PRÁVNÍ PŘEDPISY VE VÝSTAVBĚ

Transkript

1 PRÁVNÍ PŘEDPISY VE VÝSTAVBĚ 1

2 PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ pro autorizované architekty, inženýry a techniky činné ve výstavbě [stav k ] OBSAH Úvod 1. Ústavní rámec 2. Výstavba 2.1. Stavební zákon a předpisy souvisící 2.2. Výkon povolání Profesní předpisy Profesní dokumenty 3. Veřejná správa 3.1. Obecní samospráva / Krajská samospráva 3.2. Okresy 3.3. Ústřední správa 3.4. Profesní samospráva 3.5. Obecná správa a správní řízení 4. Péče o zdravé životní podmínky 4.1. Péče o zdraví a humánní hygiena 4.2. Lázeňství 4.3. Veterinární hygiena 10. Technická normalizace, metrologie a státní zkušebnictví Technická normalizace Metrologie a státní zkušebnictví 11. Občanské a obchodní právo, podnikání Občanské a obchodní právo Živnostenské podnikání Občanský soudní řád, rozhodci a rozhodčí řízení Ceny, účetnictví, daně a cla, měna Pojištění 12. Práva k duševnímu vlastnictví Ochrana práv k duševnímu vlastnictví obecně Autorská práva Průmyslové vlastnictví 13. Zadávání veřejných zakázek Zadávání dle zákona o zadávání veřejných zakázek Zadávání veřejných zakázek architektonickou nebo urbanistickou soutěží 14. Práce a mzdy Pracovněprávní předpisy a předpisy o kolektivním vyjednávání Předpisy o sociálním a zdravotním zabezpečení Mzdy a platy 5. Péče o přírodní a krajinné bohatství 5.1. Péče o životní prostředí a EIA 5.2. Péče o přírodu a krajinu 5.3. Péče o ovzduší 5.4. Péče o vody 5.5. Péče o lesy a lesní hospodaření 5.6. Péče o zemědělský půdní fond 5.7. Péče o nerostné bohatství a výkon geologie a horních činností 5.8. Pozemky a pozemkové úpravy, vlastnictví pozemků 5.9. Katastr nemovitostí, zeměměřictví a kartografie 15. Trestní a přestupkové právo Trestní právo Přestupkové právo 6. Péče o kulturní bohatství (památková péče) 6.1. Péče o památky 6.2. Ostatní součásti kulturního dědictví 7. Vzdělávání - věda a výzkum, školství 7.1. Věda a výzkum 7.2. Školství 8. Informace, informační systémy a státní statistika 8.1. Informace a informační systémy 8.2. Státní statistika 9. Infrastruktura 9.1. Doprava Pozemní komunikace (silniční) Drážní Letecká Vnitrozemská vodní 9.2. Technická infrastruktura Vodohospodářství Energetika (elektrárenství, plynárenství, teplárenství) Elektronické komunikace (telekomunikace, radiokomunikace) Odpady a ukládání nebezpečných látek / ochrana území a ovzduší před imisemi/emisemi/hlukem a vibracemi 9.3. Požární ochrana 9.4. Bezpečnost práce a technických zařízení 2

3 Ú V O D MOTTO: (6) Předmětem zkoušky odborné způsobilosti je ověření znalostí potřebných pro výkon příslušných odborných činností, zejména a) ověření odborných znalostí, pokud nejsou součástí uchazečova uznaného odborného vzdělání, b) ověření znalosti platných právních předpisů upravujících výkon příslušných odborných činností, popřípadě činností souvisejících. [ustanovení 8 zákona č. 360/1992 Sb.] Stavební zákon vymezuje okruh určitých činností - tak zvaných vybraných činností ve výstavbě, s nimiž spojuje zvláštní právní režim jejich výkonu a zvláštní režim ověření odborné způsobilosti ( autorizace ) osob výkonem těchto činností pověřených. Předpoklady pro ověření způsobilosti a udělení autorizace vymezuje zvláštní zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Rozumí se jimi, kromě obecných předpokladů bezúhonnosti a způsobilosti k právním úkonům, především vzdělání příslušného odborného architektonického, stavebně inženýrského, popřípadě technického zaměření, průkaz víceleté odborné praxe, přičemž počet let je stanoven různě pro jednotlivé druhy autorizací, průkaz znalostí právních předpisů vztahujících se k výstavbě a k činnostem s vlastní odbornou činností autorizovaných osob souvisícím. Znalost práva a schopnost se v něm orientovat a prakticky je ve své každodenní činnosti používat je obecnou občanskou povinností. Ve zvýšené míře ovšem platí tato povinnost pro osoby, které vykonávají povolání, s nímž právní řád spojuje významné veřejnoprávní důsledky. Zákon o výkonu povolání vychází (v souladu s legislativou Evropské unie) z principu osobní odpovědnosti fyzické osoby za výkon vybraných (a pochopitelně i dalších odborných) činností, neboť se jedná o činnosti s významným vlivem na zdraví, život, majetek a životní prostředí občanů, vysoce kvalifikované, vyžadující dlouhodobé školení a odbornou praxi, tvůrčí s vysokým stupněm individuálního autorského přínosu, poskytované v neanonymním plnění vždy konkrétnímu adresátovi v konkrétní zakázce, laikem obtížně posuzovatelné, které však mohou způsobit škody velkého rozsahu na majetku a zdraví, nezávislé, neboť se často pohybují na hranici mezi zájmy soukromými a veřejnými. Důkladná znalost oborových právních předpisů a přiměřená orientace v právních předpisech širšího právního okolí je nezbytnou součástí vskutku celistvého výkonu profese architekta, inženýra a technika. Takového výkonu, který skýtá jejich klientům i veřejnosti záruku odbornosti a přiměřenou právní jistotu. Rozhodující skutečností z hlediska práva samého je však především hloubka a kvalita právního vědomí každé jednotlivé autorizované osoby. Její způsobilost k povinnosti (ale zároveň i právu!) nést osobní odpovědnost za svá vlastní rozhodnutí. Toto právní vědomí by mělo v každém okamžiku orientovat zcela přirozeně autorizovanou osobu k takovému jednání a takovým řešením, která nejen nebudou napříč právu, ale naopak budou trvale pozitivně ovlivňovat a zkvalitňovat právní vědomí partnerů, kolegů a klientů autorizovaných osob, a která současně budou spoluvytvářet právo a právní vědomí pospolitosti. O věcné náplni jejich činnosti se to rozumí, jak alespoň doufám, samo sebou. V souvislosti s řečeným je jednou z nejpodstatnějších aktivit profesních komor vytváření vhodného profesního zázemí, jehož součástí je i velmi dobrá informovanost o aktuálním stavu práva. Přehled právních předpisů je určen k základní orientaci po nejvýznamnějších oblastech platné právní úpravy, bezprostředně i zprostředkovaně souvisících s výkonem povolání, zejména oblasti veřejné správy, péče o zdraví a zdravé životní prostředí, péče o kulturní bohatství, oblasti infrastruktury; součástí přehledu jsou ovšem i předpisy souvisící s podnikatelskými aktivitami autorizovaných osob. Souběžným produktem tohoto přehledu je podpora uchazečům o autorizaci ke zkouškám odborné způsobilosti architektů (a inženýrů a techniků činných ve výstavbě). Tento přehled není a ani zdaleka nemůže být úplným přehledem platného práva, a to ani v oblastech právních předpisů vytvářejících širší právní okolí předpisům ve výstavbě. I přesto je však velmi rozsáhlý. Z tohoto důvodu a s přihlédnutím k intenzitě využívání jednotlivých právních předpisů při činnosti autorizované osoby, je téma rozděleno na kapitoly, přičemž každá z kapitol je uvedena přehledem nejvýznamnějších právních předpisů, počínaje základním právním předpisem příslušné oblasti právní úpravy a doplněna pro základní orientaci dalšími zákonnými a podzákonnými právními předpisy. 1. ÚSTAVNÍ RÁMEC 1.1. ÚSTAVNÍ ZÁKONY / STÁTNÍ SYMBOLY / ZÁNIK ČSFR / ÚSTAVNÍ SOUDNICTVÍ ÚSTAVA A ÚSTAVNÍ ZÁKONY (ÚSTAVNÍ POŘÁDEK) ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb., ústavního zákona č. 395/2001 Sb., ústavního zákona č. 448/2001 Sb., ústavního zákona č. 515/2002 Sb. a ústavního zákona č. 319/2009 Sb usnesení Předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb ústavní zákon č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších zákonů ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb nález ÚS č. 318/2009 Sb., ve věci návrhu na zrušení ústavního zákona č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny sbírka nálezů Ústavního soudu České republiky zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, ve znění zákona č. 154/1998 Sb zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 213/2006 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 114/2003 Sb., zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 380/2005 Sb zákon č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu České republiky, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 77/1998 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 48/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 114/2003 Sb., zákona č. 83/2004 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění zákona č. 69/1967 Sb., zákona č. 29/1968 Sb., zákona č. 175/1968 Sb., zákona č. 40/1969 Sb., zákona č. 41/1969 Sb., zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 126/1971 Sb., zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 248/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 108/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb sdělení MZV ČR č. 246/1997 Sb., o Smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích, ve znění sdělení č. 316/1999 Sb. 3

4 zákon č. 312/2001 Sb., o státních hranicích a o změně zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státních hranicích) zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění zákona č. 481/2004 Sb., zákona č. 178/2007 Sb. (ve znění zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 301/2009 Sb PŘISTOUPENÍ K MEZINÁRODNÍM ORGANIZACÍM / MEZINÁRODNÍ SMLOUVY / PŘISTOUPENÍ K EU zákon č. 114/2003 Sb., o provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně některých zákonů (zákon o provádění referenda) vyhláška č. 115/2003 Sb., kterou se provádí zákon č. 114/2003 Sb., o provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně některých zákonů (zákon o provádění referenda) sdělení MZV č. 221/1998 Sb., o sjednání Evropské úmluvy o poskytování informací o cizím právu a Dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o poskytování informací o cizím právu sdělení MZV č. 242/1998 Sb., o sjednání Šestého protokolu ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy sdělení MZV č. 66/1999 Sb., o přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb vyhláška MF č. 281/2006 Sb., o podrobnostech způsobu plnění oznamovací povinnosti podle zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí vyhláška MF č. 282/2006 Sb., kterou se stanoví vzor služebního průkazu zákon č. 70/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o provádění mezinárodních sankcí, ve znění zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 93/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 285/2009 Sb nález ÚS č. 446/2008 Sb., ve věci návrhu na posouzení souladu Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství s ústavním pořádkem 1.3. LIDSKÁ, OBČANSKÁ A HOSPODÁŘSKÁ PRÁVA / SVOBODNÝ PŘÍSTUP K INFORMACÍM PROTIPRÁVNOST KOMUNISTICKÉHO REŽIMU zákon č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění nařízení vlády č. 405/2005 Sb. a nařízení vlády č. 369/2007 Sb nařízení vlády č. 122/2009 Sb., o odškodnění studentů vysokých škol, kterým bylo v období komunistického režimu z politických důvodů znemožněno dokončit studium na vysoké škole nařízení vlády č. 135/2009 Sb., o poskytnutí jednorázového příspěvku ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem zákon č. 203/2005 Sb., o odškodnění některých oběří okupace Československa vojsky Sovětského svazu, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky, ve znění zákona č. 491/2009 Sb SVOBODA SDRUŽOVÁNÍ, VYZNÁNÍ A PETIČNÍ zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb., zákona č. 513/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 33/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu ÚS č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a zákona č. 495/2005 Sb. [úplné znění zákon č. 17/2006 Sb.], ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 294/2009 Sb zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu ÚS č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb. a zákona č. 340/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 65/2001 Sb.], ve znění nálezu Ústavního soudu č. 98/2001 Sb. (včetně tiskové opravy publikované v částce 51 pod č. 130/2001 Sb.), zákona č. 104/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 556/2004 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 345/2010 Sb vyhláška MF č. 273/2005 Sb., o vzoru formuláře pro předkládání výroční finanční zprávy politickými stranami a politickými hnutími Poslanecké sněmovně, ve znění vyhlášky č. 40/2010 Sb OCHRANA POSTAVENÍ MENŠIN A MIGRACE zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů sdělení MZV č. 96/1998 Sb., o sjednání Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin sdělení MZV č. 308/1998 Sb., o sjednání Smlouvy o spolupráci mezi Českou republikou a Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) PŘÍSTUP K INFORMACÍM zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 61/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 176/2206 Sb.], ve znění zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a nálezu ÚS č. 123/2010 Sb nařízení vlády č. 364/1999 Sb., kterým se upravuje součinnost orgánů státní správy s obcemi při zajišťování povinností obcí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím zákon č. 318/2001 Sb., o poskytování informací a další součinnosti pro účely řízení před Evropským soudem pro lidská práva a před Výborem OSN pro lidská práva zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb. a zákona č. 101/2010 Sb zákon č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, ve znění zákona č. 107/2002 Sb. (ve znění zákona č. 499/2004 Sb.), zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb nařízení vlády č. 161/2011 Sb., o stanovení harmonogramu a technického způsobu provedení opatření podle 64 až 68 zákona o základních registrech zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 234/2006 Sb. a zákona č. 169/2008 Sb OBČANSTVÍ A PRÁVO AZYLU zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání občanství České republiky, ve znění zákona č. 272/1993 Sb., zákona č. 140/1995 Sb., zákona č. 139/1996 Sb., zákona č. 194/1999 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 357/2003 Sb. [úplné znění zákon č. 471/2003 4

