ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E Denisa Premovičová

Transkript

1 ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E 2013 Denisa Premovičová

2 ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu POSKYTOVÁNÍ A ODEBÍRÁNÍ NÁHRADNÍHO PLNĚNÍ Denisa PREMOVIČOVÁ Vedoucí práce: Ing. Jana Šturmová

3 Tento list vyjměte a nahraďte zadáním bakalářské práce

4 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Mladé Boleslavi dne Vlastnoruční podpis 3

5 Chtěla bych poděkovat všem pracovníkům z oddělení Nákup služeb a logistických potřeb ve společnosti ŠKODA AUTO a.s. a vedoucí paní Ing. Janě Šturmové za odborné vedení mé bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů. 4

6 Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů... 7 Úvod Základní informace o náhradním plnění Důležité pojmy Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v České republice Co zaměstnávání osob se zdravotním postižením obnáší? Plnění povinného podílu Náhradní plnění z hlediska dodavatele Náhradní plnění z hlediska odběratele Další důležité poznatky Způsoby spolupráce Evidence Změny v náhradním plnění Charakteristika situace náhradního plnění ve společnosti ŠKODA AUTO Představení společnosti Společenská odpovědnost společnosti ŠKODA AUTO Přístup k náhradnímu plnění Chráněná pracoviště Nákup náhradního plnění Nákupní proces Analýza náhradního plnění a jeho důsledky pro firmu Dopad novely Zákona o zaměstnanosti na společnost ŠKODA AUTO Náhradní plnění v roce Nákup náhradního plnění v roce Plnění povinného podílu v roce Náhradní plnění v roce Nákup náhradního plnění za měsíce leden září Plnění povinného podílu v roce Návrh opatření pro splnění povinného podílu v dalších letech Závěr

7 Seznam literatury Seznam obrázků a tabulek Seznam příloh

8 Seznam použitých zkratek a symbolů CSR DPH EC CHPM MPSV NP NV OSVČ OZP OZZ SR ŠA ZP ZPD Corporate Social Responsibility (Společenská odpovědnost firem) Daň z přidané hodnoty Controlling (oddělení ve ŠKODA AUTO a.s.) Chráněné pracovní místo Ministerstvo práce a sociálních věcí Náhradní plnění Všeobecný nákup (oddělení ve ŠKODA AUTO a.s.) Osoba samostatně výdělečně činná Osoba zdravotně postižená Osoba zdravotně znevýhodněná Státní rozpočet ŠKODA AUTO Plánování lidských zdrojů (oddělení ve ŠKODA AUTO a.s.) Plánování HR a sociální služby (oddělení ve ŠKODA AUTO a.s.) 7

9 Úvod Téma bakalářské práce Poskytování a odebírání náhradního plnění, jsem si vybrala především z toho důvodu, že již téměř druhým rokem pracuji jako praktikantka v nákupním oddělení ŠKODA AUTO a.s., kde s touto problematikou poměrně často přicházím do styku. Při zpracování tedy využiji jak mých teoretických znalostí, tak praktických zkušeností získaných na praktikantském pobytu na již zmíněném oddělení. Cílem mé práce je především přiblížit veškeré aktivity spojené s tímto tématem a následně zmapovat současnou situaci největšího českého výrobce automobilů společnosti ŠKODA AUTO a.s. V teoretické části se nejdříve zaměřím na všeobecné informace související s pojmem náhradní plnění. Objasním samotný název mé bakalářské práce, který je v podstatě založen na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Následně přistoupím ke zmapování situace zaměstnávání těchto handicapovaných jedinců v České republice, kde porovnám volná pracovní místa pro znevýhodněné občany za poslední tři roky, a to jak se zaměřením na celou Českou republiku, tak na statutární město Mladá Boleslav. V návaznosti na již zmíněné porovnání popíši, co vše případné poskytnutí pracovní pozice onomu jedinci obnáší. Součástí teoretické části je dále vyjasnění veškerých pojmů, které jsou nedílnou součástí problematiky náhradního plnění a postupně se zaměřím na samotné odběratele, dodavatele a způsoby jejich spolupráce. V závěru této teoretické kapitoly se budu věnovat evidenci, která by měla obsahovat veškeré aktivity spojené s plněním povinného podílu, a také změnám v náhradním plnění z důvodu novely Zákona a zaměstnanosti. Dále bych zde ráda zmínila, že důležitým zdrojem pro čerpání informací týkající se náhradního plnění bude aktuální Zákon o zaměstnanosti z roku 2013, nikoli z roku 2012, jak je již uvedeno v zadání bakalářské práce. V době tvorby zadání nebyl aktuálnější, výše zmíněný zákon k dispozici. V praktické části přistoupím k samotné společnosti ŠKODA AUTO a.s. Charakterizuji zde nejen přístup k náhradnímu plnění a nákupní proces, ale také podporu tělesně postižených osob v rámci podniku. Poté zanalyzuji a porovnám období leden až září 2013 s rokem

10 V kapitole týkající se opatření pro zabezpečení náhradního plnění a následném plnění povinného podílu v dalších letech navrhnu řešení, jak potřebného cíle dosáhnout, a jakým způsobem zoptimalizovat nákupní proces. 9

11 1 Základní informace o náhradním plnění Dle Zákona o zaměstnanosti, má každý subjekt, který zaměstnává nad dvacet pět pracovníků, za povinnost zabezpečit, aby čtyři procenta z tohoto počtu byli občané se zdravotním postižením. V případě, že tuto podmínku nesplňuje, je povinen zaplatit trestný odvod za všechny zdravotně handicapované jedince, které by měl dle Zákona o zaměstnanosti zaměstnávat, nebo má možnost odebírat výrobky či služby od společností, které zaměstnávají nad padesát procent zdravotně postižených občanů z celkového stavu zaměstnanců, a právě tato druhá varianta je nazývána tzv. náhradní plnění (Náhradní plnění ŠKODA AUTO a.s., 2013). Téměř všechna pojetí tohoto pojmu uvádí, že náhradní plnění podporuje osoby se zdravotním postižením. Občanům se zdravotním handicapem pomáhá k získání tolik jimi chtěného pracovního místa, firmám pak dále umožňuje získat případné finanční prostředky, a to na podporu zaměstnávání těchto jedinců. Avšak je asi na každém zamyslet se, zda veškeré předpisy o zaměstnanosti, související s tímto opatřením, vznikly opravdu jen z těchto důvodů. Mimo jiné se státní rozpočet každým rokem navýší o několik milionů korun, a to díky trestným odvodům vzniklých z důvodu nesplnění podmínek náhradního plnění. Mohli bychom pouze však spekulovat, zda následně všechny tyto odvody jdou pouze na pomoc a podporu zdravotně handicapovaných osob. Problematikou týkající se tohoto opatření se zabývá Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. ( staženo dne ). 1.1 Důležité pojmy Níže uvedené pojmy budou v této práci poměrně často zmiňovány, proto je důležité jejich objasnění a následné vyzdvihnutí toho nejdůležitějšího, co v sobě skrývají. Osoba se zdravotním postižením - OZP Osoby se zdravotním postižením jsou handicapovaní jedinci, kteří podléhají prvnímu, druhému, či třetímu stupni invalidity, a to dle posouzení orgánu sociálního zabezpečení (Zákon o zaměstnanosti, 67). 10

