Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Transkript

1 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu České republiky

2 DUM-III2-T Mgr. Tomáš Vacek, Mgr. Pavel Hrubý

3 Oceány a moře, mořské proudy, příliv a odliv VY_32_INOVACE_T Elektronická podpora zkvalitnění výuky 3

4 Světový oceán je souvislý vodní obal planety Země, který je složen z oceánů, moří, zálivů a veškeré vodní masy, která je přímo s ním spojená, a je v něm soustředěna většina vody na Zemi. Tvoří souvislou vodní plochu se společnou hladinou, která ve skutečnosti osciluje kolem střední hodnoty vlivem vnějších faktorů (např. kvůli gravitačním vlivům Měsíce). VY_32_INOVACE_T Elektronická podpora zkvalitnění výuky 4

5 Pokrývá celkem 361,3 mil. km², což představuje 71 % povrchu planety. Souš pokrývá 149 mil. km². Průměrná hloubka oceánu je 3790 m. Voda oceánu a moří představuje 96,54 % celosvětových zásob vody. Sladká voda představuje pouze 2,53 %. Z toho je ale většina sladké vody, celkem 68,4 %, vázána v ledovcích. Rozložení souše a oceánu na planetě není rovnoměrné. Proto na severní polokouli je asi 100 mil. km² a na jižní polokouli pouze 49 mil. km² souše. VY_32_INOVACE_T Elektronická podpora zkvalitnění výuky 5

6 Voda světového oceánu je slaná. Jedná se o roztok různých minerálních a organických látek. Hlavním zdrojem hořkoslané chuti je chlorid sodný, chlorid hořečnatý a síran hořečnatý. Průměrná slanost vody (salinita) je 35 promile, ale skutečná slanost na různých místech oceánu značně kolísá v závislosti na např. výparu vody, mořských proudech, množství srážek, sladkovodní přítoky apod. VY_32_INOVACE_T Elektronická podpora zkvalitnění výuky 6

7 Světový oceán, vzhledem ke své rozloze, zachytává asi 85 % slunečního světla a tepla. Působí proto jako velmi významný regulátor teploty a zabraňuje výkyvům teplot na povrchu planety. Má zásadní vliv na biosféru a život na Zemi. Světový oceán váže velkou část oxidu uhličitého. Fytoplankton je zdrojem až 50 % kyslíku. VY_32_INOVACE_T Elektronická podpora zkvalitnění výuky 7

8 Mořský proud označuje masu vody, která se v mořích a oceánech přemísťuje z jednoho místa na druhé. Může být buď teplý (proudící od rovníku k některému z pólů) nebo studený (proudící z pólů k rovníku). VY_32_INOVACE_T Elektronická podpora zkvalitnění výuky 8

9 VY_32_INOVACE_T Elektronická podpora zkvalitnění výuky 9

10 Golfský proud a jeho severní větve Irmingerův, Norský a Severoatlantický proud je silný, teplý a poměrně rychlý mořský proud Atlantského oceánu. Vzniká v Mexickém zálivu, díky čemuž má i své jméno (gulf = anglicky záliv). Pokračuje Floridským průlivem, sleduje pobřeží Severní Ameriky k ostrovu Newfoundland, kde se odchyluje od pevniny a pak přechází přes Atlantský oceán. Přibližně na 40 s. š. a 30 z. d. se rozděluje na dvě větve: severní proud míří k severní Evropě a jižní se obrací k západnímu pobřeží Afriky. Severní větev Golfského proudu, nazývaná Severoatlantický proud, zmírňuje v západní Evropě zimy, zejména na severu. Ty jsou tak teplejší než na jiných místech Země se stejnou zeměpisnou šířku. Například v lednu činí rozdíl průměrných teplot mezi pobřežím Norska a severními částmi Kanady přibližně 30 C. VY_32_INOVACE_T Elektronická podpora zkvalitnění výuky 10

11 Moře je velká plocha slané či brakické vody, spojená se světovým oceánem. Moře na okrajích oceánů, částečně ohraničené pevninou (například ostrovy, souostrovími či poloostrovy), se nazývají okrajová moře (např. Severní moře, Karibské moře). Okrajová moře se svými systémy proudů, slaností vody či usazeninami příliš neliší od zbytku oceánu. Obklopuje-li pevnina moře téměř zcela, používá se pro ně označení vnitřní moře (Středozemní moře, Baltské moře, Rudé moře). VY_32_INOVACE_T Elektronická podpora zkvalitnění výuky 11

12 Středozemní moře (latinsky Mare Internum nebo Mare Mediterraneum), je vnitřní moře Atlantského oceánu mezi Evropou, Asií a Afrikou. S Atlantským oceánem je spojeno Gibraltarským průlivem, s Černým mořem průlivy Dardanely a Bospor a Marmarským mořem, s Rudým mořem umělým Suezským průplavem. VY_32_INOVACE_T Elektronická podpora zkvalitnění výuky 12

13 Zajímavým úkazem je příliv a odliv. Gravitačním působením Slunce a Měsíce pravidelně kolísá hladina světového oceánu. Voda oceánů je v neustálém pohybu vlivem mořských proudů. Na hladině vznikají vlny, které významným způsobem mění tvář pevniny. Mohou vznikat i ničivé vlny tsunami během sopečných erupcí a nebo zemětřesení. VY_32_INOVACE_T Elektronická podpora zkvalitnění výuky 13

14 Přílivová elektrárna je vodní elektrárna, která pro roztočení turbín využívá periodického opakování přílivu a odlivu moře a tím vlastně kinetickou energii rotace Země; de facto nepatrně zpomaluje otáčení Země. V současné době nejsou přílivové elektrárny masově využívány. Díky současnému (2012) rozmachu obnovitelných zdrojů energie se dá očekávat jejich rozvoj, jejich celkový přínos však zůstane velmi malý, protože existuje jen omezený počet míst, kde je lze stavět. Jejich výhodou je, že příliv a odliv jsou lépe předpověditelné než např. chování větru nebo svit slunce. VY_32_INOVACE_T Elektronická podpora zkvalitnění výuky 14

15 Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Světový oceán [online]. c2014 [citováno ]. Dostupný z WWW: < 653> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Salinita [online]. c2014 [citováno ]. Dostupný z WWW: < Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Mořský proud [online]. c2014 [citováno ]. Dostupný z WWW: < Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Golfský proud [online]. c2013 [citováno ]. Dostupný z WWW: < Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Moře [online]. c2014 [citováno ]. Dostupný z WWW: < Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Středozemní moře [online]. c2014 [citováno ]. Dostupný z WWW: < > VY_32_INOVACE_T Elektronická podpora zkvalitnění výuky 15