In memoriam. F. A. Nickerl & O. Nickerl. Jan Liška. Lesnický výzkumný ústav (VÚLHM, v.v.i.) Jíloviště-Strnady

Transkript

1 In memoriam F. A. Nickerl & O. Nickerl Jan Liška Lesnický výzkumný ústav (VÚLHM, v.v.i.) Jíloviště-Strnady

2 Význam entomologické rodiny Nickerlů Po tři generace (více než jedno století) působili v Praze otec, syn a vnuk Nickerlové (F.A. Nickerl, O. Nickerl sen., O. Nickerl jun.), původním vzděláním lékaři. F.A. Nickerla ( ) je možno považovat za jednoho ze skutečných zakladatelů lepidopterologické vědy v Čechách a prvního badatele, který se pokusil o zpracování komplexního přehledu do té doby z Čech známých druhů. Jeho syn O. Nickerl ( ) navázal /a lze říci že i dokončil/ faunistickou práci, kterou jeho otec započal. Kromě lepidopterologie se zabýval i dalšími řády hmyzu (zejména pak brouky) a pracoval i v jiných přírodovědných oborech (např. v botanice). Jeho syn O. Nickerl jun. ( ) se také zabýval entomologií (zejména hemipterním skupinami), zemřel však velmi mladý a nedokázal proto svůj nesporný talent náležitě rozvinout.

3 Rodinné pozadí Otec Franze Antona Nickerla se jmenoval Anton Josef Nickerl (zemř. 1828), pocházel ze západočeské Toužimi ( Theusing ), zabýval se obchodem a po přestěhování do Prahy posléze zakoupil pozemek v dolní části dnešního Václavského náměstí, kde nechal postavil malebný dvoupatrový dům (1825), který se stal sídlem rodiny po zbývající 2 generace. Syn F. A. Nickerl se narodil již v Praze v roce 1813 a zemřel tamtéž roku S manželkou Emilií vychoval jediného syna Ottokara, který se narodil v Praze roku 1838 a zemřel tamtéž v roce O. Nickerl měl 4 potomky, dvě dcery a dva syny. Obě dcery zemřely ve velmi útlém věku, oba synové rovněž otce nepřežili - Franz, narozený 1872, zemřel Ottokar. narozený 1873, zemřel 1904 (manželka Kristina pak zemřela 1911). Když tedy O. Nickerl v roce 1920 ve svých 82 letech umíral, byl posledním svého rodu.

4 Otec a syn Nickerlové F. A. Nickerl O. Nickerl

5 Lepidopterologický profil F.A. Nickerla Studiu motýlů se začal věnovat velmi záhy - již v roce 1837 (tedy ve svých 24 letech) vydal svou první obsáhlejší publikaci, přehled denních motýlů Čech ( Böhmens Tagfalter ), uvádějící z tohoto území 117 druhů ve 13 rodech (pro srovnání dnešní bilance je 144 druhů v 64 rodech) Poté v roce 1850 vydal první díl Přehledu fauny motýlů Čech ( Synopsis der Lepidopteren-Fauna Böhmens ), obsahující všechny skupiny Macroheterocera, s výjimkou čeledi Geometridae (přehled již uvádí 124 druhů denních motýlů, řazených do 23 rodů); jako další příklad je možno zmínit čeleď Noctuidae s.l., kde je uvedeno 281 druhů (pro srovnání, dnes je z Čech známo v této skupině 511 druhů). Přehled uvádí z Čech některé velmi zajímavé druhy, které pozdější autoři v průběhu 20. století již z různých důvodů neakceptují.

