirchhoffovy zákony, Spojování rezistorů Práce a výkon elektrického proudu

Elektrický proud v kovech Odpor vodiče, Ohmův zákon Kirchhoffovy zákony, Spojování rezistorů Práce a výkon elektrického proudu Elektrický proud Elektrický proud v kovech Odpor vodiče, Ohmův zákon Kirchhoffovy zákony, Spojování rezistorů Práce a výkon elektrického proudu Elektrický proud v kovech Elektrický proud = usměrněný pohyb

Více

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9 Obsah 1 Mechanická práce 1 2 Výkon, příkon, účinnost 2 3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie......................... 6 3.2 Potenciální energie........................ 6 3.3 Potenciální energie........................

Více

PRÁCE A ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

PRÁCE A ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie PRÁCE A ENERGIE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Práce Pokud síla vyvolává pohyb Fyzikální veličina ( odvozená ) značka: W základní jednotka: Joule ( J ) Vztah pro výpočet práce: W = F s Práce

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník PLYNNÉ LÁTKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Ideální plyn Po molekulách ideálního plynu požadujeme: 1.Rozměry molekul ideálního plynu jsou ve srovnání se střední vzdáleností molekul

Více

mechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s

mechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s 1 Mechanická práce mechanická práce W jednotka: [W] = J (joule) skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s s dráha, kterou těleso urazilo 1 J = N m = kg m s -2 m = kg m 2 s -2 vyjádření

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 25. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 25. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 25. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A Ročník: I. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Úvod

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA

MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 3.. 04 Název zpracovaného celku: MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA Studuje tělesa na základě jejich částicové struktury.

Více

Název školy: SPŠ Ústí nad Labem, středisko Resslova

Název školy: SPŠ Ústí nad Labem, středisko Resslova Název školy: SPŠ Ústí nad Labem, středisko Resslova Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.10.1036 Klíčová aktivita: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Digitální učební materiály Autor:

Více

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program 1 VY_32_INOVACE_01_13 fyzika 6. Elektrické vlastnosti těles Výklad učiva PowerPoint 6 4 2 VY_32_INOVACE_01_14 fyzika 6. Atom Výklad učiva

Více

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K. Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Název DUM: Změny skupenství v příkladech

Název DUM: Změny skupenství v příkladech Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454 Zpracováno v rámci OP VK - EU peníze školám Jednička ve vzdělávání CZ.1.07/1.4.00/21.2759 Název DUM: Změny skupenství

Více

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna.

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. A) Výklad: Vnitřní energie vnitřní energie označuje součet celkové kinetické energie částic (tj. rotační + vibrační + translační energie) a celkové polohové energie

Více

VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO A PRÁCE

VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO A PRÁCE VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO A PRÁCE 1. Vnitřní energie (U) Vnitřní energie je energie uložená v těleseh. Je těžké určit absolutní hodnotu. Pro většinu dějů to není nezbytné, protože ji nejsme shopni uvolnit

Více

Vnitřní energie, teplo, změny skupenství Pracovní listy pro samostatnou práci

Vnitřní energie, teplo, změny skupenství Pracovní listy pro samostatnou práci Vnitřní energie, teplo, změny skupenství Pracovní listy pro samostatnou práci Oblast: Člověk a příroda Předmět: Fyzika Tematický okruh: Tělesa, látky a síla Ročník: 8. Klíčová slova: změny skupenství,

Více

FYZIKA 1. ROČNÍK. Tématický plán. Hodiny: Září 7 Říjen 8 Listopad 8 Prosinec 6 Leden 8 Únor 6 Březen 8 Duben 8 Květen 8 Červen 6.