5 Sb.], ve znění zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb. (ve znění zákona č. 170/2007 Sb.), zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 136/2006 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 437/2006 Sb.], ve znění zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu ÚS č. 9/2010 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb zákon č. 350/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony zákon č. 165/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 170/2007 Sb vyhláška MV č. 88/2011 Sb., o technických podmínkách a postupu při pořizování biometrických údajů a podpisu cizince pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění zákona č. 265/2001 Sb. (ve znění zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb. (ve znění zákona č. 278/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb zákon č. 18/2000 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Veřejném ochránci práv, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb nařízení vlády č. 165/2000 Sb., o některých opatřeních k provedení zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv RODINA A REGISTROVANÉ PARTNERRSTVÍ zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 182/1982 Sb., zákona č. 234/1992 Sb., nálezu ÚS č. 72/1995 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., [úplné znění zákon č. 210/1998 Sb.], ve znění zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 301/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 321/2002 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a nálezu ÚS č. 244/2010 Sb zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb zákon č. 239/2008 Sb., kterým se mění některé zákony související s registrovaným partnerstvím SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ A DOMÁCÍ NÁ- SILÍ zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb. (ve znění zákona č. 41/2009 Sb.), zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb. [úplné znění zákon č. 359/2006 Sb.; oprava tiskové chyby publikována v částce 122/2006 Sb.], ve znění zákona č. 176/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb zákon č. 360/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 218/2000 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb zákon č. 518/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších zákonů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č. 426/2002 Sb zákon č. 134/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb sdělení MZV č. 243/1998 Sb., o podpisu Protokolu č. 11 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, kterým se mění kontrolní mechanismus v ní ustavený 1.4. OSOBNÍ ÚDAJE A JEJICH OCHRANA / EVIDENCE OBYVATELSTVA / MATRIKY / DOKLADY zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 578/2002 Sb. [úplné znění zákon č. 52/2003 Sb.], ve znění zákona č. 165/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 239/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 380/2008 Sb.], ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 190/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb vyhláška MV č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 230/2001 Sb., vyhlášky č. 499/2001 Sb., vyhlášky č. 566/2002 Sb., vyhlášky č. 660/2004 Sb., vyhlášky č. 539/2005 Sb., vyhlášky č. 352/2006 Sb., vyhlášky č. 389/2007 Sb.,a vyhlášky č. 419/2008 Sb., vyhlášky č. 445/2008 Sb., vyhlášky č. 485/2009 Sb. a vyhlášky č. 315/2010 Sb zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 53/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 302/2004 Sb.], ve znění zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 305/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 391/2008 Sb.], ve znění zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb vyhláška MV č. 642/2004 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, ve znění vyhlášky č. 299/2006 Sb., vyhlášky č. 417/2006 Sb., vyhlášky č. 65/2008 Sb. a vyhlášky č. 85/2011 Sb. 5

6 vyhláška MV č. 415/2006 Sb., kterou se stanoví technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů obsažených v nosiči dat cestovního dokladu, ve znění vyhlášky č. 75/2009 Sb. a vyhlášky č. 83/2011 Sb vyhláška MV č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 661/2004 Sb., vyhlášky č. 299/2006 Sb. a vyhlášky č. 84/2011 Sb zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb. (ve znění zákona č. 264/2006 Sb.), zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb. (ve znění zákona č. 413/2005 Sb.), zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 439/2004 Sb. a zákona č. 480/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 525/2004 Sb.], ve znění zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění zákona č. 226/2002 Sb. (ve znění zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 440/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 486/2004 Sb.], ve znění zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 101/2010 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů vyhláška ÚOOÚ č. 378/2006 Sb., o postupech kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních sklužeb, o požadavcích na nástroje elektronického podpisu a o požadavcích na ochranu dat pro vytváření elektronických značek (vyhláška o postupech kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb) zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb. a zákona č. 559/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 35/2005 Sb.], ve znění zákona č. 395/2005 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 129/2008 Sb. a zákona č. 239/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 379/2008 Sb.], ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o cestovních dokladech), ve znění zákona č. 217/2002 Sb. (ve znění zákona č. 170/2007 Sb.), zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb. a zákona č. 559/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 36/2005 Sb.], ve znění zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb. a zákona č. 140/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 252/2008 Sb.], ve znění zákona č. 274/2008 Sb., nálezu ÚS č. 355/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu ÚS č. 384/2009 Sb. a zákona č. 197/2010 Sb. [úplné znění zákon č. 257/2010 Sb.], ve znění zákona č. 424/2010 Sb zákon č. 136/2006 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku cestovních dokladů, ve znění zákona č. 140/2008 Sb vyhláška MV č. 495/2006 Sb., o stanovení vzorů diplomatických a služebních pasů a vzorů tiskopisů žádostí o jejich vydání, ve znění vyhlášky č. 172/2008 Sb nařízení vlády č. 78/2000 Sb., kterým se provádí zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 197/2009 Sb., o certifikaci veřejných dokladů s biometrickými údaji a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 427/2010 Sb zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb. (ve znění zákona č. 170/2007 Sb.), zákona č. 222/2003 Sb. [úplné znění zákon č. 290/2004 Sb.], ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb. (ve znění zákona č. 170/2007 Sb.), zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. [úplné znění zákon č. 42/2008 Sb.], ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 382/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 42/2009 Sb.], ve znění zákona č. 41/2009 Sb., nálezu ÚS č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb zákon č. 161/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 170/2007 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb zákon č. 427/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony vyhláška MV č. 428/2010 Sb., stanovící okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza vyhláška MV č. 429/2010 Sb., stanovící výjimky z povinnosti cizince požádat o vízum nebo povolení k pobytu na místně příslušném zastupitelském úřadu zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb vyhláška MŠMT č. 348/2008 Sb., o výuce a zkouškách znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky ÚSTAVA, LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD A ZÁKONY SOUVISÍCÍ Ústava České republiky vymezuje právní rámec politickému systému České republiky tím, že definuje základní výchozí principy právního uspořádání státu, to jest definuje zdroj veškeré státní moci, kterým jsou občané tohoto státu, vymezuje postavení státní moci a její strukturu, deklaruje právo občana konat vše, co není zákonem zakázáno a nebýt nucen činit nic, co zákon neukládá, svěřuje základní práva a svobody pod ochranu moci soudní, zakládá politický systém zastupitelský, spočívající ve svobodné soutěži občanských a politických sil, ukládá dbát šetrného využívání přírodních zdrojů a chránit přírodní bohatství, zaručuje samosprávu územních samosprávných celků, uznává ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, za bezprostředně závazné a mající přednost před zákonem. 6

7 Aby bylo těchto principů dbáno a politická moc nemohla být zneužívána, vytváří Ústava pevnou politickou mocenskou strukturu, založenou na dělbě politické moci mezi moc zákonodárnou, kterou tvoří Parlament ČR, to jest Poslanecká sněmovna a Senát, moc výkonnou, kterou tvoří prezident a vláda skládající se z jednotlivých ministerstev a doplněna dalšími samostatnými ústředními orgány státní správy, moc soudní, kterou tvoří struktura nezávislých soudů, a to Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy a se zvláštním postavením Ústavní soud. Zvláštní postavení přiznává Ústava ještě Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, České národní bance a zejména orgánům územní samosprávy. Listina základních práv a svobod, která byla učiněna součástí ústavního pořádku České republiky, vymezuje a určuje výchozí obecné principy, na nichž jsou lidská práva a svobody založeny - lidé jsou rovní v důstojnosti i v právech, svobodní; lidská práva jsou nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná; každý má právo rozhodovat se svobodně, definuje základní lidská práva a svobody (to jest způsobilost mít práva, právo na život, nedotknutelnost osoby a osobní svobody, zákaz nucených prací nebo služeb, právo na lidskou důstojnost a čest, právo na soukromí, právo vlastnit majetek a svobodně jím nakládat, nedotknutelnost obydlí, listovní tajemství, svoboda pohybu a pobytu, svoboda myšlení, svědomí a vyznání), definuje politická práva (to jest svobodu projevu a právo na informace, petiční právo, právo pokojného shromažďování, právo sdružování, právo podílet se na správě věcí veřejných, zákonnou úpravu všech politických práv a svobod, právo na odpor proti bezpráví), definuje práva národnostních a etnických menšin, definuje hospodářská, sociální a kulturní práva (to jest zejména svobodu volby povolání, svobodu sdružování na ochranu hospodářských a sociálních zájmů, právo na spravedlivou odměnu, právo na ochranu zdraví, právo na vzdělání, práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti, právo na příznivé životní prostředí a šetrnost ke kulturnímu bohatství), definuje práva na soudní a jinou právní ochranu. Je povinností autorizované osoby ctít právní řád, dbát práva a uplatňovat právní předpisy obecně a právní předpisy, na nichž je založen výkon autorizovaných činností, zvláště ( 12 odst. 3 zákona o výkonu povolání), a to jak v zájmu vlastníka (zákazníka), tak s respektem k veřejnému zájmu při současném zachovávání etiky profese. To však vede v řadě případů při výkonu povolání k napětí, neboť zájmy chráněné na jedné straně institutem vlastnictví, to jest právem věc držet (ius possidendi), věcí nakládat (ius disponendi) a věc užívat a brát z ní plody (ius utendi et fruendi), a na druhé straně zájmy chráněné instituty péče o kulturní a přírodní a krajinné bohatství nebo péče o zdravé životní podmínky a konečně i nároky autorizovaných osob samých mohou v jednotlivých konkrétních případech stát a také, žel, velmi často stojí v protikladu. Této skutečnosti si musí být zpracovatel územně plánovací nebo stavební a souvisící projektové dokumentace vědom, protože s jejím uplatněním jsou spojeny závažné právní důsledky: například zhotovená, projednaná a schválená územně plánovací dokumentace může uložit vlastníkům jistá omezení výkonu jejich vlastnického práva, což musí být kompenzováno. Obdobně je tomu s důsledky stavebních činností - právě proto je projednávání stavební projektové dokumentace vázáno na vyjádření řady orgánů veřejné správy a zejména ostatních vlastníků, jejichž práva a právem chráněné zájmy jsou nebo mohou být dotčeny. Průchodnost schválení dokumentace i obecná přijatelnost by měla s těmito důsledky počítat již předem a přihlížet k nim. Měla by využívat všech možností, které skýtá již v současné době český právní řád jako celek. Není to sama příroda a krajina, ani samo kulturní (památkové) bohatství, jimž je třeba právního režimu daného zákony, nýbrž člověk a jeho aktivity. Smysl nabývá jakákoliv právní úprava jen ve vztahu k lidským činnostem, k působkům člověka na přírodu při utváření krajiny a na utváření jím samým již dříve vytvořeného světa techné. Právní základ pro činnost autorizovaných osob v procesu územního plánování a stavění je v ústavním pořádku České republiky zakotven hned několika ustanoveními - čl. 7 Ústavy České republiky a navazujícím čl. 4, čl. 11 a čl. 35 Listiny základních práv a svobod, která výše zmíněné napětí mezi vlastněním (vlastnictvím) a možností a touhou žít ve snesitelném (a pokud možno trvale se zlepšujícím) životním prostředí rámcově vymezují. Obecný rámec pro ukládání povinností je dán čl. 4 Listiny, který stanoví, že Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod....při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena. Statut vlastnění (vlastnictví) je dán ustanovením čl. 11 téže Listiny, který ustanovuje, že Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu....vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem....vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Ve výše uvedeném smyslu zpřesňuje postavení vlastníka a výměr vlastnictví občanský zákoník v ustanovení 123 až 128: Vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním....vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje....vlastník se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv....ve veřejném zájmu lze věc vyvlastnit nebo vlastnické právo omezit, nelze-li dosáhnout účelu jinak, a to jen na základě zákona, jen pro tento účel a za náhradu. Veřejný zájem na ochraně životního prostředí a v jeho rámci při utváření krajiny a péči o ni a péči o kulturní bohatství se v esenciální podobě definuje ustanoveními čl. 7 Ústavy a čl. 35 Listiny: Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Každý má právo na příznivé životní prostředí....každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů....při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. Veškerá tato práva se dotýkají i autorizovaných osob jako občanů. Jako profesionálů, vykonávajících tvůrčí autorskou činnost se jich však nadto týká (a vlastníky i společnost zavazuje) ustanovení článku 34 odst. 1 Listiny, které stanovuje, že práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem, ustanovení článku 26 odst. 1 a 2 Listiny, které stanovují, že každý má právo na svobodnou volbu povolání /..ale../ zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností, ustanovení článku 9 odst. 1 Listiny, které stanovuje, že nikdo nesmí být podroben nuceným pracím a službám. Je vlastním posláním tohoto přehledu, aby napomáhal naplňovat smysl Ústavy a Listiny základních práv a svobod. 2. VÝSTAVBA 2.1. STAVEBNÍ ZÁKON A PŘEDPISY SOUVISÍCÍ zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb. (ve znění zákona č. 186/2006 Sb.), zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona 7

8 2.1.1.a č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb. (ve znění zákona č. 186/2006 Sb.) [úplné znění zákon č. 197/1998 Sb.], ve znění nálezu ÚS č. 95/2000 Sb., nálezu ÚS č. 96/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb. a zákona č. 59/2001 Sb. [úplné znění zákon č. 109/2001 Sb.], ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu ÚS č. 405/2002 Sb., zákona č. 422/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 218/2004 Sb. (ve znění zákona č. 186/2006 Sb.), nálezu ÚS č. 300/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb. (ve znění zákona č. 138/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb.), zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb. [do ] zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) [od ], ve znění zákona č. 68/2007 Sb., zákona č. 191/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 345/2009 Sb., zákona č. 379/2009 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě (zákon o vyvlastnění) zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění vyhláška MMR č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech PŘEDPISY O DOKUMENTACI STAVEB vyhláška MMR č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb vyhláška MD č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb vyhláška MMR č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti vyhláška MMR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. a vyhlášky č. 20/2011 Sb vyhláška MMR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby vyhláška MMR č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb vyhláška MMR č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření vyhláška MMR č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu NAŘÍZENÍ VLÁDY O TECHNICKÝCH POŽADAVCÍCH NA STAVEBNÍ VÝROBKY nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky (oprava v částce č. 79/2002 Sb.), ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb. a nařízení vlády č. 128/2004 Sb zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb SOUBOR OBECNĚ ZÁVAZNÝCH VYHLÁŠEK K ZÁ- VAZNÝM ČÁSTEM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKU- MENTACÍ, POPŘÍPADĚ K MÍSTNÍM STAVEBNÍM PŘEDPISŮM OBCÍ (PŘÍKLADMO) vyhláška č. 32/1999 Sb. HMP, o závazných částech územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 33/1999 Sb. HMP, o stavební uzávěře ve velkých rozvojových územích hlavního města Praha, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 26/1999 Sb. HMP, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění vyhlášky č. 7/2001 Sb.HMP, vyhláška č. 16/1994, kterou se vyhlašují závazné části Územního plánu města Brna, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 9/1995, kterou se vyhlašují závazné části Územního plánu města Plzně, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 3/1994, o vyhlášení závazné části schváleného územního plánu města Ostravy, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 45/1996, o závazných částech územního plánu statutárního města Ústí nad Labem, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 46/1996, o závazných částech regulačního plánu pro území Ústí nad Labem-centrum, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 4/2000, o závazných částech územního plánu města České Budějovice vyhláška č. 2/2004, o závazné části územního plánu statutárního města Teplice VYHLÁŠKY O ZVLÁŠTNÍCH TECHNICKÝCH POŽA- DAVCÍCH NA STAVBY (NAPŘÍKLAD) vyhláška MZd č. 221/2010 Sb., o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení a o změně vyhláškyministerstva zdravotnictví č. 51/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, a mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě (vyhláška o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení) vyhláška MZe č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa vyhláška MZe č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích na vodní díla, ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb vyhláška MDS č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 300/1999 Sb., vyhlášky č. 355/2000 Sb., vyhlášky č. 367/2001 Sb., vyhlášky č. 555/2002 Sb. a vyhlášky č. 490/2005 Sb vyhláška MD ČR č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění vyhlášky č. 243/1996 Sb., vyhlášky č. 346/2000 Sb., vyhlášky č. 413/2001 Sb. a vyhlášky č. 577/2004 Sb vyhláška MDS č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb., vyhlášky č. 244/2003 Sb., vyhlášky č. 359/2006 Sb., vyhlášky č. 410/2006 Sb., vyhlášky č. 64/2010 Sb. a vyhlášky č. 314/2010 Sb výnos FMD č.j /73-020, kterým se vydává Předpis L-14 Letiště (částka 35/1973 Sb.), ve znění výnosu FMD č.j. 9512/87 (částka 24/1987 Sb.) výnos FMDS č.j /80-20, LZ Letiště pro letecké práce v zemědělství, lesním a vodním hospodářství (částka 16/1981 Sb.), ve znění výnosu FMD č.j. 8262/87-20 (částka 35/1988 Sb.) vyhláška SÚJB č. 195/1999 Sb., o požadavcích na jaderná zařízení k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti [soubor předpisů hygienických uvedených v kapitole čtvrté] [soubor požadavků na výrobky uvedených v kapitole desáté] BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (NA STAVENIŠTI) zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 223/2009 Sb nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek odborné způsobilosti nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí (oprava tiskové chyby částka 62/2002 Sb.) nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí 8