12 Stupeň invalidity je rozlišován na základě poklesu pracovní schopnosti následovně: Tab. 1 Stupně invalidity první stupeň nejméně o 35 % nejvíce o 49 % druhý stupeň nejméně o 50 % nejvíce o 69 % třetí stupeň nejméně o 70 % x Zdroj: V případě, že orgán sociálního zabezpečení odebere občanům status prvního nebo druhého stupně invalidity, po dobu následujících dvanácti měsíců, jsou stále považovány za osoby se zdravotním postižením (Zákon o zaměstnanosti, 67). Chráněné pracovní místo CHPM Jedná se o pracovní místo plně přizpůsobené konkrétnímu člověku se zdravotním postižením. Zřízení tohoto místa je uskutečněno dle písemné dohody s místním Úřadem práce. Tomuto místu je mimo jiné jasně identifikována náplň práce a pracovní pomůcky (Zákon o zaměstnanosti, 75). 1.2 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v České republice V České republice žije cca jeden milion osob se zdravotním postižením a tvoří deset procent celé naší populace. Tato skupina je velmi rozmanitá a rozsah jejich postižení se neustále mění. Určitý počet občanů se zdravotním handicapem, si nechce své postižení přiznat a nechávají se zaměstnávat jako zcela zdravé osoby. Z těchto výše zmíněných důvodů nelze přesně stanovit, kolik z těchto občanů je zaměstnaných. Nicméně důležité je, že počet společností zajímajících se o problematiku náhradního plnění se každým rokem navyšuje. Mohli bychom však spekulovat, jaký je jejich skutečný záměr. Zdali se opravdu považují za společensky odpovědnou firmu, nalézají zde dobrý marketing, či případnou konkurenční výhodu ( 2012). Zákon přikazující zaměstnat určité procento pracovníků se zdravotním postižením je nutný, protože jinak by zaměstnavatelé logicky měli tendence zaměstnávat 11

13 pouze zdravé osoby, a nikoli rizikové pracovníky se zdravotním postižením, kteří vyžadují speciální péči (Sekerová, 2005, str. 46). Praxe ukázala, že zaměstnavatele lze dle jejich přístupu k osobám se zdravotním handicapem rozdělit do tří skupin: První skupinou jsou podniky, které se svým způsobem zaměstnávání těchto osob obávají. Je pravda, že uplatnění osob se zdravotním handicapem je poněkud obtížnější, avšak nikoli nemožné. Naopak tito lidé jsou vděční za každou pracovní příležitost, která jim je nabídnuta a svou práci plní samozřejmě v rámci svých možností, jak nejlépe to jde a s těmi nejlepšími úmysly. Ze strany zaměstnavatelů jde pouze o to, trošku více se zamyslet nad možnostmi uplatnění občanů se zdravotním postižením. Nicméně zaměstnavatelé této kategorie preferují spíše pohodlnost a raději situaci řeší finančním odvodem do státního rozpočtu (Zákon o zaměstnanosti, 81). Druhá skupina podniků se zaměstnávání těchto osob příliš neobává. Podíl tedy naplňují přímým zaměstnáváním občanů s různými zdravotními problémy. Na základě praxe lze však říci, že tato kategorie bez kombinace s jinou skupinou, stále zaujímá pozici menšiny (Zákon o zaměstnanosti, 81). Poslední, třetí skupina dosahuje svého cíle odběrem výrobků či služeb od podniků zaměstnávajících více než padesát procent osob se zdravotním postižením či od osob se zdravotním postižením, které mají status OSVČ. Tato možnost je pro podniky velmi pohodlná a využívá ji stále více organizací (Zákon o zaměstnanosti, 81). Již výše zmíněné varianty lze také vzájemně kombinovat, záleží pouze na samotném zvážení zaměstnavatele (Zákon o zaměstnanosti, 81). Na základě údajů zachycených Ministerstvem práce a sociálních věcí lze vyvodit následující: (viz příloha č. 1, 2, 3, 4, 5, 6) Nárůstem počtu společností zajímajících se o aktivity spojené s náhradním plněním, roste také počet volných pracovních míst. Ať už je jejich záměr jakýkoli, tzn. ekonomický, související s legislativou, či čistě společenský, podporující image firmy a konkurenceschopnost, možnosti pro uplatnění osob se zdravotním postižením na trhu práce se zpravidla každým měsícem rozšiřují. 12

14 Zaměření na území celé České republiky: Průměrný počet volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením za měsíce leden září 2013 činil / měsíc. Průměrný počet volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením za rok 2012 činil / měsíc. Průměrný počet volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením za rok 2011 činil / měsíc. Průměrný počet osob se zdravotním postižením ucházejících se o zaměstnání za měsíce leden září 2013 činil osob / měsíc. Průměrný počet osob se zdravotním postižením ucházejících se o zaměstnání za rok 2012 činil osob / měsíc. Průměrný počet osob se zdravotním postižením ucházejících se o zaměstnání za rok 2011 činil osob / měsíc. Zaměření na území Mladé Boleslavi: Průměrný počet volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením za měsíce leden září 2013 činil 38 / měsíc. Průměrný počet volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením za rok 2012 činil 25 / měsíc. Průměrný počet volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením za rok 2011 činil 11 / měsíc. Průměrný počet osob se zdravotním postižením ucházejících se o zaměstnání za měsíce leden září 2013 činil 525 osob / měsíc. Průměrný počet osob se zdravotním postižením ucházejících se o zaměstnání za rok 2012 činil 506 osob / měsíc. Průměrný počet osob se zdravotním postižením ucházejících se o zaměstnání za rok 2011 činil 547 osob / měsíc. Zdroj: staženo dne

15 Zaměstnavatelé žádající o poskytnutí příspěvku na zaměstnávání občanů se zdravotním handicapem za jednotlivé roky a to dle Zákona o zaměstnanosti 78 č. 435/2004 Sb.: Tab. 2 Zaměstnavatelé žádající o příspěvky na zaměstnávání OZP Zdroj: staženo dne Příspěvky poskytnuté na zaměstnávání občanů se zdravotním handicapem a to dle Zákona o zaměstnanosti 78 č. 435/2004 Sb. Tab. 3 Výše poskytnutých příspěvků na zaměstnávání OZP tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč Zdroj: staženo dne Co zaměstnávání osob se zdravotním postižením obnáší? Pokud se společnost rozhodne pro samotné zaměstnávání těchto občanů, je důležité řádně se připravit. Jednou z největších překážek však bývá vytvoření všemožných bezbariérových přístupů, např. vstup do budovy, toalet pro invalidy, 14

16 či uzpůsobení podlahové plochy pro nevidomé. Společnost musí vzít v úvahu možné stavební úpravy a přizpůsobení pracovního prostředí těmto osobám ( 2012). Pro začátek je vhodné realizovat jakýsi průzkum veškerých pracovních míst. Výstupem by měla být odpověď na otázku: Pro jaké občany se zdravotním postižením jsme schopni přizpůsobit naše pracoviště?. Mimo jiné by se společnost měla zabývat otázkami typu: mikroklimatické podmínky, či zdroje hluku, které jsou řešeny např. v případě psychických postižení ( 2012). Dále je podstatné vzít v úvahu, že některé osoby se zdravotním handicapem potřebují více času na veškeré aktivity v průběhu jejich pracovní doby. Ať už se jedná o přesuny během odpočinkové pauzy, nebo samotné vykonávání jednotlivých pracovních úkonů. Před přijetím handicapovaného jedince do společnosti, je vhodné proškolit zaměstnance, kteří s ním přijdou do styku. Zaměstnanci by měli vědět, jak se chovat např. v případě, kdy člověk dostane epileptický záchvat, znát specifika daných postižení, či pravidla komunikace se zdravotně postiženým zaměstnancem ( 2012). Při řešení problému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením je důležitá výchova všech členů společnosti ke zvyšování sociálního cítění a přijetí takto postižených spoluobčanů (Sekerová, 2005, str. 45). Zaměstnávání zdravotně znevýhodněných občanů je jistě velmi specifické. Proto je důležité včasné a důkladné seznámení se s veškerými pravidly souvisejícími s takovýmto zaměstnáváním ( 2012). 1.4 Plnění povinného podílu Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 % (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, podle stavu k , 81, str. 129). Ve výsledku to tedy znamená, že OZP musí být každý dvacátý pátý 15

