KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2004

Transkript

1 Kulturní programy na červen : Nové setkání Michala Suchánka a Richarda Genzera Yasmina Reza: Třikrát život francouzská groteskní komedie Stabat mater - pardubický sbor Cantus amici Na lavičce - akademie ZŠ Bílá Třemešná Martin Maxa se skupinou a Peter Nagy Kurtkuks - výstavní síň Staré radnice - sochař a výtvarník Kurt Gebauer Dětský den s Pavlem Novákem a v Mě - muzeu Uspořádán tradičně dne 1. června, ale tentokrát na zimním stadionu, pod záštitou starosty města Ing. Jiřího Raina a Městského kulturního zařízení Hankův dům. Bavily se děti mateřských škol a prvního stupně ZŠ. Pozvána však byla také veřejnost. Zábavné odpoledne se známým zpěvákem Pavlem Novákem a jeho kapelou, plné her, soutěží, zábavy a hlavně tance se všem líbilo. Díky sponzorům měli návštěvníci vstup zdarma. Městské muzeum, divadlo DNO a ZUŠ Dvůr Králové n.l. uspořádalo večer loutek, hudby, hříček a zábavy Sednem Sednem. Konalo se ve špejcharu, vstupné 40 Kč. Parní a moderní lokomotivy na nádraží Několikrát se na jaře mohly děti i dospělí potěšit parními lokomotivami. V neděli šestého června přijela dokonce jedna z nich až k Teplárně. Den předtím projížděla naším městem zcela nová motorová jednotka německých spolkových drah Desiro. Obojí poskytovalo pěknou podívanou. Způsob a konání volby do Evropského parlamentu Tento měsíc, ve dnech 11. a 12. června, se budou konat volby do Evropského parlamentu. Od 26. května do 6. června proběhnou dny vyhrazené pro volební kampaň v Českém rozhlase a České televizi. Čtrnáct hodin bezplatného vysílacího času rozhlasu a televize si rovným dílem rozdělí zaregistrované kandidující subjekty. Termíny vysílacích časů určí los. 8. června skončí a platí zákaz zveřejňování výsledků předvolebních a volebních průzkumů. Zároveň je to termín pro doručení hlasovacích lístků voličům. 11. a 12. června se uskuteční první volby do Evropského parlamentu v České republice. Hlasovat se bude v pátek od 14,oo do 22,oo hodin, v sobotu od 8,oo do 14,oo hodin. Hlasovací lístky budou dány voličům nejpozději tři dny před dnem voleb. Každý volič hlasuje osobně, jakékoliv zastoupení není přípustné. Po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky platným občanským průkazem, nebo platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem Česka anebo cestovním průkazem. Volič, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem, ho potom musí odevzdat okrskové volební komisi. Česko bude mít v EP 24 svých poslanců z celkových 732. Volební období trvá pět let. Kandidovat může občan ČR nebo jiného státu EU, který dovršil 21 let a nejméně 45 dnů před volbami byl veden v evidenci obyvatel v ČR. Na rozdíl od sněmovních voleb bude tvořit celé území Česka jediný volební obvod, proto může každá strana, hnutí a koalice sestavit pouze jedinou kandidátní listinu. Lidé budou moci udělovat tzv. preferenční hlasy, jejichž váha bude proti parlamentním volbám vyšší. Získá-li kandidát více než 5% z celkového počtu hlasů odevzdaných pro danou stranu, připadne mu mandát přednostně. Ve sněmovních volbách činí tato hranice 7%. Seznamy voličů vede v případě našeho města Městský úřad a nejpozději do 40 dnů přede dnem voleb (bylo dne 2. května) musí MěÚ zanést do tohoto seznamu údaje ze stálého seznamu voličů. Volební zákon nedovoluje dodatečné dopsání voliče. Právo volit má každý občan, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku 18 let, volit smí jen jednou. Pokud volič neprokáže svoji totožnost a státní občanství ČR nebo jiného členského státu EU, nebude mu hlasování umožněno. Volič vloží do úřední obálky jeden hlasovací lístek. 155

2 Na hlasovacím lístku může potom zakroužkováním pořadového čísla, nejvýše u dvou kandidátů uvedeným na hlasovacím lístku vyznačit, kterému kandidátovi dává přednost. ZOO a SLONINEC ve stavbě Práce na tomto novém pavilonu se nezpožďují i když počasí nepřeje. Sklepní prostory, které jsou určeny pro jednotlivá stání, jsou již hotovy a nyní jsou již ve výstavbě obvodové zdi. Pracuje se zde i o sobotách a práce pokračuje podle sjednaného harmonogramu. Do měsíce by se mohla stavba začít zastřešovat a zatím vše spěje k tomu, že do podzimu bude vše hotovo. Zvířata jsou umístěna v náhradních prostorech pro sloního samce a ve výbězích. Přáním chovatelů je, aby nový sloninec přispěl svým novým prostředím k zabřeznutí jedné ze samic. Mláďat se zde narodilo již mnoho, ale slůně dosud ne. Náročná přestavba se blíží k zastřešení. Ve věku 93 let zemřel dne 5. června 2004 americký prezident Ronald Reagan. 6. červen 1944 vylodění spojenců v Normandii Operace nazvaná Overlord byla otevřením západní fronty v Normandii. Stalo se tak v době, kdy vojska Sovětského svazu byla již na území Polska a směřovala k Berlínu. Tento den D se vylodilo a jako výsadek bylo vysazeno na 156 tisíc vojáků, do konce měsíce června jich tu byl již jeden milion. Tohoto šedesátiletého výročí vojenské operace a s tím souvisejících oslav se zúčastnily hlavy mnoha evropských států, Německa nevyjímaje. Přítomen byl i náš prezident Václav Klaus, který řekl: Je významné, že jsme byli při vylodění v Normandii, že tam byla početná skupina našich vojáků, která umožnila, abychom se také měli na konci války čím pyšnit. Sdružení Klub Natura Je sdružení, registrované podle zákona č. 83/1990 Sb., se sídlem v gymnáziu ve Dvoře Králové nad Labem. Sdružuje nejen studenty gymnázia, ale i studenty jiných středních a vysokých škol a učitele, kteří mají hlubší zájem o přírodu. Při Klubu Natura pracuje jedenkrát týdně i přírodovědný kroužek pro žáky základních škol. Klub Natura rozšiřuje zoologické, botanické, ekologické, etologické a obecně biologické znalosti svých členů formou pravidelných, jedenkrát měsíčně pořádaných přednášek, praktik (laboratorních cvičení), exkursí a každoročních letních přírodovědných táborů, vyhledává talentované studenty a rozvíjí jejich schopnosti. Připravuje své členy na přírodovědné soutěže, jako jsou na příklad Biologická olympiáda. 156

