Co se v průběhu věků v Moravském krasu událo.
|
|
- Hana Kašparová
- před 4 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Česká speleologická společnost, Základní organizace 6 12 Speleologický klub Brno Pracovní skupina SE 3 Tématický okruh č. 1 : Co se v průběhu věků v Moravském krasu událo. Koordinátor tématických okruhů : Redakce a spolupráce : Ladislav Slezák Richard Cendelín, Josef Pokorný Milan Jež, Kamil Pokorný Obsah tematického okruhu : 1.) Ladislav Slezák : Příspěvek k pohybu sedimentů v jeskyních Moravského krasu. 2.) Ladislav Slezák : Příspěvek k paleogenezi Kamenného žlíbku v jeskyních Moravského krasu Copyright : Pavel Pokorný, Brno 2019 : Možný kontakt : jos.pokorny@seznam.cz
2 Příspěvek k pohybům sedimentů v jeskyních Moravského krasu. L. Slezák Úvod : Nejde samozřejmě o moji účast jako osoby, která řadu desetiletí neúnavně měnila dochovaný stav různých typů sedimentů v jeskyních. Původní objevitelská vášeň se spokojovala s průkopy typu plazivek, nanejvýše čtyrnožek. Tyto průkopy obvykle končily v lepším případě průnikem do volnějších prostor, povětšině však opuštěním pracoviště pro nemožnost transportu vykopaného materiálu na určenou deponii. V těch pionýrských dobách mne vůbec nezajímaly otázky geneze a redepozice kopaných materiálů. Podstatné bylo, aby se daly primitivními metodami (lopatka, motyčka) těžit. Teprve později jsem se začal zabývat problematikou komplexního vývoje území Moravského krasu v kontextu s velkými objevy jeskyní (Amatérská jeskyně, Rudice-Býčí skála) a jejich, povětšině fluviálních, sedimentárních výplní. Vznik velkých primárních hydrologických kolektorů Následně po odeznění Karpatské fáze Alpinského orogenu, kdy opadly tlaky na deformované komplexy karbonských a devonských hornin opřených o Brněnský masív, nastala fáze obnovy říčních sítí, které před tím fungovaly na půdorysech paleogenní krajiny. Tektonické schéma se změnilo, staré západo-východní linie byly nahrazeny vůdčími směry SSV JJZ. V těchto intencích byly postiženy i vápence Moravského krasu. Rigidní části byly rozpukány otevřenými poruchami, plastičtější pak podlehly intenzívní kliváži. Takto připravené území bylo atakováno novou, překotně vznikající sítí intenzivních toků, které po dosažení odpovídajících spádových hloubek směřovaly k hlavním erozním bázím. V této fázi patrně začíná tvorba mohutné podzemní soustavy, o jejíž existenci, jako trvale (dnes) zaplavené jeskynní úrovni jsme více méně přesvědčeni. Z okolních nekrasových a spádově výše situovaných terénů dochází zákonitě k transportu různorodého horninového materiálu (slepence, droby, břidlice, pískovce, granit, písky, jíly a pod.). Obrovské množství úlomků hornin různé odolnosti putovaly k hranici s vápenci. Dravé vodoteče je pak pohlcovaly do svých útrob a horizontálně je posunovaly k vývěrovým deltám. Počátek pleistocénu i další období (glaciály a interglaciály) v podstatě uzavřel hlavní fázi migrace a akumulace sedimentů, zvláště jemnějších substancí. Velmi důležitou fází transportačních cyklů sedimentů v jeskyních je období bádenu. Tato vrcholná fáze terciéru znamená pro Moravský kras kulminaci mořské záplavy členitých terénů, kdy jíly z tohoto období jsou dokumentovány z nadmořských výšek kolem 500 m.n.m. Není zcela jednoznačné, zdali se jedná o údaj spojený se stabilizací území, nebo důsledek ještě mladších výzdvihů, možná z
3 období až spodního pleistocénu. Faktem však zůstává skutečnost, že v období vrcholící záplavy tercierního moře byly v té době existující krasové formy pod mořskou hladinou. Transport fluviálních materiálů v podzemních koridorech byl patrně zcela zastaven. Na stávající akumulace fluviálních sedimentů usedají pouze lokální produkty koroze z rozpadajícího se nadloží. Vodní výplně jeskyní patrně měnily i svůj chemizmus, jak tomu nasvědčují jílovito-železité povlaky např. starších akumulací štěrků (0chozská jeskyně, Amatérská jeskyně, Býčí skála a další). Hladiny bádenské záplavy jsou v Moravském krasu signovány fragmenty horizontů perforací způsobených vrtavými skulaři, nebo zbytky přisedlých ústřic. Sedimenty se opět dostávají do pohybu. Bádenská regrese byla posledním mořským ústupem z území Moravského krasu. S poklesy hladin se postupně uvolňují do té doby inundované krasové útvary, zvláště pak jeskynní soustavy. Obnovují se významné erozní báze (Svitava) a hlavně dochází k rekonstrukci říční sítě. Do uvolněných podzemních prostor se obnovil transport splavenin. Z terénů ležících před vstupy do vápencového území se překotně hrne materiál, vyplňuje okrajová údolí, zahlcuje ponory a napomáhá tvorbě krasových kaňonů. Vody přepadají přes ucpané ponory a ke starým kolektorům pronikají vertikálními cestami. Vznikají soustavy hlubokých propastí. Nad úrovněmi kolektorů se tvoří náhradní povodňové úrovně jeskyní (Sloupské jeskyně, Amatérská jeskyně). Na nekrasových terénech v povodích dochází k postupnému zániku stop mořské regrese. Sběrné průtokové nádrže (jezera), které zachycují jemné splaveniny koncem pliocénu s velkou pravděpodobností zanikají. Zůstávají po nich široké údolní nivy vyplněné zčásti mladými lakustrinními sedimenty, které putují do vápencového území při vodních přívalech. Dobrým příkladem nám může být Hostěnická deprese, jejíž vyprazdňování postihlo Ochozskou