Výpočtové hodnocení tepelných soustav s tepelnými čerpadly

Transkript

1 Výpočtové hodnocení tepelných soustav s tepelnými čerpadly Květen 2011 T. Matuška, R. Krainer Ústav techniky prostředí Fakulta stroní ČVUT v Praze tomas.matuska@fs.cvut.cz 1/16

2 1. Úvod Tepelná čerpadla sou zařízení, která umoţňuí cíleně čerpat tepelnou energii o nízké a pro běţné aplikace nevyuţitelné teplotě (nízkopotenciální teplo) a předávat i do navazuících tepelných soustav s vyšší vyuţitelnou teplotní hladinou (příprava teplé vody, vytápění). Zdroe nízkopotenciálního tepla mohou být svou podstatou: obnovitelné - energie okolního prostředí (vzduch, voda, země), která má svů původ ve slunečním záření nebo geotermální energii, nebo druhotné - energie, která můţe mít svů původ i v neobnovitelných palivech, např. teplo odpadního vzduchu nebo odpadní vody. Tepelná čerpadla však pro svů pohon vyuţívaí energii vysokopotenciální o vyšší energetické "kvalitě" (elektrickou, mechanickou, vysokoteplotní), která má svů původ zpravidla v neobnovitelných zdroích energie (uhlí, zemní plyn) a která v procesu transformace degradue na teplotní úroveň odváděného tepla. Efektivita tepelného čerpadla e vyádřena topným faktorem stanoveným za asně definovaných teplotních podmínek za daný časový úsek ako poměr mezi uţitečným teplem vydaným tepelným čerpadlem a hnací energií spotřebovanou tepelným čerpadlem. Teplotní podmínky ovlivňuící topný faktor tepelného čerpadla sou: teplota ochlazované látky tv1 nízkopotenciálního zdroe tepla vstupuící do výparníku tepelného čerpadla; teplota ohřívané látky tk2 vystupuící z kondenzátoru tepelného čerpadla. Hlavními parametry tepelných čerpadel sou tepelný výkon k a topný faktor COP. Stanovuí se zkoušením ako charakteristiky v závislosti na řadě okraových podmínek definovaných v příslušných normách, např. ČSN EN [1]. Charakteristiky tepelného čerpadla sou nezbytné pro správný návrh a správné zhodnocení provozu soustavy s tepelným čerpadlem. Vyhodnocení reálných energetických přínosů soustavy s tepelným čerpadlem výpočtem slouţí ako podklad k energetickému, ekologickému a ekonomickému hodnocení. V reálném provozu pracue tepelné čerpadlo v soustavě, ve které se v průběhu roku mění provozní podmínky ako teplota zdroe tepla, teplota v připoené soustavě odvodu tepla (vytápění, příprava teplé vody) či odváděný tepelný výkon. Sezónní topný faktor SPF, který udává míru efektivity provozu celé soustavy s tepelným čerpadlem za výpočtové období (rok), není závislý pouze na kvalitě navrţeného tepelného čerpadla, ale také na návrhu otopné soustavy, teplotní úrovni nízkopotenciálního zdroe tepla během roku, návrhu výkonu vzhledem k odběru tepla, apod. Následuící text nabízí zednodušený postup výpočtového hodnocení běţných soustav s tepelnými čerpadly pro vytápění a přípravu teplé vody na základě teplotní charakteristiky otopného období. Výpočtový postup e fyzikálně podloţený, nicméně e do značné míry zednodušený. Postup nerespektue denní ani roční profil odběru teplé vody, vliv doby blokace tarifu el. energie, tepelné ztráty zásobníku tepla a teplé vody sou zanedbány. Dále se nezkoumá, zda zadané tepelné čerpadlo můţe dosáhnout maximálních provozních teplot, nezohledňue vliv návrhu nízkopotenciálního zdroe tepla na skutečně dosahované teploty zdroe tepla, a. V ţádném případě výpočtový postup nemůţe nahradit simulační výpočty v pokročilých softwarech s hodinovým a kratším krokem, se zohledněním dynamiky provozu a vyuţívaící validované simulační modely prvků soustavy. Cílem zednodušené metodiky e nabídnout odborné veřenosti snadný výpočtový postup ke stanovení energetických zisků blízkých skutečnosti pouţitelný pro ruční výpočet či výpočet pomocí běţného tabulkového procesoru (Excel) ako podklad pro navazuící hodnocení soustav s tepelnými čerpadly. Metodika e určená pro zpracování energetických auditů, hodnocení 2/16

