Znění tohoto textu vychází z děl Pochodové písně československého vojáka, sešit 2 a sešit 3:

Transkript

1

2

3 Znění tohoto textu vychází z děl Pochodové písně československého vojáka, sešit 2 a sešit 3: (Pochodové písně československého vojáka: sešit 2. Rusko: Informačněosvětový odbor min. vojenství, s. Pochodové písně československého vojáka: sešit 3. Rusko: Informačněosvětový odbor československého vojska, s.). Text díla (Pochodové písně československého vojáka), publikovaného Městskou knihovnou v Praze, není vázán autorskými právy. Citační záznam této e-knihy: Pochodové písně československého vojáka [online]. V MKP 1. vyd. Praha: Městská knihovna v Praze, 2014 [aktuální datum citace e-knihy př. cit. rrrr-mm-dd]. Dostupné z: skoslovenskeho_vojaka.pdf. Vydání (obálka, grafická úprava), jehož autorem je Městská knihovna v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-nevyužívejte dílo komerčně- Zachovejte licenci 3.0 Česko. Verze 1.0 z

4 OBSAH Píseň Slovana... 6 Hoj, vzhůru, pestrý sokole... 8 Píseň českých dobrovolníků Ku předu Srbijanci Andulko, Andulko Já už více přes hranice Husar Bezkyde, Bezkyde U Svatého Matěje Nade mlejnem Šly panenky silnicí Ide Marina Luterán Cez zelené žitéčko Pridi ty, šuhajko Tynom, tánom Marseillaise Píseň české omladiny Pryč s tyrany a zrádci všemi Na přední stráži Měla jsem milého, sokolíka Pod Triglavem Boleslav Šli vojáci od Brodu Zakukala žežulička Hanačka Tráva neroste Tancuj Treba som já rychtárova cera A já su synek z Polanky Janko, Janko

5 Pod obločkom Andulko šafářova

6 Píseň Slovana Slovan jsem a Slovan budu, černé čižmy nosit budu; černé čižmy od čižmára ostruhenky od kovára. Šablenka brušená, to je moje žena, ona mne vyseká, až bude potřeba. Hujajá, hujajá, hujajá, hujajá, ona mne vyseká, až bude potřeba. Slovan jsem atd. Šablenka brušená na obě dvě strany, ona mne vyseká z Uher do Moravy. Hujajá, hujajá, hujajá, hujajá, ona mne vyseká, z Uher do Moravy. Slovan jsem atd. Neumrem na slámě, umreme na poli, a keď s koňa spadnem, šablenka zadzvoní. 6

7 Hujajá, hujajá, hujajá, hujajá, a keď s koňa spadnem, šablenka zadzvoní. Sokol jsem a Sokol budu, šat sokolský nosit budu. Šat sokolský pěkně sluší, žádný mně ho neporuší. Červená košile sluší roztomile mladému, starému, Sokolu švarnému. Hujajá, hujajá, hujajá, hujajá, mladému, starému, Sokolu švarnému. 7

8 Hoj, vzhůru, pestrý sokole Hoj, vzhůru, pestrý sokole, hoj, vzhůru na svou stráž, na nejvyšších hor vrchole, ó leť, co síly máš! Jen dál, jen dál, jen výš a výš, až nad oblaků lem, [:až od hor k horám uvidíš tu celou českou zem.:] Máš ocelové perutě a ocelový spár, a v dol jak hledíš napnutě, máš v oku blesku žár. Jen dál, jen dál, jen výš a výš, jen lovce chraň se, chraň, [:čím v letu výš, tím bude spíš, ti k smíchu jeho zbraň.:] Aj, kdo to jásá po kraji, ty sokolíku můj? To tisícové dívají se vzhůru na let tvůj. Jen dál, jen dál, jen výš a výš tys naší síly vzor [:a ty své mety doletíš i každé bouři vzdor.:] Jen vzhůru, pestrý sokole, až v bouřných mraků lem, ať s vichrem vidí v zápole tě celá česká zem! 8