jeskyni a přetékající vody Hostěnického potoka se podílely na vývoji Kamenného žlíbku. Jen díky erozní činnosti Říčky, která načepováním starých zavodněných systémů poskytla novou lokální erozní bázi Hostěnickému potoku, mohlo dojít k částečné exhumaci Ochozské jeskyně. Takto vzniklá situace bohužel zamezila vyplavování sedimentů z ostatních okolních systémů vázaných kdysi na předbádenskou vývěrovou deltu v oblasti jižně od Mokré. Fragmenty těchto zasedimentovaných jeskyní se objevují při těžbě vápenců v Západním lomu (Mokrská jeskyně). Sedimentární blokace vývěrové delty představuje nepropustnou překážku pro krasové vody akumulované v níže existujících jeskynních kolektorech. Z hlediska akumulací podzemních vod je to zpráva dobrá. Z hlediska praktické speleologie už méně. Velkou nadějí tak zůstává povodňový přítokový koridor v povodí Říčky a Ochozského potoka, jehož volné prostory se nacházejí (potvrzeno georadarem) 15 až 20 nad dnešní aktivní úrovní vyvěraček Říčky (306,0 m). K dílčím objevům se nabízí řada lokalit, která sehrála svoji doplňující roli v kontextu vývoje celé sítě jeskyní v údolí Říčky, včetně jeskyně Pekárny. Dnes známý fragment předneogenní fáze vývoje horizontálních toků v sobě uzavírá starou štěrkovou akumulaci, která je ukryta pod několikametrovou vrstvou pleistocenních sedimentů. Tato tzv. kulturní vrstva je od podložních, střednězrnných štěrkopísků s dokonale opracovaným silicitovým materiálem oddělena ostrou hranicí. V portálové části jeskyně nasedají štěrkopísky na skalní dno, které je pokryto křemitými železitými písky. Celková mocnost sedimentů je 11 metrů (!). Dřívější archeologické výzkumy se otázkou geneze štěrků
4 natolik nezabývaly, aby bylo s určitostí možno určit jejich pozici s ohledem k akumulacím ottnangských křemenných štěrků, které vyplňují nedalekou Ochozskou depresi. Nad nimi pak leží zbytky bádenských téglů obnažených při výkopech kanalizačních rýh v západní části Ochoze. Na tomto místě je nutno poznamenat, že s obdobou štěrkopísků uložených v Pekárně jsme se v žádné ze známých jeskyní v Jižní části Moravského krasu dosud nesetkali. Možná, že nové poznatky přinesou další práce v systému jeskyně Mokrské. Celková situace ohledně jeskynních výplní je v Jižní části velmi složitá. Tato část krasového území byla jako první postižena transgresí nastupujícího miocenního moře. Příbojové materiály jsou místo od místa rozlišné. Určitým sjednocujícím prvkem by mohly být Brněnské písky (dnes odkrývané v Západním lomu). Po ukončení tercierní záplavy dochází k redepozicím sedimentů ze starších období v terénech a trasách ustupujícího moře v protisměru transgrese. Nově vytvářená říční sít situaci ještě více komplikuje. Střední část Moravského krasu je odvodňována k erozní bázi Svitavy, zatím co velmi oslabená povodí Říčky, Ochozského a Hostěnického potoka odtékají do povodí Litavy. Kapacity toků a jejich spádovitost neumožnily významné vyklizení existujících jeskynních soustav od akumulací sedimentů starších proveniencí, tak jak tento proces probíhal v Severní a částečně i Střední části Moravského krasu. Jeskynní systémy v Jižní části Moravského krasu přestože prodělaly obdobnou genezi jako jeskyně v celém vápencovém komplexu zůstávají, co do výskytu zvláště tercierních sedimentů, v pozici zakonzervovaných depozit. Z hlediska hydrogeologického jsou nenahraditelnou zásobárnou vysoce kvalitních vod blokovaných v podzemních rezervoárech. Tento fakt je neocenitelným poznatkem, ze kterého by měly vycházet příští generace. Jeskynní badatelská činnost se bude nadále zaměřovat na hledání lokalit, ve kterých jsou obsahy sedimentů minimalizovány natolik, aby poskytovaly nabídky i volných jeskynních a tedy speleolo-gicky přitažlivých partií.
5 Příspěvek k paleogenezi Kamenného žlíbku a jeho vazbám na Ochozskou jeskyni v jižní části Moravského krasu. Ladislav Slezák : Úvod : Naše seniorská skupina (SE 3, jako součást ČSS, ZO 6-12) provádí dlouhodobě základní výzkum v jižní části Moravského krasu, se zaměřením na geotektoniku, paleogenezi i hydrografii daného regionu. Desetiletou serii jsme ukončili závěrečnou zprávou, kterou jsme prezentovali a v papírové podobě i v podobě elektronické jsme dali k dispozici jak zainteresovaným institucím, tak celé veřejnosti případných zájemců ( ). Naše práce byly rozděleny do několika okruhů s pokrytím vymezeného území mezi Hádkem, Hostěnicemi, Mokrskou hájenkou a Kaprálovým mlýnem. Byla tak pokryta krasová povodí Říčky a Hostěnického potoka s cílem sledování jejich paleovývoje v co nejširším pojetí. Zatím co některé objekty byly sledovány okrajově (Hádecká ventarola, Soubor jeskyněk, které sledují levostranný svah kaňonu Říčky v nadmořských výškách erozních stupňů m až po Kamenný žlíbek), hlavní pozornost byla zaměřena k významným lokalitám (Ochozská jeskyně, jeskyně Pekárna) a jevům v jejich příčinných souvislostech. V řadě případů se nám ve spolupráci s dalšími odborníky (geofyzika, hloubkový radar, radiomaják) a v neposlední řadě i telegnostiky (nejde o hledání vodních zdrojů, rudních výskytů, důlních stařin a pod.) s praxí v detekci geotektonických prvků, krasových pásem s oslabenou odolností, průběhu na ně vázaných poruch a krasových dutin. Velmi dobrá spolupráce probíhá s dokumentačním střediskem Českomoravského cementu, a.s., který nám poskytuje profily geologických vrtů a průběžné výsledky hydromonitoringu. V oblasti paleontologie a paleosedimentologie probíhá spolupráce s Ústavem geologie Masarykovy university v Brně (vyhodnocování nových defilé v lomech a odběry paleontologického materiálu). Takto široce založená spolupráce dává dostatek prostoru pro rozšiřování poznatků, směřujících k definování dosud zcela neznámých a v mnohém převratných faktů a vazeb v otázkách paleogeneze jeskynních systémů a konec
