Jiří Glet. Svatí na Karlově mostě

Transkript

1 1

2 Jiří Glet Svatí na Karlově mostě 2

3 Copyright Autor: Jiří Glet Foto: Jaroslava Machálková a Martin Novotný Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2015 ISBN: (epub) (mobipocket) (pdf) 3

4 Úvod Praha patří mezi nejkrásnější města na světě a Karlův most přes řeku Vltavu je památkou celosvětového významu. Most začal stavět v roce 1357 římsko-německý císař a český král Karel IV. Byl dokončen až za vlády císařova syna, českého krále Václava IV. v roce Na Karlově mostě již ve 14. století stával kříž. V době baroka a následujících staletích byl most osazen sochami světců a světic. Tak skvostný architektonický celek, spojení gotického mostu s mostními věžemi a barokními sochami, nenajdete nikde jinde na světě. Představte si, že navštívíte některou světoznámou galerii, ve které však chybí popisy uměleckých děl a nemůžete si zakoupit ani katalog. Váš celkový dojem pak vyznívá, že jste si sice prohlédli nádherné sochy a obrazy, ale nic bližšího jste se o nich nedozvěděli. Podobné je to i se sochami na Karlově mostě. Procházíme tu jedinečnou galerií barokních soch pod širým nebem a vlastně o nich mnoho nevíme. A právě proto byla napsána tato kniha. Dozvíte se, kteří sochaři vytvořili zdejší sochy, popřípadě jejich kopie. Bude vám objasněn smysl symbolů a význam nápisů na sochách a sousoších. Seznámíte se s jednotlivými světci, patrony České země, biblickými postavami, Pannou Marií a Ježíšem Kristem. 4

5 V knize najdete biblické příběhy a spoustu legend a pověstí. Jsou zde rovněž popsána některá místa, památky a umělecká díla, vztahující se ke světcům a světicím. Text je doplněn fotografiemi Martina Novotného. Vaši prohlídku sochařské galerie doporučuji začít u Staroměstské mostecké věže. Budete si prohlížet sochy a sousoší na levé straně Karlova mostu. Dojdete k Malostranským mosteckým věžím, zde se otočíte, prohlédnete si sochařská díla na druhé straně mostu a dostanete se zase zpět k Staroměstské mostecké věži. Tímto způsobem jsou totiž v knize řazeny fotografie a texty k sochám světců a světic. Svatí byli vždy prostředníky mezi člověkem a Bohem. Po přečtení této knížky již nebudete na sochy na Karlově mostě pohlížet jako na neznámé a přísné svaté. Budete naopak tyto světce a světice považovat za důvěrně známé, za své patrony, ochránce a pomocníky, na které se v modlitbách můžete obracet se svými prosbami a žádostmi. Ještě zbývá dodat, že takzvaná královská cesta, ze Starého Města přes Karlův most na Malou Stranu a Pražský hrad, je nejznámější a nejnavštěvovanější turistickou trasou nejenom v Praze, ale v celé naši zemi. Historické jádro Prahy, včetně Karlova mostu, bylo zapsáno do seznamu Kulturních památek UNESCO. Jiří Glet 5

6 Sv. Ivo Sousoší sv. Iva zhotovil v roce 1711 sochař Matyáš Bernard Braun. Na mostě stojí kopie tohoto sousoší, kterou vytvořil v roce 1908 sochař František Horgesel. Sochu sv. Iva doplňují sochy starce, vdovy s dítětem a rovněž socha spravedlnosti, která má zavázané oči. Sv. Ivo je patronem Bretaně, právnické fakulty University Karlovy v Praze a mnoha dalších právnických fakult po celém světě. Dále je taky patronem právníků, farářů, chudých lidí, sirotků a opuštěných dětí. Je pomocníkem při soudních, notářských a dalších právnických jednání. Sv. Ivo má svátek 19. května. Buď živ tak, aby ses stal svatým Sv. Ivo Hélory se narodil roku 1253 v Kermatinu poblíž Tréguieru v Bretani ve šlechtické rodině. V mládí studoval právo, filozofii a teologii v Paříži a Orléansu a pak již vlastně celý svůj život působil v Bretani. Nejdříve jako správce, oficiál, soudce a advokát u církevního soudu, přičemž důsledně dbal práv chudých, vdov a sirotků. Později se stal knězem, který značnou 6

7 část svého každoročního výtěžku ze statku věnoval chudým a na provoz špitálu, který sám založil. 7

8 To, že myslel více na své bližní, než na sebe, nejlépe dokumentují dva příběhy z jeho života. Jednou, v době velké neúrody, nařídil rozdělit poslední bochník chleba, ale kaplan to odmítl. Svatý Ivo tedy sám rozkrojil bochník chleba a polovinu dal kaplanovi a druhou polovinu žebrákům. Jindy ho zase bohatý statkář nabádal, aby obilí nedával chudým a do špitálu, ale aby obilí uschoval a prodal, až bude jeho cena vyšší. Sv. Ivo jako obvykle toto obilí rozdal chudým a když se mu po čase statkář pochlubil, kolik na obilí vydělal, když si počkal na vyšší cenu, sv. Ivo mu odpověděl: Já jsem získal stokrát víc proto, že jsem nečekal. Svatý Ivo zemřel v padesáti letech v roce Po celou svou pozemskou pouť se sv. Ivo držel zásady, kterou mu vštípila jeho matka. Buď živ tak, aby ses stal svatým. V roce 1347 pak byl skutečně prohlášen za svatého. 8

9 Sv. Alžběta, sv. Barbora, sv. Markéta Sousoší sv. Alžběty, sv. Barbory a sv. Markéty vytvořil v roce 1707 sochař Jan Brokoff společně se svým synem, sochařem Ferdinandem Maxmiliánem Bokoffem. Sv. Barbora stojí uprostřed sousoší, po stranách stojí sv. Alžběta a sv. Markéta. Pod sochou sv. Barbory je prosebný latinský nápis, aby se světice za nás modlily nyní i v hodině smrti. Další latinský nápis oznamuje, že toto dílo vytvořil Jan Brokoff. 9

10 10

11 Sv. Alžběta Sv. Alžběta a sv. Zachariáš mají svátek 5. listopadu. O sv. Alžbětě, matce sv. Jana Křtitele, se dočtete v Evangeliu sv. Lukáše. Sv. Alžběta a sv. Zachariáš, kteří žili v 1. století, byli starší, zbožní a bezdětní manželé. Sv. Zachariáš byl knězem v Šalamounově chrámu. Když jednoho dne vykonával svou kněžskou službu, zjevil se mu archanděl Gabriel. Ten mu oznámil, že jeho žena sv. Alžběta porodí syna, který se bude jmenovat Jan a připraví cestu Mesiášovi. Sv. Zachariáš však o slovech archanděla Gabriela pochyboval. Podotknul, že už je stařec a jeho žena je taky pokročilého věku. Protože nevěřil, přišel o řeč a s lidmi se domlouval pouze posunky. Panna Maria, která již v lůnu nosila Ježíše, navštívila svou příbuznou sv. Alžbětu, jenž byla již v šestém měsíci těhotenství. Panna Maria pak zůstala u sv. Alžběty až do doby, než světice porodila syna. Příbuzní se domlouvali na jménu narozeného chlapce a sv. Zachariáš na tabulku napsal: Jmenuje se Jan. A najednou se starci jazyk rozvázal a počal blahořečit Bohu. O svém synu Janovi pak řekl: A ty dítě, budeš nazváno prorokem Nejvyššího, 11

12 neboť půjdeš před Pánovou tváří připravit jeho cesty. Lukáš 1:76 O Dalším životním osudu sv. Alžběty nemáme už žádné další prameny. 12