6 Lepidopterologický profil F.A. Nickerla Jako příklady v Přehledu jednoznačně uvedených a později neakceptovaných druhů je možno zmínit: Zerynthia polyxena D. et Sch. (Papilionidae) Limenitis reducta Stdgr. (Nymphalidae) Zygaena cynarae Esp. (Zygaenidae) Thaumetopoea processionea L. (Nothodontidae) Dryobotodes monochroma Esp. (Noctuidae) Lamprosticta culta D. et Sch. (Noctuidae)

7 Lepidopterologický profil F.A. Nickerla V Čechách sbíral především v okolí Prahy (jižní a severní části vltavského kaňonu, vápencová boční údolí), v blízkém Českém krasu a navazujícím Křivoklátsku (Nižborsko, Zbirožsko) a na mnoha dalších místech (Krkonoše, Polabí, jižní Čechy apod.). Jezdil také do ciziny, zejména pak do centrálních a východních Alp (tehdejších Korutan a Kraňska), odkud publikoval také několik faunistických prací. Později (dle slov jeho syna od roku 1857) F.A. Nickerl svou pozornost zaměřil výhradně na studium skupiny čeledí Microlepidoptera, jimž se intenzivně věnoval až do své předčasné smrti v roce 1871 (způsobené plicní chorobou).

8 Lepidopterologický profil F.A. Nickerla Z taxonomického hlediska je potřebné především zmínit jeho přínos na poli objevů pro vědu nových druhů. Celkem popsal či pojmenoval 12 taxonů (1 rod a 11 druhů), z nichž 9 taxonů druhové úrovně je v současnosti stále platných. Jde o následující druhy motýlů: Callisto insperatella (Nickerl, 1864) (Gracillariidae) Fabiola pokornyi (Nickerl, 1864) (Oecophoridae) Agonopterix hippomarathri (Nickerl, 1864) (Elachistidae) Agonopterix senecionis (Nickerl, 1864) (Elachistidae) Depressaria artemisiae (Nickerl, 1864) (Elachistidae) Isidiella nickerlii (Nickerl, 1864) (Cosmopterigidae) Pyncostola bohemiella (Nickerl, 1864) (Gelechiidae) Melitaea aurelia (Nickerl, 1850) (Nymphalidae) Hypermnestra helios (Nickerl, 1846) (Papilionidae)

9 Lepidopterologický profil F.A. Nickerla Pyncostola bohemiella Fabiola pokornyi

10 Lepidopterologický profil F.A. Nickerla Blíže je potřebné zmínit případ hnědáska Melitaea aurelia, u něhož se často traduje omyl, že jde o druh popsaný z našeho území ve skutečnosti jde o taxon, původně nesoucí jméno M. parthenie Borkh. a popsaný Borkhausenem z okolí Norimberka v Bavorsku ( Erlangen).

11 Lepidopterologický profil F.A. Nickerla F.A. Nickerl v roce 1846 popsal nový rod a nový druh z čeledi Papilioniodae (Parnassiinae), který nazval Ismene helios (druh je rozšířen v eremiální oblasti Přední Asie, hl. v Iránu). Rod Ismene však již existoval (Ismene Savigny, 1816), rodové jméno proto spadá do kategorie mladšího homonyma a jako platné je používáno jméno Hypermnestra Ménétriés, 1848). H. helios Nick.

12 Lepidopterologický profil F.A. Nickerla Jako další zajímavost je možno uvést causu objevení známé pražské můry Luperina nickerlii (Freyer, 1845). Tento druh poprvé nalezl F.A. Nickerl na společné entomologické exkurzi s E. Lokayem v pražské Stromovce v roce 1838, a to prostřednictvím exempláře sedícího na kmeni stromu (!). Motýla neznal, proto jej zaslal jinému entomologovi (Freyerovi do Německa), který jej posléze platně popsal a pojmenoval po svém nálezci. Později (během první světové války) se dokonce v pražských lepidopterologických kruzích rozhořela debata, rozvířená známým lepidopterologem N.M. Kheilem, kdo vlastně tehdy ve Stromovce druh nalezl, zda to byl Nickerl či Lokay.