3 Včelaři našeho města z pohledu historie Včelaři se pravidelně zúčastňují Dne spolků a jistě si zaslouží, aby jejich činnost byla zaznamenána kronikou také z pohledu historie. Sami k tomu uvádějí: Počátkem roku 1892 zaslali dvorští včelaři Zemskému ústřednímu spolku pro Království České dopis, ve kterém informují o záměru založit místní včelařský spolek a v souladu s tehdejším spolkovým zákonem žádají o zaslání stanov. Téhož roku se dne 13. března ve 14,oo hodin, ve druhé třídě tehdejší Dívčí školy konala ustavující schůze Včelařského spolku pro Dvůr Králové a okolí, nejstaršího spolku ve městě. Založilo ho 24 členů se 122 včelstvy a od tohoto data odvozuje svoji historii i současná základní organizace Českého svazu včelařů. Činnost spolku byla od samého začátku bohatá. Ze stále vedené kroniky a dobových pramenů se dozvídáme, že spolek vydával vlastní časopis, měl a stále má spolkovou knihovnu, na pravidelných schůzkách byli včelaři seznamováni s novými poznatky z chovu včel, získávali návody a doporučení jak zefektivnit své chovy, jaké plodiny pěstovat pro získání včelí pastvy, jak roubovat stromy, jak zužitkovat ovoce a podobně. Problémy měli podobné těm dnešním. Neměli spolkovou místnost a tak se scházeli tam, kde právě našli pochopení. S obtížemi získávali lacinější cukr pro krmení včel na zimu. Potýkali se s nízkými výkupními cenami a falšovateli medu. Ne vždy jim byla nakloněna státní administrativa. Leckdy nebyli spokojeni s prací vlastního včelařského ústředí. Příchod jara se opožďoval, červen býval deštivý, včely bodavé Přes všechny těžkosti a protivenství se vždy našli nadšenci, kteří spolek dokázali směrovat pozitivně. Patřil mezi ně např. František Šimůnek a Karel Macháček, kteří se snažili vzbudit zájem o včelařství mezi mladou generací zakládáním včelínů při místních školách, již v letech , nebo pan Václav Vít, městský zahradník, okresní pomolog a znalec včelí pastvy, který propagoval výsadbu lip a akátů podél Labe, některých cest a na návsích okolních vesnic, takže ještě dnes, po více než osmdesáti letech je jeho snažení vidět. Ze svých nepatrných prostředků podporoval Matici školskou, která se zasadila o založení a vybudování řady českých škol v našem regionu (např. v Žirči), dále Fond pro vdovy a sirotky po padlých vojínech (1916) a Fond pro ochranu dítek a péči o mládež (1917). Současným předsedou je Josef Holub, místopředsedou Karel Čtvrtečka, jednatelem Tomáš Bukovský a hospodářem Miloš Böhm. Podzvičinsko nebo Podkrkonoší? Město Nová Paka přišlo s návrhem, aby stávající Sdružení měst a obcí Podzvičinska změnilo svůj název na Podkrkonoší, nebo k dosavadnímu názvu přidat ještě Novopacko. Svůj návrh odůvodňuje tím, že stávající název Podzvičinsko byl přijat po nejsilnějším turistickém sdružení, bez ohledu na to, že region je v povědomí veřejnosti znám jako Podkrkonoší. Starosta Nové Paky Josef Cogan to řekl takto: Každý občan Česka, Slovenska a též řada Němců a Poláků dokáží reagovat na název Podkrkonoší, zatím co Podzvičinsko je neznámým pojmem. O změně názvu se bude jednat ještě v měsíci červnu. O fotbalové divizi Tři kola před koncem fotbalové soutěže je naše mužstvo (jako nováček) stále ve hře o divizní příslušnost, když je v tabulce druhé za Trutnovem. Zajímavě se k tomuto vyjádřil v tisku prezident oddílu TJ Dvůr Králové p. Dalibor Horáček: Vzpomínám si na červenec 2001, když jsem jako jeden z členů nového vedení kopanou v našem městě přebíral a měl se pro média vyjádřit ke vztahu s FK Trutnov. Tehdy jsem říkal, že Trutnov pro nás není v současné době v žádném případě protivníkem, nýbrž partnerem. A soupeři, že se z nás stanou až po našem případném postupu do divize, který jsme si vysnili u příležitosti 100. narozeni královédvorské kopané, připadající na červen

4 První velké derby se mělo tedy podle našich plánů hrát až v divizi na podzim roku Ani v nejmenším mě nenapadlo, že naše dva postupy v řadě a hlavně sestup Trutnova zinscenují to, že tyto dva kluby budou spolu soupeřit již o tři sezóny dříve. Kopaná našeho města zaznamenala za poslední dva roky obrovský vzestup. Ze skomírajícího celku I.B třídy je nyní díky pánům Karadzosovi, Lukešovi, Hamplovi, Plachetkovi a dalším sponzorům, jedním z nejlepších klubů nejen Trutnovska, ale Na stadionu pod Hankovým domem se upravuje trávník. celého Královéhradeckého kraje. Návštěvnost nyní činí 950 diváků na domácích utkáních! Již příští utkání s Trutnovem a Rudníkem tedy rozhodnou o budoucí možné divizní soutěži. Mnoho příznivců drží své palce našim borcům. Stadion v České Podharti bude již svědkem divizních utkání. Betlémáři, torzo Braunovy sochy a deskový betlém Po upozornění občanů byl vyloven z potoka kámen, který byl opracován lidskou rukou a jedná se s největší pravděpodobností o torzo sochy. K tomuto se vyjádřil zanícený betlémář Leoš Pryšinger takto: Jedná se pravděpodobně o jednu z plastik Živlů. Z původní série zůstala zachována jediná, kterou již před dvěma stoletími přemístili do obce Bukovina. Torzo je na posouzení u specialistů a veřejnosti se představí asi v polovině tohoto měsíce. Malá slavnost se uskuteční v Comoedien Hausu za účasti odborníků na barokní umění. Pokud se předpoklady naplní, tak se jedná o skutečně unikátní nález. Nalezený artefakt bude po slavnostním odhalení umístěn nejspíše v zámeckém lapidáriu. K unikátnímu nálezu se vyjádřil také předseda zdejších betlémářů Karel Richtera, který k tomu v Královédvorských listech uvedl: Na tento unikátní nález upozornil ornitolog pan Špaček a torzo bylo dne 2. května 2004 vyzvednuto z potoka Drahyně Karlem Richterou, jeho synem Kristiánem a paní Jasenkou Kohoutovou z Bokouše součásti Hubertova údolí. Byla také provedena okamžitá fotodokumen- 158

5 tace a usouzeno, že se jedná pravděpodobně o Braunovu dílnu. Torzo bylo převezeno do Kuksu a vznesen požadavek, aby po restaurování bylo umístěno mezi Braunovy sochy v lapidáriu hospitálu Kuksu. K prvnímu vystavení došlo dne 12. června 2004 v Comoedien Hausu, za přítomnosti odborníka z Akademie věd Ivo Kořána. Ten se vyjádřil, že i když je to jen torzo, jedná se o unikátní nález, který je k nezaplacení a už vůbec nezáleží, od kterého sochaře pochází. Torzo bude pravděpodobně součást fontány (Triton a nebo Satyr) a dle Ivo Kořána z Ústavu dějin umění Akademie věd by se mohlo jednat o sochaře Ferdinanda Kholla, který je autorem výzdoby kukského schodiště a také plastiky Zvěstování Panny Marie nad portálem hospitálního kostela Nejsvětější Trojice. Dalším objevem v Kuksu se stal deskový KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2004 Torzo nalezené v Bokouši (foto K.Richtera). betlém, nalezený v depozitáři. Královédvorští betlémáři ve složení PhDr. Vladimír Vaclík, prezident Světové asociace betlémářů, dále Richtera Karel, Richtera Kristián a Leoš Pryšinger přijali pozvání kastelána Libora Švece k identifikaci deskového betlému. což se uskutečnilo v květnu Dosud bylo objeveno deset dílů. Ústředním motivem je obraz na plátně, zobrazující Narození Páně, 395 cm vysoký a 210 cm široký, dva boční obrazy pastýři o rozměrech 260 cm výšky a 160 cm šířky a na ně jsou zavěšeni andělé o stejné šířce a 100 cm výše. Toto je kulisou dřevěných desek. Stejnou metodou, jakou jsou tito andělé, jsou namalováni na deskách Tři králové - každý zvlášť a město. Jedná se pravděpodobně o největší deskový betlém u nás. K nálezu se vyjádřil PhDr. Vaclík takto: Můj první odhad doby vzniku tohoto objeveného betlému je polovina 18. století (s tolerancí roků plus nebo minus). Tomuto datování odpovídá malba s rustikálními prvky, podání barokně vztažených rukou, očí obrácených k nebesům s typickým výrazem barokní tváře. ale i dalších detailů (prstů, vousů atd.) Energický a jistý rukopis olejomalby, schopnosti portrétní a kompoziční, pozoruhodné využití souzvuku barev a dokonalé podání draperií to vše ukazuje na barokního mistra, jehož malba vysoce přesahuje jakoukoliv regionální úroveň. Ústřední motiv deskového betlému (foto K. Richtera). 159

