Věnováno těm, kdo podnikli výpravy za hranice prostoru a času. Jejich svědectví jsou neocenitelná.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Věnováno těm, kdo podnikli výpravy za hranice prostoru a času. Jejich svědectví jsou neocenitelná."

Transkript

1 Citát z knihy Dr. Joela L. Whitona PhD a Joe Fishera Život mezi životy Věnováno těm, kdo podnikli výpravy za hranice prostoru a času. Jejich svědectví jsou neocenitelná. Války, nemoci, zločiny, blahobyt, mateřství, vězení sláva, vina, hlad, zklamání a mnoho dalších faktorů přispívá na zemi k růstu znalostí, moudrosti, dokonalosti, pochopení pro druhé a mnoha jiných vlastností, které připravují vznešený stav mimo dosah inkarnačních nutností. Říci, že cesta k dokonalosti je předlouhá, je slabý výraz. A byla by nesnesitelná, kdyby se neustále neměnily podmínky životních cyklů. Život na tomto světě je nejenom obtížný, ale i krátkozraký zřídka kdy vidíme dál, než obsahují naše tužby, za hrance svých tělesných schopností a za proud událostí, do kterých jsme vrženi. Po smrti však, ve stavu bez těla, získáváme velkolepý přehled; odpočíváme, hodnotíme a získáváme další vědomosti, abychom se připravili na další kolo znovuzrození. A pak, naplněni představami o budoucím životě, se znovu potápíme do kadlupu vezdejší existence, kde činy určují osud. K tomu, aby se člověk vyvíjel, potřebuje impuls. Bez podnětu by se ni nenaučil; musí existovat něco, co ho vhání do nespočetných zkušeností během putování z života do života. Tuto sílu, tento tlak vznikající samovolně označuje sanskrt slovem, které se ujalo ve všech jazycích světa: karma. 1 / 8

2 Karma je to, co jednotlivec uvádí do pohybu z života do života svými pohnutkami, názory a chováním. Karma popírá představu, že lidé jsou pouhé figury na kosmické šachovnici. Přijmout karmu znamená uvědomit si, že svět je jevištěm přirozené spravedlnosti; jestliže všechny podmínky vznikají jako přímý důsledek minulého chování, nemůže existovat nespravedlnost, nerovnost, neštěstí. Karma spojuje odpovědnost k sobě se zákonem příčiny a účinku; činy přecházející ze života do života tvoří základ osobní kontinuity a osudu člověka. cheš-li znát minulost, řekl Budha, pozoruj přítomnost. A chceš-li znát budoucnost, rovněž pozoruj přítomnost. Podle tradiční definice je karma systém odměňující i trestající spravedlnosti, který vynucuje nové narození a určuje způsob a okolnosti každé další inkarnace. Podle starověkých nauk se karma řídí příkazem oko za oko, zub za zub, což znamená, že člověk dříve nebo později zakusí sám na sobě radosti i strasti, které připravoval jiným. Podle výpovědí hypnotizovaných subjektů dr. Whittona to však nemusí fungovat tímto způsobem. Ti, kdo navštívili bardo tvrdí, že karma znamená v podstatě učení. Je to princip, který se uplatňuje ve všech věcech a umožňuje vývoj duše. Důležité je učit se: jak k tomu dochází zda násilnou změnou, neúnavnou pílí nebo inteligentním proniknutím k podstatě věci to už je v zásadě jedno. Základní je tu poučka PROSPŠJEŠ-LI DRUHÉMU, PROSPĚJEŠ SOBĚ a naopak UŠKODÍŠ-LI DRUHÉMU, UŠKODÍŠ SOBĚ. Toť základní přikázání karmickégho zákona. Miluj bližního svého, radí Kristus. A není lepší rady těm, kdo usilují o co nejrychlejší zmenšení karmických rizik. Zatím co budhistické a hinduistické texty představují člověka spoutaného na kolo znovuzrození řetězy karmy, výpovědi hypnotizovaných podávají poněkud poučenější obraz její funkce. Představme si obrovskou kosmickou učebnu, kde lidstvo během nesčíslného množství životů dostává lekci za lekcí. Každý z nás je zároveň žákem i učitelem a má možnost řídit svými činy směr vyučování. To je taky hlavní myšlenka Upanišády: Jak člověk jedná, tím se stane To, po čem touží je jeho osudem. Karmické programy vznikají z úsilí duše o vlastní zlepšení vykonáním určitých úkolů. Tyto programy mají zásadní vliv na osobní volbu a plánování nastávajících inkarnací. Ve stavu mezi 2 / 8

