II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO"

Transkript

1 II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO 2.1 Vnitřní energie tělesa a) celková energie (termodynamické) soustavy E tvořena kinetickou energií E k jejího makroskopického pohybu jako celku potenciální energií E p vyplývající ze vzájemného silového působení těles vnitřní energií U E = E k + E p + U = E m + U celk. mech. en. E m b) vnitřní energie soustavy U součet celkové kinetické en. U k pohybujících se částic (atomů, molekul, iontů) a celkové potenciální energie U p vzájemné polohy těchto částic U = U k + U p (vnitřní energii elektronů a jader při dějích molekulové fyziky většinou neuvaž., je konst.) c) změny vnitřní energie lze dosáhnout 2 způsoby (i současně): konáním práce (tření, stlačení plynu) tepelnou výměnou (ohřev, ochlazení) 2.2 Změna vnitřní energie při konání práce a) vnitřní energii lze změnit konáním práce př. tření dvou těles částice ležící na styčných plochách se vzájemnými nárazy více rozkmitají a předávají pak část své energie dalším částicím u obou těles roste jejich teplota i jejich vnitřní energie další příklady: vznik ohně třením, prudké míchání kapaliny (např. v mixéru), mletí různých látek (např. zrnek kávy), stlačení nebo rozpínání plynu v tepelně izolované nádobě (př. stlačování plynu kompresorem), ohýbání drátu, obrábění kovů, tření čepu v ložisku, nepružný náraz tělesa na podložku povrch letadel (letících nadzvukovou rychlostí), raketoplánů, meteory, se odporem zemské atmosféry zahřívá na teplotu i několik set C b) práci mohou konat tělesa působící na (termodynamickou) soustavu př. těleso pohybující se rychlostí v 1 po podložce (např. ledu) zastaví na dráze s působením třecí síly F t F t vykoná práci W = F t s, která se rovná úbytku E k tělesa, ale o stejnou hodnotu vzroste vnitřní energie soustavy těleso + podložka (led), což se projeví zvýšením teploty z t 1 na t 2 U = E k = W W > 0 W = F t s = E k = 1 2 mv 1 2 = U U > 0 vnitřní energie se zvýší

2 př. pružina působící na pohyblivý píst silou F a stlačující plyn ve válci pružina vykoná práci W = F s, která se rovná úbytku E p potenciální energie pružnosti o stejnou hodnotu vzroste vnitřní energie U vzroste teplota (částice plynu po odrazu na pohyblivý píst mají větší v změna U k a menší vzdálenosti změna U p ) U = E p = W W > 0 U > 0 vnitřní energie se zvýší c) práci může konat i soustava př. při expanzi plyn ve válci s pohyblivým pístem posune silou F píst po určité dráze plyn koná práci W a jeho vnitřní energie se sníží W < 0 U < 0 vnitřní energie se sníží změny U plynu nebo páry lze využít ke konání mechanické práce (tepelné motory) d) zobecnění zákona zachování energie Při dějích probíhajících v izolované soustavě (nedochází k výměně energie s okolím) těles zůstává součet kinetické, potenciální a vnitřní energie konstantní. E = E k + E p + U e) příklady 1 Těleso o m = 1 kg klouže po nakloněné rovině délky l = 2,1 m, která s vodorovnou rovinou svírá úhel = 30. Rychlost na konci nakloněné roviny je v = 4,1 m s 1. Třením se nakloněná rovina a těleso zahřívají. Určete přírůstek vnitřní energie soustavy nakloněná rovina a těleso, která (g = 9,8 m s 2 ). [ U 1,9 J] 2 Těleso o hmotnosti m = 2,0 kg padá z výšky h = 15 m do písku. Určete, jak se změní vnitřní energie tělesa a písku. [ U 290 J] 3 Auto o hmotnosti 900 kg jedoucí po vodorovné silnici rychlostí 80 km/h náhle zabrzdí. Jak se změní po zastavení auta vnitřní energie jeho pneumatik, brzdových disků a vnitřní energie vozovky? [vzroste o 0,22 MJ]

3 4 Tenisový míček o hmotnosti 56 g, který padal volným pádem z výšky 1,0 m, vyskočil po odrazu od podložky do výšky 0,60 m. Určete při tomto ději celkovou změnu vnitřní energie míčku a podložky. Tíhové zrychlení g = 9,8 m s 2. [vzroste o 0,22 J] 5 Těleso o hmotnosti 250 kg bylo vyzvednuto pevnou kladkou rovnoměrným pohybem do výšky 5,0 m silou 2,7 kn. Určete, jak velká část energie se při tomto ději přemění v místech tření v energii vnitřní (g = 9,8 m s 2 ). [vzroste o 1,25 kj] 2.3 Změna vnitřní energie tepelnou výměnou, teplo a) vnitřní energii tělesa lze změnit také uvedením tělesa do tepelného kontaktu s tělesem o jiné teplotě tzv. tepelnou výměnou př. ponoříme-li do teplé vody studenější těleso (před., že tvoří tepelně izolovanou soustavu) teplota tělesa vzroste, teplota vody klesne po určité době nastane rovnovážný stav teploty se vyrovnají mezi tělesy došlo k tepelné výměně b) tepelná výměna děj, při kterém částice teplejšího tělesa narážejí na částice studenějšího tělesa a předávají jim část své energie např. ohřívání jídla, ochlazování potravin, tání ledu, tavení kovů v pecích, probíhá i mezi 2 částmi téhož tělesa s různou teplotou tzv. vedení tepla nebo mezi 2 tělesy, která se vzájemně nedotýkají tzv. tepelné záření (viz čl. Přenos vnitřní en.) c) teplo Q fyzikální veličina (dějová vztahujeme vždy k určitému ději) určeno energií, kterou při tepelné výměně odevzdá teplejší těleso studenějšímu Q = U = U 2 U 1 [Q] = J (joule) jestliže těleso o hmotnosti m přijme teplo Q (a nenastane změna skupenství), zvýší se jeho teplota o t ( T) d) zákon zachování energie Při tepelné výměně je celková vnitřní energie izolované soustavy konstantní. př. ponoříme-li v tepelně izolované soustavě do teplejší vody studenější těleso úbytek U 1 teplejší vody je roven přírůstku U 2 studenějšího tělesa U 1 = U 2 = Q