17 zaměstnanec. Pokud tak neuskuteční, povinný podíl lze naplnit i níže popsanými možnostmi (Zákon o zaměstnanosti, 81). První možnost Některé společnosti mohou preferovat spíše pohodlnost. Povinný podíl tedy naplňují trestným odvodem, který činní dva a půl násobku průměrné měsíční mzdy za každou nezaměstnanou osobu se zdravotním handicapem. Jedná se o hrubou mzdu, která je vypočítána Českým statistickým úřadem na základě údajů z prvního až třetího čtvrtletí kalendářního roku v národním hospodářství. Přesná cifra se každým rokem mění, je známa vždy ve čtvrtém čtvrtletí kalendářního roku a vyhlašuje ji Ministerstvo práce a sociálních věcí (Zákon o zaměstnanosti, 82). Druhá možnost Druhá možnost je u firem velmi oblíbená. Tato varianta spočívá v možnosti odebírat výrobky či služby od podniků s nadpolovičním počtem OZP, či od osob se zdravotním postižením, které mají status OSVČ a nezaměstnávají žádné další občany. Zboží či služby mohou být nakoupeny ve výši sedminásobku průměrné hrubé mzdy vyhlášené Ministerstvem práce a sociálních věcí za každou nezaměstnanou OZP. Důležité je také podotknout, že osoby se zdravotním handicapem nemusí být zaměstnáni výhradně na zakázce případného odběratele. Ovšem pokud by tomu tak bylo, bylo by to ideální (Zákon o zaměstnanosti, 81). 1.5 Náhradní plnění z hlediska dodavatele Rozhodne-li se podnik pro poskytování náhradního plnění, musí se nejdříve důkladně seznámit s příslušnými předpisy o zaměstnanosti. Zaměstnavateli, který zaměstnává nad padesát procent osob se zdravotním handicapem, vzniká nárok na odebírání různých příspěvků od příslušného Úřadu práce. Podporu těchto zaměstnavatelů lze vyjádřit níže vypsanými příspěvky. Příspěvek na vybudování a chod chráněného pracovního místa, příspěvek na pracovní rehabilitaci, 16

18 příspěvek na podporu zaměstnávání handicapovaných jedinců na chráněném pracovišti. Pracovní rehabilitace Tato rehabilitace zajišťuje pomoc nejen při hledání a následném udržení si pracovního místa, ale rovněž při seznamování se s pracovním procesem jako takovým. Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména: poradenskou činnost orientovanou na volbu povolání, pomoc při výběru zaměstnání, přípravu pro zaměstnání, zajištění, udržení, či případnou změnu zaměstnání. Na základě této rehabilitace se jedinec seznámí s veškerými informacemi potřebnými k vykonávání pracovní činnosti. Osvojí si různé pracovní techniky, či získá nezbytně nutné znalosti. Příprava pro zaměstnání je plně přizpůsobena zdravotnímu stavu jedince. Před začátkem školení se považuje za nutné sepsat písemnou dohodu, a to mezi právnickou či fyzickou osobou a Úřadem práce. Dohoda přesně stanovuje obsah a dobu trvání pracovní rehabilitace, vymezení pracovní činnosti, podmínky úhrady finančních prostředků vynaložených na rehabilitaci, místo provedení, zdravotní předpoklady pro přípravu k práci a další. Veškerá příprava trvá po dobu nejdéle dvaceti čtyř měsíců a budoucí zaměstnanec obdrží certifikát o absolvování této rehabilitace (Zákon o zaměstnanosti, 69, 70, 71, 72). Výpočet pro náhradní plnění Z důvodu velmi častého zneužívání náhradního plnění byl od stanoven důležitý limit, a to v souvislosti s poskytováním náhradního plnění. V Zákoně o zaměstnanosti 81 odst. 3, je rozebrána hranice, která stanovuje celkový objem, v jakém dodavatel může poskytovat své výrobky či služby, 17

19 a to veškerým svým odběratelům za kalendářní rok. K celkové částce lze dospět níže vypsanými kroky. 1. Společnost zaměstnávající nadpoloviční počet osob se zdravotním postižením, si musí zjistit průměrnou hrubou měsíční mzdu v národním hospodářství České republiky. Tato mzda je spočítána na základě vyplacených mezd prvního až třetího čtvrtletí předchozího kalendářního roku. 2. Následně se tato částka vynásobí sazbou třicet šest, která je stanovena Zákonem o zaměstnanosti. Výše již zmíněná sazba představuje třiceti šesti násobek průměrné hrubé měsíční mzdy za jednoho zaměstnance se zdravotním handicapem. Jedná se tedy o maximální hranici pro poskytování náhradního plnění za jednu zaměstnanou osobu se zdravotním postižením v předchozím kalendářním roce. 3. Třetí krok pak spočívá ve vynásobení výsledné částky, a to průměrným přepočteným stavem OZP za předchozí kalendářní rok. Příklad Průměrná měsíční hrubá mzda národního hospodářství vypočítaná na základě prvního až třetího čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku činí Kč. V přechozím kalendářním roce podnik zaměstnával v průměru 4 OZP. Výrobky či služby mohl tedy veškerým svým odběratelům nabízet v maximální částce Kč (tzn * 36 * 4). 1.6 Náhradní plnění z hlediska odběratele Náhradní plnění se zde týká každého podniku, který zaměstnává více než dvacet pět zaměstnanců. Odběrem výrobků či služeb od subjektů s nadpolovičním počtem zaměstnaných OZP, odběratel podpoří práci těchto lidí. Získá tedy potřebné výrobky či služby a zároveň splní Zákonem o zaměstnanosti stanovenou povinnost v zaměstnávání těchto jedinců. Náhradním plněním tedy ušetří výraznou část finančních prostředků ( V souvislosti s plněním povinného podílu je dále stanovena jistá hranice pro odběratele. Aby si odběratel mohl započítat jednu osobu se zdravotním 18

20 handicapem, musí odebrat výrobky či služby ve výši sedminásobku průměrné hrubé mzdy národního hospodářství. Existuje zde však pravidlo, že počet vykazovaných OZP nesmí být vyšší, než je skutečný stav handicapovaných zaměstnanců dodavatele. Což znamená, že pokud zaměstnavatel zaměstnává sto osob se zdravotním postižením, odběratel si může v rámci náhradního plnění uplatnit pouze tento počet osob, nikoli vyšší. K již zmiňované hranici lze dospět následujícími kroky. 1. Opět je důležité zjistit si průměrnou měsíční hrubou mzdu národního hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku. 2. V druhém kroku se hrubá mzda vynásobí sedmi. Tato sazba odpovídá odběru výrobků či služeb za jednu přepočtenou OZP. 3. Nakonec se výsledná částka vynásobí počtem zaměstnanců se zdravotním handicapem, které by měl odběratel dle Zákona o zaměstnanosti zaměstnávat. Příklad Průměrná měsíční hrubá mzda národního hospodářství vypočítaná na základě prvního až třetího čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku činí Kč. V předcházejícím kalendářním roce odběratel zaměstnával v průměru 100 pracovníků, z čehož 2 pracovníci byli osobami se zdravotním handicapem. Nicméně dle Zákona o zaměstnanosti by tento zaměstnavatel měl ve sledovaném roce zaměstnávat 4 handicapované jedince (100 * 25 %). Znamená to tedy, že odběratel by byl měl odebrat výrobky či služby za chybějící 2 pracovníky, aby splnil povinný podíl v hodnotě Kč ( * 7 * 2). Orientační výpočty pro odběratele Průměrná mzda = Kč Celkový přepočtený počet zaměstnanců = 70 Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením = 4 % 19

21 Kolik by mělo být zaměstnáno osob se zdravotním postižením? 70 osob x 4 % = 2,80 3 V jaké výši je potřeba zakoupit výrobky či služby (bez DPH)? 3 osoby x Kč x 7 = Kč Jaká je částka, kterou by měl podnik odvést do státního rozpočtu, v případě nezakoupení výrobků či služeb v požadované výši? 3 osoby x Kč x 2,5 = Kč Díky nákupu výrobků a služeb od společností, zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním handicapem, podnik může ročně ušetřit Kč. 1.7 Další důležité poznatky 1) Způsob výpočtu ročního přepočteného průměrného stavu zaměstnanců upravuje vyhláška č. 518/2004 Sb. 2) Odvod do státního rozpočtu upravuje Zákon o zaměstnanosti 82 odst. 1. Společnost odvádí finanční částku do státního rozpočtu v případě, kdy neplní svůj povinný podíl. Každá nezaměstnaná zdravotně handicapovaná osoba představuje pro podnik trestný odvod ve výši dva a půl násobku průměrné hrubé měsíční mzdy. Tato mzda je vypočítána na základě prvního až třetího čtvrtletí onoho roku, kdy již zmíněná povinnost pro podnik vznikla (Zákon o zaměstnanosti, 82). Příklad V případě tedy, že podnik zaměstnává 100 osob. Jeho povinností je, aby v tomto počtu byly zainteresovány 4 OZP. Následně je pouze na rozhodnutí podniku, zda tyto osoby zaměstná ve své firmě přímo či odebere výrobky, případně služby od subjektů s nadpolovičním počtem OZP. Nestane-li se tak, podnik je povinen odvést do státního rozpočtu finanční částku ve výši Kč ( Kč * 4 * 2,5). Částka Kč představuje průměrnou hrubou měsíční mzdu. 20

22 1.8 Způsoby spolupráce Tato subkapitola pojednává o akceptovatelných, ale také neakceptovatelných způsobech spolupráce mezi odběrateli a dodavateli. Pro lepší pochopení jsou níže uvedené způsoby vysvětleny formou vzorových příkladů. Zaměstnavatel A: zaměstnává sto zaměstnanců a žádné osoby se zdravotním postižením Zaměstnavatel B: dodává propisovací tužky a neposkytuje náhradní plnění Zaměstnavatel C: poskytuje náhradní plnění a dodává propisovací tužky (papírnictví) Zaměstnavatel D: poskytuje náhradní plnění a je výrobcem propisovacích tužek Zaměstnavatel E: poskytuje náhradní plnění a standardně propisovací tužky nedodává, zabývá se především logistickými službami, či jejich balení Zaměstnavatel A provádí výběrové řízení na dodavatele propisovacích tužek. Aby splnil Zákonem o zaměstnanosti daný povinný podíl, má níže uvedené možnosti. Varianta A Zaměstnavatel A poptal pouze zaměstnavatele B a následně ho z jakýchkoli důvodů vybral, např. z důvodu nejlepší nabídnuté ceny, či z důvodu, že ostatní společnosti nepůsobí v jejím okolí apod. Zaměstnavatel A tedy raději odvede jistou finanční částku do státního rozpočtu. Jinými slovy: nefiguruje zde žádné náhradní plnění, odběratel navyšuje státní rozpočet. Varianta B Zaměstnavatel A poptal pouze zaměstnavatele D a následně jej také vybral jako dodavatele propisovacích tužek. Zaměstnavatel D poskytne zaměstnavateli A jak potřebné výrobky, tak také náhradní plnění. 21

23 Jinými slovy: nejenže odběratel získá potřebné výrobky či služby, ale zároveň také splní Zákonem o zaměstnanosti stanovený povinný podíl. Varianta C Zaměstnavatel A poptal zaměstnavatele B a D. Nabídka zaměstnavatele D byla o patnáct procent vyšší, než nabídka zaměstnavatele B. V konečném rozhodnutí zaměstnavatel A nominoval zaměstnavatele D, který v rámci obchodování poskytuje náhradní plnění. Zaměstnavatel A si spočítal, že více ušetří přeplatkem ve výši patnácti procent, než kdyby se rozhodl pro zaměstnavatele B, který náhradní plnění neposkytuje. Jinými slovy: odběratel si vybíral mezi zaměstnavateli s náhradním plněním a bez náhradního plnění. V konečném důsledku se i přes vyšší cenu rozhodl pro zaměstnavatele s náhradním plněním, protože si spočítal, že nabídka je pro něho výhodnější. Varianta D 1. část Zaměstnavatel A poptal zaměstnavatele B a následně jej také nominoval na dodavatele propisovacích tužek. Mohl by zde však nastat problém, např. ve velkých časových intervalech ze strany zaměstnavatele B tzn., že zaměstnavatel B bude schopen zboží dodávat pouze jednou za půl roku a zaměstnavatel A jej nebude mít kde uskladnit. Zaměstnavatel A si tedy dále vyhledá dodavatele, který mu potřebné služby bude schopen poskytnout a zároveň se stane poskytovatelem náhradního plnění. 2. část Poskytovatelem potřebných služeb a zároveň náhradního plnění se stane zaměstnavatel E. Zaměstnavatel A následně vystaví objednávku na zaměstnavatele E a zaměstnavatel E, vystaví objednávku na zaměstnavatele B. Zaměstnavatel B, propisovací tužky dopraví k zaměstnavateli E a zaměstnavatel E realizuje požadované služby např. jejich uskladnění. Následně zaměstnavatel E dle potřeby doveze propisovací tužky k zaměstnavateli A. Zaměstnavatel E vystaví fakturu zaměstnavateli A (cena dohodnutá mezi 22

24 zaměstnavateli A a B + přirážka 10 % za provedené služby). Zaměstnavatel B vystaví fakturu zaměstnavateli E (cena dohodnutá mezi zaměstnavateli A a B). Jinými slovy: v tomto případě se jedná o tzv. přefakturaci, která spočívá ve spolupráci třech a více podniků, je však akceptovatelná. Zaměstnavatel vykonávající logistické služby se rovněž na dodání propisovacích tužek svým způsobem podílí. Důležité je, že výrobky tím získávají jistou přidanou hodnotu a nemusí to být pouze zásluhou uskladnění, společnosti si jej mohou nechávat rovněž např. přebalit či očistit. Varianta E 1. část Zaměstnavatel A poptal zaměstnavatele B a následně jej také vybral jako dodavatele propisovacích tužek. Zaměstnavatel A potřebuje náhradní plnění, proto si vyhledá podnik, který náhradní plnění poskytuje (zaměstnavatel C). Subjekt poskytující náhradní plnění bude pro zaměstnavatele A provádět čistě jen fakturaci. Podmínkou zde však je, že podnik uskutečňující pouze fakturování, musí být alespoň svým způsobem z oboru zaměstnavatele A nebo jakkoli s tímto oborem související a zapsaný tak v obchodním rejstříku. Pokud tomu tak nebude, obě společnosti mohou obdržet od Úřadu práce pokutu. 2. část Poskytovatelem náhradního plnění je zaměstnavatel C. Zaměstnavatel A vystaví objednávku na zaměstnavatele C a zaměstnavatel C, vystaví objednávku na zaměstnavatele B. Následně zaměstnavatel B, doveze výrobky k zaměstnavateli A. Zaměstnavatel D vystaví fakturu zaměstnavateli A za dovezené výrobky (projednaná cena mezi zaměstnavateli A a B + 10 % přirážka) a zaměstnavatel B vystaví fakturu zaměstnavateli D za dovezené propisovací tužky (projednaná cena mezi zaměstnavateli A a B). Jinými slovy: firma zde poskytující náhradní plnění se na zakázce nijak nepodílí, jen fakturuje. Společnost odebírající propisovací tužky zneužívá náhradního plnění, šetří a nemusí odvádět žádnou finanční částku do státního rozpočtu. Rovněž se zde jedná o tzv. přefakturaci, ale neakceptovatelnou. 23

25 1.9 Evidence Ať už malá či velká společnost, každá z nich zpracovává různé statistiky, či analýzy týkajících se veškerých aktivit spojených s jejich firmou. Jednou z aktivit by mělo rovněž být shromažďování veškerých informací týkajících se náhradního plnění a zaměstnávání handicapovaných jedinců. Zaměstnavatel je povinen vést evidenci pojednávající o zaměstnaných OZP a rovněž o vybudovaných pracovních místech pro tyto osoby. Evidence by dále měla obsahovat identifikační údaje týkající se odběratelů a hodnotu dodaných výrobků či služeb bez DPH. Přehled shrnující způsoby plnění povinného podílu, by měl být zaměstnavatelem zaslán, nejdéle do následujícího roku na příslušný Úřad práce (Zákon o zaměstnanosti, 80, 81, 83). Evidenci je rovněž povinen vést příslušný Úřad práce, v níž zaznamenává údaje o osobách se zdravotním postižením, kterým dle Zákona o zaměstnanosti poskytuje služby. Výkaz obsahuje identifikační údaje osob se zdravotním postižením, o jejich pracovních možnostech zohledňujících zdraví, údaje o právních důvodech vypovídajících o přiděleném statusu a informace o případném poskytnutí pracovní rehabilitace (Zákon o zaměstnanosti, 68) Změny v náhradním plnění Na základě novely Zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. došlo v případě náhradního plnění od k několika změnám. Změny se dotkly jak samotných zaměstnavatelů, tak osob se zdravotním postižením, níže je uveden výčet některých z nich. Změny pro zaměstnavatele Mezi největší změny patří zavedení hranice pro dodávání náhradního plnění, která činí třiceti šesti násobek průměrné hrubé měsíční mzdy za jednu osobu se zdravotním handicapem, kterou podnik zaměstnával v kalendářním roce, kterého se tento výpočet týkal. Tato částka nemusí být fakturována pouze na jednoho odběratele, lze ji rozdělit mezi větší počet subjektů. Podmínkou však je, že jednoho pracovníka lze poskytnout maximálně pěti společnostem. V roce 2011 žádná takováto hranice neexistovala. Obrat vůči odběratelům byl neomezený, nefiguroval zde žádný limit na poskytnutí jedné osoby se zdravotním 24

26 handicapem ( staženo dne ). Další změna přinesla povinnost vedení evidence v souvislosti s odběry náhradního plnění, která by měla obsahovat identifikační údaje týkající se odběratele a hodnoty dodaného zboží, či služeb bez DPH ( cz/zmeny-2012/, staženo dne ). Zaměstnavatelé zaměstnávající více než padesát procent občanů se zdravotním handicapem, byli v poskytování náhradního plnění zbaveni možnosti trojnásobného zápočtu osob s těžším zdravotním postižením, tedy třetího stupně invalidity. Po novelizaci Zákona o zaměstnanosti mohou započítat pouze fyzický počet pracovníků se zdravotním postižením, tedy všechny kategorie jedenkrát. V souvislosti s plněním povinného podílu se kategorie třetího stupně invalidity započítává třikrát pouze v přímém pracovním poměru (Náhradní plnění ŠKODA AUTO a.s., 2013). Změny pro osoby se zdravotním postižením Největší změna zde spočívá ve zrušení kategorie zdravotně znevýhodněné osoby. Za zdravotně znevýhodněnou osobu se považovala např. osoba, která byla schopna pracovní činnosti, ale určité její schopnosti byly omezeny. Výdělečná činnost byla ovlivněna nepříznivým stavem osoby, který trval po dobu delší než jeden rok a významně omezoval ať už psychické, smyslové, či fyzické schopnosti jedince ( informace/ osoba_zdravotne_znevyhodnena, ). Platnost tohoto statusu, vydaného Úřadem práce do , má trvání do Osobě, která o prodloužení tohoto statusu nezažádala do , bude k zrušen (Náhradní plnění ŠKODA AUTO a.s., ). 25

27 Zdroj: Náhradní plnění ŠKODA AUTO a.s., Obr. 1 Odhad vývoje OZZ na potřebu trhu v ČR Zdroj: Náhradní plnění ŠKODA AUTO a.s., Obr. 2 Odhad OZP pro potřebu trhu v ČR v roce

28 2 Charakteristika situace náhradního plnění ve společnosti ŠKODA AUTO Níže již zpracované subkapitoly jsou zaměřeny na největšího a nejúspěšnějšího výrobce automobilů v České republice. Z největší části charakterizují současnou situaci náhradního plnění ve světoznámém podniku. 2.1 Představení společnosti ŠKODA AUTO a.s. je automobilová společnost s dlouhou, zajímavou historií a dnes již několikaletými zkušenostmi v dopravním světě. Za úspěchem této společnosti stojí celá řada sehraných profesionálů, ale rovněž také knihkupec Václav Klement a strojní zámečník Václav Laurin, na jejichž firmu společnost ŠKODA AUTO a.s. navázala. Založení automobilky se datuje od roku 1895, kdy výše již zmínění pánové vybudovali firmu Laurin & Klement. Po dobu šesti let si společnost prošla celou řadou proměn. Vlivem, ať už hospodářských či politických změn se dne uskutečnilo propojení značky Škoda s koncernem Volkswagen a byla odstartována další životní etapa dynamického rozvoje dnes již největšího českého výrobce automobilů ( staženo dne ). V České republice se nachází celkem tři hlavní výrobní závody, z nich největší byl vybudován v Mladé Boleslavi a zaměstnává kolem dvaceti tisíc pracovníků. Zbylé dva působí ve Vrchlabí a v Kvasinách a nachází zde uplatnění přes čtyři tisíce zaměstnanců ( investors/magazin/cs/key-financial-figures-2012.pdf, březen 2013). 2.2 Společenská odpovědnost společnosti ŠKODA AUTO Často je pro tento pojem užívána zkratka CSR neboli Corporate Social Responsibility. Jedná se o dobrovolný závazek subjektů chovat se odpovědně jak ke společnosti, tak rovněž k prostředí ve kterém podnikají. Společnost ŠKODA AUTO a.s. patří mezi podniky, které se s touto definicí ztotožňují. Stanovila si vysoké cíle v oblasti nejen sociální, ale také ekonomické a ochrany životního prostředí (CSR ŠKODA AUTO a.s., 2012). V rámci ekonomického pilíře si společnost mimo jiné zakládá na otevřených vztazích s veřejností, zveřejňuje své ekonomické výsledky. Dále dbá na kvalitu 27

29 spolupráce jak s jejími dodavateli, tak s odběrateli. Dle sociálního pilíře posiluje vztahy se svými zaměstnanci a aspiruje o začlenění osob s nízkými příjmy do pracovního procesu. Posledním, třetím pilířem podporuje ochranu životního prostředí, soustředí se na snižování emisí, recykluje odpad a modernizuje různé technologie tak, aby byly v souladu s předpisy, které upravují ochranu životního prostředí (CSR ŠKODA AUTO a.s., 2012). 2.3 Přístup k náhradnímu plnění ŠKODA AUTO a.s. je vnímána jako společnost se značným sociálním cítěním a vědomím společenské zodpovědnosti. Mezi její hlavní aktivity patří mimo jiné podpora tělesně postižených osob. Velmi vítá, ať už přímé zaměstnávání těchto občanů či přípustnou spolupráci s dodavatelem, který náhradní plnění poskytuje. Společnost je velmi aktivní v řešení zde probíraného náhradního plnění. K tomuto tématu přistupuje velmi zodpovědně, každý měsíc zpracovává různé statistiky, pořádá pravidelná zasedání a analyzuje danou situaci. Mezi oddělení, která s tímto tématem nejčastěji přichází do styku lze zařadit: NV, ZP a EC. Pravidelných setkání se účastní zaměstnanci z oblastí: Nákup služeb a logistických potřeb, Nákup investic a režijního materiálu, Správa zaměstnaneckých benefitů a Controlling centrálních oblastí, investic a nákladů. 2.4 Chráněná pracoviště ŠKODA AUTO a.s., jako společnost s vysokým sociálním cítěním se nejen velmi intenzivně věnuje zdraví a bezpečnosti zaměstnanců, ale rovněž také klade značný důraz na rovnocenné podmínky jak pro muže, tak pro ženy a vynakládá mnoho úsilí na začlenění handicapovaných občanů do pracovního procesu. V souvislosti s podporou těchto zdravotně postižených jedinců vznikají v prostorách podniku pracoviště, která jsou těmto osobám speciálně uzpůsobená (Chráněná pracoviště ŠKODA AUTO a.s., 2012). Od roku 2006 do roku 2009 společnost ŠA vybudovala pět chráněných pracovišť. Čtyři z nich se nachází přímo v prostorách mladoboleslavského závodu a jedno v Kvasinách. V roce 2010 vzniklo šesté chráněné pracoviště, a to na základě spolupráce s jistou neziskovou organizací, která podniku handicapované jedince poskytuje (Chráněná pracoviště ŠKODA AUTO a.s., 2013). 28

30 Firma velmi dbá na moderním vybavení těchto pracovišť a jejich ergonomickém uspořádání. Pracovní úkoly musí být pro OZP jednoduché a tzv. šité na míru. Je to z toho důvodu, že rozsah postižení u těchto občanů je velice rozmanitý a ke každému jedinci je nutné přistupovat individuálně. Je důležité brát ohled na typ jeho postižení, na jeho pracovní možnosti. Společnost zde rovněž musí počítat s mnohem častější rotací pracovníků. Někteří lidé jsou schopni denně odpracovat dvě hodiny, zatímco jiní pět hodin. Běžné jsou rovněž vícenásobné návštěvy u lékařů a pracovní neschopnosti. Pracovní úkoly jsou navrženy tak, aby skutečně podporovaly výrobu a pro společnost byly smysluplné. V prostorách chráněných pracovišť jsou vykonávány práce typu: třídění materiálu, jednoduché kompletace, úpravy automobilových dílů, či jejich přebalování. Hlavním cílem chráněných pracovišť je rozvinout individuální schopnosti pracovníků a časem pro ně nalézt pracovní místa mimo tento specifický prostor (Chráněná pracoviště ŠKODA AUTO a.s., 2013). 2.5 Nákup náhradního plnění Náhradní plnění pro společnost ŠKODA AUTO a.s. obstarávají oddělení: Nákup služeb a logistických potřeb společně s Nákupem investic a režijního materiálu. Nabízí se zde otázka: Proč se náhradnímu plnění nevěnují i jiná oddělení?. Je to z toho důvodu, že zbylé oblasti nákupu nakupují velké množství dílů většinou od větších firem a ty řeší otázku náhradního plnění stejně tak, jako samotná ŠKODA AUTO a.s., tudíž největší prostor pro plnění povinného podílu se nabízí výše již zmíněným oddělením. Aktivita v náhradním plnění je společností ŠKODA AUTO a.s. nejvíce zaznamenává v rámci tzv. facility management, neboli procesů, které podporují chod společnosti. Dále prostřednictvím logistických služeb a nákupem pracovních oděvů, obuvi, pracovních rukavic a ochranných pomůcek. Facility management zde zahrnuje zejména úklidy v areálech závodů, dodávky hygienických materiálů a praní a čištění pracovních oděvů. Logistické služby se na náhradním plnění podílí především přebalováním či balením požadovaných dílů. 2.6 Nákupní proces Při zahajování výběrového řízení, nákupčí rozhodne, zda lze do poptávky zahrnout firmy provozující chráněná pracoviště, či nikoli. V případě, že tomu tak je, 29

31 společnosti jsou poptány a následně jejich zpracované nabídky putují k technickému vyhodnocení. Během technického vyhodnocení je zjišťováno, zdali nabídky odpovídají náležitostem daného projektu. Technicky vyhovující nabídky nákupčí zahrne do dalšího kola výběrového řízení, kterým je cenové jednání. V rámci cenového jednání projednává ceny, jak s náhradním plněním, tak bez náhradního plnění. Po projednání všech nabídek, nákupčí připraví prezentaci, se kterou předstoupí před vedení nákupního oddělení a představí výsledky výběrového řízení, včetně případného vítězného dodavatele. Před prezentací musí rovněž dobře zvážit otázku: Co je pro firmu výhodnější? Nabídka zahrnující náhradní plnění, či nezahrnující náhradní plnění?. V případě, že vedení odsouhlasí nabídku s náhradním plněním, která je cenově vyšší než nabídka bez náhradního plnění a žádající odborný útvar nemá dostatek financí v naplánovaném rozpočtu, musí požádat oddělení controllingu o uvolnění dodatečných nákladů. Finance sice uvolňuje oddělení controllingu, ale zpravidla by měly být převedeny z oddělení ZPD, které má vyčleněno rezervy, a to na případné odvody do státního rozpočtu. Pro společnost ŠKODA AUTO a.s. je tento výsledek výběrového řízení přínosem jak finančním, tak sociálním. Pokud však zvítězí nabídka bez náhradního plnění, nezbývá podniku nic jiného, než na splnění povinného podílu zapracovat na jiném projektu. 30

32 3 Analýza náhradního plnění a jeho důsledky pro firmu Poslední část této práce analyzuje situaci plnění povinného podílu a nákup náhradního plnění ve firmě ŠKODA AUTO a.s. Veškerý rozbor je zaměřen na celý rok 2012 a na měsíce leden září Dopad novely Zákona o zaměstnanosti na společnost ŠKODA AUTO Z důvodu změny Zákona o zaměstnanosti dochází ve společnosti ŠKODA AUTO a.s. ke značnému snížení objemu kmenových zaměstnanců, uznaných jako osoby se zdravotním postižením. Zrušení kategorie zdravotně znevýhodněné osoby znamenají pro podnik pokles pracovníků z počtu, 467 zaznamenaných v roce 2012, na 196 pro rok Vyhlídky pro společnost nebyly příliš příznivé, sestavený odhad představoval pro rok 2012 odvod do státního rozpočtu v částce přibližně dva miliony korun. Nicméně skutečnost je jiná, níže uvedený graf byl zpracován za předpokladu, že výrobky, či služby budou každým rokem odebírány v určité finanční výši za 477 osob. V konečném výsledku nebylo nutné, aby v roce 2012 společnost ŠKODA AUTO a.s. odvedla jakoukoli finanční částku do státního rozpočtu. Firma nakoupila náhradní plnění za mnohem větší finanční objem a splnila povinný podíl přímo s přehledem. Nezbývá než doufat, že si podnik takto skvěle povede i v následujících letech. Zdroj: Náhradní plnění ŠKODA AUTO a.s., Obr. 3 Vliv novely Zákona o zaměstnanosti pro společnost ŠKODA AUTO a.s. 31

33 3.2 Náhradní plnění v roce 2012 Pro zabezpečení náhradního plnění v roce 2012 společnost ŠKODA AUTO a.s. stanovila níže uvedená opatření. Opatření týkající se interních handicapovaných zaměstnanců zvýšení počtu interních osob se zdravotním postižením, rozhovory se zaměstnanci při domněnce o neoprávněném odebrání statusu OZP a následná spojení s posudkovou komisí Okresní správy sociálního zabezpečení. Opatření týkající se externích handicapovaných zaměstnanců standardizace postupu získávání náhradního plnění od korektních dodavatelů. V případě, že firma poskytuje náhradní plnění je povinna uvést: 1. maximální výši OZP pro náhradní plnění, které je schopna společnosti poskytnout, 2. cenovou nabídku zahrnující náhradní plnění, 3. cenovou nabídku nezahrnující náhradní plnění. Zdroj: Náhradní plnění ŠKODA AUTO a.s., Nákup náhradního plnění v roce 2012 O splnění povinného podílu se z největší části podílel měsíc prosinec, kdy od oprávněných subjektů podnik odebral výrobky a služby za 110 nezaměstnaných osob se zdravotním postižením v hodnotě Kč. Za celý rok 2012 společnost ŠKODA AUTO a.s. nakoupila náhradní plnění ve výši Kč celkem za 638 nezaměstnaných osob se zdravotním postižením. V průměru každý měsíc odebírala výrobky, či služby v objemu Kč za 53 nezaměstnaných, handicapovaných občanů. 32

34 Int.cíl Int.cíl Ext.cíl / nákup NP 585 Zdroj: Náhradní plnění ŠKODA AUTO a.s., Obr. 4 Kumulace zaměstnávání OZP a nákup NP v roce Plnění povinného podílu v roce 2012 Pro splnění povinného podílu v roce 2012 společnost ŠKODA AUTO a.s. vyvinula maximální úsilí. Na dosažení této Zákonem o zaměstnanosti stanovené hranici pracovala velmi intenzivně a nyní se může pyšnit výbornými výsledky. Žádnou finanční částku do státního rozpočtu neodvedla a v konečném výsledku dosáhla více než čtyř procentní vypočítané hranice. 33

35 Tab. 4 Plnění povinného podílu v roce / 2012 (kumulace měsíců) Průměrný měsíční přepočtený počet zaměstnanců z toho 4 % osob 979 osob OZP zaměstnaní ve společnosti (fyzický stav) Odběr výrobků či služeb (nákup) Počet potřebných OZP 401 osob 638 osob 0 osob Povinný odvod za jednu nezaměstnanou OZP Předpokládaná výše odvodů za nevykázané OZP Kč 0 Kč Průměrná mzda za rok Kč Zdroj: Náhradní plnění ŠKODA AUTO a.s., Náhradní plnění v roce 2013 Kroky pro zabezpečení náhradního plnění v roce 2013 nejsou nijak odlišné vůči roku Hlavní cíl spočívá v dosažení maximálního možného objemu nakupovaných výrobků, či služeb a v následných minimálních odvodech do státního rozpočtu Nákup náhradního plnění za měsíce leden září 2013 O splnění povinného podílu se z největší části podílí měsíc únor, kdy od oprávněných subjektů podnik odebral výrobky a služby za 139 nezaměstnaných osob se zdravotním postižením v hodnotě Kč. Za měsíce leden září společnost ŠKODA AUTO a.s. nakoupila náhradní plnění ve výši Kč, celkem za 568 nezaměstnaných osob se zdravotním postižením. V průměru každý měsíc odebírala výrobky, či služby v objemu Kč za 63 nezaměstnaných, handicapovaných občanů. 34

36 Int.cíl Int.cíl Ext.cíl / nákup NP 705 Zdroj: Náhradní plnění ŠKODA AUTO a.s., Obr. 5 Kumulace zaměstnávání OZP a nákup NP v roce Plnění povinného podílu v roce 2013 Na základě shromážděných údajů za měsíce leden září lze předpokládat opakované splnění povinného podílu. Interním cílem společnosti pro rok 2013 byl stanoven objem 985 osob. Tato suma v sobě zahrnuje celkové množství, ať už nakoupených, či přímo zaměstnaných pracovníků, které by měla do konce roku 2013 vykázat, aby se vyhnula odvodu do státního rozpočtu. Už v měsíci září bylo do předběžné statistiky zahrnuto 873 občanů. Dle výpočtů lze tedy předpokládat, že při průměrném nákupu handicapovaných jedinců v počtu 63, podnik dosáhne svého cíle zhruba za měsíc a půl. 35

37 Tab. 5 Plnění povinného podílu v roce / 2013 (kumulace měsíců) Průměrný měsíční přepočtený počet zaměstnanců z toho 4 % osob 966 osob OZP zaměstnaní ve společnosti (fyzický stav) Odběr výrobků či služeb (nákup) Počet potřebných OZP 305 osob 568 osob 93 osob Povinný odvod za jednu nezaměstnanou OZP Předpokládaná výše odvodů za nevykázané OZP Kč Kč Průměrná mzda za rok Kč Zdroj: Náhradní plnění ŠKODA AUTO a.s., Návrh opatření pro splnění povinného podílu v dalších letech Pro splnění povinného podílu, společnost ŠKODA AUTO a.s. vynakládá mnoho úsilí a nutno podotknout, že si vede opravdu výborně. Nastavené procesy bych zhodnotila jako velmi efektivní. Navzdory kladným výsledkům, bych zde ráda představila mnou navržená opatření pro zajištění stejných, případně i lepších výsledků v dalších letech. Uschopněním zdravotně znevýhodněných jedincům počet práceschopných handicapovaných spoluobčanů neustále ubývá. Navrhuji tedy, větší zaměření se na spolupráci s firmami kompetentními poskytovat náhradní plnění. Budování kvalitních otevřených vztahů s obchodními partnery, firmě bezpochyby nijak neuškodí. 36

38 Při výběrovém řízení bych se dále zaměřila na možnost rozdělení zakázky mezi větší počet menších firem, než na jednoho velkého dodavatele, který se může dostat do různých obchodních potíží a přestat plnit své závazky. Podle mého názoru, je tedy lepší strávit více času s jedním výběrovým řízením, projednávat větší množství technicky vyhovujících nabídek, zpracovávat rozsáhlejší prezentace a následně rozdělovat zakázky mezi větší počet způsobilých dodavatelů, než řešit problém s neplněním dodávek. Zakázka se tedy v případě kolapsu jedné z firem, bude automaticky moci navýšit u společnosti jiné. Avšak podmínkou tohoto řešení je, aby takovéto projekty projednávali pouze ti nejzkušenější nákupčí z toho důvodu, že malé firmy budou automaticky nabízet vyšší ceny, než velkododavatelé a bude je třeba co nejlépe projednat. Zdokonalení procesu náhradního plnění a následné splnění povinného podílu i v následujících letech dále vidím v realizaci outsourcingu. Outsourcing by spočíval v zajišťování provozních či podpůrných činností společnosti ŠKODA AUTO a.s. jinou, a to externí organizací oprávněnou poskytovat náhradní plnění. Jednalo by se o činnosti, které nejsou ve velké míře navázány na výrobní proces a nijak by jej nezpomalovaly a neohrožovaly. Podnik by mohl zrealizovat interní průzkum se zaměřením na pracovní činnosti, které by externím společnostem mohly být vyčleněny. Podle mého názoru, by se mohlo jednat o recepční služby, tiskařské služby, balení náhradních dílů, nebo činnosti v rámci podpory informačních technologií. Handicapované osoby by zde mohli nalézt velké uplatnění, a to z toho důvodu, že se jedná o poměrně jednoduché práce, na které člověk nepotřebuje vynakládat mnoho úsilí, a příliš nezatěžují zdravotní stav těchto zdravotně limitovaných jedinců. 37

39 Závěr Za cíl této práce jsem si stanovila nejen přiblížení pojmu náhradní plnění, ale také zmapování situace plnění povinného podílu a nákupu náhradního plnění ve společnosti ŠKODA AUTO a.s. Samotné téma je velmi rozsáhlé a dalo by se o něm napsat mnohem více. Nicméně si myslím, že pro pochopení problematiky poskytování a odebírání náhradního plnění se mi podařilo vystihnout to nejdůležitější. V první části své práce jsem se věnovala teoretické stránce. Objasnila jsem důležité pojmy související s tématem a zaměřila se na situaci zaměstnávání OZP v České republice, která je opřena o mnoho statistických údajů. Dále jsem zpracovala možnosti pro splnění Zákonem o zaměstnanosti stanoveného podílu a pohled na náhradní plnění, jak ze strany odběratele, tak dodavatele. Na tyto kapitoly následně navazují možnosti spolupráce mezi těmito obchodními partnery a v neposlední řadě jsem uvedla způsoby evidence, které představují důležité přehledy pro všechny subjekty. Na závěr jsem se zaměřila na změny v náhradním plnění, ke kterým došlo z důvodu novely Zákona o zaměstnanosti na začátku roku 2012 a dotkly se nejen samotných zaměstnavatelů, ale i osob se zdravotním postižením. Náhradní plnění je Zákonem o zaměstnanosti velmi provázané téma, proto je důležité sledovat veškeré změny, ke kterým dochází. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na výrobní podnik ŠKODA AUTO a.s. Charakterizovala jsem přístup této společnosti k náhradnímu plnění a společenskou odpovědnost, kterou nejen vůči OZP dobrovolně přijala. Dále jsem se podrobně věnovala analýzám náhradního plnění a plnění povinného podílu v roce 2012 a v měsících leden až září V závěru mé práce jsem na základě shromážděných informací a zkušeností z odborné praxe navrhla několik opatření pro zabezpečení náhradního plnění a splnění povinného podílu v následujících letech. 38

40 Seznam literatury Náhradní plnění ŠKODA AUTO a.s.: Interní materiály. Mladá Boleslav, Zdravotní postižení. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit ]. Dostupné z: Zákon o zaměstnanosti: Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. In: Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Sagit, a. s., 2013, č ISBN Invalidní důchody. In: Česká správa sociálního zabezpečení [online] [cit ]. Dostupné z: Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Nadační fond pro podporu zaměstn. osob se zdravotním postižením [online] [cit ]. Dostupné z: SEKEROVÁ, A. Zaměstnanost osob se zdravotním postižením. [Bakalářská práce.] Mladá Boleslav: ŠKODA AUTO VŠ, Statistiky nezaměstnanosti. In: Integrovaný portál MPSV [online]. 2013, 2012, 2011 [cit ]. Dostupné z: Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením v roce In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012, [cit ]. Dostupné z: Jaké výhody přináší odběr náhradního plnění od poskytovatele?. In: Náhradní plnění 2012 [online] [cit ]. Dostupné z: Změny v náhradním plnění ovlivní poskytovatele i odběratele. In: Náhradní plnění 2013 [online] [cit ]. Dostupné z: cz/zmeny-2012/ Osoba zdravotně znevýhodněná. In: Integrovaný portál MPSV [online] [cit ]. Dostupné z: dravotne_znevyhodnena Historie společnosti. In: ŠKODA AUTO a.s. [online] [cit ]. Dostupné z: 39

41 Klíčová finanční data In: ŠKODA AUTO a.s. [online] [cit ]. Dostupné z: CSR ŠKODA AUTO a.s.: Interní materiály. Mladá Boleslav, Chráněná pracoviště ŠKODA AUTO a.s.: Interní materiály. Mladá Boleslav, Chráněná pracoviště ŠKODA AUTO a.s.: Interní materiály. Mladá Boleslav, Náhradní plnění ŠKODA AUTO a.s.: Interní materiály. Mladá Boleslav,

42 Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 Odhad vývoje OZZ na potřebu trhu v ČR Obr. 2 Odhad OZP pro potřebu trhu v ČR v roce Obr. 3 Vliv novely Zákona o zaměstnanosti pro společnost ŠKODA AUTO a. s.. 31 Obr. 4 Kumulace zaměstnávání OZP a nákup NP v roce Obr. 5 Kumulace zaměstnávání OZP a nákup NP v roce Seznam tabulek Tab. 1 Stupně invalidity Tab. 2 Zaměstnavatelé žádající o příspěvky na zaměstnávání OZP Tab. 3 Výše poskytnutých příspěvků na zaměstnávání OZP Tab. 4 Plnění povinného podílu v roce Tab. 5 Plnění povinného podílu v roce

43 Seznam příloh Příloha č. 1 Statistika uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením za leden září 2013 v celé ČR Příloha č. 2 Statistika uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením v roce 2012 v celé ČR Příloha č. 3 Statistika uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením v roce 2011 v celé ČR Příloha č. 4 Statistika uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením za leden září 2013 v Mladé Boleslavi Příloha č. 5 Statistika uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením v roce 2012 v Mladé Boleslavi Příloha č. 6 Statistika uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením v roce 2011 v Mladé Boleslavi

44 Příloha č. 1 Statistika uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením za leden září 2013 v celé ČR 43