3 životy přehlíží duše vše, co až dosud na zemi dělala a rozhoduje se řešit, nebo odčinit určité skutky v příštím vtělení. V bardu sice poznává minulé chyby, ale většinu z nich lze odčinit pouze na zemi, kde se v mnoha případech znovu setkává s těmi, s nimiž je karmou svázána. Křesťanská gnose a hebrejská kabala chápou karmu jako zákon vyrovnání. Kdo zabije jiného člověka, nemusí být nutně odsouzen k smrti za podobných okolností, nýbrž může svůj čin napravit, třeba tím, že se bude v budoucím životě starat o umírající a zmrzačené. Třetí výklad, který se přijímá i dnes a pravděpodobně má svůj původ ve středověké mystice, soudí, že karma je prostě proces učení, škola tvrdých úderů, kde získáváme vědomosti opakovaným pokusem a omylem. Dopustím-li se vraždy, uvedu do pohybu události, které nemusí vést k tomu, že budu sám zavražděn nebo že budu muset svůj čin aktivně odčinit. Ať jsou důsledky jakékoli, vrah se poučí, že si takovým jednáním pouze uškodil; tím, že zničil hmotné tělo jiného člověka, zpomalil vlastní duchovní vývoj. Výpovědi Whittonových subjektů vyjadřují všechna tři pojetí karmy; oko za oko se vyskytuje nejčastěji v prvních fázích osobního vývoje. Když se však hypnotizovaní ocitnou ve stavu mezi životy, mluví o karmě jako o něčem, co si pro sebe sami vytvořili jako prostředek postupného zušlechťování osobnosti. V transu prohlašují znovu a znovu, že musí projít určitými zkušenostmi, aby se zbavili nedokonalostí a zajistili svůj růst. Postup ovšem závisí na tom, jak se k těmto zkušenostem postaví: pokud se z nich nic nenaučí, situace se musí opakovat. Cvik dělá mistra to platí i v tomto případě. Uveďme několik případů karmických anamnéz dr. Whittona, z nichž vyplývá, že karmické závazky mohou trvat celá staletí: V hypnotické regresi se Ben Garonzi vrátil do řady mužských i ženských životů, v nichž se těm, kdo s ním špatně zacházeli, mstil vraždou. V přítomném životě se znovu dostal do ožehavé situace nabízející násilné řešení. V dětství byl tyranizován otcem a naučil se ho tak nenávidět, že se v osmnácti letech rozhodl, že ho zabije. Když se jednou večer otec opil, Ben vztáhl ze zásuvky v kredenci s vražedným úmyslem kuchyňský nůž. Na popud vnitřního hlasu však své rozhodnutí změnil a nůž vrátil na místo. Toto rozhodnutí znamenalo v Benově životě zásadní obrat. 3 / 8

4 Od té doby se stal společenjštějším a v práci získal větší váhu a uznání. V bardu se Ben dozvěděl, že prošel karmickou situací, ve které se měl naučit odolovávat silné provokaci, aniž by se uchýlil k násilí. Zjistil že si sám zvolil těžké dětství, v němž bude vystaven těžkým zkouškám ze strany svého otce, který hrál význačnou roli v antagonistických vztazích už v předchozích životech. V bardu také slyšel hlas, který mu řekl: Zachováš-li se tentokrát správně, všechno se urovná. Ne-li, dostaneš se do prostředí, kde se budeš učit ještě intenzivněji. Ben okamžitě pochopil, že tím, že se opanoval v kritické situaci s kuchyňským nožem, svou karmu zvládl. Tím, že obstál v této zkoušce, vyprostil se jednou pro vždy z bludného kruhu, v němž se až dosud pohyboval. Matka tří dětí, jejíž manžel se zabil v roce 1971 při leteckém neštěstí, platí za své činy vykonané před tisíci lety. V hypnóze se dozvěděla, že byla velekněžkou maiské civilizace a s potěšením odsuzovala k rituální smrti každého, kdo jí byl nepohodlný. Dodnes se musí vyrovnávat se ztrátami svých blízkých a prožívat bolest, kterou kdysi způsobovala jiným. Metavědomí ukázalo, že pro tento život si naplánovala, že se naučí mít s oucit a pochopení pro druhé. Z karmických annamnéz vyplývá, že kdo zakusil v minulém životě velmi kladný vztah, snaží se partnerství obnovit. Zda se spojení uskuteční v dalším životě, závisí částo na plánu, na němž se obě osoby dohodnou v bardu. Případ Andrewa Ormsbyho ukazuje, jak nezájem o takový plán může vést k životu, naplněnému citovou frustrací. Když se Andrew setkal s Maureen Richardovou, která bývala v jiném životě v Anglii devatenáctého století jeho milenkou, byl už ženat a se svou ženou čekali první dítě. Tento svazek však nebyl s to zabránit, aby se mezi ním a Maureen nevyvinul utajený milostný vztah, který pak trval přes čtyřicet let. V metavědomí se Adrew dověděl, že odmítl plánovat svůj nynější život, protože se vůbec nechtěl vtělit. Šeptá mi (Maureen) do ucha, říkal v transu, ale já se vůbec nechci vrátit. Živě si představil, jak Maureen vypadala v předchozím životě a zjistil, že vůbec nemá chuť aktivně plánovat nové spojení na pozemské rovině. Když je vítr karmy opět svedl dohromady, museli se spokojit místo manželského soužití s pouhým příležitostným vztahem. 4 / 8

