VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Metodika ízení energetických náklad pro objekty poskytující služby v cestovním ruchu Bakaláská práce Autor: Kateina Vašk Vedoucí práce: Mgr. Anica Djokic,MBA. Jihlava 2014

2 List zadání

3 Anotace Pedmtem této bakaláské práce je zpracování obecné metodiky ízení energetických náklad pro objekty poskytující služby v cestovním ruchu. Cílem teoretické ásti je pochopení fungování energetického trhu a základních princip hospodaení se spotebou elektrické energie, zemního plynu a vody. Praktická ást je zamena na konkrétní zpracování metodiky na základ výsledk experimentu složeného z jednotlivých forem optimalizací. Závrem je zhodnocen pínos zpracované metodiky a její použitelnost v praxi. Klíová slova Optimalizace, správa energetických náklad, elektrická energie, zemní plyn, vodné, stoné, dodávky, distribuce, zelený management Annotation The aim of this thesis is to create a general methodology for the management of energy costs for facilities which provide services in tourism. The objective is to understand the functioning of the energy market and the fundamental principles of the management of consumption of electricity, gas and water. The practical part focuses on the creation of the methodology and is based on the results of an experiment which is composed of various forms of optimization. Finally, it assesses the contribution of this methodology and how applicable it is in practice. Keywords Optimization, energy costs, electricity, gas, water, sewerage, supply, distribution, green management

4 Prohlášení Prohlašuji, že pedložená bakaláská práce je pvodní a zpracoval/a jsem ji samostatn. Prohlašuji, že citace použitých pramen je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zmn nkterých zákon, v platném znní, dále též AZ ). Souhlasím s umístním bakaláské práce v knihovn VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitní poteb VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakaláskou práci se pln vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vdomí, že VŠPJ má právo na uzavení licenní smlouvy o užití mé bakaláské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s pípadným užitím mé bakaláské práce (prodej, zapjení apod.). Jsem si vdom/a toho, že užít své bakaláské práce i poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat pimený píspvek na úhradu náklad, vynaložených vysokou školou na vytvoení díla (až do jejich skutené výše), z výdlku dosaženého v souvislosti s užitím díla i poskytnutím licence. V Jihlav dne... Podpis

5 Podkování Touto formou bych ráda podkovala vedoucí mé bakaláské práce Mgr. Anice Djokic, MBA. za profesionální vedení bakaláské práce, cenné rady a kvalitní komunikaci. Mé podkování patí i spolenosti GASTRO TI KNÍŽATA s.r.o. a paní Ludmile Šimákové za poskytnutí informací, spolupráci a spolenosti Terra Group Investment, a.s. za umožnní zveejnní informací. V neposlední ad dkuji své rodin za trplivost a podporu po celou dobu studia.

6 1 2 Úvod... 8 Energetické náklady Elektrická energie Zemní plyn Voda a ohev vody Možnost optimalizace Optimalizace jednotlivých složek ceny elektiny a plynu Dodávky elektrické energie Distribuce elektrické energie Dodávky zemního plynu Optimalizace spoteby elektiny, plynu a vody Zelený management Software ízení spoteby Zpracování a ízení optimalizace v objektech poskytujících služby v cestovním ruchu Vlastní personální zdroje Outsourcing Praktické zpracování experimentu u dvou objekt poskytujících služby v cestovním ruchu Experimentální objekt Restaurace U Šimák Kontrolní objekt restaurace Gastro Ti Knížata Vlastní experiment Mení v experimentálním a kontrolním objektu... 48

7 5.5 Analýza a vyhodnocení experimentu Doporuení pro experimentální objekt Kontrolní objekt - realizovaný postup optimalizace Experimentální objekt - doporuený postup optimalizace Metodika ízení energetických náklad Závr Seznam zdroj Ostatní zdroje Seznam obrázk Seznam tabulek Seznam graf Seznam použitých zkratek Pílohy... 81