3 demonstračních proektů, pro monitorování a vyhodnocování opatření ke sníţení energetické náročnosti budov. 2. Metodika Výpočtové hodnocení provozu soustav s tepelnými čerpadly vychází z tzv. intervalové metody [2], přeaté např. normou ČSN EN [3]. Metoda vyuţívá křivky trvání teplot pro určené otopné období, které e pro výpočet provozních charakteristik rozděleno do časových úseků odpovídaících teplotním intervalům v dostatečném rozlišení. V otopném období sou teplotní intervaly rozděleny po 1 K, mimo otopné období e interval ediný. Kaţdý výpočtový interval e charakterizován střední teplotou a dobou trvání. Pro střední teplotu v kaţdém intervalu sou bilancovány: potřeba tepla pro vytápění a přípravu teplé vody; provozní podmínky a odpovídaící charakteristiky tepelného čerpadla (tepelný výkon, topný faktor); teplo dodané tepelným čerpadlem; teplo dodané doplňkovým ohřívačem; hnací energie pro tepelné čerpadlo; doba provozu tepelného čerpadla; potřeba pomocné energie. Výsledkem hodnocení sou roční provozní parametry soustavy s tepelným čerpadlem, tzn. teplo dodané do tepelné soustavy vytápění a přípravy teplé vody tepelným čerpadlem a doplňkovým (záloţním) ohřívačem a celková efektivita provozu soustavy s tepelným čerpadlem, včetně zahrnutí pomocné energie, vyádřená sezónním (ročním) topným faktorem. 3. Vstupní údae Výpočtový postup vyţadue informaci o klimatických podmínkách v místě instalace (teplota venkovního vzduchu, otopné období), o potřebě tepla, kterou má soustava s tepelným čerpadlem svým provozem krýt, o charakteristikách pouţitého tepelného čerpadla v souladu s normovým zkoušením a o tepelné soustavě, kterou e teplo produkované tepelným čerpadlem sdíleno (odebíráno) Klimatické údae Poţadovanými klimatickými údai pro oblast instalace soustavy s tepelným čerpadlem sou venkovní výpočtová teplota, počet dnů otopného období, průměrná venkovní teplota v otopném období a průměrná roční teplota. Z uvedených údaů lze stanovit křivku trvání teplot pro hodnocení provozu tepelného čerpadla pro vytápění a přípravu teplé vody ve výpočtových teplotních intervalech otopného období a teplotu v letním výpočtovém intervalu pro hodnocení provozu tepelného čerpadla pro přípravu teplé vody mimo otopné období Výpočtová venkovní teplota te,n Pro území ČR platí tři základní výpočtové venkovní teploty -12 C, -15 C a -18 C. Výpočtové venkovní teploty pro vybraná místa ČR [4, 5] lze nalézt v tab. A.1 v příloze A. Oblasti výpočtových teplot [6] sou uvedeny na obr. A.1 v příloze A. Pro místa s nadmořskou výškou nad 400 m n.m. se výpočtové teploty sniţuí podle tab. A.2 v příloze A. 3/16