6 Malba na plátně, které je jen na několika málo místech mechanicky poškozeno, je neobyčejně svěží až svádí k domněnce, zda nebyla obnovována. To potvrdí nebo vyvrátí odborná analýza. Také bude potřeba podrobit zkoumání typ písma (Gloria in excelsis...) v nápisu. Zatím co zevrubným zkoumáním je možné dojít k poměrně přesnému datování objeveného díla, asi nikdy se už nedozvíme tvůrcovo jméno. Pokud se zvídavý čtenář dožaduje právě této informace, mohu nabídnout několik domněnek. Např. je známo, že v kraji pod Krkonošemi postavili právě deskové betlémy františkáni (viz Hostinné nebo Trutnov). Zadavateli díla mohli být v tomto případě i řádoví Milosrdví bratři, kteří do Kuksu přišli v polovině 18. století. Autorem mohl býti i někdo z umělecké rodiny Balzerů (Balcarů) rodem z Kuksu. Zdánlivě neskutečná je i možnost, že jde o malbu neznámého epigona slavného Brandla, o kterémžto mistrovi víme, že pískovcové skulptury Braunovy polychromoval. (Nápadná je podoba malované ovečky s ovečkou vytesanou v pískovci v Braunově betlému...). To jsou ovšem jen dohady, a pokud je mi známo, že jezuitské Annuae literae z této oblasti ve vídeňských archivech nic nenapovídají jako u mnoha podobných nálezů nic nenapovídají zůstane i tentokrát jako u mnoha podobných nálezů jen u dohadů. Tento betlém instalovali královédvorští betlémáři Miroslava Richterová, Karel a syn Kristián Richterovi, spolu s kastelánem Liborem Švecem do kaple hospitalu. Projekty kanalizace pro Lipnici a Žireč Radní města schválili veřejnou zakázku na zhotovení kanalizace a vodovodu do Lipnice. Osadní výbor v Žirči má prověřit zájem občanů o připojení na kanalizaci a také se zasadit o souhlas vlastníků nemovitostí s napojením na odvod znečistěné vody. Vše bude tedy záležet na občanech a obecní pokladně. Čtvrtá změna územního plánu Občané se s ní mohou seznámit na úřední desce, včetně mapy se záznamem všech změn. Projednávání návrhu změny bylo na základě rozhodnutí zastupitelů spojeno se zpracováním a projednáním konceptu řešení. To zrychlí schválení navrhovaných úprav, informoval vedoucí odboru výstavby Ing. Martin Rudolf. Změny navrhuje také město a patří sem rozšíření sportovního areálu pod Hankovým domem o plochu označenou jako rezerva kuželník. Občané se také mohou seznámit s pozemky, které jsou určeny do budoucna jako lokality bytové výstavby. Každé vyjádření k navrhovaným změnám je možno také předložit na odboru výstavby a územního plánování. Neúcta ke stromům a městu V našem městě se již po řadu měsíců a let objevují tyto poutače na kulturní akce a možné nákupy. Vypadá to, jako kdyby to radnici nezajímalo, k žádné nápravě nedochází. Léta se tak objevují žluté letáky propagující totální výprodej koberců, které nectí nic. Jsou lepeny, přibíjeny na co se dá, stromy nevyjímaje. Tento totální výprodej zřejmě nikdy neskončí, čas od času se nevhodné umístění opakuje. Také Barakuda se snaží zviditelnit podobně, a navíc ještě svá vystoupení oznámí tím, že plakát či jinou upoutávku nalepí na použitou lepenku a tu potom uváží kde se dá. Dalším hříšníkem je hostinec kotelna, kde se tímto způsobem zveřejňují vepřové hody a také účinkování hudební skupiny Phobos. Déšť a vítr vykonají mnohdy své a tento druh nesejmuté upoutávky hyzdí město. Toto počínání je zřejmě vedeno záměrem, že se toto plakátování nic neplatí, je tedy tou nejlacinější reklamou, a vše ostatní je pomíjeno. Kolik si na sebe vydělá ZOO Dalo by se říci, že to jsou zhruba dvě třetiny, přesněji 64 procent. To je nejvíce mezi všemi zoologickými zahradami naší republiky. Nejvíce peněz tvoří především vstupné. K tomuto se vyjádřila ekonomka ZOO paní Hana Dvořáková takto: 160

7 Návštěvníky se snažíme přilákat různými akcemi, například programy pro děti, křtěním mláďat a dalšími akcemi mimo hlavní sezónu. Zahrada zavedla velmi úspěšné noční projížďky po safari, autobusy byly nahrazeny patrovými. Návštěvnost se pohybuje přibližně kolem 520 tisíc, vstupné se proti loňsku nezvýšilo a zůstalo na 100 Kč pro dospělého a o nějakém zvýšení se neuvažuje. Celkem bylo tedy od návštěvníků vybráno 35 milionů korun, které tvořily 30% všech výnosů v objemu 119 milionů korun. Asi tři miliony získala ZOO z parkovného a stejnou sumu za prodej zvířat. ZOO také vydělává na prodeji suvenýrů, hraček a jiného zboží asi 11 milionů korun a od sponzorů Začíná ta pravá sezóna, vláčky se plní, aby dovezly návštěvníky k safaribusu. získala 1,2 milionu korun. Vyrovnaného hospodaření by se však nedosáhlo bez dotace Královéhradeckého kraje jako zřizovatele a příspěvku od Ministerstva životního prostředí. Od kraje to bylo 33,5 milionu korun a od ministerstva, zejména na chov ohrožených druhů zvířat téměř 10 milionů korun. Na stránce výdajů se největší částkou 35 milionů podílí osobní náklady. Přitom jsou platy v ZOO o více jak korun pod republikovým průměrem. V loňském roce pobíralo asi 140 zaměstnanců ZOO v průměru korun měsíčně. Odpisy se pohybují kolem dvaceti milionů korun a zahrada z nich platí investice. Z materiálových nákladů stojí nejvíce krmení pro zvířata asi 11 milionů korun. Hodnota celého majetku ZOO činí asi 550 milionů korun. Řád sv. FLORIÁNA Tento nejvyšší řád uděluje Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska jako ocenění za mnoholetou obětavou práci pro naplnění hasičského poslání a za zásluhy o rozvoj hasičských služeb. V letošním roce se stal držitelem pan: Jaroslav Kadavý, Alešova 785, Dvůr Králové n. L. Tento řád obdržel u příležitosti osmdesátých narozenin, spolu s blahopřáním od Rady zasloužilých hasičů Královéhradeckého kraje. Od roku 1954 byl členem požárního sboru na závodě Zálabí, kde po základním výcviku přijal funkci velitele po onemocnělém bratru Zuzánkovi. Po sedmi letech přechází na funkci strojníka. Sbor měl tehdy na závodě Zálabí dvě motorové stříkačky, třetí přibyla později ze závodu Josefův Důl u Mladé Boleslavi a dostává se mu podpory tehdejšího ředi- Vyznamenání Řád svatého Floriana, udělený panu Kadavému. 161