13 Sv. Barbora Sv. Barbora je patronkou horníků, zedníků, dělostřelců, rolníků, hasičů tesařů, věží a pevností. Je Ochránkyní proti náhlému úmrtí na dole a při bouřce. Je pomocnicí v nouzi a taky umírajících, přímluvkyně za dobrou hodinku smrti. Je rovněž záštitou proti ohni. Sv. Barbora má svátek 4. prosince. Sv. Barbora je velmi oblíbenou světicí a hezkým jménem Barbora se může pochlubit mnoho našich dívek a žen. Popravena rukou vlastního otce Dle legendy se sv. Barbora narodila ve 3. století v Nikomédii, dnešním Izmidu v Turecku. Zde vládl její pohanský otec Dioskuros, který ji zavřel do věže, aby ji uchránil před křesťanstvím. Právě s touto věží bývá sv. Barbora často zobrazována. Jeden ze sloužících, tajný křesťan, však sv. Barboru obrátil na víru a tak se stala křesťankou. Ke dvěma oknům ve věži nechala udělat ještě okno třetí, na počest Nejsvětější Trojice. 13

14 Když otec zjistil, že sv. Barbora vyznává křesťanskou víru, poručil, aby ji popravili. Sv. Barboře se však podařilo z věže utéci a schovat se ve skalách, a proto se považuje za patronku horníků. Její úkryt však prozradil jistý pastýř a sv. Barbora byla krutě mučena. Když mučení sv. Barbory viděla sv. Juliána, přihlásila se rovněž ke křesťanství a sv. Barboře se rány zázrakem zahojily. Sv. Barboře setnul hlavu její otec, pak z nebe sjel blesk a otce zabil. Spolu se sv. Barborou byla popravena taky sv. Juliána. Někdy okolo roku 1000 se ostatky sv. Barbory dostaly do dómu sv. Marka v Benátkách a později na ostrov Torcello před Benátkami. Sv. Barbora patří mezi 14 svatých pomocníků v nouzi a společně se sv. Markétou a sv. Kateřinou se řadí do skupiny tří svatých panen. Sv. Barbora byla velmi uctívána zejména v hornických oblastech, a taky v naší zemi jí bylo zasvěceno mnoho kostelů. Nejznámější z nich je gotický skvost, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, který byl spolu s historickým jádrem Kutné Hory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci zapsán do světového kulturního dědictví UNESCO. Sv. Barbora a umění Sv. Barboru malovali často i významní malíři. Mezi krásná umělecká díla patří například obraz Sv. Barbora, který namaloval malíř Jan Van Eyck v roce Najdete jej v královském muzeu krásných umění v Antverpách v Belgii. Další skvostný obraz, Madona a dítě se sv. Kateřinou, sv. Dorotou a sv. Barborou, z první poloviny 16. století je od malíře Lucase Granacha 14

15 staršího. Tento obraz můžete obdivovat v Muzeu krásných umění v Budapešti v Maďarsku. Na svátek sv. Barbory lidé nejenom u nás, ale taky v Německu a Rakousku řežou třešňové větvičky a dávají je do nádob s vodou. Jsou to takzvané barborky. Tyto větvičky mají pro štěstí a Boží požehnání o Vánocích rozkvést a jsou pěknou ozdobou Vánočních domácností. 15

16 Sv. Markéta Sv. Markéta je patronkou rolníků, pastýřů, panen, rodiček a manželek. Je pomocnicí v nouzi a při porodech. Sv. Markéta má svátek 13. července. Sv. Markéta se narodila ve 3. století v Antiochii v dnešní Sýrii. Byla dcerou pohana Aesidia a protože se stala křesťankou, otec se k ní přestal hlásit. Sv. Markéta tedy odešla do hor a pásla dobytek. Byla mimořádně krásná, a proto se o ni ucházel sám římský místodržící, vladař Olibrius. Sv. Markéta se však veřejně hlásila ke Kristu, složila slib panenství a vladaře odmítla. Vladař ji nechal uvrhnout do žaláře a tam ji pohltil ďábel, který na sebe vzal podobu draka. Sv. Markéta se však pomocí víry a kříže z útrob netvora dostala. Byla však krutě mučena a nakonec jí byla setnuta hlava. Právě únik sv. Markéty z útrob draka ji předurčil k tomu, že se k ní obracely o pomoc rodičky při porodních bolestech. Stala se tak jednou z nejoblíbenějších světic. Však taky patří mezi 14 16

17 svatých pomocníků v nouzi a spolu se sv. Barborou a sv. Kateřinou se řadí do skupiny tří svatých panen. V Monte Fiascone, ve střední Itálii nad Bolsenským jezerem, stojí chrám sv. Markéty, v němž se nacházejí ostatky této mučednice. Z uměleckých děl, zobrazujících sv. Markétu si připomeneme alespoň dva obrazy. Obraz Sv. Markéta namaloval malíř Francisco de Zubarán, v první polovině 17. století, a najdete jej v Londýnské národní galerii v Anglii. Druhý obraz, Sv. Markéta s drakem je od malíře Tiziana, z druhé poloviny 16, století, a nachází se v Pradu v Madridě ve Španělsku. Na svátek sv. Markéty zpravidla začínaly u nás žně a přísloví Sv. Markéta hodila srp do žita, je jedním z nejznámějších přísloví v České zemi. 17

18 Pieta Sousoší Pieta zhotovil v roce 1859 sochař Emanuel Max. Sousoší představuje Pannu Marii se sv. Maří Magdalenou, kterak oplakávají mrtvého Ježíše Krista. Nad nimi stojí zamyšlený sv. Jan Evangelista a je zde umístěn taky kříž. Na podstavci se nachází latinský nápis vyjadřující bolest Panny Marie nad mrtvým Ježíšem Kristem. Další latinský nápis nám oznamuje, že dílo navrhl a provedl Emanuel Max v roce O Ježíši Kristu je text uveden v sousoší č. 16. a o Panně Marii najdete text u sousoší č

19 19

20 Sv. Maří Magdalena Sv. Maří Magdalena je patronkou studentů, zahradníků, vinařů, holičů, kajícnic a výrobců a prodejců parfémů. Je pomocnici proti očním chorobám a proti bodavému a jedovatému hmyzu. Sv. Maří Magdalena má svátek 22. července. Sv. Maří Magdalena, která žila v 1. století, se narodila ve vesnici Magdale, ležící na území dnešního Izraele. V mládí vedla hříšný život, později poznala Ježíše Krista a učinila pokání. Ježíš Kristus z Máří Magdaleny vyhnal sedm zlých duchů a ona se pak přidala k jeho věrným. Dle tradice se sv. Máří Magdalena ztotožňuje s hříšnicí, která se dozvěděla, že Ježíš Kristus navštívil dům farizeje Šimona. Máří Magdalena litovala svých hříchů, umyla Ježíši nohy svými slzami a osušila je dlouhými vlasy. Pak mu pomazala nohy vzácným olejem z alabastrové nádobky. 20

21 Odpuštění od Ježíše Krista Ježíš Kristus jí pak odpustil hříchy, jak se dočtete v evangeliu sv. Lukáše. Pravděpodobně proto, že pomazala Ježíši Kristu nohy vonným olejem, se Máří Magdalena stala patronkou výrobců a prodejců parfémů. Máří Magdalena byla přítomna u několika významných událostí Kristova života. Provázela ho na Křížové cestě a byla přítomna jeho ukřižování. Pomáhala při jeho pohřbu a společně s dalšími zbožnými ženami zjistila, že Ježíšův hrob je prázdný. Jako první spatřila vzkříšeného Ježíše Krista, o kterém se nejdříve domnívala, že je to zahradník. Radostnou zvěst o vzkříšení Ježíše Krista pak sdělila ostatním apoštolům. Dle legendy spolu s dalšími věřícími lodí doplula do Francie, kde šířila křesťanskou víru. Ve francouzské bazilice ve Vézelay je uložena část ostatků této světice a bazilika se stala významným poutním místem. Máří Magdalena a umění Velmi působivý je obraz malíře Tiziana, Kristus se zjevuje Magdaleně, z první poloviny 16. století, který se nachází v Londýnské národní galerii v Anglii. 21

