Ing. Jiří Dostál, CSc., Ing Tomáš Javor, Ing. Lenka Hajzlerová

Transkript

1 Digestát a jeho využití v pícninářství Ing. Jiří Dostál, CSc., Ing Tomáš Javor, Ing. Lenka Hajzlerová AGROEKO Žamberk, s.r.o. Zemědělská 1004, ŽAMBERK, jd.agroeko@zamberk-city.cz SPTJS, OSEVA VaV s.r.o. a ZV Troubsko s.r.o. Zubří 3. března 2016

2 Obsah přednášky Vývoj hnojení v ČR, podíl statkových a organických hnojiv Složení statkových a organických hnojiv Předcházení rizik při hnojení tekutými organickými hnojivy Hnojení trav statkovými a organickými hnojivy Legislativa hnojení trav statkovými a organickými hnojivy

3 Statková hnojiva Minerální hnojiva 1. Průměrný přívod jednotlivých živin do půdy v ČR hnojením ( , v přepočtu na kg čistých živin, na 1 hektar zemědělské půdy) Zdroj: MZe (minerální hnojiva); ČSÚ, VÚRV, v.v.i. (statková hnojiva v exkrementech)

4 Produkce statkových hnojiv v ČR Klír, 2014 r = 25 mil. t hnoje + 12 mil t kejdy r = 10 mil. t hnoje + 4,5 mil t kejdy

5 Počty skotu a prasat v oblastech ČR v roce 2005 (DJ/ha z.p.) Zdroj: MZe

6 Bioplynové stanice v ČR K instalovaný výkon v ČR Ukazatelé Instalovaný výkon Měrná produkce digestátu Produkce digestátu MW tis. t.rok -1.MW -1 tis. t.rok -1 Celkem 554 BPS* 358,11* z toho 382 ZBPS* 311,76* Užív. z.p. v ČR v tis. ha: 3,516 Pramen*: Česká bioplynová asociace ZBPS = zemědělské BP-stanice Přepočet produkce digestátu ze ZBPS v ČR na dobytčí jednotky Produkce sušiny a živin: Sušina Org.l. N P K Obsah v %: 6,65 5,04 0,43 0,064 0,34 Produkce ČR celk. v tis. t: ,3 5,0 26,3 v kg.ha -1 z.p ,5 1,4 (3,2) 7,5 (9,0) Pramen: Normativ výkalů v t.dj -1.rok -1 : 1,426 1,112 0,076 0,0136 0,050 DJ Česká v BPS bioplynová ČR celkem asociace, v tis. NovaEnergo DJ: 352 s.r.o DJ v BPS na 1 ha z.p.: 0,10 0,10 0,12 0,10 0,15 DJ v ŽV na 1 ha z.p. v r. 2007: 0,37

7 2. Složení statkových a organických hnojiv, Užitná hodnota statkových a organických hnojiv Hnojivo Ukazatel OL N P 2 O 5 K 2 O Celkem (26,00 Kč) Hnůj Obsah v % 15,6 0,42 0,23 0,60 1,25 z praxe Úspora v Kč 21,84 50,57 41,06 66,00 179,47 6,90 Drůbeží Obsah v % 42,6 1,68 1,78 1,29 4,75 podestýlka Úspora v Kč 59,64 202,27 317,73 141,90 721,54 27,75 Obsah v % 8,8 0,49 0,25 0,56 1,50 Kejda skotu Úspora v Kč 12,32 59,00 44,63 61,60 177,55 6,83 Kejda Obsah v % 9,9 0,76 0,87 0,35 1,98 prasat Úspora v Kč 13,86 91,50 155,30 38,50 299,16 11,51 Sláma Obsah v % 82,0 0,43 0,21 1,03 1,67 obilnin Úspora v Kč 114,80 51,77 37,49 113,30 317,36 12,21 Digestát Obsah v % 1,44 0,31 0,07 0,24 0,62 z KjT Úspora v Kč 2,02 37,32 12,50 26,40 78,24 3,01 Digestát Obsah v % 5,36 0,47 0,155 0,44 8,56 z kukuřice Úspora v Kč 7,50 56,59 27,68 48,40 140,17 5,39 KALKULACE ÚSPORY CENY ŽIVIN dle ceníku roku 2013 na Žambersku: 1 kg organických látek 0,14 Kč 0, kg N Síran amonný Ledek amon-vápen. DAM 390 podíl 50% 25% 100% 25% cena 1 kg N 21,43 Kč 25,56 Kč 22,94 Kč 23,33 Kč Pro minerální ekvivalent N 70 a odpočet 25% na manipulaci 12,04 Kč 0, kg P 2 O 5 Amofos 23,80 Kč 23,80 Kč Pro minerální ekvivalent P 100 a odpočet 25% na manipulaci 17,85 Kč 0, kg K 2 O Draselná sůl (60%) 18,33 Kč 18,33 Kč Pro minerální ekvivalent K 80 a odpočet 25% na manipulaci 11,00 Kč 0,4231