4 Údae pro otopné období Počet dnů otopného období d a průměrná venkovní teplota te,z v otopném období se stanoví z meteorologických podkladů pro konkrétní rok (meteorologické denostupně) nebo pro normové hodnoty (klimatické denostupně) pro danou mezní teplotu otopného období [4], viz tab. A.1 v příloze A. Křivka trvání venkovních teplot pro stanovení parametrů výpočtových teplotních intervalů e dána výpočtovou venkovní teplotou te,n, mezní teplotou otopného období te,m (uvaţována ednotně +13 C) a dobou trvání otopného období d (počet dnů). Bezrozměrná křivka trvání teplot e dána rovnicí 0,985 0,626 1 (1) kde poměrný rozdíl teplot e dán vztahem e, m e (2) t t e, m t t e, N a poměrná doba vyplývá z podílu (3) Z kde Z e doba výskytu teplot niţších neţ te v h; doba trvání otopného období, t. 24 d v h. V průběhu otopného období musí být ve vytápěných místnostech zabezpečena vnitřní teplota stanovená proektem, tzn. výpočtová vnitřní teplota ti,n. V provozu se vlivem regulace a útlumů vytápění vnitřní teplota sniţue. Průměrná vnitřní teplota ti,z v otopném období se uvaţue pro rodinné domy 18 C, pro bytové domy a občanské budovy 19 C Údae pro letní období Pro stanovení provozních charakteristik tepelného čerpadla při přípravě teplé vody v letním období e nutné znát odpovídaící venkovní teplotu mimo otopné období. Průměrná venkovní teplota te,l, která charakterizue letní výpočtový teplotní interval, se určí na základě poměru časových úseků otopného období a celého roku a příslušných středních venkovních teplot v těchto obdobích podle vztahu t t 8760 t, e, rok e Z Z e, L (4) 8760 Z kde te,rok e průměrná roční venkovní teplota ve C, viz např. obr. A.2 v příloze A; te,z Z průměrná venkovní teplota v otopném období ve C; doba trvání otopného období, t. 24 d v h Potřeba tepla Výpočtový postup nestanovue roční potřebu tepla, kterou má krýt tepelné čerpadlo. Pro energetickou bilanci vyuţívá ako vstupní úda hodnoty potřeby tepla (vytápění, příprava teplé vody) iţ stanovené některým z dostupných hodnotících postupů. 4/16

5 Potřeba tepla na vytápění Roční potřeba tepla na vytápění p,vyt,rok vyplývá z energetického hodnocení budov při pouţitých klimatických podmínkách v otopném období. Pro určení roční potřeby tepla na vytápění lze vyuţít řadu metod, např. denostupňová, ČSN EN ISO [7], simulační výpočet matematickým modelem budovy, provozní měření, a.. Roční potřeba tepla na vytápění se pro ednotlivé teplotní intervaly rozdělí poměrovým přepočtem na základě příslušných hodinostupňů ve výpočtových intervalech podle vztahu DH p, VYT, p, VYT, rok (5) DHrok kde DH DHrok e počet hodinostupňů výpočtového teplotního intervalu v Kh; počet hodinostupňů během roku za otopné období v Kh Potřeba tepla na přípravu teplé vody Roční potřeba tepla na přípravu teplé vody p,tv,rok vyplývá z energetického hodnocení budov pro danou obsazenost a vybavenost budovy. Pro určení roční potřeby tepla na přípravu teplé vody lze vyuţít různých metod, např. ČSN EN , VDI 2067 nebo měření na stávaící budově. Roční potřeba tepla na přípravu teplé vody se pro ednotlivé teplotní intervaly rozdělí poměrovým přepočtem na základě doby trvání výpočtových teplotních intervalů vzhledem k celému roku podle vztahu p, TV, p, TV, rok (6) 8760 kde e doba trvání výpočtového teplotního intervalu v h Tepelné čerpadlo Jednotka Pro výpočet ročních provozních charakteristik soustavy s tepelným čerpadlem e nezbytné mít k dispozici údae o tepelném výkonu k a topném faktoru COP tepelného čerpadla za různých provozních podmínek. Pro kompresorová tepelná čerpadla s elektrickým pohonem sou nezbytné charakteristiky tepelného výkonu a topného faktoru za teplotních podmínek stanovených v ČSN EN [1]. Zkušební podmínky sou uvedeny v tab. 1 aţ 3 ako světle šedá pole (tmavě šedá pole sou menovité podmínky). Zkušební podmínky udávaí minimální počet údaů o tepelném výkonu a topném faktoru pro daný druh tepelného čerpadla. Pro plynem poháněná tepelná čerpadla e nezbytné zaistit adekvátní mnoţství vstupních údaů, pokud sou k dispozici podle zkušebních metod. Parametry tepelného čerpadla se pro teplotní podmínky ve výpočtových intervalech během roku stanoví lineární interpolací mezi dvěma nebliţšími body, resp. lineární extrapolací trendu. 5/16