9 Jen dál, jen dál, jen výš a výš a střež nám prapor náš: [:tvá peruť mávej nahoře a dole naše páž.:] 9

10 Píseň českých dobrovolníků (Na nápěv: Hoj vzhůru, pestrý sokole!) Pochodně hněvu neseme a v srdcích střelný prach, v něj plamen rudý vrhneme a rázem zhyne strach. Jen dál, jen dál, jen výš a výš a rázem zhyne strach. Pěsť naše jako z ocele a pomstou plane zrak, jen bijme, palme vesele kde nejhustší je mrak. Tam v dáli v hanbě stopena je svatá naše zem. Krev cestu naši znamená, my bez bázně dál jdem. Jen dál, jen dál, jen výš a výš, my bez bázně dál jdem. Z těch rudých krve krůpějí svobody vzroste květ. Kdož s námi jíti nechtějí nám budou závidět. Kdo otrok je, ať hyne dál, však zticha musí být! My zašlapaný ideál na vlastní zvednem štít. Jen dál, jen dál, jen výš a výš, na vlastní zvednem štít. Nás žádná oběť neleká, 10

11 my víme, kde náš cíl. Pěst naše si jej vyseká. i kdyby v pekle byl. Nuž hlavu vzhůru, přátelé, a přímo hleď náš zrak! Blesk šlehni z naší ocele, kde nejhustší je mrak Jen dál, jen dál, jen výš a výš, kde nejhustší je mrak. A kdyby všechny na poli nás kule skosily, pak jenom odkaz sokolí jsme věrně splnili. 11

12 Ku předu Ku předu, ku předu, zpátky ni krok! Sokolí heslo je stálé. Znělo již k pochodu mnohý tak rok, znít bude na věky dále. Ku předu, ku předu, dokud je dech, pro slávu, blaho a zdar našich Čech; [:kde že tu nepřítel, kde že tu sok? pochodem přes něho dále.:] Napřed se nastaví čelo a hruď, prapor než roztrhán v kusy, kdo že tu poroučí: otrokem buď, kdo že tu poslouchat musí? Někdo-li poroučí: poslouchej mne! zazní mu v odpověď: však ještě ne! [:Vlast matku udeřit má-li kdo chuť, dřív syna zabíti musí!:] 12

13 Srbijanci Srbijanci i Bosanci potrčite žurno; glas vi teški čujte sada, kralja Petra odmek dana; Napred stupaj, mačem lupaj, urá! napred stupaj! Brat za bratem, top za topom, v ovo vreme burno. Pa i sremci kolo vede, do svoj narod oslobode; Napred stupaj, mačem lupaj, urá! napred stupaj! 13

14 Andulko, Andulko Andulko, Andulko ty jsi trucovitá, kdybys byla moje, [:byla by jsi bita.:] Byla by jsi bita tou lískovou holí, že tě tvá matička [:za rok nezahojí.:] Za rok, za dvě leta bude z tebe žena a já budu nosit [:šavli u řemena.:] Šavli u řemena boty viksovaný, vzpomeň si, má milá, [:na mé milování.:] Na mé milování, na moji dobrotu, že jsem k vám chodíval [:každičkou sobotu:] Každičkou sobotu, sedumkrát za týden, vzpomeň si má milá, [:že to byl každý den.:] 14

15 Já už více přes hranice Já už více přes hranice mašírovat nebudu, [:miloval jsem hezké děvče,:] víc milovat nebudu. Vykoukala z okénečka, toho nejhořejšího, [:spatřila na vraném koni:] svého nejmilejšího. Vykoukala z okénečka, byla jako růže květ. [:plakala a naříkala,:] proč jsem já ji zkazil svět. Tu máš holka, tu máš dukát, za ten jeden nocleh svůj, [:abys ty si nemyslela,:] že jsem já miláček tvůj. A já nechci žádný dukát ani žádné peníze, [:já jsem si tě, můj Pepíčku,:] vyvolila za muže. Kdyžs mne chtěla za muže mít, měla jsi mne milovat, [:neměla jsi do kasáren:] za vojáky chodívat. 15

16 Husar Husar má koníčka, aby ho rajtoval; [:a já mou Mařenku, abych ji miloval.:] Husar má koníčka, za tři sta dolarů; [:a já mou Mařenku, zadarmo dostanu.:] Husar má koníčka, od pana císaře; [:a já mou Mařenku, od pana faráře:] 16

17 Bezkyde, Bezkyde Bezkyde, Bezkyde, kdo po tobě ide? [:Černooký báča ovečky zatáčá.:] Aj báčo, báčo náš, černú košulka máš, [:aj kdo ťa ju vypere, keď maměnky nemáš?:] Nemám já maměnku, ale mám frajerku [:a ta mňa vypere černú košulenku.:] Všici sa starajú o moju chudobu, [:a já sa nestarám, chvála Pánu Bohu.:] 17