8 Digestát zemědělských BPS organické hnojivo vzniklé anaerobní fermentací při výrobě bioplynu (výhradně ze statkových hnojiv a objemných krmiv anaerobní fermentací) organické hnojivo - typové (typ 18.1.e) - vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění vyhlášky č. 271/2009 Sb., č. 131/2014 Sb.!! DIGESTÁT: 3 až 13 % sušiny min. 0,3 % N ve vzorku Barvy tmavě šedé až černé, odstín do zelena a hněda Pachu po čpavku Chuti slané

9 Monitoring složení digestátu Pramen: Česká bioplynová asociace, NovaEnergo s.r.o.

10 Složení digestátu (% v čerstvé hmotě) Kofermenty n Sušina Organ. látky Pícniny a kejda skotu Pícniny a kejda prasat CELKEM 109 N-tot. N-NH 4 + P K Mg ph 60 6,97 b 5,28 b 0,45 b 0,22 a 0,063 a 0,34 a 0,049 b 8,41 a 22 5,71 a 4,32 a 0,41 a 0,23 a 0,060 a 0,32 a 0,039 a 8,50 b 6,65 5,04 0,43 0,22 0,064 0,34 0,047 8,46 (0,14) (0,40) (0,07) Digestát * 5,8 0,53 0,070 0,29 Kejda skotu * 7,3 0,39 0,070 0,26 Kejda prasat * 5,3 0,43 0,131 0,18 Obsah Ca = 0,18±0,05 % (N amon. +K) : (Ca+Mg) = 3,7 : 1 * ) Vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způ sobu použ ívání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 131/2014 Sb. Údaje v závorkách = živiny v kysličnících Složení separátů (% č.h.) z kejdy skotu a z digestátu Zdroj Kejda dojnic Datum Sušina Organ. látky N-tot. N-NH 4 + P 2 O 5 K 2 O MgO ph Průměr 19,83 17,59 0,54 0,14 0,18 0,34 0,14 8,47 ± s 1,62 1,74 0,09 0,03 0,03 0,04 0,02 0,37 Separát kejdy 21,0-0,42-0,17 0,25 Digestát Průměr 22,33 18,53 0,69 0,26 0,43 0,50 0,24 8,95 kukuřice ± s 0,59 0,48 0,06 0,07 0,19 0,07 0,12 0,13 Separát digestátu 23,0-0,68-0,30 0,45 Hnůj skotu dle vyhlášky č. 377/2013 Sb., ve znění č. 131/2014 Sb. 22,0-0,67-0,40 0,76

11 Obsahy rizikových prvků v digestátech (mg.kg -1 sušiny) Koferment Cu Zn Cd Pb Cr Ni Hg As KjSm ,51 1,9 3,9 5,1 0,021 2,61 n= 7 ab b b a ab a ab a Pícniny ,30 2,3 3,6 5,4 0,027 2,44 n=15 a a a a a a ab a Pícniny+KjS ,27 2,2 4,6 5,8 0,025 2,32 n=40 ab ab a a b a a a Pícniny + KjP ,37 2,7 4,7 6,3 0,041 2,32 n=16 b c ab a b a b a Vyhláška , ) Povolené maximální limity podle vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva [9], ve znění vyhlášky č. 131/2014 Sb. Obsahy rizikových prvků v kejdě prasat Prasata Cu Zn Cd Pb Cr Ni Hg As Reprodukce n= ,32 2,4 6,5 9,3 0,019 2,48

