R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

Transkript

1 -37 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Petra Šebka a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobce: Nejvyšší státní zástupce, se sídlem Brno, Jezuitská 4, proti žalovanému: Ředitel Základní školy a Dětského domova Předklášteří, se sídlem Předklášteří, Komenského 1200, za účasti: nezl. M. K., zastoupená opatrovníkem Statutárním městem Brnem Městskou částí Brno - střed, orgánem sociálně-právní ochrany dětí, o žalobě proti rozhodnutí ředitele Základní školy a Dětského domova Předklášteří, ze dne , č.j. ZŠ a DD-Př/ /Lo, t a k t o : I. Rozhodnutí ředitele Základní školy a Dětského domova Předklášteří ze dne , č.j. ZŠ a DD-Př/ /Lo, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalobci se náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á. III. IV. Žalovaný n emá právo na náhradu nákladů řízení. Osoba zúčastněná na řízení n emá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou ve veřejném zájmu adresovanou zdejšímu soudu domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne , č.j. ZŠ a DD-Př/ /Lo, kterým byla uložena nezletilému dítěti (osobě na řízení zúčastněné) povinnost hrazení

2 pokračování příspěvku na péči v zařízení dle 24 odst. 2 písm. d) a 27 odst. 1 a 2 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, (dále jen zákona o výkonu ústavní výchovy ). I. Podstata věci Rozhodnutím ze dne byla uložena nezletilé M. K. povinnost hradit příspěvek na úhradu péče od Napadené rozhodnutí žalovaný odůvodnil tím, že otec nezletilé zemřel a M. K. se stala poživatelem sirotčího důchodu, a to ve výši 4 129,- Kč měsíčně. Na základě této skutečnosti (existence vlastního příjmu nezletilé) byla použita na úhradu předmětného příspěvku část jejího příjmu převyšující 50% částky určené pro příslušnou věkovou kategorii, tedy částka 1 382,- Kč měsíčně. Tyto závěry napadá žalobce podanou žalobou. Na podnět zdejšího soudu byl dne nezletilé M. K., coby osobě zúčastněné na řízení, ustanoven opatrovník, Statutární město Brno Městská část Brno střed, orgán sociálně právní ochrany dětí. II. Shrnutí žaloby Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí nenabylo právní moci, neboť bylo předáno k doručení nezletilé osobě, jež nedisponovala plnou procesní způsobilostí z důvodu nedostatku věku. Žalobce argumentuje tak, že v případě civilního řízení by takový postup byl důvodem pro podání žaloby pro zmatečnost. Žalovaný tedy porušil 32 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ). Dále žalobce zpochybňuje možnost uložení povinnosti pravidelných plateb osobě ve věku 10 let, s odůvodněním, že plátci této povinnosti by měli být primárně rodiče této osoby. V případě, že má dítě vlastní příjem, tak se na této úhradě podílí. Podle názoru žalobce 29 zákona o výkonu ústavní výchovy navazuje na 27 téhož zákona, tudíž toto ustanovení nederoguje primární povinnost rodičů platit předmětný příspěvek. Žalovaný měl tak podle žalobce nejprve zkoumat majetkovou situaci rodičů a poté až dítěte. Žalobce v této souvislosti rovněž namítá, že výši podílu dítěte na příspěvku nelze stanovit bez zjištění skutkového stavu, tedy aniž by byla určena výše plnění rodiče, o což se žalovaný ani nepokusil. Správní orgán podle žalobce rovněž neprovedl důkaz, jímž by zjistil výši sirotčího důchodu. Dále žalobce namítá, že nezletilá nebyla v dané věci vyslyšena, což shledává rozporným s 29 odst. 4 správního řádu. Žalobce taktéž namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí v tom smyslu, že obsah správního spisu neobsahuje dostatek důvodů pro napadené rozhodnutí a skutkový stav tak nemá oporu ve spisech a vyžaduje zásadní doplnění.