4 e) tepelná kapacita C fyz. vel., charakterizuje těleso číselně rovna teplu, které je třeba dodat tělesu, aby se jeho teplota zvýšila o 1 C (1 K) C = Q příp. C = Q t T [C] = J K 1 f) měrná tepelná kapacita c fyz. vel. číselně rovna teplu, které je třeba dodat tělesu o hmotnosti 1 kg, aby se jeho teplota zvýšila o 1 C (1 K) c = C m = Q příp. c = Q m t m T [c] = J kg 1 K 1 pro různé látky a různá skupenství různé hodnoty (mění se i s teplotou látky s klesající teplotou klesá, u plynů i na tlaku) některé v MFCh tabulkách c c Prvek J kg 1 K 1 Kapalina J kg 1 K 1 olovo 129 rtuť 1020 měď 383 benzín železo 452 glycerol křemík 703 voda hliník 896 (H 2 O velké) g) výpočet tepla Q teplo potřebné k ohřátí m kg chemicky stejnorodého tělesa z teploty t 1 na t 2, tj. o t Q = cm t = cm(t 2 t 1 ) h) příklady 1 Jakou tepelnou kapacitu má hliníková nádoba kalorimetru o hmotnosti 50 g? Měrná tepelná kapacita hliníku je 896 J kg 1 K 1. [45 J K 1 ] 2 Jaké teplo je zapotřebí k zahřátí zinkového tělesa o objemu 20 dm 3 z teploty 25 C na teplotu 150 C? Jaká je tepelná kapacita tohoto tělesa, je-li hustota zinku kg m 3 a měrná tepelná kapacita je 385 J kg 1 K 1? [6,9 MJ, 55 J K 1 ]

5 3 V pračce se ohřívá 15 l vody z 20 C na 90 C. Jaké teplo přijme? Jak dlouho trvá ohřívání, je-li příkon topného tělesa 2 kw a účinnost 90 % (c H2 O = J kg 1 K 1 )? [ asi 41 min] 4 O kolik se zvýší teplota vody v Niagarských vodopádech padající z výšky 60 m, jestliže se celá kinetická energie vody změní ve vnitřní energii (c H2 O = J kg 1 K 1 )? [asi 0,1 C] 5 V kotli o tepelné kapacitě C = J K 1 je 50 l vody 20 C teplé. Jaké teplo bude zapotřebí k ohřátí vody na 70 C (c H2 O = J kg 1 K 1 )? [10,6 MJ] 6 Železné těleso padalo z výšky 45 m a dopadlo rychlostí 25 m s 1. Určete změnu teploty vlivem odporu vzduchu (c Fe = 452 J kg 1 K 1 ). [0,3 C] 7 Olověná střela o m = 20 g a rychlosti v 1 = 400 m s 1 proletěla prknem a její rychlost klesla na v 2 = 100 m s 1, c Pb 130 J kg 1 K 1. Určete přírůstek její teploty, jestliže změnu vnitřní energie prací neuvažujeme. [577 C]

6 2.4 Kalorimetrická rovnice a) kalorimetrická rovnice vyjadřuje zákon zachování při tepelné výměně neuvažujeme tepelnou výměnu mezi tělesem a nádobou (nepočítá s ohřevem nádoby) př. zahřáté těleso teploty t 1, hmotnosti m 1 a měrné tepelné kapacity c 1 vložíme do tepelně izolované nádoby s kapalinou teploty t 2 (t 2 < t 1 ), hmotnosti m 2 a měrné tepelné kapacity c 2 soustava přejde do rovnovážného stavu o teplotě t (t 1 > t > t 2 ) ze z. z. en. plyne, že úbytek vnitřní energie tělesa se rovná přírůstku vnitřní energie kapaliny teplo odevzdané = teplo přijaté Q 1 = Q 2 c 1 m 1 (t 1 t) = c 2 m 2 (t t 2 ) neúplná kalorimetrická rovnice! neučíme se nazpaměť, vždy pro daný případ odvozujeme (jiné značení jiný tvar) uvažujeme tepelnou výměnu i mezi tělesem a nádobou (kalorimetrem) teplo odevzdané tělesem = teplo přijaté kapalinou a nádobou tepelné kapacity C c 1 m 1 (t 1 t) = c 2 m 2 (t t 2 ) + C(t t 2 ) c 1 m 1 (t 1 t) = c 2 m 2 (t t 2 ) + C(t t 2 ) úplná kalorimetrická rovnice c 1 m 1 (t 1 t) = (c 2 m 2 + C)(t t 2 ) b) příklady 1 Hliníkový předmět o hmotnosti 0,80 kg a teplotě 250 C byl vložen do vody o hmotnosti 1,5 kg a teplotě 15 C. Jaká je teplota soustavy po dosažení rovnovážného stavu, jestliže uvažujeme, že tepelná výměna nastala jen mezi hliníkovým předmětem a vodou? (c Al = 896 J kg 1 K 1, c H2 O = J kg 1 K 1 ) [39 C]

7 2 V kalorimetru tepelné kapacity C k = 0,10 kj K 1 je voda o hmotnosti m 1 = 0,47 kg a teploty 14 C. Vložíme-li do kalorimetru mosazné těleso o hmotnosti m 2 = 0,40 kg teploty 100 C, ustálí se v něm teplota 20 C. Určete měrnou tepelnou kapacitu mosazi. [387 J kg 1 K 1 ] 3 Ocelový předmět o hmotnosti 0,50 kg byl vložen do vody o objemu 2,0 l a teplotě 15 C. Jakou měl teplotu ocelový předmět, jestliže výsledná teplota soustavy po dosažení rovnovážného stavu je 28 C (uvaž. jen tep. výměnu mezi předmětem a vodou, c Fe = 452 J kg 1 K 1, c H2 O = J kg 1 K 1 ) [asi 510 C] 4 Do kalorimetru o tepelné kapacitě 63 J K 1 s olejem o hmotnosti 250 g a teplotě 12 C ponoříme měděný váleček o hmotnosti 500 g a teplotě 100 C. Výsledná teplota soustavy po dosažení rovnovážného stavu je 33 C. Určete měrnou tepelnou kapacitu použitého oleje. (c Cu = 383 J kg 1 K 1 ) [2,2 kj kg 1 K 1 ]