6 konců i návody pro praktickou speleologii, zaměřenou k dosažení nových objevů. Geotektonické a litologické schéma území. Vápencové území Moravského krasu jako součást rozsáhlého komplexu paleozoických hornin, prošlo nejméně dvěma významnými obdobími, jejichž průběh se podepsal zásadními geotektonickými událostmi. Koncem devonu se projevila varíská fáze, která umožnila příchod spodního karbonu (komplexy silikátových sedimentů ve facii kulmu). Tektonické schéma nese povětšině prvky radiální tektoniky směrů V Z a JV SZ, které daly vznik nové struktuře území. V dozvucích prošlo území fází hojení. Hydrotermání fáze zacelila zčásti nebo úplně otevřené průrvy a dutiny ve vápencích generacemi uhličitanových výplní (zonární kalcity, dutiny s volnými monokrystaly akcesoricky obohacenými sirníky mědi a železa). Druhou významnou fází remodelace hornin v území byla Karpatská fáze mezi paleogénem a neogénem. Orogenetické tlaky deformovaly část východního okraje Českého masivu. Od východu k západu byly tlačeny komplexy hornin karbonu a devonu. Různá rigidita litologicky rozdílných komplexů vzdorovala tvorbou nových uskupení. Celý blok Moravského krasu byl vyzdvižen a spolu s bazálními sedimenty tlačen přes těleso Brněnského masivu. Vytvořila se tak nová tektonická šablona poruch směrů SSV JJZ s rozsáhlými pásmy kliváží, přesunů, násunů (možná i přesmyků). Karbonátové výplně starých poruch směrů V Z byly rozpojeny a místy mylonitizovány (dnes běžně sledovatelné profily a tektonická zrcadla). Později, kdy krasové, území podléhalo tvorbě rozsáhlých jeskynních komplexů, se uvolňovaly celé bloky kalcitovcých výplní a podílely se na vzniku blokových sutí (Amatérská jeskyně, Řícený dóm, Propast U obrázku a jinde). Uvolněním tlaků Karpatského orogenu a tím způsobeného rozvolnění stlačených horninových komplexů vzniká ve vápencovém území velmi příznivá situace pro vytvoření nových, zvláště pak podzemních sítí, charakterizovaných směry S J a SSV JJZ. Druhotně je tato situace zcela patrná z průběhů např. Amatérské jeskyně, komplexu jeskyní Sloupsko-Šošůvských, systému Rudice Býčí skála a dalších. Jelikož z hlediska celkové geneze následných krasových tvarů, jak povrchových, tak i podzemních tvoří Moravský kras učebnicový celek, je možno výše nastíněné schéma aplikovat prakticky jak na severu, středu i jihu území. Výz-
7 kum je však komplikován množstvím sedimentárních reziduí (křídou počínaje), které jako opona zakrývají jak terény povrchové, tak i podzemní. Pod pokryvy těchto sedimentů Jsou skryty odpovědi, které jsou přístupné jen obtížně. Nástin vývoje Kamenného žlíbku. Vývoj Kamenného žlíbku počíná s velkou pravděpodobností na bázi otevřeného žlebu s povrchovým tokem směru V Z z tehdejšího povodí neznámého rozsahu. Byl tak jedním z několika obdobných tvarů, které křižovaly hloubkovou erozí nezasažené vápencové podloží. Evidentní tektonická predispozice (z období varíské fáze) a pozdější výrazné změny erosních bází těmito údolími protékajících vodotečí, se podepsaly i do historie Kamenného žlíbku. Údolí, směřující k západu zcela zaniklo při vytvoření členité vývěrové delty dnešního Studénčného žlebu. Tento morfologický tvar (údolí) napojoval na horní díl Kamenného žlíbku a směřoval do pásma transgredujícího miocénního moře. Bádenský stupeň byl zastižen ve skrývkové zóně západního lomu ČMC a. s. (příbojové tmelené štěrky, písky, jíly, ústřicové slapy, stopy vrtavých mlžů). V profilech jsou zastiženy i sedimenty zatmelená stará vyústění jeskyní a zcela degradované sintrové formy. Dnešní povodní plocha Hostěnického potoka je cca 8 km2. Následně, po regresi Bádenského moře byla cesta Studénčného žlebu opuštěna a pleistocénní vodní síť byla modifikována vývojem hlavního toku v území, tj. Říčkou. (Dnešní povodní plocha je cca 28 km2). Tento tok svojí progresivní hloubkovou erozí překonal dokonce hlavní bariéru Řícmanicko-Ochozské elevace v úseku Kaprálův mlýn Bělkův mlýn a otevřel tak cestu do povodí Litavy. Hostěnický potok postupně opouštěl Kamenný žlíbek a jeho vody s postupnou zpětnou erozí vyklidily kontinuální křivku k soutoku s Říčkou po povrchu. Následně, po regresi Badenského moře (pliocén?) se vody Hostěnického potoka stěhují do podzemí. Hostěnická deprese se tak pravděpodobně stala součástí jezera jehož vody přetékaly (za zvýšených vodních dotací v období pleistocénu) do dávno opuštěné části Kamenného žlíbku a hledaly cestu k níže polo-ženým jeskynním soustavám. Při tomto procesu byly redeponovány jemné (la-kustrinní sedimenty, se kterými se setkáváme např. ve známé části Ochozské jeskyně. Přetokovou funkci Hostěnického průtokového jezera dokládá i soubor lakustrinních sedimentů, zastižený v mapovací sondě (šurfu), situované v závrtu U cesty (Někdy uváděno jako Dvořákův závrt pozn.