FYZIKA 1. ROČNÍK. Tématický plán. Hodiny: Září 7 Říjen 8 Listopad 8 Prosinec 6 Leden 8 Únor 6 Březen 8 Duben 8 Květen 8 Červen 6. Tématický plán Hodiny: Září 7 Říjen 8 Litopad 8 Proinec 6 Leden 8 Únor 6 Březen 8 Duben 8 Květen 8 Červen 6 Σ = 73 h Hodiny Termín Úvod Kinematika 8 + 1 ½ říjen Dynamika 8 + 1 konec litopadu Energie 5

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná fyzika Top-Hit Atomy a molekuly Atom Brownův pohyb Difúze Elektron Elementární náboj Jádro atomu Kladný iont Model atomu Molekula Neutron Nukleonové číslo Pevná látka Plyn Proton Protonové číslo

Více

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte: Doplňte: Protonové číslo: Relativní atomová hmotnost: Elektronegativita: Značka prvku: Latinský název prvku: Český název prvku: Nukleonové číslo: Prvek je chemická látka tvořena z atomů o stejném... čísle.

Více

VY_52_INOVACE_2NOV48. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: 13. 12. 2012 Ročník: 8.

VY_52_INOVACE_2NOV48. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: 13. 12. 2012 Ročník: 8. VY_52_INOVACE_2NOV48 Autor: Mgr. Jakub Novák Datum: 13. 12. 2012 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Energie Téma: Měrná tepelná kapacita Metodický list:

Více

FYZIKA, SI, NÁSOBKY A DÍLY, SKALÁR A VEKTOR, PŘEVODY TEORIE. Fyzika. Fyzikální veličiny a jednotky

FYZIKA, SI, NÁSOBKY A DÍLY, SKALÁR A VEKTOR, PŘEVODY TEORIE. Fyzika. Fyzikální veličiny a jednotky Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Vladislav Válek MGV_F_SS_1S1_D01_Z_MECH_Uvod_PL Člověk a příroda Fyzika Mechanika Úvod Fyzika, SI, násobky a

Více

MIKROPORÉZNÍ TECHNOLOGIE

MIKROPORÉZNÍ TECHNOLOGIE MIKROPORÉZNÍ TECHNOLOGIE Definice pojmů sdílení tepla a tepelná vodivost Základní principy MIKROPORÉZNÍ TECHNOLOGIE Definice pojmů sdílení tepla a tepelná vodivost Co je to tepelná izolace? Jednoduše řečeno

Více

Zákony ideálního plynu

Zákony ideálního plynu 5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8

Více

Přijímací zkouška z fyziky

Přijímací zkouška z fyziky 2008 var. 01 str. 1 Přijímací zkouška z fyziky Nelekejte se počtu úloh, široká nabídka Vám má pomoci. U témat, která neznáte, se nezdržujte. U úkolů 1-10 je mezi nabídnutými odpověďmi vždy právě jedna

Více

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK TÁNÍ A TUHNUTÍ - OSNOVA Kapilární jevy příklad Skupenské přeměny látek Tání a tuhnutí Teorie s video experimentem Příklad KAPILÁRNÍ JEVY - OPAKOVÁNÍ KAPILÁRNÍ JEVY - PŘÍKLAD Jak

Více

Fyzika pro 6.ročník. Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly. Elektrické vlastnosti látek, el.

Fyzika pro 6.ročník. Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly. Elektrické vlastnosti látek, el. Fyzika pro 6.ročník výstupy okruh učivo dílčí kompetence Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly Elektrické vlastnosti látek, el.pole, model atomu Magnetické vlastnosti látek, magnetické

Více

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Molekulová fyzika, termika 2. ročník, sexta 2 hodiny týdně Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů

ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů Autor Mgr. Vladimír Hradecký Číslo materiálu 8_F_1_02 Datum vytvoření 2. 11. 2011 Druh učebního materiálu

Více

ANODA KATODA elektrolyt:

ANODA KATODA elektrolyt: Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -

Více

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára)

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) SKUPENSTVÍ 1) Skupenství fáze, forma, stav 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) 3) Pevné látky nemění tvar, objem částice blízko sebe, pohybují se kolem urč.