8 5 Do vody o hmotnosti 6,7 g ponoříme teploměr o tepelné kapacitě 2,0 J K 1. Před ponořením ukazoval teplotu 17,8 C, po dosažení rovnovážného stavu 32,4 C. Jaká byla teplota vody před měřením? (uvaž. jen tep. výměnu mezi teploměrem a vodou, c H2 O = J kg 1 K 1 ) [33,4 C] 2.5 První termodynamický zákon a) v běžném životě dochází ke změně vnitřní energie současně konáním práce i tepelnou výměnou (zatím jsme uvažovali jen děje, při kterých dochází ke změně vnitřní energie buď konáním práce, nebo tepelnou výměnou) př. plyn stlačujeme pístem a současně zahříváme stykem s teplejším tělesem vnitřní energie se zvětší o hodnotu U = W + Q (W je práce vykonaná stlačenou pružinou, Q je teplo odevzdané teplejším tělesem) b) první termodynamický zákon Přírůstek vnitřní energie soustavy U se rovná součtu práce W vykonané okolními tělesy působícími na soustavu silami a tepla Q odevzdaného okolními tělesy soustavě. U = W + Q c) dohoda pokud soustava přijímá energii od okolních těles práce vykonaná okolními tělesy W > 0 a teplo přijaté soustavou Q > 0 soustava odevzdává energii okolním tělesům práce vykonaná okolními tělesy W < 0 a teplo odevzdané soustavou Q < 0 soustava zvětšuje vnitřní energii U > 0, zmenšuje U < 0 d) zvláštní případy 1. termodynamického zákona je-li Q = 0 U = W tzv. adiabatický děj vnitřní energie se mění jen konáním práce, neprobíhá tepelná výměna mezi soustavou a okolím (Q = 0) je-li W = 0 U = Q vnitřní energie se mění jen tepelnou výměnou

9 e) jiné znění 1. termodynamického zákona označíme-li W práce, kterou vykonají okolní tělesa působící silou na soustavu po určité dráze W práce, kterou vykoná soustava tím, že působí na okolní tělesa stejně velkou silou opačného směru po stejné dráze W = W a dosadíme do 1. termodynamického zákona: U = W + Q Q = U + W Teplo Q dodané soustavě se rovná součtu přírůstku její vnitřní energie U a práce W, kterou vykoná soustava. (Jestliže soustava konáním práce odevzdává energii okolním tělesům, je W < 0 a W > 0) f) příklady 1 Při stlačení plynu teploty 20 C a hmotnosti 0,2 kg (c = J kg 1 K 1 ) byla vykonána práce 20 kj a do okolí uniklo teplo 5 kj. O kolik vzrostla teplota plynu? [o 75 C] 2 Je možné, aby plyn přijal teplo 2 kj a vykonal práci 2,5 kj? Napište pro tento děj první termodynamický zákon. Jak se změní při tomto ději teplota plynu? [ano, teplota se sníží] 3 Je možné, aby plyn předal studenějšímu tělesu teplo J a vykonal při tom práci J? Jak se změní při tomto ději vnitřní energie plynu a jeho teplota? [ano, U = J, teplota se sníží] 2.6 Přenos vnitřní energie a) přenos vnitřní energie z míst s vyšší teplotou do míst s nižší teplotou se uskutečňuje tepelnou výměnou: vedením, zářením prouděním b) tepelná výměna vedením (vedení tepla kondukce) přenos vnitřní energie mezi 2 částmi tělesa s rozdílnými teplotami (např. zahříváme-li kovovou tyč na jednom konci, zvyšuje se teplota i ostatních částí tyče, např. lžička v čaji)

10 různé látky mají různou tepelnou vodivost λ součinitel tepelné vodivosti (záv. i na teplotě, v MFChT při 20 C), [λ] = W m 1 K 1 (např. λ Cu = 395 W m 1 K 1, λ polystyren = 0,16 W m 1 K 1 ) největší: kovy (užití: el. vařič, pájka, parní kotle, chladící tělesa u chladničky, ) malý: voda (např. vodu lze u volné hladiny přivést k varu, u dna zůstává chladná) nejmenší: plyny (užití k tepelné izolaci: pórovité, sypké látky obsahují uvnitř vzduch, vrstva vzduchu mezi okny, textilie, suché dřevo, cihly, peří, skelná vata, polystyren, ) př. rovinnou deskou (např. zeď) tloušťky d s rozdílnými vnějšími teplotami t 1 a t 2 (t 1 > t 2 ) v ustáleném stavu projde plochou S za dobu teplo Q Q = λs t d τ c) tepelná výměna zářením (radiace, sálání) tepelná výměna mezi 2 tělesy s rozdílnými teplotami, bez vzájemného dotyku (není nutná zprostředkující látka) uskutečňuje se vyzařováním a pohlcováním elektromag. záření (záření vydává každé těleso) při vysílání záření se vnitřní energie tělesa zmenší o energii vyslaného tepelného záření při dopadu záření na těleso se část záření pohltí (způsobí zvýšení vnitřní energie tělesa), odrazí, část odrazí a část projde pohltivost a odrazivost záření u tělesa závisí především na jakosti povrchu a také na barvě povrchu (hrubý, matný a tmavý povrch pohlcuje více než hladký, lesklý a světlý) význam v praxi, např. bílé chladničky a mrazáky (aby se co nejvíce záření odrazilo), oblečení v létě a v zimě, d) přenos vnitřní energie prouděním (konvekce) přenos energie pohybující se látkou (usměrněným pohybem částic) chladnější kapalina (plyn) má větší hustotu klesá v tíhovém poli dolů a vytlačuje teplejší kapalinu (plyn) vzhůru (menší ρ) e) příklady 1 Předpokládejme, že kov a dřevo mají stejnou teplotu nižší než je teplota lidského těla (např. 10 C). Vysvětlete, proč se při dotyku zdá kov studenější než dřevo. Kov velká tepelná vodivost, dřevo velmi malá (používá se jako tepelný izolant). Tedy kov při dotyku z našeho těla rychle odvádí teplo (naše ruka se ochlazuje) a nám se pak zdá kov chladnější než dřevo, které teplo z naší ruky téměř neodvádí. 2 Jaké teplo projde za 24 hodiny čtyřmi bočními cihlovými stěnami o tloušťce 0,50 m domu o rozměrech 9 m 15 m a výšky 3,0 m (rozdílný únik okny a dveřmi neuvažujeme)? Teplota stěny uvnitř domu je 22 C, venkovní teplota stěny je 8 C, λ cihel = 0,50 W m 1 K 1. Kolik litrů vody by se tímto teplem ohřálo z 15 C na 45 C? [asi 3, J, l]

TÉMA: Molekulová fyzika a tepelné děje v plynech VNITŘNÍ ENERGIE TĚLESA

TÉMA: Molekulová fyzika a tepelné děje v plynech VNITŘNÍ ENERGIE TĚLESA U.. vnitřní energie tělesa ( termodynamické soustavy) je celková kinetická energie neuspořádaně se pohybujících částic tělesa ( molekul, atomů, iontů) a celková potenciální energie vzájemné polohy těchto

Více

Termika. Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději.