9 nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky SOUBOR ÚZEMNÍCH PLÁNŮ VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ sdělení MMR č. 270/2009 Sb., o schválení Politiky územního rozvoje Ćeská republiky usnesení vlády č. 155/1976 ze dne 23. června 1976, o závazných částech územního plánu rajónu Pražské středočeská aglomerace, ve znění usnesení vlády č. 24/1986 ze dne 21. ledna 1986 a usnesení vlády č. 516/1995 ze dne 13. září 1995 (nařízení vlády č. 260/1995 Sb.) usnesení vlády č. 151/1988 ze dne 18. května 1988, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Hradecko - pardubické sídelní regionální aglomerace, ve znění usnesení vlády č. 71/1997 ze dne 12. února 1997 (nařízení vlády č. 64/1997 Sb.) a usnesení vlády č. 191/2001 ze dne 26. února 2001 (sdělení MMR ČR č. 113/2001 Sb.) usnesení vlády č. 313/1984 ze dne 12. prosince 1984, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Kladno - Slaný usnesení vlády č. 723/1994 ze dne 19. prosince 1994, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Mladá (nařízení vlády č. 11/1995 Sb.) usnesení vlády č. 147/1986 ze dne 10. června 1986, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Českobudějovické sídelní regionální aglomerace usnesení vlády č. 352/1992 ze dne 13. května 1992, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Šumava usnesení vlády č. 336/1988 ze dne 21. prosince 1988, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Plzeňské sídelní regionální aglomerace, ve znění usnesení vlády č. 534/1991 ze dne 20. prosince 1991 a ve znění usnesení vlády č. 177/1994 ze dne 6. dubna 1994 (nařízení vlády č. 104/1994 Sb.) zákon č. 168/2001 Sb., o dálničním obchvatu Plzně usnesení vlády č. 8/1977 ze dne 12. ledna 1977, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve, ve znění usnesení vlády č. 172/1985 ze dne 9. července usnesení vlády č. 256/1987 ze dne 10. listopadu 1987, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Karlovarsko-chebské sídelní regionální aglomerace usnesení vlády č. 485/1995 ze dne 30. srpna 1995, o závazných částech územního plánu velkého územního celku okresu Cheb (nařízení vlády č. 259/1995 Sb.) usnesení vlády č. 76/1984 ze dne 11. dubna 1984, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Liberecké sídelní regionální aglomerace usnesení vlády č. 630/1994 ze dne 9. listopadu 1994, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Krkonoše (nařízení vlády č. 232/1994 Sb.) usnesení vlády č. 722/1994 ze dne 19. prosince 1994, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Ralsko (nařízení vlády č. 10/1995 Sb.) usnesení vlády č. 612/1994 ze dne 2. listopadu 1994, kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Ropovod Ingolstadt (nařízení vlády ČR č. 271/1994 Sb.) usnesení vlády č. 64/1985 ze dne 13. března 1985, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Brněnské sídelní regionální aglomerace, ve znění usnesení vlády č. 196/1994 ze dne 13. dubna 1994 (nařízení vlády č. 105/1994 Sb.) a sdělení MMR č. 392/2000 Sb usnesení vlády č. 613/1994 ze dne 2. listopadu 1994, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Jeseníky (nařízení vlády č. 233/1994 Sb.), ve znění sdělení MMR č. 490/2002 Sb. (1. změna) usnesení vlády č. 150/1994 ze dne 23. března 1994, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Zlínské sídelní regionální aglomerace (nařízení vlády č. 87/1994 Sb.), ve znění nařízení vlády č. 213/1997 Sb. a sdělení MMR č. 393/2000 Sb usnesení vlády č. 447/1994 ze dne 17. srpna 1994, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Ostravské sídelní regionální aglomerace (nařízení vlády č. 185/1994 Sb.), ve znění usnesení vlády č. 395/1998 ze dne 10. června 1998 (nařízení vlády č. 143/1998 Sb.) a sdělení MMR č. 466/2000 Sb usnesení 17. plen. zas. SVČ KNV ze dne 27. června 1989, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Šluknovsko usnesení vlády č. 187/1998 ze dne 19. března 1998, kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku okresu Hodonín (nařízení vlády č. 144/1998 Sb.) rozkaz FMNO ČSSR ze dne 20. září 1989, o závazných částech územního plánu Vojenského újezdu Hradiště usnesení SVČ KNV ze dne 22. prosince 1981, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Českolipska usnesení rady VČ KNV č. 66/1974 ze dne 29. dubna 1974, o závazných částech územního plánu rajónu Adršpašsko - Broumovsko usnesení rady VČ KNV č. 122/1969 ze dne 30. června 1969, o závazných částech územního plánu rajónu Orlické hory a podhůří usnesení plen. zas. JM KNV ze dne 30. srpna 1981, o závazných částech územního plánu velkého územního celku okresu Břeclav, ve znění plen. zas. JM KNV ze dne 28. června 1988, usnesení plen. zas. JM KNV ze dne 13. prosince 1988, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Českomoravské vysočiny - změny a doplňky usnesení plen. zas. JM KNV ze dne 27. června 1989, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Znojmo usnesení plen. zas. JM KNV ze dne 26. června 1990, o závazných částech územního plánu velkého územního celku CHKO Podyjí usnesení rady SM KNV č. 213/11/1972 ze dne 16. května 1972, o závazných částech územního plánu rajónu Beskydy usnesení rady SM KNV č. 867/44/1973 ze dne 7. srpna 1973, o závazných částech územního plánu rajónu Haná usnesení rady SM KNV č. 1283/67/1974 ze dne 25. června 1974, o závazných částech územního plánu rajonu Opavsko-Oderské vrchy usnesení plen. zas. SM KNV č. 12/VII/1983 ze dne 22. prosince 1983, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Frýdek-Místek, Nový Jičín - Rožnov pod Radhoštěm usnesení vlády č. 110/1996 ze dne 7. února 1996, kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku okresu Litoměřice (nařízení vlády ČR č. 64/1996 Sb.) nařízení vlády ČR č. 212/1997 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Olomoucké aglomerace usnesení vlády č. 473/1998 ze dne 1. července 1998 o schválení územního plánu velkého územního celku Chráněné krajinné oblasti Moravský kras a jeho závazné části (sdělení MMR ČR č. 192/1998 Sb.) sdělení MMR ČR č. 143/2002 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Beskydy sdělení MMR ČR č. 8/2006 Sb., jímž se uveřejňuje podle 117 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, seznam krajských a obecních úřadů, které jsou stavebními úřady ke dni 1. listopadu 2006 (zveřejněno v částce 176/2006 Sb.) DOSS: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Krajský úřad Obec s rozšířenou působností BYTY, BYDLENÍ A BYTOVÁ VÝSTAVBA 9

10 zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 273/1994 Sb., nálezu ÚS ČR č. 280/1996 Sb., zákona č. 97/1999 Sb. a zákona č. 103/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 2/2001 Sb. (oprava tiskové chyby částka 62/2002 Sb.)], ve znění nálezu ÚS č. 128/2001 Sb., zákona č. 229/2001 Sb. (oprava tiskových chyb částka 87/2001 Sb.) a zákona č. 451/2001 Sb. [úplné znění zákon č. 65/2002 Sb.], ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., nálezu ÚS č. 278/2004 Sb., zákona č. 171/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 345/2009 Sb nařízení vlády č. 371/2004 Sb., kterým se vydávají vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek, ve znění nařízení vlády č. 151/2006 Sb nařízení vlády č. 299/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy, modernizace nebo regenerace bytových panelových domů, ve znění nařízení vlády č. 398/2002 Sb., nařízení vlády č. 152/2004 Sb., nařízení vlády č. 325/2006 Sb., nařízení vlády č. 118/2009 Sb. a nařízení vlády č. 310/2009 Sb vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášky č. 74/1989 Sb., vyhlášky č. 73/1991 Sb., vyhlášky č. 398/1992 Sb., vyhlášky č. 89/1998 Sb. a vyhlášky č. 385/2000 Sb nařízení vlády č. 249/2002 Sb., o podmínkách poskytování příspěvků k hypotečnímu úvěru osobám mladším 36 let, ve znění nařízení vlády č. 32/2004 Sb zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění zákona č. 403/1990 Sb., zákona č. 529/1990 Sb., zákona č. 229/1991 Sb., zákona č. 540/1991 Sb., zákona č. 302/1999 Sb., zákona č. 522/2002 Sb. a zákona č. 360/2005 Sb. [úplné znění zákon č. 440/2005 Sb.] zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 391/2002 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 61/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 71/2010 Sb zákon č. 378/2005 Sb., o podpoře výstavby družstevních bytů ze Sátního fondu rozvoje bydlení, a o změně zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, (zákon o podpoře výstavby družstevních bytů), ve znění zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění nařízení vlády č. 294/2001 Sb., nařízení vlády č. 141/2002 Sb., nařízení vlády č. 145/2003 Sb. a nařízení vlády č. 303/2005 Sb nařízení vlády č. 396/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na opravy a modernizace bytů, ve znění nařízení vlády č. 397/2002 Sb., nařízení vlády č. 59/2004 Sb., nařízení vlády č. 145/2006 Sb., nařízení vlády č. 98/2007 Sb., nařízení vlády č. 322/2009 Sb. a nařízení vlády č. 324/2009 Sb nařízení vlády č. 466/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení k úhradě nákladů spojených s jeho správou nařízení vlády č. 97/2002 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro příjmově vymezené rodiny, ve znění nařízení vlády č. 665/2004 Sb. a nařízení vlády č. 98/2007 Sb nařízení vlády č. 146/2003 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytu osobami mladšími 36 let, ve znění nařízení vlády č. 98/2007 Sb nařízení vlády č. 616/2004 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením bytu osobami mladšími 36 let, ve znění nařízení vlády č. 360/2006 Sb., nařízení vlády č. 427/2006 Sb. a nařízení vlády č. 98/2007 Sb nařízení vlády č. 28/2006 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru ke krytí části nákladů spojených s modernizací bytu některými osobami mladšími 36 let, ve znění nařízení vlády č. 146/2006 Sb., nařízení vlády č. 98/2007 Sb. a nařízení vlády č. 323/2009 Sb nařízení vlády č. 369/2003 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů určených přednostně pro zaměstnance příjmů investičních pobídek nařízení vlády č. 370/2004 Sb., o rozsahu a podmínkách použití finančních prostředků k úhradě úvěrů zajištěných Státním fondem rozvoje bydlení, ve znění nařízení vlády č. 438/2009 Sb nařízení vlády č. 494/2000 Sb., o poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu regenerace panelových sídlišť, ve znění nařízení vlády č. 99/2007 Sb nařízení vlády č. 63/2006 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s opravami panelového domu nařízení vlády č. 333/2009 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou sociálních bytů formou dotace právnickým a fyzickým osobám, ve znění nařízení vlády č. 228/2010 Sb nařízení vlády č. 465/2005 Sb., vydané na základě zmocnění uvedeného v zákoně o podpoře výstavby družstevních bytů vyhláška MF ČR č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ve znění vyhlášky č. 30/1995 Sb., vyhlášky č. 274/1995 Sb., vyhlášky č. 86/1997 Sb., vyhlášky č. 41/1999 Sb. a nálezu ÚS č. 231/2000 Sb. (včetně tiskové opravy publikované v částce 51 pod č. 130/2001 Sb.) (kterým se vyhláška ke dni zrušuje) zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č. 109/1995 Sb zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), ve znění zákona č. 83/1995 Sb. a zákona č. 423/2003 Sb. [úplné znění zákon č. 65/2004 Sb.], ve znění zákona č. 292/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 348/2010 Sb. (ve znění nálezu ÚS č. 119/2011 Sb.) vyhláška MF č. 236/2005 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 142/2009 Sb nařízení vlády ČR č. 149/1997 Sb., kterým se stanoví podmínky poskytování další finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby nařízení vlády ČR č. 190/1997 Sb., o poskytnutí finanční pomoci v oblasti bydlení občanům postiženým povodněmi v roce 1997, ve znění nařízení vlády č. 248/1997 Sb. a nařízení vlády č. 211/1998 Sb. [úplné znění č. 240/1998 Sb.] nařízení vlády č. 104/2003 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro fyzické osoby postižené povodněmi v roce 2002, ve znění nařízení vlády č. 271/2003 Sb nařízení vlády č. 251/1994 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování a finanční vypořádání dotace ze státního rozpočtu na tepelnou energii dodávanou k vytápění domovních objektů, ve znění nařízení vlády č. 308/1997 Sb. 10