22 Sv. Jan Evangelista Sv. Jan Evangelista je patronem teologů, spisovatelů, knihařů a sedláků. Je pomocníkem proti nejrůznějším otravám a popáleninám. Sv. Jan Evangelista má svátek 27. prosince. V galerii světců na Karlově mostě najdete taky dva světce, kteří byli mezi původními dvanácti apoštoly Ježíše Krista. Prvním z nich je sv. Jan Evangelista, který bývá nazýván miláček Páně. Sv. Jana Evangelistu a jeho bratra sv. Jakuba Staršího, když spravovali své rybářské sítě, Ježíš Kristus vyzval, aby se stali jeho učedníky. Sv. Jan Evangelista byl přítomen při mnoha důležitých životních situací Ježíše Krista. Byl přítomen při proměnění Páně, při zajetí Ježíše Krista v Getsemanské zahradě a při jeho ukřižování. Byl to právě sv. Jan Evangelista, který u kříže podpíral a utěšoval Pannu Marii. Při Poslední večeři Páně, si jako milovaný žák, položil hlavu na hruď Ježíšovu a takto bývá umělci často zobrazován. Sv. Jan Evangelista je autorem čtvrtého evangelia, které napsal podle vlastních poznatků a zkušeností. Jako evangelista má ve znaku orla, krále ptactva. 22

23 Sv. Jan Evangelista jako strůjce mnoha zázraků Dle legendy se sv. Jan Evangelista s Pannou Marií, po ukřižování Ježíše Krista, usadili v Efesu, dnešním Turecku. Připisuje se mu mnoho zázraků. Tak například, když byl donucen napít se z poháru s jedem, udělal nad pohárem znamení kříže a jed pak v podobě malého dráčka pohár opustil. Jindy byl zase hozen do kotle s vařícím olejem, ale nic se mu nestalo. Byl taky vyhoštěn na řecký ostrov Patmos, kde napsal Zjevení sv. Jana nebo-li Apokalypsu. Sv. Jan Evangelista se dožil kmetského věku, zemřel okolo roku 100 a jeho ostatky se nacházejí v Efesu. Za jedním z překrásných uměleckých děl, na kterém je zobrazen taky sv. Jan Evangelista, se vydáme do starobylého slovenského města Levoče. Zde na náměstí Mistra Pavla stojí nejvyšší gotický dřevěný oltář na světě, měřící 18,62m s rozměry 6x4m. Toto výjimečné řezbářské dílo Mistra Pavla z Levoče, umělce světového významu, pochází z let Oltáři dominují tři sochy v nadživotní velikosti, nalevo socha sv. Jakuba Apoštola, vysoká 2,3m, uprostřed socha Madony s Ježíškem, která je vysoká 2,5m a napravo socha sv. Jana Evangelisty, vysoká 2,3m. Světec drží v ruce pohár s jedem, ze kterého vystupuje dráček. Součástí spodní části oltáře je sousoší Poslední večeře Páně. Historické jádro slovenského, spišského města Levoče, včetně kostela sv. Jakuby Apoštola s hlavním gotickým oltářem, bylo zapsáno do světového kulturního dědictví UNESCO. Sv. Jan Evangelista napsal čtvrté evangelium, tři Janovy Epištoly a knihu Zjevení sv. Jana. V první Janově epištole jsou slova, která mnozí křesťané, včetně mně, považují za jedny z nejpůsobivějších a nejkrásnějších slov v celé Bibli. 23

24 Bůh je láska, a kdo přebývá v lásce, přebývá v Bohu a Bůh v něm. 1 Janova Epištola 4:16 Pieta byla v křesťanském umění často zobrazována. Sousoší Pieta od sochaře Michelangela Buonarroti z konce 15. století, zobrazuje Pannu Marii s mrtvým Ježíšem Kristem na klíně. Toto jemné a technicky dokonalé dílo je umístěno v chrámu sv. Petra ve Vatikánu. 24

25 Sv. Josef Sochu sv. Josefa vytvořil v roce 1854 sochař Josef Max. Socha představuje sv. Josefa, pěstouna Páně, kterak vede malého Krista. Jsou zde taky umístěny dva nápisy. První, latinský nápis nám oznamuje, že dílo navrhl a zhotovil Josef Max. Druhý, německý nápis, psaný starodávným švabachem, nám sděluje, že dílo bylo věnováno Josefem Bergmannem, občanem a obchodníkem pražským. Sv. Josef je patronem tesařů a řemeslníků, křesťanských rodin, manželů, dětí a patronem celé církve. Je pomocníkem proti očním chorobám, při těžkých životních situacích a přímluvcem za dobrou smrt. Je záštitou sirotků a mládeže. Sv. Josef má svátek 19. března. 25

26 26

27 Sv. Josef manžel Panny Marie a adoptivní otec Ježíše Krista Sv. Josef, manžel Panny Marie a pěstoun Pána našeho, Ježíše Krista, patří mezi Svatou rodinu. Byl potomkem židovského krále Davida, ale živil se jako tesař. Ve starším věku se zasnoubil s Pannou Marií, a když se dověděl o Mariině těhotenství, hodlal ji opustit. Ve snu se mu však zjevil anděl, který jej nabádal, aby si vzal Marii za ženu, neboť to co v ní bylo počato, je z Ducha Svatého. Marie porodí syna, kterému dáš jméno Ježíš, a on spasí svůj lid od jejich hříchů. Sv. Josef si vzal Pannu Marii za ženu a odešli do města Betléma, kde se jim v jesličkách narodil Ježíšek. Ježíška navštívili Tři králové, kteří rovněž králi Herodovi oznámili, že se narodil židovský král. Sv. Josefovi se opět ve snu zjevil anděl a vyzval jej i s rodinou k útěku do Egypta, neboť král Herodes se chystá zabít jejich dítě. Sv. Josef posadil Pannu Marii i s Ježíškem na oslíka a vydali se do Egypta. Krutý Herodes nechal zamordovat všechna betlémská nemluvňata. V Egyptě pak sv. Josef, Panna Maria a Ježíšek zůstali až do Herodovy smrti. O sv. Josefovi je v Bibli ještě jedna zmínka. Když bylo Ježíši 12 let, putovala rodina z Nazaretu na velikonoční svátky do Jeruzaléma. Zde se jim Ježíš ztratil a když jej nalezli, seděl v chrámě a učeně rozmlouval s kněžími a učiteli. Sv. Josef, i když v Bibli nepromluvil ani slovo, se stal váženým světcem, neboť byl pěstounem Ježíše Krista. V roce 1654 se sv. Josef stal patronem Českého království a velmi stoupla obliba tohoto světce mezi našimi lidmi. Jméno Josef se pak stalo nejoblíbenějším mužským jménem u nás, po dobu 300 let, až do poloviny 20. století. 27

28 Sv. Josef a umění Krásný je obraz malíře Van Dycka, Odpočinek na cestě do Egypta, z první poloviny 17. století, na němž je zobrazen sv. Josef, Panna Maria a Ježíšek. Obraz se nachází v Alte Pinakothek v Mnichově, v Německu. 28