12 Vliv digesce (* na změnu obsahů (% v č.h.) a poměrů živin v kejdě od telat (%) Ukazatel Kejda před fermentací Digestát po fermentaci Podíl z kejdy Sušina 3,78 2,22 59 % Organické látky 2,93 1,44 49 % ph 7,85 8,32 N 0,31 0, % C : N 4,8 : 1 2,3 : 1 48 % + N-NH 4 0,18 0, % C : N min. 8,32 : 1 3,16 : 1 38 % S 0,013 0, % *) digesce kejdy telat 45 dní při 40 o C

13 Vliv digesce (* na změnu počtu mikroorganizmů v kejdě od telat (KTJ.g -1 ) Ukazatel Kejda před fermentací Digestát po fermentaci Celkový počet b. > > *) digesce kejdy telat 45 dní při 40 o C Podíl z kejdy Koliformní b % = termotolerantní % Escherichia coli % Enterokoky % Salmonella sp. negativní negativní Clostridium perfringens %

14 3. Předcházení rizik digestátu Pokles bilance POH po digesci kofermentů = odbourání zdrojů organických látek % (90 %). Digescí ztráta energie = rozklad lehce rozložitelné OH (cukry, tuky, bílkoviny a jejich deriváty), = ochuzení výživy edafonu (abundance mikroorganismů - biomasa, respirace, rozklad celulózy, intenzita nitrifikace, aktivita půdních enzymů atd.) bioindikace půdní úrodnosti. Utužení půd aplikací na technologicky nezralou půdu, vyplavení N a K po aplikaci v pěstebním mezidobí = malá skladová kapacita pro digestát, = manipulační a aplikační technika s malým výkonem, nevhodné konstrukční provedení aplikátorů. Chyby manažmentu = v rámci zemědělství úsek nejnáročnější na řízení.

15 Přehnojení: Vnos rizikových prvků digestátem - koncentrace prvků v sušině po odbourání spalitelné sušiny = při nedodržení 3-leté dávky sušiny podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, resp. vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv. Peptizace půdních koloidů po nadlimitních dávkách digestátu = přívod kationtů NH 4+, K +, Na + (půdy chudé Ca 2+ a Mg 2+ ). Víceleté pícniny a travní porosty: Zaplevelení porostů = semena plevelů z kofermentů ztrácejí klíčivost během prvních dní fermentace. Mikroorganismy z rodu Clostridium sp. v píci = aplikace digestátu bezprostředně po seči, déšť při a po aplikaci, vláčení.

16 Mikroskopie kejdy a digestátu

17 Mikroskopie 10x ředěné kejdy skotu a digestátu Kejda skotu stáří 1 den Digestát po 90 dnech digesce Digestát po 90 dnech digesce z píce mm Kejda skotu stáří 120 dní mm mm mm

18 Bilance organických látek v půdách Bilance organických látek v půdách podle Škardy (1976) VDLUFA (Humusbilanzierung) autorů Körschens et al. (2004) Model CANDY (Franko et al. 1995) a jeho zjednodušená verze, program CCB (CANDY Carbon Balance) Metodika bilancie pûdnej organickej hmoty a stanovenia potreby organického hnojenia (JURČOVÁ, BIELEK, VÚPÚ Bratislava) Metoda stanovení ζ-potenciálu (KUDRNA, VŠZ Praha)

19 Bilance organických látek podle ŽV a BPS Varianta Pícniny na o.p. Využití ke hnojení v t.ha -1 o.p.organické látky č. BPS ŽV Víceleté 1-leté Kejda skotu Kukuřice zdroj výstup 1 NE ANO 15% 10% 14,6 0 0,88 0,88 2 ANO ANO 15% 10% 14,6 0 0,88 0,26 3 ANO ANO 15% 30% 14,6 8 2,96 0,89 4 ANO NE 0% 29% 0 11,4 2,96 0,89 Výstup z BPS po odbourání 70 % organických látek, zatížení ŽV 0,86 DJ.ha -1 o.p. Var.Produkce OL Potřeba OL Bilance OL Alternativy kompenzace v t.ha -1 č. t.ha -1 t.ha -2 t.ha -1 Sláma ZH Hnůj 1 0,88 1,65-0,77 0,94 7,0 4,53 2 0,26 1,65-1,39 1,70 12,6 8,18 3 0,89 1,84-0,95 1,16 8,6 5,59 4 0,89 2,06-1,17 1,43 10,6 6,88 Půdní druh = středně těžká, Metoda bilance dle Škardy (1990)

