Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Historický ústav. Česká obecná menšinová, obecná a národní škola ve Velkých Losinách

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Historický ústav. Česká obecná menšinová, obecná a národní škola ve Velkých Losinách 1934-1953"

Transkript

1 Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Historický ústav Česká obecná menšinová, obecná a národní škola ve Velkých Losinách (bakalářská diplomová práce) Vladislav Mikmek Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Dvořák, Ph.D. Brno 2008

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl všechnu použitou literaturu a prameny... datum vlastnoruční podpis - 2 -

3 Děkuji Mgr. Tomáši Dvořákovi, Ph.D. za pomoc při psaní mé bakalářské diplomové práce

4 Obsah Úvod Základní školství v Českých zemích od Marie Terezie po polovinu 20. století Stručné dějiny menšinové obecné, obecné a národní školy ve Velkých Losinách Menšinová obecná škola Obecná a národní škola Žactvo Školní akce a oslavy Závěr Prameny a literatura Prameny Literatura

5 Úvod V této bakalářské diplomové práci se pokouším zachytit dějiny české menšinové obecné školy v letech a obecné (později národní) školy existující mezi lety v severomoravské obci Velké Losiny. Přestože se úředně jednalo o školy dvě, obecná a později národní škola na českou menšinovou navazovala, jak už symbolicky osobou ředitele, tak i kronikou, která plynule přechází z období jedné školy do druhé. Cílem této práce není popsat v chronologickém přehledu co nejpřesněji všechny změny a události, které se na losinské škole odehrály, ale kromě samotného zachycení stručných dějin této školy se pokusit i vytvořit obraz života na této škole a tak vlastně popsat i život na českých obecných školách třicátých, čtyřicátých a počátku padesátých let. Nejvíce je to znát v poslední části práce, kde je zachycen vztah školy k okolnímu světu, který se vyvíjel a projevoval na obecných školách velmi podobně. Naprostou většinu informací o české menšinové obecné škole a obecné (národní) škole ve Velkých Losinách jsem čerpal z jejího fondu uloženém v šumperském okresním archivu. Jádrem a důležitým zdrojem informací byla školní kronika, společná pro obě školy, rovněž korespondence, zprávy z inspekcí, třídní výkazy i jiný písemný materiál vznikající při funkci školy. Doplňujícím pramenem byl díl obecní kroniky z těchto let, který však kromě informace o založení školy důležitější informace k tématu neposkytuje. Stejně je tomu tak u kroniky zdejší německé školy. Ani jeden z těchto pramenů se neobtěžuje popsat zánik školy po Mnichovské dohodě, přestože ostatní události z této doby jsou popsány dosti podrobně. Z poválečného období jsem použil protokoly národního výboru obce, sloužily spíše však jako kontrola událostí, které byly dosti podrobně zaznamenány v samotné školní kronice. Fondy místní a okresní školní rady neobsahovaly žádné pro práci užitečné informace. Svoji práci jsem rozdělil tematicky na několik kapitol. První kapitola se věnuje dějinám českého obecného školství v habsburské monarchii a Československu od dob Marie Terezie až po rok 1953 a zachycuje tedy i změny ve školství v době, kdy česká obecná škola v Losinách existovala. Objevuje se tu vznik a vývoj důležitých institucí, podobně jako zákony, které posouvaly vývoj školství vpřed a někdy i zpět

6 Druhá kapitola se ve svých dvou podkapitolách snaží popsat stručné dějiny předválečné a poválečné školy. Jsou zde popsány jejich založení, případně obnovení a zánik, změny v učitelském sboru a také organizační změny. Ve třetí kapitole se věnuji problematice žactva. Kromě informací o počtu žactva v jednotlivých ročnících se zde píše i o kroužcích a také péči o žactvo a zájmovým organizacím, vznikajících při losinské škole. Čtvrtá kapitola se zabývá školními akcemi a oslavami. Zde je zachyceno, jaké důležité momenty v roce si žáci třicátých, čtyřicátých a padesátých let připomínali, jak a odkdy byly slaveny. Tato část práce popisuje tak nepřímo z velké části i život na ostatních školách v tehdejší Československé republice. 1. Základní školství v Českých zemích od Marie Terezie po polovinu 20. století Narozdíl od dřívějších dob se České země osmnáctého století počítaly jako součást Rakouska v Evropě k zemím kulturně zaostalým a větší střediska pokrokového myšlení a vzdělání bylo třeba hledat více na západ. Důležitým mezníkem a počátkem moderního českého školství byla doba panování Marie Terezie. Za její vlády dostaly školy v habsburské monarchii pevnou podobu a řád. Rokem, kdy reforma školství začala, byl rok 1773, kdy došlo ke zrušení jezuitského řádu, řídícího většinu školství ve státě, což vytvořilo potřebné podmínky pro rozvoj. Počet vyhlášených jezuitských gymnázií byl rychle omezen jen v Čechách z 44 na 31 1 a jejich školní majetek se stal součástí nově zřízeného školního fundu. Zásadní reforma rakouského elementárního školství byla schválena panovnicí v následujícím roce. Vypracoval ji opat Jan Ignác Felbiger. Školní řád, který školství prohlásil za pevnou součást rakouského státu, dostal jméno Všeobecný řád pro německé normální, hlavní a triviální školy ve všech císařsko-královských dědičných zemích. Byla jím především zavedena povinná šestiletá školní docházka pro děti od 6 do 12 let a vzniklo několik druhů škol. Triviální školy, které neměly více jak dvě třídy, byly zřizovány v sídlech far. Učily se zde číst, psát, počítat a také náboženství. Dozorcem býval místní farář. Hlavní škola byla zřizována jedna pro každý kraj. Vyučovalo se na ní totéž, co na školách triviálních a navíc i latina, zeměpis, dějepis, přírodopis, sloh, kreslení, geometrie 1 Štverák, Vladimír: Stručné dějiny pedagogiky. Praha 1983, s

7 a také základy hospodářství. Zatímco triviální školy byly financovány obcemi, potřeby hlavních škol se hradily ze školního fondu, vytvořeného po zrušení jezuitského řádu. Na hlavních školách se často učily české děti v německém jazyce, čímž tento typ škol přispíval ke germanizaci. 2 Normální školy se zřizovaly v hlavních městech zemí a vyučovacím jazykem těchto škol, které byly vlastně školami hlavními s rozšířenou výukou, byla výhradně němčina. I ony tak přispěly výraznou měrou ke germanizaci. Vzdělávali se tu i příští učitelé obecných škol. Školská reforma zaznamenala brzké úspěchy, nejen díky Felbigerovi, ale také Ferdinandoví Kindermannovi a Ignáci Mehofferovi, kteří prosazovali školskou reformu v Čechách a na Moravě. Počet žáků vesnických škol se v Českých zemích zvýšil z 40 tisíc v roce 1775 na 324 tisíc v roce Za Josefa II. se situace v základním školství mnoho nezměnila, pouze se zvýšilo germanizační úsilí a přibyly snahy o naprostou sekularizaci školy. Bylo rovněž umožněno vytvářet zvláštní nekatolické školy. Josefův mladší bratr a následník Leopold II. pak vytvořil první krok k samosprávě škol, když v každém městě kraje měl být vytvořen studijní konsens, který byl v oblasti nejvyšším školním úřadem 4. Školství dostalo svůj nový řád v roce 1805, za vlády císaře Františka I. Politické zřízení německých škol v c.k. německých dědičných zemích, jak se dokument jmenoval (běžně se mu říkalo Schulkodex), opět předalo dozor nad školami plně do duchovenstvu. Elementární školství tak bylo zmraženo na dalších padesát let v konzervativní podobě, kdy jeho hlavním úkolem bylo vychovávat vzorné občany bez politického rozhledu. V létech působila jako nejvyšší školní úřad říše dvorská studijní komise, která se však nezapsala významněji do dějin rakouského školství. V revolučním roce byla nahrazena ministerstvem vyučování. Velkým krokem zpět byl konkordát z roku 1855, který podřídil vyučování církvi. Na dvanáct let tak církev rozhodovala o vnitřním životě školy. Počátkem nového rozkvětu školství v monarchii byl rok 1867, kdy vešla v platnost nová, tzv. prosincová ústava. Ta byla velkým krokem vpřed v oblasti lidských práv a odrazila se přirozeně i ve školství, které se opět ocitlo plně v rukách státu a kompetence církve byly omezeny jen na výuku náboženství. Pokrokem byl následný rozvoj 2 Tamtéž, s Tamtéž, s Janda, Bohumil: Československá vlastivěda. Díl X: Osvěta. Praha 1931, s