18 U Svatého Matěje U Svatého Matěje, když se slunko zasměje, na pouti je hezkých děvčat, jak když máku naseje. Chodila tam, chodila, jedna panna rozmilá, měla sukni květovanou, tuze se mi líbila. Koupil jsem jí z perníku srdce za čtvrt zlatníku a husara se šňůrama na cukrovém vraníku. Počal jsem s ní žertovat, že ji budu milovat, za to srdce perníkové musela mně svoje dát. Při té krásné pohodě šlo vše jako na vodě, tančili jsme rejdováka u Matěje v hospodě. Po tanci pak ve chvíli domů jsme se vrátili, slaďounkými hubičkami cesta jsme si krátili. 18

19 Od Matěje ku městu, měsíc svítil na cestu, když jsem já si Prašnou bránou, vedl svoji nevěstu. 19

20 Nade mlejnem Nade mlejnem, pode mlejnem husy se perou; vem Jeníčku, vem flintičku, zastřel některou. Já ty husy nezastřelím, já je dobře znám; to jsou husy mojí Zuzky, co k ní chodívám. Kdybych já jí jednu zabil, zlobila by se; a kdybych k ní potom přišel, hněvala by se. 20

21 Šly panenky silnicí Šly panenky silnicí, silnicí, silnicí, potkali je myslivci, myslivci dva. [:V lese, v lese, v lese zeleném:] [:tam v háji, tam v háji, v háji zeleném.:] Kam panenky, kam jdete, kam jdete, kam jdete, která moje budete, budete má. V lese atd. Ta maličká, ta je má, ta je má, ta je má, ta má očka jako já, jako já mám. V lese atd. Na krku má granáty, granáty, granáty, mezi nimi dukáty, dukáty má. V lese atd. Dukáty jí vyberem, vyberem, vyberem, v hospodě je propíjem, propíje me. V lese atd. 21

22 Ide Marina Ide Marina od Hodonína, za ňú pan farář s bečicú vína, [:Huja huja hujajá, teče voda kalná.:] Počkaj, Marina, napí sa vína, budeš červená, ako malina. [:Huja huja hujajá, teče voda kalná.:] Nechcem, pán farár, nechcem já vína, měla bych ceru alebo syna. [:Huja huja hujajá, teče voda kalná:] Spadl lísteček, spadl s javora, kdo sa nežení, ten je potvora. [:Huja huja hujajá, teče voda kalná.:] 22

23 Luterán [:Katolík, katolík sedni si za stolík!:] [:A kerý luterán nech táhne ku dverám.:] [:Luterán, luterán, preca ťa ráda mám:] [:daleko, široko, za tebú pozierám.:] [:Nepozieraj za mnú, očka ťa vypadnú;:] [:měla si sa dívať, dokud byla s pannú.:] [:Dokud byla s pannú, aj, pannú, pannenkú,:] [:dávali ťa chlapci sladkú goralenku.:] [:Sladkú goralenku, aj, červené víno,:] [:neměla s se vdávat, nebylo ti pilno.:] 23

24 Cez zelené žitéčko [:Cez zelené žitéčko voda teče:] [:aj, čo mňa má milá, holuběnka sivá, čo mňa rekne.:] [:Aj, čo by mňa reknula šohajovi??:] [:prepil som žitéčko, aj oves zelený na Kopení.:] [:A keď som to všetko prepil, nebojím sa;:] [:na vojnu verbujú, slobodu slibujú, zverbujom sa.:] [:A keď som já zverboval pro frajerku,:] [:nedala mňa pierko, juž sedmá neděla s rozmarynkú.:] [:Aj, mal som já koníčka s bílú liskú,:] [:kerý ma nosíval k mému potěšení cez vodičku.:] [:Cez vodičku studenú, cez hájíček,:] [:ne jednú, ne dvakrát pode mnú zarehtal můj koníček.:] 24

25 Pridi ty, šuhajko Pridi ty, šuhajko, ráno k nám, uvidíš, čo ja to robievám: [:já ráno vstávám, krávy napájám, ovečky na pole vyháňám.:] A keď si tu prácu vykonám, potom si veselo zaspievám, [:a pri tom speve, ako pri práci, zavše len na teba myslievám.:] 25

26 Tynom, tánom Tynom, tánom, na kopečku stála, tynom, tánom, na mňa pozerala. [:Tynom, tánom, nepozeraj na mňa, tynom, tánom, nepojdeš ty za mňa.:] Tynom, tánom, prečo by já nešla? Tynom, tánom, však som já nic pyšná. [:Tynom, tánom, královna je pyšná, tynom, tánom, predsa za muž išla.:] 26