20 Víceleté pícniny na o.p. [%] Kompenzace osevu kukuřicí osevem víceletých pícnin leté pícniny a okopaniny na o.p. [%] 1,2 1,5 Krytí potřeby organ. 1,7 látek v t/ha 1,9 Polynomický (1,2) Polynomický (1,5) Polynomický (1,7) Sestaveno z podkladů: Škarda (1990) y = 0,0046x 2-0,0453x + 20,337 y = 0,0006x 2 + 0,1391x + 15,315 y = 0,0004x 3-0,0398x 2 + 1,4379x - 0,047 y = 0,0005x 3-0,0429x 2 + 1,4002x - 0,0422

21 Rozdíly v množství živin a organických látek po aplikaci nehomogenizované kejdy (Škarda, 1987)

22 Vrtulová míchadla kejdy a.s. Nedvědice a Vakuumat MEZ,

23 4. Hnojení trav na o.p. a TTP Plán hnojení statkovými a organickými hnojivy Plán hnojení statkovými hnojivy Sezóna aplikace: č.: 1 Rok: 2005 Provozní jednotka: První pěstitelská společnost Začátek sezóny dne: Farma - číslo: 125 Konec sezóny dne: Plán Farma hnojení Pozemek statkovými Plodina před hnojivy aplikací Plodina po aplikaci Sezóna aplikace: Výměra č.: (ha) 2 Rok: 2005 Hnojivo Provozní číslo jednotka: číslo První pěstitelská název společnost název celkem chráněná hnojená Začátek druh sezóny dne: zdroj dávka (t.ha -1 ) spotřeba (t) 125 Farma - číslo: Tráva na semeno Tráva na semeno 40,00 2,50 30,00 Digestát Konec sezóny dne: BPS Tráva na orné půdě Tráva na orné půdě 50,00 1,50 48,50 Digestát BPS Plán Farma 125 hnojení Pozemek 2121 statkovými Plodina Oves před hnojivy aplikací Ječmen Plodina sen. po aplikaci pod Sezóna 25,00 aplikace: Výměra 0,00 č.: (ha) 3 25,00 Digestát Rok: BPS 2005 Hnojivo Provozní číslo 125 jednotka: číslo126 TTP První pěstitelská název společnost TTP název celkem 20,00 chráněná 1,50 hnojená 18,50 Digestát Začátek druh sezóny dne: BPS zdroj dávka 40 (t.ha -1 ) spotřeba 740 (t) PŘED 125 Farma VKLÁDÁNÍM - číslo: 125 EDITOVATELNÉHO kukuřice 125 ŘÁDKU OZNAČTE kukuřice PŘEDEM TENTO ŘÁDEK 100,00 LEVOU MYŠÍ 2,50 NA Č. ŘÁDKU, 97,50POSLÉZE Digestát Konec PŘIKAZUJTE sezóny dne: V HLAVNÍM BPS MENU VLOŽIT - ŘÁDEK Celkem 125za hnojivo 2845 TTP TTP 135,00 1,00 5,50 122,00 4,00 Digestát Kejda prasat BPS x Plán Farma 125 hnojení Pozemek 2545 statkovými Tráva Plodina před o.p. hnojivy aplikací Tráva Plodina o.p. po aplikaci Sezóna 40,00 aplikace: Výměra 2,00 č.: (ha) 4 38,00 Kejda prasat Rok: BPS 2005 Hnojivo PŘED Provozní číslovkládáním jednotka: čísloeditovatelného První pěstitelská název ŘÁDKU společnost OZNAČTE PŘEDEM název TENTO ŘÁDEK celkem LEVOU chráněná MYŠÍ NA Č. hnojená ŘÁDKU, POSLÉZE Začátek PŘIKAZUJTE druh sezóny dne: V HLAVNÍM MENU zdrojvložit - ŘÁDEK dávka (t.ha -1 ) spotřeba (t) Celkem 125 Farma za hnojivo - číslo: Obilnina - sláma Meziplodina 145,00 100,00 5,50 2,50 139,50 70,00 Kejda Konec prasat sezóny dne: SZP x Obilnina - sláma TTP 25,00 2,00 23,00 Digestát BPS Zásoba hnojiva na konci 15 sezóny: Farma 125 Pozemek 220 Ttáva Plodina před o.p. aplikací Ttáva Plodina o.p. po aplikaci 20,00Výměra 3,00 (ha) 17,00 Digestát BPS Hnojivo číslo 125 číslo221 Tráva na název semeno Tráva na název semeno celkem 18,00 chráněná 0,00 hnojená 18,00 Digestát druh BPS zdroj dávka 21 (t.ha -1 ) spotřeba 378 (t) PŘED 125 VKLÁDÁNÍM 415 EDITOVATELNÉHO Kukuřice - sláma ŘÁDKU OZNAČTE Kukuřice PŘEDEM TENTO ŘÁDEK 25,00 LEVOU MYŠÍ 0,00 NA Č. ŘÁDKU, 25,00POSLÉZE Kejda prasat PŘIKAZUJTE V HLAVNÍM SZP MENU VLOŽIT - ŘÁDEK Celkem 125za hnojivo 1010 Svazenka Svazenka 163,00 10,00 0,25 7,50 128,00 9,75 Digestát Kejda prasat BPS x Obilnina ozimá Řepka ozimá 5,00 5,00 Digestát BPS Obilnina ozimá Kukuřice 7,00 0,25 8,75 Digestát BPS TTP TTP 11,00 1,00 10,00 Digestát BPS Trávy na semeno Trávy na semeno 11,00 1,00 10,00 Digestát BPS PŘED VKLÁDÁNÍM EDITOVATELNÉHO ŘÁDKU OZNAČTE PŘEDEM TENTO ŘÁDEK LEVOU MYŠÍ NA Č. ŘÁDKU, POSLÉZE PŘIKAZUJTE V HLAVNÍM MENU VLOŽIT - ŘÁDEK Celkem za hnojivo 69,00 2,50 68,50 Kejda prasat x Zásoba hnojiva na konci sezóny: 46