8 soukromého školství, jelikož věda i vyučování jsou svobodny a zakládati ústavy výchovné je oprávněn každý občan, jenž prokázal k tomu náležitou způsobilost 5. Dne 14. května 1869 byl vyhlášen říšský zákon č. 62. ř. z. Ten vytvořil soustavu národního školství v podobě, která přetrvala v základních rysech přes osmdesát let. Došlo ke zřízení obecných a měšťanských škol a vyhlášení povinné školní docházky pro děti od 6 do 14 let. Byly založeny místní, okresní a krajské školní rady. Místní školní rada měla být zřízena v každé školní obci, členy byli zástupci církví, školy, obce a předsedou starosta obce v Čechách a zvolený člen rady na Moravě. Do kompetencí rady patřilo hlavně udržování školní budovy a soupisy mládeže. Bylo-li v obci více škol různé národnosti, bylo též více rad. Okresní školní rada sídlila v okresním městě a jejím předsedou byl okresní hejtman, členy pak okresní školní inspektor, přirozeně zástupci církví, 2 zástupci z každé školy a zástupcové obcí. Úkolem byla především evidence stavu školství v okrese. Zemská školní rada spravovala pak všechno školství v zemi. Obecná škola, která nahradila triviální, bývala až osmiletá a měla být zřizována v těch místech, kde v okruhu 4 km bylo přinejmenším 40 dětí školou povinných. 6 Po pěti letech žáci mohli přestoupit na vyšší stupeň obecné školy měšťanskou školu, která byla tříletá (později přibyl dobrovolný čtvrtý ročník) a většinou vznikala na místě zrušených hlavních škol. Rok 1880 byl důležitým rokem v dějinách českého školství. Došlo ke zřízení Matice školské, dále pak nazývané Ústřední matice školská (ÚMŠ) pro svou přední roli v hierarchii později vzniklých matic. V německých oblastech se rychle začaly vytvářet české školy. Už v prvním roce vznikly školy v Brně, Liberci a ve Znojmě, v Prachaticích a v Nýřanech. Školy ÚMŠ nejen zřizovala, ale i dál se o ně společně s dalšími přispěvateli starala. Školy byly většinou zřizovány s vyhlídkou, že se stanou veřejnými, pokud se naděje nenaplnila, ÚMŠ v několika případech školy i rušila 7. Novela zákona v roce 1883 nezměnila nic zásadního, především polodenní vyučování a úlevy pro žáky starší dvanácti let od dubna do listopadu. České menšinové školy v předválečném období byly často ve velmi špatném stavu. Kromě toho, že byly umístěny ve špatně zaopatřených budovách a byly zpravidla mnohem hůře vybaveny než německé, byl největší problém už s jejich zakládáním. 5 Janda, Bohumil: Československá vlastivěda. Díl X: Osvěta. Praha 1931, s Králíková, Marie: Nástin vývoje všeobecného vzdělání v Českých zemích. Praha 1977, s Ottův slovník naučný. Díl XVII. Heslo Matice. Praha

9 Němci se vytvoření menšinové školy ve své obci bránili jak to jen šlo a stát Čechům nepomáhal. České menšinové školy tak byly zakládány soukromou cestou, obrannými protigermanizačními organizacemi, zvláště Ústřední Maticí školskou a Národní Jednotou. Po první světové válce a rozpadu Rakouska-Uherska zdědila Československá republika po monarchii dočasně všechny zákony, takže i české školství pokračovalo v předválečné tradici. Společně s dalšími změnami došlo ovšem nakonec i ke hlubokým změnám ve školství. Ministerstvo školství a národní osvěty (dále MŠNO) převzalo vrchní správu školství, školní rady byly zachovány, jejich právo rozhodovací však přešlo na ministerstvo a výrazným oddílem bylo, že jejich členy už nebyli duchovní. Podvojnost okresních školních rad v pohraničí byla zachována, například v Šumperku existovaly vedle sebe německá i česká okresní školní rada. 8 Další změny přicházely postupně a pomalu, například zrušení celibátu učitelek v roce Poněmčování českých dětí v pohraničí učinil konec zákon z 3. dubna 1919, který stanovil podmínky pro zřizování menšinových škol. České menšinové školství tak zažívalo svůj rychlý rozkvět. Podle zákona bylo možno obecnou školu zřídit tam, kde do čtyř kilometrů (tj. jedné hodiny cesty) žije nejméně 40 dětí tohoto jazyka, podobně jako za staré monarchie 9. Rozdíl byl však především tom, že stát vznik takovýchto škol výrazně podporoval. Pokud pak žilo v okolí 400 dětí, měla být zřízena i menšinová škola měšťanská. Výhodné to bylo především pro Čechy, jelikož počet rozptýleného českého obyvatelstva v pohraničí bylo daleko více, než německého ve vnitrozemí. 10 Poměr v podpoře českých a německých obecných škol se po světové válce obrátil. Němci mluvili přímo o odbourávání německých a podporování českých škol a tím pádem porušování ústavy, která výuku v mateřštině slibovala. Situace počtu českých a německých škol však nebyla vůbec špatná. Ve školním roce 1919/20 připadalo na jednu třídu české obecné školy v Čechách 344 občanů, na německou 308, na Moravě 304 na českou a 282 na německou 11. Stále ale existovala potřeba nového školského zákona. V červenci 1920 byl pod záštitou prvního prezidenta republiky T. G. Masaryka svolán do Prahy První sjezd 8 Bartoš, Josef: Dějiny Moravy IV. Svobodný stát a okupace. Brno 2004, s Klimek, Antonín: Velké dějiny zemí koruny české XIV. Praha Kárník, Zdeněk: České země v éře první republiky ( ) III. Praha 2003, s Kárník, Zdeněk: České země v éře první republiky ( ) I. Praha 2000, s

10 československého učitelstva a přátel školství a osvobozené vlasti. Jednalo se především o jednotné školské soustavě, která se stala stěžejním bodem programu. Školského zákona se Československo dočkalo 13. července Tento tzv. malý školský zákon č. 226/1922 Sb.z. a n., zavedl osmiletou školní docházku, což bylo však novinkou jen v bývalých uherských zemích. Úlevy ve školní docházce byly definitivně zrušeny, jednotřídky měly mít maximálně 65 žáků ve třídě, jinde 70 žáků na třídu (od 1932/33 jen 50) 12. Koedukace, kterou zákon zaváděl, byla novinkou především v městských školách. Náboženství bylo prohlášeno nepovinným předmětem. Povinná školní docházka mohla proběhnout osm let na obecné škole nebo také pět let na obecné a tři roky na měšťanské s dobrovolným čtvrtým ročníkem 13. Z celkového počtu obecných škol v Čechách a na Moravě byl největší počet z nich dvoutřídních a jednotřídních (2786 a 2710), což byly typické školy venkova. Naopak typickou městskou obecnou školou byla pětitřídní škola, kterých u nás bylo ve stejné době V roce 1935 byl vydán důležitý zákon o újezdních měšťanských školách. Přestože se může zdát, že se tím jen ulevilo žákům v dlouhém cestování do města, bez újezdních měšťanských škol by nebyl dostatek školních budov a učitelů a nebylo by možné v roce 1948 provést přechod na jednotnou školu. 15 Základní školství v Protektorátu bylo dle německého vzoru přeměněno na čtyřletou obecnou školu povinnou a měšťanskou výběrovou. Zvýšil se počet hodin německého jazyka, který se často používal úplně nebo částečně jako jazyk vyučovací. Mimo protektorát v župě Sudety byl školský systém zcela přizpůsoben říšskému, české školy zanikaly. Po druhé světové válce mělo dojít k dalším zásadním změnám v českém a slovenském školství, jelikož malý školský zákon (nazývaný pokrokovými učiteli školský zmetek 16 ) neřešil mnoho problémů ve školství, které se od roku 1869 objevily. Již Košický vládní program požadoval zpřístupnění vzdělání všeho lidu. Osnovy základního školství byly pozměněny tak, že se měšťanská škola poněkud vzdálila škole obecné a sbližovala se se střední. Třetí a čtvrtý ročník měšťanské školy 12 Janda, Bohumil: Československá vlastivěda. Díl X: Osvěta. Praha 1931, s Štverák, Vladimír: Stručné dějiny pedagogiky. Praha 1983, s Králíková, Marie: Nástin vývoje všeobecného vzdělání v Českých zemích. Praha 1977, s Tamtéž, s Štverák, Vladimír: Stručné dějiny pedagogiky. Praha 1983, s

11 měly technickou a studijní větev. Byly zavedeny nové předměty, především ruština a politická výchova 17. Ústava z května 1948 má ve svém dvanáctém, třináctém a čtrnáctém článku: Všichni občané mají právo na vzdělání. Stát pečuje o to, aby se každému dostalo vzdělání a výcviku podle jeho schopností a se zřetelem k potřebám celku. Základní školní vzdělání je jednotné, povinné a bezplatné. Veškerá výchova, všechno vyučování buďte zařízeny tak, aby byly v souladu s výsledky vědeckého bádání a nebyly v neshod s lidově demokratickým zřízením. 18 Přesněji školní záležitosti vymezil školský zákon č. 95/1948 Sb., kterým byla po dlouhém čekání vytvořena jednotná státní školská soustava se všemi školami, kromě vysokých 19. Povinná školní docházka trvala nyní 9 let, vliv církve byl nahrazen vlivem nového režimu. Ze školy obecné se stala tímto rokem škola národní o pěti ročnících a z měšťanské školy (zvané za republiky řídce i občanská) se stala čtyřletá střední škola. Děti do patnácti let tak poprvé navštěvovaly všechny stejné školy. Podle 2 tohoto zákona školy pečují o všestranný rozumový, citový, mravní a tělesný rozvoj žactva. Vychovávají politicky uvědomělé občany lidově demokratického státu, statečné obránce vlasti a oddané zastánce pracujícího lidu a socialismu. K ještě těsnějšímu spojení stupňů všeobecného vzdělání došlo o pět let později. Školský zákon č. 31 z dubna 1953 upravil povinnou školní docházku na osm let, druhý a třetí stupeň nové jedenáctileté školy byly nyní tříleté, a poslední tři roky (9. 11.) jen dobrovolné resp. výběrové Stručné dějiny menšinové obecné, obecné a národní školy ve Velkých Losinách 2.1 Menšinová obecná škola Velké Losiny se menšinové školy dočkaly teprve v roce 1934, tedy patnáct let po přijmutí zákona o menšinových školách v Československu. Důvodem takového zdržení byly především hlasité názory zdejších Němců, že v této obci existence menšinové školy není oprávněna, protože se jedná o oblast téměř čistě německou. Gross Ullersdorf, jak zní německý název obce, měla skutečně málo českých obyvatel. V roce 1930 se k české 17 Králíková, Marie: Nástin vývoje všeobecného vzdělání v Českých zemích. Praha 1977, s Ústava československé republiky, Praha, SPN 1956, s Štverák, Vladimír: Stručné dějiny pedagogiky. Praha 1983, s Králíková, Marie: Nástin vývoje všeobecného vzdělání v Českých zemích. Praha 1977, s

