Přehled výskytu sledovaných škodlivých organismů a poruch na území ČR v roce 2006

Transkript

1 Přehled výskytu sledovaných škodlivých organismů a poruch na území ČR v roce 2006 Monitored Harmful Organisms and Disorders of Cultivated Plants Occurring in the Czech Republic in 2006 Übersicht der in der Tschechischen Republik im Jahr 2006 aufgetretenen und monitierten Krankheiten und Schädlinge der Kulturpflanzen Státní rostlinolékařská správa Praha Vydala Státní rostlinolékařská správa Praha 2007

2 Přehled výskytu sledovaných škodlivých organismů a poruch na území ČR v roce 2006 Monitored Harmful Organisms and Disorders of Cultivated Plants Occurring in the Czech Republic in 2006 Übersicht der in der Tschechischen Republik im Jahr 2006 aufgetretenen und monitierten Krankheiten und Schädlinge der Kulturpflanzen XXX Státní rostlinolékařská správa Praha Vydala Státní rostlinolékařská správa Praha 2007 Jakékoli přetiskování statí, a to i částečné, je možné jen se souhlasem vydavatele. 2

3 Obsah: ÚVOD... 4 ČÁST I HODNOCENÍ KLIMATICKÝCH POMĚRŮ (TABULKA, TEXT) ) TABULKA MĚSÍČNÍCH A TÝDENNÍCH CHARAKTERISTIK (2006) ) STRUČNÉ ZHODNOCENÍ POČASÍ... 6 ČÁST II... 8 PŘEHLED VÝSKYTU SLEDOVANÝCH ŠKODLIVÝCH ORGANISMŮ A PORUCH... 8 OBILNINY... 8 KUKUŘICE LUSKOVINY OLEJNINY LEN KMÍN OKOPANINY CHMEL VÍCELETÉ PÍCNINY, TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY (TTP) ZELENINA BRUKVOVITÁ ZELENINA PLODOVÁ ZELENINA LISTOVÁ ZELENINA CIBULOVÁ ZELENINA KOŘENOVÁ ZELENINA OVOCNÉ A SKOŘÁPKATÉ DŘEVINY DROBNÉ OVOCE JAHODNÍK RÉVA VINNÁ OŘEŠÁK KRÁLOVSKÝ (VLAŠSKÝ) OSTATNÍ ČÁST III VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ VYBRANÝCH ŠKODLIVÝCH ORGANISMŮ NA POZOROVACÍCH BODECH, MAPY POZOROVACÍCH BODŮ Autoři: Ing. Jana Holmanová, CSc. Ing. Petr Kroutil, Ph.D. Ing. Regina Tesařová 3

4 ÚVOD Státní rostlinolékařská správa (SRS) vydává Přehled výskytu sledovaných škodlivých organismů a poruch rostlin na území ČR za rok Přehled obsahuje evidenci výskytu vybraných škodlivých organismů v textové a mapové formě a charakteristiku meteorologických podmínek pro jejich výskyt. Podklady k evidenci výskytu škodlivých organismů a poruch získaly obvodní oddělení a oblastní odbory Státní rostlinolékařské správy pozorováním v terénu na pozorovacích bodech i mimo ně podle závazných metodik prognózy, signalizace a evidence. Výsledky pozorování následně zpracovali specialisté oblastních odborů a odboru ochrany proti škodlivým organismům. Charakteristika meteorologických podmínek pro výskyt škodlivých organismů a poruch je předložena ve formě tabulkového přehledu měsíčních a týdenních charakteristik roku 2006 a stručného hodnocení přehledu počasí podle Měsíčních přehledů ČHMÚ v Praze. Vydavatel děkuje všem, kteří se podíleli na zajišťování podkladů, jejich zpracování a vydání Přehledu. ODBOR OCHRANY PROTI ŠKODLIVÝM ORGANISMŮM STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SRÁVA 4

5 ČÁST I. Hodnocení klimatických poměrů (tabulka, text) 1) Tabulka měsíčních a týdenních charakteristik (2006) (Výpis z Agrometeorologického zpravodaje ČHMÚ) Období Čechy Teplota ( C) Srážky (mm) - úhrn Sluneční svit (h) Morava a Slezsko Čechy Morava a Slezsko Čechy Morava a Slezsko C odch C odch mm %N mm %N hod. %N hod. %N leden -5,6-3,1-6,5-3,9 26,0 62,0 38,0 106,0 72, ,0 177 únor -2,8-1,5-3,4-2,2 38,0 102,0 43,0 120,0 75, ,0 106 březen 0,5-2,1 0,4-2,4 65,0 159,0 65,0 186,0 101,0 94,0 100,0 89, ,5 2,9 8,7 2,6 26,0 221,0 34,0 344,0 26,0 95,0 26,0 91, ,8-1,7 6,0-1,3 7,0 72,0 9,0 93,0 39, , ,0-0,5 7,4 0,2 25,0 238,0 15,0 149,0 15,0 44,0 20,0 56, ,9 2,7 12,2 3,6 8,0 74,0 4,0 43,0 47, , ,8 2,5 12,4 3,3 23,0 171,0 49,0 388,0 36, , ,7 2,0 12,4 1,0 1,0 6,0 8,0 64,0 70, , ,9 2,2 14,2 1,9 5,0 30,0 9,0 51,0 62, , ,2 1,0 15,3 1,3 26,0 167,0 22,0 131,0 34,0 71,0 39,0 77, ,0 0,2 14,5 1,0 46,0 267,0 27,0 125,0 35,0 81,0 31,0 70, ,3-4,5 10,3-4,0 22,0 120,0 36,0 185,0 23,0 49,0 13,0 27, ,7-2,4 12,9-2,8 2,0 11,0 8,0 36,0 54, , ,2 4,9 19,8 4,0 9,0 46,0 5,0 22,0 84, , ,7 5,6 22,4 5,8 22,0 112,0 11,0 52,0 67, , ,7 2,1 20,3 3,1 40,0, 219,0 43,0 202,0 48,0 97,0 37,0 74, ,0 4,3 21,0 3,8 11,0 72,0 8,0 49,0 78, , ,9 3,7 21,3 3,6 8,0 51,0 9,0 50,0 71, , ,9 6,0 23,5 5,9 4,0 16,0 0,4 2,0 85, , ,1 5,6 24,0 6,1 10,0 57,0 9,0 49,0 62, , ,8-1,2 17,2-1,0 64,0 333,0 54,0 291,0 21,0 41,0 17,0 35, ,0-2,3 15,7-2,4 30,0 138,0 50,0 260,0 25,0 54,0 27,0 54, ,2 0,2 18,8 1,2 10,0 65,0 5,0 33,0 45,0 91,0 57, ,9-0,5 15,6-0,4 23,0 127,0 18,0 92,0 35,0 90,0 41,0 96, ,2-0,8 14,7-1,0 27,0 198,0 20,0 145,0 20,0 49,0 24,0 60, ,9 1,6 16,1 1,0 2,0 13,0 8,0 66,0 60, , ,0 3,6 17,0 3,1 0,2 2,0 1,0 4,0 65, , ,0 2,4 15,4 2,2 9,0 79,0 6,0 51,0 54, , ,9 3,7 15,3 3,7 8,0 66,0 4,0 31,0 35, ,0 125 říjen 10,2 2,1 10,8 2,1 41,0 89,0 20,0 45,0 137, ,0 143 listopad 5,8 2,9 6,2 3,1 48,0 96,0 53,0 113,0 50, ,0 85,0 prosinec 2,5 2,6 2,6 2,9 30,0 56,0 24,0 56,0 52, ,