Více

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák:

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák: očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 1. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 7.3. 1. Chemie a její význam charakteristika

Více

Testové otázky za 2 body

Testové otázky za 2 body Přijímací zkoušky z fyziky pro obor PTA K vypracování písemné zkoušky máte k dispozici 90 minut. Kromě psacích potřeb je povoleno používání kalkulaček. Pro úspěšné zvládnutí zkoušky je třeba získat nejméně

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA 8. JOSKA Pohybová a polohová energie Přeměna polohové a pohybové energie

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA 8. JOSKA Pohybová a polohová energie Přeměna polohové a pohybové energie Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede hlavní jednotky práce a výkonu, jejich díly a násobky

Více

Elektrický proud 2. Zápisy do sešitu

Elektrický proud 2. Zápisy do sešitu Elektrický proud 2 Zápisy do sešitu Směr elektrického proudu v obvodu 1/2 V různých materiálech vedou elektrický proud různé částice: kovy volné elektrony kapaliny (roztoky) ionty plyny kladné ionty a

Více

Molekulová fyzika a termika

Molekulová fyzika a termika Molekulová fyzika a termika Fyzika 1. ročník Vzdělávání pro konkurenceschopnost Inovace výuky oboru Informační technologie MěSOŠ Klobouky u Brna Mgr. Petr Kučera 1 Obsah témat v kapitole Molekulová fyzika

Více

2.2.5 Přenos vnitřní energie

2.2.5 Přenos vnitřní energie 2.2.5 Přenos vnitřní energie Předpoklady: 2204 Pomůcky: zkumavka, matice (nebo jiné závaží, které se do zkumavky vejde), kousek ledu, kahan železná a dřevěná tyčka, papír, kahan kádinka, hypermangan, plotýnka

Více

Fyzikální veličiny a jednotky, přímá a nepřímá metoda měření

Fyzikální veličiny a jednotky, přímá a nepřímá metoda měření I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 2 Fyzikální veličiny a jednotky,

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou JÁDRO ATOMU A RADIOAKTIVITA VY_32_INOVACE_03_3_03_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Atomové jádro je vnitřní

Více

Ověřovací nástroj PENB MANUÁL

Ověřovací nástroj PENB MANUÁL Ověřovací nástroj PENB MANUÁL Průkaz energetické náročnosti budovy má umožnit majiteli a uživateli jednoduché a jasné porovnání kvality budov z pohledu spotřeb energií Ověřovací nástroj kvality zpracování

Více

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala

Více

Prvky,směsi -pracovní list

Prvky,směsi -pracovní list Prvky,směsi -pracovní list VY_52_INOVACE_194 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8,9 Prvky,směsi -pracovní list 1) Co platí pro železo a sodík? (ke každému tvrzení napište

Více

Učivo. ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické děje - chemická výroba VLASTNOSTI LÁTEK

Učivo. ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické děje - chemická výroba VLASTNOSTI LÁTEK - zařadí chemii mezi přírodní vědy - uvede, čím se chemie zabývá - rozliší fyzikální tělesa a látky - uvede příklady chemického děje ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické

Více

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce Termochemie Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona U = Q + W U změna vnitřní energie Q teplo W práce Teplo a práce dodané soustavě zvyšují její

Více

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1 DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-20 Téma: Test obecná chemie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Test obecná chemie Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Otázka 1 OsO 4 je

Více

3.1 Základní poznatky

3.1 Základní poznatky 3.1 Základní poznatky 3.1 Určete klidovou hmotnost m a atomu uhlíku a atomu ţeleza. 3.2 Určete klidovou hmotnost m m molekuly vody H 2 O a molekuly oxidu uhličitého CO 2. 3.3 Určete molární hmotnost M

Více

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH Jan Hruška TV-FYZ Ahoj, tak jsme tady znovu a pokusíme se Vám vysvětlit problematiku vedení elektrického proudu v látkách. Co je to vlastně elektrický proud? Na to