12 národnosti hlásilo z pouze 51 z 2569 zdejších občanů. Německá obecná škola zde měla už přes osmdesát let, od roku 1923 zde existovala i německá škola měšťanská. Přesto se podařilo českou menšinovou školu Ústřední matici školské, která se pro založení rozhodla, v této téměř německé obci prosadit. Nejdůležitějším problémem bylo však zajistit menšinové škole místnosti k výuce. Problém vyřešili Fabián a Artur Fleischmannovi, kteří vlastnili nevelkou vilu Marie č.p Z této budovy v těsné blízkosti zdejších lázní poskytli pro účel výuky několik místností. Šlo o třídu v přízemí cca 34 m 2 a vedlejší menší místnost, která se stala kabinetem. Přední vchod budovy směl být žáky a učiteli užíván pouze v teplých měsících, jinak se vcházelo vchodem zadním. Příprava místností netrvala ani tři měsíce. Vymalování a také vhodné upravení obou místností pro výuku bylo provedeno nákladem okrsku Národní Jednoty v Šumperku. Ústřední matice školská se postarala o zakoupení nového nábytku a nejpotřebnějších pomůcek pro školu, učebnic žákům, školních potřeb a dvaceti svazky knih založila školní knihovnu. Řídícím učitelem nové školy se stal Bohumír Minář 22 z blízké obce Vikýřovice, který provedl zápis a postaral se o zahájení výuky, správcem školy byl na počátku školního roku 6. září ustanoven Otakar Mikulka, který přešel do Losin rovněž ze státní školy ve Vikýřovicích. Ženské ruční práce vyučovala Jindřiška Solnařová, která je rovněž vyučovala na škole v Rapotíně, od 1. února ji pak nahradila Milada Mikysová-Plhalová, učitelka domácích nauk v Sobotíně. Výuky římskokatolického náboženství se ujal farář z Rejchartic Jaroslav Koplík. Už v prosinci roku 1934 byl ustanoven místní odbor Národní Jednoty. Okrsek Národní Jednoty v Šumperku, ústředí Národní Jednoty v Olomouci a Ústřední matice školská v Praze mu věnovali knihovnu, která byla umístěna v kabinetě české školy. Odbor se staral o žáky zdejší školy, o jejich ošacení, také o jídlo, výlety a podobně. Do školního roku 1935/36 vstoupila škola už jako státní škola. Obešel se tak zákon o státních menšinových školách, které neměly být založeny s předpokladem menší návštěvnosti, než 40 dětí na celou školu, což česká losinská menšinová škola nesplňovala a ani později se jí tento počet nepodařilo naplnit. 21 SOkA Šumperk, fond 512 Archiv obce Velké Losiny, Obecní kronika II. díl, s. 386, Inv. č Bohumír Minář vystřídal tři české školy: ve Vikýřovicích, ve Velkých Losinách a v Olomouci-Řepčíně. Byl účastníkem protifašistického odboje a zahynul při bombardování koncentračního tábora v Bayreuthu Po válce byl in memoriam jmenován čestným občanem města Šumperka

13 I po postátnění, které proběhlo během prázdnin, zůstala sídlem školy vila Marie. Byly však pronajaty další tři místnosti v prvním patře budovy, které se staly bytem nového správce školy. Tím se stal Karel Schmoranzer. Nájemní smlouva zapsaná do vložky číslo 429 Velké Losiny, byla převedena na MŠNO. Škole byly poukázány zálohy: režijní ve výši 750 Kč, na otop 100 Kč, školnický plat byl stanoven ve výši 660 Kč ročně mimo odměn za hlavní mytí 23. Už v následujícím školním roce 24 se stal novým správcem školy Jan Veichart. Oba zbývající učitelé, farář Jaroslav Koplík a učitelka domácích prací Milada Mikysová zůstali. Protože ve Velkých Losinách vyvstala potřeba zřídit českou mateřskou školu, bylo s podporou české menšinové školy o ni požádáno, následujícího školního roku pak byla otevřena s čtyřiadvaceti dětmi, což bylo více, než počet žáků na české obecné menšinové škole. Školku financoval okrsek Národní Jednoty v Šumperku a její učitelkou byla ustanovena slečna Zdeňka Vytlačilová. Mnohé z těchto dětí pak navštěvovaly českou obecnou školu, většina však do ní nastoupila až po válce. Školní rok 1937/38 byl posledním řádně ukončeným školním rokem. Poslední školní rok české menšinové školy netrval dlouho. Po podepsání Mnichovské dohody 29. září 1938 a odstoupení pohraničí byla škola ihned zrušena a pokračovalo se pouze v německé výuce. 2.2 Obecná a národní škola Po druhé světové válce došlo ke znovuotevření české školy ve Velkých Losinách. Novým sídlem školy se stala původní budova německé obecné a měšťanské školy, která už ke konci války sloužila jen jako invalidovna. Samotná německá škola otevřena nebyla a zanikla. Došlo k úpravám školy. Vymalování a další úpravy byly provedeny už o letních prázdninách, aby školní rok mohl začít prvního všedního zářijového dne, 3. září O připravení budovy a o prázdninový zápis se postaral řídící učitel Jan Veichart, učitel předmnichovské menšinové školy. Téměř čistě německá obec Velké Losiny se po válce stala obcí českou. Lidé přicházeli především z Uhersko-Brodska. Nejvíce bylo zemědělců, ale přicházeli i 23 SOkA Šumperk, fond 23/1 Česká státní menšinová obecná škola Velké Losiny , Kronika školy, Inv. čís V kronice školy chybně označený jako 1937/38, správně 1936/

14 živnostníci a veřejní zaměstnanci a vojáci z armády gen. Svobody. Postupný příchod českého obyvatelstva se projevil i vzrůstem počtu dětí a tím i počtu tříd ve škole. Zpočátku bylo na školu přihlášeno 53 dětí, které docházely do dvou postupných tříd. Třídním učitelem první třídy s 25 žáky se stal řídící učitel Jan Veichart, druhou třídu s 28 žáky si vzal na starosti učitel Alois Plášek. Oficiálně bylo otevření školy vzato na vědomí zemskou školní radou v Brně výnosem ze dne 15. prosince 1945, č /45-II/2. 25 Už 5. října 1945 však byla výnosem č /45-II/2 ZŠR změněna organizace školy. Dvě postupné třídy byly nahrazeny třemi a takto se začalo vyučovat od 22. října 1945, výuky v nové třídě se ujala učitelská čekatelka Anna Závodníková. Ta byla ale už 1. dubna zproštěna okresním školním výborem služebního místa a nahrazena učitelským čekatelem Františkem Rohánkem, který dosud učil v Bohdíkově 26. Už 24. dubna 1946 výnosem ZŠR v Brně č /46-II/2 byla zřízena čtvrtá postupná třída. Ve čtyřech třídách se začalo vyučovat ještě toho školního roku už od 1. května. Novou učitelkou se stala Libuše Rozkošná, učitelská čekatelka z obecné školy v Pozořicích. I čtyři třídy se ale nakonec ukázaly jako nedostatečný počet, především došlo ke zvýšení počtu žáků druhé třídy. Proto na konci prvního poválečného školního roku bylo požádáno o pátou třídu. Učitelský sbor byl složen z řídícího učitele Jana Veicharta, učitele Aloise Pláška a učitelských čekatelů Františka Rohánka a Libuše Rozkošné. Římskokatolické náboženství přicházel vyučovat František Fiala z duchovní správy ve Velkých Losinách, československé náboženství Josef Bezděčka ze Šumperka a pravoslavné náboženství učil Bohumil Axman z Řimic u Litovle. Lidmila Macíková z Loučné nad Desnou 27 vyučovala ženským ručním pracím. Dne 2. dubna 1946 byla ustavena ve Velkých Losinách místní školní rada. Jejími členy se stali jako zástupcové školy Jan Veichart a Alois Plášek. Zástupci školní obce pak byli Jan Kafka a Josef Bureš, oba železniční zřízenci, kameník František Říha a rolník František Vaníček. Náhradníkem byl Josef Gaja, sedlář a čalouník. Jan Kafka byl zvolen předsedou MŠR, jeho náměstkem se stal Josef Bureš, jednatelem učitel Alois Plášek, pokladníkem Jan Veichart. Na ustavující schůzi složili pak všichni slib Josefu Bedřichovi, okresnímu školnímu inspektorovi. 25 SOkA Šumperk, fond 23/1 Česká státní menšinová obecná škola Velké Losiny , Kronika školy, Inv. čís Obec se tenkrát jmenovala Český Bohdíkov. 27 V této době se obec jmenovala Vízmberk

