Bankovní institut vysoká škola Praha

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Domácí násilí jako sociálně patologický jev z pohledu trestního práva Bakalářská práce Autor : Vedoucí práce: Eva Komosná Právní administrativa v podnikatelské sféře JUDr. Anežka Forstová Břeclav Duben, 2013

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Břeclavi Eva Komosná

3 Tímto bych chtěla poděkovat JUDr. Aneţce Frostové za vedení mé bakalářské práce a za její rady a připomínky, které přispěly k úspěšnému ukončení této práce.

4 Anotace Tématem bakalářské práce je domácí násilí jako sociálně patologický jev z pohledu trestního práva. V této práci je obsaţen také popis obětí tohoto problému a trestně právní úprava. Velká pozornost je věnována moţnostem intervence všech zainteresovaných institucí, určená právě pro osoby ohroţené domácím násilím. Popisuje i bezpečnostní plán, který je důleţitým obraným opatřením pro ohroţené osoby v tak tíţivé ţivotní situaci. Je zde také poukázána statistika obětí těchto patologických jevů různými institucemi za období od roku Annotation The theme of the bachelor s thesis is a domestic violence as a social-pathologic phenomenon from a criminal law view. There are described this problem s victims in this work and a criminal legislation adjustment. A great attention is payed to possibilities of intervention of all involved institutions, which is given to these people endangered by domestic violence. It s even described a safety plan, which is an important defensive arrangement for endangered people in such an oppressive life situation. It s also shown statistics of victims of these pathological phenomenons through various institutions since 2009 to Klíčová slova: domácí násilí, oběť, agresor, intervence, institut vykázání Keywords: home violence, victim, aggressor, intervention, the institute of expulsion

5 OBSAH Úvod. 6 1 Vymezení základních pojmů Rodina a její historie Druhy a formy domácího násilí Klíčové znaky domácího násilí Dynamika a cykličnost domácího násilí Trestně právní ustanovení Nejčastěji páchané trestné činy v rámci domácího násilí Ustanovení trestního zákona postihující domácí násilí Vybraná ustanovení ze zákona o přestupcích Postup policie a orgánů činných v trestním řízení Jednání na místě samém Vyhodnocení hrozby nebezpečného útoku Zásady komunikace z osobami domácího násilí Obvinění a projednání trestného činu soudem Preventivní programy v boji proti násilí Význam prevence Intervenční centrum Bílý kruh bezpečí Oddělení sociálně právní ochrany dětí. 37 Závěr. 40 Literatura a pouţité prameny 42 5

6 Úvod Rodinné vztahy jsou důleţitou součástí našeho ţivota. Jako rodinné vztahy můţeme značit nejenom vztahy v tzv. nukleární rodině, tedy mezi rodiči a dětmi, ale také vztahy mezi dalšími generacemi popř. jinými příbuznými. Ve své práci se však budu zabývat rodinnými vztahy tak, jak je vnímají naše zákony. Vztahy mezi manţeli, rodiči či sourozenci zdaleka nejsou vţdy láskyplné a uspokojující někdy spíše naopak. Mnohdy má souţití v rodině jen pramálo společného s idealizovanými obrázky z kýčovitých televizních reklam. Rodina můţe být tak zdrojem obrovského napětí, přivádět lidi k zoufalství nebo je naplňovat značnou úzkostí a pocitem viny. Bohuţel násilí v rodině je nepřehlédnutelnou realitou i v naší společnosti. V České republice se podle provedených sociologických šetření, odehrává násilí v kaţdé čtvrté rodině. 1 Násilí v kruhu rodiny je velmi sloţitý a specifický jev, který byl v minulosti nejenom v naší společnosti podceňován a přístup typu děje se to za jejich zavřenými dveřmi, tak se to nikoho jiného netýká popř. to si musí ti dva vyřídit mezi sebou nebo můţe si za to sama vede k tomu, ţe osoby, které jsou vystaveny domácímu násilí, se mnohdy stydí a nedokáţí situaci samy vyřešit.,,domácí násilí je předmětem intenzivního zkoumání celého spektra odborníků, jejichţ názory se mnohdy liší, jde-li o pojem příčiny, klasifikaci, prevenci či řešení. Často se však musí konstatovat, ţe násilné a agresivní chování v rámci partnerských konfliktů je mnohdy podle vzoru rodičů, které dotyční agresoři zaţili v dětství a brali to jako součást rodinných vztahů.,,jelikoţ bývá domácí násilí mnohdy skryté a zhusta nepotrestané, představuje trauma na celý ţivot, a to jak pro dospělé, tak především pro nezletilé děti. 2 Proto u nás existuje řada institucí, které se zabývají těmito specifickými problémy a snaţí se obětem pomoci. Pokud se na tento fenomén podíváme z pohledu práva, neměli bychom se omezit jen na právo trestní, ale i právo občanské, rodinné, přestupkové a policejní. V trestním právu byl jiţ v minulosti trestní postih domácího násilí dostatečně zajištěn. Problém byl, ale v odhalení této trestné činnosti. Oběti násilí nenacházely často odvahu oznámit svůj problém orgánům činným v trestním řízení, nebo jiným kompetentním osobám. 3 V rodinném právu se zase můţeme opřít o zákon o rodině, kde se například můţe vyuţít 44 Dopustil-li se rodič úmyslného trestného činu proti svému dítěti či ke spáchání trestného činu své dítě mladší patnácti let pouţil, popřípadě se dopustil trestného činu jako spolupachatel, návodce či pomocník k 1 D.Ševčík, N.Špatenková, Domácí násilí: nakladatelství Portál 2011, s.7 2 Z.Králíčková,E. Ţatecká, R. Dávid,M. Kornel, Beckova skripta: Nakladatelství C. H. Beck, 2011, s