8 tele Jana Nykla. V té době byl bratr Jaroslav Kadavý kooptován do okresního výboru požárníků v Trutnově, absolvoval čtrnáctidenní kurz v Bílých Poličanech a stal se preventistou. Prováděl požární prohlídky nejen na vlastním závodě, ale také na ostatních závodech národního podniku TIBA. Svou funkci preventisty musel každý rok obhajovat a doplňovat. Také v současnosti, kdy dosáhl osmdesátin, je stále platným členem hasičstva a vždy ochotný pomoci svou zkušeností a radou. Lidský věk ve statistice Kvalitnější lékařská péče, částečně také změna v jídelníčku, se dle statistiků podílí za posledních patnáct let na prodloužení věku. Během devadesátých let minulého století se prodloužil věk u žen ze 75 na 79 let a u mužů z 68 na 72 let. Kdybychom to srovnali s poválečným obdobím do roku 1950, potom se věk prodloužil dokonce o devatenáct let. V žebříčku naděje na dožití v EU jsme však z počtu dvaceti pěti zemí u mužů na 19 místě a u žen také. U mužů je tato hranice na 72,1 roku a u žen 78,7 roku. ZOO křtí poníka shetlandského Ve dnech pátého a šestého června uspořádala ZOO několik pěkných akcí pro děti i dospělé. Mimo to byla zahájena týdenní výstava kaktusů a sukulentů, pro děti mnoho soutěží, mohly si také prohlédnout nový časopis Bertík a zúčastnit se křtu poníka. Neděle byla ve znamení prezentace mezinárodního časopisu National Geographic, kde byla pro děti také připravena pěkná řádka her a přálo i sluníčko. Noční muzeum Byla to v historii muzea první Muzejní noc. Několik desítek lidí se přišlo podívat od 22,00 hodin do muzea, kde za doprovodu swingové hudby a průvodkyň v dobových kostýmech a za svitu svíček si bylo možno prohlédnout všechny sály trvalé expozice. Přístupné byly i sklepní prostory, kde jsou umístěny plastiky zapůjčené Národní galerií. Muzeum navštívili důchodci, mladé dvojice i děti. Canisterapie pomáhá léčit Je novým kynologickým oborem, který pomáhá léčit postižené. Jedná se o občany mentálně, fysicky, smyslově a psychicky postižené. V našem regionu působí skupina Podané ruce Psí pac. Zatím se s touto léčbou seznámili pacienti v Léčebně zrakových vad, Ústavu sociální péče v Hajnici, a několika domech pro seniory. Podmínkou pro činnost v oboru canisterapie je složení zkoušek Také každý pes není pro tuto terapii vhodný. Zlatá tužka změna vyhodnocení Výsledková listina devátého ročníku se dodatečně musela změnit. Ve veršování, kde se umístila na prvním místě Monika Chvojková, došlo k podvrhu. Jmenovaná svoje veršování opsala a na tuto okolnost upozornila škola V lánech Úpice. Proto se změnily výsledky takto: Na prvním místě se umístila Adéla Chvojková Touškov, druhá Markéta Mašková Horní Brusnice, třetí Lukáš Hubka - ZŠ Machov. V kategorii B se umístila na druhém místě žákyně gymnázia ve Dvoře Králové nad Labem Anna Hausenblasová, když první místo nebylo uděleno. Její pěkné veršování je součástí kroniky: Namalovala bych. Namalovala bych večer, večer u babičky, u řeky. Nezapomněla bych na ryby a na šneky a taky na kocoura, na jabloně, na kocoura co přede a na dědovy koně. 162

9 Potom barvou zlatou a modrou poslední zbytky nebe. A slunce, co se schová za obzorem, a ptáky, co krouží kolem. Namalovala bych pstruhy, co skáčou z vody, a od vody jak vedou schody. A kytky a déšť a mraky a babičku, tu přece taky. Kronika Aničce Hausenblasové přeje mnoho dalších úspěchů. Podharťská škola roste jako z vody KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2004 Ze základů vyrostly sloupy, které budou tvořit jakési podloubíčko před budoucím hlavním vstupem do školy. Na tomto snímku jsou vidět pilíře, které budou nést střechu tělocvičny, která dosáhne výšky školní budovy v pozadí. 163

10 Toto je poslední fotosnímek z bývalé školní zahrady, který ukazuje tři staré lípy na bývalém náměstíčku Podhartě, kde se říkalo na place, starý transformátor, kousek bývalé družiny a zcela vpravo Kovářovo zahradnictví. Takto se už za několik dní odtud na tento kousek Podhartě nepodíváme. Hroch a medvědi v ZOO jsou i nejsou dřevění medvědi jsou u Vodních světů. Na jednom z nich se nechá sedět a druhý má prázdné bříško. Oba v ZOO opravdu nejsou. Důvod je ten, že hroch byl ze zahrady přemístěn z chovných důvodů a kvůli rekonstrukci slonince, medvědi potom nejsou zvířata Afriky na které se zahrada specializuje. Ale přece jenom tu jsou, k velké radosti malých dětí. Jsou to dřevěné prolézačky, které jsou dětmi doslova obleženy. Hrochem se nechá dokonce prolézat a je umístěn u restaurace u Lemura. Dva Děti si s medvědy docela rozumí a rodiče mají co fotit. Vzadu se do hrocha vleze a rozevřenou tlamou vykoukne. 164

11 Zimní stadion trochu jinak Nejen pro sportovní klání, ale i kultuře a výstavnictví by mohl velmi dobře posloužit za předpokladu, že by došlo k odpovídajícímu ozvučení této haly. Prvním počinem v tomto směru bylo pořádání Dětského dne, kdy tu hostovala skupina se zpěvákem Pavlem Novákem. Nyní přijde druhé vystoupení, kde již bude třeba skutečně kvalitního ozvučení a vystoupí zde skupina Těžkej Pokondr a Maxim Turbulenc. K tomuto se vyjádřila ředitelka Mě-kulturního zařízení Hankův dům Zuzana Čermáková: Pokud se ukáže, že zimní stadion je možné kvalitně ozvučit, mohly by tu být koncerty rockových skupin a my o tom budeme jistě uvažovat. Hankův dům se pro vystoupení tohoto typu příliš nehodí. Výstava kaktusů v ZOO Ten, kdo se chtěl pokochat krásou kaktusů, ten mohl navštívit v pořadí již desátou výstavu uspořádanou v ZOO. Krasavci s ostny i bez nich, chlupatí, kvetoucí a rozličných tvarů dovedou vždy upoutat. V prodeji byly také pamětní medaile s vyobrazením známých botaniků, odborné publikace a také propagační materiál. Pan Zdeněk Franc k tomu sdělil: Novinkou jsou známky, které si mohou návštěvníci koupit v podobě aršíků i jednotlivě. Známky jsou s vyobrazením kaktusů a také s připomínkou existence Klubu kaktusářů. Mohou se běžně použít k poslání poštou, ale nejčastěji si je zájemci kupují jaké vhodný suvenýr volby do Evropského parlamentu Volební místnosti se otevřely v pátek ve 14,00 hodin a v sobotu byly otevřeny od 8,00 14,00 hodin. Voliči měli možnost volit z 31 politických uskupení, ale lístek s číslem 27 nebylo třeba hledat, tato koalice nebyla zaregistrována, místo ní je lístek s číslem 32. Teprve dvaatřicet hodin po sobotním uzavření volebních místností začali volební komisaři sčítat odevzdané hlasy. Sčítání začalo až v neděli ve 22,00 hodin, kdy se uzavřely volební místnosti v zemích EU. Teprve po vykonaných volbách se stane republika definitivně členem EU a 24 zástupců se zařadí mezi 732 evropských poslanců. Opět o vodě a čističce Radní našeho města pokračují ve snaze snížit vodné a to tím, že odkoupí od firmy Tiba čistírnu odpadních vod. Zatím nedošlo k dohodě tří aktérů (vlastník rozvodů kanalizace je město, provozovatel sítě je VaK a majitel čističky Tiba), proto také ještě není známa cena vodného a stočného. Na schůzce, kterou svolal hejtman královéhradeckého kraje Pavel Bradík, byly čtyři varianty řešení. Prvou je, že město postaví svoji čističku, nebo založí firmu společně s Tibou, a bude mít majoritní podíl. Další možnost je, že čističku odkoupí, nebo dojde k posuzování nájemní smlouvy s VaK. Město však dosud nezná technický stav stávající čističky a jaké náklady by bylo třeba na její modernizaci vynaložit. Od roku 2010 se zvýší nároky na vypouštěnou vodu podle přísnějších předpisů Evropské unie. RNDr. Dana Holečková a Evropský parlament Kandidátkou sdružení Nezávislých Vladimíra Železného byla také ředitelka naší ZOO RNDr. Holečková. Sama k tomu uvedla: O tom, že taková šance byla, ani nevím. Samozřejmě jsem musela uvažovat nad tím, jak bych případně tuto situaci řešila. Chtěla jsem se pokusit obě funkce skloubit dohromady. Bylo by velice zajímavé sledovat, jak taková instituce funguje a zda se její rozhodnutí dostanou k nám v původní podobě. Je těžké posoudit, jak by k sobě obě funkce šly, ale pokud by se objevil problém, dostala by přednost zoologická zahrada. 165