13 Lepidopterologický profil F.A. Nickerla

16 Lepidopterologický profil O. Nickerla Motýly začal tento všestranný entomolog sbírat také poměrně záhy (první práci o nich publikoval v roce 1872), většinu času však na počátku své sběratelské a vědecké činnosti věnoval broukům. V průběhu 80. letech se postupně rozhodl, že dokončí práci na faunistice motýlů Čech, kterou započal jeho otec. Po důkladné přípravě publikoval v letech 1894 a 1897 v ediční řadě Catalogus insectorum faunae bohemicae dvoudílný seznam motýlů Čech (1894-Microlepidoptera, 1897-Macrolepidoptera). V obou pracích je uvedeno Miker a 944 Maker, celkem tedy druhů motýlů (pro srovnání, dnes je z Čech známo kolem druhů).

17 Lepidopterologický profil O. Nickerla V prvním desetiletí 20. století poté vydal pět dílčích publikací, jimiž fakticky dokončil otcův první díl Přehledu motýlů Čech. Jednalo se o tyto práce (vyšlé v ediční řadě Beiträge zur Insekten-Fauna Böhmens ): Nejprve z pozůstalosti otce doplnil a vydal zavíječovité a obalečovité ( Die Zünsler Böhmens, Die Wicklers Böhmens - obojí v roce 1906). Poté zpracoval a vydal píďalkovité ( Die Spanner des Königreiches Böhmen v roce 1907). V závěru následovalo zpracování zbývajících skupin miker - v roce 1908 skupiny čeledí tzv. molů ( Die Motten Böhmens ) a v roce 1910 pak pernatuškovitých a pernatěnkovitých ( Die Federmotten Böhmens ).

18 Lepidopterologický profil O. Nickerla V následujícím roce 1911 zemřela jeho milovaná žena Kristina, která mu byla velkou oporou a sama se rovněž věnovala sbírání přírodnin (hlavně rostlin a hub). O. Nickerl po její smrti upadl do tragického hlubokého smutku (je nutno připomenout, že všechny jeho čtyři děti již v té době také nežili - poslední syn, nadějný entomolog O. Nickerl jun., zemřel v roce 1904). V posledním desetiletí svého života již proto nepublikoval, žil v ústraní a staral se o své ohromné sbírky, které ve své závěti z roku 1919 odkázal pražskému zemskému muzeu (pozdějšímu Národnímu muzeu). Není známo, kolik z údajných cca 0,5 mil exemplářů hmyzu Nickerlovské sbírky bylo motýlů, můžeme však předpokládat, že se jistě jednalo o nejméně 100 tis. kusů.

19 Lepidopterologický profil O. Nickerla Poznámka: Seznamy hmyzu Čech, které vydávala Společnost pro fysiokracii v Čechách ( Gesellchaft für Physiokratie in Böhmen ), vycházely v obou tehdejších zemských jazycích - tedy vždy stejný svazek vyšel dvakrát, česky a německy.

20 Lepidopterologický profil O. Nickerla

22 Lepidopterologický profil O. Nickerla Kessleria alpicella Druh na stejné lokalitě znovunalezen J. Vávrou, po 130 letech!!

23 Pyrausta castalis Tr. druh objevený v Čechách O. Nickerlem a J. Müllerem

26 Památka F.A. & O. Nickerla

27 Památka F.A. & O. Nickerla Busta F.A. Nickerla na chodbě zámečku v Kunraticích, kde jsou uloženy entomologické sbírky Národního muzea.

37 Literatura Moucha J., Poláček V.B. (1971): Zum Gedenken an Prof. Dr. Ottokar Nickerl ( ). Acta Entomol. Bohemoslov., 68(1): (v této práci je uveden přehled bibliografie obou Nickerlů a přehled biografických prací o nich o jejich životě a díle) Koleška Z. (1988): Seznam biografií čs. entomologů, 10. díl. Zprávy Čs. Spol. Entomol. při ČSAV, 24(4): Tichota J. (2001): In memoriam F.A. Nickerli, aneb zamotaná historie. Živa, 87(3): xxxv-xxxvi (příloha).

38 Faunistická bilance 20. století Počet známých druhů motýlů fauny Čech: Ma Mi Sa 1894/ /

39 Děkuji za pozornost!