7 trestnému činu spáchanému jeho dítětem, soud vţdy posoudí, zda tu nejsou důvody pro zahájení řízení o zbavení rodičovské zodpovědnosti. 4 Důleţité je také působení policie při domácím násilí, které je v souladu s ústavou a listinou základních práv a svobod. Cílem mé bakalářské práce je tedy alespoň zhruba analyzovat sociálně patologický jev domácího násilí jako např. násilí na dětech, ţenách či seniorech, a poukázat na to, ţe i muţ můţe být obětí. Moje práce je rozčleněna do 4 větších celků a kaţdá tato část napomáhá k porozumění problematiky. V první části jsem se zaměřila na vymezení základních pojmů a rozčlenění domácího násilí do určitých druhů a forem. Neméně důleţité jsou pro mne klíčové znaky, zvyšující se dynamika násilí a jeho cykličnost. Druhá část mé bakalářské práce se zabývá právními ustanoveními a vymezení odpovídajícího trestu pro agresora. V následující kapitole je popsána účast policejních orgánů a ve čtvrté části, která je také velmi důleţitá, jsou intervenční programy, které následně řeší těţkou situaci obětí domácího násilí. Tímto tématem jsem se rozhodla zabývat, protoţe rodinné vztahy jsou důleţité a provázejí nás po celý náš ţivot

8 1. Vymezení základních pojmů Domácí násilí je velmi těţké definovat. Obecně se má za to, ţe pod pojmem domácí násilí se mohou skrývat nesčetné projevy nerovnováhy moci v určité malé sociální skupině, rodině, společné domácnosti, mající příčiny v nezralosti partnera, touze prosadit moc, v neshodách, vlivu alkoholu, sexuálních poţadavcích, citových vazeb nebo povahových rysech. 5 Dalo by se také definovat podle zdravotnické organizace jako : úmyslné pouţití nebo výhruţka tělesnou silou či mocí vůči sobě samému, jiné osobě, skupině nebo komunitě, v jehoţ důsledku stoupá pravděpodobnost vzniku úrazu, psychické újmy, špatného zacházení nebo deprivace. 6 Násilí v rodinném kruhu můţeme také pojmout jako násilí mezi generacemi a partnery. Mezi generacemi je myšleno, týrání dětí rodiči nebo právě naopak mohou děti týrat své rodiče. Partnerské násilí se spíše odehrává v intimních vztazích. V úvodu kníţky o partnerském násilí od Bronislavy Marvanové-Vargové se také můţeme dočíst, ţe existují dva rozdílné typy domácího násilí a zneuţívání. Týkají se běţného domácího násilí a patriarchálního teroru. Tyto dva různé typy se od sebe liší svou intenzitou krutého zacházení a dlouho trvajícím zneuţíváním. Běţné partnerské násilí se nevyskytuje tak často a většinou je uţito mezi muţi i ţenami. Ne vţdy končí fyzickým násilím a jev eskalace není tak častý. Patriarchální teror se však vyznačuje spíše násilím muţů na ţenách s větší krutostí a násilím v čase, nejedná se jen o fyzické a psychické násilí, ale je zde i podřízenost ekonomická a je zde časté pouţívání výhruţek. 7 Také bych zde mohla popsat pojem agresor, ale přesně definovat tento pojem není vůbec snadné. Neexistuje ţádný typický pachatel domácího násilí. Dosud nebyl objeven ţádný povahový rys, který by byl jako jediný typický pro domácího agresora. Lze však s určitostí říci ţe agresoři, ale i oběti mohou pocházet z kteréhokoli prostředí, mám tím na mysli sociální, etnické a rasové, ale i ekonomické. V násilí a to i domácím je spíše převaha muţů neţli ţen. Ţeny se ve většině případů dopustí násilí v rámci své sebeobrany, nebo obrany svých dětí. 8 U agresora se ale mohou objevit tyto rizikové vlastnosti jako například úzkost, nejistota, nízké sebevědomí, nespokojenost, negativní postoj k partnerovi, špatné sebeovládání a častá výbušnost. Také bych zde ráda uvedla něco o pojmu oběť domácího násilí. Obětí domácího násilí se můţe stát kaţdý. Nejvíce zranitelnou skupinou jsou ale lidé, kteří mají nějaký handicap, ať uţ je fyzický, sociální nebo lidé vyššího věku. Do této skupiny je moţno zařadit ţeny, děti, tělesně nebo mentálně postiţené a v neposlední řadě i seniory. 5 Z.Králíčková,E. Ţatecká, R. Dávid,M. Kornel, Beckova skripta: Nakladatelství C. H. Beck, 2011, s.5 6 Zdroj: WHO 1996, 7 B.Marvánová-Vargová,D. Pokorná, M. Toufarová, Partnerské násilí: nakladatelství LINDE 2008, s