27 Marseillaise Ve zbraň již dítky Francie, den slávy na trůn zasedá, hle proti nám tyranie krvavý prapor pozvedá. Poslyšte jak po kraji tam zástupy řádí zběsilé, přichází v loktech vraždit vám ženy i dítky rozmilé. [:Do zbraně, občané, v šik svůj se každý řaď, jen dál, jen dál, krev nečistá, ať zkropí luh i sad!:] Co chce ta rota otroků, králů i zrádců spiklených, proč pouta vlekou po boku dle choutek dávno tajených. Na vás to, Francie občané, ó, jak jen bídáctví to zvát, vás chtějí drzí katané v porobu starou ukovat! [:Do zbraně občané atd.:] 27

28 Píseň české omladiny (Nápěv podle Hej, Slované.) Kdo jsi Čech, hoj, v řady naše Božích Bojovníků! Vlast volá tys jejím synem, tož do předních šiků! Vzmuž se, vzmuž, ty lide český, v této těžké době. [:Dokaž světu, jak jsi velký i ve své porobě.:] Zrozeni jsme bez okovů, chceme volně žíti, chceme ve své rodné vlasti zase šťastni býti. Každý ten hrob bratrů padlých, každé hory témě [:volá na nás: Nepovolte! je to naše země!:] Ještě máme ty své lebky a ty nezměkčíte, ještě máme ta svá práva a ta nezničíte. Mučte si nás, trapte si nás všemi útrapami: [:Husův národ nepoddá se a nepadne s vámi.:] Tu stojíme paže k paži, slavně přísaháme, že v tom našem svatém boji věrně vytrváme! Věrně, věrně, do jednoho na obranu matky, [:za vlast drahou, za svobodu, životy a statky.:] 28

29 Pryč s tyrany a zrádci všemi Pryč s tyrany a zrádci všemi, ať zhyne starý, podlý svět, my nový život chcem na zemi, [:v němž nesmí býti žádných běd!:] Dále jen, dále jen, nesme zpěv! Náš prapor nade trůny vlaje, nese on pomsty hrom, lidu hněv, volnosti seje zjev a rudě do krvava vlaje, [:je na něm pracovníků krev.:] Krev naše prolévána katy, my oplýváme slzami, však přijde jednou den odplaty [:a potom budem soudit my!:] Dále jen, atd. Ti staří lotři, Noci děti, chtí navázat strhanou síť, vše zlé, to musí pominouti, [:co dobré, věčně musí žít!:] Dále jen, atd. Nuž, tedy, bratři, ruku v ruce v šik svorný, mocný jako proud, jak veletok, jenž proudí prudce [:musíme cíle dosáhnout!:] Dále jen, atd. 29

30 Na přední stráži Na přední stráži společně vždy, věrný Čechu, stůj, neúnavně a statečně chraň každý domov svůj! Řev nepřátel nás neleká, byť zuřil sebe víc, [:a byť i cesta daleká, my svorně jdeme vstříc.:] Náš tatík Žižka častokrát udatně bojoval a pánům Němcům jejich frak tak často prášíval. Nuž tedy, bratři, statečně ku předu kráčejme, [:na přední stráži společně se nikdy nedejme.:] Na Staroměstském náměstí tam k nebi pne se Týn, tam ten svůj život dokonal tak mnohý vlasti syn. Tam padl starý Budovec, Kaplíř ze Sulevic, [:tam padl české šlechty květ, nemáme žádné víc.:] A dokud v Čechách bude žít jen jeden věrný Čech, za matku Prahu každý z nás dá poslední svůj dech. 30

31 I když nás kolem zaplaví ta horda germánská, [:ta Praha naše zůstane, jak byla: slovanská.:] 31

32 Měla jsem milého, sokolíka Měla jsem milého sokolíka, on jest mi uletěl do lesíka, [:do lesíka jedlového, snad ho tam najdete střeleného.:] On jest mi uletěl tam na skálu, a tam se vysmíval mému žalu; [:já plakala on se mi smál a když jsem blíž přišla, uletěl dál.:] Lehce je Sokolu žerty tropit, když může po straně peří nosit, [:peří v levo děvče v pravo nedá si upříti svoje právo.:] Veselým pochodem přes dědinu, bystře si prohlíží každou děvu, [:je-li mladá, je-li vábná, zda-li by Sokola měla ráda.:] Radostí děvčátka zaplesala, jakmile Sokoly uhlídala, [:hle, již jsou tam snad přijdou k nám, kterému já asi hubinku dám?:] Dám já ji švarnému náčelníku a ten ji rozdělí v celém šiku, [:v celém šiku Sokolíků: To máte junáci v upomínku.:] 32