15 V obci rovněž vyvstala potřeba zřízení měšťanské školy. Zemská školní rada byla požádána ještě před letními prázdninami, přes které se do nové školy zapsalo 124 žáků. Do školního roku 1946/47 vstoupila škola už jako pětitřídní. Oficiálně došlo k rozšíření dne 9. srpna 1946, kdy vydala Zemská školní rada (dále ZŠR) v Brně výnos č /46-II/2 o zřízení zatímní postupné třídy po IV. třídě. Pátá zatímní třída se stala definitivní až na konci školního roku, 15. června 1947 výnosem ZŠR v Brně čís /47-II/2. Učitelský čekatel František Rohánek přestoupil na nový školní rok na obecnou školu v Nové Vsi, na dvě volná místa učitelů nastoupily v září Marie Popová a Vítězslava Dlouhá. Římskokatolické náboženství vyučoval i nadále František Fiala z duchovní správy ve Velkých Losinách, československé náboženství Josef Bezděčka z duchovní správy v Šumperku, pravoslavnému Vasil Danišek z duchovní správy v Šumperku, českobratrskému evangelickému Miloš Šourek z duchovní správy v Šumperku. Protože byla v Losinách od tohoto školního roku otevřena i újezdní měšťanská škola, která se o budovu dělila se školou obecnou, byla dne 8. března 1947 ustanovena Újezdní školní rada. Ta měla několik složek. Byly jimi: - zástupci obecné školy: Alois Plášek a Vítězslava Dlouhá - zástupci nové měšťanské školy: Alois Hebata, Pravoslav Pop a Ludmila Hájková. - zástupci školní obce: poštovní zřízenec Jan Kafka, železniční zřízenec Josef Bureš, kameník, František Říha, rolník, František Vaníček, přednosta správy státní lesů ve Velkých Losinách, ing. Vlastimil Pillich, velkoobchodník se dřívím, Vincenc König a rolník František Žák a jejich náhradníci sedlář a čalouník Josef Gafa a krejčí Vojtěch Žák. - zástupci školního újezdu: poštovní úředník z Loučné nad Desnou Karel Bojko, montér z Loučné nad Desnou Čeněk Amler, rolník z Maršíkova Ladislav Kavka. Předsedou ÚŠR byl zvolen Jan Kafka, náměstkem předsedy Ing. Vlastimil Pillich, jednatelem Alois Hrbala, ředitel měšťanské školy a pokladníkem Pravoslav Pop, odborný učitel. Sdílení školy mezi obecnou a měšťanskou školou nebylo zcela bezproblémové. Měšťanská škola měla čtyři třídy a jednoroční učební kurz a původně samostatného ředitele. Počet jejího žactva byl vždy přibližně o dvacet dětí nižší než na obecné škole

16 Budova takovému počtu však nedostačovala, proto bylo sídlo jedné třídy ve vedlejší budově, kde se nacházel i kabinet. Sborovna chyběla úplně. 28 Nová újezdní školní rada konala v následujícím školním roce 1947/48 celkem pět schůzí. Jedním z nejdůležitějších výsledků rady v tomto školním roce bylo opatření nové zahrady správci obecné školy, takže zahrada u školní budovy byla odteď celá ponechána řediteli měšťanské školy. První září školního roku 1948/49 bylo Ministerstvem školství a osvěty prohlášeno Svátkem československé školy. Tento den měl být na školách patřičně oslaven jako vstup do nové etapy českého školství a jako oslava školského zákona pro budoucnost školství. Žactvo školy bylo ve slavnostně vyzdobené učebně přivítáno do nového školního roku učiteli a především ředitelem Janem Veichartem, který promluvil o významu školského zákona, a zdůraznil jméno prof. Zdeňka Nejedlého 29, po únoru 1948 nově povolaného ministra školství a osvěty. Proběhl tedy přechod na nový školský systém. Z obecné školy se stala škola národní, některé body zákona se však losinské školy netýkaly. Jednalo se například o nařízení o koedukačních školách, které zde nebylo potřeba. 30 Měšťanská škola byla školskou reformou přeměněna na čtyřletou střední. Jelikož se opět zvýšil počet žactva, bylo škole povoleno ve školním roce 1948/49 vyučovat v šesti třídách - vznikla pobočka při první třídě. Stalo se tak výnosem zemské školní rady v Brně č. III-9634/1. 31 Opět však bylo třeba získat dva vyučující, protože učitelka Libuše Sedláčková (rozená Rozkošná) byla na vlastní žádost přeřazena na střední školu v Pozořicích v okrese Vyškov. Z národní školy v Rapotíně tak přišel učitel Čeněk Petr a z měšťanské školy ve Velkých Losinách byla přeřazena Věra Dlouhá. Učitelský sbor národní školy vypadal tedy ve školním roce 1948/49 takto: ředitel Jan Veichart, Alois Plášek, Čeněk Petr, Vítězslava Dlouhá, Marie Popová a Věra Dlouhá. Ručním pracem vyučovala Lidmila 28 SOkA Šumperk, fond 23/2 Národní škola Velké Losiny , Zprávy o stavu národní školy, kart Ministrem školství a osvěty byl už od roku 1945 do července 46, na téměř dva další roky ho pak vystřídal za Československou stranu národně socialistickou Jaroslav Stránský. 30 SOkA Šumperk, fond 23/2 Národní škola Velké Losiny , Korespondence 48, kart Tamtéž

17 Macíková z Loučné a nově také Miloslava Václavíková ze střední školy ve Velkých Losinách. 32 Římskokatolické náboženství vyučoval František Přecechtěl z duchovní správy v Loučné nad Desnou, československému náboženství Josef Bezděčka z duchovní správy v Šumperku, pravoslavnému náboženství Vasil Daníšek z duchovní správy v Šumperku a českobratrskému evangelickému náboženství Věra Klimentová také ze Šumperka. Díky menšímu počtu žáků v následujícím školním roce 1949/50 se škola mohla vrátit opět k pěti třídám a Marie Popová, vyučující pobočky při první třídě v minulém školním roce, nastoupila dnem 1. září 1949 roční bezplatnou dovolenou. Došlo k výrazným změnám mezi vyučujícími náboženství. Římskokatolické vyučovala laická učitelka Jiřina Vrábelová z Velkých Losin, ze Šumperka dojížděli vyučovat československé náboženství Gabriela Kroupová, pravoslavné Václav Matouch a českobratrské Bohuš Chrástek. Ženské ruční práce vyučovala už pouze odborná učitelka Miloslava Václavíková. Učitelský sbor navrhl zřídit dva zájmové kroužky, pěvecký a čtenářský, kde se počet žactva v průběhu let postupně zvyšoval. Rovněž byl pro velké potíže žáků s češtinou přijat návrh na zřízení tří doučovacích skupin z vyučovacího jazyka. Ve školním roce 1950/51 pro velký počet žáků prvního ročníku musela opět vzniknout pobočka, jejíž výuky se opět ujala učitelka Marie Popová. Od 1. února 1951 byl učitel Alois Plášek přeložen na národní školu v Koutech nad Desnou jako ředitel, výuky se za něj ujala nová učitelka Kristina Pillichová. Učitelka Věra Dlouhá po úraze na noze nemohla docházet na výuku v druhém pololetí, obě první třídy byly proto spojeny až do 18. června 1951, kdy Věra Dlouhá opět začala vyučovat. Trvalou změnou od tohoto školního roku bylo, že výuku ručních prací převzali na škole třídní učitelé. Náboženství římskokatolické docházel vyučovat František Fiala, pravoslavné Václav Matouch, českobratrské Bohuš Chrástek a československé Gizela Kroupová. Po úspěchu s doučovacími skupinami českého jazyka a pro velký zájem ze strany žáků resp. rodičů bylo opět prováděno doučování, nyní už ve čtyřech skupinách a z více předmětů, k doučování docházelo i v nově zřízené družině mládeže, které se více věnuje následující kapitola. 32 SOkA Šumperk, fond 23/2 Národní škola Velké Losiny , Personální záležitosti učitelů národní školy, kart