9 Také se ke konci mé bakalářské práce objeví pojem intervence. V tomto případě je to intervence, která patří k domácímu násilí a je určitou formou pomoci osobám ohroţeným násilím. Oběti v těchto případech zaţívají smutek, nejistotu a uvaţují zda zůstat s agresorem nebo od něj odejít. Právě při odchodu oběti od tohoto agresorce často nejlepší volbou respektive i nutností, vyuţití krizové intervence. Krizovou intervencí by pomoc obětem domácího násilí rozhodně neměla končit, ale měla by jí začínat. 9 Posledním pojmem, který bych zde chtěla uvést, je institut vykázání. Institut vykázání můţe pouţít jen policie. Zjistí-li policie na základě skutečností ţe se osoba dopustí nebezpečného útoku proti ţivotu, zdraví anebo svobodě nebo zvlášť závaţného útoku proti lidské důstojnosti, je policista oprávněn vykázat tuto osobu z bytu nebo domu společně obývaného s útokem ohroţenou osobou (dále jen společné obydlí ), jakoţ i z bezprostředního okolí společného obydlí. Policista je oprávněn tuto osobu vykázat i v její nepřítomnosti. Vykázání agresora trvá 10 dní. Tato doba nejde zkrátit a to i na ţádost osoby, která byla v ohroţení Rodina a její historie Smyslem rodiny uţ odedávna je, aby lidé mohli pečovat o své děti. Kromě toho, ţe je rodina biologicky významná pro udrţení lidstva, je také základní jednotkou kaţdé lidské společnosti. Reprodukuje člověka nejen jako ţivočicha, zprostředkuje mu vrůstání do jeho kultury a společnosti. Rodina krom toho propojuje generace, vytváří mezi nimi kontinuitu a pouta solidarity. 11 Je také závazným modelem společnosti, se kterým se dítě potká. Od starověku do současnosti se lidé mnohými pokusy snaţili o přesunutí rodičovské péče na jiné osoby nebo i státem řízené instituce, tyto pokusy se však nikdy neujaly. Model rodiny tvořené rodiči, jejich dětmi, případně prarodiči vykazuje neobyčejnou stabilitu ve všech epochách vývoje lidstva a ve všech epochách vývoje společnosti, který by se neopíral o rodinu jako o svůj základní článek. Co se týče historie rodiny je velmi obtíţné dopátrat se toho jak vlastně rodina vypadala například v raném středověku. Vše je odkázáno na zmínky v kronikách a na archeologii. V kronikách se ale často objevují zmínky o tom, ţe bylo tolerováno mnohoţenství, a to však bylo výsadou jen bohatých a mocných. Je však známo, ţe ve středověku je rodina institucí bez níţ mohl jedinec 9 D.Ševčík, N.Špatenková, Domácí násilí: nakladatelství Portál 2011, s Oldřich Matoušek, Rodina jako instituce a vztahová síť: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, Praha 2003, s.9 9