6 tk2 / tv1-15 C -7 C 2 C 7 C 35 C 45 C 55 C x x Tab. 1 Požadované zkušební podmínky pro tepelná čerpadla se zdroem tepla: vzduch U tepelných čerpadel s venkovním vzduchem ako zdroem tepla e zcela nezbytné pouţít charakteristiky ze zkoušky zahrnuící i odtávací cykly tepelného čerpadla [7]. tk2 / tv1 10 C 15 C 35 C x 45 C 55 C x Tab. 2 Požadované zkušební podmínky pro tepelná čerpadla se zdroem tepla: voda tk2 / tv1-5 C 0 C 5 C 35 C x 45 C 55 C x x Tab. 3 Požadované zkušební podmínky pro tepelná čerpadla se zdroem tepla: země Nízkopotenciální zdroe tepla Teplota nízkopotenciálního zdroe tepla, t. teplota na vstupu do výparníku tv1, ovlivňue provozní efektivitu a výkon tepelného čerpadla. Pro výpočet provozních parametrů tepelného čerpadla ve výpočtových intervalech e nezbytné stanovit odpovídaící teplotu zdroe tepla. Pro různé druhy zdroe tepla e v tab. 4 uveden vztah pro určení teploty na vstupu do výparníku tv1 v souladu s ČSN EN [3]. Zdro tepla Vzduch (venkovní) Teplota na vstupu do výparníku tv1 = te Spodní voda (čerpací studna) tv1 = 10 C Zemský masiv tv1 = max (0 C; min (0,15 te + 1,5 C; 4,5 C)) Tab. 4 Teplota nízkopotenciálního zdroe tepla pro výpočet Pomocná elektrická energie Kromě hnací energie pro pohon tepelného čerpadla e pro provoz soustavy s tepelným čerpadlem nezbytná eště pomocná elektrická energie na zařízení, která nesou součástí ednotky tepelného čerpadla, avšak zaišťuí funkci soustavy tepelného čerpadla (oběhová čerpadla, regulace, ventily). U některých tepelných čerpadel můţe být pomocná elektrická energie pro překonání tlakových ztrát při 6/16

7 proudění teplonosné látky výměníky tepelného čerpadla iţ zahrnuta v topném faktoru stanoveném při normové zkoušce. Ne všechna pomocná zařízení pracuí ve všech reţimech provozu, např. oběhové čerpadlo pro přednostní nabíení zásobníku teplé vody pracue pouze v reţimu přípravy teplé vody a v reţimu vytápění e vypnuto, zatímco oběhové čerpadlo zdroe tepla (např. zemní vrt) pracue v obou reţimech. Pro stanovení potřeby pomocné energie v ednotlivých výpočtových intervalech e nutné znát příkony zařízení v eich pracovním bodě v obou provozních reţimech (příprava teplé vody, vytápění) Tepelná soustava Příprava teplé vody Pro přípravu teplé vody se určí teplota připravované teplé vody ttv (45 aţ 60 C). Teplota na výstupu z tepelného čerpadla e dána vztahem t k 2 t TV 5 K (7) kde zvýšení teploty o 5 K zohledňue teplotní spád na výměníku tepla přípravy teplé vody Vytápění Otopná soustava e teplotně charakterizována návrhovými teplotami přívodní a vratné otopné vody tw1,n / tw2,n a teplotním exponentem převaţuících otopných ploch n. Na základě návrhových parametrů otopné soustavy lze stanovit pro kaţdý výpočtový teplotní interval ekvitermní teplotu přívodní otopné vody na základě střední venkovní teploty intervalu te podle vztahu t t t t t t t t t (8) w1, N w 2, N i e w1, N w 2, N i e 1/ n w1 t i ( t i ) ( ) 2 t i te, N 2 t i te, N Orientační hodnoty teplotních exponentů n pro soustavy s různými druhy otopných ploch (sdílení tepla) sou uvedeny v tab. 5. Druh otopných ploch Sálavé velkoplošné vytápění (podlahové, stropní, stěnové) n 1,1 Otopná tělesa 1,3 Konvektory, teplovzdušné vytápění 1,4 Tab. 5 Teplotní exponent otopných ploch Poţadovaná teplota otopné vody na výstupu z tepelného čerpadla tk2 se v daném teplotním intervalu stanoví na základě teploty přívodní otopné vody tw1 ako t t 5 K (9) k 2 w 1 kde zvýšení teploty o 5 K zohledňue hysterezi ohřívání uvaţovaného zásobníku tepla nad poţadovanou ekvitermní teplotu do otopné soustavy pro omezení cyklování tepelného čerpadla. 7/16