Termika. Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději. Termika Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději. 1. Vnitřní energie Brownův pohyb a difúze látek prokazují, že částice látek jsou v neustálém neuspořádaném pohybu. Proto mají kinetickou

Více

VNITŘNÍ ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika

VNITŘNÍ ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika VNITŘNÍ ENERGIE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika Zákon zachování energie Ze zákona zachování mechanické energie platí: Ek + Ep = konst. Ale: Vnitřní energie tělesa Každé těleso má

Více

Základní poznatky. Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo

Základní poznatky. Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo Molekulová fyzika a termika Základní poznatky Základní poznatky Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo Termika = část fyziky zabývající se studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících s teplotou

Více

Vnitřní energie, práce a teplo

Vnitřní energie, práce a teplo Vnitřní energie, práce a teplo Zákon zachování mechanické energie V izolované soustavě těles je v každém okamžiku úhrnná mechanická energie stálá. Mění se navzájem jen potenciální energie E p a kinetická

Více

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie TEPELNÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Vnitřní energie tělesa Každé těleso se skládá z látek. Látky se skládají z částic. neustálý neuspořádaný pohyb kinetická energie vzájemné působení

Více

Molekulová fyzika a termika:

Molekulová fyzika a termika: Molekulová fyzika a termika: 1. Měření teploty: 2. Délková roztažnost a Objemová roztažnost látek 3. Bimetal 4. Anomálie vody 5. Částicová stavba látek, vlastnosti látek 6. Atomová hmotnostní konstanta

Více

Teplo. Částicové složení látek

Teplo. Částicové složení látek Teplo Částicové složení látek Částicové složení látek látky jsou složeny z částic nepatrných rozměrů částice: atomy, molekuly, ionty částice se neustále neuspořádaně pohybují důkaz: difúze a Brownův pohyb

Více

Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika. Čas k řešení je 120 minut (6 minut na úlohu): snažte se nejprve rychle vyřešit ty nejsnazší úlohy,

Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika. Čas k řešení je 120 minut (6 minut na úlohu): snažte se nejprve rychle vyřešit ty nejsnazší úlohy, Státní bakalářská zkouška. 9. 05 Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika (test s řešením) Jméno: Pokyny k řešení testu: Ke každé úloze je správně pouze jedna odpověď. Čas k řešení je 0 minut (6

Více

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2006 2007

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2006 2007 TEST Z FYZIKY PRO PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY ČÍSLO FAST-F-2006-01 1. Převeďte 37 mm 3 na m 3. a) 37 10-9 m 3 b) 37 10-6 m 3 c) 37 10 9 m 3 d) 37 10 3 m 3 e) 37 10-3 m 3 2. Voda v řece proudí rychlostí 4 m/s. Kolmo

Více

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM 1. Jak závisí hodnota izobarického součinitele objemové roztažnosti ideálního plynu na teplotě a jak na tlaku? Odvoďte. 2. Jak závisí hodnota izochorického součinitele

Více

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. katedra fyziky F Y Z I K A I I

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. katedra fyziky F Y Z I K A I I UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ katedra fyziky F Y Z I K A I I Sbírka příkladů pro studijní obory DMML, TŘD, MMLS a AID prezenčního studia DFJP RNDr. Jan Z a j í c, CSc., 2006 VII.

Více

Tepelná výměna - proudění

Tepelná výměna - proudění Tepelná výměna - proudění Proč se při míchání horkého nápoje ve sklenici lžičkou nápoj rychleji ochladí - Při větrání místnosti (zejména v zimě) pozorujeme, že chladný vzduch se hromadí při zemi. Vysvětlete

Více

Fyzikální veličiny. Převádění jednotek

Fyzikální veličiny. Převádění jednotek Fyzikální veličiny Vlastnosti těles, které můžeme měřit nebo porovnávat nazýváme fyzikální veličiny. Značka fyzikální veličiny je písmeno, kterým se název fyzikální veličiny nahradí pro zjednodušení zápisu.

Více

ÚVODNÍ POJMY, VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

ÚVODNÍ POJMY, VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D08_Z_OPAK_T_Uvodni_pojmy_vnitrni_energie _prace_teplo_t Člověk a příroda Fyzika

Více

3. TEKUTINY A TERMIKA 3.1 TEKUTINY

3. TEKUTINY A TERMIKA 3.1 TEKUTINY 3. TEKUTINY A TERMIKA 3.1 TEKUTINY 3.1.1 TEKUTINY, TLAK, HYDROSTATICKÝ A ATMOSFÉRICKÝ TLAK, VZTLAKOVÁ SÍLA Tekutiny: kapaliny a plyny Statika kapalin a plynů = Hydrostatika a Aerostatika Tlak v tekutině

Více

1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou.

1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou. 1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou. Z hlediska použitelnosti kovů v technické praxi je obvyklé dělení

Více

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=

Více

V izolované soustavě nedochází k výměně tepla s okolím. Dokonalá izolovaná soustava neexistuje, nejvíce se jí blíží kalorimetr nebo termoska.

V izolované soustavě nedochází k výměně tepla s okolím. Dokonalá izolovaná soustava neexistuje, nejvíce se jí blíží kalorimetr nebo termoska. Teplo a vnitřní energie pracovní list Vnitřní energie Všechny tělesa se skládají z částic, které vykonávají neustálý a neuspořádaný pohyb a které na sebe navzájem silově působí. Částice uvnitř všech těles

Více

9. MĚŘENÍ TEPELNÉ VODIVOSTI

9. MĚŘENÍ TEPELNÉ VODIVOSTI Měřicí potřeby 9. MĚŘENÍ TEPELNÉ VODIVOSTI 1) střídavý zdroj s regulačním autotransformátorem 2) elektromagnetická míchačka 3) skleněná kádinka s olejem 4) zařízení k měření tepelné vodivosti se třemi

Více

CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO.

CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO. CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO. 01) Složení látek opakování učiva 6. ročníku: Všechny látky jsou složeny z částic nepatrných rozměrů (tj. atomy, molekuly,

Více

Termodynamická soustava Vnitřní energie a její změna První termodynamický zákon Řešení úloh Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

Termodynamická soustava Vnitřní energie a její změna První termodynamický zákon Řešení úloh Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. Vnitřní energie a její zěna erodynaická soustava Vnitřní energie a její zěna První terodynaický zákon Řešení úloh Prof. RNDr. Eanuel Svoboda, CSc. erodynaická soustava a její stav erodynaická soustava

Více

Vnitřní energie, práce a teplo

Vnitřní energie, práce a teplo Vnitřní energie, práce a teplo Míček upustíme z výšky na podlahu o Míček padá zvětšuje se, zmenšuje se. Celková mechanická energie se - o Míček se od země odrazí a stoupá vzhůru zvětšuje se, zmenšuje se.

Více

Pracovní list: Hustota 1

Pracovní list: Hustota 1 Pracovní list: Hustota 1 1. Doplň zápis: g kg 1 = cm 3 m 3 2. Napiš, jak se čte jednotka hustoty: g.. cm 3 kg m 3 3. Doplň značky a základní jednotky fyzikálních veličin. Napiš měřidla hmotnosti a objemu.

Více

měření teploty Molekulová fyzika a termika Teplotní délková roztažnost V praxi úlohy

měření teploty Molekulová fyzika a termika Teplotní délková roztažnost V praxi úlohy měření teploty Molekulová fyzika a termika rozdíl mezi stupnicí celsiovskou a termodynamickou př. str. 173 (nové vydání s. 172) teplo(to)měry roztažnost látek rtuťový, lihový, bimetalový vodivost polovodičů

Více

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček: Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie

Více

12. Termomechanika par, Clausius-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par

12. Termomechanika par, Clausius-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par 1/2 1. Určovací veličiny pracovní látky 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 3. Směsi plynů, měrné tepelné kapacity plynů 4. První termodynamický zákon 5. Základní vratné

Více

Demonstrujeme teplotní vodivost

Demonstrujeme teplotní vodivost Demonstrujeme teplotní vodivost JIŘÍ ERHART PETR DESENSKÝ Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická TU, Liberec Úvod Mezi dvěma místy s rozdílnou teplotou dochází k předávání tepla. Omezíme-li se pouze

Více

Tepelně vlhkostní mikroklima. Vlhkost v budovách

Tepelně vlhkostní mikroklima. Vlhkost v budovách Tepelně vlhkostní mikroklima Vlhkost v budovách Zdroje vodní páry stavební vlhkost - vodní pára vázaná v materiálech v důsledku mokrých technologických procesů (chemicky nebo fyzikálně vázaná) zemní vlhkost

Více

VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO

VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO Zákon zachování mechanické energie E celk. = = konst. Míček, který se odráží od země putuje do stále menší výšky, kam se část energie ztrácí? VNITŘNÍ ENERGIE TĚLESA Vnitřní

Více

Úlohy z fyziky 8. ROČNÍK

Úlohy z fyziky 8. ROČNÍK Úlohy z fyziky Úlohy jsou čerpány z publikace Tématické prověrky z učiva fyziky základní školy autorů Jiřího Bohuňka a Evy Hejnové s ilustracemi Martina Maška (vydavatelství Prometheus 2005), která odpovídá

Více

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K. Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 05_4_Mechanická práce a energie Ing. Jakub Ulmann 4 Mechanická práce a energie 4.1 Mechanická práce 4.2

Více

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední

Více

2.3 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou... 4. 2.4 Tlak ve vzduchu vyvolaný tíhovou silou... 5

2.3 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou... 4. 2.4 Tlak ve vzduchu vyvolaný tíhovou silou... 5 Obsah 1 Tekutiny 1 2 Tlak 2 2.1 Tlak v kapalině vyvolaný vnější silou.............. 3 2.2 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou............. 4 2.3 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou............. 4

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů

ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů Autor Číslo materiálu Mgr. Vladimír Hradecký 8_F_1_13 Datum vytvoření 2. 11. 2011 Druh učebního materiálu

Více

Mol. fyz. a termodynamika

Mol. fyz. a termodynamika Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli

Více

Variace. Mechanika kapalin

Variace. Mechanika kapalin Variace 1 Mechanika kapalin Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Pascalův zákon, mechanické vlastnosti

Více

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123MAIN tepelně-fyzikální parametry

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123MAIN tepelně-fyzikální parametry KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123MAIN tepelně-fyzikální parametry Vedení tepla v látkách: vedením (kondukcí) předání kinetické energie neuspořádaných tepelných pohybů. Přenos z míst vyšší

Více

Energetická náročnost budov

Energetická náročnost budov Energetická náročnost budov Energetická náročnost budov - právní rámec směrnice 2002/91/EC, o energetické náročnosti budov Prováděcí dokument představuje vyhláška 148/2007 Sb., o energetické náročnosti

Více

p V = n R T Při stlačování vkládáme do systému práci a tím se podle 1. věty termodynamické zvyšuje vnitřní energie systému U = q + w

p V = n R T Při stlačování vkládáme do systému práci a tím se podle 1. věty termodynamické zvyšuje vnitřní energie systému U = q + w 3. DOPRAVA PLYNŮ Ve výrobních procesech se často dopravují a zpracovávají plyny za tlaků odlišných od tlaku atmosférického. Podle poměru stlačení, tj. poměru tlaků před a po kompresi, jsou stroje na dopravu

Více

Mechanická práce a. Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie

Mechanická práce a. Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie Mechanická práce a energie Mechanická práce Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie Mechanická práce Mechanickou práci koná každé těleso,

Více

Úkol č. 1: Změřte měrnou tepelnou kapacitu kovového tělíska.