6 2) Stručné zhodnocení počasí Leden 2006 byl v České republice výrazně teplotně podnormální s průměrnou měsíční teplotou -6,0 C, tj. -3,4 C pod normálem. Průměrný úhrn srážek byl 31 mm (78 % normálu). Nejvíce srážek spadlo na Churáňově 92,6 mm, nejméně ve Smolnici na Ústecku 7,2 mm. Na konci měsíce měla nejvíce sněhu Lysá hora (222 cm). Sluneční svit byl nadprůměrný s průměrnou dobou svitu 76 h, která odpovídá 185 % normálu. Únor byl teplotně slabě podnormální. Průměrná měsíční teplota byla -3 C (s odchylkou od normálu -1,8 C). Průměrný úhrn srážek dosáhl v únoru 40 mm (112 % normálu). Nejvyšší denní úhrny srážek byly naměřeny 8.2. zejména v horských oblastech (37 mm Souš a 35 mm Mariánské Lázně vodárna). Sluneční svit byl v únoru normální, celkem 74 h (117 % normálu). Březen byl teplotně rovněž podnormální s průměrnou teplotou +0,4 C, tj. s odchylkou -2,2 C pod normálem. Průměrný úhrn srážek byl 65 mm (167 % normálu), nejvyšší denní úhrn srážek 43,3 mm byl naměřen v Morávce. Na konci měsíce nejvíce sněhu leželo na Lysé hoře (164 cm), na Labské boudě leželo 145 cm sněhu, na Šeráku 134 cm. V dubnu dosáhla průměrná teplota v ČR +8,6 C (s odchylkou od normálu +1,1 C). Úhrn srážek byl nadprůměrný. Nejvíce srážek spadlo na Moravě a ve Slezsku (v průměru 20,7 mm). Extrémní množství srážek v tento den spadlo ve Strání (45 mm). Na konci dubna ležel sníh pouze na hřebenech hor (od 10 do 60 cm), jen Labská bouda měla ještě 85 cm sněhu. Sluneční svit byl většinou v rámci normálu s průměrnou dobou svitu 158 h (104 % normálu). Nejvíce slunečního svitu zaznamenali na Moravě a ve Slezsku. Naopak nejméně svitu měly jižní, jihozápadní a severozápadní Čechy. V květnu byly teploty nadnormální, pohybovaly se okolo +12,7 C s odchylkou +0,7 C. Srážkově byl květen na území ČR normální s průměrným úhrnem srážek 89 mm (120 % normálu). Nejvyšší měsíční úhrn srážek měly Mariánské Lázně vodárna (179 mm), nejnižší Broumov (31 mm). Maximální výška sněhové pokrývky na počátku měsíce byla 112 cm na Velkém Javoru, na konci května ležela pouze nesouvislá sněhová pokrývka na hřebenech Šumavy a Krkonoš. Sluneční svit byl v ČR normální. Nejdelší doba slunečního svitu byla zaznamenána v Mokošíně (307,5 hod.), nejkratší v Mariánských Lázních vodárně (149,5 hod.). Červen byl teplotně celkově mírně nadnormální s průměrnou teplotou +17,3 C (odchylka +1,6 C normálu), i když v první dekádě června klesly teploty hluboko pod normál. Průměrný úhrn srážek byl 82 mm (94 % normálu). Nejvyšší úhrn srážek měl Temelín (175,1 mm), nejnižší Varnsdorf (26,4 mm). Sluneční svit byl v červnu nadprůměrný (244 hod. tj. 122% normálu). Nejvyšší sluneční svit byl zaznamenán v Mokošíně (330,6 hodin), nejméně slunečního svitu bylo naměřeno v Albrechticích (187,4 hodin). Červenec byl teplotně silně nadnormální, s průměrnou měsíční teplotou +21,4 C (s průměrnou odchylkou +4,7 C). Průměrný úhrn srážek byl 35 mm (42 % normálu). Nejvíce srážek spadlo mm na Horské Kvildě na Šumavě a mm v Husinci. Sluneční svit byl celkově nadprůměrný 310 h (153 % normálu). V srpnu naopak teploty poklesly pod normál, s průměrnou teplotou +15,5 C (s odchylkou od normálu -1,3 C). Nejvyšší teplota byla naměřena na stanici Praha Karlov (+31,4 C). Nejnižší noční teplota byla naměřena na Labské boudě (+2,6 C). Srážkově byl srpen silně nadnormální. Průměrné srážky se pohybovaly okolo 149 mm srážek (184 % normálu). V září byly teploty nad normálem, průměrná teplota +15,8 C, s odchylkou +2,6 C. Nejvyšší teplota +31,1 C byla naměřena 7.9. v Praze Karlově a v Neumětelích na 6

7 Berounsku. Nejnižší teplotu +0,8 C naměřili v Černé v Pošumaví. Srážky byly v tomto měsíci podnormální (průměr 20 mm, tj. 34 % normálu). Nejvyšší denní úhrn srážek 41 mm byl hlášen ze stanice Luka u Litovle. Nejvyšší sluneční svit byl naměřen na Šumavě, Benešovsku, Kutnohorsku a jižní Moravě, více než 150 % měsíčního normálu. Nejdelší dobu svitu 270 hodin naměřili v Mokošíně na Pardubicku, nejkratší dobu svítilo slunce ve Varnsdorfu (164,9 hodin). V říjnu byly průměrné teploty v ČR +10,2 C, tj. nadnormální s odchylkou od normálu +2,1 C. Nejvyšší teplota +24,8 C byla naměřena na stanicích Vyšší Brod a Býňov 3.10., nejnižší teplota -6,7 C byla v Černé v Pošumaví Srážkově byl tento měsíc normální s průměrným úhrnem srážek 33 mm (73 % normálu). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl na Labské boudě (131 mm), nejnižší srážky byly v Kuchařovicích (8 mm). Většina srážek spadla v období a Sluneční svit byl v říjnu nadnormální. Průměrná doba slunečního svitu činila 148 hod. (tj. 135 % normálu). Nejdelší dobu slunečního svitu měly Velké Pavlovice (199 hod.) a nejkratší měl Staňkov (85,9 hod.). Také listopad byl teplotně nadnormální. Průměrná měsíční teplota +5,9 C (s odchylkou +3,0 C nad normálem). Nejvyšší teplota byl naměřena v Javorníku +20,2 C a nejnižší teplota -16,0 C byla naměřena ve Štítné nad Vláří. Srážkově byl listopad převážně v normálu s průměrným úhrnem srážek 50 mm (102 %). Nejvíc srážek spadlo v Desné Souši 86 mm a 55 mm v Deštném v Orlických horách; nejmenší úhrn byl naměřen v Praze Ruzyni a Dyjákovicích 7,7 mm a Žatci 8,4 mm. Sluneční svit byl v listopadu v normálu, slunce svítilo 50 h (98 % normálu). I prosinec byl v roce 2006 teplotně silně nadnormální, s průměrnou teplotou +2,5 C (s průměrnou odchylkou +2,7 C). Nejvyšší teplota +15,8 C byla naměřena dne na stanicích Ostrava Poruba, Mošnov a Lučina, nejnižší teplota -11,2 C byla zaznamenána v Černé v Pošumaví. Srážkově byl prosinec podnormální s průměrným úhrnem srážek 28 mm (56 % normálu) a nejvyšší měsíční úhrn srážek hlásila Desná (93 mm), nejnižší Kuchařovice (5 mm). Většin srážek spadla v období , a Sluneční svit byl v ČR nadnormální s průměrnou dobou svitu 51 hodin (tj. 134 % normálu). Průběh počasí v roce 2006 se promítl jak do výskytu škodlivých organismů a poruch v roce 2006, tak i do výnosů některých plodin. Dlouhá zima se silnými mrazy i dlouhotrvající sněhovou pokrývkou potlačila rozvoj některých škodlivých organismů, ale současně podpořila příznivý vývoj jiných škodlivých organismů, (např. plísně sněžné nebo sněti zakrslé). Pozdější náhlé oteplení bylo spojené s rychlým táním sněhu a vydatnými dešti, což vedlo k lokálním záplavám. Jaro mělo pozdní nástup a bylo vlhké a chladné, příznivé pro rozvoj chorob, došlo k opožděnému nástupu jarních prací, včetně setí jarních obilovin. Vysoké teploty v červenci, stejně jako dlouhotrvající deště v srpnu, negativně ovlivnily kvalitu sklizně především obilovin. Srážky v srpnu zabránily včasné sklizni obilovin a podpořily rozvoj houbových chorob klasů, došlo k poléhání a porůstání porostů. Prorůstání např. znehodnotilo převážnou část sklizně sladovnického ječmene. I když srážky v roce 2006 celkově přesáhly normál, jejich nerovnoměrné rozdělení v průběhu roku mělo rovněž vliv na výskyt škodlivých organismů a poruch, i na výnos a kvalitu produkce některých plodin, např. zeleniny. Dlouhý teplý a suchý podzim následně umožnil rozvoj některých škodlivých organismů, jako je křísek polní (Psammotettix alienus), který je přenašečem viru žluté zakrslosti pšenice, což znamená ohrožení porostů ozimů pro rok