11 zákon č. 261/2002 Sb., kterým se mění podmínky pro použití půjčky poskytované na základě nařízení vlády č. 190/1997 Sb zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 150/2009 Sb. (oprava tiskové chyby částka 58/2009 Sb.) sdělení MMR č. 333/2006 Sb., o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozdělení obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za 1 m 2 podlahové plochy bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemného za 1 m 2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcéch měsíčního nájemného a o postupu při vyhledání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt sdělení MMR č. 151/2007 Sb., o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozdělení obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za 1 m 2 podlahové plochy bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemného za 1 m 2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcéch měsíčního nájemného a o postupu při vyhledání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt sdělení MMR č. 214/2008 Sb., o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozdělení obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za 1 m 2 podlahové plochy bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemného za 1 m 2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcéch měsíčního nájemného a o postupu při vyhledání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt sdělení MMR č. 180/2009 Sb., o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozdělení obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za 1 m 2 podlahové plochy bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemného za 1 m 2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcéch měsíčního nájemného a o postupu při vyhledání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb vyhláška MF č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 456/2008 Sb. a vyhlášky č. 460/2009 Sb sdělení MZV č. 250/1997 Sb., o sjednání Dodatku č. 2 k Programové dohodě mezi vládou České republiky, kterou zastupuje ministerstvo financí, a Municipální finanční společností, a.s., na straně jedné a vládou Spojených států amerických, kterou zastupuje Agentura pro mezinárodní rozvoj, na straně druhé k financování municipální infrastruktury SOUBOR NOREM PRO VÝSTAVBU SMĚRNICE RADY EVROPSKÉ UNIE směrnice Rady Evropských společenství č. 389L0106/EEC ze dne 21. prosince 1988 (OJ L 040, 11/02/1989), o sbližování zákonů, jiných právních předpisů a administrativních opatření ve věci stavebních výrobků, ve znění směrnice č. 393L0068/EEC (OJ L 220, 30/08/1993) směrnice Evropských společenství č. 64/429/EEC ze dne , o sbližování zákonů, jiných právních předpisů a administrativních opatření ve věci zakládání živností a poskytování služeb ve výrobním a zpracovatelském průmyslu (průmysl a drobná řemesla) ROZHODNUTÍ KOMISE EVROPSKÉ UNIE rozhodnutí Komise č. 396D0577 ze dne 24. června 1996, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o pevné protipožární systémy rozhodnutí Komise č. 396D0578 ze dne 24. června 1996, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o sanitární zařízení rozhodnutí Komise č. 396D0579 ze dne 24. června 1996, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o silniční instalace rozhodnutí Komise č. 396D0580 ze dne 24. června 1996, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o závěsové stěny rozhodnutí Komise č. 396D0581 ze dne 24. června 1996, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o geotextilie rozhodnutí Komise č. 396D0582 ze dne 24. června 1996, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o stavební těsnící sklenářské systémy a kovové kotvy do betonu rozhodnutí Komise č. 397D0161 ze dne 17. února 1997, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o kovové kotvy pro použití v betonu pro upevnění lehkých systémů rozhodnutí Komise č. 397D0176 ze dne 17. února 1997, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o konstrukční tesařské výrobky a přípravky rozhodnutí Komise č. 397D0177 ze dne 17. února 1997, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o kovové injekční kotvy pro použití ve zdivu rozhodnutí Komise č. 397D0462 ze dne 27. června 1997, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o panely na bázi dřeva rozhodnutí Komise č. 397D0463 ze dne 27. června 1997, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o plastové kotvy pro použití v betonu a ve zdivu rozhodnutí Komise č. 397D0464 ze dne 27. června 1997, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o strojírenské výrobky pro odpadní vody rozhodnutí Komise č. 397D0555 ze dne 14. července 1997, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde cementy, vápno a ostatní hydraulické vazební materiály rozhodnutí Komise č. 397D0556 ze dne 14. července 1997, o postupu při potvrzování shody stavebních výrobků podle článku 20 (2) Směrnice Rady 89/106/EEC, pokud jde o venkovní tepelné izolační kompozitní systémy/soubory STAVEBNÍ ZÁKON Nepochybně důkladnou znalost právních předpisů autorizovanými osobami je nutno předpokládat u stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek, zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě a vnitrokomorových předpisů a souboru technických norem oboru. Předmětem úpravy stavebního zákona jsou právní a věcné vztahy vznikající při provádění územně plánovacích činností a činností souvisících se stavěním. Rozhodnutí ve správních řízeních konaných podle stavebního zákona a v souvislosti s ním představují až šedesát procent veškerých správních rozhodnutí. Zákon je základní a klíčovou součástí, ba páteří veřejného práva, které má zcela mimořádný význam pro utváření území, zejména v procesu pořizování (zhotovování, projednávání) a schvalování a následného uplatňování příslušné dokumentace při usměrňování vývoje správních celků (obcí, krajů/regionů, státu - a to i v souvislostech překračujících státní hranice). 11

12 Stavební zákon a jej provádějící vyhlášky, především vyhláška o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu a vyhláška o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, je navíc významnou posilou působení řady oborových právních předpisů, zejména zákona o péči o člověka a zákonů o péči o živou přírodu, zákona na ochranu přírody a krajiny a zákona o životním prostředí, zákona o památkové péči a podobně, neboť územně plánovací dokumentace je základním a rozhodujícím právním nástrojem pro právně relevantní vyjádření shody dosažené společností obývající a spravující určitý správní celek o usměrňování vývoje tohoto celku a o způsobech výkonu této správy. Jinak řečeno: stavební zákon vytváří základní procedurální rámec pro uplatňování rozsáhlé škály právních předpisů uplatňovaných při využívání území. ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ A ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ Územní plán (popřípadě plán regulační pro část území obce) představuje základní dokument, podle něhož je spravováno území obcí a krajů (resp. velkých územních celků). Smyslem a účelem územního plánu jakožto dialogu, jakožto rozpravy vedené mezi reprezentací těchto územních celků, pořizovateli i zhotoviteli dokumentu a občany a jejich sdruženími (veřejností), je dosáhnout shody o správě obývaného území a stanovení podmínek pro kvalifikované rozhodování o rozvoji a správě území, o způsobech jeho utváření - tedy uspořádání a využívání (obecné podmínky uspořádání území stanovuje vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu v části týkající se organizace území). V tomto pojetí pak musí být nepochybně nedílnou součástí takového dokumentu dva základní okruhy sdělení: informace sloužící k tvorbě programů a politik obcí, krajů a státu, podmínky pro výkon správy cestou správních řízení - územního, stavebního a řízení s nimi souvisících - a rozhodnutí v jejich rámci učiněných. Jeho nedílnou součástí musí být nejen zhodnocení přírodně krajinných a stavebních kvalit území, nýbrž zhodnocení dalších kulturních a civilizačních hodnot území, včetně ekonomických - především pak ekonomické vyhodnocení vývojových (nikoli pouze rozvojových) možností a předpokladů území v časové posloupnosti a funkční hierarchii. Současně je územně plánovací pořizovatelská činnost pojímána (proti veškeré logice této činnosti) stále ještě jako výkon státní správy v přenesené působnosti. Nejvýznamnější součástí územního plánování je jeho procedurální stránka: dosavadní platné pojetí rozlišuje pořizování, jehož součástí je objednávka průzkumů a rozborů, vypracování zadání, konceptu, souborného stanoviska a návrhu územně plánovací dokumentace, jejich projednávání a samostatně schválení a vyhlášení. Součástí ustanovení o procedurálních náležitostech pořízení dokumentace je ustanovení o nákladech pořízení. Pořizovatelem je orgán územního plánování jako orgán vykonávající státní správu - příslušný odbor úřadu města, popřípadě pověřený úřad obce s rozšířenou působností a pro úroveň velkých územních celků úřady krajů a Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů. Schvalovatelem všech dokumentů, které jsou v procesu pořizování vypracovány a zákon s nimi schvalování spojuje, je příslušný orgán správy území: v případě obcí je to zastupitelstvo, v případě velkých územních celků je to zastupitelstvo kraje. Účastníky přípravy a projednávání územně plánovací dokumentace jsou vedle pořizujícího a nadřízeného orgánu územního plánování především občané a podnikatelé (fyzické i právnické osoby), kteří mohou vznášet námitky a připomínky, dotčené orgány státní správy, které k projednávané dokumentaci poskytují svá stanoviska, a pochopitelně zpracovatelé dokumentace, kteří musí splňovat podmínku autorizace. Nejvýznamnější body vzniku nové územně plánovací dokumentace jsou z pohledu obce a kraje zadání, v němž politická reprezentace na základě provedených průzkumů a rozborů a v souladu se schválenou strategií rozvoje jí spravovaného území stanovuje základní rámec a podmínky pro zpracování konceptu územně plánovací dokumentace, veřejné projednání konceptu a schvalování souborného stanoviska, schvalování konečné podoby návrhu územně plánovací dokumentace, vyhlášení závazných částí územně plánovací dokumentace obecně závazným právním předpisem obecně závaznou vyhláškou obce nebo kraje. Z hlediska činnosti autorizované osoby je významné zpracovávání dokumentace a její trvalé projednávání. Rozsah a obsah dokumentace je rámcově vymezen v přílohách prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu o územně plánovací dokumentaci a územně plánovacích podkladech. Smyslem bylo a je ponechat smluvním stranám dostatek volnosti přizpůsobit obsah potřebám objednatele; kvalitu dokumentace tak v jistém smyslu zaručuje (resp. měla by zaručovat) autorizovaná osoba, které stanovují rozsah a obsah výkonů v celistvosti doporučené dokumenty České komory architektů: Výkony a honoráře pro příslušné obory činnosti a příslušné vzorové smlouvy. Nedílnou součástí územně plánovacích aktivit je územní řízení, kterým se celý územně plánovací proces uzavírá a zpětnou vazbou ovlivňuje změny a doplňky územního plánu. K územnímu řízení je příslušný stavební úřad a jeho účastníky jsou navrhovatel a fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám, popřípadě další právem chráněné zájmy jsou dotčeny. K územnímu řízení poskytují svá stanoviska i dotčené orgány státní správy, které v řízení hájí zájem státu. Podkladem územního řízení je schválená územně plánovací dokumentace; není-li taková dokumentace výjimečně schválena, umožňuje stavební zákon správnímu orgánu využít jako podkladu pro řízení územně plánovacích podkladů, studií a skutečností zjištěných na místě vlastním průzkumem a místním šetřením. Základními typy územního rozhodnutí jsou územní rozhodnutí o využití území, územní rozhodnutí o umístění stavby, územní rozhodnutí o ochranných pásmech a chráněných územích, územní rozhodnutí o stavební uzávěře, územní rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků. Na územní řízení se vztahují předpisy zákona o správním řízení (k tomu viz bod 3.5.), a to včetně ustanovení o lhůtách. Podrobnější ustanovení o náležitostech podání návrhu na vydání územního rozhodnutí a náležitostech územního rozhodnutí vymezuje prováděcí vyhláška ke stavebnímu zákonu o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu. Návrh na vydání územního rozhodnutí musí obsahovat zejména jméno (název) a adresu (sídlo) navrhovatele, předmět územního rozhodnutí, seznam a adresy všech známých účastníků řízení, druhy a parcelní čísla podle katastru nemovitostí s uvedením vlastnických a jiných práv. K návrhu se přikládá situační výkres současného stavu území, stanoviska, souhlasy, posouzení, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů státní správy, předepsaná zvláštními předpisy, navrhované umístění stavby, architektonické a urbanistické začlenění stavby do území, údaje o provozu, vliv stavby, provozu nebo výroby na životní prostředí, nároky na dopravu a energie, dotčená pásma a chráněná území, rozsah a uspořádání staveniště, ozelenění nezastavěných ploch a podobně. Rozhodnutí o umístění stavby obsahuje zejména jméno (název) a adresu (sídlo) navrhovatele, druh a stručný popis stavby s uvedením její kapacity, druhy a parcelní čísla pozemků podle katastru nemovitostí, podmínky pro umístění a projektovou přípravu stavby, rozhodnutí o námitkách účastníků, dobu platnosti rozhodnutí a podmínky pro ochranu a tvorbu životního prostředí a zajištění souladu architektonického a urbanistického řešení stavby s okolím. Rozhodnutí o využití území obsahuje zejména jméno (název) a adresu (sídlo) navrhovatele, označení parcelních čísel pozemků 12