29 Sv. František Xaverský Sousoší sv. František Xaverský vytvořil v roce 1711 sochař Ferdinand Maxmilián Brokoff. Na mostě stojí kopie sousoší od sochaře Čeňka Vosmíka z roku Je zde skupina soch indických a japonských knížat, pokřtěných světcem. Nad nimi stojí socha sv. Františka Xaverského, zdvihajícího kříž. Pod světcem je umístěna klečící socha indického knížete, chystajícího se přijmout křest. Na sousoší je umístěn rovněž latinský nápis oslavující světce a zároveň oznamující, že sousoší postavila obojí fakulta teologická a filozofická university pražské, roku Sv. František Xaverský je patronem jezuitů, misionářů, námořníků a katolického tisku. Je přímluvcem za dobrou hodinu smrti, záštitou proti prudké bouři a taky pomocníkem proti moru. Sv. František Xaverský má svátek 3. prosince. 29

30 30

31 Sv. František Xaverský se narodil v roce 1506 na zámku Xavier v oblasti Navarra ve Španělsku. V mládí studoval na universitě v Paříži, kde se taky seznámil se zakladatelem jezuitského řádu sv. Ignácem z Loyoly. Sv. František Xaverský se stal taky jezuitou a byl generálem jezuitského řádu. Misionář a šiřitel křesťanství V roce 1541 se na pozvání portugalského krále Jana III. vypravil na misionářskou cestu do města Goa do východní Indie. Goa se stala jeho hlavní základnou misionářské činnosti a zbývajících zhruba 10 let svého pozemského života pak světec naplnil evangelizací východních zemí. Přicházel mezi domorodce jako chudý, avšak bohatý křesťanskou vírou. Jedl s nimi prostou stravu, pil vodu a spal na zemi. Působil mimo jiné v jižní Indii, na Srí lance, na Malajském poloostrově, nebo ostrovech Moluky. Naučil se orientální jazyky a pokřtil okolo 20 tisíc osob. V roce 1549 navštívil taky Japonsko, kde se setkal s císařem i vyšší šlechtou. Musel na ně zanechat dobrý dojem, a proto se oblékal do pěkných šatů, dával jim drahé dárky a vystupoval jako vyslanec portugalského krále. Taky v Japonsku se mu podařilo obrátit na křesťanskou víru okolo 2 tisíc místních obyvatel. Sv. František Xaverský se chystal rovněž na misionářskou cestu do Číny, ale v roce 1552 zemřel na ostrově San Čoan poblíže Kantonu. V klášterním kostele Bom Jesus v Goa se nacházejí ostatky tohoto světce, pouze jeho pravá ruka je uschována jako relikvie v římském kostele Al Gesu. Sv. František Xaverský byl kanonizován v roce

32 Sv. František Xaverský a umění Hodnotný obraz Kázající sv. František Xaverský od malíře Petra Pavla Rubense z první poloviny 17. století se nachází v Kunsthistorisches Museu, ve Vídni v Rakousku. 32

33 Sv. Kryštof Sochu sv. Kryštofa zhotovil v roce 1857 sochař Emanuel Max. Socha znázorňuje světce opírajícího se o hůl, který nese na rameni malého Ježíška. Jsou zde taky umístěny hned čtyři latinské nápisy. První nápis je prosebný, ve kterém pražští měšťané prosí světce, aby je dovedl k přístavu spásy. Další nápis je oznamovací, v roce spásy 1857 na svátek svatého Kryštofa, následující nápis hlásá, že představení a ctitelé pražského duchovenstva společně postavili. A konečně je zde nápis, který nás informuje, že dílo navrhl a provedl Em. Max v roce Sv. Kryštof je patronem dopravy, motoristů a vůbec všech cestujících a poutníků. Je taky patronem lékařů, horníků, knihařů, zahradníků a dětí. Je přímluvcem proti náhlé smrti, živelným pohromám a proti moru. Je taky pomocníkem proti ranám, bolestem zubů a očním chorobám. Sv. Kryštof má svátek 25. července. 33

34 34

35 Sv. Kryštof se narodil ve 3. století v Kanaánu, dnešním Turecku. Původně se jmenoval Offero, což znamená nosím. Byl to silák velké postavy, který se seznámil s křesťanským učením. Na doporučení jednoho poustevníka se usadil na břehu mohutné a hluboké řeky. Svou neobyčejnou fyzickou sílu pak používal při přenášení pocestných a poutníků přes řeku. Jednou jej požádalo malé dítě, aby je přenesl přes řeku. Offero si posadil dítě na rameno a vydal se napříč řekou, veden poustevníkem s lucernou. Dítě však bylo čím dál tím těžší a tak Offero i s pomocí své hole jen stěží řeku překonal. Na břehu se dítě dalo světci poznat, sdělilo mu, že je Ježíš a že dnes, jako břemeno nesl tíhu celého světa a jeho Stvořitele. Pak jej Ježíš vyzval, aby zarazil hůl do země a na holi druhý den rozkvetly květy a vyrostly datle. Kryštof ten, který nosí Krista Offero dostal nové jméno Christoforos, Kryštof tj. ten, který nosí Krista. Sv. Kryštof se stal velmi oblíbeným světcem, vždyť taky patří mezi 14 svatých pomocníků v nouzi. Někdy kolem roku 250 byl v Lýkii, dnešním Turecku, krutě mučen, protože odmítal uctívat pohanské bohy. Oheň ani šípy mu neublížily, a tak byl světec nakonec sťat. Sv. Kryštof a umění Velmi hodnotný je obraz Giovanni Belinniho Sv. Kryštof nesoucí malého Ježíše, z druhé poloviny 15. století, který se nachází v kostele sv. Jana a sv. Pavla v Benátkách, v Itálii. 35

36 Sv. František Borgiáš Sousoší sv. Františka Borgiáše zhotovil v roce 1710 sochař Ferdinand Maxmilián Brokoff. Sv. František Borgiáš je zde znázorněn v řádovém jezuitském šatě. Anděl sedící nalevo ukazuje na štít k poctě Panny Marie, stojící anděl napravo drží znamení chvály všech svatých. Je zde taky umístěn latinský nápis, který oznamuje, že dílo bylo vytvořeno v dílně Jana Brokoffa. Sv. František Borgiáš je ochráncem proti zemětřesení. Sv. František Borgiáš má svátek 1. října. 36

37 37

38 V roce 1510 se sv. František Borgiáš narodil v rodině vévody ve španělské Gandii. Získal solidní vzdělání u soukromých učitelů a již jako osmnáctiletý vstoupil do služeb císaře Karla V., který jej později jmenoval vícekrálem Katalánska. Brzy se taky oženil a stal se otcem osmi dětí. V roce 1543 již nezastával funkci vícekrále Katalánska, ale po svém otci se stal vévodou z Gandie. Šťastný rodinný život vedl pouze do roku 1546, kdy mu zemřela manželka Eleonora de Castro. Sv. František Borgiáš významný jezuitský duchovní Světci se poté úplně změnil život. Se zakladatelem jezuitského řádu sv. Ignácem z Loyoly vykonal několik duchovních cvičení a tajně se připojil k jezuitům. Vzdal se pohodlného života bohatého šlechtice, vévodství předal nejstaršímu synovi a hmotně zaopatřil i ostatní děti. V roce 1551 byl vysvěcen na kněze a později byl jmenován komisařem jezuitského řádu pro Španělsko a Portugalsko. Založil mnoho kolegií a klášterů, v roce 1561 byl povolán do Říma a stal se generálem jezuitského řádu. V Římě založil slavné Římské kolegium, později nazývané Collegium Gregorianum a podílel se taky na budování jezuitského kostela Al Gesu. Světec založil mimo jiné i provincii v Polsku a připravil misijní cesty do Jižní a Severní Ameriky. V roce 1571 spolu s papežem Piem V. vykonal pastýřskou cestu po Evropě, která měla za cíl posílit ligu proti výbojné turecké Osmanské říši. Sv. František Borgiáš, který jednoznačně patřil mezi nejvýznamnější jezuitské duchovní, zemřel v roce V roce 38