8 ČÁST II. Přehled výskytu sledovaných škodlivých organismů a poruch OBILNINY Porosty ozimů špatně přezimovaly především ve vyšších polohách nad 500 m (např. ve východních Čechách - pšenice, žito, tritikale). Často byly zaznamenávány příznaky fyziologického žloutnutí porostů z nedostatku živin, nebo naopak žloutnutí po použití hnojiva DAM. Některé špatně přezimované porosty musely být zaorány a byly nahrazeny jařinami, což vedlo k navýšení osevních ploch jarních obilovin. V období došlo k zaorávání porostů poškozených vyzimováním, plísní sněžnou, zamokřením ad. (veškeré plochy tritikale v okrese Jindřichův Hradec, většina porostů ozimého ječmene v okresech Jindřichův Hradec a Tábor, cca 70 ha v okrese Plzeň-jih, cca 60 ha v okrese Bruntál, 30 % porostů v okrese Vsetín, 1190 ha ječmene ozimého, 564 ha pšenice ozimé, 92 ha žita a 102 ha tritikale v okrese Nový Jičín ad.). K lokálnímu splavení porostů jarního ječmene došlo při deštích v posledním týdnu dubna v okrese Pelhřimov. Lokálně zejména v Čechách se v dalším období projevil nedostatek vláhy (hlavně u vzcházejících jařin); vznikaly praskliny v půdě, půdní škraloupy, rostliny byly povadlé, počet odnoží redukován. Během července docházelo k předčasnému podesychání porostů, urychlovalo se zrání obilí, veškeré sledované kultury strádaly suchem. Tepelný stres měl negativní vliv i na kvalitu sklízených obilovin - objemová hmotnost, vyšší podíl zadinovitých zrn. Vlivem bouřek došlo v období k lokálnímu poléhání porostů v okrese Olomouc. V porostech byl zaznamenáván v období lokálně nárůst výskytu mšic (Aphidoidea) a tvorby kolonií. Velmi silný výskyt imag kohoutků (Oulema spp.) byl zaznamenán v období v okrese Česká Lípa (Brniště, Kravaře, Ramš). Lokálně silné zaplevelení chundelkou metlicí (Apera spica-venti) bylo sledováno v období v západních Čechách, zejména v okresech Klatovy, Plzeň-sever (Všerubsko, Úněšovsko, Nýřansko). Vzhledem k charakteru počasí došlo v průběhu a zejména v závěru vegetace v roce 2006 ke značnému napadení porostů obilnin houbovými chorobami klasů černě, fuzariózy a v některých oblastech též sněti, zejména sněť zakrslá. Srážky v srpnu zabránily včasné sklizni obilovin, došlo k poléhání a porůstání porostů a k vypadávání zrn z klasů. Porůstání např. znehodnotilo množství partií sladovnického ječmene. Na dosud nesklizených plochách byl zaznamenán v období všeobecně silný výskyt černí (Cladosporium spp.) v okrese Litoměřice (Siřejovice); nárůst výskytů byl pozorován v okrese Kladno; střední výskyty v klasech byly sledovány v okrese Tábor (Choustník). Na později sklízených porostech byly zaznamenány v období lokálně střední, ojediněle až silné výskyty fuzarióz (Fusarium spp.) a černí (Cladosporium spp., Alternaria spp.). V celém okrese Svitavy byly zaznamenány v období obecně vyšší výskyty fuzarióz (Fusarium spp.) v klasech. V některých okresech na severní Moravě a ve Slezsku byly zaznamenány v porostech lokálně střední až silné výskyty snětí, jednalo se především o výskyty sněti zakrslé (Tilletia controversa). V oblastech silných výskytů provedla SRS podrobný cílený průzkum rozsahu rozšíření sněti zakrslé (dále viz stať o pšenici ozimé). 8

9 Ohniskově bylo zaznamenáno v období i poškození hrabošem polním (Microtus arvalis) v porostech obilnin v okrese Opava (Oldřišov). Dlouhý podzim umožnil dokončit podzimní orbu i po pozdě sklizené kukuřici na zrno. Nově založené porosty ozimů byly v posledním sledovaném období ve většině případech dobře zapojené, místy přerostlé. Lokálně byly zaznamenány porosty trpící nedostatkem živin, zejména na souvratích a utužených místech. Vlivem neobvykle teplého počasí vzešlo značné množství plevelů v ozimech. Pšenice ozimá i ječmen ozimý plně odnožovaly. V období začal přelet mšice střemchové (Rhopalosiphum padi). Lokálně silné výskyty krtka obecného (Talpa europaea) projevující se četným výskytem výhrabků (krtin) byly zaznamenány v období ve východních Čechách a v okrese Jindřichův Hradec hlavně na okrajích polí. Na jaře roku 2006 odebrala SRS 177 vzorků podezřelých z výskytu virových zakrslostí. U 135 vzorků byl laboratorně potvrzen výskyt virových zakrslostí, převážně se jednalo o infekci virovou zakrslostí pšenice (WDV). Stejně jako v minulých letech bylo nejvíce výskytů zjištěno na území Moravy a středních Čech. Laboratorně byly potvrzeny výskyty virových zakrslostí na podzim roku 2006 nejvíce na území Moravy, Slezska a středních Čech, jednalo se hlavně o WDV. Hodnotil se také rozsah a intenzita napadení virovými zakrslostmi obilnin (procentické vyjádření je uvedeno v tabulce ): Procentické vyjádření rozsahu a intenzity napadení rezervoárů a nových porostů obilnin virovými zakrslostmi na podzim 2006 Rozsah napadení pozitivních lokalit Intenzita napadení pozitivních lokalit jednotlivé rostliny - 44 % slabá (pouze žloutnutí) - 40 % lokálně - 37 % střední (slabá zakrslost) - 44 % plošně - 19% silná (silná zakrslost) - 16 % SRS vydala upozornění pro farmáře na zvýšené riziko možného napadení ozimů a poškození porostů virovými zakrslostmi obilnin, zejména virem zakrslosti pšenice - WDV (webové stránky SRS v části Prognózy výskytu ŠO na území ČR). Teplé počasí na podzim podpořilo dlouhodobou aktivitu a vysokou populační hustotu kříska polního (Psammotettix alienus) a přechod škůdce i na pozdě seté ozimy. V období byl všeobecně zaznamenaný střední až silný výskyt křísků na obilovinách. Neobvykle dlouhá podzimní aktivita kříska polního prodloužila proti předcházejícím letům i dobu podzimního (primárního) přenosu infekce. Od srpna do konce roku bylo terénními pracovníky SRS prohlédnuto celkem 538 rezervoárů virových zakrslostí obilnin (výdrol obilnin, kukuřice, travní porosty na zemědělské i nezemědělské půdě) a nově založených porostů obilnin. Ze 188 odebraných vzorků (podezřelých z výskytu virových zakrslostí) bylo 100 vzorků pozitivních (laboratorně ověřeno), tj. 18,6 % všech prohlédnutých lokalit, přičemž 17,8 % připadá na infekci WDV (96 vzorků), 0,6 % na infekci virovou žlutou zakrslostí ječmene (BYDV - PAV) (3 vzorky) a 0,2 % na směsnou infekci BYDV-PAV a WDV (1 vzorek). 9