13 podle katastru nemovitostí a stručný popis změny ve využití území, podmínky pro nové využití území, rozhodnutí o námitkách účastníků a dobu platnosti rozhodnutí. Rozhodnutí o chráněném území nebo ochranném pásmu obsahuje zejména označení (název) a adresu (sídlo) navrhovatele, vymezení (označení) území, kterého se ochrana týká, podmínky ochrany, dobu platnosti rozhodnutí, je-li možno ji předem stanovit, rozhodnutí o námitkách účastníků, jejichž okruh byl poslední novelou rozšířen a vyjádření ke stanoviskům dotčených orgánů státní správy. Rozhodnutí o stavební uzávěře obsahuje zejména označení (název) a adresu (sídlo) navrhovatele, vymezení území, popřípadě pozemků dle katastru nemovitostí, pro které platí zákaz nebo omezení stavební činnosti, rozsah zákazu nebo omezení stavební činnosti a dobu platnosti rozhodnutí, je-li možno ji předem stanovit, rozhodnutí o námitkách účastníků, jejichž okruh byl poslední novelou rozšířen a vyjádření ke stanoviskům dotčených orgánů státní správy. Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků obsahuje zejména označení (název) a adresu (sídlo) navrhovatele, vymezení pozemků dle katastru nemovitostí, jichž se dělení nebo scelování týká, rozhodnutí o námitkách účastníků a vyjádření ke stanoviskům dotčených orgánů státní správy. STAVEBNÍ ŘÁD STAVEBNÍ ŘÍZENÍ A ŘÍZENÍ SOUVISÍCÍ Stavební řád vymezuje v úvodní části podmínky oprávnění k projektové a inženýrské činnosti a k provádění staveb (blíže viz výkon profese), podmínky pro užívání výrobků a technologií ve stavebnictví ( 47 až 53; podrobněji pak vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu); základními principy (vymezenými příslušnou směrnicí EU) pro stanovení vhodnosti výrobků a technologií pro stavby a požadavků na stavby samé jsou - mechanická pevnost a stabilita, protipožární ochrana, hygiena a ochrana zdraví, bezpečnost při užívání, ochrana proti hluku, úspora energie a vhodné tepelně izolační vlastnosti a možnost užívání staveb osobami s omezenou možností pohybu. Stavební řád dále zahrnuje celou řadu řízení vztahujících se k výstavbě, z nichž základní jsou řízení o stavbách, a to řízení o povolování staveb, změnách staveb a udržovacích pracích. Účastníky stavebního řízení jsou stavebník a fyzické a právnické osoby, jejichž práva vlastnická a jiná práva k sousedním nemovitostem a jejichž právem chráněné zájmy mohou být dotčeny. V průběhu stavebního řízení se k věci vyjadřují rovněž dotčené orgány státní správy, a to formou stanovisek nebo rozhodnutí. Náležitosti žádosti o stavební povolení ( 19 až 18) a náležitosti stavebního povolení ( 25 až 27) vymezuje podrobněji vyhláška o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu. V žádosti o stavební povolení stavebník podle povahy stavby uvádí zejména jméno (název) a adresu (sídlo) stavebníka, druh, účel, místo a předpokládaný termín dokončení stavby, parcelní čísla a druhy (kultury) stavebního pozemku a sousedních pozemků s uvedením vlastnických práv nebo jiných práv podle katastru nemovitostí, zpracovatele projektové dokumentace stavby a způsob provedení stavby, základní údaje o stavbě, jejím členění, technickém nebo výrobním zařízení, budoucím provozu a jeho vlivu na životní prostředí a seznam a adresy účastníků řízení, které jsou stavebníkovi známy. K žádosti stavebník připojí doklady, jimiž prokazuje vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám, projektovou dokumentaci, doklady o jednání s dotčenými orgány státní správy a s účastníky stavebního řízení, územní řízení, pokud je vydal někdo jiný než stavební úřad sám, a prohlášení autorizované osoby, že bude zabezpečovat odborné vedení stavby. Projektová dokumentace stavby (projekt), kterou stavebník předkládá ke stavebnímu řízení, obsahuje zejména průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, souhrnnou technickou zprávu, ze které musí být dostatečně zřejmé navrhované urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení stavby, jejích konstrukčních částí a použitých materiálů, požárně bezpečnostní řešení, nároky na vodní hospodářství, energie, dopravu a likvidaci odpadů, řešení napojení na stávající inženýrské sítě a kanalizaci, údaje o stávajících ochranných pásmech, nadzemních a podzemních objektech, včetně inženýrských sítí, u staveb s provozním, výrobním nebo technickým zařízením údaje o tomto zařízení, podmínky uspořádání staveniště a bezpečnostní opatření, jde-li o stavební práce za mimořádných okolností, podmínek na ochranu zdraví a životního prostředí stanovených podle zvláštních předpisů, celkovou situaci stavby (zastavovací plán) zpravidla v měřítku 1:200 až 1:500, s vyznačením hranic pozemků, stávajících staveb a veškerých technických a provozních objektů a napojení, stavební výkresy, především půdorysy, řezy a pohledy, zpravidla v měřítku 1:100, obsahující jednotlivé druhy konstrukcí a jejich částí, polohové a výškové uspořádání stavby a všech jejích prostorů s přesným vyznačením funkčního určení, schematické vyznačení vnitřních rozvodů a instalací, technická zařízení, zajištění staveb z hlediska civilní ochrany a požární bezpečnosti. Stavební povolení obsahuje zejména jméno (název) a adresu (sídlo) stavebníka, druh a účel povolované stavby, parcelní čísla stavebních pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba povoluje, podmínky pro provedení stavby, popřípadě též pro užívání stavby a odstranění stavby, rozhodnutí o námitkách účastníků. Bližší podrobnosti k této základní osnově uvádí následující 26 vyhlášky. Vyvstane-li během provádění stavby nutnost provést změny schváleného projektu, podává stavebník ke stavebnímu úřadu žádost o změnu stavby před jejím dokončením. Bližší podrobnosti o náležitostech této žádosti stanoví 28 vyhlášky. Ukončení stavebních činností a uvedení stavby do provozu je vázáno na vydání kolaudačního rozhodnutí v kolaudačním řízení, které se zahajuje na návrh stavebníka. Podrobnosti stanovuje opět vyhláška v ustanovení 39 až 46. Účastníkem kolaudačního řízení je stavebník, popřípadě uživatel, je-li v době kolaudace znám. Návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí obsahuje zejména označení a místo stavby, předpokládaný termín dokončení, termín úplného vyklizení staveniště a dokončení úprav okolí stavby, údaj, zda bude prováděn zkušební provoz a jaká bude doba jeho trvání, popis a zdůvodnění provedených odchylek, geometrický plán podle předpisu o katastru nemovitostí, popřípadě další nezbytné doklady, které jsou předepsány zvláštními předpisy. Kolaudační rozhodnutí obsahuje zejména označení stavby, vymezení účelu užívání stavby, podmínky pro užívání stavby. V podmínkách pro užívání stavby může stavební úřad podle povahy stavby uložit zejména vyznačení drobných odchylek, které stavební úřad vzal na vědomí, do ověřené dokumentace stavby, další povinnosti k zajištění veřejných zájmů nebo ochraně práv a oprávněných zájmů účastníků. Stavbu lze užívat pouze v souladu s účelem vymezeným v kolaudačním rozhodnutí. Změny ve způsobu užívání stavby jsou možné pouze se souhlasem, popřípadě novým kolaudačním rozhodnutím stavebního úřadu po jejich předchozím ohlášení. Změnu využití stavby, která je spojena se změnou stavby, projedná stavební úřad ve stavebním řízení a po jejím dokončení provede kolaudaci změny stavby ( 85 zákona). Zvláštním řízením podle stavebního zákona jsou řízení o údržbě, zabezpečení, odstranění nebo vyklizení stavby ( 86 až 96 zákona). V ustanovení 98 až 107 stavebního zákona jsou vymezeny podmínky a náležitosti výkonu státního stavebního dohledu a podmínky a náležitosti ukládání pokut za přestupky proti ustanovením tohoto zákona. Zvláštním případem řízení podle stavebního zákona je řízení o vyvlastnění ( 108 an.). Vyvlastnění je možné jen ve veřejném zájmu pro 13

14 veřejně prospěšné stavby schválené podle územně plánovací dokumentace, vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem a chráněných území a pro zajištění podmínek jejich ochrany, provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav podle schválené územně plánovací dokumentace, vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a ke stavbě, vytvoření podmínek pro umístění nebo řádný provoz zařízení státní pozorovací sítě, kterou se zjišťuje stav životního prostředí; veřejný zájem musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení, přičemž se za stavby veřejně prospěšné obvykle považují stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejné technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí (například stavby pro zneškodňování odpadů, pro zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění, pro veřejnou dopravu, pro veřejné školství nebo pro veřejnou správu). Stavební zákon stanovuje podrobněji cíl vyvlastnění ( 109), podmínky vyvlastnění ( 110), náhradu za vyvlastnění ( 111), náležitosti průběhu vyvlastňovacího řízení prováděného příslušným stavebním úřadem a konečně způsob užívání vyvlastněného pozemku a stavby. Stavební zákon vymezuje v ustanovení 117 an. strukturu stavebních úřadů a jejich působnost, a to včetně postavení stavebních úřadů speciálních, a podmínek přenesení pravomoci stavebního úřadu. Rozhodování podle stavebního zákona zasahuje celou řadu resortů, které se v průběhu pořizování územně plánovací dokumentace a v průběhu územního, popřípadě stavebního řízení vyjadřují k věci z hlediska ochrany speciálních zájmů. Obecný právní rámec vymezují ustanovení 125 v případě zájmů obrany a bezpečnosti státu, 126 v případě zájmů chráněných předpisy o péči o zdraví lidu, o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, o vlivech na životní prostředí, o vodách, o ochraně přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů, o ochraně zemědělského půdního fondu, o lesích a lesním hospodářství, o opatřeních na ochranu ovzduší, o ochraně a využití nerostného bohatství, o kulturních památkách, o státní ochraně přírody, o požární ochraně, o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, o odpadech a o infrastruktuře (dopravě, telekomunikacích, energiích), 127 v případě nepředvídaných nálezů kulturně cenných předmětů, detailů staveb nebo chráněných částí přírody, jakož i archeologických nálezů, 138 v případech co nejúčinnější ochrany zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkce lesa, přičemž stavební zákon určuje, jakým způsobem jsou tzv. dotčené orgány státní správy (DOSS) na řízení procesně účastny; věcný rozsah působnosti těchto orgánů vymezují příslušně resortní předpisy. Rozhodnutí pořizovatele a schvalovatele územně plánovací dokumentace a rozhodnutí orgánu veřejné správy, který vede územní nebo stavební řízení musí být s DOSS dohodnuto. Nelzeli k dohodě podle 136 odst. 1 stavebního zákona dospět, postupuje se při řešení rozporu v souladu s ustanovením 136 odst. 2 téhož zákona - řešení sporu je postoupeno nejbližšímu společnému nadřízenému (ústřednímu) orgánu státní správy. Podmínky pro řešení případných rozporů mezi orgány státní správy stanovuje 136, který ukládá všem zúčastněným orgánům státní správy dospět přednostně k dohodě; nepodaří-li se dohody dosáhnout, rozhodne nejbližší vyšší oběma stranám sporu nadřízený orgán státní správy. Zvláštní ustanovení stavebního zákona je určeno řešení občanskoprávních a jiných námitek ( 137). Obecná působnost stavebních úřadů jim neumožňuje řešit občanskoprávní a obdobné spory, k jejichž řešení jsou příslušné jiné instituce, zejména soudy. Stavební zákon však v zájmu účelnosti a účinnosti (ekonomie) řízení ukládá stavebním úřadům působit na případné strany sporu i v těchto záležitostech, může-li vyřešení sporných otázek urychlit a zefektivnit rozhodnutí ve věci samé. Nově jsou vymezeny pojmy užívané v územním plánování a ve stavebním řádu ( 139a a 139b). Na řízení podle stavebního zákona vztahují ustanovení správního řádu, ledaže stavební zákon stanoví jinak (tak například v případě územního plánování) VÝKON POVOLÁNÍ VE VÝSTAVBĚ zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb., zákona č. 275/1994 Sb. a zákona č. 224/2003 Sb. [úplné znění zákon č. 150/2004 Sb.], ve znění zákona č. 189/2008 Sb. [úplné znění zákon č. 357/2008 Sb.], ve znění zákona č. 153/2011 Sb sdělení MMR č. 287/2004 Sb., kterým se vyhlašuje seznam diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci architekta udělovaných na území Evropské unie a institucí a orgánů, které je vydávají, ve znění sdělení č. 489/2004 Sb., sdělení č. 133/2007 Sb. a sdělení č. 71/2009 Sb zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb. (ve znění zákona č. 436/2004 Sb.), zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb. (ve znění zákona č. 354/2003 Sb.), zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb. (ve znění zákona č. 354/2003 Sb.), zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb. (ve znění zákona č. 186/2006 Sb.), zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb. (ve znění zákona č. 174/2002 Sb.), zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb. (ve znění zákona č. 326/2004 Sb.), zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb.,a zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. (zrušen nálezem ÚS č. 476/2002 Sb.), zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb. (ve znění zákona č. 274/2003 Sb.), zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. (ve znění zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 378/2007 Sb.), zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 326/2004 Sb. [úplné znění zákon č. 374/2004 Sb., oprava tiskové chyby částka 193/2004 Sb.], ve znění zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb. (ve znění zákona č. 170/2007 Sb.), zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb. (ve znění zákona č. 281/2009 Sb.), zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 14