Úkol č. 1: Změřte měrnou tepelnou kapacitu kovového tělíska. Měření měrné tepelné kapacity pevných látek a kapalin Měření měrné tepelné kapacity pevných látek a kapalin Úkol č : Změřte měrnou tepelnou kapacitu kovového tělíska Pomůcky Směšovací kalorimetr s míchačkou

Více

[381 m/s] 12. Ocelovou součást o hmotnosti m z = 4 kg, měrném teple c z = 420 J/kgK, zahřátou na teplotu t z = 900 C ponoříme do olejové lázně o

[381 m/s] 12. Ocelovou součást o hmotnosti m z = 4 kg, měrném teple c z = 420 J/kgK, zahřátou na teplotu t z = 900 C ponoříme do olejové lázně o 3 - Termomechanika 1. Hustota vzduchu při tlaku p l = 0,2 MPa a teplotě t 1 = 27 C je ρ l = 2,354 kg/m 3. Jaká je jeho hustota ρ 0 při tlaku p 0 = 0,1MPa a teplotě t 0 = 0 C [1,29 kg/m 3 ] 2. Určete objem

Více

Termodynamika 1. UJOP Hostivař 2014

Termodynamika 1. UJOP Hostivař 2014 Termodynamika 1 UJOP Hostivař 2014 Termodynamika Zabývá se tepelnými ději obecně. Existují 3 termodynamické zákony: 1. Celkové množství energie (všech druhů) izolované soustavy zůstává zachováno. 2. Teplo

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky

Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 4. ročník šestiletého a 2. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA

Více

Termika termika - teplota, teplo a práce termodynamické zákony tepelná vodivost - tepelná kapacita skupenské teplo

Termika termika - teplota, teplo a práce termodynamické zákony tepelná vodivost - tepelná kapacita skupenské teplo Termika termika - teplota, teplo a práce termodynamické zákony tepelná vodivost - tepelná kapacita skupenské teplo teplo, teplota, práce, tepelná vodivost Teplo část vnitřní energie tělesa = součet kinetické

Více

1) Jakou práci vykonáme při vytahování hřebíku délky 6 cm, působíme-li na něj průměrnou silou 120 N?

1) Jakou práci vykonáme při vytahování hřebíku délky 6 cm, působíme-li na něj průměrnou silou 120 N? MECHANICKÁ PRÁCE 1) Jakou práci vykonáme při vytahování hřebíku délky 6 cm, působíme-li na něj průměrnou silou 120 N? l = s = 6 cm = 6 10 2 m F = 120 N W =? (J) W = F. s W = 6 10 2 120 = 7,2 W = 7,2 J

Více

T0 Teplo a jeho měření

T0 Teplo a jeho měření Teplo a jeho měření 1 Teplo 2 Kalorimetrie Kalorimetr 3 Tepelná kapacita 3.1 Měrná tepelná kapacita Měrná tepelná kapacita při stálém objemu a stálém tlaku Poměr měrných tepelných kapacit 3.2 Molární tepelná

Více

Změny délky s teplotou

Změny délky s teplotou Termika Teplota t Dokážeme vnímat horko a zimu. Veličinu, kterou zavádíme pro popis, nazýváme teplota teplotu (horko-chlad) však nerozlišíme zcela přesně (líh, mentol, chilli, kapalný dusík) měříme empiricky

Více

Termodynamika 2. UJOP Hostivař 2014

Termodynamika 2. UJOP Hostivař 2014 Termodynamika 2 UJOP Hostivař 2014 Skupenské teplo tání/tuhnutí je (celkové) teplo, které přijme pevná látka při přechodu na kapalinu během tání nebo naopak Značka Veličina Lt J Nedochází při něm ke změně

Více

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu Fázové přechody 5.6.5 Fáze Fázové rozhraní 5.6.6 Gibbsovo pravidlo fází 5.6.7 Fázový přechod Fázový přechod prvního druhu Fázový přechod druhého druhu 5.6.7.1 Clausiova-Clapeyronova rovnice 5.6.8 Skupenství

Více

Ing. Stanislav Jakoubek

Ing. Stanislav Jakoubek Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu III/--3-09 III/--3-0 III/--3- III/--3- III/--3-3 Název DUMu Měrná tepelná kapacita Kalorimetr, kalorimetrická rovnice Přenos vnitřní energie vedením Přenos vnitřní energie

Více

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_STEIV_FYZIKA1_11 Název materiálu: Teplo a teplota. Tematická oblast: Fyzika 1.ročník Anotace: Prezentace slouží k vysvětlení základních fyzikálních veličin tepla a teploty.

Více

KINETICKÁ TEORIE STAVBY LÁTEK

KINETICKÁ TEORIE STAVBY LÁTEK KINETICKÁ TEORIE STAVBY LÁTEK Látky kteréhokoliv skupenství se skládají z částic. Prostor, který těleso zaujímá, není částicemi beze zbytku vyplněn (diskrétní struktura látek). Rozměry částic jsou řádově

Více

7. Na těleso o hmotnosti 10 kg působí v jednom bodě dvě navzájem kolmé síly o velikostech 3 N a 4 N. Určete zrychlení tělesa. i.

7. Na těleso o hmotnosti 10 kg působí v jednom bodě dvě navzájem kolmé síly o velikostech 3 N a 4 N. Určete zrychlení tělesa. i. Newtonovy pohybové zákony 1. Síla 60 N uděluje tělesu zrychlení 0,8 m s-2. Jak velká síla udělí témuž tělesu zrychlení 2 m s-2? BI5147 150 N 2. Těleso o hmotnosti 200 g, které bylo na začátku v klidu,

Více

Úlohy z termiky pro fyzikální olympioniky

Úlohy z termiky pro fyzikální olympioniky Závěr Experimenty demonstrující tepelnou a teplotní vodivost látek jsou velmi efektní při výuce fyziky a často dávají obecně nečekané a překvapivé výsledky. Přehled běžně provozovaných demonstrací tepelné

Více

Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta aplikovaných věd

Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta aplikovaných věd Závislost odporu vodičů na teplotě František Skuhravý Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd datum měření: 4.4.2003 Úvod do problematiky Důležitou charakteristikou pevných látek je konduktivita

Více

Kalorimetrická rovnice

Kalorimetrická rovnice Kalorimetrická rovnice Kalorimetr je zařízení umožňující pokusně provádět tepelnou výměnu mezi tělesy a měřit potřebné tepelné veličiny skládá se ze dvou nádobek do sebe vložených mezi stěnami nádobek

Více

Teplotní roztažnost Přenos tepla Kinetická teorie plynů

Teplotní roztažnost Přenos tepla Kinetická teorie plynů Teplotní roztažnost Přenos tepla Kinetická teorie plynů Teplotní roztažnost pevných látek l a kapalin Teplotní délková roztažnost Teplotní objemová roztažnost a závislost hustoty na teplotě Objemová roztažnost

Více

R9.1 Molární hmotnost a molární objem

R9.1 Molární hmotnost a molární objem Fyzika pro střední školy I 73 R9 M O L E K U L O V Á F Y Z I K A A T E R M I K A R9.1 Molární hmotnost a molární objem V čl. 9.5 jsme zavedli látkové množství jako fyzikální veličinu, která charakterizuje

Více

Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: základní pojmy 1

Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: základní pojmy 1 Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: základní pojmy 1 Autor prezentace: Ing. Eva Václavíková VY_32_INOVACE_1201_základní_pojmy_1_pwp Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony

Více

5.8 Jak se změní velikost elektrické síly mezi dvěma bodovými náboji v případě, že jejich vzdálenost a) zdvojnásobíme, b) ztrojnásobíme?

