- PDF Free Download

Transkript

1 Ě É Š Í žá ů ý ý žá Š č á ě ý á ď í š č á č Šť ý í í ý í ž ě ě ý í á š č ě š Š í ěž í Š á í ě š í š žá á í í í í ěž ě ý š ý ý í č ě á á ú ě ů á í ěí ě ě ý ď á í á í ě í í í á í á ý ěží á á ů í ů Š ě á í š ě č š í í š ú í š í á ý í č í á ě ží í č í í á í á ě ú ý á á á í ě ší í ě ů ý ó á ě í í í ů ů í Š čá íž ě ý á í ú čí á č žá ů áá í ě š á ú á š í í ě í í ýť ž í ý ý č í í ý ý č í í ý ý č í á ů č žá ů š ě ě ší žá ů žá ů žá ů í žá ů žá š čí š č ě č í š ýč ě ů š í č íýš š ý ý š š á ú č í í š š š á í č í š í á ě ý áá ě á š š š č í í š č ě í ý ý č í ú ý ě ú ň šť í á í š í ý á í ý č í á ů á í í Š žá ů í á á ě á í í á í ú ě ž í ť ý ú ž í ó ů ý í ž č í ů ší š í ů í č ě ů í í Š á í ý ě ě žá úí Š í š í ě ů í á ě í í ší š í čí í ě á ý í á ě č í

2 Ě É Š Í á ň í ý í Š ě ě š ó ě í á ů í í ý ž ý á á á á ů á á íč á í á ší í á í í žá í á čí á ů í á á í š á í ě čí ň í í ěť í í č í á í ň čá í á á š ě š í ě í š á í áá í č í í í á í í í ň čížá ý č í ě á ě ě č í Š ší č í ě š čí ě ý ž č ě á ý š í ž í á žá á ž ž š úč ě í š ě á í ý í ě í í á í žá í á í Ž Š ě á ž š ž í š á á áá ý á í č á í ší č í ě ě í Žá á í š í á ě í š ě č í č ě í í ě í í ě ě ě ě í í í č í á ď í í ý ů í ě í í ů čí í ě í í áá í š č ší Š á ě š ě í žá ž š á ď č í í í ě á í á í č žá á í ě á ž í ď ě á č á č á í í š í í ě á á í ů á í ů č ů ů ž ú Ž č í á ě čí ý í á ě č ě š š ý ý í ší á ť í ě š

3 í č í Ú š í á í ž š ž čá í á í í ž š ě ě ší í á ě ž ě ž á á ě š íž č á á í ě š ě ž á š í ž ý í á í í í í ž ý ě š í ž í ě š ďá í č í ů č ě ší á ě á í á ž š á á ě ž ý ý í í ě í ě á í í á í č ů í á í ě í ý ú ě ó ž ě ž ý áč í á ě í á ě ší ě áž ú í í í š í č ě í í ů í š í ě í í á ž š á ý á í í ý ú š ě á č á ě š ě Žďá Čá í á ě ě ý á á á Č š ž í í č í á á á í á ě š č žá ť š á č á í á š í í ý á í ž ý ě í á í ž í á š í ží í á á ž č í ž š žá á á ž ž č á í á ě á í á ě í í á š áš í á ý ů č í í č