8 autora) v horním dílu Kamenného žlíbku. Nejmladší provenience sedimentů pleistocénu (? ) byla son-dou sledována až do hloubky 10 m. Sonda byla vytýčena autorem (Slezák) při geologickém mapování (J. Dvořák L. Slezák) v r. 1958, jako součást úkolu X/6 ÚÚG Praha, pobočkou Brno. Původní záměr byl motivován speleologicky. Uká-zalo se, že sedimenty pokračují dále do nezjištěné hloubky pod dnem sondy. V celém otevřeném profilu jevily sedimenty stejný charakter a způsob sedimen-tace. Nepřítomnost skalních stěn a jiných sedimentů dává tušit, že v době inun-dací byl závrt v neznámé hloubce ucpání (nad úrovní aktivního toku) a jeho se-dimenty nebyly vyplavovány Hostěnickým potokem. Naskýtá se námi sledovaná otázka existence horního patra Nové Ochozské jeskyně (telegnosticky sledovaná úroveň v hloubkách kolem dvaceti metrů pod reliéfem dnešního terénu nadm. výška kolem 350 m). Vzhledem k ne zcela spolehlivým mapovým podkladům, znázorňujícím průběh Ochozské jeskyně je situování závrtu hypotetické. Kamenný ponor. Celkem málo nápadný morfologický útvar při úpatí pravé stráně Kamenného žlíbku při východním zahloubení suchého koryta Hostěnického potoka západně od rozcestí Troják. Plochá údolní niva Kamenného žlíbku je porušena meandrujícím zahloubeným korytem, sledovatelným od odbočení Studénčného žlebu až ke stupni pod Horním vchodem do Ochozské jeskyně. U tohoto stupně končí akumulace fluviálních sedimentů ve výplni dna. Místo je tvořeno závrtovou depresí pod pravou strání. Kamenný ponor tvoří asi 1,5 m vysokou skalku s mohutnými škrapami v úpatí, které nesou charakteristické znaky ponoru. Přes to, že je čelní stěna ponoru uměle odlámána (zdroj pro selské vápenice) je možno zachytit oba výrazné tektonické směry, určující predispozici ponoru na jejich křížení. (V Z, SSV JJZ). Revizní telegnostická detekce ( L. Slezák, R. Cendelín, K. Pokorný ) ukazuje návazný výskyt prostor v hloubkách od 11 do 17 m. Hlavní linie se táhne k SSV nad průběh Ochozské jeskyně. Ve svahu nad Kamenným ponorem se nachází závrtová deprese v podélné ose SSV JJZ. Deprese má eliptický tvar o rozměrech 4,2 x 5,0 m a hloubce 1,3 m. Je telegnosticky výrazně aktivní s detekcí dutiny v hloubce m.
9 Může jít o původní komín, jehož okraje byly při povrchu odlámány pro vápenickou potřebu. Svahy deprese jsou přesvahovány sprašovými hlínami z okolí. Závěr : Zkoumání obou výše uvedených lokalit se jeví jako přínosné v tom, že dokladuje poznatky které nebyly dosud publikovány a už vůbec nebyly dávány do kontextu s paleohydrografií Kamenného žlíbku a jeho vazeb na Ochozskou jeskyni. Dostatečně je známa existence Labyrintu jako komunikace mezi Kamenným žlíbkem a Ochozskou jeskyní. Zcela neznámou a při tom se nabízející je existence dalších míst, kudy putovaly vody ustupujícího Hostěnického potoka k pirátské lokální erozní bázi v Ochozské jeskyni v jednotlivých vývojových fázích celého systému. Zatím pouze výzkumy s použitím hlubinného radaru (Kalenda Tengler) potvrzují existenci jeskynního systému pod úrovní jeskyně Pekárny a možných přítoků Hostěnického potoka do tohoto systému (před destrukcí zadní části Pekárny). Naše nové poznatky s velkou pravděpodobností predikují existenci jeskynní úrovně cca 20 m nad průběhem známé části Nové Ochozské jeskyně, jakéhosi možného Labyrintu č. 2. Půdorysně tento systém zapadá do úseku mezi Křížovým a Nouackhovým sifonem. Není také vyloučeno, že dlouhotrvající inundace Nouackhova sifonu (i když je Nová Ochozská zcela bez vody) může souviset se skapovými dotacemi z neznámého systému (obdoba Německého sifonu pod Labyrintem) a nejen z průsaků sedimenty aktivního toku. Je evidentní, že komunikací, kudy byly prostory Ochozské jeskyně naplňovány pleistocénními sedimenty bude daleko více, než je nám doposud známo, jsou však skryty pod sedimenty výplně starého dílu Kamenného žlíbku. Vody Hostěnického potoka po opuštění povrchového toku, směřujícího do oblasti Mokré inklinovaly k povodí Říčky a prodělaly si tak několik složitých fází k dosažení úrovně jejího podzemního toku. Dnešní skutečný soutok s Říčkou, přestože řada koloračních experimentů přinesla mnoho poznatků, není znám. Redepozice sedimentů v podzemí, které trvale probíhají a ovlivňují tak průtoky podzemními, různě dimenzovanými cestami, nám umožňují jen pouhopouhé spekulace. Nedostatek technických prací a malá speleologická probádanost území nás nutí vycházet ze všech dostupných, byť i někdy zpochybňovaných poznatků do jejichž souboru patří i rozsáhlý, námi prováděný telegnostický výzkum.
10
Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu
Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním
Jeskyně ve Hvozdecké hoře
Jeskyně ve Hvozdecké hoře Jeskyně se nachází v severním svahu vápencového vrchu Horka (též Hora nebo Hvozdecká hora), jižně od samoty Na Skalce, v malém vápencovém lomu na okraji lesa. Do literatury ji
1. Úvod. 2. Archivní podklady
1. Úvod Na základě požadavku projekční organizace Architekti Headhand s.r.o., U Obecního dvora 7, 110 00 Praha 1 jsem shromáždila dostupné archivní materiály Geofondu Praha a na jejich základě zpracovala
SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV)
SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV) Autor: Klíčová slova: Bc. Tomáš Laksar Pískovec, droba, jílovec, skalní výchoz, křída Abstrakt Dokumentace sedimentárního
SEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ
Příloha č. 5 SEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ DOKUMENTAČNÍ BOD: 1 SOUŘADNICE GPS: 49 33'43.94"N, 17 5'37.29"E DRUH BODU: menší skalní výchozy na erodované lesní cestě LITOLOGIE: petromiktní slepenec s drobovou
SLOVENSKO-ČESKÁ KONFERENCIA Znečistené územia 2019
SLOVENSKO-ČESKÁ KONFERENCIA Znečistené územia 2019 PRŮZKUM EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH V HRADCI KRÁLOVÉ Základní údaje Objednatel: Statutární město Hradec Králové Doba řešení projektu: 2017
Název vzdělávacího materiálu
Název vzdělávacího materiálu Tematická oblast fyzická geografie ČR Datum vytvoření 16.11. 2012 Ročník 2. Stručný obsah Geomorfologie - Kras, jeskyně Způsob využití gymnázium Autor Mgr. Magdaléna Teplá
Kvarterní údolní přehrada v jižní části Moravského krasu.