5.8 Jak se změní velikost elektrické síly mezi dvěma bodovými náboji v případě, že jejich vzdálenost a) zdvojnásobíme, b) ztrojnásobíme? 5.1 Elektrické pole V úlohách této kapitoly dosazujte e = 1,602 10 19 C, k = 9 10 9 N m 2 C 2, ε 0 = 8,85 10 12 C 2 N 1 m 2. 5.6 Kolik elementárních nábojů odpovídá náboji 1 µc? 5.7 Novodurová tyč získala

Více

Ch - Stavba atomu, chemická vazba

Ch - Stavba atomu, chemická vazba Ch - Stavba atomu, chemická vazba Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Digitální učební materiál CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Výměna tepla může probíhat vedením (kondukcí), prouděním (konvekcí) nebo sáláním (zářením).

Výměna tepla může probíhat vedením (kondukcí), prouděním (konvekcí) nebo sáláním (zářením). 10. VÝMĚNÍKY TEPLA Výměníky tepla jsou zařízení, ve kterých se jeden proud ohřívá a druhý ochlazuje sdílením tepla. Nezáleží přitom na konečném cíli operace, tj. zda chceme proud ochladit nebo ohřát, ani

Více

Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0948 III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT 1. Mechanika 1. 6. Energie 1 Autor: Jazyk: Aleš Trojánek čeština Datum vyhotovení:

Více

Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule

Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Práce a energie, tepelné jevy, elektrický proud, zvukové jevy Tercie 1+1 hodina týdně Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika

Více

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 21. 4. 2013 Název zpracovaného celku: STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK Pevné látky dělíme na látky: a) krystalické b) amorfní

Více

Elektrický náboj, Elektrické pole Elektrický potenciál a elektrické napětí Kapacita vodiče

Elektrický náboj, Elektrické pole Elektrický potenciál a elektrické napětí Kapacita vodiče Elektrické pole Elektrický náboj, Elektrické pole Elektrický potenciál a elektrické napětí Kapacita vodiče Elektrický náboj Elektrování těles: a) třením b) přímým dotykem jevy = elektrické příčinou - elektrický

Více

Koroze. Samovolně probíhající nevratný proces postupného narušování a znehodnocování materiálů chemickými a fyzikálněchemickými vlivy prostředí

Koroze. Samovolně probíhající nevratný proces postupného narušování a znehodnocování materiálů chemickými a fyzikálněchemickými vlivy prostředí Koroze Samovolně probíhající nevratný proces postupného narušování a znehodnocování materiálů chemickými a fyzikálněchemickými vlivy prostředí Korozní činitelé Vnitřní: čistota kovu chemické složení způsob

Více

PRÁCE, VÝKON, ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika

PRÁCE, VÝKON, ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika PRÁCE, VÝKON, ENERGIE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika Mechanická práce Závisí na velikosti síly, kterou působíme na těleso, a na dráze, po které těleso posuneme Pokud má síla stejný

Více

CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA A SMĚS

CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA A SMĚS CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA A SMĚS Látka = forma hmoty, která se skládá z velkého množství základních stavebních částic: atomů, iontů a... Látky se liší podle druhu částic, ze kterých se skládají. Druh částic

Více

Výstupy Učivo Průřezová témata

Výstupy Učivo Průřezová témata 5.2.8.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda PŘEDMĚT: Fyzika ROČNÍK: 6. Výstupy Učivo Průřezová témata -rozlišuje látku a těleso, dovede uvést příklady látek a těles

Více

Akumulace tepla do vody. Havlíčkův Brod

Akumulace tepla do vody. Havlíčkův Brod Akumulace tepla do vody Havlíčkův Brod Proč a kdy potřebujeme akumulovat energii? Období přebytku /možnosti výroby/ energie Přenos v čase Období nedostatku /potřeby/ energie Akumulace napomáhá srovnat

Více

(2) 2 b. (2) Řešení. 4. Platí: m = Ep

(2) 2 b. (2) Řešení. 4. Platí: m = Ep (1) 1. Zaveďte slovy fyzikální veličinu účinnost 2. Vyjádřete 1 Joule v základních jednotkách SI. 3. Těleso přemístíme do vzdálenosti 8,1 m, přičemž na ně působíme silou o velikosti 158 N. Jakou práci

Více

Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP. Termodynamika. Příklad 10

Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP. Termodynamika. Příklad 10 Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP Termodynamika Příklad 1 Stláčením ideálního plynu na 2/3 původního objemu vzrostl při stálé teplotě jeho tlak na 15 kpa.

Více

Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule a i-učebnice

Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule a i-učebnice Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Práce a energie, tepelné jevy, elektrický proud, zvukové jevy Tercie 1+1 hodina týdně Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ATOM, ELEKTRONOVÝ OBAL 1) Sestavte tabulku: a) Do prvního sloupce

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0304

CZ.1.07/1.5.00/34.0304 Technické materiály Základním materiálem používaným ve strojírenství jsou nejen kovy a jejich slitiny. Materiály v každé skupině mají z části společné, zčásti pro daný materiál specifické vlastnosti. Kovy,

Více

FYZIKA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

FYZIKA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň FYZIKA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Fyzika se vyučuje jako samostatný předmět v 6. ročníku 1 hodinu týdně a v 7. až 9. ročníku 2 hodiny

Více

9 FYZIKA. 9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu. 9.2 Vzdělávací obsah

9 FYZIKA. 9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu. 9.2 Vzdělávací obsah 9 FYZIKA 9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu je vytvořen na základě rozpracování oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání

Více

FYZIKA 2. ROČNÍK. ρ = 8,0 kg m, M m 29 10 3 kg mol 1 p =? Příklady

FYZIKA 2. ROČNÍK. ρ = 8,0 kg m, M m 29 10 3 kg mol 1 p =? Příklady Příklady 1. Jaký je tlak vzduchu v pneuatice nákladního autoobilu při teplotě C a hustotě 8, kg 3? Molární hotnost vzduchu M 9 1 3 kg ol 1. t C T 93 K -3 ρ 8, kg, M 9 1 3 kg ol 1 p? p R T R T ρ M V M 8,31

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ APLIKOVANÁ FYZIKA MODUL 4 PŘENOS TEPLA

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ APLIKOVANÁ FYZIKA MODUL 4 PŘENOS TEPLA VYSOKÉ UČENÍ ECHNICKÉ V BRNĚ FAKULA SAVEBNÍ PAVEL SCHAUER APLIKOVANÁ FYZIKA MODUL 4 PŘENOS EPLA SUDIJNÍ OPORY PRO SUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU SUDIA Recenzoval: Prof. RNDr. omáš Ficker, CSc.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Elektrický proud v kovech Odpor vodiče, Ohmův zákon Kirchhoffovy zákony, Spojování rezistorů Práce a výkon elektrického proudu

Elektrický proud v kovech Odpor vodiče, Ohmův zákon Kirchhoffovy zákony, Spojování rezistorů Práce a výkon elektrického proudu Elektrický proud Elektrický proud v kovech Odpor vodiče, Ohmův zákon Kirchhoffovy zákony, Spojování rezistorů Práce a výkon elektrického proudu Elektrický proud v kovech Elektrický proud = usměrněný pohyb

Více

Doprovodné otázky pro studenty, kvízy, úkoly aj.

Doprovodné otázky pro studenty, kvízy, úkoly aj. Doprovodné otázky pro studenty, kvízy, úkoly aj. Otázky: 1. Jak se projeví menší hustota ledu v porovnání s vodou při zamrzání vodních nádrží a toků? 2. Jaký jev se nazývá anomálie vody? 3. Vysvětlete

Více

Je-li poměr střední Ø pružiny k Ø drátu roven 5 10% od kroutícího momentu. Šroub zvedáku je při zvedání namáhán kombinací tlak, krut, případně vzpěr

Je-li poměr střední Ø pružiny k Ø drátu roven 5 10% od kroutícího momentu. Šroub zvedáku je při zvedání namáhán kombinací tlak, krut, případně vzpěr PRUŽINY Která pružina může být zatížena silou kolmou k ose vinutí zkrutná Výpočet tuhosti trojúhelníkové lisové pružiny k=f/y K čemu se používá šroubová zkrutná pružina kolíček na prádlo Lisová pružina

Více

Vnitřní energie pevné látky < Vnitřní energie kapaliny < Vnitřní energie plynu (nejmenší energie)

Vnitřní energie pevné látky < Vnitřní energie kapaliny < Vnitřní energie plynu (nejmenší energie) Změny skupenství Při změně tělesa z pevné látky na kapalinu nebo z kapaliny na plyn se jeho vnitřní energie zvyšuje musíme dodávat teplo (zahřívat). Při změně tělesa z plynu na kapalinu, nebo z kapaliny

Více

VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE

VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE 1 VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE Použití práškové metalurgie Prášková metalurgie umožňuje výrobu součástí z práškových směsí kovů navzájem neslévatelných (W-Cu, W-Ag), tj. v tekutém stavu nemísitelných nebo

Více

Informationen zu Promat 1000 C

Informationen zu Promat 1000 C Informationen zu Promat 1000 C 38 1 0 0 0 C Úspora energie snížením tepelného toku Kalciumsilikát, minerální vlákna a mikroporézní izolační desky firmy Promat zajistí výbornou tepelnou izolaci a úsporu

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í CHEMICKY ČISTÉ LÁTKY A SMĚSI Látka = forma hmoty, která se skládá z velkého množství základních částic: atomů, iontů a... 1. Přiřaďte látky: glukóza, sůl, vodík a helium k níže zobrazeným typům částic.

Více

Sorpční vývěvy. 1. Vývěvy využívající fyzikální adsorpce (kryogenní vývěvy)

Sorpční vývěvy. 1. Vývěvy využívající fyzikální adsorpce (kryogenní vývěvy) Sorpční vývěvy Využívají adsorpce, tedy vazby molekul na povrch pevných látek. Lze je rozdělit do dvou skupin:. vývěvy využívající fyzikální adsorpce. vývěvy využívající chemisorpce. Vývěvy využívající

Více

5.6. Člověk a jeho svět

5.6. Člověk a jeho svět 5.6. Člověk a jeho svět 5.6.1. Fyzika ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013 Charakteristika vyučujícího předmětu FYZIKA I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Fyzika vychází z obsahu vzdělávacího

Více

Dynamika hmotného bodu

Dynamika hmotného bodu Mechanika příklady pro samostudium Dynamika hmotného bodu Příklad 1: Určete konstantní sílu F, nutnou pro zrychlení automobilu o hmotnosti 1000 kg z klidu na rychlost 20 m/s během 10s. Dáno: m = 1000 kg,

Více

3.2. Elektrický proud v kovových vodičích

3.2. Elektrický proud v kovových vodičích 3.. Elektrický proud v kovových vodičích Kapitola 3.. byla bez výhrad věnována popisu elektrických nábojů v klidu, nyní se budeme zabývat pohybujícími se nabitými částicemi. 3... Základní pojmy Elektrický

Více

Úlohy pro samostatnou práci k Úvodu do fyziky pro kombinované studium

Úlohy pro samostatnou práci k Úvodu do fyziky pro kombinované studium Úlohy pro samostatnou práci k Úvodu do fyziky pro kombinované studium V řešení číslujte úlohy tak, jak jsou číslovány v zadání. U všech úloh uveďte stručné zdůvodnění. Vyřešené úlohy zašlete elektronicky

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 8. října 707, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální

Více

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ MOLEKULOVÁ FYZIKA 1

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ MOLEKULOVÁ FYZIKA 1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ MOLEKULOVÁ FYZIKA 1 Molekulové jevy v kapalinách ERIKA MECHLOVÁ OSTRAVA 2004 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií a českým státním rozpočtem Recenzent: Prof.

Více