12 Toto sdružení však získalo jen dvě křesla a ta byla obsazena Vladimírem Železným a Janou Bobošíkovou. Domnívám se, že oba jmenovaní jsou lidmi na svých místech, kteří vědí do čeho jdou, dodala Dana Holečková. Rada města a osobnosti Již podruhé byli vybráni občané našeho města k ocenění za svoji práci a přínos ve prospěch města. Návrhy mohli zasílat všichni občané. Ocenění se může dostat občanům na úseku kultury, sportu, výchovy mládeže i podnikání a to za výrazný jednorázový úspěch i dlouhodobé zásluhy. Vybráni byli: Jiří Beneš filmová tvorba, Leoš Pryšinger řezbář, dále to jsou Rudolf Fiala, Otto Holeček, Josef Šturma, Emil Pokorný a Ladislav Hušek. Kronika toto ocenění v konšelské síni Staré radnice zaznamená. Stínem tohoto skvělého konání bylo, že se o svém vyhodnocení dozvěděli příští ocenění dříve z tisku než oficielně z místa nejpovolanějšího. Vzpomínky na Junkersku slovy pana Kadavého Nejprve bychom si měli něco povědět o té době, kdy tu byla zbrojovka zřízena: Bydlel jsem a stále ještě bydlím v Alešově ulici číslo popisné 785, tak jsem měl k Sochorovům, Junkersce i Tibě Zálabí blízko. Za války a nějakou dobu i po ní nás v tomto domě bylo šest nájemníků. Wünschovi se dvěma dětmi, rodina Jaškova, Nýdrlovi se dvěma dětmi, Červená se třemi dětmi, Pešťákovi, Urbanovi a já se dvěma dětmi. Celkem v tomto domě bydlelo dvanáct dospělých a jedenáct dětí. K domu patřila a dosud patří velká zahrada, která byla směrem do cihelny oplocena. Za války byly na západní straně vybudovány pro každou rodinu protiletecké bunkry, stavbu řídil pan Dejl. Když byl hlášen přelet letadel, museli všichni zaměstnanci junkersky, ke kterým jsem patřil také já, utíkat za zvuku sirén zadní vrátnicí kolem Daníčkových za koupaliště do Údolíčka. Tam jsme čekali někdy až tři hodiny na odhoukání sirén, potom jsme se museli vrátit na pracoviště. Závod však nebyl po celou dobu války bombardováním postižen. V cihelně, která patřila k junkersce, byl z bezpečnostních důvodů uložen v betonových skružích olej. Ten vydával pan Jaroslav Kožešník, soustružna a kalírna ho spotřebovala mnoho. Po válce se potom cihelna naplnila, a stala velikou skládkou všeho nepotřebného, co po junkersce zbylo. Část šatních skříněk zůstala ve fabrice, část se prodala a zbytek spálil. Továrna měla zřízenu jídelnu v bývalé továrně Kühnelově (v padesátých letech to byly garáže Československé automobilové dopravy ČSAD), kde se vařily obědy a večeře pro stovky junkersáků a pro noční směnu káva z melty a čaj. Vedoucím kuchyně tam byl pan Kurz. Jednou se stalo, že houkali o polednách letecký poplach a k obědu byly zrovna blbouny (knedlíky s povidly). Karel Antonínů (v pozdějších letech vedoucí závodní kuchyně na Zálabí) tu byl kuchařským učněm, mi dal pytel od cukru a já jsem do něho z talířů sebral asi třicet těch knedlíků. Navíc mě tenkrát přidal ještě kostku umělého medového másla, to byl Kunsthonig co se vyráběl v továrničce u Allanů a já s tím běžel domů. Po odhoukání poplachu jsem se s ostatními vrátil. Díky tomu, že jsem byl hubený a s pomocí doktora Suka, jsem se pro tělesnou slabost dostal do hofkolony, tedy dvorní party, určené pro všechny pomocné a potřebné práce na fabrice. Odtud jsem se za čas dostal do prýflaurungu, kde jsem se naučil pomocí brusného kotouče a barvy odletujících jisker poznávat tvrdost materiálu. Sytě fialová barva jisker byla ocel kvalitní, světlejší barva až do okru bylo měkké železo. Odtud jsem byl po získání potřebné praxe dán do Lágerotu 2, kde jsem už byl zařazen jako vedoucí. Byl to sklad nedokončených výrobků, kde tři děvčata kontrolovala jejich počet podle Leitkaret a ukládala je do bedniček. Za správnost počtů jsem zodpovídal, ale podléhal panu Vlčkovi z Bílé Třemešné. Byl to opravdu hodný vedoucí a někdy mě pustil z práce na koupaliště. Abych ho nemusel o to prosit, tak mě sehnal růžový Ausweiss a já mohl opustit závod kteroukoliv vrátnicí a nemusel veršusákovi nic říkat. Vzpomínám si, že na čtyřce, oddělení v místě dnešní tiskárny, byl mistrem němec, který si nechával vždy o desáté večerní přinést kafe. Jednou mu do něho Zdeněk Kubínů nasypal prášek na spaní. 166