15 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., nálezu ÚS č. 151/2009 Sb., zákona č. 220/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 152/2011 Sb nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 288/2010 Sb vyhláška MŽP a ČBÚ č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění vyhlášky č. 18/2009 Sb vyhláška č. 206/2001 Sb., o osvědčení odborné způsobilosti, projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce vyhláška ČBÚ č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto zařízení, ve znění vyhlášky č. 298/2005 Sb vyhláška MŽP č. 457/2001 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky č. 85/2000 Sb., vyhlášky č. 190/2000 Sb., vyhlášky č. 116/2004 Sb., vyhlášky č. 381/2004 Sb., vyhlášky č. 573/2004 Sb., vyhlášky č. 574/2004 Sb., vyhlášky č. 452/2005 Sb., vyhlášky č. 175/2006 Sb.,vyhlášky č. 425/2006 Sb., vyhlášky č. 96/2007 Sb., vyhlášky č. 141/2007 Sb., vyhlášky č. 267/2007 Sb., vyhlášky č. 60/2008 Sb., vyhlášky č. 75/2008 Sb., vyhlášky č. 30/2009 Sb., vyhlášky č. 262/2009 Sb. a vyhlášky č. 189/2010 Sb zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb vyhláška MF č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 456/2008 Sb vyhláška SÚJB č. 132/2008 Sb., o systému jakosti při provádění a zajišťování činností souvisejících s využíváním jaderné energie a radiačních činností a o zabezpečování jakosti vybraných zařízení s ohledem na jejich zařazení do bezpečnostních tříd zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 322/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb vyhláška MSpr č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění vyhlášky č. 11/1985 Sb., vyhlášky č. 184/1990 Sb., vyhlášky č. 77/1993 Sb. a vyhlášky č. 432/2002 Sb vyhláška MO ČR č. 114/1997 Sb., o náležitostech žádosti o udělení úředního oprávnění a žádosti o zánik úředního oprávnění a o formě ověřování výsledků zeměměřických činností pro potřeby obrany státu ZÁKON O VÝKONU POVOLÁNÍ MOTTO: (229) Jestliže stavitel postavil někomu dům a své dílo neudělal pevně a dům, který postavil spadne a usmrtí majitele domu, bude tento stavitel usmrcen. (230) Jestliže usmrtil dítě majitele domu, bude usmrceno dítě tohoto stavitele. (232) Jestliže zničil majetek, vše, co zničil, nahradí; a poněvadž dům, který postavil, neudělal pevně a tento dům spadl, postaví ze svých vlastních prostředků dům, který spadl. (Zákoník Chammurabiho / př.kr./) Nové postavení odborníka vůči pospolitosti v rámci stavebního zákona odráží především zákon o výkonu povolání autorizovaných osob, navazující na ustanovení 46a a 46b, vymezujících vybrané činnosti ve výstavbě a základní náležitosti jejich výkonu. Ve výše uvedeném smyslu je povinností autorizované osoby uplatňovat právní předpisy, na nichž je založen výkon autorizovaných činností, především v zájmu vlastníka (zákazníka) a s respektem k veřejnému zájmu při zachovávání etiky profese. Z hlediska odborné povahy výkonu těchto činností se v souladu se stavebním zákonem vybranými činnosti ve výstavbě rozumí takové činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě a které mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k výkonu těchto činností podle zvláštního předpisu. Právnické osoby mohou vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě jen pokud zabezpečí jejich výkon pouze výše uvedenými osobami. Za vybrané činnosti se pro účely stavebního zákona považují a) projektová činnost, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace a dále zpracování dokumentace staveb pro vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení, včetně statických a dynamických výpočtů konstrukcí staveb. S výjimkou staveb pro bydlení, staveb podzemních, opěrných zdí a změn těchto staveb, se za vybrané činnosti nepovažuje zpracování dokumentace drobných staveb a jednoduchých staveb a jejich změn; dokumentaci těchto staveb zpracovává kvalifikovaná osoba, b) vedení realizace staveb, s výjimkou vedení realizace jednoduchých staveb uvedených v 139b odst. 5 písm. b), c) a d), drobných staveb a změn těchto staveb. Osoby, jejichž odborná způsobilost byla ověřena, jsou povinny při své odborné činnosti chránit veřejné zájmy; tímto ustanovením se rozumí, že a) osoba vykonávající činnost uvedenou v 46a odst. 3 písm. a) (dále jen projektant ) odpovídá za správnost, úplnost a proveditelnost zpracované projektové dokumentace, že statický výpočet musí být zpracován v takové formě, aby byl kontrolovatelný, že projektant odpovídá za správnost a úplnost zpracování konceptu a návrhu územně plánovací dokumentace a že je projektant povinen přizvat ke zpracování dílčích částí projektové dokumentace další oprávněné projektanty s příslušnou specializací, není-li způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám; b) osoba, která vede realizaci stavby je v rozsahu předmětu svého podnikání (činnosti) odpovědná za řádné provedení prací v souladu s dokumentací ověřenou stavebním úřadem ve stavebním řízení, za dodržení podmínek stavebního povolení, povinností k ochraně života a zdraví osob a bezpečnosti práce vyplývajících z ostatních právních předpisů. Nemá-li osoba, která vede realizaci stavby, pro jednotlivé druhy prací odbornou způsobilost v příslušném oboru, je povinna přizvat jinou odborně způsobilou osobu. Sám zákon o výkonu povolání, který provádí ustanovení 46a a 46b stavebního zákona, podrobněji upravuje v první části rozsah zákonné úpravy a její vztah k ostatním právním předpisům. Ve druhé části určuje podmínky a náležitosti udělování autorizace, zejména stanovuje okruh autorizovaných osob a jejich označení, stanovuje druhy udělovaných autorizací, obory, jimiž jsou pro autorizované architekty pozemní stavby, územní plánování a urbanismus, interiérová tvorba a zahradní a krajinářská tvorba, specializace, jimiž jsou scénické stavby a stavby pro výstavnictví (v rámci oboru interiérová tvorba) a samostatnou specializaci tvorba územních systémů ekologické stability; pro inženýry jsou vymezeny tyto obory autorizace - pozemní stavby, dopravní stavby, vodohospodářské stavby, mosty a inženýrské konstrukce, technologická zařízení staveb, technika prostředí staveb, statika a dynamika staveb, městské inženýrství a geotechnika), stanovuje podmínky a náležitosti udělení autorizace (občanství ČR, trvalý pobyt na jejím území, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, požadované vzdělání, vykonaná odborná praxe v předepsané délce, úspěšné složení zkoušky odborné způsobilosti a složení slibu), 15

16 stanovuje podmínky zápisu do seznamu autorizovaných osob, stanovuje podmínky a náležitosti změny, zániku, odejmutí a pozastavení autorizace. Ve třetí části vymezuje zákon výkon činnosti autorizovaných osob, a to zejména práva a povinnosti autorizovaných osob, a to zejména odpovědnost za výkon těch činností, k nimž obdržela autorizaci, zákaz vykonávat činnosti, k nimž autorizaci neobdržela, povinnost řádně označovat dokumentaci jimi zpracovanou, vykonávat své povolání jako nezávislé povolání (svobodný architekt nebo inženýr), jako podnikatel podle zákona o živnostenském podnikání nebo podle obchodního zákoníku, popřípadě jako zaměstnanec v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru a být povinně pojištěn proti škodám způsobeným výkonem činnosti, působnost autorizovaných osob (autorizovaného architekta v 17, autorizovaného inženýra v 18 a autorizovaného technika v 19). Do působnosti autorizovaného architekta patří v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti: vypracovávat územně plánovací dokumentaci včetně územně plánovacích podkladů, vypracovávat projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů), s výjimkou staveb inženýrských, vypracovávat projektovou dokumentaci zahradních a krajinářských úprav včetně územně plánovacích podkladů a příslušných částí územně plánovací dokumentace, podílet se na vypracování projektové dokumentace inženýrských staveb, vypracovávané autorizovaným inženýrem, a to zejména v případě staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím příslušného orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné, provádět stavebně architektonické nebo urbanistické průzkumy, vydávat odborná stanoviska a zpracovávat dokumentaci a posudky pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí, a to i pro účely řízení před státními orgány, vypracovávat projektovou dokumentaci interiéru staveb, provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby, vést realizaci jednoduché stavby, provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, zastupovat stavebníka, popřípadě navrhovatele na podkladě zmocnění při územním, stavebním nebo kolaudačním řízení, vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku územního plánování nebo stavebního řádu, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Autorizovaný inženýr je v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti: vypracovávat projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů) s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné; tato výjimka se nedotýká uzavírání závazkových vztahů podle obecných právních předpisů, podílet se na vypracování projektové dokumentace pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné a které jsou vypracovávané autorizovaným architektem, vypracovávat územně plánovací podklady a příslušné části územně plánovací dokumentace, provádět statické a dynamické výpočty staveb, provádět stavebně technické nebo inženýrské průzkumy, provádět zkoušení a diagnostiku staveb, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, vydávat odborná stanoviska a zpracovávat dokumentaci a posudky pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí, a to i pro účely řízení před státními orgány, vést realizaci stavby, provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby, zastupovat stavebníka, resp. navrhovatele na podkladě zmocnění při územním, stavebním nebo kolaudačním řízení, vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku stavebního řádu nebo územního plánování, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Autorizovaný technik je v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro který mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti: vypracovávat příslušné dílčí části projektové dokumentace, podílet se na vypracování projektové dokumentace zpracovávané autorizovaným architektem nebo autorizovaným inženýrem, provádět stavebně technické průzkumy, vést realizaci stavby, provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby, řídit příslušné odborné stavební a montážní práce, zastupovat stavebníka na podkladě zmocnění při stavebním nebo kolaudačním řízení, vykonávat odborné funkce v orgánech státní správy na úseku stavebního řádu. Ve čtvrté části určuje zákon o výkonu povolání podmínky a náležitosti disciplinární odpovědnosti autorizovaných osob, druhy disciplinárních opatření - písemná důtka, pokuta až do výše ,-Kč, pozastavení autorizace a odnětí autorizace, podmínky a náležitosti disciplinární působnosti Komory a jejích orgánů v disciplinárním řízení. V části páté jsou podrobně stanoveny podmínky působnosti České komory architektů a České komory inženýrů a techniků činných ve výstavbě, a to zejména rozsah a obsah jejich působnosti [ 23 odst. 6 písm. a) až t) a odst. 7 písm. a) až d)], strukturu orgánů komor - valná hromada (popřípadě shromáždění delegátů), představenstvo, předseda, dozorčí rada, Stavovský soud a autorizační rada, rozsah působnosti valné hromady (resp. shromáždění delegátů) - 25, podmínky a náležitosti ustavení a rozsah působnosti představenstva a předsedy - 26, podmínky a náležitosti ustavení a rozsah působnosti dozorčí rady - 27, podmínky a náležitosti ustavení a rozsah působnosti Stavovského soudu - 28, podmínky a náležitosti ustavení a rozsah působnosti autorizační rady - 29 (tento orgán je jmenován příslušným ministrem vlády České republiky), ustanovení o nákladech spojených s činností Komor, zmocnění k vydání podrobných ustanovení o organizaci a činnosti Komor, podmínky činnosti Kanceláře Komory. V nové části šesté, vložené do zákona novelou z roku 2003, jsou zvláště upraveny podmínky pro výkon povolání osobami z jiných členských států Evropské unie a evropského hospodářského prostoru a to osob registrovaných pro výkon povolání jako osoby usazené a jako osoby hostující. Část šestá vymezuje požadavky na výkon činností občany Evropské unie, a to nejprve pro osoby usazené a hostující společně v obecných ustanoveních o posuzování jejich kvalifikačních předpokladů, jejich práva a povinnostech, postavení uznávacího orgánu a jeho působnosti, podmínkách užívání akademických titulů a právu na soudní ochranu. Samostatně jsou upraveny požadavky na výkon činnosti osobami usazenými (žádost o registraci, bezúhonnost, činnost uznávacího orgánu, členství v Komoře) a osobami hostujícími (oznámení a činnost uznávacího orgánu). Zvláštní společná a závěrečná ustanovení v části sedmé 16

17 deklarují právo neúspěšného uchazeče domáhat se ochrany u obecného soudu - 31 (obdobně i v případě uděleného pravomocného disciplinárního opatření - 22 odst. 3), zmocňují komory umožnit udělení autorizace i uchazečům s obdobným zahraničním oprávněním k výkonu činnosti, popřípadě uznat výjimku z ustanovení 7 odst 1 písm. a) zákona, stanovila časové omezení platnosti předchozích oprávnění; toto ustanovení bylo dvakrát novelizováno, po druhé byla lhůta prodloužena na neurčito, avšak s konečnou platností byla uzavřena nepřímou novelou, a to novelou živnostenského zákona z roku 1996 a potvrzenou novelou stavebního zákona z roku PROFESNÍ PŘEDPISY PROFESNÍ PŘEDPISY ČKA Autorizační řád ČKA ze dne 15. října 2008, schválený ministrem pro místní rozvoj pod č.j / Profesní a etický řád ČKA ze dne 16. dubna 1994, ve znění ze dne 29. dubna 1995, ze dne 28. dubna 1998, ze dne 13. dubna 1999, ze dne 20. dubna 2002, ze dne 24. dubna 2004, ze dne 28. dubna 2007, ze dne 19. dubna 2008, ze dne 17. dubna 2010 a ze dne 16. dubna Soutěžní řád ČKA ze dne 24. dubna 1993, ve znění ze dne 16. dubna 1994, ze dne 29. dubna 1995, ze dne 27. dubna 1996, ze dne 28. dubna 1998, ze dne 13. dubna 1999, ze dne 11. dubna 2000, ze dne 20. dubna 2002, ze dne 24. dubna 2004, ze dne 30. dubna 2005, ze dne 28. dubna 2007, ze dne 19. dubna 2008, ze dne 17. května 2009, ze dne 17. dubna 2010 a ze dne 16. dubna Disciplinární a smírčí řád České komory architektů, ze dne 16. dubna 1994, ve znění ze dne 27. dubna 1996, ze dne 29. dubna 1997, ze dne 28. dubna 1998, ze dne 13. dubna 1999, ze dne 11. dubna 2000, ze dne 20. dubna 2002, ze dne 24. dubna 2004, ze dne 30. dubna 2005, ze dne 28. dubna 2007, ze dne 19. dubna 2008, ze dne 17. května 2009, ze dne 17. dubna 2010 a ze dne 16. dubna Organizační, jednací a volební řád ČKA ze dne 24. dubna 1993, ve znění ze dne 16. dubna 1994, ze dne 29. dubna 1995, ze dne 27. dubna 1996, ze dne 29. dubna 1997, ze dne 28. dubna 1998, ze dne 13. dubna 1999, ze dne 11. dubna 2000, ze dne 20. dubna 2002, ze dne 24. dubna 2004, ze dne 30. dubna 2005, ze dne 28. dubna 2007, ze dne 17. května 2009, ze dne 17. dubna 2010 a ze dne 16. dubna Jednací řád valné hromady ČKA ze dne 20. dubna 2002, ve znění ze dne 24. dubna 2004, ze dne 19. dubna 2008 a ze dne 16. dubna PROFESNÍ PŘEDPISY ČKAIT Autorizační řád ČKAIT ze dne 6. září 2004, schválený ministrem pro místní rozvoj pod č.j / Organizační řád ČKAIT ze dne 25. března 1995, ve znění pozdějších předpisů Volební a jednací řád ČKAIT ze dne 25. března 1995, ve znění pozdějších předpisů Profesní a etický řád ČKAIT ze dne 25. března 1995, ve znění pozdějších předpisů Disciplinární a smírčí řád ČKAIT ze dne 25. března 1995, ve znění pozdějších předpisů Soutěžní pravidla ČKAIT POMOCNÉ PROFESNÍ DOKUMENTY Výkony a honoráře architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě SOUBOR SMLUVNÍCH VZORŮ smlouvy určené pro zhotovení, projednání a provedení projektu pozemní stavby a pro provedení stavby smlouvy určené pro zhotovení územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů smlouvy mandátní pro poskytování některých vybraných obstaravatelských služeb souvisejících s výkonem povolání autorizovaných osob smlouvy o sdružení fyzických a právnických osob za účelem provádění vybraných a odborných činností ve výstavbě SOUBOR POJISTNÝCH SMLUV SMĚRNICE ES TÝKAJÍCÍ SE VÝKONU POVOLÁNÍ Směrnice Evropských společenství číslo 85/384/EEC, o architektonickém vzdělávání a jeho uznávání Směrnice ES č. 64/429 ze dne , týkající se poskytování služeb ve výrobním a zpracovatelském průmyslu (průmysl a drobná řemesla) PROFESNÍ PŘEDPISY V souladu se zmocněním obsaženým v ustanovení 30 vydala Česká komora architektů se souhlasem ministra pro místní rozvoj a z jeho rozhodnutí ke dni 6. září 2004 Autorizační řád České komory architektů, který provádí podrobně ustanovení 4, 6 až 9, 13, 17, 29, 30 a 32 zákona. Autorizační řád vymezuje v část první obecné náležitosti autorizace; v ustanovení hlava první stanovuje obecné náležitosti autorizačního řízení a třídění, rozsah a obsah autorizace, druhy, obory a specializace autorizace a jejich obsah a rozsah a označování, v hlavě druhé náležitosti vzdělání (obecné náležitosti vzdělání pro účely autorizace, náležitosti vzdělání pro obor pozemní stavby, pro obor územní plánování, pro obor zahradní a krajinářské úpravy a pro specializaci projektování územních systémů ekologické stability) s náležitostmi seznamu škol s uznaným a příbuzným vzděláním, požadavky na odbornou praxi konanou pod dohledem, podmínkami pro spolupráci s vysokými školami a s akreditační komisí vlády. Hlava třetí stanoví náležitosti žádosti o udělení autorizace s výčtem dokladů k žádosti přikládaných, hlava čtvrtá náležitosti posouzení žádosti, zkoušky odborné způsobilosti a udělování autorizace; náležitosti zkoušky odborné způsobilosti (předmět, průběh, posouzení výsledku zkoušky odborné způsobilosti a ověření dokladů a udělování autorizace), náležitosti složení slibu, náležitosti osvědčení o autorizaci, zápisů o jednáních a rozhodnutích rady a dokladů vyhotovovaných v souvislosti s udělováním autorizace (náležitosti osvědčení o autorizaci, náležitosti zápisu o jednáních a rozhodnutích rady, náležitosti zápisu o složení slibu osobou autorizovanou, náležitosti dokladů o udělení autorizace, náležitosti autorizačního razítka, náležitosti zápisu o předání osvědčení o autorizaci a autorizačního razítka). Hlava pátá stanoví náležitosti zápisu a vedení seznamu autorizovaných osob. V části druhé jsou uvedena ustanovení společná, přechodná a závěrečná. Součástí řádu je Příloha I Žádost o udělení autorizace (osoby ucházející se o autorizaci). Obdobně je koncipován též Uznávací a registrační řád ČKA k provedení 30a až 30r Zákona s tím, že je rozlišován režim pro registrované osoby usazené a hostující. Přílohou registračního řádu jsou Příloha I Žádost o provedení registrace (osoby usazené ucházející se o registraci) a Příloha II Oznámení o výkonu povolání na území ČR a žádost o provedení registrace (osoby hostující ucházející se o registraci). Základním profesním předpisem vymezujícím podmínky etického výkonu povolání autorizovanými osobami je Profesní a etický řád České komory architektů. Tento profesní předpis upravuje pět základních okruhů právních a profesně etických vztahů, do nichž autorizovaný architekt vstupuje, a to vztah k profesi samé, zejména povinnost všemožně přispívat k dobrému jménu architektury a architektů, odpovědnost za řádný výkon profese a povinnost trvalého sebevzdělávání; součástí tohoto okruhu vztahů je i ustanovení o pravidlech používání razítka, o účasti architektů na soutěžích, podmínky a náležitosti architektovy reklamy a konečně podmínky a náležitosti výkonu povolání jako povolání svobodného, podnikatelského a zaměstnaneckého, vztah ke klientovi, zejména povinnost dbát zájmů a potřeb klienta, poskytovat maximálně profesionální služby, předcházet střetu zájmů, dodržovat podmínku mlčenlivosti, být pojištěn, uzavírat řádné a kvalitní smlouvy a svoji práci vykonávat za přiměřený honorář, vztah ke společnosti, zejména povinnost dodržovat slib složený při autorizaci, dbát ve zvýšené míře na dodržování právních předpisů a předcházet vzniku střetu zájmů ve sféře veřejné, vztah k ostatním architektům, zejména povinnost poskytnout kolegovi odbornou pomoc, chránit autorská práva svých 17