18 Důležitým dnem byl i 1. leden Od nového roku přešla působnost místních a újezdních školních rad na školnou komisi Místního národního výboru a místní a újezdní rady byly zrušeny. Předsedkyní školské komise byla od Zdeňka Dedková a od dále byl předsedou Richard Sitta. Dne 12. listopadu 1950 se konala ustavující schůze Sdružení rodičů a přátel školy (dále SRPŠ) při národní škole. Dostavilo se 60 rodičů. Předsedou SRPŠ byl zvolen Hynek Kolář, členy výboru pak Jan Veichart, Čeněk Petr jako pokladní, František Ivan jako jednatel, Otakar Lát za Československý svaz mládeže a Pionýrskou organizaci a Ludmila Navrátilová za JZD a JSČZ 33. Za třídní kroužky byli zvoleni: Marie Dvořáková (místopředsedkyně), Anežka Urbanová, Marie Šeinerová, Anna Slouková, Bedřich Rezler a Anna Nováková. Revizory účtů byli zvoleni Josef Plášek a Ing. Vlastimil Pillich. Úkolem SRPŠ bylo zajišťování spolupráce školy s rodinou, napomáhat škole v jejích úkolech a pečovat o její rozvoj. 34 Ve školním roce 1951/52 opět nebyla zřízena pobočka při první třídě a učitel Čeněk Petr se stal dočasně ředitelem zvláštní školy při blízkém rehabilitačním ústavu ve Velkých Losinách. Škola se rovněž rozrostla o několik žáků pátého postupného ročníku jednotřídní obecné školy 35 v Bukovici výnosem okresního národního výboru v Šumperku z zn. IV/ Počet doučovacích skupin byl rozšířen na pět. Docházelo do nich původně 58 žáků a během roku jich ještě přibývalo. Podobně přibývalo členů ve školních kroužcích zpěvu a čtení, které se rozrostly na celkem 45 žáků. I v následujícím školním roce byli na losinskou školu přeřazeni žáci pátého postupného ročníku z jednotřídní školy v Bukovici. To, co se zdálo jako počátek tradice mezi těmito dvěma školami, bylo však tímto školním rokem ukončeno, jelikož pro obě školy byl školním rokem posledním. Zahájen byl však školní rok 1952/53 s optimistickým heslem, které vytýčila VII. Celostátní konference školských pracovníků, konaná 3. a 4. července 1952 v pražském Průmyslovém paláci: Za školu radostnou, vlasteneckou a bojovnou, za školu socialistickou. 33 Jednotný svaz českých zemědělců. 34 SOkA Šumperk, fond 23/2 Národní škola Velké Losiny , Zprávy o stavu národní školy, kart Jednotřídní obecné školy byly ponechány, pokud je navštěvovalo alespoň 20 žáků. Viz SOkA Šumperk, fond 23/2 Národní škola Velké Losiny , Korespondence 48, kart SOkA Šumperk, fond 23/2 Národní škola Velké Losiny , Korespondence 51, kart

19 Konference navazovala na brněnskou ideologickou konferenci, která se konala ve dnech 27. února až 1. března 1952 a jejímž úkolem bylo zabránit útoku imperialismu i na frontě ideologické, chránit čistotu vědy. Na referát ministra Václava Kopeckého o kosmopolitismu, proletářském internacionalismu a socialistickém vlastenectví z první ideologické konference navázal ministr školství, věd a umění prof. Dr. Zdeněk Nejedlý svým hlavním referátem o výchově k socialistickému vlastenectví a zařadil náš zápas o novou školu do událostí v našem státě i v celém světě, do obrovského zápasu o zachování míru. 37 Konference vytyčila škole hlavní úkol: vychovat nového člověka, uvědomělého obhájce lidové demokracie a obětavého budovatele socialismu. Duše této mládeže se nacházela v rukou učitelů, práce dvaatřiceti vzorných učitelů byla poprvé v dějinách československého školství veřejně oceněna ministrem Zdeňkem Nejedlým, který zdůraznil výhodné podmínky doby pro rozvoj vlastenecké výchovy v tom pravém slova smyslu a výraznou podporu prezidenta republiky, která v minulost neměla obdoby. S těmito událostmi seznámil podrobně ředitel školy žactvo na slavnosti počátku školního roku. Během září odešla učitelka Kristina Pillichová a nastoupil místo ní učitel Jan Skalický. Ten byl však už 1. prosince 1952 přeložen do blízkých Rudoltic a na škole byla ustanovena Vlasta Mazánková. Od 1. září byla na škole ustanovena Jindra Paclíková z Bohumína, která se ujala opět otevřené pobočky při první třídě. Dnem 30. října 1952 onemocněla učitelka Marie Popová a proto byly až do konce školního roku obě první třídy sloučeny v jednu 38. Na škole bylo pět doučovacích skupin s 61 žáky. Učitelka Věra Dlouhá vedla nový pěstitelský kroužek, založila na škole oddíl Československého Červeného kříže a vyškolila 36 žáků ve zdravovědě. Dekret z 30. července však přinesl nový školský systém přinášející osmiletou a jedenáctiletou střední školu a národní škola ve Velkých Losinách tak v důsledku této změny zanikla. 37 SOkA Šumperk, fond 23/1 Česká státní menšinová obecná škola Velké Losiny , Kronika školy, Inv. čís SOkA Šumperk, fond 23/2 Národní škola Velké Losiny , Personální záležitosti učitelů národní školy, kart

20 3. Žactvo Jelikož se Velké Losiny nacházely za První republiky v téměř čistě německé oblasti, nečekalo se, že by menšinová škola měla větší počet žáků, zvláště když v některých blízkých obcích existovaly další menšinové školy. Před založením zdejší české školy navštěvovaly losinské děti českou státní menšinovou školu v blízké obci Rapotín. Po vzniku menšinové školy ve Velkých Losinách docházelo na samotném počátku pouze dvanáct žáků. Jak se však záhy zjistilo, pouze čtyři z přihlášených žáků mluvili česky, zbytek dokázal komunikovat pouze v německém jazyce. To byl také důvod, proč se zpočátku vyučovalo téměř výhradně jen českému jazyku na úkor ostatního učiva. Počet žáků se však postupně zvyšoval, stejně jako se zvyšovala jejich znalost českého jazyka. Po celou dobu existence menšinové školy však tento problém existoval a zpomaloval tak výuku. Zdržení bylo dosti značné, protože většina dětí mluvila o letních prázdninách jen německy a do školy tak následujícího školního roku přicházely opět se zanedbanou češtinou. Němčina na českých menšinových školách se stávala terčem kritiky některých politiků, stejně jako německé děti na menšinových školách, která problém ještě zhoršovaly 39. Počet žáků ve třídě byl velmi nízký a během krátké doby existence menšinové školy ve Velkých Losinách se zvyšoval jen velmi pomalu. Škola začínala v roce 1934 s dvanácti žáky během prvního školního roku a skončila na patnácti, v následujícím školním roce se počet žactva rozrostl o další jedno dítě, v následujícím roce o čtyři další a v posledním školním roce přibyli opět dva. Počty žactva zachycuje přehledně následující tabulka: Rok Začátek šk. roku Konec šk. roku Ch D Celkem Ch D Celkem 1934/ / / / Pro školní rok 1936/37 bylo zapsáno 16 žáků, během roku vystoupil 1 a přibylo 5 žáků, takže bylo ve třídě celkem 20 dětí, což vůbec největší počet dětí ve zdejší menšinové škole. Také v poměru národnosti žáků nastal tenkrát poprvé obrat ve prospěch 39 Více na

Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Černošín (1924) Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Černošín (1924) Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Černošín (1924) 1925-1938 Inventář Číslo EL NAD: 212 Evidenční číslo pomůcky: 136 Dana Bízová

Více

Místní školní rada Žerovice (1950)

Místní školní rada Žerovice (1950) Státní okresní archiv Plzeň-jih se sídlem v Blovicích Místní školní rada Žerovice 1937-1949 (1950) Inventář EL NAD č.: 473 AP č.: 400 Jana Mašková Blovice 2003 Obsah Obsah 2 Úvod 3-4 Příloha č. 1 5 Inventární

Více

Základní devítiletá škola postupný ročník Nechanice Inventář. Číslo evidenčního listu JAF: 240 Evidenční pomůcka č.

Základní devítiletá škola postupný ročník Nechanice Inventář. Číslo evidenčního listu JAF: 240 Evidenční pomůcka č. Inventáře a katalogy fondů Státního okresního archivu Plzeň - jih v Blovicích Základní devítiletá škola 1. 5. postupný ročník Nechanice 1892-1963 Inventář Číslo evidenčního listu JAF: 240 Evidenční pomůcka

Více

Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy NÁRODNÍ ŠKOLA PRAHA 9 - HRDLOŘEZY, POD TÁBOREM 300 (1932) 1948-1953. Inventář

Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy NÁRODNÍ ŠKOLA PRAHA 9 - HRDLOŘEZY, POD TÁBOREM 300 (1932) 1948-1953. Inventář Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy 090400/03 NÁRODNÍ ŠKOLA PRAHA 9 - HRDLOŘEZY, POD TÁBOREM 300 (1932) 1948-1953 Inventář (NAD č.: 2653) (Č. pomůcky: 530) Petra Krátká Praha 2012 I Národní škola

Více

Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy 12. OBECNÁ ŠKOLA DÍVČÍ PRAHA XI., NA JAROVĚ Č.P Inventář

Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy 12. OBECNÁ ŠKOLA DÍVČÍ PRAHA XI., NA JAROVĚ Č.P Inventář Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy 090400/22 12. OBECNÁ ŠKOLA DÍVČÍ PRAHA XI., NA JAROVĚ Č.P. 1966 1930-1948 Inventář (NAD : 2929) (Č. pomůcky: 555) Zora Damová Praha 2014 I. Vývoj původce fondu

Více

Místní školní rada Míšov Inventář

Místní školní rada Míšov Inventář Inventáře a katalogy fondů Státního okresního archivu Plzeň - jih v Blovicích Místní školní rada Míšov 1877-1950 Inventář Číslo evidenčního listu JAF: 929 Evidenční pomůcka č. 390 Jana Mašková Blovice