10 existovat jen těţko. Bez příslušnosti k feudálnímu pánovi a bez příslušnosti k rodině neměl ve společnosti místo. 12 V novověku zase převládal styl patriarchální rodiny, který se ovšem později začal rozpadat, jakmile i ţeny mohly začít pracovat a vydělávat peníze, kterými přispívaly do domácího rozpočtu. 13 Kdyţ přejdeme do současnosti, je rodina stále nejvýznamnější hodnotou, ale její význam uţ nepatrně klesá. Rodina je často spojována s představou uspokojení individuálních potřeb a osobního štěstí. Vliv tohoto trendu nelze absolutizovat, ale vzhledem k budoucí stabilitě a integritě rodin je přinejmenším problematický. Řada autorů se shoduje na tom, ţe rodinný ţivot a rodičovství jsou v dnešní době značně náročné Druhy a formy domácího násilí V kníţkách, časopisech, ale i na vybraných internetových stránkách nalezneme popis různých druhů domácího násilí. Typy a charakter násilí se mohou lišit nejen tím, jak ho lidé popíší, ale především také tím jaký přístup k danému problému zaujímají. Rozčlenění domácího násilí můţeme pojmout tak, ţe zdůrazníme různé druhy tohoto násilí, jak jsem jiţ uvedla například mezi muţi a ţenami nebo ţeny páchající násilí na muţích, také rodičů vůči dětem, popřípadě v homosexuálních vztazích. Také bychom mohli pouţít sociální a kulturní kontext tohoto jevu či motivy zainteresovaných osob. U všech forem domácího násilí je ve většině jediný cíl a tím je získat plnou moc a kontrolu nad druhým. 15 Jde-li o klasifikaci forem útoků, je třeba uvést sexuální násilí či obtěţování, fyzické násilí aţ po mrzačení či dokonce usmrcení, emocionální a psychické týrání, za které lze pak povaţovat pouţívání emocionálních ran a úderů v podobě citového týrání, poniţování, vyhroţování, zastrašování či vzbuzování strachu. 16 Mezi druhy domácího násilí bych uvedla: Fyzické násilí Tento druh násilí nemusí vţdy směřovat jen proti konkrétní osobě, ale i proti domácímu zvířeti a to s cílem ukázat oběti, co by se mohlo stát, pokud se oběť nepodvolí. Jde o různé formy fyzických 12 Oldřich Matoušek, Rodina jako instituce a vztahová síť: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, Praha 2003, s Oldřich Matoušek, Rodina jako instituce a vztahová síť: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, Praha D.Ševčík, N.Špatenková, Domácí násilí: nakladatelství Portál 2011, s D.Ševčík, N.Špatenková, Domácí násilí: nakladatelství Portál 2011, s Z.Králíčková,E. Ţatecká, R. Dávid,M. Kornel, Beckova skripta: Nakladatelství C. H. Beck, 2011 s.6 10

11 útoků, jako je například fackování a jiné bití rukama nebo různými jinými předměty. Dále sem také spadá kopání, škrcení, ohroţování zbraní aţ po váţné útoky, které mohou ohrozit na ţivotě. Agresor neztrácí ani tak kontrolu nad sebou. Příčinou jeho výbuchu je spíše, ţe ztrácí kontrolu nad situací, či nad svou partnerkou. Jeho násilné jednání je zaloţeno na přesvědčení, ţe má právo kontrolovat chování své partnerky, její pocity a postoje a ţe násilí je oprávněný způsob k dosaţení této kontrolní pozice. 17 Na obětech fyzického násilí zůstávají zjevné stopy, jako jsou modřiny a jizvy. Je pravda, ţe se časem zahojí, ikdyţ to můţe trvat delší dobu. Existuje více druhů tohoto agresivního chování, které jsou uvedeny v další části mé bakalářské práce, a tady bych je nejdříve znázornila v grafickém schématu Duluthský model, které pouţívají mnohé organizace. 18 Duluthský model: B.Marvánová-Vargová,D. Pokorná, M. Toufarová, Partnerské násilí: nakladatelství LINDE 2008, s Helen L. Conwayová, Domácí násilí: nakladatelství Albatros 2007, s Helen L. Conwayová, Domácí násilí: nakladatelství Albatros 2007, s