Více

Určování hustoty materiálů

Určování hustoty materiálů Určování hustoty materiálů 31 V řadě případů se nám dostanou ke zkoušení předměty, které nelze zkoušet na kameni bez poškození. Na XRF analyzátoru zase nejsme schopni zjistit složení základního materiálu,

Více

Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0948 III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0948 III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0948 III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT 1. Mechanika 1. 3. Newtonovy zákony 1 Autor: Jazyk: Aleš Trojánek čeština

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Hmota a její formy VY_32_INOVACE_18_01. Mgr. Věra Grimmerová

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Hmota a její formy VY_32_INOVACE_18_01. Mgr. Věra Grimmerová Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Laboratorní práce č. 2: Určení měrného skupenského tepla tání ledu

Laboratorní práce č. 2: Určení měrného skupenského tepla tání ledu Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 1. ročník šestiletého studia Laboratorní práce č. 2: Určení měrného skupenského tepla tání ledu ymnázium Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 1. ročník

Více

4. Akustika. 4.1 Úvod. 4.2 Rychlost zvuku

4. Akustika. 4.1 Úvod. 4.2 Rychlost zvuku 4. Akustika 4.1 Úvod Fyzikálními ději, které probíhají při vzniku, šíření či vnímání zvuku, se zabývá akustika. Lidské ucho je schopné vnímat zvuky o frekvenčním rozsahu 16 Hz až 16 khz. Mechanické vlnění

Více

Pracovní list číslo 01

Pracovní list číslo 01 Pracovní list číslo 01 Měření délky Jak se nazývá základní jednotka délky? Jaká délková měřidla používáme k měření rozměrů a) knihy b) okenní tabule c) třídy.. d) obvodu svého pasu.. Jaké díly a násobky

Více

2.1 Empirická teplota

2.1 Empirická teplota Přednáška 2 Teplota a její měření Termika zkoumá tepelné vlastnosti látek a soustav těles, jevy spojené s tepelnou výměnou, chování soustav při tepelné výměně, změny skupenství látek, atd. 2.1 Empirická

Více

Teplotní roztažnost. Teorie. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Teplotní roztažnost. Teorie. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Teplotní roztažnost Teorie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Teplotní roztažnost souvisí se změnou rozměru zahřívaného těles Při zahřívání se tělesa zvětšují, při ochlazování

Více

ELEKTRICKÝ PROUD V KOVECH. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník

ELEKTRICKÝ PROUD V KOVECH. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník ELEKTRICKÝ PROUD V KOVECH Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník Elektrický proud Uspořádaný pohyb volných částic s nábojem Směr: od + k ( dle dohody - ve směru kladných

Více

Maturitní témata fyzika

Maturitní témata fyzika Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený

Více

JEVY NA ROZHRANÍ PEVNÉHO TĚLESA A KAPALINY

JEVY NA ROZHRANÍ PEVNÉHO TĚLESA A KAPALINY Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Dagmar Horká MGV_F_SS_1S3_D17_Z_MOLFYZ_Jevy_na_rozhrani_pevneho_tel esa_a_kapaliny_pl Člověk a příroda Fyzika

Více

Ing. Stanislav Jakoubek

Ing. Stanislav Jakoubek Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu III/2-2-3-14 III/2-2-3-15 III/2-2-3-16 III/2-2-3-17 III/2-2-3-18 III/2-2-3-19 III/2-2-3-20 Název DUMu Ideální plyn Rychlost molekul plynu Základní rovnice pro tlak ideálního

Více

Vytápění BT01 TZB II - cvičení

Vytápění BT01 TZB II - cvičení Vytápění BT01 TZB II - cvičení BT01 TZB II HARMONOGRAM CVIČENÍ AR 2012/2012 Týden Téma cvičení Úloha (dílní úlohy) Poznámka Stanovení součinitelů prostupu tepla stavebních Zadání 1, slepé matrice konstrukcí

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Fyzika - 6. ročník Uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí stavba látek - látka a těleso - rozdělení látek na pevné, kapalné a plynné

Více

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K. Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Elektrotechnika - test

Elektrotechnika - test Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Elektrotechnika

Více

FYZIKA. 6. 9. ročník Charakteristika předmětu. Obsahové, organizační a časové vymezení. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků

FYZIKA. 6. 9. ročník Charakteristika předmětu. Obsahové, organizační a časové vymezení. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků FYZIKA 6. 9. ročník Charakteristika předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Fyzika je samostatně vyučována v 6., 7., 8., 9. ročníku po dvou hodinách týdně. Časová dotace byla posílena v 6. a 8.