18 kolegů a zdržet se účelové kritiky, jejímž jediným nebo hlavním cílem je převzetí zakázky, vztah k profesnímu společenství (Komoře), zejména povinnost chránit pověst Komory ve společnosti, respektovat její vnitřní řády (profesní předpisy), ve styku s Komorou podávat pravdivé informace o výkonu povolání, oznamovat závažné skutečnosti, o nichž se v souvislosti s výkonem profese dozvěděl a konečně přijmout nejméně na jedno volební období volenou funkci v Komoře, je-li do ní navrhován. Samostatné profesní a etické řády či profesní kodexy, popřípadě etická a disciplinární ustanovení v rámci širší právní úpravy schvalují pro činnost osob vykonávajících tato zvláštní povolání jak ostatní profesní komory působící v České republice (advokátní, notářská, patentových zástupců, lékařská, stomatologická, lékárnická, veterinární, auditorů, daňových poradců a stavebních inženýrů a techniků), tak i obdobné profesní organizace zahraniční architektonické i profesí ostatních [za jiné uveďme Reglamento de Normas Deontológicas de Actuación Profesional de los Arquitectos španělských architektů, Professional Code amerických, kanadských a australských architektů, Code of Professional Conduct britských architektů, Standregeln Rakouské inženýrské komory, Architektengesetz a Berufsordnung Bavorské komory architektů (a obdobně komor ostatních spolkových zemí), francouzský Loi sur l architecture nebo Les Règles Déontologiques belgických architektů]. Významnou aktivitu architektů a urbanistů představuje účast v soutěžích, neboť je to jeden ze základních způsobů získání zakázky, zejména zakázky veřejné. Podrobnosti o podmínkách účasti v architektonických a urbanistických soutěžích stanovuje Soutěžní řád České komory architektů, jehož ustanovení jsou kompatibilní s nejvýzamnějšími mezinárodními soutěžními předpisy evropskými i světovými, zejména pravidly UNESCO a UIA. Vedle těchto základních mezinárodních pravidel je srovnatelný se soutěžními řády jednotlivých států, které schvalují, obvykle rovněž prostřednictvím profesních sdružení, vlastní soutěžní pravidla; za jiné lze například uvést Grundsätze und Richtlinien für Wettbewerbe auf den Gebieten der Raumplanung, des Städtebaues und des Bauwesens (Spolková republika Německo), Architectural competitions of RIBA a RTPI (Velká Británie), Wettbewerbsordnung der Architekten (Rakousko), Competitive tendering for building work of RAIA (Austrálie) či AIA (USA), Architectural and Design Competitives (Japonsko). Soutěžní řád České komory architektů upravuje podrobněji zejména účel a druhy soutěží (soutěže rozlišované podle předmětu řešení, podle okruhu účastníků, podle počtu kol a podle záměru řešení), okruh účastníků soutěže (včetně podmínek vyloučení některých osob z možnosti účasti na soutěži) a okruh vyhlašovatelů, podmínky a náležitosti vyhlašování soutěží, popřípadě jejich odvolávání, náležitosti obsahu a formy soutěžních podmínek, statut soutěžní poroty a rozsah a obsah její působnosti, statut pomocných orgánů poroty, podmínky rozhodování v soutěži a oznámení výsledků soutěže, finanční podmínky soutěže. Pro případy porušení právních předpisů stanovuje podrobnosti výkonu disciplinární působnosti Komory Disciplinární a smírčí řád. V části první (hlavě první) se vymezuje účel disciplinárního a smírčího řádu a základní zásady řízení, ve druhé části pak podmínky disciplinárního řízení, a to v hlavě druhé rozsah a obsah působnosti jednotlivých orgánů činných při uplatňování disciplinární pravomoci Komorou (dozorčí rady, Stavovského soudu a jeho senátů a představenstva) a podmínky vyloučení členů těchto orgánů z účasti na jednání; v hlavě třetí se vymezuje postavení účastníků disciplinárního řízení a podmínky jejich zastoupení; v hlavě čtvrté se stanovují náležitosti procesních úkonů (protokolu - jeho sepisování, podepisování, oprav, a náležitosti protokolu o hlasování; podání, lhůt - jejich počítání a navracení; doručování, nahlížení do spisu a pořádkových pokut); ustanovení hlavy páté vymezuje podmínky a náležitosti dokazování (výpovědi disciplinárně obviněných, svědků a znalců a podmínky použití věcných a listinných důkazů). V šesté hlavě je podrobně popsán postup disciplinárního řízení, a to postup před podáním návrhu na disciplinární řízení (disciplinární šetření), postup při disciplinárním šetření a jeho přerušení a zastavení a podmínky postoupení věci, postup při podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení, postup při disciplinárním řízení před Stavovským soudem (příprava jednání, jednání samo, rozhodnutí rozsudkem a usnesením, podmínky právní moci a vykonatelnosti rozsudku a usnesení). Sedmá hlava stanovuje postup při uplatnění opravných prostředků, zejména upravuje podmínky a náležitosti řízení o odvolání, podmínky a náležitosti řízení před soudem po zrušení rozhodnutí, podmínky a náležitosti zrušení pravomocného rozhodnutí. Osmá hlava určuje náklady disciplinárního řízení, hlava devátá podmínky a náležitosti výkonu disciplinárního opatření a hlava desátá podmínky a náležitosti zahlazení disciplinárního opatření. Není ovšem smyslem Komory trestat své členy - jedná se naopak o krajní prostředek, kterým má být vynuceno dodržování etických a právních principů, k nimž se autorizovaná osoba zavázala složením profesního slibu. Proto je součástí tohoto profesního předpisu velmi významná část třetí - samostatný Smírčí řád, pro nějž se pro obecné postupy užívají přiměřeně ustanovení řádu disciplinárního, a speciálně se stanovuje působnost Stavovského soudu jako orgánu smírčího (včetně podmínek vyloučení členů soudu z účasti na jeho jednání), stanovuje postavení účastníků smírčího řízení, stanovují náležitosti smírčího řízení (zahájení řízení, příprava řízení a jednání), stanovují podmínky a náležitosti rozhodnutí - smíru, popřípadě postoupení věci dozorčí radě, určují náklady smírčího řízení. Předposledním z řady profesních předpisů je Organizační, jednací a volební řád, který v šesti částech stanovuje podrobné podmínky vnitřního uspořádání a činnosti Komory a jejích orgánů při výkonu správy profese a podpoře dalších s tím souvisících činností, zejména vymezuje statut Komory a způsob jejího hospodaření, podmínky příslušnosti autorizovaných osob ke Komoře jakožto profesnímu společenství (druhy členství, vznik a zánik členství a práva a povinnosti členů), statut jednotlivých orgánů Komory a podrobnosti rozsahu a obsahu jejich působnosti (valná hromada a volby do orgánů Komory konané valnou hromadou, představenstvo, předseda, dozorčí rada, Stavovský soud, autorizační rada a podmínky a náležitosti konání společného zasedání orgánů Komory), statut a rozsah a obsah působnosti pomocných orgánů Komory (kolegium, pracovní skupiny představenstva, regionální a zahraniční zástupci, zkušební komise), statut a působnost Kanceláře Komory, statut a působnost iniciativních skupin, společná ustanovení o zasedání, jednání, hlasování a rozhodování, zápisu, volbách a odvolání. Posledním z řady profesních předpisů je Jednací řád valné hromady ČKA, který stanovuje podrobné podmínky vnitřního uspořádání a činnosti Komory a jejích orgánů při výkonu správy profese a podpoře dalších s tím souvisících činností, zejména vymezuje status účastníků valné hromady a jejich mandát, status orgánů valné hromady a jejich působnost (jimiž jsou obvykle předsedající valné hromady, pověřený jejím řízením, volební komise pověřená dohledem nad provedením volby a sepsáním závěrečného protokolu o volbě, návrhová komise pověřená kontrolou, zda podané návrhy jsou v působnosti Komory, provedením nezbytných úprav složitějších návrhů pro hlasování a vypracováním návrhu usnesení a jeho konečnou redakcí, a mandátová komise pověřená dohledem nad mandátem účastníků valné hromady), program za- 18