10 WDV (Wheat dwarf virus): Jihočeský kraj - Jindřichův Hradec (Český Rudolec) Jihomoravský kraj Břeclav (Hustopeče u Brna, Lanžhot, Pohořelice nad Jihlavou, Rakvice, Sedlec u Mikulova, Starovice), Hodonín (Skalka u Kyjova, 2x Syrovín, 2x Vnorovy, Žeraviny), Vyškov (Heroltice, Medlovice, Nové Hvězdlice, Pustiměř) Kraj vysočina - Žďár nad Sázavou (Hlinné, Mostiště u Velkého Meziříčí, Vídeň), Havlíčkův Brod (Krásná Hora), Třebíč (Nové Syrovice) Královéhradecký kraj - Hradec Králové (Zachrašťany) Moravskoslezský kraj Bruntál (Opavské Předměstí), Opava (Bolatice, Darkovičky, Dolní Benešov, Jaktař, Kylešovice, Loděnice, Oldřišov, Rohov, Štáblovice, Štemplovec, Štěpánkovice, Uhlířov, Zábřeh u Dolního Benešova) Olomoucký kraj Jeseník (Bernartice, Horní Heřmanice u Bernartic), Prostějov (2x Němčice nad Hanou, Nezamyslice nad Hanou, Brodek u Prostějova, Seloutky, Určice), Přerov (Hustopeče nad Bečvou, Luková u Přerova, Měrovice nad Hanou, Rokytnice u Přerova, Tovačov) Pardubický kraj - Pardubice (2x Přelouč), Ústí nad Orlicí (Horní Sloupnice, Trpík) Středočeský kraj - Kladno (Čelechovice, Černuc, Honice, Kmetiněvěs, Lukov, Neprobylice u Kutrovic, 2x Olovnice, Stradonice u Zlonic, Šlapanice v Čechách, Velvary, Vraný, Vyšínek, Zvoleněves), Kolín (Křečhoř), Nymburk (Černíky, Velké Zboží), Praha-východ (Horoušany, Vyšehořovice), Praha-západ (Debrno, Svrkyně), Příbram (Bubovice u Březnice), Rakovník (Janov), Ústecký kraj Litoměřice (Mšené-lázně, Ředhošť, Siřejovice, Slatina pod Hazmburkem, Vrbice u Mšeného-lázní, 2x Vrbičany u Lovosic) Zlínský kraj Kroměříž (Bařice, Chomýž, Lubná u Kroměříže, Soběsuky, Těšnovice), Uherské Hradiště (Kostelany nad Moravou, 2x Ostrožské Předměstí, Vlčnov), Vsetín (Huslenky, 2x Choryně, 2x Jarcová, Jasenice, 2x Kelč-Nové Město, 2x Kladeruby, Komárovice, Krásno nad Bečvou, 2x Lešná, Lhotka nad Bečvou, Perná u Valašského Meziříčí, Valašské Meziříčí-město), Zlín (Dolní Ves, Hvozdná, Příluky) BYDV-PAV (Barley yellow dwarf virus - kmen PAV): Kraj vysočina - Žďár nad Sázavou (Hodíškov), Havlíčkův Brod (Babice) Zlínský kraj Vsetín (Choryně) Směsná infekce BYDV-PAV a WDV: Moravskoslezský kraj Opava (Raduň) Zlínský kraj Vsetín (Choryně) 10

11 11

12 PŠENICE OZIMÁ Vlivem sucha v okrese Kladno v první polovině května odumíraly slabší odnože a podesychaly porosty. V okrese Český Krumlov bylo lokálně v období zaznamenáno, především poblíž vodních toků, fyziologické žloutnutí porostů vlivem podmáčení. K poškození listů kroupami došlo v okrese Rakovník. Lokální poškození horních listů po přihnojení DAM 390 bylo zaznamenáno v období v západních Čechách. Vlivem vysokých teplot došlo v období k zasychání porostů v okrese Břeclav. Silné výskyty plísně sněžné (Monographella nivalis) byly zaznamenány v období na severní Moravě a ve Slezsku, lokálně silný výskyt choroby byl zjištěn v okrese Bruntál na 150 ha (Lichnov, M. Albrechtice, M. Beroun). Lokálně až střední výskyt byl dále zjištěn v okrese Frýdek-Místek (Frýdek-Místek, Palkovice, Nošovice); ojediněle střední výskyt v okrese Jeseník (Skorošice, Žulová), ohniskově v okrese Šumperk (Bludov, Rovensko). V okrese Vsetín byly provedeny zaorávky a přesevy v rozmezí %. Plošný silný výskyt palušky travní (Typhula incarnata) byl zjištěn v období v okrese Plzeň jih (Přestavlky). Lokálně střední výskyt stéblolamu (Tapesia yallundae) byl pozorován v období v okrese Hradec Králové (Světí, Krátonohy, Nový Bydžov), dále byl sledován v období v okrese Jeseník (Javorník), v období v okrese Olomouc (Hnojice), 12