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

FYZIKA II. Petr Praus 6. Přednáška elektrický proud

FYZIKA II. Petr Praus 6. Přednáška elektrický proud FYZIKA II Petr Praus 6. Přednáška elektrický proud Osnova přednášky Elektrický proud proudová hustota Elektrický odpor a Ohmův zákon měrná vodivost driftová rychlost Pohyblivost nosičů náboje teplotní

Více

Měření teploty dotykové teplotoměry

Měření teploty dotykové teplotoměry Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Měření fyzikálních a technických veličin

Více

Úvod. rovinný úhel např. ϕ radián rad prostorový úhel např. Ω steradián sr

Úvod. rovinný úhel např. ϕ radián rad prostorový úhel např. Ω steradián sr Úvod Fyzikální veličina je jakákoliv objektivní vlastnost hmoty, jejíž hodnotu lze změřit nebo spočítat. Fyzikálním veličinám přiřazujeme určitou hodnotu (velikost). Hodnota dané veličiny je udávána prostřednictvím

Více

FYZIKA. Newtonovy zákony. 7. ročník

FYZIKA. Newtonovy zákony. 7. ročník FYZIKA Newtonovy zákony 7. ročník říjen 2013 Autor: Mgr. Dana Kaprálová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443 Projekt

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 20. 3. 2013 Pořadové číslo 15 1 Energie v přírodě Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

Změna skupenství, Tání a tuhnutí, Sublimace a desublimace Vypařování a kapalnění Sytá pára, Fázový diagram, Vodní pára

Změna skupenství, Tání a tuhnutí, Sublimace a desublimace Vypařování a kapalnění Sytá pára, Fázový diagram, Vodní pára Zěny skupenství átek Zěna skupenství, Tání a tuhnutí, Subiace a desubiace Vypařování a kapanění Sytá pára, Fázový diagra, Vodní pára Zěna skupenství = fyzikání děj, při které se ění skupenství átky Skupenství

Více

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Fe 3+ Fe 3+ Fe 3+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ 2) Vyber správné o rtuti:

Více

DYNAMIKA - Dobový a dráhový účinek

DYNAMIKA - Dobový a dráhový účinek Název projektu: Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemeslech Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Příjemce: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara Plzeň, Klatovská 109 Tento projekt

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Termika (Fyzika zajímavě) Pachner Úvodní obrazovka Obsah učebnice (vlevo) Seznamy a přehledy (tlačítka dole) Teorie Zajímavosti Osobnosti Úlohy Pokusy Pojmy Animace Lišta s nástroji (vpravo nahoře) Poznámky

Více

Člověk a energie domácí projekt pro 2. ročník

Člověk a energie domácí projekt pro 2. ročník Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Člověk a energie domácí projekt pro 2. ročník Člověk a energie domácí projekt pro

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Projekt: Registrační číslo projektu: Každý máme

Více

Mineralogický systém skupina I - prvky

Mineralogický systém skupina I - prvky Mineralogický systém skupina I - prvky Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 11. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými nerosty, které

Více

14. ELEKTRICKÉ TEPLO. Doc. Ing. Stanislav Kocman, Ph.D. 2. 2. 2009, Ostrava

14. ELEKTRICKÉ TEPLO. Doc. Ing. Stanislav Kocman, Ph.D. 2. 2. 2009, Ostrava 14. ELEKTRICKÉ TEPLO Doc. Ing. Stanislav Kocman, Ph.D. 2. 2. 2009, Ostrava Stýskala, 2002 Osnova přednp ednášky Úvod, výhody, zdroje Elektrické odporové a obloukové pece Indukční a dielektrický ohřev Elektrický