3 pokračování Ze shora uvedených důvodů navrhuje žalobce, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného Žalovaný setrvává na právním názoru uvedeném v napadeném rozhodnutí, tedy že povinnost hradit příspěvek za péči je primárně uložena dítěti, a až následně jeho rodiči s tím, že zákon neurčuje, o jaký druh příjmu dítěte se má jednat. Míra odpovědnosti dítěte podílet se na úhradě příspěvku je omezena přímo zákonem, a to v 29 odst. 1 a 2 zákona o výkonu ústavní výchovy. Sirotčí důchod je podle žalovaného určen k výživě nezaopatřeného dítěte a nikoliv k vytváření rezerv do budoucna. Žalovaný uvádí, že výklad ustanovení byl v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu, kdy nelze použít jen ten výklad, který je ve prospěch pouze jednoho adresáta právní normy. Ani vnímání nespravedlnosti zákona nemůže být podle žalovaného motivem takového výkladu. Žalovaný si je vědom svých procesních pochybení, přičemž některá mohou být podle jeho názoru způsobena odlišným výkladem právní normy. IV. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení Opatrovník osoby zúčastněné na řízení k dané věci uvádí, že stanovená povinnost hradit příspěvek dítětem z jeho sirotčího důchodu, aniž by byl hrazen druhým rodičem, je v rozporu se zájmem nezletilého dítěte. V. Posouzení věci Žaloba byla podána včas ( 72 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní dále též s. ř. s. ), osobou k tomu oprávněnou ( 66 odst. 2 s. ř. s.), přitom jde o žalobu přípustnou (zejména 66, 68 a 70 s. ř. s.). K přípustnosti žaloby dle 68 písm. a) s. ř. s. vázanou na vyčerpání řádných opravných prostředků soud uvádí, že v případě podání žaloby ve veřejném zájmu dle 66 odst. 2 s. ř. s., nemusí nejvyšší státní zástupce vyčerpat všechny procesní prostředky k tomu, aby mohla být tato žaloba podána (např. rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne , sp. zn. 29 Ca 60/2006). Žaloba je tedy přípustná, i když směřuje proti prvostupňovému rozhodnutí, proti němuž nebylo podáno odvolání. S ohledem na to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno již začátkem roku 2009, a na to, že se vztahuje k příspěvku na úhradu péče poskytované dětem v zařízení (tedy příspěvku, který bude nezletilá M. K. platit toliko po dobu, kdy bude v zařízení umístěna), považoval soud za potřebné rozhodnout o žalobě přednostně, tedy mimo pořadí věcí, jak připouští 56 odst. 1 s. ř. s.