12 Psychické a emocionální násilí Mezi psychické a emocionální násilí bych zařadila citové týrání, které na obětech mohou zanechat hluboké a skryté rány, ikdyţ se obejdou bez jakéhokoli fyzického ošetření. Tyto rány však bolí celá léta nebo se nikdy nezahojí. 20 Do toho druhu násilí můţeme zařadit poniţování, znevaţování a zesměšňování oběti, uráţení, obviňování, vyhroţování (např. vyhoštěním z domova), vydíráním a také různé formy zákazů. Vyhroţování a nátlak ţenu terorizuje a stává se velmi efektivní manipulativní taktikou. Vyhroţováním dostává násilník ţenu do strachu, ţe se stane něco hrozného, jestli neudělá, co chce on. Vyhroţování zajišťuje efektivnost nátlaku. Strach se nevytratí tak rychle jako vyblednou monokly a přebolí pohmoţděná ţebra. Strach s výhruţek zůstává. 21 Agresoři můţou také vyhroţováním oběti donutit ke kriminálním činům, a aby sama nebyla trestně stíhána, tak se bojí oznámit násilí na policii. Také neustálé kritizování můţeme označit jako psychické nebo emocionální násilí. Kritiku na oběť agresor sděluje ostatním takovou formou aby pro ně byla sympatická a kdyţ potom oběť popisuje své násilí svým blízkým, tak ji moc nevěří. Zpochybňování duševního zdraví je jedna z forem psychického týrání. Pokud se oběti neustále a dlouhodobě vnucují určité myšlenky, jako například ţe si týrání od manţela vymýšlí a ţe manţel se o svou ţenu dobře stará a vše je jen v jejich myšlenkách, začnou tyto řeči danou osobu velmi mučit a trýznit, a nakonec si sama začne myslet, ţe s ní, není něco v pořádku. 22 Sexuální násilí Jde o druh násilí, kdy si agresor vynucuje na oběti uspokojení svých sexuálních potřeb proti jeho vůli. Toto násilí se nejvíce děje mezi partnery a hlavně na ţenách, také muţi se stávají oběťmi, jelikoţ je to ale, pro muţe velmi citlivé téma, tak při empirickém výzkumu tato čísla neodpovídají skutečnosti. I vynucený sex mezi manţely je agrese a určitě nejde jen o plnění manţelských povinností jako takových. Sexuální násilí je často pouţito proto aby agresor dotyčného pokořil nebo poníţil. Také po ukončení vztahu se v praxi často setkáváme s obtěţováním formou neţádoucího pronásledování, špehování a vyhroţování, hovoříme o tzv. ex-partner stalking. 20 Helen L. Conwayová, Domácí násilí: nakladatelství Albatros B.Marvánová-Vargová,D. Pokorná, M. Toufarová, Partnerské násilí: nakladatelství LINDE 2008, s Helen L. Conwayová, Domácí násilí: nakladatelství Albatros

13 Projevuje se pronásledováním, vyhroţováním, ublíţením na zdraví milovaným lidem, zanecháváním znepokojivých telefonních nebo ových zpráv, vyčkáváním před domem nebo pracovištěm. 23 Tento typ chování se objevuje nejen v souvislosti se zánikem dlouho trvajících manţelství, ale také jako následek rozchodu heterosexuálních i homosexuálních mileneckých vztahů. Čírtková uvádí (2011, s.3), ţe většina případů pronásledování, a to asi 72%, se váţe na vztahy trvající méně neţ čtyři roky. 24 Sociální násilí Sem patří veškerá činnost, která směřuje k naprostému odříznutí oběti od vnějšího světa a k její neustálé kontrole. Mezi tyto jevy řadíme nemoţnost opouštět byt, pouţívání mobilního telefonu, omezení kontaktu s jinými rodinnými příslušníky. Cílem je, aby oběť postupně ztratila všechny sociální vazby a byla tak plně fixována na agresora, prostě izolována. Cílem izolace je odstranit domnělé příčiny ţárlivosti agresora. Nevychází-li jeho partnerka z domu, nemůţe mít ţádné milostné aféry. Nemůţe se potkávat se svými přítelkyněmi, nemohou ji přesvědčit, aby jednala proti jeho vůli. 25 Agresor totiţ vyţaduje, aby se soustředila hlavně na jeho osobu a tím uspokojovala všechny jeho poţadavky. Zájmy oběti se tudíţ budou soustřeďovat jen a jen na domov. Nejvíce izolace působí, kdyţ je propojena s citovým týráním. Muţ často hlídá i to, jak dlouho ţena tráví v obchodě nakupováním, nebo za jak dlouho vyzvedne děti ze školy a pokud se jiný den opozdí, začne ţenu vyslýchat a podezřívat jestli se tam nesetkala s jiným muţem. 26 Mezi sociální násilí můţeme také uvést případ, kdyţ se ţeně podaří odejít od manţela, najde si svůj domov, ale stále zůstávají manţeli, a partner v tomto případě agresor pravidelně navštěvuje svoji manţelku, nadále ji týrá jak psychicky tak i fyzicky s tvrzením, ţe na to má právo jelikoţ nejsou rozvedeni. Ekonomické násilí Nemoţnost disponovat s finančními prostředky. Často se stává, ţe oběť je omezena natolik, ţe nemá svůj vlastní zdroj příjmů, jelikoţ ji agresor zakazuje chodit do zaměstnání. Také jednou z běţných forem týrání bývá upírání peněz na hygienické potřeby a ţena je nucena zůstávat doma a cítí se velmi poníţena. 23 D.Ševčík, N.Špatenková, Domácí násilí: nakladatelství Portál D.Ševčík, N.Špatenková, Domácí násilí: nakladatelství Portál 2011, s Helen L. Conwayová, Domácí násilí příručka pro současné i potenciální oběti : nakladatelství Albatros 2007, s L. Conwayová, Domácí násilí příručka pro současné i potenciální oběti : nakladatelství Albatros