4 KNIHA O KUIM] KUIM A ŽELEZNICE V pruběhu února a bezna navštívilprávni zástupce SIEG, brněnskýprár,níkjtldr.j. Diebl, spolu s inženýrem Johnem obce, jimiž měla tral vst, aby projednal s majiteli pozemků jejich odstoupení pro stavbu dráhy. K dohodě o náhradě však ve většině obcí nedošlo; pijednáni se zástupci obcí, svolanm okresním hejtmanstvím v Tišnově 20. dubna 1884 do Kuimi, se ukázůo, že Diebl s Johnem pouze zjišťovali cenov požadavl<y majitelů pozemků. Ty se napíklad v Kuimi pohybovaly od 80 kr do 4 zlatých za čtverečnísáh a podobně tomu bylo i v ostatních obcích tišnovskho okresu. Tyo požadavlq, zásatpci SIEG odmítli jako pemrštěn, sami všakžádnou ýkupní cenu nenabídli. Kuims\/ starosta Eduard Orator r,yslovil názor, že se ze cím ízenim. Komise, vedená ol.<resním komisaem Nischelwitzem, zahájlla práct 19. května 7884 a o čtyi dny pozdjídoru",-ia do Kuimi. Projektanti umístili kuimsk nádraži do bezprostedního sousedství severního okaje městečka. Stanice měla mít dlku 316 m, se dvěma kolejemi - průběžnoua pedjizdnou - a ťypizovanou staniční budor,rr 3. tídy se skladištěm.,,pijezdbude stávajícípolní cestou," uváděla zpráva k projektu,,,která na konci stanice dráhu v úrovni pekročí". Jednání komise se za Kuim zúčastnilistarosta Orator, radní František Popek a Josef Motyčka a člen obecního ýboru Osvald Svoboda. Po projití trasy, aprojednání nastrany SIEG jednalo o záměr nedocílit dohody o ýkupu vrženýchpqezdů, propustků a dalšíchobjektu, uvedli do pozemků, aby by1o možno pistoupit k nucenmu r,lvlast- protokolu:,,pedstavenstvo obce Kuimsk ve jmnu obnění za ceny stanoven soudem. ce se lyjadqe, že proti stavbám a zaízením od komise obchozíuznaným, pokud tyto pedměty rýkaji se obvodu Pokud Společnost státní dráhy takoý záměr skutečně obce Kuimsk, žádných námitek nečiní.kdyby v buměla, pak jí tato taktika stoprocentně vyšla. Ani pes in- doucnosti nutn stavby k hájení našich pozemků, zapotervenci tišnovskho okresního hejtmana se vzájemn tebíbyly, prosíme, by společnost státní dráhy dle zákona dohody o l}kupní ceně nepodailo dosáhnout, a místo- to potebn zaídlla na její ittaty." Zástupci obce vyslovidržitelství proto muselo na žádost SIEG sým ýnosem 7i páni, aby někter cesty byly rozšíeny a zizeny další z 2. června 7884 naídtt r,yvlastnění pozemků,,,protože pejezdy pes dráhu, ale komise tyto požadavlry odmítla vlastníci pozemků určených ke stavbě dráhy na smírn jako neopodstatněn. Rovněž zamítla návrh zástupce brodstoupení těchto pozemků nepistoupili, respektive se něnsk Obchodní a živnostensk komory,,,aby s ohledem nechtěli dohodnout o ýši ceny. Podle r,yvlastňovacího na očekávan Fary epy a dlouhho dívíbyla ve stanici zákona mohou b/t proto dotčenpozemlsj l,yvlastněny Kuimsk na náklad SIEG zízena mostní váha". za náhradu stanovenou píslušnýmsoudem." Současně místodržitelstvi vyntalo obě okresní hejtmanství, aby Na záhadě ýsledků jednání komise schválilo všem majitelům pozemků doručila v}vlastňovaci náiezy. Ministerstvo obchodu v zái 7884 projekt úseku z KtáIova Pole k Tišnolu a vzápětí zemsk místodržitelv Kuimi se stavba dráhy dotkla pozemků celkem 55 ství udělilo Společnosti státní dráhy stavební povolení. majitelů, z nichž 53 byli kuimští obyvatel, jedním měs- Usek mezi Zábrdovicemi a Králoým Polem, kde se rozto Brno jako majitel kuimskho statku a posledním obec hodovalo mezi dvěma variantami vedení ftasy a koncoú Kuimská. V}vlastňovací náiezy však dostali nedopateúsek v Tišnově, kde správa tišnovskho kláštera požadoním i někteí mqitel, jejichž pozemků se dráha ve sku- vůa, aby dráha končila v klášterním cukrovaru tečnosti vůbec nedotkla. Kuimsk/ obecní tajemník v Pedklášteí,byly schváeny až začátkem roku června 7BB4 vrací ti náiezy okresnímu hejtmanství s poznámkou:,,slavn c. k, okresní hejtmanství! Slušně O stavbě dráhy z Brna do Tišnova se zmiňuje ve súch podepsan obecní zastupitelswo zasílá obdržícílístky vzpomínkách tišnovsl1/ rodák spisovatel František Josef zpět s tím podotknutím, že vnit jmenovaní žádných po- Karas ( ): zemků nemají, kady by jim dráha šla, pročežto musí byt neja omýl.",,když u nás stavěli dráhu, na to si tak živě vzpominám.... Jednoho dne se jako z nebe spadlí objevili,baramezitim jlž naíd1lo místodržitelswíprovedení poli- bi'neboli,trhani' a,talíáni's kolečky, lopatami, krompátick pochůzlq1 spojen se staničníkomisí a v}vlastňovačt a začali stavět dráhu. Tu kopali prohlubně, tam navá68