8 4. Výpočetní postup 4.1. Určení teplotních intervalů a provozních podmínek Z dostupných klimatických údaů pro místo instalace soustavy s tepelným čerpadlem se křivka trvání teplot pro otopné období rozdělí na výpočtové teplotní intervaly (pro dostatečné rozlišení se doporučue šířka intervalu 1 K) a stanoví se střední venkovní teploty v ednotlivých intervalech te, a doba trvání intervalů v hodinách. Příklad názorného určení výpočtového teplotního intervalu o šířce 4 K s horní hranicí intervalu 1 C a dolní hranicí intervalu -3 C e uveden na obr. 1. Mimo otopné období se uvaţue pouze s ediným výpočtovým intervalem se střední venkovní teplotou stanovenou podle rovnice (4) a s dobou trvání ( d) hodin Bilance energie v intervalu V případě soustavy s tepelným čerpadlem pro kombinovanou přípravu teplé vody a vytápění má během roku přednost krytí potřeby tepla na přípravu teplé vody Režim přípravy teplé vody Pro kaţdý teplotní interval se stanoví potřeba tepla na přípravu teplé vody TV, v souladu s rovnicí (6). Pro teplotu zdroe tepla tv1, (určené na základě střední venkovní teploty výpočtového intervalu te, podle tab. 4) a teploty otopné vody na výstupu z tepelného čerpadla tk2 v soustavě přípravy teplé vody (určené z rovnice 7) se z charakteristik tepelného čerpadla určí eho výkon k,tv, (tv1,, tk2) a topný faktor COPTV, (tv1,, tk2) v reţimu přípravy teplé vody. Dostupné teplo z tepelného čerpadla pro přednostní přípravu teplé vody za dobu trvání teplotního intervalu e k, TV, k, TV, [kwh] (10) Obr. 1 Příklad stanovení výpočtových teplotních intervalů (střední venkovní teplota, doba trvání) 8/16

9 Skutečně dodané teplo tepelným čerpadlem pro krytí potřeby tepla na přípravu teplé vody e minimální hodnotou z dostupného tepla a potřebou tepla v teplotním intervalu TČ,TV, = min (k,tv,, p,tv,) [kwh] (11) Skutečná doba provozu tepelného čerpadla v teplotním intervalu pro reţim přípravy teplé vody se stanoví ze vztahu TČ, TV, [h] (12) TČ, TV, k, TV, Potřeba hnací energie pro pohon tepelného čerpadla pro přípravu teplé vody v teplotním intervalu se určí ze vztahu E TČ TV, TČ, TV, [kwh] (13), COP TV, Potřeba pomocné elektrické energie soustavy s tepelným čerpadlem pro přípravu teplé vody se určí ze vztahu Epom,TV, = Ppom,TV. TČ,TV, [kwh] (14) kde Ppom,TV e elektrický příkon pomocných zařízení pracuících při přípravě teplé vody v eich pracovním bodě v kw. V případě, ţe v teplotním intervalu e dostupné teplo z tepelného čerpadla v reţimu přípravy teplé vody niţší neţ potřeba tepla na přípravu teplé vody, e nutné krýt zbývaící potřebu tepla z doplňkového (záloţního) ohřívače podle vztahu d, TV, p, TV, TČ, TV, [kwh] (15) Režim vytápění Pro kaţdý výpočtový teplotní interval se stanoví potřeba tepla na vytápění VYT, v souladu s rovnicí (5). Pro teplotu zdroe tepla tv1, (určené na základě střední venkovní teploty výpočtového intervalu te, podle tab. 4) a teploty otopné vody na výstupu z tepelného čerpadla tk2, v otopné soustavě (určené na základě střední venkovní teploty výpočtového intervalu te, podle rovnic 8 a 9) se z charakteristik tepelného čerpadla určí eho výkon k,vyt, (tv1,, tk2,) a topný faktor COPVYT, (tv1,, tk2,) v reţimu vytápění. V případě kombinované přípravy teplé vody a vytápění, e přednostně část doby provozu a dostupného tepla z tepelného čerpadla vyhrazena reţimu přípravy teplé vody. Proto e nutné pro stanovení dostupného tepla z tepelného čerpadla pro vytápění nedříve určit pro výpočtový teplotní interval zbývaící dobu provozu tepelného čerpadla dostupnou pro reţim vytápění k,vyt, = - TČ,TV, [h] (16) Dostupné teplo z tepelného čerpadla pro vytápění za dobu trvání teplotního intervalu se potom stanoví ze vztahu k, VYT, k, VYT, k, VYT, [kwh] (17) 9/16