14 Drţí-li partner ţenu neustále ve finanční tísni, oslabuje ji. Znamená to, ţe ţena musí ţádat partnera o peníze, kdykoli něco potřebuje, čímţ mu zavdává příčinu k tomu, aby ji kritizoval a vytýkal ji její potřeby či přání. 27 Pokud týraná osoba bydlí v nějaké odlehlejší části města či vesnice a je tímto vázána na hromadnou dopravu, potřebuje peníze, aby mohla navštívit nějakou pomocnou organizaci, policii či právníka respektive hledá jakoukoli pomoc, je bezmocná a díky této formě násilí není schopna opustit dům. Zkušenost obětí s násilím 2011 Sexuální násilí Ekonomické násilí Fyzické násilí Psychické násilí Klíčové znaky domácího násilí Historie domácího násilí odkazuje na to, ţe domácí násilí není ojedinělým násilným aktem (jedna facka domácí násilí nedělá ), jedná se zde totiţ o dlouhodobě a opakované násilí s jistou cykličností, takové násilí na pokračování, klíčové znaky určuje například rozdělení rolí na osoby, které jsou ohroţené a osoby násilnické. I kdyţ se v rodině vyskytne nějaký násilný incident, nemusí nutně jít o domácí násilí. Aby se jednalo o domácí násilí, musí být naplněny všechny čtyři definiční znaky domácího násilí. Jestliţe některý ze znaků chybí, zvaţuje se jiná podoba rodinného problému, neţ je domácí násilí. Se vší pravděpodobností, ale bude chybějící znak brzy doplněn a proces domácího násilí odstartován Helen L. Conwayová, Domácí násilí příručka pro současné i potenciální oběti : nakladatelství Albatros 2007, s D.Ševčík, N.Špatenková, Domácí násilí: nakladatelství Portál 2011, s.37 14

15 Mezi uváděné znaky řadíme: Opakování a dlouhodobost z jednoho útoku ještě nelze poznat domácí násilí, ale můţe to být jeho začátek. Eskalace, stupňování jednání agresora začíná psychickým nátlakem, jako je sniţování lidské důstojnosti potom přechází v sexuální či fyzické násilí, které můţe skončit i smrtí. V současnosti jiţ ale eskalace není přímo brána jako základní znak násilí. Je spíše chápána jako jeden z rizikových faktorů. Rozdělení rolí agresor jasně ukáţe nadřazenost nad obětí. Neveřejnost domácí násilí probíhá často za zavřenými dveřmi domácností. Na veřejnosti se však většinou agresor chová jako příkladný otec nebo manţel Dynamika a cykličnost domácího násilí Rodinné vztahy jsou natolik sloţité, ţe člověk z počátku nerozpozná, jestli právě proběhla hádka mezi partnery ve které figuroval pohlavek a nebo zda se jedná o náznak domácího násilí. Člověk si pohlavek odůvodní jako zaslouţený, a proto věří, ţe nic takového se uţ nemůţe stát. Útoky agresora ze začátku nejsou tak časté a dotyčné osobě se stává, ţe po nějaké době na tyto incidenty zapomene a svému protějšku odpustí. Domácí násilí začíná často velmi nenápadně, takţe si jeho prvních příznaků oběť ani nevšimne. Pokud se ovšem hned v počátcích nezastaví, opakuje se a nabývá na intenzitě. K násilí ve vztahu nedochází neustále - střídají se období násilí a relativního klidu. V násilném vztahu se totiţ projevují tři faktory: láska, naděje (ţe se vše zlepší, ţe se partner změní apod.) a strach. Cyklus domácího násilí, v němţ se střídá období "líbánek", vzrůstající tenze, konfliktu a "usmiřování", se tak stále opakuje - navíc se stupňující tendencí. Oběť se tak poté často není schopna vůbec bránit. Její situaci komplikuje blízký vztah k pachateli, ale i například pocit naučené bezmocnosti a bezradnosti. Násilí navíc není moţné zaměňovat s partnerskou hádkou či"manţelskou rozepří". Při hádce totiţ proti sobě stojí dvě přibliţně rovnoprávné osoby, které jsou v podobném postavení a vyměňují si názory. V případech domácího násilí ale proti sobě stojí bezmocná a vystrašená oběť, která se obává "trestu" či napadení, a pachatel, který se skrze pouţití moci snaţí oběť ovládat a donutit k tomu, co chce on Autor: -sn- Časopis: Děti a my : 15

16 Domácí násilí se někdy můţe jevit jako to co nemůţeme nikdy předvídat, ale doopravdy má svůj určitý cyklus, který bychom mohli rozdělit do čtyř fází, jak je popsala ve své kníţce Lenore Walkerová. První fázi nazývá jako hromadění napětí, kde selhává komunikace a oběť začne mít strach a pociťuje potřebu se s agresorem usmířit. Druhou fází nazývá incidentem, kde dochází k ústnímu a fyzickému zneuţití jako je hádka obviňování, výhruţky zastrašování a podobně. Ve třetí fázi nastane usmiřování, kdy násilná osoba se začne omlouvat, ţádá o odpuštění a celou situaci zlehčuje. Čtvrtá fáze je klid, kdy je incident zapomenut a začíná fáze líbánek. Tento cyklus se neustále opakuje, ale časové intervaly se zkracují. Tento cyklus můţe trvat týdny, měsíce, ale i desítky let D.Ševčík, N.Špatenková, Domácí násilí: nakladatelství Portál