4 pokračování Soud shledal žalobu důvodnou, postupoval přitom podle 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., které mu umožňuje rozhodnout bez nařízení jednání i za situace, kdy účastníci (v daném případě žalovaný) na nařízení jednání trvají. Nejprve se soud zabýval namítanou nepřezkoumatelností. Pokud by totiž dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, bylo by nutno takové rozhodnutí zrušit. Věcnými námitkami se přitom soud může zabývat toliko tehdy, pokud tomu zjištěná nepřezkoumatelnost nebrání. Žalobce namítá, že správní spis neobsahoval všechny relevantní podklady. Soud zjistil, že obsahem spisu byly následující písemnosti: soupis součástí spisu, oznámení o zahájení správního řízení ve věci stanovení výše příspěvku na úhradu péče ze dne a dále rozhodnutí ve věci stanovení výše příspěvku na úhradu péče ze dne Spolu s těmito písemnostmi spis obsahoval doručenky, z nichž plyne, že obě písemnosti byly doručovány R. O. (matce osoby na řízení zúčastněné) a ani jedna z písemností nebyla adresátkou vyzvednuta. Současně je na rozhodnutí uvedeno, že je dne převzala Marie Kroková a že se vzdala práva odvolání. Podle razítka na první straně mělo toto rozhodnutí nabýt právní moci dne Z obsahu správního spisu tak vyplývá, že kromě oznámení o zahájení řízení a samotného rozhodnutí nebyl v tomto spisovém materiálu jediný podklad pro rozhodnutí ve smyslu 50 správního řádu. Podle citovaného ustanovení mohou být podklady pro vydání rozhodnutí zejména návrhy účastníků, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánu nebo orgánu veřejné moci jakož i skutečnosti obecně známé. V daném případě je napadené rozhodnutí založeno na skutečnosti, že nezletilá má vlastní příjem, poněvadž je poživatelem sirotčího důchodu po svém zemřelém otci. Ve spisu však k tomuto závěru chybí jakýkoli podklad. Pakliže nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů je založena na vadách skutkových zjištění a žalovaný v daném případě na neprokázané skutečnosti postaví celou svoji argumentaci, nelze tako vé rozhodnutí považovat za souladné se zákonem. Jak je uvedeno v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , sp. zn. 2 Ads 58/2003, publ. 133/2004 Sb. NSS, dostupný na Skutkovými důvody, pro jejichž nedostatek je možno rozhodnutí soudu zrušit pro nepřezkoumatelnost, budou takové vady skutkových zjištění, která utvářejí rozhodovací důvody, typicky tedy tam, kde soud opřel rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem anebo tam, kdy není zřejmé, zda vůbec nějaké důkazy v řízení byly provedeny. Zdejší soud přitom nevidí rozumného důvodu, proč by neměl být tento závěr použitelný i na řízení a rozhodnutí správní. Jak již uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne , sp. zn. 4 Azs 55/2003, dostupný na Neobsahuje-li napadené rozhodnutí stěžovatele odkaz na jediný důkaz ve věci provedený, nelze dospět k jinému závěru než k tomu, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, a nejsou-li důkazy obsaženy ani ve správním spise, pak je třeba uzavřít, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, nemá oporu ve spisovém materiálu

5 pokračování (obdobně srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne , sp. zn. 9 As 5/2011, nebo ze dne , sp. zn. 2 A 1114/2002, publ. 166/2004 Sb. NSS, oba dostupné na V právě posuzovaném případě žalovaný s voje rozhodnutí opřel o skutečnost, jež nebyla žádným způsobem prokázána. Správní spis neobsahoval žádný podklad svě dčící závěru, k němuž žalovaný dospěl. Současně ani z odůvodnění napadeného rozhodnutí není zřejmé, o jaké podklady se žalovaný při svém rozhodování opíral, které vzal v potaz a které nikoliv, jak požaduje 68 odst. 3 správního řádu. Žalovaný tak postupoval v rozporu se zásadou materiální pravdy, která ukládá povinnost zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti ( 3 správního řádu). Vzhledem k tomu soud shledal napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným. Vedle toho soud nemohl přehlédnout ani další žalobcem namítané vady řízení. Jak totiž vyplynulo ze správního spisu, žalovaný jednal v řízení s nezletilou osobou, aniž by byla řádně v řízení zastoupena. Žalovaný sice oznámení o zahájení řízení i napadené rozhodnutí doručoval R. O., matce nezletilé. Podle názoru soudu vš ak byly v daném případě zájmy nezletilé a její zákonné zástupkyně - matky v rozporu as matka tak nemohla vystupovat v pozici jejího zástupce. Je-li předmětem řízení výše příspěvku na úhradu péče poskytované dětem v zařízení, přičemž tento příspěvek jsou povinni hradit rodiče a v určitém případě se podílí na hrazení příspěvku nezletilé dítě ( 27 odst. 1 zákona o výkonu ústavní výchovy), je zřejmé že zde zájmy dítěte a rodiče mohou být rozporné. Správní řád tuto situaci řeší v 32 odst. 2 písm. a) následovně: Správní orgán ustanoví opatrovníka a) účastníkovi uvedenému v odstavci 1, pokud nemá zákonného zástupce nebo nemůže-li ho zákonný zástupce zastupovat a nemá-li opatrovníka podle zvláštního zákona. Právní řád totiž neumožňuje, aby osoba byla zastoupená někým, kdo by nemusel řádně hájit její zájmy, např. právě proto, že jeho zájmy jsou nebo mohou být rozporné se zájmy zastoupeného vedle 32 odst. 4 správního řádu sro v. i 30 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Nezletilá tedy měla být v daném případě zastoupena opatrovníkem, jehož zájmy nejsou v rozporu s jejími zájmy. Toliko tak lze totiž účinně naplnit smysl institutu zastoupení a zajistit, aby zájmy zastoupené nezletilé byly řádně hájeny. Další závažnou vadou, kterou bylo zatíženo napadené rozhodnutí, je, že toto rozhodnutí předal žalovaný nezletilé M. K., která svým podpisem současně měla potvrdit, že se vzdává práva odvolání. Pokud pak žalovaný datum předání rozhodnutí nezletilé považoval za doručení tohoto rozhodnutí a za nabytí právní moci, pochybil. Takový postup nelze považovat za účinné doručení, neboť rozhodnutí bylo předáno osobě, která nemá plnou procesní způsobilost a v řízení měla být řádně zastoupena. Neměla-li nezletilá plnou procesní způsobilost, nemohlo ji být rozhodnutí doručeno a nemohla se ani účinně vzdát práva na odvolání dle 29 odst. 1 správního řádu. V daném případě tedy zcela absentoval řádný proces v souladu se správním řádem, neboť kromě zahájení řízení a vydání rozhodnutí nebyly v řízení učiněny žádné úkony.