5 Kdokoli žalujeme na svůj osud a stěžujeme si na své trápení, ohrazujeme se proti vlastní volbě, ne proti vůli nějakého boha nebo bohů, kteří s námi špatně nakládají. A proto jediný hřích, který by si neměl dovolit ten, kdo ví něco o karmě, je závist. Nelze závidět druhým jejich životní situaci, nadání, jmění, přátele. Neboť máme to, co jsme si vybrali a zasloužili. Úsilí a tužby se mění ve schopnosti. Opakované myšlenky se mění ve sklony. Vůle k činu se mění v čin. Bolestné zážitky se mění ve svědomí. Opakované zkušenosti vedou ke zmoudření. Pokud touha být, činit nebo vlastnit trvá, karmické důsledky zůstávají v platnosti. Čím lépe člověk pochopí tento zákon, tím zřejměji nahlíží, jak osobní pohnutky, názory a chování vytvářejí karmické podmínky. Ani Bud dha, který čerpal hodně svých myšlenek ze spisů hindui stických mudrců, se k velkému údivu svých žáků nemohl vymanit z dosahu dlouhého ramene karmy. Když si jednou zabodl do nohy kaktusový trn a lidé o něm nevlídně mluvili a ve vesnici nikdo nenaplnil učedníkům žebrácké misky, požádali ho, aby vysvětlil, jak jeho vlasmi 5 / 8

6 karma vychází z předchozích životů. Od pověděl: Dluhopisy karmy provázejí stále jako věrní služebníci vše chno stvoření. Karma se podobá proudu času: její neustálý běh ve stopách člověka nelze zastavit. Úponky má dlouhé a pořád nové, avšak pokryté starým ovocem. Je podivuhodným společníkem všech tvorů, nelze ji odstranit; ať ji rvete, taháte, sekáte, vykoře ňujete, kroutíte, drtíte nebo umně rozmělňujete na nejmenší čás tečky - nedá se zničit. Buddha nikdy neopomínal zdůraznit, že sebedokonalejším životem ne lze ani zrušit chyby minulých životů, ani jim nelze uniknout. Zákon je zákon a k moudrosti, jež je cílem karmického vývoje, nevede žádná zkratka. "Kar ma putuje s člověkem jako stín," napsal Allan Watts v knize Duch zenbud-dhismu. "A je to jeho stín, neboť bylo řečeno, že člověk stojí ve vlastním stínu a diví se, proč je tma." Aby karma skončila, musí se splatit staré dluhy a nesmí vzniknout nové. A jediný způsob, jak vyrovnat položky dřívějších účtů, je bezvýhradné přijetí příkazů lásky a nesobeckosti. Citujeme ještě z Josepha Weeda: Pokud v našich činech zbývá sebemenší stopa sobectví, po kud jsme dobří proto, že doufáme v odměnu, pak se sem budeme muset vrátit, abychom tu odměnu dostali. Každá příčina má svůj účinek, každý čin nese své ovoce a touha je šňůra, která je spojuje. Až se tato šňůra přetrhne a vyhoří, spojení skončí a duše bude svobodná. 6 / 8

7 The Original Title: LIFE BETWEEN LIFE. Scientific explorations into the void separating one incarnation from the next. ISBN Copyright 1986 Joel L. Whitton and Joe Fisher Copyright Published by arrangement with Doubleday, a division of Bantam Doubleday Dell Publishing Group, Inc. 666 Fifth Avenue, New York, 7 / 8

8 New York 10103, United States of America Translation Copyright 1992 Bollingenská věž a TOM Nakladatelství Tomáše Janečka Translation 1992 Jan Čulík Prologue 1992 Marta Foučková 8 / 8