Více

Základní devítiletá škola Benešovice

Základní devítiletá škola Benešovice Státní okresní archiv Tachov Základní devítiletá škola Benešovice 1946-1977 Inventář Číslo listu NAD: 495 Evidenční pomůcka č. 27 Jan Edl, Dana Bízová Tachov 2005 Obsah Úvod...3-5 I. Vývoj původce fondu...3-4

Více

Základní devítiletá škola Skapce (1936)

Základní devítiletá škola Skapce (1936) Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Základní devítiletá škola Skapce (1936) 1945-1978 Inventář Číslo EL NAD: 662 Evidenční číslo pomůcky: 110 Dana Bízová Tachov 2005 Obsah Úvod...3

Více

Základní devítiletá škola Maršovy Chody Inventář. Státní okresní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Základní devítiletá škola Maršovy Chody Inventář. Státní okresní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní okresní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Základní devítiletá škola Maršovy Chody 1946-1978 Inventář Číslo EL NAD: 877 Evidenční číslo pomůcky: 87 Dana Bízová Tachov 2005 Obsah Úvod...3

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI STŘEDNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Výchova a vzdělávání v období první Československé republiky ( )

Výchova a vzdělávání v období první Československé republiky ( ) Výchova a vzdělávání v období první Československé republiky (1918-1938) Charakteristika tohoto období Rozkvět české pedagogiky Česká pedagogika se konstituuje jako věda Široká diskuse o modernizaci české

Více

Místní školní rada Roupov

Místní školní rada Roupov Inventáře a katalogy fondů Státního okresního archivu Plzeň - jih v Blovicích Místní školní rada Roupov 1897-1950 Inventář Číslo evidenčního listu JAF: 344 Evidenční pomůcka č. 392 Jana Mašková Blovice

Více

Gymnázium Stříbro II. (1947)

Gymnázium Stříbro II. (1947) Státní oblastní archiv v Plzni Státní okresní archiv Tachov Gymnázium Stříbro II. (1947) 1961-1980 Inventář Číslo EL NAD: 350 Evidenční číslo pomůcky: 149 Dana Bízová Tachov 2006 Obsah Úvod...3 I. Vývoj

Více

Místní školní rada Libákovice

Místní školní rada Libákovice Inventáře a katalogy fondů Státního okresního archivu Plzeň - jih v Blovicích Místní školní rada Libákovice 1908 1949 Inventář Číslo evidenčního listu JAF: 846 Evidenční pomůcka č. 382 Jana Mašková Blovice

Více

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3079 č. archivní pomůcky: 8987 Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ 1938-1940 inventář Mgr.

Více

Základní odborná škola rolnická Stříbro

Základní odborná škola rolnická Stříbro Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Základní odborná škola rolnická Stříbro 1949-1952 Inventář Číslo EL NAD: 510 Evidenční číslo pomůcky: 160 Dana Bízová Tachov 2007 Obsah Úvod...3

Více

Základní devítiletá škola Skelná Huť (1945) EL NAD č.: AP č.: 388

Základní devítiletá škola Skelná Huť (1945) EL NAD č.: AP č.: 388 Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Klatovy Základní devítiletá škola Skelná Huť (1945) 1946-1978 Inventář EL NAD č.: 1922 AP č.: 388 Eva Ulrichová Klatovy 2010 Obsah Úvod: I. Vývoj

Více

Zemědělská mistrovská škola Stříbro Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Zemědělská mistrovská škola Stříbro Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Zemědělská mistrovská škola Stříbro 1956-1960 Inventář Číslo EL NAD: 1049 Evidenční číslo pomůcky: 158 Dana Bízová Tachov 2007 Obsah Úvod...3

Více

Začátek školního roku. Počet tříd. Umístění tříd. Vyučovací hodiny

Začátek školního roku. Počet tříd. Umístění tříd. Vyučovací hodiny 1937 1938 Ve školním roce 1937-1938 se pokračovalo v pokusném vyučování. Zatímním řídícím učitelem byl jmenován od 1. září 1937 na zdejší škole pan Richard Filip, který byl službou přikázán na 2. obecnou

Více

Česká státní škola národní Planá (1919) Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Česká státní škola národní Planá (1919) Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Česká státní škola národní Planá (1919) 1921-1938 Inventář Číslo EL NAD: 864 Evidenční číslo pomůcky: 140 Dana Bízová Tachov 2006 Obsah Úvod...3

Více

Pedagogická škola pro vzdělání učitelek mateřských škol Stříbro Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Pedagogická škola pro vzdělání učitelek mateřských škol Stříbro Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Pedagogická škola pro vzdělání učitelek mateřských škol Stříbro 1950-1959 Inventář Číslo EL NAD: 335 Evidenční číslo pomůcky: 150 Dana Bízová

Více

Vývoj výchovy a vzdělávání v českých zemích v letech

Vývoj výchovy a vzdělávání v českých zemích v letech Vývoj výchovy a vzdělávání v českých zemích v letech 1774-1918 Stav před reformou V pobělohorské době se stát o vzdělávání a výchovu téměř nezajímá Vzdělávání a výchova v rukou církve (jezuité, piaristé,

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Základní škola Veselá - Národní škola Veselá EL NAD č.: 415 AP.: 242

Základní škola Veselá - Národní škola Veselá EL NAD č.: 415 AP.: 242 Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Rokycany Základní škola Veselá - Národní škola Veselá 1877-1953 Dílčí inventář EL NAD č.: 415 AP.: 242 Olga Čiháková, PhDr. Hana Hrachová, Ph.D. Rokycany

Více

Základní škola Těšov EL NAD č.: AP č.: 479

Základní škola Těšov EL NAD č.: AP č.: 479 Státní okresní archiv Klatovy Základní škola Těšov 1923-1982 Inventář EL NAD č.: 1789 AP č.: 479 Eva Ulrichová Klatovy 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny archivního

Více

Základní devítiletá škola Boněnov

Základní devítiletá škola Boněnov Státní okresní archiv Tachov Základní devítiletá škola Boněnov 1951-1963 Inventář Číslo listu NAD: 868 Evidenční pomůcka č. 29 Dana Bízová Tachov 2005 Obsah Úvod...3 I. Vývoj původce fondu...3 II. Vývoj

Více

Škrtni všechny nesprávné odpovědi.

Škrtni všechny nesprávné odpovědi. 1. Kdo se stal v Československu po druhé světové válce předsedou vlády? Emil Hácha. 2. Komunistický politik, první dělnický prezident v Československu. Vedl komunistický převrat v roce 1948. Jak se jmenuje?

Více

(1965) EL NAD č.: 278

(1965) EL NAD č.: 278 Obecná škola (česká), Královské Poříčí 1929 1938 (1965) EL NAD č.: 278-47 - I. Vývoj původce archivního fondu Úvod Obecná škola s vyučováním v českém jazyku byla v Královském Poříčí zřízena až v roce 1929,

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla

Více

Škola má od roku 1895, kdy byla založena, bohatou historii. Seznamte se s tím nejdůležitějším, co se v ní událo...

Škola má od roku 1895, kdy byla založena, bohatou historii. Seznamte se s tím nejdůležitějším, co se v ní událo... historie Škola má od roku 1895, kdy byla založena, bohatou historii. Seznamte se s tím nejdůležitějším, co se v ní událo... Stručný přehled 15. září 1895 Školní rok 1895/96 byl zahájen v nové školní budově,

Více

Zemědělská mistrovská škola Tachov Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Zemědělská mistrovská škola Tachov Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Zemědělská mistrovská škola Tachov 1953-1960 Inventář Číslo EL NAD: 539 Evidenční číslo pomůcky: 161 Dana Bízová Tachov 2007 Obsah Úvod...3

Více

2. devítiletá škola Stříbro

2. devítiletá škola Stříbro Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov 2. devítiletá škola Stříbro 1951-1953 Inventář Číslo EL NAD: 1048 Evidenční číslo pomůcky: 114 Dana Bízová Tachov 2006 Obsah Úvod...3 I. Vývoj

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

Česká obecná škola Sulislav Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Česká obecná škola Sulislav Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Česká obecná škola Sulislav 1882-1914 Inventář Číslo EL NAD: 951 Evidenční číslo pomůcky: 142 Dana Bízová Tachov 2006 Obsah Úvod...3 I. Vývoj

Více

3. o b e c n á š k o l a (n ě m e c k á) K r a s l i c e

3. o b e c n á š k o l a (n ě m e c k á) K r a s l i c e Státní oblastní archiv v Plzni Státní okresní archiv v Sokolově, se sídlem v Jindřichovicích Č. EL JAF: 296 Č. AP: 63 3. o b e c n á š k o l a (n ě m e c k á) K r a s l i c e 1912-1945 I n v e n t á ř

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech část

Historie české správy. Správní vývoj v letech část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Základní devítiletá škola Velké Dvorce Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Základní devítiletá škola Velké Dvorce Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Základní devítiletá škola Velké Dvorce 1950-1965 Inventář Číslo EL NAD: 916 Evidenční číslo pomůcky: 127 Dana Bízová Tachov 2005 Obsah Úvod...3

Více

Rozkvět kultury a umění

Rozkvět kultury a umění Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_8 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Veřejná odborná škola pro ženská povolání Klatovy