13 v druhém květnovém týdnu v okrese Opava. Ohniskově střední výskyt byl zaznamenán v období v okrese Vsetín (Vigantice). Lokálně střední až silný výskyt chorob pat stébel (kořenomorky - Rhizoctonia cerealis, Fusarium spp., černání pat stébel - Gaeumannomyces graminis) byl potvrzen v okrese Šumperk (Bludov). Ojediněle střední výskyt chorob pat stébel (Rhizoctonia spp.) byl zjištěn v období v okrese Frýdek-Místek. Výskyty fuzarióz (Fusarium spp.) v klasech byly zaznamenány v období v okresech Hradec Králové (Vysoké Mýto), Břeclav a Uherské Hradiště. Střední až silný výskyt byl zjištěn v období v okresech Domažlice (Tasnovice) a Klatovy (Klatovsko). Střední výskyt byl pozorován v okrese České Budějovice (Čejkovice, Dasný). Lokálně střední výskyt v klasech byl zaznamenán v okresech Břeclav (Vrbice, Hustopeče) a Znojmo. Jen ojediněle byly zaznamenány zvýšené výskyty v okrese Vsetín (Kelečsko, Choryně) a až střední výskyty v okrese Přerov. Lokálně střední výskyt v klasech byl sledován v období na přelomu července a srpna v okrese Ústí nad Orlicí (Sloupnice); lokálně střední až silné výskyty v okrese Vsetín (Pržno, Kelč, Zašová). Nárůst výskytu houbových chorob, především fuzarióz (Fusarium spp.) a černí (Cladosporium spp., Alternaria spp.) byl zaznamenán během srpna v období ve všech oblastech ČR. Klasy s podezřením na výskyt fuzarióz byly zaslány k laboratornímu rozboru. Lokálně střední až silné výskyty fuzarióz byly zjištěny v porostech na severní Moravě a ve Slezsku v okresech Bruntál (Krnov), lokálně střední výskyty v okrese Jeseník (Javorník), lokálně střední až silné výskyty v okrese Přerov (Luková, Polkovice, Kojetín, Rokytnice) a lokálně střední výskyty v okrese Šumperk (Bludov, Ruda, Temenice, Zábřeh) a v okrese Louny. Černě (Cladosporium spp., Alternaria spp. ad.) se vyskytovaly v klasech většiny porostů v období v okresech Břeclav a Hodonín. V okrese Chomutov se objevovaly černě na plochách, kde byl výskyt WDV. Lokálně střední výskyt helmintosporiové skvrnitosti (Pyrenophora tritici-repentis) byl sledován v období v okrese Kladno (Velvarsko). Lokálně až střední výskyt byl zjištěn v období v okrese Břeclav; ohniskově silný výskyt v okresech Přerov (Prosenice) a Vsetín (Kelč odrůda Rapsodia). Ojediněle střední výskyt byl zjištěn v období v okrese Plzeň-jih. Lokálně střední výskyt byl zjištěn v období v okrese Břeclav a Hodonín; ojediněle střední výskyty byly pozorovány v období v okresech Frýdek-Místek (Palkovice), Opava (Kylešovice), Jeseník (Vidnava) a Přerov; v závislosti na odrůdě až střední výskyt v okrese Rakovník; ohniskový silný výskyt byl potvrzen v okrese Vsetín (Janová u Vsetína) u soukromě hospodařících zemědělců. Lokálně střední až silné výskyty byly sledovány v období v okresech Vsetín (Kelč, Val. Meziříčí) a Opava. Lokálně střední výskyt padlí travního (Blumeria graminis) byl zjištěn ve všech okresech na jižní Moravě a v okrese Bruntál. Lokálně silný výskyt byl zaznamenán v druhé polovině března a v první dekádě dubna v okrese Vsetín (Kelč), střední výskyt v okrese Louny (Kozly, Smolnice), první výskyt na praporcovém listu v okresech Kladno (Žižicko), Znojmo (náchylné odrůdy). Lokálně střední výskyt nových infekcí byl zaznamenán za období u hustě setých porostů a náchylných odrůd v okrese Jeseník (Javorník, Uhelná, Bílý Potok), ve spodních listových patrech v okrese Olomouc (Ústín, Vojnice). Lokálně střední výskyt byl zaznamenán v období v okresech Břeclav, Hodonín, Znojmo, silný výskyt v celém okrese Havlíčkův Brod. Střední výskyt byl pozorován za období v okrese Jindřichův Hradec (Deštná) a i v řídkých porostech v okrese Svitavy (Svitavy, Litomyšl). Lokálně silné výskyty byly zaznamenány v období hlavně ve spodních listových patrech v okrese Bruntál; střední výskyt v okresech Náchod (Dolany), Svitavy (Litomyšl, Svitavy), lokálně v okresech Jindřichův Hradec, Hodonín, Prostějov a Přerov, v dalším období v okresech Kladno, Hodonín, Znojmo; lokálně střední až silný výskyt v okresech Břeclav, Přerov; silný výskyt v okrese Praha-západ (Dolní Břežany), na spodních 13

14 listech a bázích stonků v okrese Louny, lokálně silný výskyt v okrese Liberec (Pěnčín, Krásný Les). Všeobecný nárůst choroby na bázi stébel a ve spodních patrech byl zjištěn v západních Čechách a v okrese Bruntál; šíření do horních pater bylo pozorováno na severní Moravě a ve Slezsku (v závislosti na odrůdě a hustotě porostů) v období Lokálně střední výskyty byly zaznamenány za období v okresech Kladno, Rakovník (náchylné odrůdy), Hodonín, Znojmo, Vsetín (Lešná, Kelč, Kladruby); lokálně střední až silný výskyt v okrese Chomutov. Lokálně střední výskyty u vzcházejících porostů byly zjištěny během října v okresech Nový Jičín (Vražné), Jeseník (Javorník, Bílá Lhota, Bernartice), Opava, Vsetín (Lešná u Val. Meziříčí); střední výskyt v okrese České Budějovice (Olešník), Ústí nad Orlicí (Vysokomýtsko); ohniskový silný výskyt v okrese Bruntál (Krnov; lokálně silný výskyt choroby byl dále sledován v okresech Nymburk (Poděbradsko, Vykáň), Pardubice (Přelouč, Lhota p. P.) a Kroměříž. Střední výskyty padlí travního (Blumeria graminis f.sp. tritici) na dříve setých porostech byly sledovány v listopadu a v prosinci v okresech Kutná Hora, České Budějovice (Čejkovice, Dasný, Hrdějovice), Tábor (Vlastiboř, Březnice), Svitavy (Litomyšlsko, Svitavsko); lokálně střední výskyty byly zaznamenány na severní Moravě a ve Slezsku v okresech Jeseník (Javorník, Bílá Voda, Bernartice), Nový Jičín (Vražné), Přerov, Vsetín (Kelečsko) hlavně u náchylných odrůd; ohniskově střední výskyt byl sledován na jižní Moravě v okresech Hodonín (Vnorovy, Kyjov), Kroměříž, Uherské Hradiště, Znojmo a silné výskyty na časně setých porostech v okrese Vyškov. Lokálně střední až silné výskyty byly zaznamenány v okrese Klatovy; střední až silný výskyt v celém okrese Ústí nad Orlicí. Lokálně silný výskyt v ohniscích byl zaznamenán v okresech Děčín a Kladno (Zlonicko). Kupky mycelia pokrývaly celé rostliny včetně nejmladších listů. Lokálně až silné výskyty hlavně ve spodních listových patrech byly zaznamenávány v okresech Bruntál, Vsetín (Val. Meziříčí, Kladeruby). V okrese Frýdek-Místek především u časněji setých porostů byly zjištěny silné plošné výskyty. Výskyt choroby byl ve stejné intenzitě jako v minulých letech. První výskyt rzi pšeničné (Puccinia recondita, Puccinia persistens subsp. triticina) byl zjištěn v okrese Břeclav (Moravský Žižkov). Další výskyt byl sledován v okresech Znojmo 12.6., Vyškov a v okrese Ústí nad Labem (Řehlovice). Ohniskově střední výskyt byl sledován za období v okresech Hodonín, Uherské Hradiště; střední výskyt v okrese Teplice (Bořislav) na spodních listových patrech. Lokálně až střední výskyt byl zjištěn v okrese Břeclav, Opava; lokálně až silné výskyty byly zjištěny za období v okrese Jeseník (Javorník, Skorošice, Velká Kraš) u náchylných odrůd, v okrese Chrudim (Možděnice) u odrůdy Rhea; lokálně střední výskyty v okrese Olomouc (Velký Týnec, Doloplazy). Lokálně až střední výskyt byl zjištěn v okresech Břeclav a Opava. Ohniskově střední výskyt byl sledován v období v okresech Hodonín, Uherské Hradiště; střední výskyt v okrese Teplice (Bořislav) na spodních listových patrech. Lokálně silný výskyt byl pozorován v období v okolí Prahy (Miškovice), dále v okresech Břeclav (Moravská Nová Ves), Kroměříž, Frýdek-Místek (Palkovice), Karviná (N. Bohumín), Opava (Opavsko) a Vsetín (Poličná u Val. Meziříčí). Střední výskyt byl zaznamenán v okresech Rychnov nad Kněžnou (Rychnov n. Kněžnou - na fungicidy neošetřených plochách), Znojmo, Jeseník (Javorník, Skorošice, Vel. Kraš), Olomouc (Slatinice, Unčovice), Přerov. Lokálně silné výskyty rzí (Puccinia spp.) byly zaznamenány v období v okrese České Budějovice (Čejkovice, Žabovřesky). Lokálně až silné výskyty rzi pšeničné (Puccinia recondita f.sp. tritici) byly zjištěny v období v okrese Jeseník (Javorník, Skorošice, Velká Kraš) u náchylných odrůd, v okrese Chrudim (Možděnice) u odrůdy Rhea; lokálně střední výskyty v okrese Olomouc (Velký Týnec, Doloplazy). První výskyt byl zjištěn na nově založených pozemcích v listopadu a v prosinci v okresech Kladno, Jeseník, Nový Jičín, Vsetín; ojediněle střední až silný výskyt v okrese Opava. Ojediněle střední výskyt byl pozorován v listopadu a v prosinci v západních Čechách. 14