24 Klíčivost plevelů při digesci 35 o C v % [%] noha

25 Klíčivost plevelů po 1 dni digesce v % [%] noha

26 Podzimní aplikace a digestátu rozstřikem pro zásev v následujícím roce ztráty dusíku vytěkáním amoniaku do ovzduší = 20 až 30 % (40 %) bez meziplodin nebo slámy v teplém podzimu předčasné uvolnění minerálního dusíku, zejména nitrátů - ztráty živin zimním a předjarním vyplavením při jarním výsevu pícnin nedostatek živin pod patou

27 Podzimní zapravení slámy s digestátem

28 Meziplodiny X statková a organická hnojiva Meziplodiny šetří skladovou kapacitu na hnojivo při naplňování legislativy Prostřednictvím biologické sorpce živin meziplodiny zamezí ztrátu živin Mulč z meziplodin chrání půdu proti erozi Mulč brání povrchovému odtoku digestátu v přívalových deštích Mulč brání emisi čpavku (pachů) u kukuřice s malým listovým pokryvem Meziplodiny částečně nahrazují organická hnojiva

29 Systém dělených dávek digestátu u plodin s dlouhou vegetační dobou a s velkým odběrem živin rozložení celkové dávky hnojiva na několik dílčích dávek v průběhu vegetace rostlin podle jejich schopností přijímat živiny v dané růstové fázi pro jarní plodiny na podzim neaplikujeme, lze jen na slámu (vyjma luskovin, olejnin) a k meziplodinám (vyjma čistých porostů jetelovin a luskovin), jinak až po 1. říjnu od předseťové přípravy jarních plodin až po plnou vegetaci rostlin 2 až 3 dávky podle zdroje digestátu a podle půdních a povětrnostních podmínek U pícninových porostů rozložené hnojení: jaro a po každé seči, trávy na semeno i v pozdním podzimu