39 1671 byl světec kanonizován a jeho ostatky se nacházejí v jezuitském chrámu v Madridě ve Španělsku. Pověst o vzniku sousoší na Karlově mostě K sousoší sv. Františka Borgiáše na Karlově mostě se váže tato pěkná pověst. Sochař Ferdinand Maxmilián Brokoff dlouho nemohl najít model, podle něhož by vypodobnil stojícího anděla na sousoší. Pak v kostele sv. Tomáše najednou spatřil krásnou dívku s nevinnou tváří. Domluvil se s jejími rodiči, že mu druhý den postojí modelem. Stačil si načrtnout její tvář, ale dívka druhý den zemřela a jak se ukázalo, nebyla vůbec nevinná, jak vypadala. Tak si mistr sochař vybral modelem studenta jezuitské koleje, ale jakmile ho začal kreslit, jeho tvář nabývala podoby ďábla. Mistr se tedy znovu vrátil k původnímu náčrtku tváře dívky. Její podobu však ne a ne vystihnout a nakonec sochař zjistil, že vlastně nakreslil svoji tvář. Mistra tak prý odměnil za zhotovení díla samotný světec sv. František Borgiáš. 39

40 Sv. Ludmila Socha sv. Ludmily pravděpodobně pochází z dílny sochaře Matyáše Bernanda Brauna. Byla zhotovena po roce 1720 a na Karlův most byla umístěna v roce Dnes zde stojí kopie sochy z roku Socha znázorňuje sv. Ludmilu, kterak vyučuje svého vnuka, pozdějšího přemyslovského knížete sv. Václava. Na podstavci sochy je umístěn reliéf znázorňující zavraždění sv. Václava ve Staré Boleslavi. Sv. Ludmila je patronka česká a patronka vinařů, vychovatelů a babiček. Sv. Ludmila má svátek 16. září. Sv. Ludmila, která bývá nazývána matkou České země, se narodila okolo roku 860. Byla dcerou Slavibora, knížete nevelkého kmene Pšovanů, jehož hrad stával na území dnešního Mělníka. Někdy okolo roku 874 se provdala za prvního historicky doloženého přemyslovského knížete Bořivoje I. Sv. Ludmila společně s Bořivojem přijala křest na Velké Moravě, dost možná od samotného sv. Metoděje, a stala se laskavou a zbožnou ženou. Kníže Bořivoj I. zemřel okolo roku 889 ve věku přibližně 37 let. 40

41 Sv. Ludmila, které nebylo ani třicet let, se po jeho smrti stala knížecí vdovou. Sv. Ludmila, babička sv. Václava Na přemyslovském knížecím stolci se pak vystřídali její dva synové, nejdříve vládnul Spytihněv I. a po něm Vratislav I. Kníže Vratislav I. Měl za ženu kněžnu Drahomíru a jeho synem byl taky sv. Václav. Sv. Ludmila si velmi oblíbila svého vnuka sv. Václava a přičinila se o to, aby dosáhl solidního vzdělání ve škole v Budči, což v této době vůbec nebylo pravidlem. Vždyť evropští panovníci raného i vrcholného středověku byli většinou negramotní a jen někteří z nich uměli číst a psát. Sv. Ludmila taky vedla sv. Václava ke křesťanské víře. V roce 921 nastupuje na přemyslovský knížecí stolec kníže sv. Václav. Dochází však k mocenskému boji a zatímco babička, Sv. Ludmila podporuje svého vnuka sv. Václava, kněžna Drahomíra přeje více mladšímu synovi Boleslavovi. Nejspíše pak na popud kněžny Drahomíry je sv. Ludmila v noci z 15. na 16. září roku 921 zavražděna. Dle legendy byla zardoušena vlastním závojem. Záhy po její smrti byla sv. Ludmila českým lidem uctívaná jako mučednice a její ostatky pak kníže sv. Václav nechal uložit v chrámu sv. Jiří na Pražském hradě. V průběhu dalších století byly části ostatků světice přeneseny i do dalších pražských kostelů. O oficiální svatořečení mučednice sv. Ludmily se pak velkou měrou zasloužil papežský legát a kardinál Quido di Catello, který v letech pobýval v Praze. 41

42 Sv. Ludmila a umění V Praze na Václavském náměstí se nachází jezdecká socha sv. Václava od sochaře J. V. Myslbeka. Sv. Václav je obklopen dalšími čtyřmi českými světci. Je zde socha sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Anežky České a sv. Ludmily. V Mělníku, městě na soutoku řek Labe s Vltavou, najdete pěkný renesanční kostel sv. Ludmily a vedle něj pak stojí dřevěná zvonice. Dle legendy právě v dnešním Mělníku nechala v 9. století sv. Ludmila pěstovat vinnou révu. Mělník se stal ve středověku střediskem českého vinařství a zůstal jím dodnes. Ze zdejší vinné révy se vyrábí značkové víno Ludmila. Dáte-li si někdy sklenku tohoto lahodného mělnického vína, vzpomeňte si na sv. Ludmilu, patronku České země, která žila v nelehké době formování české státnosti. 42

43 Sv. František Serafínský z Assisi Sousoší sv. Františka Serafínského z Assisi vytvořil v roce 1855 sochař Emanuel Max. Sv. František Serafínský z Assisi stojí uprostřed a po stranách jsou dva andělé. Jsou zde taky umístěny čtyři nápisy, z toho dva v latině, jeden v češtině a jeden v němčině. První latinský nápis je děkovný. Hrabě František Antonín Kolowrat Liebštejnský v něm děkuje Sv. Františku Serafínskému z Assisi za zázračnou záchranu císaře Františka Josefa I. v roce Druhý latinský nápis nás informuje, že toto dílo navrhl a provedl Emanuel Max. Český nápis je úryvek z žalmu č. 90. Anjelum svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých. Žalm Stejný nápis je pak uveden taky v němčině. Sv. František z Assisi je patronem Itálie a města Assisi, dále je patronem kupců, soukeníků a tkalců, sociálních pracovníků a patronem chudých. Světec je ochráncem zvířat a celé přírody. Je taky pomocníkem proti bolestem hlavy a proti moru. Sv. František z Assisi má svátek 4. října. 43

44 44

45 Sv. František z Assisi bývá taky nazýván Sv. Františkem Serafínským. Je to jeden z nejvýznamnějších světců. Narodil se v roce 1181 v italském městě Assisi v rodině bohatého obchodníka s látkami. Nejdříve vedl rozmařilý život bohatého mladíka, a když mu bylo 20 let, zúčastnil se boje mezi městskými státy Assisi a Perugií. Byl zajat a v zajetí pobyl přibližně jeden rok. Sv. František se pak stále více zajímal o nemocné a chudé. V roce 1205, když se modlil v pobořeném kostele sv. Damiána v Assisi, uslyšel Kristův hlas, který jej žádal, aby opravil jeho pobořený dům. Sv. František prodal mnoho látek svého otce a celý výtěžek z obchodu věnoval knězi z kostela sv. Damiána. Následovala rozepře s jeho otcem, kterému se počínání sv. Františka vůbec nelíbilo. Sv. František se pak vzdal dědictví, oblékl prostý šat a oženil se s paní Chudobou. Stal se putujícím kazatelem a za svoje poslání považoval zachraňovat duše chudáků a sdílet s nimi těžký život. Sv. František, milovník zvířat a přírody a zakladatel vánočních jesliček Sv. František proslul svou láskou k přírodě a prý kázával i zvířatům. Brzy se k sv. Františku začali přidávat i četní učedníci. Později založil františkánský řád a ten se lišil od ostatních řádů, ve kterých žili mniši na venkově. Františkáni působili ve městech, kde kázali a prosili o almužnu za chudé. Sv. František taky založil tradici vánočních jesliček. V roce 1223 na Vánoce nechal sv. František z Assisi postavit v jeskyňce u vsi Greccio nedaleko města Assisi jesle vystlané senem. K jeslím přivedl osla a vola a v tomto prostředí kněz sloužil slavnostní 45