Veřejná odborná škola pro ženská povolání Klatovy Veřejná odborná škola pro ženská povolání Klatovy 1912 1949 (1950) Číslo evidenčního listu NAD: 1324-663 - Úvod I. Vývoj původce archivního fondu Z důvodu potřeby výchovy dorůstajících dívek byla v roce

Více

Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy STŘEDNÍ ŠKOLA PRAHA 9 - HRDLOŘEZY, POD TÁBOREM 300 (1921) 1948-1953. Inventář

Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy STŘEDNÍ ŠKOLA PRAHA 9 - HRDLOŘEZY, POD TÁBOREM 300 (1921) 1948-1953. Inventář Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy 090500/03 STŘEDNÍ ŠKOLA PRAHA 9 - HRDLOŘEZY, POD TÁBOREM 300 (1921) 1948-1953 Inventář (NAD č.: 2654) (Č. pomůcky: 531) Petra Krátká Praha 2012 I Střední škola

Více

Základní škola a Mateřská škola Štítary. Plán práce školy na školní rok 2014/2015

Základní škola a Mateřská škola Štítary. Plán práce školy na školní rok 2014/2015 Základní škola a Mateřská škola Štítary Plán práce školy na školní rok 2014/2015 Obsah : 1. Analýza výchovně vzdělávací práce ve školním roce 2013/2014 2. Úkoly ve školním roce 2014/2015 3. Minimální preventivní

Více

Junáka. protinacistického odboje roku 1941 zvláštním dekretem ministr exilové londýnské vlády Juraj Slávik. Za účast v odboji zaplatilo životem na

Junáka. protinacistického odboje roku 1941 zvláštním dekretem ministr exilové londýnské vlády Juraj Slávik. Za účast v odboji zaplatilo životem na 1940 Dne 28. 10. 1940 vydal K. H. Frank v zastoupení říšského protektora v Čechách a na Moravě nařízení o rozpuštění Junáka. Dne 4. 11. 1940 nacisté přepadli ústředí Junáka a zabavili veškerý majetek.

Více

Opakování Mnichovská dohoda Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov.

Opakování Mnichovská dohoda Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov. Opakování Mnichovská dohoda 29.9.1938 Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov. a Podkarpatské Rusi. ČSR přišla o cca 30% svého území s 1 450 000

Více

Reflexe II. světové války ve společenském vědomí a pedagogické praxi

Reflexe II. světové války ve společenském vědomí a pedagogické praxi Katedra společenských věd PdF UP v Olomouci za podpory Velvyslanectví Spojených států amerických v ČR, Olomouckého kraje, Olomouckého centra otevřeného vzdělávání pořádá ve dnech 16. 19. srpna 2015 XXII.

Více

Jedenáctiletá střední škola Tachov (1945) Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Jedenáctiletá střední škola Tachov (1945) Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Jedenáctiletá střední škola Tachov (1945) 1958-1961 Inventář Číslo EL NAD: 1028 Evidenční číslo pomůcky: 153 Dana Bízová Tachov 2006 Obsah

Více

Počátek škol. roku. Zápis na školní r. 1940/41 byl proveden ve dnech 21. a 22. června 1940 a vyučování zahájeno dne 1. září 1940.

Počátek škol. roku. Zápis na školní r. 1940/41 byl proveden ve dnech 21. a 22. června 1940 a vyučování zahájeno dne 1. září 1940. 1940-41 Počátek škol. roku. Zápis na školní r. 1940/41 byl proveden ve dnech 21. a 22. června 1940 a vyučování zahájeno dne 1. září 1940. Organisace školy. Vynesením ze dne 28. XI. 1940 č. I - 1524/3 ai

Více

Jedenáctiletá střední škola Sušice EL NAD č.: AP č.: 564

Jedenáctiletá střední škola Sušice EL NAD č.: AP č.: 564 Státní okresní archiv Klatovy Jedenáctiletá střední škola Sušice 1953-1961 Inventář EL NAD č.: 2463 AP č.: 564 Eva Ulrichová Klatovy 2015 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

Střední pedagogická škola Stříbro Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Střední pedagogická škola Stříbro Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Střední pedagogická škola Stříbro 1977-1991 Inventář Číslo EL NAD: 1027 Evidenční číslo pomůcky: 151 Dana Bízová Tachov 2006 Obsah Úvod...3

Více

EL NAD č.: AP č.: 548

EL NAD č.: AP č.: 548 Státní okresní archiv Klatovy Česká obecná škola Hůrka 1926-1938 Inventář EL NAD č.: 2086 AP č.: 548 Eva Ulrichová Klatovy 2014 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny archivního

Více

Jedenáctiletá střední škola Třídní učitel Dr. Karel Sejček

Jedenáctiletá střední škola Třídní učitel Dr. Karel Sejček Jedenáctiletá střední škola Třídní učitel Dr. Karel Sejček Ročník 1955-1958 Bláha Vladimír Březina Jaroslav Kufakis Stefanos Marek Václav Papajoanu Tanasis Pašek Ladislav Pešl Ladislav Vávra Zdeněk Vergos

Více

Organizace školního roku 2015/2016

Organizace školního roku 2015/2016 Organizace školního roku 2015/2016 Důležité termíny školního roku 2015/2016 Událost Den v týdnu Termín Zahájení školního roku úterý 1.9. 2015 Podzimní prázdniny čtvrtek - pátek 29.10., 30.10. 2015 Vánoční

Více

Místní školní rada Dolany EL NAD č.: AP č.: 561

Místní školní rada Dolany EL NAD č.: AP č.: 561 Státní okresní archiv Klatovy Místní školní rada Dolany 1870-1949 Inventář EL NAD č.: 1532 AP č.: 561 Eva Ulrichová Klatovy 2015 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Československo

Více

První republika.notebook. January 23, 2014

První republika.notebook. January 23, 2014 VY_32_INOVACE_VL_116 Téma hodiny: První republika Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. třída Klíčová slova: demokracie, hospodářský rozmach, vzdělání, Skaut, Sokol, Tomáš Baťa Autor: Mgr. Renata Čuková Podzimková,

Více

75 let skautingu v Moravské Třebové

75 let skautingu v Moravské Třebové Jiří Šmeral 75 let skautingu v Moravské Třebové Olomouc 2010 Počátky moravskotřebovského skautingu ve třicátých letech Historie moravskotřebovského skautingu dospěla v letošním roce do sedmdesátého pátého

Více

Základní devítiletá škola Červená EL NAD č.: AP č.: 508

Základní devítiletá škola Červená EL NAD č.: AP č.: 508 Státní okresní archiv Klatovy Základní devítiletá škola Červená 1946-1976 Inventář EL NAD č.: 1992 AP č.: 508 Eva Ulrichová Klatovy 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny

Více

Kontakt: Hana Zahradníčková 737 846 193, zahradnickova.hana@gmail.com. Zápis z jednání Školské rady při ZŠ a MŠ Miličín konané dne 20.4.

Kontakt: Hana Zahradníčková 737 846 193, zahradnickova.hana@gmail.com. Zápis z jednání Školské rady při ZŠ a MŠ Miličín konané dne 20.4. Školská rada Předseda Zřizovatelská sekce: Rodičovská sekce: Pedagogická sekce: Hana Zahradníčková Jana Vaňková Alena Sobíšková Hana Zahradníčková Hana Beranová Dana Dostálová Pravidelně zvaní hosté Věra

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1978 Vyhlásené: 30.08.1978 Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 93 V Y H L Á Š K A Ministerstva

Více

Předmět: Technologie rekonstrukcí historických objektů Kat.. technologie staveb - 2011 PAMÁTKOVÁ PÉČE V ČR

Předmět: Technologie rekonstrukcí historických objektů Kat.. technologie staveb - 2011 PAMÁTKOVÁ PÉČE V ČR PAMÁTKOVÁ PÉČE V ČR VZNIK PAMÁTKOVÉ PÉČE Lze najít řadu příkladů zájmu o památky již v dřívějších dobách, ať jde o sbírání ostatků, či uměleckých děl, práce vedutistů, či v pěstování historické vlastivědy.

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině Metodické listy pro kombinované studium předmětu VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKOSLOVENSKA A ČESKÉ REPUBLIKY Metodický list č. l Metodický list č. 1 Název tématického celku : Vývoj správy na území dnešní České

Více

Období komunistické vlády

Období komunistické vlády Materiál pro domácí VY_06_Vla5E-20 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Olomouc, Pedagogická fakulta UP, Žižkovo nám května 2010

Olomouc, Pedagogická fakulta UP, Žižkovo nám května 2010 Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd pořádá ve spolupráci s Archivem UP v Olomouci mezinárodní vědeckou konferenci Dvacet let od prvních svobodných voleb po obnovení

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech část

Historie české správy. Správní vývoj v letech část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 4. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Národní škola Zhůří EL NAD č.: AP č.: 502

Národní škola Zhůří EL NAD č.: AP č.: 502 Státní okresní archiv Klatovy Národní škola Zhůří 1946-1952 Inventář EL NAD č.: 1421 AP č.: 502 Eva Ulrichová Klatovy 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny archivního

Více

EL NAD č.: 1320 AP.: 216

EL NAD č.: 1320 AP.: 216 Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Rokycany Československá konfederace odborových svazů - Základní organizace Tělovýchovná a rekreační zařízení města Rokycany 1980-1991 Inventář EL

Více

ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace

ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace Název školy: Číslo projektu: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_03_Josef Kajetán Tyl Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační

Více

Základní devítiletá škola Terešov (1862) 1867-1961

Základní devítiletá škola Terešov (1862) 1867-1961 Základní devítiletá škola Terešov (1862) 1867-1961 EL NAD 416 209 I. Vývoj původce archivního souboru Před zřízením školy byl Terešov přiškolen k Drahoňově Újezdu, zdejší škola byla založena v roce 1845

Více

Plán práce školy pro šk. rok 2013/2014

Plán práce školy pro šk. rok 2013/2014 Základní škola Horní Kruty, okres Kolín Horní Kruty 29, PSČ: 281 46 Tel: 321 796 926, 728 603 443 E-mail: zs.hornikruty@tiscali.cz Plán práce školy pro šk. rok 2013/2014 I. Organizace provozu školy ve

Více

OBCHODNÍ AKADEMIE V UHERSKÉM HRADIŠTI ÚTŘIVÉČKO Č. 3

OBCHODNÍ AKADEMIE V UHERSKÉM HRADIŠTI ÚTŘIVÉČKO Č. 3 OBCHODNÍ AKADEMIE V UHERSKÉM HRADIŠTI ÚTŘIVÉČKO Č. 3 2014 Milé spolužačky a milí spolužáci, v měsíci lednu 2014 jste všichni ve svých ročnících zahájili letní semestr. O průběhu zimního semestru jste mohli

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Historie policie I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 5.9.2013

Více

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 VY_32_INOVACE_DEJ_36 Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická

Více

Slavnostní zahájení školního roku Slavnostního zahájení školního roku 1961/62 se zúčastnili dne 1. září 1961 zástupci patronátních závodů a SRPŠ.

Slavnostní zahájení školního roku Slavnostního zahájení školního roku 1961/62 se zúčastnili dne 1. září 1961 zástupci patronátních závodů a SRPŠ. 1961 62 Slavnostní zahájení školního roku Slavnostního zahájení školního roku 1961/62 se zúčastnili dne 1. září 1961 zástupci patronátních závodů a SRPŠ. Při zahajování bylo zdůrazněno, že se v letošním

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Program školního roku 2014 2015

Program školního roku 2014 2015 Program školního roku 2014 2015 SOUTĚŽE A PROJEKTY : Projekt Čtení pomáhá Prohlubování projektu etické výchovy do výuky Výtvarné soutěže okresního, krajského i celostátního významu Školní pěvecká soutěž

Více

130 let školy v Nové Vsi u Světlé

130 let školy v Nové Vsi u Světlé 130 let školy v Nové Vsi u Světlé 1. období 1885-1976 Škola Nová školní budova nahradila školu postavenou v roce 1837 na místě č. p. 58 (dnes Bohemia Machine). O stavbě nové budovy pro dvoutřídní školu

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Základní škola a Mateřská škola Štítary. Plán práce školy na školní rok 2012/2013

Základní škola a Mateřská škola Štítary. Plán práce školy na školní rok 2012/2013 Základní škola a Mateřská škola Štítary Plán práce školy na školní rok 2012/2013 Obsah : 1. Analýza výchovně vzdělávací práce ve školním roce 2011/2012 2. Úkoly ve školním roce 2012/2013 3. Minimální preventivní

Více

Obecná škola Soběšice EL NAD č.: AP č.: 405

Obecná škola Soběšice EL NAD č.: AP č.: 405 Státní okresní archiv Klatovy Obecná škola Soběšice 1853-1944 Inventář EL NAD č.: 1375 AP č.: 405 Eva Ulrichová Klatovy 2010 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny archivního

Více

dějepis, devátý ročník Sada:

dějepis, devátý ročník Sada: Projekt: Příjemce: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Šablona: Inovace

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0111. Dějepis. Mgr.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0111. Dějepis. Mgr. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Inventáře Archivu hlavního města Prahy OBECNÁ ŠKOLA PRAHA XI. - HRDLOŘEZY, POD TÁBOREM 300 1932-1948. Inventář. (NAD č.: 2652) (Č.

Inventáře Archivu hlavního města Prahy OBECNÁ ŠKOLA PRAHA XI. - HRDLOŘEZY, POD TÁBOREM 300 1932-1948. Inventář. (NAD č.: 2652) (Č. Inventáře Archivu hlavního města Prahy 090400/03 OBECNÁ ŠKOLA PRAHA XI. - HRDLOŘEZY, POD TÁBOREM 300 1932-1948 Inventář (NAD č.: 2652) (Č. pomůcky: 496) Petra Krátká Praha 2009 Obecná škola Praha XI. Hrdlořezy,

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 1. část: Říšská župa Sudety

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 1. část: Říšská župa Sudety Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 1. část: Říšská župa Sudety Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický

Více

Československá strana národně socialistická - krajský sekretariát Pardubice

Československá strana národně socialistická - krajský sekretariát Pardubice STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD:3098 č. archivní pomůcky: 8965 Československá strana národně socialistická - krajský sekretariát Pardubice 1945-1947 inventář Mgr.Jiří Kuba, Mgr. Tomáš

Více

2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU:

2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.20.5._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny, test-

Více

Školní rok 1917.-1918.

Školní rok 1917.-1918. Školní rok 1917.-1918. Sbor učitelský: Na počátku školního roku 1917 sestaven sbor učitelský takto: Jaroslav Meltický, def.řídící učitel Jaroslav Dlabal zat. učitel I. třídy Jindřich Hégr zat. učitel I.

Více

Program školního roku

Program školního roku Program školního roku SOUTĚŽE A PROJEKTY : 2015 2016 Projekt Čtení pomáhá Prohlubování projektu etické výchovy do výuky Nadační fond Dětský čin roku Výtvarné soutěže okresního, krajského i celostátního

Více

Z kroniky obce Sedlec rok 1956

Z kroniky obce Sedlec rok 1956 Z kroniky obce Sedlec rok 1956 Z činnosti MNV. Rada MNV: s. František Hynk, předseda MNV s. Marie Pundová, tajemnice MNV s. Jaroslav Svoboda, člen rady Rada MNV zasedala pravidelně jednou týdně a na schůzích

Více

158 BEZPLATNÁ LINKA PRO POMOC DĚTEM V KRITICKÉ SITUACI

158 BEZPLATNÁ LINKA PRO POMOC DĚTEM V KRITICKÉ SITUACI DŮLEŽITÁ TELEFONNÍ ČÍSLA HASIČI 150 ZÁCHRANNÁ SLUŽBA 155 POLICIE 158 BEZPLATNÁ LINKA PRO POMOC DĚTEM V KRITICKÉ SITUACI 800 15 55 55 PRÁZDNINY A SVÁTKY PODZIMNÍ PRÁZDNINY VÁNOČNÍ PRÁZDNINY POLOLETNÍ PRÁZDNINY

Více

Základní devítiletá škola Žákava (1824 ) Číslo listu NAD: 460

Základní devítiletá škola Žákava (1824 ) Číslo listu NAD: 460 Základní devítiletá škola Žákava (1824 ) 1869-1976 Číslo listu NAD: 460 294 I. Vývoj a původce archivního souboru Kdy přesně škola v Žákavě vznikla, se z dochovaných dokumentů nepodařilo zjistit. Až do

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Č. j.: / Inspektorát č 15 INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Č. j.: / Inspektorát č 15 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Č. j.: 153 215/98-11006 Inspektorát č 15 Signatura: vo3bs302 Okresní pracoviště Uh. Hradiště INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola / školské zařízení: Soukromá svobodná základní

Více

Diplom prvních absolventek. Období tzv.první republiky 1. Období tzv.první republiky 2. Období tzv.první republiky 3

Diplom prvních absolventek. Období tzv.první republiky 1. Období tzv.první republiky 2. Období tzv.první republiky 3 Vývoj ošetřovatelského školství Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové 1860 Florence Nightingal založila v Londýně první ošetřovatelskou školu. 1862 založen Spolek lékařů českých, předseda J. E.

Více

SAMOSTATNÉ ČESKOSLOVENSKO

SAMOSTATNÉ ČESKOSLOVENSKO SAMOSTATNÉ ČESKOSLOVENSKO Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se situací za doby trvání prvního samostatného československého státu. Učebnice: Obrazy z novějších

Více

ZPRÁVA. Obchodní akademie a Obchodní škola, Plzeň, nám. T. G. Masaryka 13. nám. T. G. Masaryka 13, 301 00 Plzeň. Identifikátor školy: 600 009 599

ZPRÁVA. Obchodní akademie a Obchodní škola, Plzeň, nám. T. G. Masaryka 13. nám. T. G. Masaryka 13, 301 00 Plzeň. Identifikátor školy: 600 009 599 Česká republika Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát - oblastní pracoviště ZPRÁVA INSPEKČNÍ Obchodní akademie a Obchodní škola, Plzeň, nám. T. G. Masaryka 13 nám. T. G. Masaryka 13, 301 00 Plzeň

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy OBDOBÍ OD FEUDALISMU KE KAPITALISMU (1740 1848) 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr. Daniel Kubát V/2_Inovace a zkvalitnění

Více

Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.

Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT. Datum: 20. 3. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_330 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více