33 Nechceme děvčátko tvou hubinku, nechceme od tebe upomínku; [:klameš jiné chceš klamat nás, ne, milé děvčátko, ty nás neznáš.:] My jsme hoši z kraje Podbrského, nedáme se klamat od žádného; [:od žádného, od děvčete, nesmíme milovat, jak vy chcete.:] 33

34 Pod Triglavem Pod Triglavem na jezeru loďka pluje tam a sem, a na lodi písně pějí, že zní hory ohlasem. Malí ptáci po dolinách a na stráních budí se, [:jak tu píseň uslyšeli zpěvem k ní hned druží se.:] Rybky hravé blýskají se nad hladinou jezera, tiché vlnky šepotají mezi sebou za šera. Sláva, kde své věnce vije, pro níž srdce bije nám, [:že jsme syni matky Slávy, zvučte hory dolinám.:] 34

35 Boleslav Boleslav, Boleslav to krásné město: neplač, děvče, nenaříkej, moje nevěsto. Jak pak nemám, smutná, plakat, naříkat, když tě vidím do vojenských šatů oblíkat. Ty vojenské šaty trápí srdce mé. Neplač pro mne, nenaříkej, zas se sejdeme. Jak pak se sejdeme, když teprva jdeš? Co pak ty mně, můj holečku, co pak mně pošleš? Pošlu ti psaníčko nejedno v roce, abys ty vždy uvěřila mé věrné lásce. 35

36 Šli vojáci od Brodu Šli vojáci od Brodu, měli velkou nehodu, hlad a žízeň všichni měli, brom a peklo při tom kleli, [:na tom velkém pochodu:] [:Ráz dva tři čtyři.:] Markytánka jede tu, pentličky má na šatu, do koníčka bičem bije, jeď koníčku vyjé vyje [:musíme k svému pluku:] [:Ráz dva tři čtyři:] Vojáci co měli hlad, vykřikli,hej! holá! stát! vyjedli jí, kde co bylo, ze džbánu se pivo pilo [:nemohli na nohou stát:] [:Ráz dva tři čtyři:] Jen jeden vojáček stál, na markytánku se smál a co jiní pili z džbánku, on miloval markytánku, ten si šelma, ten si dal, ten si šelma pochutnal. [:Ráz dva tři čtyři:] 36

37 Zakukala žežulička Zakukala žežulička v lese v oboře, [:zaplakala má panenka:] doma v komoře. Proč pak pláčeš a naříkáš, vždyť ty budeš má, [:až kukačka o Vánocích:] třikrát zakuká. Jak pak budu, můj Jeníčku, jak pak budu tvá, [:když kukačka o Vánocích:] nikdy nekuká. Pán Bůh mocný, pán Bůh dobrý, on to může dát, [:že kukačka o Vánocích:] může zakukat. Když nekuká o Vánocích kuká na jaře, [:pan farář nám ruce sváže:] na naší faře. 37

38 Hanačka Hanačka je hezký děvče, hoja sa hoj, jenom že ji žádný nechce, hoja sa hoj, [:má krátké sukničky a na zadu vyšlapaný kramflíčky.:] Třikrát jsem panáčka prosil, hoja sa hoj, klobouček pod páží nosil, hoja sa hoj, [:aby mně odpustil, čeho jsem se této noci dopustil.:] Panáček odpustit nechce, hoja sa hoj, že jsem já miloval děvče, hoja sa hoj, [:odpusťte, panáčku, šak jste taky milovali Hanačku.:] V pondělí na jarmak půjdem, hoja sa hoj, v úterý tam ješče budem, hoja sa hoj, [:ve středu z jarmaku a ve čtvrtek z pálenice do šenku.:] V pátek se vesele zvolá, hoja sa hoj, budeš ty Hanačko moja, hoja sa hoj, [:v sobotu ručku dáš a v neděli pojedeme na sobáš.:] 38

39 Tráva neroste Tráva neroste, edem za vodú, a kde rožnovští mládenci jedú. Tramtarara atd. Aj jidú, jidú, edem někteří, kteří nosija na hlavách peří. Tramtarara atd. Na hlavách peří, bílé klobúky, oni sa nesú jako panenky. Tramtarara atd. Stávej, má milá, běž pro vodičku, Honzíček čeká, dá ti hubičku. Tramtarara atd. A ja nestanu, hlava mňa bolí, čo som sa točila s tebú v tom koli. Tramtarara atd. S tebú v tom koli, při tej muzice, kde si, synečku, plakal velice. Tramtarara atd. 39