46 mši. Sv. František přitom zpíval evangelium o narození Páně. Dle legendy se v jeslích zjevilo narozené Jezulátko, které sv. František vzal do náruče a zulíbal. Členové františkánského řádu pak ve středověku šířili stavění jeslí v kostelích po Evropě. V době baroka vznikaly i první lidové betlémy, které si věřící velmi oblíbili. Taky v dnešní době betlémy k Vánocům prostě patří. Ve vánočním čase chodí lidé obdivovat krásné betlémy do kostelů a v mnoha domácnostech mají své vlastní, mnohdy starobylé a vzácné betlémy. V roce 1224 se sv. Františku zjevil anděl se šesti křídly, podle jiné verze to byl sám Ježíš Kristus, a na těle sv. Františka se objevilo pět ran Kristových, takzvaná stigmata. Světec pak žil ještě dva roky, byl nemocný a takřka slepý. Sv. František z Assisi zemřel v roce Již dva roky poté byl kanonizován, a stal se jedním z nejvíce uctívaných světců v celém křesťanském světě. Jeho ostatky pak byly uloženy v Dolním chrámu v Assisi. Sv. František a umění Z mnoha uměleckých děl věnovaných sv. Františku, vyniká dvacet osm scén ze života sv. Františka, namalovaných na stěnách Horního chrámu v Assisi. Tyto malby vznikly v devadesátých letech 13. století pod vedením světově uznávaného malíře Giotta, a oslavují zbožný život sv. Františka z Assisi. V Praze na Starém Městě přímo u Karlova mostu na Křížovnickém náměstí stojí barokní kostel s kopulí, který je zasvěcen sv. Františku Serafínskému z Assisi. V kostele je barokní 46

47 freska Posledního soudu od malíře V. V. Reinera. Na hlavním oltáři se nachází obraz Stigmatizace sv. Františka z Assisi od malíře J. K. Lišky. Taky ostatní výzdoba kostela je velmi hodnotná. Je vynikající přehlídkou vrcholně barokního umění 47

48 Sv. Vincenc Ferrerský a sv. Prokop Sousoší sv. Vincence Ferrerského a sv. Prokopa vytvořil v roce 1712 sochař Ferdinand Maxmilián Brokoff. Sv. Vincenc Ferrerský křísí mrtvého a z posedlého člověka vyhání démona zdviženou rukou. Sv. Prokop pak odstrkuje berlou satana. Je zde znázorněn i plačící dábel spoutaný sv. Prokopem a poprsí Turka a Žida obrácených sv. Vincencem Ferrerským na křesťanství. Reliéfy zobrazují Poslední soud a Orání sv. Prokopa s čertem. Na sousoší je umístěno několik latinských nápisů. První z nich nabádá lidi, aby se báli Boha a ctili jej, poněvadž nastala hodina jeho soudu. Další nápisy oslavují sv. Vincence Ferrerského, který obrátil hříšníků, obrátil pohanů k víře katolické, Židů ke Kristu a vzkřísil 40 osob. Následující nápis pak oslavuje sv. Prokopa, který 70 ďáblů zkrotil. Poslední dva latinské nápisy nám oznamují, že dílo pochází z dílny Jana Brokoffa a je věnováno oběma patronům sv. Vincenci Ferrerskému a sv. Prokopu. 48

49 Sv. Vincenc Ferrerský Sv. Vincenc Ferrerský je patronem města Valencie, patronem cihlářů a drvoštěpů. Je pomocníkem proti nemocem všeho druhu. Světec je taky přímluvcem za dobrý sňatek a šťastnou smrt a je záštitou proti nebezpečím všeho druhu. Sv. Vincenc Ferrerský má svátek 5. dubna. Sv. Vincenc Ferrerský se narodil okolo roku 1350 ve Valencii ve Španělsku a již ve svých 17 letech vstoupil do dominikánského řádu. Stal se vynikajícím kazatelem, kterému se podařilo přimět k pokání mnoho hříšníků. Světec taky dokázal na křesťanskou víru obracet i Židy a Saracény. Žil v době papežského schizmatu, kdy byli dva a jednou dokonce tři papežové. Sv. Vincenc Ferrerský usiloval o to, aby byl papež zase pouze jeden. Světec kázal nejenom ve Španělsku, ale taky v Itálii a ve Francii. Ve Francii sv. Vincenc strávil poslední tři roky svého života a kázal zejména v oblastech Bretaně a Normandii. V roce 1418 světec dokonce kázal před anglickým králem Jindřichem V. a jeho dvorem V Caen v Normandii. 49

50 Sv. Vincenc Ferrerský zemřel v roce 1419 v bretaňském městě Vannes a jeho ostatky byly uloženy v tamějším dómu St-Pierre. V roce 1455 byl prohlášen za svatého. Sv. Vincenc Ferrerský patří mezi významné dominikánské misijní řeholníky a vynikající kazatele, kteří neochvějně šířili křesťanskou víru. 50

51 Sv. Prokop Sv. Prokop je patronem českým a taky patronem horníků a rolníků. Sv. Prokop má svátek 4. července. Sv. Prokop se narodil koncem 10. Století na zemanské tvrzi v Chotouni. V mládí navštěvoval školu sv. Petra na Vyšehradě se slovanským vyučovacím jazykem. Později byl vysvěcen na kněze a stal se benediktinským mnichem. Byl také ženatý a měl syna Jimrama, který ho následoval v jeho pozdějším způsobu mnišského života. Sv. Prokop krotitel ďáblů Sv. Prokop se rozhodl odejít do sázavských lesů, kde se usadil jako zbožný poustevník. Dle legendy světec dokázal zkrotit ďábly a přinutit je, aby mu sloužili. S pomocí ďábla zapřaženého do pluhu, kterého poháněl křížem v ruce, vyoral mezi Chotouní a Sázavou takzvanou Čertovu brázdu, a tato terénní nerovnost je viditelná dodnes. 51

52 Jednou přemyslovský kníže Oldřich na lovu pronásledoval statného jelena dvanácteráka. Jelen knížete zavedl až k mohutnému dřevěnému kříži, který se vypínal na okraji skály, a před knížetem se skryl na záda sv. Prokopa. Tak se kníže Oldřich seznámil se světcem, jenž ho pohostil vodou ze studánky, která se proměnila ve víno. Kníže Oldřich pak štědře podpořil záměr světce na Sázavě vybudovat klášter. Sv. Prokop pomocí čertů začal v roce 1032 budovat na Sázavě klášter, jediný český klášter, o němž je známo, že v něm žili řeholníci oddáni Slovanskému bohoslužebnému obřadu. Sv. Prokop byl u knížete Oldřicha oblíben a stal se taky knížecím zpovědníkem. Světec byl povýšen na opata kláštera, ve kterém působil rovněž jeho syn Jimram a synovec Vít. Sv. Prokop vedl klášter jako opat po dobu 20 let, konal dobro i zázraky a zemřel v roce Jeho ostatky byly uloženy přímo v sázavském klášteře a později byla značná část jeho ostatků přenesena do kostela Všech Svatých na Pražském hradě. V sázavském klášteře více než šedesát let žili slovanští mniši, a to pouze s výjimkou šesti let, v letech , kdy je přemyslovský kníže Spytihněv II. nechal vyhnat do Uher. Za knížete Vratislava se znovu do kláštera vrátili a vytvořili mnohá díla staroslověnské literatury, která byla později zničena nebo ztracena. Tato jedinečná cyrilometodějská tradice v České zemi skončila v roce 1096, kdy byli slovanští mniši ze Sázavy vyhnáni podruhé a už se nevrátili. V klášteře se pak usadili latinsky školení benediktýni z Břevnova. 52