Více

Název: Měření příkonu spotřebičů, výpočet účinnosti, hledání energetických úspor v domácnosti

Název: Měření příkonu spotřebičů, výpočet účinnosti, hledání energetických úspor v domácnosti Název: Měření příkonu spotřebičů výpočet účinnosti hledání energetických úspor v domácnosti Autor: Mgr. Petr Majer Název školy: Gymnázium Jana Nerudy škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy)

Více

Žák : rozliší na příkladech těleso a látku a dovede uvést příklady látek a těles

Žák : rozliší na příkladech těleso a látku a dovede uvést příklady látek a těles 6.ročník Výstupy Žák : rozliší na příkladech těleso a látku a dovede uvést příklady látek a těles určí, zda je daná látka plynná, kapalná či pevná, a popíše rozdíl ve vlastnostech správně používá pojem

Více

Tabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta

Tabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika Ročník: I.ročník - kvinta Fyzikální veličiny a jejich měření Fyzikální veličiny a jejich měření Soustava fyzikálních veličin a jednotek

Více

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B)

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) Hmotnostní jednotka: Atomová relativní hmotnost: Molekulová relativní hmotnost: Molární hmotnost: Hmotnost u = 1,66057.10-27 kg X) Ar(X) = m u Y) Mr(Y) = m u Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) m M(Y) = ; [g/mol] n M(Y)

Více

1.4. Práce, energie, výkon

1.4. Práce, energie, výkon 1.4. Práce, energie, výkon 1. Vysvětlit pojem dráhový účinek síly, znát obecný vztah pro výpočet práce.. Vědět, že výkon je veličina vyjadřující jak rychle se práce koná. 3. Umět vyjádřit práci z výkonu

Více

Základní pojmy a jednotky

Základní pojmy a jednotky Základní pojmy a jednotky Tlak: p = F S [N. m 2 ] [kg. m. s 2. m 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (1) Hydrostatický tlak: p = h. ρ. g [m. kg. m 3. m. s 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (2) Převody jednotek tlaku: Bar

Více

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109. Josef Gruber MECHANIKA IV

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109. Josef Gruber MECHANIKA IV STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109 Josef Gruber MECHANIKA IV DYNAMIKA PRACOVNÍ SEŠIT Vytvořeno v rámci Operačního programu Vzdělávání pro

Více

NÁVOD K OBSLUZE A INSTALACI

NÁVOD K OBSLUZE A INSTALACI NÁVOD K OBSLUZE A INSTALACI Zásobník teplé vody pro tepelné čerpadlo NIBE SPLIT NADO 500/25 v10 (HEV 500 D) Družstevní závody Dražice - strojírna s.r.o. Dražice 69, 294 71 Benátky nad Jizerou tel.: +420

Více

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Obecná a anorganická chemie RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně část III. - 23. 3. 2013 Hmotnostní koncentrace udává se jako

Více

PROUDĚNÍ KAPALIN A PLYNŮ, BERNOULLIHO ROVNICE, REÁLNÁ TEKUTINA

PROUDĚNÍ KAPALIN A PLYNŮ, BERNOULLIHO ROVNICE, REÁLNÁ TEKUTINA Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Vladislav Válek MGV_F_SS_1S2_D16_Z_MECH_Proudeni_kapalin_bernoulliho_ rovnice_realna_kapalina_aerodynamika_kridlo_pl

Více

Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454

Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454 Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka íé= Zpracováno v rámci OP VK - EU peníze školám Jednička ve vzdělávání CZ.1.07/1..00/1.79 Název DUM: Hydrostatický tlak

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Chemie Obsah předmětu Chemie je zaměřen na praktické využití poznatků o chemických látkách, na znalost a dodržování

Více