40 Tancuj Tancuj tancuj [:vykrúcaj:] len tu pícku [:nezrúcaj.:] Lepšie pícka [:na zimu,:] nemá každý [:peřinu.:] Trálalala atd. Stojí voják [:na vartě:] v roztrhaném [:kabátě:] od večera [:do rána,:] rosa na něj [:padala.:] Trálalala atd. Dala som ja [:cigánce:] roztrhané [:rukávce.:] Cigánečko [:malúčká,:] pričaruj mi [:synečka.:] Trálalala atd. Pobil cigán [:cigánku:] po zeleném [:župánku,:] cigánečka [:cigána:] po zádečkách [:vidlama.:] Trálalala atd. Co to máme [:za drába,:] že nám fajrumt [:nedává:] on nám fajrumt [:musí dát:] kdyby ho měl [:čert sebrat:] Trálalala atd. 40

41 Treba som já rychtárova cera [:Třeba som já rychtárova cera,:] [:predsa mám cigána za frajera.:] [:Cigán sa mně prevelice lúbí,:] [:proto že má pekné bílé zuby.:] [:Bílé zuby, kučeravé vlasy,:] [:to cigána prevelice krásí.:] [:Preto som ťa, cero, nechovala,:] [:by som já ťa cigánovi dala.:] [:Preto pánbú mladé ludi snúbí,:] [:že sa mu to milování lúbí.:] [:Preto pánbu staré ludi tresce,:] [:že sa jim do milování nechce.:] 41

42 A já su synek z Polanky [:A já su synek z Polanky:] [:a já si hledám galánky.:] [:A já su dcerka z Lidečka,:] [:a já si hledám synečka.:] [:Za stodolenkú za našú,:] [:tam by svědčalo salašu.:] [:Za stodolenkú, vedle ní,:] [:tam by svědčalo palérni.:] [:A já by som tam báčoval,:] [:hezké děvčátka miloval.:] [:Vem si ma, Juro, za ženu,:] [:budeš mňat dobrú gazděnu.:] [:Ty budeš orat a já sít:] [:budem sa spolem dobre mít.:] [:A já su synek ledabyl,:] [:mňa ešče nikdo nenabil.:] [:Za stodolenkú hajíček,:] [:porubali mně malíček.:] [:Má milá mi ho vázala:] [:a prežalostně plakala.:] [:Neplač, má milá, nebolí,:] [:šak sa malíček zahojí.:] 42

43 [:Za dva měsíce, neb za tři,:] [:bude malíček, jak patří.:] [:Za tři měsíce neb za pět,:] [:bude malíček jako květ.:] 43

44 Janko, Janko [:Janko, Janko, kdo ťa rubal,:] že tvé krvi něluto-, něluto-, nělutoval. [:Rubali mňa dva vojáci,:] od večera do polno-, do polno-, do polnoci. [:Kdo ťa rubal, nech ťa hojí,:] nech ťa vede k dochtoro-, k dochtoro-, k dochtorovi. [:K dochtorovi do světnice,:] kde sú zlaté okeni-, okeni-, okenice. [:Dochtor němá takej masti,:] čo by zhojil tvoje ko-, tvoje ko-, tvoje kosti. [:Tvoje kosti, tvoje žebra:] čo zlámala tvoje že-, tvoje že-, tvoje žena. 44

45 Pod obločkom Pod obločkom poskakoval, štyry groše vyhazoval, dajte vy mně dievča, dievča vaše dám vám za ně štyry groše. Sedemdesát sukeň mala a predsi sa nevydala, a já nemám iba, iba jednu pýtajú mňa za gazděnu. Sedemdesáť tisíc mala a predsi sa nevydala; já nemala ani zlatý dostal sa mi baju znatý. 45

46 Andulko šafářova Andulko šafářova, husičky nemáš doma; husy jsou v ječmeně, Andulko, vyžeň je; vyžeň je z ječmene ven, dřív než bude bílý den. Já bych je ven vyhnala, jen kdybych se nebála; paňmáma lehce spí, jak se hnu, o všem ví, já nesmím z komůrky ven, dřív než bude bílý den. 46

47 Pochodové písně československého vojáka Vydala Městská knihovna v Praze Mariánské nám. 1, Praha 1 V MKP 1. vydání Verze 1.0 z