13 Linka měla do rána volněji a mohla se trochu prospat. Ráno pak ospalý mistr nahlásil poruchu a bylo vyděláno. Musím se také zmínit o esesmanovi Rumfovi, který bydlel za války spolu s manželkou a se psem v budově, kde po válce dlouhé roky bydleli Maternovi. Tato stavba vedle Penny marketu nyní pustne. Rumf byl pověřen dozorem, protože bylo dost případů, kdy byly stroje junkersky úmyslně poškozeny. Tyto případy měl jmenovaný esesman Rumf vyšetřit a podat hlášení řediteli Brchlingovi. Nikoho však tehdy neobvinil a do koncentračního tábora neposlal. Po ukončení války mu byl nabídnut trvalý pobyt v našem městě, ale on to odmítnul, vrátil se do západního Německa. Pamatuji se, že jsem jednou v neděli nešel vykládat na nádraží uhlí. To proto, že nešel ani můj spolupracovník, který za onemocnělého otce kostelničil v Jaroměři. V pondělí ráno mě pan Adolf Chmelík, který pracoval na vrátnici jako strážný, odvedl k eses Rumfovi. Pan Chmelík překládal moji nepřítomnost na vykládce uhlí a dopadlo to moc dobře. Rumf si navlékl černé rukavice, dostal jsem z každé strany jednu před hubu a mazal na pracoviště. Vzpomínám si také na velkou skládku uhlí za Mandlovou továrnou ( později TIBA Pod nádražím), kde jsme skládali uhelný mour. Byla neděle, nám se moc pracovat nechtělo a tak jsme za silného větru házeli lopatami to drobné uhlí tak, aby bylo větrem unášeno na sousední louku. Německý mistr nádvorní party Kleinwächter, který byl z Libotova, nám tedy musel ukázat, jak se správně lopatou uhlí vykládá, aby neprášilo, ale jen odešel, tak jsme zase házeli uhlí do větru. Tam, kde se opracovával elektron, docházelo k častým požárům. Ti, kdo se snadno vznětlivým elektronem pracovali věděli, jak opracovávaný polotovar obrábět, ale také jak ho špatnou manipulací vznítit. V té chvilce došlo k hašení a část oddělení si mohla chvíli odpočinout. Byli jsme tehdy mladí a mnohdy jsme si ani neuvědomovali, jak bylo naše jednání nebezpečné a jaké mohlo mít důsledky. Na vrátnici Junkersky bylo zaměstnáno také několik Čechů, byli to ti, kdo znali němčinu. Patřil k nim i Ladislav Mrkva, který se narodil v Rakousku. Mnohým bylo známo, že se za jeho služby nechalo odnést z fabriky, co kdo potřeboval. Materiál se sice po provoze evidoval na tak zvaných Leitkartách, ale když nedošel do konečné fáze opracování, tak se odepsal jako aušus a šel do šrotu. Začátkem roku 1944 vybralo vedení z každého oddělení jednoho až dva mladé pracovníky, kteří museli o šesté hodině odpolední, po skončení tovární pracovní doby na večeři a potom nás vekšusáci odvedli do cihelny kopat protiletecké dekunky Byl jsem taky vybrán do té třicítky a o desáté večerní jsme šli do Podharťské - Hellmanovy továrny kde jsme měli nocleh. Ten byl v budově vedle silnice, dnes je tam Stanice technické kontroly. Ráno v pět byl budíček a dva verkšusáci nás odvedli za zpěvu do továrny. Jeden z nich, kterému jsme říkali Mandarinek a mluvil trochu lámaně česky, nás nutil zpívat přes celé město. On z toho měl velikou radost, ale spícím lidem se to moc nelíbilo. Museli jsme to vydržet a tři měsíce přežít. Sklady měla junkerska v Žirči, také ve dřívější Hellmanově a Neumannově továrně. V Löwenbachově továrně, která byla hlídána esesmany a kam nikdo z Čechů nesměl, byla radiotechnika, co přesně to nevím, ale byly tam i antény, zřejmě na odposlech. Z napsaných pamětí by se nechalo usuzovat, jak se nechalo chytračit a dokonce škodit. Tak tomu ale bylo ojediněle. Práce v junkersce byla především dřina v nekonečných dvanáctihodinových směnách, kde jsme jako mladí lidé robotovali pro Velkoněmeckou Říši. Při hubeném jídelníčku a nedostatku spánku jsme zde utráceli svoje mladá léta. Proto jsme všichni uvítali konec války s úlevou zůstaly vzpomínky. Je také pravda, že ty horší se nám s léty postupně vytratily. Je již velmi málo pamětníků na dobu, která se odvíjela po skončení druhé světové války a souvisela s německou firmou Junkers Werke, dřívějším závodě Josefa Sochora. Nabízí se otázka, jak bylo s touto zbrojovkou naloženo. Traduje se, že to byla válečná kořist sovětské Rudé armády a vše bylo rychle a nekompromisně odvezeno. Nebo tu byla i jiná možnost. Počátkem června 1945 přijel z Anglie pan Zdeněk Sochor, syn továrníka Josefa Sochora. Došlo k velmi rušné debatě před vrátnicí závodu, kde bylo přítomno asi patnáct lidí, převážně bývalých vedoucích závodu Sochor, dále členů nově ustavených odborů a několika dělníků, kteří již byli určeni 167

14 k likvidaci Junkersky. Já si již mnoho jmen nepamatuji, jen některá. Byl to pan Jogl, dřívější ředitel závodu, pan Lehraus, který dělal hlavního účetního, ing. Šroll, František Ditrich který byl v nově ustaveném závodním výboru, dále Jožka Hodic, pan Čeřovský, Ota Štěch, já a další. K této debatě přijel na rozpáleném motocyklu, s výfuky do běla, major sovětské armády, pověřený likvidací Junkersky. Jožka Hodic, který hovořil rusky a pracoval za války v junkersce, byl pověřen, aby majorovi řekl, že si ty stroje jako válečnou kořist může odvézt, že město bylo textilní a zase textilní bude. Major všem řekl, že má plnou pravomoc rozhodnout. Mohli jsme si to dle něho ale také ponechat a zavést tady strojírenskou výrobu. Byly to nádherné stroje, soustruhy, frézy, kalící pece a další zařízení. Pamatuji se, že tam byl jeden soustruh, který stál v budově pozdější rytebny, postavený na tři metry hluboké jámě naplněné pěchovanou rašelinou, přikryté betonovou deskou. Ten pracoval s mimořádnou přesností, a byl také odvezen do Sovětského svazu. Když jsme se později ptali přítomného majora co s těmi stroji budou dělat, tak nám řekl, že hodinky. Došlo tedy, na základě rozhodnutí této skupiny bývalých, převážně vedoucích pracovníků firmy Sochor k tomu, že byl dán majorem příkaz k následnému vyklizení strojového vybavení. Stroje se usazovaly na trámy a po nich tahaly na nádraží traktorem. Textil zvítězil, ale teprve po půlstoletí se ukázalo, zda bylo toto rozhodnutí pro město přínosem či ne. Nejprve se vyklízela tkalcovna a od Schleinů se na předem opravené betonové podlahy, (byly narušeny od oleje) navážely stavy. Ty se vozily na štráfce- rampičce, kterou táhli dva koně a kočíroval pan Pecháček. Práce se stěhováním řídil pan Vinca Urbánek. Když se stroje odvážely do Ruska, tak jsme se ptali, jestli si můžeme ponechat ty soustruhy, které patřily firmě Sochor. Major souhlasil. My jsme však k těmto původním strojům přidali ještě další přístroje a stroje a ukryli je do budoucí navádírny. O tom však major nevěděl. Byla tam i vrtačka, která dodnes v Tibě Zálabí slouží a některé další věci, které se hodily k zahájení textilní výroby. Nikdo tehdy při odvážení strojů na nádraží nic neevidoval, stroje vyváželi naši lidé a major se tehdy spokojil s tím, že viděl prázdný sál. Pokud se pamatuji, tak to byly asi tři vlaky, které stroje z junkersky odvezly, a celá likvidace trvala asi tři čtvrtě roku. Nejdéle trvala v pozdějším oddělení strojní tiskárny. Zároveň se přivezly z bývalé židovské synagogy tiskařské stoly, které byly uloženy až do výšky kopule. Ty se vozily na původní místo, kde za junkersů bylo G. L. To bylo oddělení, kde pracovalo mnoho mladých lidí, hlavně děvčat na výplatách. Byly to češky a bylo jim jedno, jestli vyplatily za den třeba dvacet šest hodin. Kdo si co napsal, to mu vyplatily. Nikdo to nekontroloval. Vždyť zde bylo umístěno po lágrech asi tři a půl tisíce mladých lidí. Ti byli v našem městě jaksi navíc a to z celých Čech, tehdy Protektorátu Böhmen und Mähren. Byli to ti mladí lidé, kteří nešli pracovat do Německa, jak se říkalo do Totalajsatzu. Jejich ubytovny byly v bývalé obchodní škole i některých jiných školách, v bývalých továrnách Neumannově (Slovany) a Hellmanově v České Podharti, (nyní Satos). Připomenu, že když jsme v roce 1942 vyklízeli synagogu, tak ty krásné lavice dostal truhlář od Schleinů, který tam měl dílnu. Tkalcovna bývalé firmy Sochor začala pracovat asi v srpnu 1945, v září jsem nastoupil jako tkadlec. Pamětník pan Jaroslav Kadavý 168