30 Dělené dávky živin v digestátu z kejdy prasat Dávka Aplikované živiny Účinné živiny (* N P2O5 K2O N K2O N K2O hnojiva jarní aplikace podzimní aplikace t.ha -1 kg.ha -1 kg.ha -1 kg.ha *) doba aplikace: jaro - minerální ekvivalent = N100, K100 podzim - minerální ekvivalent = N70, K80 minerální ekvivalent pro fosfor = 100 % (celkem přímé + následné působení) Digestát - obsah zinku = mg.kg -1 sušiny 10 t.ha -1 digestátu (0,63 t.ha -1 sušiny) = dávka 0,16 0,33 kg Zn.ha -1 Kejda prasat - obsah zinku = mg.kg -1 sušiny 10 t.ha -1 kejdy prasat (0,42 t.ha -1 sušiny) = dávka 0,34 0,50 kg Zn.ha -1

31 Systémy vlečných hadic pro dělené dávky

32 Hnojení travních porostů Pro výživu trav P, K, Ca a Mg je nutné pečovat o zásobu živin v trvalé staré půdní síle vyrovnávací hnojení a vápnění na optimální ph. První seč základem výnosu píce, těžištěm dávky včasného dusíku. Dávku dusíku pro 2. a další seč volíme podle stavu porostu, vláhy a obsahu Nmin. v půdě. Kejdou a digestátem hnojíme pícninové porosty bezprostředně po seči, aby hnojiva neulpěla na obrůstajících listech. Brzo zjara pozor na popálení porostu kejdou a digestátem v době mrazů.

33 Návrh změn od zimy 2015/2016 (na základě požadavku Evropské komise): - sjednocení termínů, od kdy je možné hnojit AEKO 9 5. Legislativa hnojení trav statkovými a organickými hnojivy Období zákazu hnojení 6 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., ve znění NV č. 117/2014 Sb. (návrh od 2016/2017) Klimat. region Minerální dusíkatá hnojiva Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem Hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem 0 5 ( ) (ozimé plodiny) (ostatní) ( ) (ozimé plodiny) (ostatní) (bez další plodiny) a ( ) (ozimé plodiny) (ostatní) ( ) (ozimé plodiny) (ostatní) (bez další plodiny) a

34 7 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., ve znění č. 117/2014 Sb. (5) Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích se zamokřenými půdami vymezenými hlavními půdními jednotkami 65 až 76, pokud nebyly meliorovány odvodněním, nelze používat žádné dusíkaté hnojivé látky. V případě, že uvedené zemědělské pozemky byly odvodněny, je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 40 kg celkového dusíku na 1 ha. Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích s mělkými půdami nebo půdami s nevyvinutým půdním profilem vymezenými hlavními půdními jednotkami 37 až 39 je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 40 kg celkového dusíku na 1 ha. (6) Pokud je zemědělská půda zaplavená, přesycená vodou, promrzlá nebo pokrytá sněhem, nelze na ní používat dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou skliditelných rostlinných zbytků. AEKO 9

35 Hospodaření na svazích Zákaz používání hnojiv na svažitých pozemcích, se sklonitostí nad 10 : dusíkaté hnojivé látky nelze používat ani na zemědělských pozemcích s trvalým travním porostem zákaz hnojení se nevztahuje na: skliditelné rostlinné zbytky pastvu zvířat nebo jejich jiný pobyt na zemědělské půdě tuhá statková nebo organická hnojiva, zapravená na orné půdě do 24 hodin po aplikaci (mimo zranitelné oblasti platí lhůta na zapravení do půdy do 48 hodin); na trvalých travních porostech se zapravení samozřejmě nevyžaduje AEKO 9

36 86 kg/ha Limit dávky dusíku ke travám na o.p. v ZOD Termín Hnojivo Dávka t/ha Kg N/ha N na limit Březen KjS Červen Dg Srpen Dg Celkem 200 kg N * TTP 160 kg N * AEKO 19 Limit dávky dusíku ke travám na semeno v ZOD Termín Hnojivo Dávka t/ha Kg N/ha N na limit Kon.října Dg Zač.března Dg Zač.dubna Dg Kon.dubna MO 0, Srpen Dg Celkem 200 kg N *

37 Software AGRO-EVIDENCE pro evidování aplikace hnojiv pronajme AGROEKO Žamberk s.r.o.

38 Děkuji za pozornost Dedikace Prezentace je výstupem výzkumných projektů: MZe ČR č. QJ