15 První výskyt rzi plevové (Puccinia striiformis) byl zjištěn v období v okrese Ústí nad Orlicí (Vysoké Mýto). Ohniskově střední výskyt braničnatky pšeničné (Mycosphaerella graminicola) byl zaznamenán v období v okrese Uherské Hradiště. Lokálně střední výskyt byl pozorován v následujícím týdnu v okresech Kladno, Rakovník a Hodonín; všeobecně střední výskyt byl sledován v okrese Kroměříž, a na přelomu května a června přetrval v okrese Kladno a v okrese Rakovník na náchylných odrůdách; na Moravě byl sledován v okresech Břeclav, Hodonín, Kroměříž, Vsetín (Val. Meziříčí-Poličná, Kelč). V týdnu byl střední výskyt pozorován v okresech Plzeň-sever (Chrástecko), Brnovenkov, Jeseník (Javorník, Uhelná), lokálně až silný výskyt na starších listech v okresech Frýdek-Místek (Lučina) a Vsetín (Valaš. Meziříčí). Všeobecně až střední výskyt byl pozorován v období zejména na Moravě v okrese Břeclav, lokálně střední výskyt v okresech Hodonín a Kroměříž, v následujícím období v okresech Kroměříž, Nový Jičín (Jeseník n. O.), Olomouc (Dlouhá Loučka, Újezd u Uničova), Jeseník (Javorník, Uhelná); silné ohniskové výskyty v okrese Frýdek-Místek, lokálně střední až silné výskyty v okrese Plzeň-město (Chrást). Lokálně střední výskyt byl pozorován v období v okrese Kroměříž. První slabé výskyty byly zjištěny na nově založených porostech období v okrese Vsetín (Kelečsko). Během vegetačního období byl převážně zaznamenán střední výskyt choroby stejně jako v minulých letech. První výskyt braničnatky plevové (Phaeosphaeria nodorum) byl zjištěn v okrese Uherské Hradiště. Lokálně střední výskyt byl zjištěn v období v okresech Jindřichův Hradec (Velký Ratmírov, Deštná, Pluhův Žďár) a Tábor (Nová Ves). Rychlý rozvoj braničnatek byl zaznamenán v okrese Beroun (poškozeno až 15% listové plochy. Lokálně střední výskyty byly zaznamenány v období v okresech Jindřichův Hradec, Třebíč, Vsetín (Val. Meziříčí), Olomouc, Opava, Přerov; střední výskyt v okrese Tábor (Chýnov, Pořín). Ojediněle střední výskyt byl zaznamenán v období v okrese Vsetín (Kelč); lokálně střední výskyt na náchylných odrůdách v okrese Rakovník a ve vyšších polohách okresu Svitavy. Lokálně silný výskyt braničnatek byl zaznamenán za období v okrese Vsetín (Kelč), střední výskyt v okrese Louny (Kozly, Smolnice), lokálně v okrese Kroměříž, první výskyt na praporcovém listu v okresech Kladno (Žižicko - slabý výskyt) a Znojmo (náchylné odrůdy). Ojediněle střední výskyt byl zaznamenán v období na Plzeňsku a v okresech Nový Jičín (Dub u N. J.), Jeseník (Velká Kraš, Vlčice). Ojediněle střední výskyt byl zaznamenán v období Střední výskyt braničnatek (Mycosphaerella graminicola, Phaeosphaeria nodorum) byl sledován v první polovině června v okresech Písek (Oldřichov, Staré Kestřany, Velké Nepodřice, Zátaví) a Tábor (Turovec), v následujícím období v okrese Jindřichův Hradec (Děbolín, Velký Ratmírov, Studnice, Lodhéřov); první výskyt v klasech byl zjištěn v okresech Litoměřice (Chotěšov), Břeclav (19.6.), Uherské Hradiště a Přerov. I v následujícím období přetrvaly lokálně střední výskyty na severní Moravě a ve Slezsku; ojedinělé výskyty v klasech v okresech Hradec Králové, Přerov; střední výskyt v okresech Písek (Mirotice, Lučkovice) a Tábor (Jedlany, Březnice). Převažovaly lokálně střední výskyty, ojediněle byly zaznamenány koncem června a v první dekádě července na severní Moravě a ve Slezsku první výskyty v klasech. Střední výskyt v klasech byl sledován v období v okresech Beroun (Železná, Chyňava, Libečov, Kozolupy, Bučovice aj.), Rakovník, Písek (Lučkovice, Mirotice), Prachatice (Staré Prachatice), Strakonice (Sedlice) a Tábor (Chýnov, Mašovice); ojediněle v okrese Vsetín (okolí Val. Meziříčí). Přestože SRS během roku upozorňovala na možný nárůst houbových chorob; převažovaly během vegetace střední výskyty. Výskyt sněti mazlavé (Tilletia caries) byl zjištěn v období na okraji pozemku v okrese Klatovy (Velhartice). Výskyt v porostu i sklizeném zrnu byl zaznamenán 15