5 Ž É ž š ž ý ý š á á á ž í á ě ě í ě í í í ě í á š č á ž á č č á áčá á í ě ě š íň š Ž í č í ý š ě í ý č ě ě ů ž á ý ě ě ě ý ě ě á č á ď ž ž ě ý č ú í č í ů í čá č á ě č í ž í žá č í č í č í š á á ě í ú ěš ý ě č í á í í á č á í š ď ž á í í ě č š áš í í šá á í ší š í í á č á á ý á č í š í š ě ší ě á ě ý í á ů č čí á ě č í á š č í ť č í ě ě ó čí á í á ě á í č ě á ů á ží č í á í ů í ď á í í ý š ě í ě ě ů á í ží ů í š á á č á á í á íž á č ž ě á ž á á ž í ž í š Žďá á č í ů í í ýš š ě á í č á í á ž í ý ě ší ů ží á á ž ě čí í ž í ý í ž á č á í í ý č í í í í í ě ž ě č í í í á á í ýš ý á í í ě ě í ě á ší í ě š š ě š ž ě í ě ě š ů í í á š í š í ů ý í ý ť

6 KUlM KNIHA O KUlMI KUIM A ŽELEZNICE piznivho počasío nedělích od 1. května". Jizdní doba mezi Kuimí a Brnem se pohybovala od 50 do 60 minut. V důsledku okupace českhopohraničí Německem rozhodla vláda v listopadu 1938 o stavbě nov, ýkonn trati Němec\y Brod-Klžanov-Brno, s jejížstavbou se začalo v prosincithož roku. Pro nov stanice byly vypraco- Star nádraž,ív Kuimi, ro Siemens elektomotory Drásov a do čebínskvápenky. Nově bylo r,ybudováno i kuimsk nádraži, ikdyž zistalo v tmě stejn poloze jako původní stanice, pouze Budot-u nádraž,í ČD_ i plány noých ýptavnich budov; autofem kuimsk z roku 7940 byl ing. arch. Jlí Žalman, vedou- vány Kuim-Drásov byla ztušena, úsek trati Drásov-Tišnov byl zachován a dodnes sloužíjako vlečka do podniku ve lyššíúrovni. Projekt kuimskho nádraži zadaly cí projekčníhooddělení editelswí tehdy Protektorátních drah v Brně. K reallzaci však nedošlo, neboť stavba dráhy byla roku 1943 zastayena. K pestavbě kuimsk stanice o rok později pece jen došlo, i když ze zcela jiných důvodů.v roce 7947 se v Kuimi začala stavět zbrojovka a zvýšendopravní poteby si vyžádaly rozšiení kolejiště na pět kolejí a zaústění nov vleč\y do zbrojovky. Zároveň byla v sousedství ýpravni budor,y, směrem k tišnovskmuzhlaví, postavena velká čekárna. ČSD brněnskmu architektu Jaromíru Ambrožovi v foce 7948, ale k jeho realtzaci nedošlo, Autorem nynější budovy je ing. arch. Arnošt Pilát. Všechny objekty starho nádraží byly sneseny a na místo nich byla postavena nováýpravni budova a skladiště. Nov nádraži jlž neměio vlastní vodojem pro čerpání vody do parních lokomotiv. S novou tratí a nádražim z Kuimi zmizely i závory, protože všechnalěiženi trati se silnicemi a cestami byla ešena podjezdy a nadlezdy. První vlak po nov trati projel 20. prosince 7953 abyl tažen p ar ní lokomotivou O d tohoto data začůy Nová trať jezdit nákladní vlal<y z Brna do Kuimi pes nov židenick nádraží, zatímco osobní vlal<y vylžívalystar trati K dokončeníhlavní dráhy Brno-Havl. Brod došio až pes Zábrdovíce až do roku Pesto, že nová dráha po skončenídruh světov vlílky. je nesporně technicky zqímavá a projížďka po ní může blt pěkným zážitkem, úsek tratě Kuim-Tišnov zejm Zcela nov je tral vedena z Brna pes Židenice nebyl trasován píliššťastně.v 70. ltech se v záezu a Maloměice do Kráova Pole, zkrílova Pole do Kuimi tratě asi 2 km od Kuimi, zakterým trať ostrým levotovede nová trať souběžně se starou, ale ve vyššípoloze. čiť-obloukem uhýbá Čebíncea Čebínuplně projevila Nová dráha je sice delšínež původní,ale sklonově je nestabilita železnlčníhospodku pravděpodobně způpodstatně piznívlší.nově byla dráha trasována i v úse- sobená spodní vodou, která mohla vst až k vykolejeku kuim-žďár nad sázavou. stará trať v úseku ní vlaků. Rychlost vlaků zde po dlouhá lta musela 70

7 Ž ě í ú ůů ť á Ě Á í š É Ý í š ť Ž č ý š ý ó í ú ó ť Ťš š ý ó ú Ě ýš ž š ó Í Á ť ž ť í í Ž á