Edice SE 3 Speleologická skupina Tři senioři Česká speleologická společnost, Základní organizace 6 12 Speleologický klub Brno. Tématický okruh 2: Povídání o některých nových poznatcích v Moravském krasu.
Sedimenty krasových oblastí. www.geospeleos.com http://www.ig.cas.cz/sites/default/files/u236/geospeleos_history_pdf_19362.pdf
Sedimenty krasových oblastí www.geospeleos.com http://www.ig.cas.cz/sites/default/files/u236/geospeleos_history_pdf_19362.pdf Rozpustné horniny karbonáty - vápenec - mramor - dolomit evapority - sádrovec
Jeskyně Májová v údolí Hádecké Říčky (dle
Jeskyně Májová v údolí Hádecké Říčky (dle Himmelova číslování č. Ř 3, dle číslování JESO MK č. 1 415) ve světle PRD = Pokorného rozumových dedukcí. Mapka, kterou zde vidíte je mapka Májové jeskyně, otištěná
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K 02 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k
Geologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí. Geologická stavba (dle geologické mapy 1:50 000, list Sobotka, Obr.
Geologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí Místo: Lokalita leží na skalním ostrohu v plošině, která je dělena mozaikovitě systémem strmě zaklesnutých údolí. Zde se jedná o údolnice vzniklé erozí
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, České Budějovice, ÚS V I M P E R K 01. RNDr. Marcel Homolka
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K 01 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K N A D T R A T Í
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K N A D T R A T Í h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e
ÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I h y d r o g e o l o g i c k é p o s o
Environmentáln. lní geologie. Stavba planety Země. Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk
Stavba planety Země Environmentáln lní geologie sylabus-4 LS Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk PEVNÁ ZEMĚ - -HYDROSFÉRA ATMOSFÉRA - -BIOSFÉRA ENDOGENNÍ E X O G E N N Í Oceány a moře (97% veškeré
Geologická činnost vody 1 Třetinové pravidlo tzv. koloběh vody (1/3 srážek s vypaří, 1/3 se vsákne a 1/3 steče) Dešťové srážky: dešťová eroze - ron v málo zpevněných horninách vznikají: ronové rýhy výmoly
Vybrané kapitoly z geologické historie ČR I.
Vybrané kapitoly z geologické historie ČR I. Označení DUMU: VY_32_INOVACE_GE2.08 Předmět: GEOGRAFIE Tematická oblast: FYZICKÁ GEOGRAFIE - GEOLOGIE Autor: Jan Vavřín Datum vytvoření: 29. 7. 2013 Ročník:
Středočeská pánev potenciální uložiště CO2
Středočeská pánev potenciální uložiště CO2 1 Obsah geologie, stratigrafie kolektory, izolanty žatecká pánev 2 Středočeská pánev (~6000 km 2 ) Komplex extenzních pánví s klastickou kontinentální výplní
Základní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých jednotlivých tvarů (vysočin, nížin) (údolí,
SPRÁVA JESKYNÍ ČESKÉ REPUBLIKY příspěvková organizace Ministerstva životního prostředí JAROSLAV HROMAS JESKYNĚ
SPRÁVA JESKYNÍ ČESKÉ REPUBLIKY příspěvková organizace Ministerstva životního prostředí JAROSLAV HROMAS JESKYNĚ AKTUÁLNÍ STAV OCHRANY, PRŮZKUMU A VYUŽÍVÁNÍ JESKYNÍ V ČESKÉ REPUBLICE JESKYNĚ Definice karsologická:
PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP
PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP Ing. Lukáš Žižka, Ing. Josef Halíř, Ph.D. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.,budovatelů 2830, 434 37 Most ABSTRAKT: V zájmovém
ZO ČSS 7-09 Estavela Katedra geografie PřF UP Olomouc, Třída Svobody 26, 771 46 Olomouc
ZO ČSS 7-09 Estavela Katedra geografie PřF UP Olomouc, Třída Svobody 26, 771 46 Olomouc ZPRÁVA O VÝZKUMU EXOKRASOVÝCH FOREM JIŽNÍ A JIHOZÁPADNÍ ČÁSTI VRCHU ŠPRANĚK Lokalita výzkumu: Jižní a jihozápadní
5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody
5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody Podzemní vody jsou součástí celkového oběhu vody v povodí. Proto extrémní srážky v srpnu 2002 významně ovlivnily jejich režim a objem zásob, které se v horninovém
Hydrogeologický posudek. Louka u Litvínova - k.ú st.p.č.157
Hydrogeologický posudek Louka u Litvínova - k.ú. 687219 st.p.č.157 Prosinec 2013 Výstup : Zadavatel : Investor : hydrogeologický posudek příčiny průniku a podmáčení budovy OÚ Ing. Křesák - SDP Litvínov
Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití
Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Marek Skalický Národní dialog o vodě 2015: Retence vody v krajině Medlov, 9. 10. června 2015 Časté
Průzkum a výzkum jeskyníčeského krasu: novépoznatky posledních 10 let. Karel Žák Geologický ústav AV ČR, v. v. i.
Průzkum a výzkum jeskyníčeského krasu: novépoznatky posledních 10 let Karel Žák Geologický ústav AV ČR, v. v. i. Jeskyně Na Javorce: největší speleologický objev posledních 10 let objevováno postupněod
Hazmburk Vladislav Rapprich
Čas: 4 hod. (z obce Klapý), 6 hod. (z Libochovic) Vladislav Rapprich Ústecký kraj GPS: 50 26 2,7 N, 14 0 52,7 E Litoměřice 1 2. 3. 1. 1. výhled na od Libochovic 2. hrad 3. obec Klapý 2 Vrch tyčící se nad
MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav geologických věd
MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav geologických věd Jiří Ludvík Studium povrchových jevů Lažáneckoheroltického krasu (rešerše k bakalářské práci) Vedoucí práce: doc. Ing. Jiří Faimon, Dr.
EXOGENNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY
EXOGENNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY Exogenní procesy Tendence zarovnat zemský povrch Zdroje energie: sluneční záření zemská gravitace Působení: 1) rozrušení(zvětrávání) materiálu 2) transport rozrušeného materiálu
Jakub Trubač, Stanislav Opluštil, František Vacek. Delty
Jakub Trubač, Stanislav Opluštil, František Vacek Delty DELTY Delta - typ ústí řeky do moře (jezera, laguny), ve kterém převažuje akumulace nad erozní činností vlnění, dmutí nebo příbřežních proudů Podle
Souvky 1 / číslo : 4
Souvky 1 / 2016 číslo : 4 Buližníky na Benešovském vrchu u Brumovic. Benešovský vrch 321,9m se nachází severně od Brumovic, mezi nivou řeky Opavy ze severovýchodu a nivou potoka Čižina z jihozápadu. Důležitým
Geofyzika jako klíčová metoda pro vyhledávání hydrogeologických struktur v Mohelnické brázdě a v povodí Blaty
Geofyzika jako klíčová metoda pro vyhledávání hydrogeologických struktur v Mohelnické brázdě a v povodí Blaty Skácelová Z., Česká geologická služba pracoviště Jeseník Co je základním principem geofyzikálního
Novostavba bytového domu vč. přípojek inženýrských sítí, zpevněné plochy ve dvorní části na parc. č. 413/1, 430, 431, 2962 v k. ú.
Ar chaia č.j. NZ 01/07 Novostavba bytového domu vč. přípojek inženýrských sítí, zpevněné plochy ve dvorní části na parc. č. 413/1, 430, 431, 2962 v k. ú. Opava-Předměstí Předběžná zpráva o výsledcích archeologického
Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda
0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti
Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii
Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii Obsah Úvod Stávající skládka Porto Romano Požadavky zadavatele Přírodní charakteristiky svozové oblasti Metodika
Základní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
Malostranské opevnění
1996-2005 Malostranské opevnění Jarmila Čiháková, Jan Havrda V létě roku 1994 došlo k objevu, který byl převratem v poznání vývoje pražského podhradí. Výzkum při zřizování nových suterénů v nárožním domě
Hranický kras. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Hranický kras Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Barbora Šimečková, 2011 Hranický kras Geologický vývoj Hranického krasu Zbrašovské aragonitové
Prokopské a Dalejské údolí Milan Libertin
Čas: 3 hod. Milan Libertin Hlavní město Praha GPS: 50 1 53 N, 14 19 58 E Praha 1 Geologie pro zvídavé / VYCHÁZKY A B C A. lom Mušlovka B. Lobolitová stráň C. lom Požáry GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY
Půdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas
Půdy a pedologie Půda - nejsvrchnější vrstvou zemské kůry při kontaktu s atmosférou Půda je odborně definována jako podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty a je prostoupena živými organismy. Pokud
Geologickáčinnost ledovců, krasové jevy
Geologickáčinnost ledovců, krasové jevy Přednáška 11 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Ledovec - akumulace ledu pohybující se účinky gravitace po svahu - vznik tlakovým
Geologická stavba České republiky - Český masiv
Geologická stavba České republiky - Český masiv pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list je určen žákům devátých ročníků základních škol a studentům
Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť NEROSTNÉ SUROVINY
0 Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť NEROSTNÉ SUROVINY 0 Obsah Úvod.... 1 Cíl... 1 Zápis o činnosti... 2 Geomorfologie a využití krajiny... 2 Geologie... 2 Závěr... 9 Zdroje... 9 Obrazová příloha...
G-Consult, spol. s r.o.
G-Consult, spol. s r.o. BÍLOVEC - parcela 773/1 hydrogeologický průzkum pro vodní zdroj Závěrečná zpráva Číslo zakázky Evidenční číslo Geofondu Účel Etapa Ověření charakteru a využitelnosti kvartérní zvodně
Ráj je nemožné vymezit nějakými hranicemi, kolíky či ploty. Lidé si prostor Českého ráje sami ohraničují především citem, a to se ve svém důsledku pro
Ráj je nemožné vymezit nějakými hranicemi, kolíky či ploty. Lidé si prostor Českého ráje sami ohraničují především citem, a to se ve svém důsledku projeví tím, kam nejčastěji chodí a kde již při letmém
ZAJEČÍ - prameniště. projekt hloubkového odvodnění
ZAJEČÍ - prameniště projekt hloubkového odvodnění Brno, září 2013 2 Obsah 1. Úvod... 4 2. Hydrogeologické podmínky pro realizaci hloubkového odvodnění... 4 3. Návrh technického řešení hloubkového odvodnění...
Průzkum složitých zlomových struktur na příkladu strážského zlomového pásma
Průzkum složitých zlomových struktur na příkladu strážského zlomového pásma Josef V. Datel 1), Otakar Pazdírek 2), Vladimír Ekert 2), Václav Mužík 2) 1)Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta,
UKÁZKA REVIZE PHO NA OP PODZEMNÍHO ZDROJE VODY - ŘÍČKY
UKÁZKA REVIZE PHO NA OP PODZEMNÍHO ZDROJE VODY - ŘÍČKY Zájmové území se nachází v jižní části Moravského krasu, jedná se o povodí toku Říčka dílčí povodí Svratky, voda jímána ze dvou hlubinných vrtů HV107aHV201
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Geologická stavba ČR - test VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ OKRUH: Neživá
Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov. Miniprojekt k tématu. Podzemní vody. listopad-prosinec 2014
Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Miniprojekt k tématu Podzemní vody listopad-prosinec 2014 Foto č.1: Studánka v údolí pod naší školou (foto z roku 2013) Současné foto v miniprojektu 1 Nejdříve
Geotechnický průzkum hlavní úkoly
Geotechnický průzkum hlavní úkoly * optimální vedení trasy z hlediska inženýrskogeologických poměrů * stávající stabilitu území, resp. změny stabilitních poměrů v souvislosti s výstavbou * polohu, velikost
Základní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
PRŮZKUMNÉ VRTY, ŘEŽ, ÚSTAV JADERNÉHO VÝZKUMU BUDOVA Č. 294
zhotovitel: AZ Consult, spol. s r.o. Klíšská 12, 400 01 Ústí nad Labem objednatel: AZ Sanace, a.s. Pražská 53, 400 01 Ústí nad Labem PRŮZKUMNÉ VRTY, ŘEŽ, ÚSTAV JADERNÉHO VÝZKUMU BUDOVA Č. 294 Název zprávy:
MODEL ZATÁPĚNÍ STAŘIN DŮLNÍCH DĚL OSTRAVSKÉ ČÁSTI OKR
1/33 MODEL ZATÁPĚNÍ STAŘIN DŮLNÍCH DĚL OSTRAVSKÉ ČÁSTI OKR Grycz David Malucha Pavel Rapantová Naďa Osnova prezentace Úvod geologické a hydrogeologické poměry české části hornoslezské pánve (HSP) Zdroje
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Geografie PODYJÍ Pracovní listy ÚDOLÍ DYJE 1. Povodí Dyje Podle mapy v atlasu doplňte
Jímací území Podlažice. Institut minimální hladiny podzemní vody a jeho význam
Jímací území Podlažice Institut minimální hladiny podzemní vody a jeho význam Proč právě Podlažice? V České republice je málo vodárensky tak významných území jako Podlažice u Chrasti v okrese Chrudim.
Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová
č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla
Archeologický ústav AV ČR Praha, pracoviště Kutná Hora Stav a perspektivy archeologického výzkumu malínského hradiště Mgr.
Archeologický ústav AV ČR Praha, pracoviště Kutná Hora Stav a perspektivy archeologického výzkumu malínského hradiště Mgr. Filip Velímský Lokalita Malín na výřezu leteckého snímku Kutné Hory Lokalita Malín
Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok
Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Vodní toky Voda je jedním z nejvýraznějších modelačních činitelů v krajině. Vznik vodního toku pramen zdrojnice soutok 2 a více řek (Labe-Vltava, Labe-
Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA
Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 13.11.2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 2.1. Orientace v terénu... 2 2.2. Dokumentační
6. Přírodní památka Profil Morávky
6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké
DUM č. 2 v sadě. 19. Ze-1 Fyzická a sociekonomická geografie Země
projekt GML Brno Docens DUM č. 2 v sadě 19. Ze-1 Fyzická a sociekonomická geografie Země Autor: Lukáš Plachý Datum: 15.06.2013 Ročník: 1C, 2AF, 2BF Anotace DUMu: Tvary zemského povrchu: říční, svahové,
Geomorfologické poměry sídla
Geomorfologické poměry sídla s Témata prezentací Geomorfologické poměry obce Zaměření regionální geomorfologie ČR, typy reliéfu vybrané tvary reliéfu Text: +/- 5 10 stran jednotlivci Téma: obec, město
Suchomasty - Havlíčkův mlýn - Litohlavy - lom Kosov - Beroun. Miniprůvodce trasou
Suchomasty - Havlíčkův mlýn - Litohlavy - lom Kosov - Beroun Miniprůvodce trasou http://www.innatura.cz/bnd005 Podrobnější informace získáte na uvedené webové stránce nebo si je můžete zobrazit přímo na
Kompromisy při zpracování a hodnocení výsledků hydraulických modelů na příkladu hodnocení vodního zdroje Bzenec komplex
Kompromisy při zpracování a hodnocení výsledků hydraulických modelů na příkladu hodnocení vodního zdroje Bzenec komplex 29.3.2017 Jablonné nad Orlicí Matematické modelování (obecně hydrogeologie) ve svých
Základní škola Dr. Miroslava Tyrše
Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní
Geologické výlety s překvapením v trase metra V.A
Geologické výlety s překvapením v trase metra V.A Lucie Bohátková Jiří Tlamsa Tunelářské odpoledne 2/2011 CzTA ITA-AITES 1.6.2011 Praha Přehled provedených průzkumných prací na trase metra V.A Rešerše
Terénní výzkum kvartérních sedimentů v jeskyni Za hájovnou
Terénní výzkum kvartérních sedimentů v jeskyni Za hájovnou V měsíci květnu jsem se zúčastnil zajímavé akce. Terénní výzkum kvartérních sedimentů byl organizován Ústavem geologických věd Masarykovy university
Revitalizace povodí. Co je revitalizace?
Revitalizace povodí Co je revitalizace? Revitalizace: obnova, oživení něčeho nefunkčního popř. zchátralého; uvádění něčeho opět do takového stavu, aby to přinášelo užitek (Všeobecná encyklopedie Diderot,
Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré
Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré granidoidy, metasedimenty, metavulkanity), samostatný mikroblok, který
Geologický vývoj a stavba ČR
Geologický vývoj a stavba ČR GEOLOGICKÁ STAVBA ČESKÉ REPUBLIKY dva základní geologické útvary hranici tvoří spojnice měst Znojmo, Brno, Ostrava a) Český masiv Starší, oblé, částečně zarovnané hřbety hercynské
Úvodní slovo k vydání čtvrté ročenky Edice SE 3.
Edice SE 3 Speleologická skupina Tři senioři Česká speleologická společnost, Základní organizace 6 12 Speleologický klub Brno. Tématický okruh nultý : Úvodní slovo k vydání čtvrté ročenky Edice SE 3. Koordinátor
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
Nerostné suroviny miniprojekt
Nerostné suroviny miniprojekt Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 16.4.2014 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 3. Vypracování... 2 3.1. Teoretická část... 2 3.1.1. Geologická stavba...