16 v období v okrese Hradec Králové (Habřina, Rodov). V dalším sledovaném období byl zjištěn v okrese Přerov (Týn n.b.) a Louny. Podrobným průzkumem výskytu byl zjištěn lokálně střední až silný výskyt sněti zakrslé (Tilletia controversa) na severní Moravě a ve Slezsku během druhé poloviny července a v srpnu, konkrétně v období v okrese Vsetín (Val. Meziříčí, Police). Ohniskový střední výskyt byl pozorován v okrese Olomouc (Šumvald). V okrese Frýdek-Místek (Klimkovice, Stará Bělá) a Olomouc (Šumvald, Senice n. H.) byly zjištěny v období lokálně silné výskyty. V okrese Přerov byly výskyty zaznamenány na 200 ha (Výkleky, Lazníky). V okrese Šumperk byl výskyt zaznamenán u množitelského porostu (Březná). V okrese Vsetín byl slabý výskyt zaznamenán na 535 ha, střední výskyt na 88 ha a silný výskyt na 124 ha; jednalo se o výskyty v rámci celého okresu. V dalším sledovaném období byly zaznamenány další výskyty v okresech Frýdek-Místek, Nový Jičín, Olomouc, Přerov, Vsetín, Opava (Hlavnice, Budišov n. Budišovkou) a v okrese Šumperk (Štíty) a také v okrese Louny. Na Plzeňsku bylo pozorováno v období lokálně silné napadení snětí prašnou pšeničnou (Ustilago tritici), zejména na pozemcích, které byly zaplaveny (Radčice). Lokálně střední výskyt třásněnek (Thysanoptera) byl sledován od první poloviny května až do poloviny července, v období v okresech Břeclav (Němčičky, Rakvice), Olomouc (Nedvězí, Slavonín, Hněvotín); v období v okrese Olomouc (Těšetice, Velký Týnec), první výskyt v klasech v okresech Ústí nad Orlicí a Brno-venkov. Výskyt v klasech byl zjištěn v období v okrese Uherské Hradiště. Střední výskyt v klasech byl sledován v dalším období v okrese Chomutov (Račetice - 60 ha). Střední až silné poškození pochev praporcových listů bylo následně zjištěno v období v okrese Vsetín (Kelečsko, Val. Meziříčí, Police). Lokálně střední výskyt třásněnky ostnité (Limothrips denticornis) v klasech byl pozorován v období v okrese Břeclav. První výskyt jedinců mšice střemchové (Rhopalosiphum padi) byl zjištěn v období v okrese Jeseník (Bernartice, Velká Kraš). Lokálně až střední výskyt byl sledován v období v okresech Břeclav, Hodonín; první výskyt v klasech v okrese Znojmo Lokálně až střední výskyt byl zjištěn v období v okrese Břeclav. Lokálně silný výskyt byl zaznamenán během října v okrese Vsetín (Choryně u Val. Meziříčí) a ohniskové střední výskyty v okrese Opava. Lokálně střední výskyty mšic (Aphidoidea) byly zjištěny v období v okresech Opava a Šumperk. První výskyt kyjatky travní (Metopolophium dirhodum) byl zjištěn v okresech Břeclav a Hodonín. První výskyt listových mšic byl zaznamenán také v okrese Domažlice (Poběžovice). První výskyt kyjatky osenní (Sitobion avenae) v klasech byl zaznamenán v období v okresech Břeclav a Uherské Hradiště. Lokálně střední výskyt v klasech byl zaznamenán v období na jižní Moravě v okresech Břeclav, Hodonín, Kroměříž a Znojmo. U časně setých porostů ozimů byly v různé intenzitě zaznamenány výskyty křísků (Cicadellidae). Všeobecně střední až silné výskyty byly pozorovány v období v okrese Pardubice; střední výskyt v okrese Ústí nad Orlicí (Vysokomýtsko); lokálně střední výskyty byly zjištěny v okrese Jeseník (Javorník, Bernartice); až silné výskyty v okrese Přerov, Opava na porostech a zejména na výdrolech; plošné střední až silné výskyty v okrese Vsetín. Všeobecně střední lokální výskyt na výdrolech a nově založených porostech byl sledován v okrese Uherské Hradiště. První výskyt imag kohoutka černého (Oulema melanopus) byl zjištěn v okrese Břeclav (Němčičky) a v okresech Hodonín (Žeravice, Rohatec), Uherské Hradiště (Nedakonice), Znojmo (Olbramovice). První výskyt larev kohoutků (Oulema spp.) byl 16

17 zjištěn od v okresech Břeclav a Nový Jičín; silný výskyt imag v okrese Hradec Králové (Lovčice), střední až silný výskyt v okrese Nový Jičín (Dub u N. Jičína), ojediněle střední výskyt v okrese Přerov. Střední až silné výskyty byly zjištěny v období v okresech Rakovník a Nový Jičín (Dub u N. Jičína); ojediněle střední výskyty imag byly zjištěny v okrese Přerov, lokálně střední na okrajích porostů v okrese Šumperk (Zábřeh). Střední až silné výskyty byly zaznamenány v období v okrese Jindřichův Hradec (Třeboňsko, Dačicko). Ojediněle střední poškození žírem larev bylo zjištěno za období v okrese Přerov; silný výskyt v okrese Praha-západ (Zlatníky). Ohniskový silný výskyt bejlomorky sedlové (Haplodiplosis marginata) byl sledován v období v okrese Vsetín (Kelč). Ojediněle střední výskyty byly zjištěny v okresech Olomouc (Slatinice) a Opava. Ohniskové střední výskyty zelenušky žlutopásé (Chlorops pumilionis) byly zjištěny v období v okrese Vsetín. Lokální výskyt poškozených rostlin byl sledován v dalším sledovaném období v okrese Rychnov nad Kněžnou (Dobrušsko). Ohniskové poškození zelenuškou žlutopásou (Chlorops pumulionis) bylo zjištěno během listopadu a prosince v okrese Vsetín (okolí Val. Meziříčí) a květilkou všežravou (Delia flerilega) v okresech Jeseník a Vsetín (okolí Val. Meziříčí). Střední výskyt larev bzunky ječné (Oscinella frit) byl pozorován v období v okrese Ústí nad Orlicí (Němčice). Lokálně střední výskyt obaleče obilního (Cnephasia pumicana) byl sledován v období v okresech Břeclav a Opava (Kylešovice). Střední až silný výskyt byl zaznamenán v období u obce Strašnov v okrese Mladá Boleslav. Došlo k zasychání a deformaci částí i celých klasů. První výskyt v klasech byl sledován v období v okrese Znojmo. Ohniskové střední výskyty plodomorek byly zjištěny v období v okrese Opava (Oldřišov). V okrese Vsetín (Branky) byl zaznamenán v období ohniskový střední výskyt plodomorky pšeničné (Contarinia tritici) a ohniskově silný výskyt plodomorky plevové (Sitodiplosis mosellana) (Kelč). První výskyt vrtalek (Agromyzidae) byl sledován za období v okrese Jičín (Údrnice, Keteň, Markvartice, Vokšice). Ojediněle střední výskyt byl sledován v období v okresech Opava (Kylešovice) a Olomouc. Lokálně až silné výskyty hraboše polního (Microtus arvalis) byly zaznamenány v období v okrese Bruntál (Slezské Pavlovice); lokálně střední výskyty v okrese Opava (Oldřišov, Kateřinky). Ojediněle střední výskyty byly zjištěny v období v okrese Opava (Oldřišov). Lokálně až silné výskyty byly zaznamenány v období v okrese Bruntál v příhraniční oblasti (Slezské Pavlovice); lokálně střední výskyty v okrese Opava (Oldřišov, Kateřinky). Silné zaplevelení sveřepem (Bromus sp.) bylo zaznamenáno v období v okrese Chomutov (Chbany); lokálně silné zaplevelení ovsem hluchým (Avena fatua) v okrese Louny (Hřivice). Lokálně silné zaplevelení chundelkou metlicí (Apera spica-venti) bylo sledováno v období v okrese Louny; střední výskyt v okrese Písek (Lučkovice, Mirotice, Staré Kestřany); v dalším sledovaném období bylo zaznamenáno zaplevelení ovsem hluchým (Avena fatua) a chundelkou metlicí (Apera spica-venti) v okrese Chomutov na neošetřovaných plochách a na téměř polovině ploch v okrese Louny. Silné zaplevelení některých ploch hlavně pýrem plazivým (Elytrigia repens), chundelkou metlicí (Apera spica-venti) a heřmánkovitými (Chamomilla spp., Matricaria spp.) bylo pozorováno v období v okrese Kladno; Prachatice (Prachaticko), Písek (Mirorice Lučkovice). V okrese Klatovy (Plánice) se vyskytovalo v porostu pšenice ozimé plevelné žito (Secale cereale), na kterém byl zjištěn výskyt paličkovice nachové (Claviceps purpurea). 17