19 sedání, jednání, hlasování a rozhodování valné hromady, volby do orgánů Komory, záznam z jednání valné hromady, náležitosti závěrečného usnesení valné hromady. POMOCNÉ PROFESNÍ DOKUMENTY VÝKONY A HONORÁŘE ARCHITEKTŮ, INŽENÝRŮ A TECHNI- KŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ Prvním z těchto významných dokumentů jsou zejména Výkony a honoráře architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě, jejichž posláním je orientovat účastníky smluvních vztahů vznikajících v procesu územně plánovacím a v procesu stavění ve vymezování rozsahu a obsahu výkonů poskytovaných autorizovanými osobami a ve způsobu odměnění takto odvedených výkonů honorářem (jeho konstrukci a jeho obvykle dosahovanou výši). Výkony autorizovaných osob se rozumí takové základní a zvláštní výkony, které vedou k naplnění záměru a účelu zakázky vymezeném příslušnou smlouvou a dokumentací zakázky a jejichž výsledkem je zejména vytvoření návrhu díla nebo vypracování posudku. Základními výkony se rozumí takové výkony, bez nichž nelze vůbec dosáhnout záměru a účelu zakázky. Zvláštními výkony se rozumí takové výkony, jichž je třeba k uskutečnění zvláštních požadavků. Překračují zpravidla základní výkony nejen obsahem, nýbrž často i rozsahem a pracností. Mohou být se základními výkony spojeny, popřípadě je mohou nahradit. Zvláštní výkony nejsou zahrnuty v základních výkonech a budou poskytovány pouze tehdy, pokud si je klient touto smlouvou výslovně vyžádá a zvlášť zaplatí. Výkony autorizovaných osob směřující k naplnění záměru a účelu zakázky se člení do výkonových fází, které představují souhrn základních a zvláštních výkonů souvisejících spolu obsahově a časově a utvářejících relativně uzavřený celek činností. Podrobný popis základních a zvláštních výkonů je vždy obsažen v popisu jednotlivých výkonových fází. V první části dokumentu Výkony a honoráře architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě jsou popsány výkony a honoráře pro územní plánování a urbanismus, pro plánování zemědělské a lesní krajiny (územní systémy ekologické stability, pozemkové úpravy a podobně) a pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Součástí jednotlivých fází jsou obvykle následující soubory základních a zvláštních výkonů (všude, kde se uvádí slovo architekt, se rozumí i urbanista): výkonová fáze první: příprava díla V rámci základních výkonů architekt klientovi buď sám, nebo ve spolupráci se svými poradci nebo specialisty poskytne tyto výkony a služby: provede analýzu zakázky a přesně vymezí podklady nutné pro zhotovení díla, objasní rozsah práce pro uzavření zakázky, shrne výsledky, vyhodnotí je a učiní pro klienta závěry; architekt výslovně vymezí rozsah a náplň spolupráce specialistů, prostuduje obecně závazné právní předpisy vydané místními orgány veřejné správy a tam, kde je to nutné, je konzultuje; v průběhu realizace předmětu plnění této smlouvy zodpovídá architekt za trvalé sledování aktuálního stavu právního řádu a ve své činnosti postupuje v souladu s aktuálním právním stavem, v případě potřeby upraví a odsouhlasí s klientem přílohy této smlouvy. V rámci zvláštních výkonů může architekt klientovi poskytnout buď sám, nebo ve spolupráci se svými poradci nebo specialisty tyto výkony a služby: provede nebo obstará analýzy klientových potřeb a pomoci s přípravou a sestavením programových a politických dokumentů v souvislosti se zadáním a zhotovením územně plánovací dokumentace, provede výkony související s přípravou nebo podílem na přípravě zadávacích a dalších dokumentů, jež slouží jako vstupní podklady pro vlastní práce na územně plánovací dokumentaci nebo územně plánovacích podkladech, zejména provedení předběžných speciálních průzkumů, u nichž je pro zjištění základních vstupních hodnot nutné provádět samostatná šetření, měření, výpočty, sondy jako například asanační, geologický, hydrogeologický, dendrologický, dopravních zátěží, hlukové posouzení, znečištění ovzduší, rozptylové studie, vypracuje nebo obstará vypracování studií, anket a posudků ekonomických, sociologických, ekologických, popřípadě jiných problémových studií a posudků, o něž klient požádá nebo jejichž vypracování zadá. výkonová fáze druhá: zhotovení aktualizace průzkumů, rozborů a územně technických studií V rámci základních výkonů architekt klientovi poskytne buď sám, nebo ve spolupráci se svými poradci nebo specialisty následující výkony a služby: provede analýzu klientem předložených podkladů, provede průzkumy a rozbory, vyhodnotí je a doporučí klientovi další postup ve smyslu zvláštních výkonů, které klient odsouhlasí, provede příslušné průzkumy a rozbory, nutné pro definování základních charakteristik, tendencí a limitů území, provede celkové vyhodnocení průzkumů a rozborů, objasní podstatné urbanistické, architektonické a územně technické podmínky a ekonomické, ekologické, sociální a majetkoprávní vztahy a vypracuje problémovou mapu s vyznačením nejvýznamnějších kritických a rozvojových míst, odsouhlasí si s klientem zapojení dalších profesních specialistů a zapracování jejich profesních požadavků. V rámci zvláštních výkonů může architekt klientovi poskytnout buď sám, nebo ve spolupráci se svými poradci nebo specialisty následující výkony a služby: provede nebo obstará aktualizaci a doplnění mapových podkladů, uskuteční nezbytná předběžná jednání s dotčenými orgány veřejné správy a dotčenými fyzickými nebo právnickými osobami za účelem získání jejich předběžného stanoviska k zamýšlenému dílu, vypracuje podklady pro sestavení zadání pro klienta. výkonová fáze třetí: zhotovení konceptu díla V rámci základních výkonů architekt klientovi poskytne buď sám, nebo ve spolupráci se svými poradci nebo specialisty následující výkony a služby: vypracuje základní náležitosti konceptu díla, a to v rozsahu předepsaném zadáním a na podkladě výsledků, dosažených ve fázích prvé až druhé, spoluúčastní se projednávání konceptu zhotoveného díla s veřejností a dotčenými orgány veřejné správy a dotčenými fyzickými a právnickými osobami nebo jejich sdruženími, vyhodnocuje a zpracovává průběžně získané náměty, připomínky a stanoviska. V rámci zvláštních výkonů může architekt klientovi poskytnout buď sám, nebo ve spolupráci se svými poradci nebo specialisty tyto výkony a služby: obstará doklady a vyjádření orgánů veřejné správy, potřebné pro konečné zpracování návrhu a čistopisu díla a účastní se příslušných řízení, doplní koncept díla podle zvláštních požadavků klienta, spolupracuje při zpracování souborného stanoviska ke konceptu dokumentace, spolupracuje s klientem, podporuje ho, popřípadě jej zastupuje při rozporných jednáních a řízeních, ledaže jsou taková jednání a řízení nedílnou součástí fáze třetí základních výkonů, vypracuje nebo obstará i jinou zvláštní dokumentaci, o niž klient požádá, zejména spolupracuje na konceptu vyhlášky o závazných částech územně plánovací dokumentace. výkonová fáze čtvrtá: zhotovení návrhu díla pro schválení nebo jiné způsoby převzetí díla V rámci základních výkonů architekt klientovi poskytne buď sám, nebo ve spolupráci se svými poradci nebo specialisty následující výkony a služby: vyhotoví návrh díla podle výsledků dosažených ve fázích prvé až třetí, účastní se veškerých jednání spojených s řádným projednáním návrhu díla s dotčenými orgány veřejné správy a právnickými a fyzickými osobami nebo jejich sdruženími. V rámci zvláštních výkonů může architekt klientovi poskytnout buď sám, nebo ve spolupráci se svými poradci nebo specialisty tyto výkony a služby: spolupracuje s klientem a podporuje jej při rozporných jednáních a řízeních, ledaže jsou taková jednání a řízení nedílnou součástí fáze čtvrté základních výkonů, vypracuje nebo obstará podklady pro expertizní a jiná řízení, vypracuje podklady pro odvolání proti zamítavému rozhodnutí orgánů státní správy nebo soudů, popřípadě schvalujícího rozhodnutí obsahujícího napadnutelná ustanovení, vypracuje podklady pro znění návrhu usnesení o schválení, vyhotoví nebo obstará vyhotovení návrhu vyhlášky o závazných částech územně plánovací dokumentace, které jsou vyhlašovány obecně závazným právním předpisem, posoudí na vyžádání klienta hospodárnost a návratnost vložených veřejných investic spjatých s rozvojem řešeného území nebo takové posouzení obstará, sestaví plán financování veřejných investic, provede analýzu nákladů a spolupůsobí při získávání finančních prostředků, popřípadě takové analýzy a plány obstará, vypracuje dokumentaci, vyžádanou klientem nad rámec základních výkonů, zejména vypracuje dodatečné výkresy, dokumentaci apod., pokud tyto změny a doplňky neodpovídají předem daným a odsouhlaseným písemným podmínkám nebo pokynům, jsou vyvolány změnami nebo dodatky zákonů, vyhlášek, norem, 19

20 regulací či jiných podobných nařízení, jsou vyvolány tak odlišným výkladem těchto zákonných norem úřady nebo soudy, že ji architekt nemohl rozumně předpokládat, jsou vyvolány příčinami, které architekt nemohl ovlivnit, vypracuje model nebo zobrazení dle zvláštních klientových požadavků. výkonová fáze pátá: zhotovení čistopisu díla a spolupráce při užívání díla po jeho dokončení V rámci základních výkonů architekt klientovi poskytne buď sám, nebo ve spolupráci se svými poradci nebo specialisty následující výkony a služby: vyhotoví čistopis územně plánovací dokumentace v podobě projednané a schválené klientem. V rámci zvláštních výkonů může architekt klientovi poskytnout buď sám, nebo ve spolupráci se svými poradci nebo specialisty tyto výkony a služby: sestaví zadávací podklady plynoucí ze schválené územně plánovací dokumentace pro všechny potřebné oblasti či obory činností, souvisících s rozvojem území, vyhodnotí uplatňování územně plánovací dokumentace při správním rozhodování a soulad územně plánovací dokumentace s rozvojem území a s požadavky zodpovědných orgánů veřejné správy a občanů, zejména se bude spolupodílet na činnosti regulační komise nebo podobné územně plánovací instituce, pokud ji klient zřídí, připraví podklady a zadání pro zhotovování podrobnější územně plánovací dokumentace (regulačních plánů) pro dílčí části území v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací a s požadavky klienta obsaženými v dokumentaci zakázky, poskytne klientovi doporučení, připraví podklady či účastní se na stáních jako poradce u správních, rozhodčích nebo soudních řízení ve věcech souvisejících s územním plánování a územním vývojem, zajistí poskytování či zařizování základních služeb specialistů profesí jiných než výše uvedených, poskytuje nebo obstarává i další služby, které nejsou jinak obsaženy v této smlouvě, například překlady územně plánovacích dokumentů do cizích jazyků. Ve druhé části dokumentu Výkony a honoráře architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě jsou popsány výkony a honoráře pro pozemní stavby a objekty, pro inženýrské stavby a objekty, pro technologické stavby a objekty a technologická zařízení, pro nosné konstrukce pozemních, inženýrských a technologických staveb, pro geotechnický průzkum a konzultace, pro techniku prostředí staveb a pro inženýrskou geodézii. Součástí jednotlivých fází jsou obvykle následující soubory základních výkonů (všude, kde se uvádí slovo architekt, se rozumí i inženýr): výkonová fáze první: příprava zakázky Architekt v průběhu této fáze buď sám, nebo ve spolupráci s poradci a specialisty, poskytne tyto služby a výkony: provede analýzu zakázky, provede obhlídku místa (staveniště) a jeho okolí, určí podklady a průzkumy, nutné pro zhotovení díla, určí rozsah a náplň spolupráce jiných odborníků-specialistů a objasní rozsah práce pro uzavření zakázky, shrne výsledky, vyhodnotí je a učiní pro klienta závěry, zejména prostuduje s klientem jeho představy o rozpočtu díla, a předloží klientovi vlastní odhad rozpočtu díla, komentuje jej ve vztahu k programu a navrhuje alternativní přístupy k řešení a k uzavřené zakázce, v případě potřeby upraví a odsouhlasí s klientem přílohy smlouvy. výkonová fáze druhá: zhotovení návrhu díla Architekt v průběhu této fáze buď sám, nebo ve spolupráci s poradci a specialisty, poskytne tyto služby a výkony: provede analýzu podkladů, vypracuje návrh (koncept), náčrty, studie ve variantách, vyhodnotí a odsouhlasí s klientem cílové představy (mezní podmínky), odsouhlasí zapojení dalších profesí a zapracování jejich profesních požadavků, objasní podstatné urbanistické, architektonické, technické a stavebně-fyzikální podmínky a ekonomicko-finanční vztahy, vypracuje konečný návrh řešení i v souvislostech ekologických, popřípadě sociálních, uskuteční předběžná jednání s dotčenými orgány veřejné správy a dotčenými osobami právnickými nebo fyzickými za účelem získání jejich kladného stanoviska k zamýšlenému dílu. Návrh/studie stavby (STS) je předprojektová část dokumentace dokládající koncepční tvarové/hmotové, materiálové, technologické a technické, dispoziční a provozní řešení stavby, objektu nebo zařízení, popřípadě jejich souboru, jejímž smyslem a účelem je vzájemné ujasnění si záměrů a stavebního programu mezi klientem a architektem/inženýrem [technikem] a ověření proveditelnosti stavebního programu ve zvoleném území. Vypracovává se standardně ve variantách, nadstandardně v alternativách. výkonová fáze třetí: zhotovení dokumentace k územnímu řízení Architekt v průběhu této fáze buď sám, nebo ve spolupráci s poradci a specialisty, poskytne tyto služby a výkony: vypracuje základní náležitosti dokumentace, přikládané k návrhu na vydání příslušného územního rozhodnutí, popřípadě jiného rozhodnutí, vážícího se k uskutečnění díla, a to v rozsahu předepsaném příslušným orgánem veřejné správy, a v rozsahu stanoveném v příloze, obstará doklady a stanoviska orgánů veřejné správy, potřebná pro vydání územního, popřípadě jiného rozhodnutí, podá žádost o takové rozhodnutí, účastní se příslušného řízení, obstará rozhodnutí. Dokumentace k územnímu řízení (DÚR) je dokumentace obsahující projekt dokládající základní tvarové/hmotové, materiálové, technologické a technické, dispoziční a provozní řešení stavby, objektu nebo zařízení, popřípadě jejich souboru především z hlediska souladu s požadavky klienta a v souladu s územně plánovací dokumentací, popřípadě s územně plánovacími podklady, a s předchozími rozhodnutími o území; projekt musí vyhovovat podmínkám ochrany zdravých životních podmínek, ochrany přírodních a krajinných složek životního prostředí, zejména ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, pozemků určených k plnění funkcí lesa, vod, ovzduší, podmínkám ochrany kulturního bohatství, zejména památek, a obecným technickým požadavkům na výstavbu a obecným technickým požadavkům zabezpečujícím užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, popřípadě speciálním předpisům stanovujícím základní technické podmínky dopravní, energetické, protipožární, bezpečnosti konstrukční, uživatelské a provozní, bezpečnosti práce a technických zařízení a podobně; projekt se předkládá spolu s příslušnými vyjádřeními k návrhu na vydání územního rozhodnutí, resp. rozhodnutí o umístění stavby; tuto dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované). výkonová fáze čtvrtá: zhotovení projektu díla pro vydání stavebního povolení Architekt v průběhu této fáze buď sám, nebo ve spolupráci s poradci a specialisty, poskytne tyto služby a výkony: vypracuje projekt díla, přikládaný k žádosti o vydání stavebního povolení při respektování výsledků, dosažených v předchozích fázích, a to v rozsahu stanoveném v příloze smlouvy, obstará doklady a vyjádření orgánů veřejné správy a dotčených právnických a fyzických osob, potřebné pro vydání příslušného rozhodnutí nebo povolení, vypracuje žádost o vydání stavebního povolení za použití podkladů všech zúčastněných profesí, doplní a přizpůsobí projekt podle získaných dokladů a vyjádření, bude se účastnit stavebního řízení, obstará stavební povolení, zapracuje podmínky obdrženého stavebního povolení do projektu. Dokumentace pro stavební povolení (DSP) je dokumentace obsahující projekt dokládající podrobné tvarové/hmotové, materiálové, technologické a technické, dispoziční a provozní řešení stavby, objektu nebo zařízení, popřípadě jejich souboru, a to v souladu s požadavky klienta a v souladu s podmínkami územního rozhodnutí, s požadavky týkajícími se veřejných zájmů, především splnění obecných technických požadavků na výstavbu a obecných technických požadavků zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, a speciálních právních předpisů, popřípadě norem stanovujících podrobné technické podmínky dopravní, energetické, protipožární, bezpečnosti konstrukční, hygienické, uživatelské a provozní, bezpečnosti práce a technických zařízení a zvláštních předpisů zajišťujících komplexnost a plynulost výstavby, včasné vybudování technického, občanského nebo jiného vybavení potřebného k řádnému užívání; projekt se předkládá spolu s dalšími podklady k žádosti o vydání stavebního povolení; tuto dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) pro samostatnou stavbu, soubor staveb včetně zařízení staveniště, jednotlivé stavby souboru, pokud budou po dokončení schopné samostatného užívání, podmiňující přeložky inženýrských sítí a stavby zařízení staveniště. výkonová fáze pátá: zhotovení projektové dokumentace pro provedení díla Architekt v průběhu této fáze buď sám, nebo ve spolupráci s poradci a specialisty, poskytne tyto služby a výkony: propracuje projekt až do úrovně jednoznačně určující požadavky na kvalitu a charakteristické vlastnosti díla, umožňující vypracování poptávky 20