17 2. Trestně právní ustanovení Trestní postih domácího násilí byl jiţ v minulosti dostatečně zajištěn trestním zákonem. Problém byl právě v odhalení trestné činnosti související s domácím násilím. Oběti domácího násilí totiţ málokdy našly odvahu svěřit se svým problémem orgánům činným v trestním řízení nebo jiným kompetentním osobám. K tomuto postoji je vedl buď strach z útočníka a často i jakýsi zvrácený typ lásky k útočníkovi (jsou známy případy, kdy docházelo např. k dlouhodobému týrání manţelky manţelem, která týrání neoznámila proto, ţe se bála, ţe o svého manţela přijde). Můţe se proto snadno stát, ţe člověk, který je hodnocen v zaměstnání jako vynikající pracovník a přátelé ho mají za báječného člověka, ve skutečnosti doma dlouhodobě několikrát týdně bije svou ţenu a děti. Nejčastěji dochází k týrání manţelky manţelem (ale jsou i opačné případy), poměrně časté je i týrání rodičů dětmi. K odhalování domácího násilí s účinností od 1. ledna 2007 přispívá zákon č. 135/2006 Sb. Tímto zákonem byly obětem domácího násilí dány lepší moţnosti se účinně bránit. Zároveň v tomto směru byly posíleny i pravomoci policie a soudu. 32 Trestní zákon pamatuje v současnosti na moţnost postihu různých intenzivních či tvrdých typů útoků osoby, jeţ se dopouští domácího násilí. Musí se však naplnit tímto násilným útokem skutková podstata trestných činů jako jsou omezování osobní svobody, znásilnění, útisku, týrání svěřené osoby, nebezpečného vyhroţování, trestných činů proti ţivotu a zdraví. A také dalších podobných trestných činů. 33 Na závěr této části bych ještě ráda uvedla, ţe jsem se dočetla v Beckových skriptech o významném počinu, který spočívá v tom, ţe byl doplněn zákon č, 140/1961 Sb. trestního zákona o novou skutkovou podstatu činu týrání osoby ţijící ve společně obývaném bytě nebo domě ( 215a). Jiţ samotný název nové skutkové podstaty napovídá, ţe zákonodárce se vyhnul výstiţnému pojmu domácí násilí, který právní řády celé řady zemí uţívají a který plně postihuje podstatu věci Nejčastěji páchané trestné činy v rámci domácího násilí Mezi nejčastěji páchané trestné činy v rámci domácího násilí bych zde uvedla některé trestné činy proti lidské důstojnosti. Do této skupiny patří především Systém ASPI - stav k do částky 38/2013 Sb. a 17/2013 Sb.m.s. - RA377, Domácí násilí - LIT26954CZ 34 Z.Králíčková,E. Ţatecká, R. Dávid,M. Kornel, Beckova skripta: Nakladatelství C. H. Beck, 2011 s.23 17

18 185 TZ (1) Kdo jiného násilím nebo pohrůţkou násilí nebo pohrůţkou jiné těţké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneuţije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců aţ pět let. (2) Odnětím svobody na dvě léta aţ deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) souloţí nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloţí, b) na dítěti, nebo c) se zbraní. (3) Odnětím svobody na pět aţ dvanáct let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším patnácti let, b) spáchá-li takový čin na osobě ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení, zabezpečovací detence, ochranné nebo ústavní výchovy anebo v jiném místě, kde je omezována osobní svoboda, nebo c) způsobí-li takovým činem těţkou újmu na zdraví. (4) Odnětím svobody na deset aţ osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. (5) Příprava je trestná. Znásilnění s trestní sazbou aţ do patnácti let odnětí svobody pro toho, kdo násilím nebo pohrůţkou bezprostředního násilí donutí jiného k souloţi nebo k jinému podobnému pohlavnímu styku nebo kdo k takovému činu zneuţije bezbrannosti jiného a způsobí takový činem smrt. Také podle 187 TZ o pohlavním zneuţívání (1) Kdo vykoná souloţ s dítětem mladším patnácti let nebo kdo je jiným způsobem pohlavně zneuţije, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok aţ osm let. (2) Odnětím svobody na dvě léta aţ deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším patnácti let svěřeném jeho dozoru, zneuţívaje jeho závislosti nebo svého postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu. (3) Odnětím svobody na pět aţ dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těţkou újmu na zdraví. (4) Odnětím svobody na deset aţ osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.(5) Příprava je trestná. 18