18 Silné zaplevelení pcháčem (Cirsium arvense) a merlíky (Chenopodium spp.) před sklizní bylo pozorováno v období v okrese Kladno. JEČMEN OZIMÝ Následkem prudkých dešťů došlo v období na Havlíčkobrodsku (Česká Bělá, Veselý Žďár) k erozi půdy. Ve východních Čechách v neošetřených porostech nebo řídkých porostech ozimů (vlivem vyzimování) došlo začátkem května k silnějšímu zaplevelení. Lokálně bylo v západních Čechách zaznamenáno v období fyziologické žloutnutí na dosud zamokřených pozemcích. V okresech Písek (Oldřichov, Kestřany) a Tábor (Mladá Vožice, Dub, Mašovice) bylo zaznamenáno v období lokální poškození porostů po přihnojení DAM 390. Silné poškození kapalným hnojivem DAM 390 bylo zaznamenáno v období v okrese Písek (Záhoří, Olešná). Na severní Moravě a ve Slezsku lokálně docházelo k poléhání porostů v období , hlavně v závislosti na intenzitě srážek. V okrese Klatovy došlo v období k silnému lokálnímu prořídnutí porostů vlivem zaschnutí zesláblých odnoží a následnému vysokému zaplevelení violkou (Viola spp.). Porosty byly v listopadu a v prosinci většinou vyrovnané, převážně ve fázi odnožování, některé již ve fázi sloupkování. Ojediněle docházelo k fyziologickému žloutnutí porostů, např. v okrese Přerov. Ojediněle střední výskyt palušky travní (Typhula incarnata) byl zjištěn v období v okrese Znojmo. Další zaorávky (60 ha) byly zaznamenány v okrese Chrudim. V důsledku zamokření pozemků a následným poškozením zejména plísní sněžnou (Monographella nivalis) byly zaznamenány na severní Moravě a ve Slezsku lokálně silné výskyty choroby v okrese Frýdek-Místek (Hnojní, Stařič, Palkovice, Nošovice); ohniskově střední výskyt v okrese Jeseník (Bernartice, Horní Fořt), ve vyšších polohách okresu Přerov (Partutovice, Potštát) bylo zaznamenáno až 40% poškozených porostů. V okrese Vsetín (Zašová) bylo zaoráno a přeseto lokálně až 80 % porostů. Ojediněle střední výskyt nových infekcí padlí travního (Blumeria graminis f.sp. hordei) byl zaznamenán v okrese Jeseník (Bernartice, Horní Fořt) na konci dubna. Silný výskyt byl zjištěn v okrese Vsetín (Valašské Meziříčí). První projevy polní rezistence vůči chorobě byly zaznamenány v celé oblasti jižních Čech. Ohniskově střední výskyt byl pozorován v období v okrese Uherské Hradiště, lokálně střední výskyt s projevem rezistence v okrese Přerov a Vsetín (Kelečsko); lokálně až silný výskyt v okrese Nový Jičín (Mankovice, Loučka u NJ), Opava (Raduň). Lokálně až silné výskyty byly zjištěny v období v okrese Nový Jičín (Mankovice, Loučka u N. Jičína); lokálně střední výskyty v okresech Jindřichův Hradec, Přerov (s projevy rezistence). Lokálně střední výskyty byly sledovány v posledním sledovaném období u nově založených porostů v jižních Čechách v okresech České Budějovice (Břehov, Olešník), Český Krumlov (Českokrumlovsko), Tábor (Mladá Vožice, Březnice), na severní Moravě a ve Slezsku v okresech Jeseník (Vlčice, Supíkovice), Karviná (Dolní Lutyně), Nový Jičín (Mankovice, Starojická Lhota), Přerov; střední výskyt v okrese Břeclav (Boleradice, Velké Pavlovice); lokálně střední až silné výskyty v okrese Plzeň-jih. Silné plošné výskyty byly zjištěny v okrese Frýdek-Místek. Silný výskyt byl zaznamenán na všech sledovaných porostech v okrese Ústí nad Orlicí, na dobře odnožených porostech v okresech Kutná Hora a Děčín; Lokálně silné výskyty byly pozorovány v období v okresech Kroměříž a Znojmo. První ohniskový střední výskyt rzi ječné (Puccinia hordei) byl zjištěn v období v okrese Nový Jičín (Mankovice). Střední výskyt přetrval v uvedené lokalitě během června a července. V období byly zaznamenány lokálně střední výskyty v okrese Bruntál. Ojedinělý výskyt byl pozorován v období v okrese Plzeň-jih (Žákova). 18

19 Střední výskyt hnědé skvrnitosti ječmene (Pyrenophora teres) byl zaznamenán převážně na Moravě v první polovině května lokálně v okresech Hodonín, Kroměříž. Ojediněle střední výskyt byl zaznamenán v období v okresech Uherské Hradiště, Jihlava, Zlín, Jeseník (Bernartice, Horní Fořt, Velká Kraš), Nový Jičín (Mankovice), Opava (Komárov, Kylešovice), v období v okresech Břeclav, Hodonín, Kroměříž (na zamokřených pozemcích) a Znojmo; ojediněle střední výskyt v okresech Nový Jičín (Mankovice), Jeseník (Bernartice, Horní Fořt, V. Kraš) a Přerov; lokálně střední až silný výskyt v okresech Vsetín (Val. Meziříčí), Olomouc (N. Dvůr), Nový Jičín (Mankovice), Jeseník (Bernartice, Horní Fořt, V. Kraš) a Přerov. Lokálně střední výskyty byly opakovaně zaznamenávány v období ve většině okresů na severní Moravě a ve Slezsku. Lokálně střední, ojediněle až silné výskyty byly sledovány v období ve většině okresů na severní Moravě a ve Slezsku, zejména v okrese Přerov u neošetřených porostů. První výskyty byly postupně zaznamenávány během října a začátkem listopadu v nově založených porostech na celém území ČR. Střední výskyt byl pozorován v okresech Rakovník a Ústí nad Orlicí (Žamberecko, Vysokomýtsko); lokálně byly zaznamenávány během listopadu a prosince výskyty v okrese Vsetín; střední výskyt přetrval v okrese Ústí nad Orlicí (Vysoké Mýto). Lokálně střední výskyty rhynchosporiové skvrnitosti (Rhynchosporium secalis) byly sledovány v období v okresech Rakovník, Vsetín (okolí Val. Meziříčí). Lokálně střední výskyt byl pozorován v období v okrese Vsetín (okolí Val. Meziříčí). Střední výskyty byly sledovány v období v okrese Přerov, lokálně střední až silný výskyt v okrese Vsetín (Val. Meziříčí). Střední výskyty byly dále sledovány v období v okrese Písek (Staré Kestřany, Velké Nepodřice, Zátaví) a v okrese Tábor (Choustník, Mlýny). Lokálně střední výskyt byl zaznamenán v období v okrese Přerov. První výskyt prašné sněti ječné (Ustilago nuda) v klasu byl zaznamenán v období v okrese Uherské Hradiště. První slabé výskyty byly zjištěny v období v okrese Olomouc, Přerov a Vsetín. Ohniskový silný výskyt tvrdé sněti ječné (Ustilago hordei) byl zjištěn v období v okrese Přerov (Hranicko). První výskyty černí (Cladosporium herbarum, Alternaria spp. ad.) a fuzarióz (Fusarium spp.) v klasech byly zaznamenány v období v okrese Frýdek-Místek. Lokálně střední výskyty třásněnek (Thysanoptera) byly zjištěny v období v okrese Olomouc (Nový Dvůr, Kožušany) a v období v okrese Olomouc (N. Dvůr, Kožušany). První výskyt kyjatky travní (Metopolophium dirhodum) byl zjištěn v okrese Břeclav. Další výskyty byly sledovány v období v okrese Blansko. Lokálně střední výskyty byly sledovány u nově založených porostů v období v okrese Břeclav (Horní Bojanovice). Lokálně střední výskyty mšic (Aphidoidea) byly zaznamenány v období v okrese Šumperk (Klopina, Dubicko); první výskyt v klasech byl zaznamenán v celé oblasti severní Moravy a Slezska. Ojediněle střední výskyt byl pozorován v období v okrese Přerov. Lokálně silné výskyty mšice střemchové (Rhopalosiphum padi) na listech byly pozorovány u nově založených porostů v období v okrese Pardubice (Přelouč). Všeobecně střední až silné výskyty křísků (Cicadellidae) byly zaznamenány v období v okrese Pardubice; střední výskyt kříska polního (Psammotettix alienus) byl sledován v okresech Rokycany (Mirošov, Kladruby), Ústí nad Orlicí (Žambersko, Vysokomýtsko). 19