10 Skutečně dodané teplo tepelným čerpadlem pro krytí potřeby tepla na vytápění e minimální hodnotou z dostupného tepla a potřebou tepla v teplotním intervalu TČ,VYT, = min (k,vyt,, p,vyt,) (18) Skutečná doba provozu tepelného čerpadla v teplotním intervalu pro reţim vytápění se stanoví ze vztahu TČ, VYT, [h] (19) TČ, VYT, k, VYT, Potřeba hnací energie pro pohon tepelného čerpadla pro vytápění v teplotním intervalu se určí ze vztahu E TČ VYT, TČ, VYT, (20), COP VYT, Potřeba pomocné elektrické energie soustavy s tepelným čerpadlem pro vytápění se určí ze vztahu Epom,VYT, = Ppom,VYT. TČ,VYT, [kwh] (21) kde Ppom,VYT e elektrický příkon pomocných zařízení pracuících při vytápění v eich pracovním bodě v kw. V případě, ţe v teplotním intervalu e dostupné teplo z tepelného čerpadla v reţimu vytápění niţší neţ potřeba tepla na vytápění, e nutné krýt zbývaící potřebu tepla z doplňkového (záloţního) ohřívače podle vztahu d, VYT, p, VYT, TČ, VYT, (22) Výsledky pro hodnocení Výpočtový postup vede ke stanovení hlavních provozních parametrů popisuících roční energetickou bilanci soustavy s tepelným čerpadlem pro přípravu teplé vody a vytápění. Sečtením ednotlivých veličin ze všech intervalů se stanoví roční výsledky. Roční dodávka tepla tepelným čerpadlem do přípravy teplé vody vytápění e TČ rok TČ, VYT, TČ, TV,, [kwh] (23) Roční potřeba hnací energie tepelného čerpadla pro přípravu teplé vody a vytápění e E E TČ rok TČ, VYT, ETČ, TV,, [kwh] (24) Roční potřeba pomocné elektrické energie pro provoz tepelného čerpadla pro přípravu teplé vody a vytápění e E pom rok Epom, VYT, Epom, TV,, [kwh] (25) Roční dodávka tepla doplňkovým tepelným zdroem (ohřívačem) d rok d, VYT, d, TV,, [kwh] (26) 10/16

11 Uvedené výsledné provozní parametry slouţí ako podklad pro stanovení úspory primární energie tepelným čerpadlem, úspory emisí, případně ekonomických ukazatelů instalace tepelného čerpadla (úspora provozních nákladů, návratnost). Na základě výsledných parametrů lze stanovit navazuící energetické ukazatele, např. roční pokrytí potřeby tepla na přípravu teplé vody a vytápění teplem dodaným z tepelného čerpadla f TČ, TV, rok TČ, TV, rok [-] (27) p, TV, rok p, VYT, rok dále sezónní topný faktor tepelného čerpadla SPF TČ, rok [-] (28) TČ ETČ, rok nebo u soustav s tepelnými čerpadly s elektricky poháněnými kompresory celkový sezónní topný faktor celé soustavy SPF TČ, rok [-] (29) E TČ, rok E 5. Literatura pom, rok [1] ČSN EN Klimatizátory vzduchu, ednotky pro chlazení kapalin a tepelná čerpadla s elektricky poháněnými kompresory pro ohřívání a chlazení prostoru - Část 2: Zkušební podmínky, ČNI [2] ASHRAE Handbook of Fundamentals, American Society of Heating, Refrigerating and Air- Conditioning Engineers, [3] ČSN EN Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy - Část 4-2: Výroba tepla na vytápění, tepelná čerpadla, ČNI [4] ČSN Zásobování teplem, všeobecné zásady. včetně tiskové změny. ČNI [5] ČSN EN Tepelné soustavy v budovách - Výpočet tepelného výkonu. ČNI [6] ČSN Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění. ČNI [7] ČSN EN Klimatizátory vzduchu, ednotky pro chlazení kapalin a tepelná čerpadla s elektricky poháněnými kompresory pro ohřívání a chlazení prostoru - Část 3: Zkušební metody. ČNI [8] ČSN EN Absorpční a adsorpční klimatizační zařízení a/nebo zařízení s tepelným čerpadlem s vestavěnými zdroi tepla na plynná paliva, s menovitým tepelným příkonem nevýše 70 kw - Část 2: Hospodárné vyuţití energie, ČNI [9] Český hydrometeorologický ústav, 11/16