19 189 TZ Kuplířství (1) Kdo jiného přiměje, zjedná, najme, zláká nebo svede k provozování prostituce, nebo kdo kořistí z prostituce provozované jiným, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců aţ na čtyři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Odnětím svobody na dvě léta aţ osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo b) jako člen organizované skupiny. (3) Odnětím svobody na pět aţ dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těţkou újmu na zdraví. (4) Odnětím svobody na osm aţ patnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. 35 Samozřejmě bych zde mohla uvést mnoho dalších příkladů trestných činů, souvisejících s rodinou a domácím násilím, ale ráda bych se v této kapitole také věnovala i osobám, které bývají postiţeny těmito trestnými činy. Mezi osoby nejčastěji ohroţené domácího násilí patří ţeny a děti. V dalších případech určitě nemůţeme vynechat seniory a osoby se zdravotním postiţením. Muţi ovšem jako týrané osoby mají ve statistice taky své místo. Obětí domácího násilí se však můţeme stát my sami, mohou se jimi stát naše děti, naši rodiče, naši sourozenci nebo naši přátelé a známí. Přijetí toho, ţe obětí násilí se můţe stát v podstatě kdokoli, znamená ohroţení naši představy o tom, ţe domov je bezpečné místo a ţe jsme před tímto druhem násilí ochráněni. 36 Ţeny jako osoby ohroţené domácím násilím v literatuře se opakovaně objevuje snaha o identifikaci společných charakteristik ţen jako osob ohroţených domácím násilím, respektive týraných. Nejčastěji se setkáváme s tím, ţe tyto ţeny mají nízkou sebeúctu, jsou přesvědčeny o tom, ţe si takové chování ze strany muţů zaslouţí a mohou se cítit vinny kvůli svým údajným pochybením. 37 Ţeny při domácím násilí často muţe omlouvají tím, ţe byl ovlivněn alkoholem anebo špatnou náladou se kterou přišel z práce. Doufají, ţe je to jen momentální indispozice a situace se nebude opakovat. 35 Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákon 36 B.Marvánová-Vargová,D. Pokorná, M. Toufarová, Partnerské násilí: nakladatelství LINDE 2008, s Ševčík, N.Špatenková, Domácí násilí: nakladatelství Portál 2011, s.92 19

20 Muţi jako osoby ohroţené domácím násilí to ţe násilí na muţích se dostává stále více do podvědomí laické i odborné veřejnosti, dokazují nejrůznější empirická šetření a statistiky některých pomáhajících institucí. Muţi mají na rozdíl od ţen podle statistik menší pravděpodobnost, ţe se stanou obětí domácího násilí. Jejich šance opustit násilný vztah je na rozdíl od ţen větší, protoţe k tomu mají více moţností. 38 Násilí na muţích nemusí vţdy pocházet jen z manţelského souţití mezi muţem a ţenou, ale také z homosexuálních partnerství, kdy se u jednoho z partnerů vyvinou násilnické sklony a agresor se povaţuje v tom to vztahu nadřazenější a své násilí se snaţí vyuţít ke své nadvládě nad partnerem. Děti jako osoby ohroţené domácím násilím pro dítě je násilí mezi rodiči zpravidla vţdy traumatickým záţitkem. Děti mohou být přímými či nepřímými oběťmi. Dítě je přímou obětí domácího násilí, jestliţe je proti němu ze strany násilného rodiče, popř. blízké osoby směřováno fyzické, psychické nebo sexuální násilí. Ve smyslu zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, jde zejména o dítě, jehoţ rodiče nevykonávají nebo zneuţívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti, která je zakotvena v 6 odst. 1 písm. a) bod 3 tohoto zákona. 39 Násilí na dětech se můţe projevit opravdu závaţně. Nejen ţe tyto děti ztrácejí sebeúctu, ale mají také problémy se svým chováním. Mohou se chovat agresivně, působí neklidně, mívají poruchy spánku a začnou mít problémy ve škole. Tyto děti se špatně začleňují do kolektivu a jejich přizpůsobení se okolí, je velmi sloţité. Děti jako svědci domácího násilí jsou podle statistik v 90 %. Tyto děti jsou vystaveny podobnému ne-li stejnému tlaku a psychickému teroru jako děti, na kterých je samotné násilí pácháno. Důsledky, které jsou na dětech patrny závisí na několika faktorech jako je : - věk a pohlaví dítěte - míra brutality násilí, jehoţ byly děti svědky - reakce okolí (podpora či netečnost) - počet útoků, jichţ byly děti svědky - nestabilní výchovné metody a tělesné tresty 40 38, Ševčík N.Špatenková, Domácí násilí: nakladatelství Portál 2011 s Ševčík, N.Špatenková, Domácí násilí: nakladatelství Portál 2011, s