53 Sv. Prokop a umění Na Vysočině v městě Třebíči stojí pěkná románsko-gotická bazilika sv. Prokopa. Tato bazilika spolu se sousední unikátně zachovalou židovskou čtvrtí byla zapsána do světového seznamu kulturního dědictví UNESCO. Sázavský klášter, ve kterém žil sv. Prokop najdete v městečku Sázava, na břehu řeky stejného jména. Klášter je známým poutním místem ke sv. Prokopovi. Prohlédnout si můžete nedostavěný gotický chrám Panny Marie a sv. Jana Křtitele, barokní kostel sv. Prokopa s Milostným obrazem sv. Prokopa, svatou relikvii z jeho těla, jeho koflík a lžíci. Můžete taky navštívit gotickou kapli Panny Marie s krásnými nástěnnými malbami scén ze života Panny Marie a sv. Prokopa. V severní klášterní zahradě se nacházejí základy románského kostela Sv. kříže. V klášteře je taky umístěna velmi zajímavá expozice Staroslověnská Sázava, která přibližuje působení slovanských mnichů v sázavském klášteře. 53

54 Bruncvík Sochu Bruncvíka zhotovil roku 1884 sochař Ludvík Šimek. Bruncvík je znázorněn jako rytíř s taseným mečem, lvem u nohou a štítem se znakem Starého Města pražského. Legenda o zázračném meči Pod sousoším sv. Vincence Ferrerského a sv. Prokopa stojí na mostním pilíři socha Bruncvíka. Bruncvík je legendární český kníže, rytíř, který chtěl vylepšit svůj erb a dostat na něj krále zvířat, lva. Rytíř se proto vydal na dalekou nelehkou cestu do neznámých, exotických krajin a zažil mnoho dobrodružství. Jednou spatřil, kterak bojoval drak se lvem a rytíř se svým mečem se přidal na stranu krále zvířat. Společně draka porazili a lev věrně následoval rytíře Bruncvíka a lehával mu u nohou. Lev, jako erbovní zvíře, se taky dostal do znaku rytíře Bruncvíka. Jindy se zase Bruncvíkovi podařilo získat zázračný meč, který dokázal setnout hlavy všem nepřátelům. Dle jedné pověsti je zázračný meč zazděn v jednou pilíři Karlova mostu. Až bude naši zemi nejhůře, pak z Blaníku vyjede sv. Václav se svými věrnými rytíři. Na Karlově mostě na určitém místě kůň zakopne, uvolní se kámen, a pod ním se ukáže zázračný Bruncvíkův meč. Rytíř Bruncvík pak mečem setne hlavy všem nepřátelům naší země. Bruncvík není sice žádný světec, ale je to statečný rytíř se lvem a 54

55 zázračným mečem, a je velmi oblíbenou postavou na Karlově mostě. Bruncvík prostě ke Karlovu mostu patří, je to bájný rytíř České země. 55

56 Sv. Mikuláš Tolentinský Sochu sv. Mikuláše Tolentinského vytvořil v roce 1708 sochař Jeroným Kohl. Sv. Mikuláš Tolentinský má na sobě řeholní šat a vedle něj stojí anděl s košem chleba, který charakterizuje světce jako dobrotince chudých. Na mostě stojí kopie této sochy z roku 1969 od sochaře Jana Jiříkovského. Jsou zde i dva latinské nápisy oslavující sv. Mikuláše Tolentinského. Sv. Mikuláš Tolentinský je patronem Bavorska, Říma, Benátek, Janova, Tolentina a několika diecézí na Filipínách. Je taky patronem matek, dětí, námořníků a zvířat. Světec je přímluvcem za umírající, za duše v očistci, za chudé a lidi v nouzi. Sv. Mikuláš Tolentinský má svátek 10. září. Obracel na víru zatvrzelé hříšníky Sv. Mikuláš Tolentinský není tím sv. Mikulášem, který je spojován s mikulášskou nadílkou. Tím je sv. Mikuláš z Myry. Sv. Mikuláš Tolentinský však také patří mezi významné světce. Narodil se v roce 1245 v Sant Angelo in Pontano v Itálii. Jeho 56

57 rodiče, kteří původně nemohli mít děti, se modlili s žádostí o pomoc právě k sv. Mikuláši z Myry. Jejich prosby byly vyslyšeny a za nějakou dobu se jim narodil syn, kterému dali jméno po světci, Mikuláš. Když bylo sv. Mikuláši Tolentinskému 18 let, vstoupil do řádu augustiánů a po dalších sedmi letech byl vysvěcen na kněze. Pobýval v několika augustiánských klášterech, přidal se i k augustiánským poustevníkům a v roce 1275 přišel do augustiánského kláštera v italském městě Tolentinu, kde zůstal až do své smrti. Ve městě během válek vládly špatné mravy. Sv. Mikuláš Tolentinský dostal příkaz kázat v ulicích, a tak v ulicích města Tolentina kázal denně 30 let. Bůh jej obdařil zvláštní milostí, obracet na víru i zatvrzelé hříšníky. Jako kněz pečoval o místní chudé a matky s dětmi. Sv. Mikuláš Tolentinský se proslavil svou schopností konat zázraky a především zázračným uzdravováním. Dle legendy světec zázračně uzdravoval nemocné takzvanými kousky chleba sv. Mikuláše, které požehnal ve jménu Panny Marie. Světec taky zachránil 9 námořníků a jejich loď před potopením. Zjevil se jim, když se k němu námořníci začali modlit, v levé ruce měl lilii a pravou rukou zahnal bouři. Sv. Mikuláš Tolentinský zemřel po dlouhé nemoci v roce 1305 a svatořečen byl v roce V Tolentinu v kostele sv. Mikuláše Tolentinského se nacházejí ostatky tohoto světce. Sv. Mikuláš Tolentinský je velmi oblíbený světec, známý to ochránce matek, dětí a chudých lidí. 57

58 Sv. Luitgarda Sousoší sv. Luitgardy, zvané taky Sen sv. Luitgardy vytvořil v roce 1710 sochař Matyáš Bernard Braun. Toto sousoší je považováno za výtvarně nejkvalitnější sochařské dílo na Karlově mostě. Na mostě stojí kopie tohoto sousoší, kterou v roce 1995 zhotovili sochaři B. Rak a J. Novák. Sousoší znázorňuje světici, které se při modlitbě zdálo, že Ježíš Kristus sestoupil z kříže a nechal ji políbit své rány. Na sousoší jsou umístěny čtyři latinské nápisy. Tři z nich oslavují sv. Luitgardu a čtvrtý nápis nám oznamuje, že sousoší nechal postavit cisterciácký klášter v Plassech za opata Evžena Tyttla. Sv. Luitgarda je pomocnicí dobrého porodu. Sv. Luitgarda má svátek 16. června. Sv. Luitgarda se narodila roku 1182 v měšťanské rodině v Tongernu, poblíže Lutychu v dnešní Belgii. Její otec byl bohatý obchodník, který preferoval světské radovánky, její matka však vyznávala duchovní hodnoty. Sv. Luitgarda vedla v mládí 58