12 Příloha A Klimatické údae pro ČR Tab. A.1 Výpočtové venkovní teploty a parametry otopného období (pro te,m = +13 C) Lokalita Nadmořská výška [m] Výpočtová venkovní teplota [ C] Průměrná venkovní teplota v otopném období [ C] Počet dnů otopného období [dny] Benešov ,9 245 Beroun (Králův Dvůr) ,1 236 Blansko (Dolní Lhota) ,7 241 Brno v 4,0 232 Bruntál v 3,3 271 Břeclav (Lednice) ,4 224 Česká Lípa ,8 245 České Buděovice ,8 244 Český Krumlov v 3,5 254 Děčín (Březiny,Libverda) ,2 236 Domaţlice v 3,8 247 Frýdek-Místek v 3,8 236 Havlíčkův Brod v 3,3 253 Hodonín ,2 215 Hradec Králové ,9 242 Cheb ,6 262 Chomutov (Ervěnice) v 4,1 233 Chrudim v 4,1 238 Jablonec nad Nisou (Liberec) v 3,6 256 Jičín (Libáň) ,9 234 Jihlava ,5 257 Jindřichův Hradec ,5 256 Karlovy Vary v 3,8 254 Karviná ,0 234 Kladno (Lány) ,5 258 Klatovy v 3,9 248 Kolín v 4,4 226 Kroměříţ ,9 227 Kutná Hora (Kolín) v 4,4 226 Liberec ,6 256 Litoměřice v 4,1 232 Louny (Lenešice) , /16

13 Mělník ,1 229 Mladá Boleslav ,9 235 Most (Ervěnice) v 4,1 233 Náchod (Kleny) ,7 250 Nový Jičín v 3,8 242 Nymburk (Poděbrady) v 4,2 228 Olomouc ,8 231 Opava , Ostrava ,0 229 Pardubice v 4,1 234 Pelhřimov v 3,6 257 Písek ,7 247 Plzeň ,6 242 Praha (Karlov) ,3 225 Prachatice v 3,8 267 Prostěov ,9 228 Přerov ,5 252 Příbram ,8 230 Rakovník ,0 250 Rokycany (Příbram) ,5 252 Rychnov n/kněţnou (Slatina) ,5 254 Semily (Libštát) v 3,4 259 Sokolov v 3,9 254 Strakonice ,8 249 Svidník v Svitavy (Moravská Třebová) ,4 248 Šumperk v 3,5 242 Tábor ,5 250 Tachov (Stříbro) ,6 250 Teplice v 4,1 230 Trutnov ,3 257 Třebíč (Bítovánky) ,1 263 Uherské Hradiště (Buchlovice) v 3,6 233 Ústí nad Labem v 3,9 229 Ústí nad Orlicí v 3,6 251 Vsetín ,6 236 Vyškov , /16

14 Zlín (Napaedla) ,0 226 Znomo ,9 226 Ţďár nad Sázavou ,1 270 Obr. A.1 Oblasti výpočtových venkovních teplot pro ČR 14/16

15 Tab. A.2 Snížení výpočtové venkovní teploty s ohledem na nadmořskou výšku Nadmořská výška Výpočtová venkovní teplota Sníţená venkovní teplota nad 400 m n.m nad 600 m n.m nad 800 m n.m /16

16 Obr. A.2 Průměrné roční teploty vzduchu ( ) v ČR [9] 16/16