15 Každý ze zaměstnanců tkalcovny tehdy dostal z prvního kusu Lavandy, což bylo krásné hedvábí, pěkný šátek. Tkalcovské stavy automaty Roscher se už všechny nestavěly. Na jejich místa se postavily dva šlichtovací stroje, sukárna a kanetárna. Tyto staré anglické stavy Roscherky jsme po vyřazení vozili do Kocbeře, tam se vylouhovaly, nastříkaly na zeleno a údajně poslaly do Číny. Co tam s těmito dosloužilci dělali, to nevím. Přípravnu tkalcovny tehdy řídil pan Stanislav Ponikelský a tkalcovnu Josef Fejk, vedoucím byl pan Kolář a vrchního mistra dělal pan Heřmánek. Tolik z pamětí pana Jaroslava Kadavého. Pohled z kostelní věže je opravdu pěkný Kostel sv. Jana Křtitele tuto podívanou nabízí v měsíci červnu jen o víkendech. Kdo ještě neměl možnost se podívat po našem městě a okolí z výšky kostela, ten přišel o pěkný zážitek. Je dobře, že tato možnost tady je a nabízí se místním i návštěvníkům města. Navíc je možné shlédnout místnost, kde dříve bydlil pověžný a nyní jsou zde církevní pamětihodnosti, v mezipatrech jsou také vystaveny historické dokumenty a dokonce části starých zvonů. Kvalifikovaní průvodci jsou v případě zájmu ochotni uskutečnit přednášku o místních zvonech. Po dobu prázdnin bude věž otevřena i o všedních dnech. 525 milionů korun nás stály volby do Evropského parlamentu Byly to v naší zemi historicky první volby do Evropského parlamentu. V rámci republiky bylo volebních místností, o hlasy se ucházelo 31 politických stran a seskupení, a o přízeň voličů se ucházelo 808 kandidátů. V našem městě odvolilo ve dnech 11. a 12. června občanů z celkového počtu voličů., tedy 26,15%. To svědčí o tom, že o volby nebyl zájem a neklamně to je také vyslovena nedůvěra současné vládě, což je tiskem nazváno debaklem. Z okolních obcí byla nejvyšší účast na Trotině 59,18%, Zábřezí Řečice - 48,70% a naproti tomu v obci Vítězná 18,21% a Horní Brusnici - 19,71%. Jednotlivé strany a uskupení získaly v našem městě tento počet hlasů: Občanská demokratická strana 35,3% KSČM 15,8% SNK-ED (Evropští demokraté) 11,8% Nezávislí 9,6% ČSSD 8,4% KDU ČSL 6,2% SZ (Strana zelených) 3,7% Unie liberálních demokratů 1,7% Pravý blok 1,3% Zvolení Europoslanci za jednotlivé strany ODS: Jan Zahradil, Petr Duchoň, Miroslav Ouzký, Hynek Fajmon, Nina Škottová, Ivo Strejček, Oldřich Vlasák, Milan Cabrnoch a Jaroslav Zvěřina. KSČM: Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Jaromír Kohlíček, Jiří Maštálka, Věra Flasarová a Daniel Strož. SNK ED: Josef Zieleniec, Jana Hybášková a Tomáš Zatloukal. ČSSD: Libor Rouček, Richard Falbr. KDU ČSL: Zuzana Roithová a Jan Březina Nezávislí: Vladimír Železný a Jana Bobošíková Kolik korunek dostanou strany za hlasy a kolik vložily do volební kampaně Strana: počet hlasů: získaná částka: náklady na kampaň: ODS asi třicet milionů KSČM asi 4,5 milionů 169

16 SNK ED asi 8 milionů (Sdružení nezávislých) KDU ČSL asi 10 milionů ČSSD asi 30 milionů NEZ asi l milion (Nezávislí) SZ asi 1,5 milionů ( Strana zelených) ULD asi l0 milionů (Unie lib. demokratů) PB desítky tisíc Kč. (Pravý blok) Politické subjekty, které získaly hlasy alespoň jednoho procenta voličů, dostanou od státu na úhradu volebních nákladů 30 Kč za každý hlas. ZUŠ a výstava Stroje a strojky Tato výstava Základní umělecké školy výtvarného oboru byla zahájena vernisáží ve Staré radnici. Úvodem bylo vystoupení taneční skupiny ve stylu pohyb robotů. Práce, jak vysvětlil ředitel lidušky (jak se říkalo Lidové škole umění) Ivan Moravec: se dostanou na celorepublikovou soutěž. Nebudou to tedy témata lyrická, ale vysloveně technická. Návštěvníci zde vidí modely fotoaparátů, také keramické modely hodinových strojků, kybernetickou myš i detaily některých přístrojů. Zájem o technické modely byl opravdu velký. Na výstavě se podílí také vystavené kresby, koláže, keramika a další prostorová tělesa. Podíl na výstavě měli také Blanka a Ivan Moravcovi a Josef Holan. Model hodin? Ano, ale vše ze dřeva a vytvořeno rukama dětí. Svatojánská pouť Římskokatolická farnost uspořádala ve dnech 19. a 20. června Familitaris pod heslem: Naše radost vaší radostí. Konala se na náměstí TGM k výročí 250 let ustavení Mariánského sloupu. Náročný program začal v sobotu: 170

17 16,00 hod. Rodinné zpívání vystoupení zpěváků a hudebníků z farností ve Dvoře Králové a okolí se sólovým programem Marie Dittrichové z Choustníkova Hradiště a skupiny TENSING z Vrchlabí. 17,30 hod. Věra Klásková Pourová, skladatelka, klavíristka a kytaristka z České Lípy koncert. 18,30 hod. - KOTY z Legnice u Krakova (Polsko), koncert rodinné skupiny zpěváků a hudebníků. 19,30 hod. Spititual Gospel Singers - koncert pěveckého sboru z Drážďan. Skvělá zpěvačka Marie Ditrichová si získala návštěvníky. 20,30 hod - Kde jsme - Slavnostní koncert u příležitosti výročí postavení Mariánského sloupu na náměstí za účasti všech pozvaných zpěváků a hudebníků. V této části programu vystoupila skupina z polské farnosti SZCZYTNA, s níž bude v tento den uzavřeno přátelství Familitaris. V neděli v 10,00 hod. se konala slavnostní poutní mše svatá, sloužená otcem biskupem Josefem Kajnekem. Nejsou tito zpěváčci kouzelní? Právem se jim dostalo potlesku. Co je ekonomická svoboda Podle indexu ekonomické svobody si Česká republika značně pohoršila. Podle posledních údajů z roku 2001 se propadla až na šedesáté místo. Přitom ještě v roce 1995 byla na padesátém. Tento index publikuje kanadský Fraser Institute a měří se ve 123 zemích světa. Páteří indexu je: velikost vládního sektoru, struktura ekonomiky a zastoupení trhů, finanční politika a celková stabilita, volnost a disponování s cizí měnou, vláda zákona a ochrana vlastnických práv, zahraniční obchod a kapitálové a finanční dluhy. Nejsvobodnějšími zeměmi jsou Hong-kong, Singapur, Nový Zéland, Velká Britanie a Spojené státy. Nejméně svobodné jsou ekonomiky v Barmě, Alžírsku, Demokratické Republice Kongo, Guinea-Bissau a Sierra Leone. Svobodnější země pochopitelně rostou rychleji a a jsou hospodářsky vyspělejší. V těchto zemích je menší korupce a bída. Také délka života v nejsvobodnějších zemích je o 21 let vyšší než v zemích ekonomické nesvobody. Co k tomu ještě dodat? Pro miliony lidí na této planetě je pořád ještě nejvyšší motivací dostat se k misce rýže. Oni musí a dokáží přežít téměř nemožné a přesto si života váží stokrát víc než my. My máme problémy a jsme schopní je řešit oni je mají také, ale řešit se zatím nedají. 171