59 bezstarostný a rozmařilý život až do doby, kdy její otec přišel na mizinu. Sv. Luitgarda spojila svůj život s Ježíšem Dle legendy právě v této době světice prožila svůj první mystický zážitek, kdy se ji zjevil Ježíš Kristus a ukázal ji svou ránu na boku. Nabádal světici, aby se vzdala světské lásky a myslela na svatou lásku, která je zdrojem nepomíjející radosti a blaženosti. Sv. Luitgarda se obrátila na víru a se souhlasem své matky vstoupila do benediktinského kláštera v St. Trondu. Již ve svých 23 letech byla zvolena převorkou kláštera. Brzy však tuto hodnost složila a odešla pak do cisterciáckého kláštera v Aywieres ( v Aviersu) v Bruselu. Sv. Luitgarda prožívala hluboký mystický život a s Ježíšem Kristem zůstávala v mystickém spojení. V roce 1235 světice oslepla a posledních 11 let života žila v temnotě. Ve svém nitru se však nadále setkávala s Ježíšem Kristem, který ji byl útěchou v jejím nelehkém životě. Sv. Luitgarda zemřela v roce Její ostatky se nacházejí v chrámu Bas-Ittre v Brabantsku v Belgii. Sv. Luitgarda je světicí, která patří mezi přední světové řeholnice a mystičky. 59

60 Sv. Vojtěch Sochu sv. Vojtěcha vytvořil v roce 1709 sochař Michal Jan Josef Brokoff, pravděpodobně se svým bratrem Ferdinandem Maxmiliánem Brokoffem. Na mostě stojí kopie sochy, kterou v roce 1973 zhotovili sochaři Vojtěch a Karel Hořínkovi. Na soše je umístěn latinský nápis oznamující, že dílo nechal zhotovit Markus Joanelli, radní Starého Města pražského. Sv. Vojtěch je patronem České země. Sv. Vojtěch má svátek 23. dubna. Sv. Vojtěch se narodil okolo roku 956 v Libici. Jeho otcem byl kníže Slavník a matkou přemyslovská kněžna Střezislava. Jako příslušník slavníkovského knížecího rodu dosáhl vynikajícího vzdělání. Po dobu devíti let studoval v saském Magdeburku. Jeho duchovním pěstounem byl Adalbert, první arcibiskup v Magdeburku, podle něhož taky sv. Vojtěch dostal své biřmovací jméno Adalbert. Někdy okolo roku 973 bylo v Praze založeno biskupství. Nešlo ale o samostatnost úplnou, neboť pražská diecéze zůstala i 60

61 nadále podřízena mohučskému arcibiskupovi. Prvním pražským biskupem se stal Sas Détmar, který byl znalý českého jazyka. Po Détmarově smrti v roce 982 se ujal správy církevní provincie první Čech, sv. Vojtěch. Kultivovaný, hluboce nábožensky cítící sv. Vojtěch byl přívržencem hnutí, které se tehdy šířilo z francouzského benediktinského kláštera v Cluny. Hlavními principy clunyjského hnutí bylo vymanění církve z podřízenosti světských feudálů a nastolení církevní chudoby, morálky a celibátu. Sv. Vojěch bojovník proti špatným mravům Sv. Vojtěch nechtěl vystupovat pouze v roli kaplana pražského vladaře, ale pokusil se dodat biskupskému úřadu potřebnou politickou vážnost. Dostal se však do sporu s panovníkem, feudály i části kléru. Sv. Vojtěch horlivě brojil proti otroctví, manželství kněží, proti mnohoženství, obžerství, nedodržování postů a proti porušování řady dalších církevních předpisů. Když však panovník, šlechta i část kléru tvrdošíjně odmítali nápravu mravů hlásanou sv. Vojtěchem, světec v roce 988 opustil svou diecézi a zem. Pobýval zejména v římské klášteře San Alessio na Aventinu. Na žádost mohučského arcibiskupa Willigise i českého přemyslovského knížete Boleslava II. se světec v roce 992 vrací do Čech. Sv. Vojtěch dobře znal volné mravy, které panovaly v Čechách, a proto přišel i s dvanácti benediktinskými mnichy. V oce 993 založil benediktinské opatství v Břevnově, ve kterém byl vystavěn kostel sv. Markéty. Benediktinské opatství v Břevnově byl první mužský klášter v Čechách. První ženský 61

62 klášter benediktinského řádu v Čechách byl založen již kolem rolu 970 při kostele sv. Jiří na Pražském hradě. Sv. Vojtěch dál bojoval s mravními poklesky v Čechách, ale když se mu je nedařilo vymýtit, v roce 994 znovu odchází z Čech. Věnoval se křesťanské misii v Uhrách a dle legendy pokřtil i pozdějšího uherského krále sv. Štěpána. V roce 995 nechal kníže Boleslav II. vyvraždit mocný knížecí rod Slavníkovců a sv. Vojtěch, jeden z posledních Slavníkovců se pak už do Čech nevrátil. Pobýval v Římě a polském Hnězdně. Dle legendy je autorem nejstarší polské náboženské písně Bogurodzica a taky nejstarší české náboženské písně Hospodine pomiluj ny. V roce 997 sv. Vojtěch odešel šířit křesťanství k pohanským Prusům a téhož roku byl světec zabit. Polský kníže Boleslav Chrabrý zaplatil za ostatky světce zlatem. Jeho ostatky byly vloženy v polském Hnězdně v kostele Panny Marie. Za dva roky po své mučednické smrti byl sv. Vojtěch svatořečen. V roce 1000 dokázal polský kníže Boleslav Chrabrý nad ostatky českého biskupa, v pořadí třetího českého světce sv. Vojtěcha, zřídit v polském Hvězdně arcibiskupství a tím církevně osamostatnit svou zemi. Ještě v témže roce nově zřízené arcibiskupství v Hnězdně navštívil sám římský císař Ota III., objal knížete Boleslava chrabrého a prohlásil jej za svého přítele a spojence. České země se zřízení arcibiskupství v Praze dočkaly až za dlouhých 344 let, v roce 1344 za vlády českého krále Jana Lucemburského. V roce 1039 se vydal na válečnou výpravu do 62

63 Polska přemyslovský kníže Břetislav I. a dovezl ostatky světce do Prahy. V chrámu sv. Víta na Pražském hradě jsou vloženy ostatky světce a sv. Vojtěch má v chrámu taky svůj oltář. V roce 2000 byla naše přední katedrála sv. Víta na Pražském hradě zasvěcena rovněž sv. Václavu a sv. Vojtěchu. Sv. Vojtěch je velmi uctívaným světcem nejenom v naší zemi, ale taky v Polsku a Maďarsku. 63

64 Sv. Jan z Mathy, sv. Felix z Valois, sv. Ivan Sousoší sv. Jan z Mathy, sv. Felix z Valois a sv. Ivan vytvořil v roce 1709 sochař Ferdinand Maxmilián Brokoff. Na skále stojí sv. Jan z Mathy a sv. Felix z Valois, zakladatelé řádu trinitářů. Pod nimi se nachází sv. Ivan a taky jelen s křížem mezi parohy. Ten připomíná událost, když se oběma světcům trinitářům při zbožném rozjímání v lese zjevil jelen s červenomodrým křížem mezi parohy. Trinitáři vykupovali křesťany z tureckého zajetí, a to právě symbolizuje výjev v dolní části sousoší. Ve skále je vězení s třemi křesťany, které hlídá Turek s důtkami a zakřivenou šavlí a pes. Na sousoší jsou tři latinské a jeden německý nápis. První latinský nápis uvádí šlechtické jméno Jan František Jos. Hrabě Thun. Další nápis sděluje, že vlast byla zbavena moru a byl uzavřen mír s Francouzi. Následující nápis nás informuje, že dílo pochází z dílny Jana Brokoffa. A konečně je zde ještě německý nápis, který nám oznamuje, že sochy na mostě byly opraveny v roce 1854 za primátora Dr. Wanky. 64