6 pokračování S ohledem na množství procesních pochybení není namístě, aby se soud zabýval věcnými námitkami (tj. tím zda žalovaný stanovil výši příspěvku v souladu se zákonem či nikoli). K tomu bude možno přistoupit až poté, co žalovaný provede řízení se řádně zastoupeným nezletilým účastníkem, svůj závěr opře o odpovídající podklady, které učiní součástí správního spisu, a výrok rozhodnutí přezkoumatelně odůvodní. Teprve tehdy bude moci soud přezkoumat to, zda byla výše příspěvku stanovena v souladu se zákonem. Za daného stavu, kdy řízení neproběhlo v souladu se zákonem, totiž nelze vyloučit, že poté, co řízení proběhne znovu a řádně, bude jeho výsledek odlišný. VI. Závěr Zdejší soud tedy dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a soud je tedy zrušil podle 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. bez nařízení jednání. Vedle toho byly naplněny i podmínky stanovené v 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s., pro které by rozhodnutí muselo být taktéž zrušeno, neboť skutkový stav, který vzal žalovaný za základ napadeného rozhodnutí nemá oporu ve spisu, a současně i podmínky 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s., pro které by rozhodnutí muselo být rovněž zrušeno, jelikož nezletilé dítě nebylo v řízení řádně zastoupeno. Podle 78 odst. 4 s. ř. s. soud vyslovil, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení. V něm je žalovaný vázán právním názorem zdejšího soudu vysloveným v tomto rozhodnutí ( 78 odst. 5 s. ř. s.). Žalovaný tedy provede řízení se řádně zastoupeným nezletilým účastníkem, svůj závěr opře o odpovídající podklady, které učiní součástí správního spisu, a výrok rozhodnutí přezkoumatelně odůvodní. VII. Náklady řízení Výrok o nákladech řízení o žalobě se opírá o 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce úspěšným byl, právo na náhradu nákladů řízení by mu náleželo. Zdejší soud však nezjistil, že by mu vznikly v řízení náklady převyšující jeho jinak běžnou úřední činnost, a proto žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalovaný ve věci úspěšný nebyl, proto mu náhrada nákladů řízení nepřísluší. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí soudem nebyla uložena žádná povinnost, v souvislosti s níž by jí náklady řízení vznikly ( 60 odst. 5 s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

7 pokračování Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Brně dne Za správnost vyhotovení: Lucie Gazdová JUDr. David Raus, Ph.D., v.r. předseda senátu