Obr Přibližné umístění lokalit v okolí Turnova. Mapa byla převzata z
1. PŘÍLOHA 1 UPŘESNĚNÍ MÍST ODBĚRU VZORKŮ A DR Mapu celé oblasti s označením jednotlivých lokalit uvádím na obrázcích Obr. 1.1 a Obr. 1.2. Obr. 1.1. Přibližné umístění lokalit v okolí Turnova. Mapa byla
HYDROBIOLOGIE PROGRAM PRAKTICKÁ CVIČENÍ. vzdouvací objekty, splavnost. vodních toků. stanovišť. 1. Úvod 2. Ukázky ovlivnění vodních toků
HYDROBIOLOGIE PRAKTICKÁ CVIČENÍ PROGRAM 1. Úvod 2. Ukázky ovlivnění vodních toků o přímé: ochrana před povodněmi, stabilizace koryta, vzdouvací objekty, splavnost o nepřímé: odvodnění zastavěného území
Jinošovský lom Červená věž městské popraviště Vlašim
Jinošovský lom Červená věž městské popraviště Vlašim Created by zisava Okres Benešov Mapové listy 23-11 Lokalizace 3 km J od Vlašimi GPS N49 40 50.02 E14 54 07.03 Charakteristika objektu opuštěné lomy
EXOGENNÍ (VNĚJŠÍ) POCHODY
EXOGENNÍ (VNĚJŠÍ) POCHODY pochody, které modelují reliéf zvnějšku, mají význam při velmi detailní modelaci zemského povrchu terén převážně snižují a zarovnávají, tzn. působí proti endogenním (vnitřním)
REKONSTRUKCE DRENÁŽNÍCH PRVKŮ SYPANÝCH HRÁZÍ VD SLUŠOVICE A VD BOSKOVICE
REKONSTRUKCE DRENÁŽNÍCH PRVKŮ SYPANÝCH HRÁZÍ VD SLUŠOVICE A VD BOSKOVICE 1. Úvod Petr Holomek Na sypaných přehradních hrázích je správně navržený a provedený drenážní systém jedním z nejdůležitějších prvků,
Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever
Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029
Barrandovské skály Marika Polechová
Čas: 2 hod. Marika Polechová Hlavní město Praha GPS: 50 2 6 N, 14 24 7 E Foto T. Kunpan Praha 1 A. B. C. A. část lomu U kapličky s hranicí pražského a zlíchovského souvrství B. Barrandova skála C. Vyskočilka
VY_32_INOVACE_PRV3_16_13. Šablona III / 2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VÁPENEC
VY_32_INOVACE_PRV3_16_13 Šablona III / 2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VÁPENEC VY_32_INOVACE_PRV3_16_13 Anotace: materiál obsahuje 2 listy anotace, 4 listy prezentace, 4 listy úkoly,
Autoři: žáci 8. a 6. třídy Soňa Flachsová, Anna Kobylková, Hana Nešetřilová Vilém Flachs. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4,
Autoři: žáci 8. a 6. třídy Soňa Flachsová, Anna Kobylková, Hana Nešetřilová Vilém Flachs Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Terénní deník 5) Závěr 6) Seznam literatury
Učit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin
Geosféra Tato zemská sféra se rozděluje do několika sfér. Problematikou se zabýval fyzik Bulle (studoval zeměpisné vlny). Jednotlivé geosféry se liší podle tlaku a hustoty. Rozdělení Geosféry: Rozdělení
Předběžné výsledky technických prací, realizovaných v rámci projektu v Olomouckém kraji
Předběžné výsledky technických prací, realizovaných v rámci projektu v Olomouckém kraji Jiří Michna hydogeologie, GEOtest, a.s. Součástí projektu Rebilance zásob podzemních vod byly v rámci aktivity 4
PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA O VYUŽITÍ FINANČNÍHO DARU NADAČNÍHO FONDU VEOLIA
PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA O VYUŽITÍ FINANČNÍHO DARU NADAČNÍHO FONDU VEOLIA BUDOVÁNÍ ZDROJŮ VODY PRO VESNICE BUKO TIMBANE A MITO DUBELA V OKRESU ALABA LISTOPAD 2015 page 1 / 6 Popis současné situace v lokalitě Realizace
Cihelna z století v ulici Trýbova v Brně
Cihelna z 19. 20. století v ulici Trýbova v Brně Petr Holub, David Merta, Antonín Zůbek Zkoumaná lokalita se nachází v poměrně hlubokém terénním zářezu mezi ulicemi Trýbova a Tomešova. Zářez tvoří do západního
Vodní režim posttěžební krajiny, ideál a realita. Ivo Přikryl ENKI o.p.s., Třeboň
Vodní režim posttěžební krajiny, ideál a realita Ivo Přikryl ENKI o.p.s., Třeboň Obsah přednášky vývoj vodního režimu během těžby jak by mohl vypadat ideálně vodní režim a vodohospodářský systém v krajině
Záměr Pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów stanovisko České geologické služby Praha, (6.5.2015).
Záměr Pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów stanovisko České geologické služby Praha, (6.5.2015). 1. Geologie dotčené oblasti Širší okolí zájmové oblasti patří do lugické neboli západosudetské oblasti.
4. VYTVÁŘENÍ KORYTA RELIÉFU. Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ. Práce vody v tocích: 3.
4. VYTVÁŘENÍ KORYTA Vnitřní horotvorné síly: vulkanické + seismické vytváření PRIMÁRNÍHO ZEMSKÉHO RELIÉFU Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ Práce vody
Jak jsme na tom se znalostmi z geologie?
Jména: Škola: Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? 1) Popište vznik hlubinných vyvřelých hornin? 2) Co původně byly kopce Velký Roudný a Uhlířský vrch na Bruntálsku? Velký Roudný Uhlířský vrch 3) Hrubý
Jeskyně s excentriky
Jeskyně s excentriky Krasová oblast Vápenná Polka Jeskyně s excentriky Významnou v oblasti lomů ve Vápenné je Jeskyně s excentriky. Její vchod byl odkryt při těžbě v lomu a tvoří ho půlkruhový portál vysoký
TEPELNÉ VLASTNOSTI HORNIN A JEJICH VLIV NA VYUŽITÍ ZEMNÍHO TEPLA
Konference Alternativní zdroje energie 2016 21. a 22. června 2016 Kroměříž TEPELNÉ VLASTNOSTI HORNIN A JEJICH VLIV NA VYUŽITÍ ZEMNÍHO TEPLA Mgr. Michal Havlík, Ing. arch. Pavel Cihelka, Stavební geologie
JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:
JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané
SANACE PODZEMNÍCH DUTIN POMOCÍ HYDRAULICKY DOPRAVITELNÝCH ZÁKLADKOVÝCH SMĚSÍ. Ing. Zdeněk Adamec, Ph.D. Ing. Vladimír Martinec Jaroslav Votoček
SANACE PODZEMNÍCH DUTIN POMOCÍ HYDRAULICKY DOPRAVITELNÝCH ZÁKLADKOVÝCH SMĚSÍ Ing. Zdeněk Adamec, Ph.D. Ing. Vladimír Martinec Jaroslav Votoček ÚVOD Území České republiky se vyznačuje bohatou hornickou
Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace
Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace Říční nivy Nivy jako přírodní útvary Niva je přírodní tvar vzniklý fluviálními pochody. Poříční a údolní nivy mají svoji
ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP Hranice
ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP Hranice Doplňující průzkumy a rozbory (analytická část) PŘÍLOHA VI FOTODOKUMENTACE S KOMENTÁŘEM VODNÍ TOKY A PLOCHY červen 2018 Pořizovatel: Městský úřad Hranice Pernštejnské
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt