U n i v e r s i t a J a n a E v a n g e l i s t y P u r k y n ě v Ú s t í n a d L a b e m. P e d a g o g i c k á f a k u l t a

Transkript

1 U n i v e r s i t a J a n a E v a n g e l i s t y P u r k y n ě v Ú s t í n a d L a b e m P e d a g o g i c k á f a k u l t a K A T E D R A T Ě L E S N É V Ý C H O V Y Diplomová práce H i s t o r i e s k a u t i n g u n a D ě č í n s k u Autor: Radomír Fořt Studijní obor: TV OV Vedoucí práce. PaedDr. František Novotný Ústí nad Labem

2 1. Úvod Rámec problému, kterým se zabývá tato práce tvoří chronologicky uspořádaný přehled o stavu děčínského skautingu v celém období od jeho založení v roce 1924 do začátku roku Naší snahou bylo pomocí výzkumu diagnostikovat nejenom vývoj a současný stav střediska, jež v Děčíně skautskou činnost vyvíjí, ale sledovat i historii jednoho z jeho oddílů, jehož počátky můžeme datovat od roku Od té doby se stal jedním z člensky nejsilnějších oddílů v Ústeckém kraji. Cílem bylo nejen interpretovat poznatky získané statistickým šetřením, ale také obecně formulovat a specifikovat současný stav. Výzkum byl zaměřen čistě na skautskou činnost v Děčíně a jeho nejbližším okolí. Veškeré další informace nejsou předmětem této diplomové práce a jsou-li uváděny, tak pouze z důvodu, že skauting na Děčínsku nějakým způsobem ovlivnily, či dokreslily jakousi atmosféru popisované situace. Můžeme konstatovat, že publikací, které by řešily tuto problematiku mnoho vydáno nebylo. Jedná se o jediný souhrnný almanach, který byl vydán v roce 1993 a který se stal základem této práce. 2

3 2. Teoretická východiska práce 2.1 Základní charakteristika světového skautingu Co je to skauting Skautské hnutí dnes existuje ve 214 zemích světa, má téměř čtyřicet milionů členů a stalo se tak největší mezinárodní organizací pro děti a mládež. Skauti a skautky na celém světě dodržují stejné skautské zákony a mají stejný výchovný systém. Skauting nabízí dětem dobrodružství, romantiku, naplnění dětských snů a seberealizaci. To vše opřené o srozumitelný mravní zákon. Skauting neexistuje pouze v Afghánistánu, Andoře, Číně, na Kubě, v Severní Koreji, Laosu a Barmě... Jakkoliv skauting staví na své tradici, je moderní organizací. Svoji činnost přizpůsobuje měnícím se potřebám tak, aby byl schopen plnit své poslání vychovávat. Díky svému mezinárodnímu rozměru dokázalo skautské hnutí překročit všechny myslitelné hranice. Je otevřen každému, bez rozdílu kulturního, sociálního, náboženského či etnického. Dospělí a děti se ve skautském oddíle stávají partnery, vzájemně se od sebe učí a překonávají tak hranice věkové a generační Poslání a cíle Posláním Junáka je podporovat rozvoj osobnosti dětí a mladých lidí, jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností, aby byli po celý život připraveni plnit povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství. Chce vychovávat zdatné, všestranně rozvinuté a vnímavé lidi s úctou k tradičním hodnotám a mravním zásadám v souladu s principy a metodami stanovenými zakladatelem skautského hnutí, lordem R. Baden- Powellem, a zakladatelem českého skautingu, prof. A. B. Svojsíkem Historie světového skautingu 3

4 1907 Baden Powell, generál britské armády a autor úspěšných knih o nových formách výchovy důstojníků a vojáků, poprvé vedl experimentální tábor chlapců na Brownsea Island. Tato událost se považuje za prvopočátek skautingu Dne 24. ledna Baden Powell přednášel o skautingu v Anglii ve dvoraně v Birkenheadu. Byla to první veřejná schůze s výkladem knihy Scouting for Boys. Tento den se považuje za založení skautské organizace v Anglii Agnes Baden Powell založila dívčí skautskou organizaci Girl Guides Movement Baden Powell, založil v Chile, první zemi mimo britské impérium i Evropu skautskou organizaci. Následovaly další státy (evropský sever, české země...) Uspořádán první Wood Badge Cours (lesní škola) na základně Gilwell Park Konalo se 1. světové jamboree a 1. mezinárodní konference v Londýně - byla zde založena mezinárodní skautská kancelář (BSIB - Boy Scouts International Bureau) mezinárodní konference v Paříži - založena Světová asociace mezinárodního skautského hnutí (WAISM - World Association of International Scout Movement). Čeští skauti byli mezi jejími 31 zakládajícími členy (22 evropských) a A.B.Svojsík se stal členem Mezinárodního výboru Den společných narozenin Olave a Roberta B-P 22.února byl vyhlášen svátkem všech skautek na světě - "Dnem vzpomínání" - Thinking Day (též známý jako "Den sesterství", "Den díků" či "Den přátelství"). 4

5 1928 Založena světová asociace skautek WAGGGS (World Association of Girl Guides and Girl Scouts). Bývalé Československo bylo jedním z 26 zakládajících členů Náčelní Junáka Vlasta Koseová se stala členkou Světového výboru WAGGGS Velen Fanderlík toho času starosta Junáka zvolen členem Mezinárodního skautského výboru, kde setrval i po emigraci z Československa Založen IFOFSAG (International Fellowship of Former Scouts and Guides) Mezinárodní společenství dospělých (bývalých) skautů a skautek WAISM se na 18. mezinárodní konferenci mění na WOSM (World Organization of the Scout Movement), Mezinárodní konference na Světovou a Mezinárodní výbor na Světový výbor, BSIB na Světovou kancelář a její ředitel se stává generálním tajemníkem WOSM Československý skauting (sdružující Českého Junáka a Slovenský skauting) byl opět přijat za člena obou světových organizací Skautský zákon 1. Skaut je pravdomluvný. 2. Skaut je věrný a oddaný. 3. Skaut je prospěšný a pomáhá jiným. 4. Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta. 5. Skaut je zdvořilý. 6. Skaut je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských. 7. Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců. 8. Skaut je veselé mysli. 9. Skaut je hospodárný. 10. Skaut je čistý v myšlenkách, slovech i skutcích. 6 5

6 2.1.5 Skautské heslo: Buď připraven! Základní charakteristika českého skautingu Junák - svaz skautů a skautek ČR je dobrovolné, nezávislé a nepolitické sdružení ve smyslu zákona 83/90 Sb. sdružující své členy a členky bez rozdílu národnosti, náboženského vyznání, politického přesvědčení, rasy nebo jiných rozdílů. Skautské oddíly působí ve více než tisíci městech a vesnicích po celé naší zemi. Sdružují jak chlapce, tak děvčata od šesti let, ve třech věkových kategoriích. Dětem mezi rokem se říká světlušky a vlčata. Děti mezi rokem jsou skautky a skauti a mezi rokem dorůstají do věku rangers a roverů. O jejich program se stará několik tisíc dobrovolných vedoucích a činovníků. I přesto, že byly myšlenky skautingu třikrát umlčeny totalitními režimy, má dnes Junák - svaz skautů a skautek ČR členů a je největší výchovnou organizací mladých lidí v České republice. Zároveň je členem mezinárodních skautských organizací Organizace a řízení Družinový systém je jedním ze základních prvků skautské výchovy. Skautskou družinu vede starší a zkušenější chlapec či dívka, tzv. družinový rádce. Mladší děvčata tvoří roje světlušek, mladší chlapci smečky vlčat. Jejich družiny se nazývají šestky. Několik družin tvoří dohromady oddíl. Rádcové družin a jejich zástupci, podrádci v čele s vedoucím oddílu tvoří oddílovou radu zajišťující chod oddílu. Základní organizační jednotkou Junáka jsou střediska, která sdružují oddíly a kluby dospělých - oldskautů a zodpovídají za ně. Činnost každého střediska zajišťuje středisková rada volená střediskovým sněmem. 6

7 Středisko poskytuje oddílům právní a finanční záštitu a také další zázemí potřebné pro dobré působení oddílů. Na regionálních úrovních pracují nově vzniklé krajské a dosavadní okresní rady Junáka. Ty také na tři roky volí příslušný krajský či okresní sněm. Vrcholným orgánem Junáka je Valný sněm a Náčelnictvo. Výkonným orgánem je Výkonná rada Junáka v čele se starostou Skautský slib Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe: sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době, plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské, duší i tělem být připraven pomáhat vlasti i bližním. Složení slibu mohou věřící skauti zakončit prosbou: K tomu mi dopomáhej Bůh Založení a historie českého skautingu Červenec 1911 Antonín Svojsík, učitel tělocviku na Žižkovské reálce strávil dva dny mezi anglickými skauty. Na vlastní oči viděl jak skauting vypadá a dělal si jasnou představu o novém výchovném směru skautingu. Po své cestě do Anglie přijel A. B. Svojsík do Orlovské myslivny. Zde strávil zbytek prázdnin. Byl natolik fascinován tím, co mezi anglickými skauty viděl, že se okamžitě pustil do práce. Spolu se svým sedmnáctiletým švagrem Adolfem Stránským studoval přivezené materiály. Překládali knihu Scouting for Boys a zároveň vymýšleli české názvosloví pro některé skautské termíny, které nechtěli otrocky překládat. Srpen 1911 Svojsík písemně požádal Roberta Baden-Powella, autora Scouting for Boys o povolení vydat toto dílo v češtině. V žádosti přímo uvedl, že se 7

8 nebude jednat o překlad, ale o úpravu. Chtěl z Baden-Powellova směru převzít to, co bude pro české poměry nejpřijatelnější. Mimoto se nechal inspirovat i směrem Setonovým, který také znal. Září 1911 Svojsík sestavil neformální pokusný oddíl a podnikal s ním výpravy do pražského okolí. Ověřoval si v praxi, přesně tak jako několik let před ním Baden-Powell na experimentálním táboře na ostrůvku Brownsea, svoji vizi budoucího junáctví. Začal si intenzivně korespondovat a osobně navštěvovat řadu osobností tehdejší české společnosti a radil se s nimi o novém směru výchovy české mládeže. Zároveň chystal cyklus přednášek o využití skautingu v tělesné výchově. Jednal i s představiteli Sokola, protože uvažoval skautskou metodu nabídnout sokolskému dorostu. Září a říjen 1911 Na kurzu pro učitele tělocviku začal s propagací skautingu. Účastnilo se ho 35 učitelů. Již tehdy zdůrazňoval, že nejde o doplněk tělovýchovy, ale o moderní, ucelený výchovný systém, jehož základem je dobrovolná účast mládeže a samospráva malých skupin družin. Listopad 1911 Svojsík přednášel o své cestě na evropský západ a vyprávěl o výchově mládeže především v přírodě. Mezi posluchači byl i pozdější významný skautský činovník Jaroslav Novák. Navštívil také prof. T. G. Masaryka a získal jej pro podporu skautské myšlenky. Prosinec 1911 A. B. Svojsík nechal v Národních listech vytisknout rozsáhlý Feuilleton o výchově mladé Anglie, ve kterém popsal své poznatky z návštěvy u Londýnských skautů. Únor

9 Svojsík rozšířil novinový článek na dvojnásobek a vydal jej jako samostatný spisek Český skaut úvod k nové národní naší instituci. Brožura se stala prvním svazkem Knihovny Junáků českých skautů. Obsahovala podrobnou zprávu o průzkumné cestě do Anglie a první úvahy, jakým směrem vykročit u nás. Byla určena hlavně pedagogům a činovníkům tělesné výchovy. Svojsík připravil vydání základní knihy českých skautů. Její jednotlivé části však vydává samostatně v předstihu ještě před dokončením celé knihy. Březen 1912 Svojsík požádal Mikoláše Alše, aby navrhl moderním Chodům vhodný znak. Aleš nabídl známou černou psí hlavu na bílém poli. Svojsíkův název Chodové však nedoporučil ani Alois Jirásek, a tak se dál usilovně hledalo české pojmenování pro skauty. S všeslovanským názvem junák přišel zemský školní inspektor a František Bílý (významný bohemista a autor Slovesnosti jazyka českého). Svojsík se svým oddílem koná vycházky převážně do Prokopského údolí, kde vždy stavěli velký zvonový stan, áčka a vařili si v kotli. Potvrzuje to i úvodní fotografie v Základech junáctví pořízená v Prokopském údolí. Veřejnosti se poprvé představili jako pořadatelská služba při představení Národního divadla v Šárce. Duben 1912 Věstník sokolský (XVI/8, ) otiskl Svojsíkův článek Scouting a Sokolstvo, kterým obhajuje svoji snahu o zavedení skautingu pro sokolský dorost. Přesto byl názor představitelů Sokola nejednotný. Sokolové váhali a odložili řešení na dobu po všesokolském sletu Svaz českých spolků a přátel pro tělesnou výchovu mládeže (v dnešní terminologii jakýsi pokus o střešní tělovýchovnou organizaci) převzal iniciativu a uspořádal přednášku ve Smetanově síni Obecního domu. Po 9

10 úspěšné přednášce se hlásili další lidé k práci. Junácký odbor při Svazu českých spolků pro tělesnou výchovu mládeže začal pracovat velmi úspěšně a na dva roky se stal jediným ústředím českých junáků v Čechách. Naplno se rozbíhá práce v Kanceláři českých skautů ve Spálené ulici č. 11 v Praze. Květen 1912 V obrazovém časopise Český svět (VIII/25) byla uveřejněna fotografie sira Roberta Baden-Powella, s poznámkou, že u nás moderní reformu výchovy mládeže junáctví zavádí prof. Svojsík. Vyšly Základy junáctví. Titulní list se symbolickým junákem, který byl použit i na deskách, nakreslil Mikoláš Aleš. Červen 1912 Krátce po vydání Základů junáctví byl Svojsík obviněn, že buduje v Čechách protidynastickou a protiklerikální organizaci a hrozilo mu trestní stíhání. Díky poslanci Kramářovi bylo řízení zastaveno. - Bylo třeba materiálně zajistit budoucí první tábor, ke kterému Svojsík směřoval. Pomohla Zemská komise pro ochranu dětí, která na tento experiment věnovala 300 korun (průměrný měsíční plat byl tehdy asi 40 až 50 k.), za který bylo nakoupeno nádobí, pracovní nářadí, vozík a potřebná literatura. Stany půjčila armáda, sportovní vybavení žižkovská reálka. Červenec 1912 Svojsík pořádal první skautský tábor u Vorlovských lesů. Účastnilo se ho 13 nebo 14 chlapců. Nebyli v krojích, protože ještě žádné nebyly. Veškeré táborové potřeby (asi 300 kg) vezli přes 120 km na dvoukoláku. Cesta po trase Praha, Uhříněves, Říčany, Kostelec n. Č. lesy, Zásmuky, Suchdol, Kutná Hora, Čáslav, Horky, Golčův Jeníkov, Habry, Světlá n. S., Dolní město, Kejžlice, Vorlovská myslivna trvala 4 dny, celý tábor pak neuvěřitelných 7 týdnů

11 3. Cíl a úkoly práce 3.1 Cíl práce Cílem práce je předložit zmapovaný chronologický přehled o vývoji skautingu na Děčínsku a v souvislosti s historicky doložitelnými fakty přinést současný přehled dnešního stavu. 3.2 Úkoly práce Úkolem práce bylo v dostupné literatuře a archivních materiálech vyhledat maximální množství zdrojů, týkajících se problematiky skautingu v Děčínském regionu. Z nich pak dle vlastního uvážení vyzdvihnout podstatné informace a ty se pokusit interpretovat v chronologicky seřazené podobě. Dále zhodnotit jednotlivá období a závěrem dokumen-tovat současný stav skautské organizace na Děčínsku. 11

12 4. Historie skautingu na Děčínsku V této kapitole je popsána historie skautských oddílů v Děčíně a jeho nejbližším okolí, od doby jeho založení v roce 1924 do začátku roku Skauting v Děčíně jako nikde v republice nemohl fungovat po celou dobu tohoto období. Všechny činné etapy jimiž skautské hnutí prošlo jsou proto řazeny do samostatných podkapitol. 4.1 Historie skautingu na Děčínsku do roku 1938 Dohledávání původních písemných pramenů o počátcích skautského hnutí v Děčíně ztěžuje několik skutečností. Tou první je značný časový odstup a dále skutečnost, že válka a léta po likvidaci demokratického zřízení nepřála skautským idejím. V důsledku toho jsou mnohé původní prameny nenávratně ztraceny. V Děčíně datujeme počátky skautského hnutí později, než tomu bylo ve vnitrozemí. Důvodem byly odlišné národnostní a sociální podmínky místního obyvatelstva. Jiné možnosti a podmínky pro šíření skautských idejí byly v oblastech nepostižených německým živlem a v oblastech při severozápadních hranicích. Německé obyvatelstvo mělo rozhodující postavení v obecní správě a v podnikatelské sféře. Celá oblast zde byla zaujatá vůči všemu českému. Na Děčínsku žilo velmi málo Čechů, například v roce 1921 pouze 6,07%. Tito byli posíleni až přílivem přistěhovalců následujících letech. Jejich situace zde však nebyla jednoduchá. Pro nedostatek učitelstva bylo málo českých škol, pro nízké mzdy českých dělníků u německých zaměstnavatelů musely být zaměstnány také matky rodin. Děti byly ponechány vlivu německých škol, samy sobě nebo výchově ulice. V těchto poměrech sílil boj o národní uvědomění Čechů. V životě české společnosti se to projevilo tlakem na rozšíření českého školství, zájmem o existující české spolky nebo zakládáním nových zájmových spolků. Svou tradici měla již v době předválečné tělocvičná 12

13 jednota Sokol. Později přišly, Dělnická tělocvičná jednota, Jednota zaměstnanců Československých státních drah, Sportovní klub, Masarykova letecká liga a další. Tyto spolky však nabízely činnost dospělým osobám. Mládeži bylo nabídnuto velmi málo. Při návštěvě oblastního velitele, bratra Jaroslava Komera - Kikiho, při příležitosti jeho 75. narozenin v roce 1984 děčínskými skauty, proběhl zajímavý rozhovor o ústeckém skautingu. Na dotaz, ve kterém roce je možno hledat začátky skautingu v Děčíně, zcela pohotově odpověděl, že v roce V tomto roce prožíval svůj první letní tábor společně s krásnobřezenskými skauty u obce Slabce na Rakovnicku. Bratr Körner ukázal i fotografii z činnosti těchto asi dvanáctiletých hochů na táboře. 1 2 Tato jasná, avšak nepřesvědčující informace byla první, zároveň však i nejstarší stopou skautingu na Děčínsku. Ve skautské knihovně bratra Körnera se později našlo více pramenů o severočeském skautingu. Nejzajímavější byla kniha zápisů schůzí župy Přemysla Oráče z let 1928 až Žádný důkaz o dřívější skautské činnosti však již nalezen nebyl. Průkazné svědectví o počátcích skautingu v Děčíně se našlo v díle Chronik von Bodenbach 1 3 z roku 1931, jehož autorem byl městský kronikář, ředitel Emil Mauder. Je zde uveden i soupis spolků působících v Děčíně, ve kterém je pod pořadovým číslem 186 uvedeno: SKOUTI, vedoucí insp. Rud., počet členů 20, rok založení Až v roce 1991 se našlo v X. ročníku 1924, Č. 5-6, časopisu Skaut- Junák ve sloupku Radiotelegrafické zprávy oznámení: Podmokly - Založena pohraniční skautská hlídka. Toto krátké sdělení se plně shoduje s údajem v městské kronice. Rok 1924 proto můžeme odpovědně považovat za počáteční rok skautingu v Děčíně. Na základě uvedených faktů v časopise Vůdce můžeme odvodit následující činnost a změny, se kterými je vhodné se seznámit Díky činnosti bratra Novotného byl počátkem roku založen chlapecký oddíl v Lomu u Mostu. Následovaly oddíly v Duchcově, v 13

14 Košťanech, Teplicích a v Ústí nad Labem. V Duchcově a v Teplicích byly utvořeny samostatné okresy. Všechny oddíly patřily k župě Roudnické Svazu Junáků - skautů R.C.S. Župa zahrnovala okresy Roudnice, Libochovice, Mělník, Dubá, Litoměřice, Lovosice, Ústí nad Labem, Děčín, Benešov nad Ploučnicí, Česká Kamenice, Varnsdorf a Rumburk Postupně začal pracovat oddíl skautů a oddíl skautek v Ústí nad Labem. Dále začal fungovat oddíl skautek v Trnovanech Dne byly za účasti roudnické župy zahájeny Národní skautské slavnosti v Praze na Císařské louce. Okresní zpravodajkou okresu Ústí nad Labem pro oba kmeny se stala sestra Ebba Jahnová, profesorka z Krásného Března. Do její působnosti patřily i okresy Děčín, Česká Kamenice, Varnsdorf, Rumburk a Šluknov Byl založen oddíl skautů v Podmoklech nad Labem (dnes součástí Děčína), vůdcem oddílu byl bratr Rudolf Zpravodajem župy Roudnické byl jmenován bratr František Malý, jeho zástupcem byl v témže roce zvolen bratr Ing. Fiška z Loun. Zpravodajem pro okres Ústí nad Labem byl jmenován bratr Kučera, ředitel občanské školy v Krásném Březně Konal se sjezd župy Roudnické. Na schůzi Náčelnictva, dne , se na žádost zúčastněných oddílů a okresů usneslo vytvoření nové Severočeské župy Přemysla Oráče se sídlem v Ústí nad Labem. K této župě byly dále přiděleny okresy Duchcov, Teplice, Ústí n. L. a Frýdlant. Župa Roudnická byla zrušena. Župním zpravodajem se stal bratr Kučera, dosavadní okresní zpravodaj. 14

15 1928 Dne 6. ledna začala oficiální činnost župy Přemysla Oráče. Ve dnech 8. a 9. dubna se konal její sjezd v Dolní Poustevně Již v prvních měsících roku byl k župě připojen okres Litoměřice - Terezín a od června okres Česká Lípa. Náčelnictvo junáka převzalo patronát nad Skautskými slavnostmi, které se konaly ve dnech 18. až 20. května v Ústí nad Labem. Celkem se jich účastnilo 1200 skautů a skautek Při příležitosti 80. narozenin prezidenta T. G. Masaryka a deseti let trvání oddílu v Duchcově byla pořádána štafeta do Prahy. Zde deputace - hlídka župy předala štafetu oddílu a album fotografií ze života skautů. V první polovině roku se bratr Kučera stal zpravodajem pro oddíly v menšinovém území v hodnosti místonáčelníka Oblast Přemysla oráče se rozrostla o další nové okresy. Byly to Chomutov, Most a Žatec. Ve dnech až se za účasti 186 bratří a sester z župy Přemysla oráče, konaly Tábory slovanských skautů v Praze ve Stromovce a na Trojském ostrově. Župním zpravodajem byl jmenován bratr ing. Fiška z Loun, župním starostou bratr Kučera. V druhé polovině roku rezignoval bratr ing. Fiška na svou funkci a župním zpravodajem se opět stal br. Kučera. Ten však koncem roku rovněž rezignoval na funkci župního zpravodaje i na funkci menšinového zpravodaje - místonáčelníka Na začátku roku byl okres Louny přičleněn k župě Přemysla Oráče. Koncem roku však byly na základě dohody přeřazeny okresy Louny, Postoloprty a Žatec k župě Středočeské

16 Počátkem roku se stal bratr JUDr. Jaroslav Dvořák menšinovým zpravodajem pro severní Čechy. Jeho zástupcem byl jmenován bratr Jaroslav Körner z Krásného Března Na konci roku byly převedeny okresy Česká Lípa a Německé Jablonné ze župy Přemysla oráče do župy Riegrovy V počátku roku se stal bratr Jaroslav Körner okresním zpravodajem pro okres Ústí nad Labem. Z poznatků o počáteční činnosti skautingu v Děčíně můžeme důvodně předpokládat, že neprobíhala od samého začátku soustavně až do roku Naopak, předpokládat můžeme, že byla přerušovaná a nevýrazná. Přesto můžeme obdivovat činnost těch jedinců, kteří dokázali pozvednout český skauting v obtížných možnostech národnostní menšiny. Jako všechny ostatní dosažené výsledky, byly i tyto smeteny válečnými událostmi roku Historie skautingu na Děčínsku v letech S rokem 1945 se vrátil život. Jaro se neslo v duchu svobody a přinášelo vydechnutí po letech perzekuce, proti které skautské hnutí bojovalo celou svou ideovou náplní. Ne náhodou se nacisté rozhodli rozehnat skautské hnutí výnosem K. H. Franka již 28. října 1940, hned po rozehnání Obce Československých legionářů. V této době za nejvyšší lidské ideály položilo své životy mnoho skautů a skautek. Na jaře 1945 se lidé začali vracet do Děčína, aby obnovili české osídlení. Mezi přicházejícími obyvateli byli dva mladíci, René Šimek a Josef Landa, kteří pracovali jako totálně nasazení dělníci za války v 16

17 podniku AEG v Rozbělesích. Ti se po osvobození stali pracovníky okresní správní komise. René Šimek červenci převzal správcovství klubovny a loděnice německého kajakářského klubu v Děčíně - Starém Městě, pro potřeby vznikajícího oddílu vodních a pozemních skautů. O prázdninách se ve výkladní skříni knihkupectví na Masarykově nábřeží objevil náborový plakát s lilií, který zval mládež do řad Junáka. Již 24. srpna bylo ustaveno děčínské středisko. Jeho velitelem se stal bratr René Šimek, zástupcem bratr L. Na provedený nábor se chlapci a děvčata sešli začátkem září před budovou Nemocenské pojišťovny v Křížové ulici. Postupně vcházeli do místnosti, kde se přihlašovali do oddílu, který měl působit nejblíže jejich bydlišti. Byly založeny čtyři oddíly. 1. chlapecký bratr L. Stropnický 2. chlapecký bratr Landa - Landyn 1. dívčí sestra O. Helikarová 1. vodní bratr R. Šimek Počáteční činnosti v oddílech nebylo to jediné čemu se starší bratři a sestry věnovali. Mezi další činnosti určitě patřila propagace skautingu v novém prostředí, táborový oheň pro účastníky okresního sjezdu mladých v Děčíně. Dále se 22. září zúčastnili prvního táborového a slibového ohně junáků střediska v Křešících. Koncem září zorganizovalo středisko výlet do Hřenska. Cestu tam zajistil osobní parník. Zpáteční cesta vedla přívozem do Šmilky, která až do konce roku byla obsazena československými vojenskými jednotkami, a odtud vlakem do Podmokel. Asi stovka skautů a skautek se 28. října zúčastnila oslav státního svátku a slavnostní přísahy nováčků 2. pěšího pluku čs. armády. Členové junáka také vykonávali veřejně prospěšnou činnost. Dne 11. listopadu provedli společně se členy SČM sbírku ve prospěch postiženého Slovenska, která vynesla ,40 korun. Ke konci roku byl do provozu uveden radiový vysílač se slyšitelností na území okresu. Každý pátek v 18,15 hodin byla vysílána skautská hlídka, která obsahovala zprávy ze života Junáka, četbu na pokračování a skautské 17

18 a táborové písničky. Iniciátorem vysílání byl René Šimek a podíleli se na něm téměř všichni činovníci střediska. Vysílač byl zrušen během roku Rychlou obnovu vedení uskutečnila i župa Přemysla Oráče, která pod vedením bratra Františka Kučery pokračovala v činnosti v pohraniční oblasti. Po válce zde došlo k rozhodujícímu obratu v postavení českého obyvatelstva. Z tohoto důvodu již ani bratr Kučera nebyl představitelem skautingu v národnostně menšinovém území, ale na území, které se zbavovalo konfliktních obyvatel německé národnosti. Župa Přemysla oráče koncem roku připravila i kurz pro vedoucí oddílů. Ten se konal na zámečku v Krásném Březně a zúčastnili se ho i děčínští činovníci. V říjnu se do Podmokel přistěhovali manželé Holečkovi. Bratr Vítězslav Holeček se ihned zapojil do práce a následně se stal vedoucím 3. chlapeckého oddílu v Podmoklech. Vedoucím oddílů se od místní správní komise podařilo získat i klubovny. 1. i 2. chlapecký oddíl se nejdříve scházel v loděnici vodního oddílu, později v Křížové ulici č. 16 a na sklonku roku v ulici 28. října 11/ chlapecký oddíl měl klubovnu v Divišově ul. č. 16/68 a 1. dívčí oddíl rovněž v Křížové ulici. Na schůzích činovníků střediska se začínalo uvažovat o názvu děčínského střediska. Ke konci roku se většina souhlasila s názvem Úsvit. Název byl příhodný, neboť po temnu nastává nový den Již 5. ledna se ve vodácké klubovně na starém městě konala okresní konference. Zúčastnil se jí i oblastní velitel bratra Kučery, jeho zástupci bratr Körner a bratra Procházka. Diskutovalo se o novinkách z ústředí a úkolech na II. sněm Junáka, jenž se připravoval na 9. a 10. února v Praze. Za děčínské středisko byl delegován bratr René Šimek. Po uplynutí přípravného období svolal jménem přípravného výboru a střediska bratr Antonín Mezera na neděli 3. února ustavující schůzi Místního sdružení přátel Junáka. Schůze se zúčastnilo na 60 osob, většinou bývalých skautů. Byla ustanovena nová rada Sdružení přátel junáka, do které byli zvoleni: 18

19 br. Albert Pokorný br. Květoslav Černý Děčín br. Antonín Mezera br. Ladislav Kellinger br. Josef Vacek br. Antonín Krtil br. Emil Vlček br. Karel Kisil ses. Marie Tauchmanová br. Václav Hera starosta místostarosta člen rady jednatel a zapisovatel člen rady člen rady náhradník rady náhradník rady dozorce účtů dozorce účtů Překvapením skončila platba členských příspěvků 24,- Kč na osobu. Ta přinesla i mnoho dobrovolných darů, takže celkový přínos byl 3 070,- Kč. Nebylo se čemu divit, vždyť členská základna neustále rostla a současně se zakládaly nové oddíly. Předkládám soupis činovníků a oddílů střediska v roce velitel střediska V. Holeček 1. vodní R. Šimek, od října L. Stropnický 1. chlapecký J. Landa 2. chlapecký St. Veverka, br. Černý 3. chlapecký V. Holeček, St. Pazderka od března 1. dívčí O. Helikarová, Ir. Pohůnková 1 roj světlušek Irena Přibylová 2. dívčí Jiřina Holečková - Wahoo 3. dívčí Bynov Alena Plačková, Kája Žáková 1. smečka Jiří Ekl 2. smečka František Pospíšil 3. smečka A. Štětková od června chlapecký v Bělé R. Vlach chlapecký v Bynově J. Krejčí, J. Havel chlapecký Arnoltice J. Eder roveři J. Mohr Podle registrace bylo ve středisku Úsvit ke dni evidováno 300 členů. Pro ty bylo zapotřebí získat další klubovny. 1. a 2. 19

20 chlapecký oddíl svou klubovnu vybudoval v dřevěném domku 2 místnostech v na Riegrově ulici Č. 811 a zahradě na parcele č. kat. 864/2. 3. chlapecký oddíl získal dřevěný srub na ostrohu skály v Podmoklech, Na vinici č a 3. dívčí oddíl měli klubovnu v budově na Pastýřské stěně, Žižkova ulice č.15 (později budova ZOO). Potřebám celého střediska sloužil bývalý hostinec na Červeném vrchu, Bělská ulice Č Zde měly klubovnu i dívky z 2. oddílu a vlčata ze 3. smečky. Při 1. a 2. chlapeckém oddílu navíc fungovaly smečky vlčat, které vedli bratři Jiří Ekl a František Procházka. Dne 14. února byl založen 2. dívčí oddíl pod vedením sestry Jiřiny Holečkové. Během jara se utvořil též 3. dívčí oddíl pod vedením Marcely Jíchové a v červnu začala pod vedením sestry Aleny Štětkové fungovat 3. smečka vlčat. Mezi nejvýznamnější akce tohoto roku patřily oslavy národního osvobození, které se konaly Skauti i skautky ve velkém počtu pochodovali při dopoledním defilé na Stalinově náměstí i v odpoledním manifestačním průvodu. Na trati běžeckého závodu konali pořádkovou službu i s junáckými sanitními hlídkami, jichž bylo asi 20. Od března se chlapci a děvčata scházeli na Červeném vrchu, kde prováděli úpravy rozlehlé budovy bývalého hostince. Zlikvidovali všechen nepořádek uvnitř. Budova byla stará a rok prázdná. Zejména špatně se provádělo malování místností. Důvodem byly stěny z lepenice, tj. směsi jílovité zeminy a řezanky z obilné slámy. Na nerovnost stěn si stěžovali i amatérští výtvarníci, kteří je zdobili skautskými motivy. V největší poradní síni dominoval Indián na koni a tee-pee s totemy, které ztvárnil bratr Zdeněk Chotěnovský ze 3. oddílu, později akademický malíř. V předvečer otevření upravené střediskové klubovny dne 1. června byl zapálen slavnostní táborový oheň pro pozvanou veřejnost. Následující ráno v neděli 2. června, po vztyčení státní vlajky, byl proslovem starosty Sdružení přátel junáka slavnostně otevřen Svojsíkův junácký domov a odstartován I. ročník okresního kola Svojsíkova závodu. Výsledky: Skauti 1. místo 3. oddíl Děčín-Podmokly, 20

21 Skautky 2. místě 1.oddílu z Kamenického Šenova. 1. místo 2.oddílu Děčín-Podmokly. Obě tyto hlídky se na Oblastním kole kvalifikovaly do Ústředního kola závodu v Praze. Nezapomnělo se však ani na důkladnou přípravu oddílových vedoucích. Pod vedením okr. velitele bratra Holešáka pořádali instruktoři jarní kurz. Na něm se probírala převážně metodika nejdůležitějších skautských disciplín a příprava letních táborů. Velkým problémem letních táborů Při lístkovém přídělovém hospodářství se stal nedostatek potravin. Na přilepšenou každý vedoucí oddílu obdržel z prostředků Sdružení přátel junáka příspěvek na režii tábora ve výši 500,- Kč. Dále se ukázalo, že přes značné množství různého materiálu po německé armádě nebylo snadné sehnat stany. I přes zmiňované problémy většina oddílů tábory uspořádala v délce trvání tři až čtyři týdny. 1.vodní putovní Vltava, Labe 1.chlapecký Jetřichovice, Údolní mlýn 2.chlapecký Všemily, Slunečné údolí 3. chlapecký H. Chřibská 1. dívčí H. Chřibská 2. dívčí Semily, Na nohavici Dívky ze 2. a chlapci ze 3. oddílu, dne odjeli do Prahy na Ústřední kolo Svojsíkova závodu. První den byla na Masarykově stadiónu na Strahově na pořadu ranní půl hodinka, signalizace, střelba vzduchovkou nebo lukostřelba, atletický trojboj, vaření, určování rostlin, junácké výstupy a zpěv. Následující den se v Horních Černošicích u Prahy závodilo v chůzi podle popisu s posouzením ukázněnosti a účelnosti postupu, kreslení panoramatického náčrtku, stavbě stanu a první pomoci. Atmosféra setkání byla velice živá, radostná, účastníci chtěli ze sebe vydat vše nejlepší. 1 6 Skautky si mezi 16 hlídkami vybojovaly 7. místo a skauti při účasti 27 hlídek obsadili 14. místo. 21