18 Jedna část světa se topí v blahobytu, druhá část se šedesáti korunami na měsíc. A nikdo s tímto třetím světem nic nedělá. Také z toho plyne terorismus, který je všemi odsouzený. K tomuto ještě data z naší republiky: 45,48% dnů v roce věnuje zaměstnaný člověk do státní pokladny, z osmi a půlhodinové pracovní doby to činí 3,52 hodiny a tento čas a peníze jdou do rukou politiků a státních úředníků. Neobvyklé počasí června Lidé se ptají, jestli letos bude nějaké léto. Po loňském slunném a horkém létě je to něco úplně jiného. Červnové rozmary počasí, nízká teplota s mnoha průtržemi mračen i kroupami, se podobá spíše aprílu. Zrání mnoha plodin se citelně zpožďuje, zahrádkáři poukazují na výskyt mšic a rozmary neutuchají. Již mnohokrát došlo k tomu, že o pracovních dnech týdne je celkem slušné počasí a o víkendech prší. Lidé se nestačí převlékat, ráno je zima, odpoledne se teplota vyšplhá k dvacítce. Je také neobvyklé, aby v červnu na některých místech dokonce poklesla teplota pod bod mrazu. Vlastivědné čtení číslo 4, řada III. Redaktor Jan Schwarz nám předložil další číslo, které má ve svém obsahu tyto články: - Královédvorská spořitelna jubilantem roku Jan Schwarz - 80 let Klubu českých filatelistů - Vladislav Trohoř - Velký rozvoj města začal před 85 lety - Jan Schwarz ročník Dnů R. A. Dvorského - Jan Schwarz, Pavel Janoušek - Rozhovor na téma Hledání ztraceného času - Jan Schwarz - Ochotnické divadlo na Lanžovsku - Dr. Karel Martinek - I tak lze zapomenout na starosti běžného života - Jan Schwarz - Sto let školy v Českém Podhradí - Pavel Janoušek let od narození skladatele a dirigenta Oldřicha Říhy - Jan Schwarz - Čím žil Dvůr Králové před 75. lety - z Královédvorských listů roku Lékárna U černého orla - z městské kroniky Jaroslava Jakoubka Občan a názor na Evropskou unii po volbách - soukromý obchodník: Přál bych si, aby se konečně zjednodušila řada předpisů a nařízení a také tomu věřím. Jinak bych se nevyslovil pro EU a také v těchto volbách k Europoslancům. - důchodkyně: Podivila jsem se, že jsme volili hlavně my staří. Mladých jako by se to netýkalo. A má to být přece pro ně, vždyť to byli mladí, kteří se zasadili o změnu v naší republice a teď ten nezájem. Překvapilo mě to. - střední věk, nezaměstnaný: Volil jsem a čekám, že se někde chytím a nebudu muset žít na podporu. Mě podpora zahanbuje, ale jsou takoví, kterým se to flákání líbí. - pracovnice na úřadě: Moc se nám toho naslibovalo, ale zatím kde nic, tu nic. Nezlobte se, ale nerada zrovna mluvím tady. - romská žena: Já mluvit nebudem. Mě je třeba peněz a těch nemám. S Bohom pane. - důchodce, asi po sedmdesátce: Ano volil jsem. Snad ta unie už konečně udělá pořádek, když to sami neumíme a nebo nechceme. Ty zlodějiny je kolem tolik, že je hanba otevřít rádio a nebo noviny. - podnikatel: Malá účast? Nevadí. Jen ti komouši mi tam vadí. Na můj vkus jich je tam moc. Sázím, sázíš, sázíme Je přímo zarážející, kolik lidí dnes tomuto fandí. Sází se na všechno možné. V televizi jsou hry, které to ještě rozdmychávají. Uvádí se, že v loňském roce naši občané prosázeli víc jak jedenáct miliard korun. I když měla klesnout obliba staré loterie, jiné sázkové společnosti (Fortuna, Tipsport) prosperují a jsou tu ještě další (Sazka, Chance), které nejsou o moc pozadu. 172

19 Pobočky sázkových kanceláří jsou i v hernách, barech a lokálech. Loterie zase ohromuje výší výher a nebo lépe řečeno výhry. V loňském roce bylo v jackpotu rekordní částka 113 milionů korun a to přivedlo k dalším sázkám dvojnásobek běžného počtu občanů. Pokud by se mělo sledovat to, kdo nejvíc sází, tak to jsou bezpochyby občané nemajetní chudší. Zřejmě se utápí myšlenkou, že rychle, bezpracně a hodně zbohatnou. Sprejeři nebo spíše vandalové? Ani našemu městu se tento způsob realizace některých jedinců nevyhnul. Vhodné je všechno, zvláště dobře viditelné plochy se nabízejí tomuto výrazu realizace. Je však pravdou, že mnohdy je výtvor hodný pozornosti, ale v naprosté většině to jsou jen klikyháky, symboly, podpisy, vzkazy a něco co má občanům znepříjemnit pohled a nebo je dokonce poškodit. Občan může posoudit zda je to výtvor nebo vandalství. Nový záhonek v Rooseweltově ulici Po předběžné úpravě vozovky se dostalo na květinovou výstavbu, která zkrášlí tento kousek před novou poliklinikou. Přibližně v těchto místech kdysi stávalo odpustkové oratorium, které je nyní na náměstí Republiky. Necelý týden po osázení však tento pěkný záhon přejelo nákladní auto. Pracovníci technických služeb pracují na květinové výzdobě. Odborníci v ZOO Aby bylo možno udělit zoologickým zahradám licenci v rámci Evropské unie, musí dojít k předávání vzájemných zkušeností o chovu zvířat. K tomu došlo ve dnech jedenáctého až třináctého června v naší ZOO, kde se sešlo 115 ošetřovatelů kopytníků. Reprezentovali více než čtyřicet zoologických zahrad ze Slovenska, Švýcarska, Německa, Lucemburska, Čech a Kataru. 173

20 Na programu byly nejen přednášky, ale také exkurse do zákulisí zahrady. Jednání bylo poprvé vedeno dvoujazyčně a hlavním pořadatelem byl německý Svaz ošetřovatelů kopytníků. Zástupci naší ZOO RnDr. Kristina Tomášová a Luděk Čulík prezentovali přednášky o chovu žiraf a nosorožců, dalšími tématy byla výživa pralesních žiraf okapi. Nový kabát domu v Přemyslově ulici Už v pořadí třetí dům v této ulici, vedoucí z náměstí ke Šmídově roubence, bude renovován. Kdysi se zde říkalo Na Broumově. Opravovaný dům byl na samém začátku nacistické okupace po krátkou dobu sídlem Gestapa, když předtím tento nástroj nacistické zvůle sídlil v Deutschově vile na ulici Spojených národů a na Okresním hejtmanství na Legionářské (dnes škola R. A. Dvorského). Kdyby tak někdo opravil i domy na náměstí! Ulici 17. listopadu se dostává podkladu Stroj zarovnává vrstvu kamenného podkladu, která vystřídala nevyhovující původní základ. Jsou pořád dobrými přáteli Tak jako každý rok se sešli bývalí členové pěveckého sboru Bojomír. Kronikou byla jejich činnost minulých let již zaznamenána. Dnes již starší dámy a pánové vzpomínají na svá mladá léta, na to, co dokázali a také na ty, kteří již mezi nimi nejsou. 174