8 1 Úvod Jak zvolit téma pro moji bakaláskou práci tak, aby byla zajímavá, odborná a hlavn prospšná a v praxi užitená? Již tetím rokem pracuji jako energetický poradce pro korporátní klientelu a zárove jako projektový manažer jedné energetické spolenosti. V praxi se tedy setkávám s objekty s rznou energetickou nároností a hlavn mám možnost nahlédnout do ekonomiky tchto podnik. Volba tématu: Metodika ízení energetických náklad pro objekty poskytující služby v cestovním ruchu, je tedy logickým vyústním mé dosavadní praxe. Toto téma, z mého pohledu, spluje všechna oekávání z pohledu zajímavosti, odbornosti a hlavn prospšnosti, jelikož práv v objektech poskytujících služby v cestovním ruchu je toto téma stále opomíjené. V dnešní dob, dob ekonomické nestability, není ekonomická situace u vtšiny podnikatel v cestovním ruchu nijak píznivá a proto i práv správa energetických náklad, postavená hlavn na jejich efektivní optimalizaci, se stala velmi dobe prodejným produktem. Samozejm, že velké hotelové etzce i velké objekty poskytující služby v cestovním ruchu mají energetické náklady uritou formou spravovány, ovšem práv i proto se zamím na stední a menší objekty, které mají celkové energetické náklady do K ron a asto nemají energetické náklady ízeny. Možnosti optimalizace energetických náklad jsou velmi široké, a proto analyzuji základní ti komodity, které jsou zpravidla využívány ve všech objektech elektina, zemní plyn a voda. Tuto innost, kterou vykonávám dodnes, jsem zvolila jako svoji studijní praxi a posléze i jako nápl své bakaláské práce a vím, že bude vhodným nástrojem pro majitele tchto objekt pi poáteních krocích k zajištní jejich optimalizací. Cílem této práce je analýza základních energetických náklad v objektech poskytujících služby v cestovním ruchu. Zpracování experimentu na dvou náhodn vybraných objektech s návrhem optimalizace energetických náklad. Sestavení obecných postup pro objekty poskytující služby v cestovním ruchu. Odborné literární zpracování této problematiky není v souasné dob dostupné v žádné oficiální form. Dosud žádný autor nevnoval tomuto tématu takovou váhu, aby došlo k jejímu odbornému zpracování, proto pevážná vtšina informací pro zpracování je 8

9 erpána z mé profesní praxe, webových stránek jednotlivých subjekt psobících na trhu (dodavatelé, distributoi, dozorující orgány, apod.). Nkteré informace jsou také z interních a propaganích materiál spolenosti Terra Group Investment a.s., které v rámci své spolupráce s touto spoleností mám k dispozici. Teoretická ást bakaláské práce se tedy skládá z pedstavení obecn funkních pravidel trhu s energiemi v souvislosti s objekty poskytujícími služby v cestovním ruchu, získání orientace ve fakturaních a smluvních podkladech, popisu možností optimalizace cen a spoteby jednotlivých komodit a z popisu dosavadních postup ízení energetických náklad v hotelech, restauracích a podobných zaízeních, jejich výhod a nevýhod. V praktické ásti tená nalezne zpracování experimentu na již konkrétních objektech. Z dvodu ovení hypotézy, která íká:,, ízení energetických náklad u objekt poskytujících služby v cestovním ruchu mže uspoit 30-50%., jsou zvoleny dva objekty se stejným pedmtem podnikání, avšak odlišným pístupem k optimalizaci cen energetických náklad dv restaurace, piemž v jedné nikdy optimalizace ešena nebyla a u druhé již optimalizace probhla formou outsourcingu. Ukazatelem pro mení je mezironí snížení náklad v %. Z tohoto experimentu poté vychází i poslední ást práce - zpracování obecné metodiky, která je detailn i se všemi možnostmi popsána. Metodika je sestavována pro majitele všech podnik poskytující služby v cestovním ruchu. V závru mé bakaláské práce budu moci posoudit, zda se mi podailo splnit cíl této práce a metodika bude v praxi prospšná i pro další podniky. 9

10 2 Energetické náklady Energetická náronost každého objektu je v dnešní dob asto ešené téma. Ovšem opravdu velmi malé procento podnikatel, kteí malé a stední objekty poskytující služby v cestovním ruchu vlastní i spravují, této problematice dostaten rozumí. Možná i práv proto dochází k tak vysokým energetických ztrátám a s tím spojeným podceováním energetických náklad. Energetické náklady bývají zpravidla u objekt složeny z náklad na elektinu, zemní plyn a vodu, pípadn na jiné alternativní zdroje jako nap. tuhá paliva apod. Pro poteby mé práce se zamím práv na ty základní energetické zdroje a to hlavn z dvodu rychlého nárstu jejich cen. Elektrická energie je se stoprocentní jistotou využívána v každém hotelovém i restauraním zaízení, jelikož práv tato komodita je nezbytnou pro fungování hlavních elektrických spotebi, jako jsou osvtlení, standardní spotebie do 16A (3,5 kw), ohívae vody, akumulaní spotebie, pímotopné spotebie, klimatizace, tepelná erpadla, kuchyské spotebie (elektrické vaie, lednice, mrazící zaízení) apod.. ( Pokud objekt není elektrickou energií vytápn, pak je zpravidla vytápní zajištno dodávkou zemního plynu. U velmi malého procenta komerních objekt dochází k vytápní tuhými palivy, a to z dvodu asové a obsluhové složitosti. Tuto možnost alternativního vytápní využívají spíše soukromé subjekty domácnosti. Zemní plyn je v objektech poskytujících služby v cestovním ruchu využíván také pro ohev vody plynovým bojlerem, vaení plynovými vaii, pípadn vytápní bazén. ( Tetím hlavním energetickým nákladem je voda. Práv voda je komoditou, která v posledních letech raketov zdražuje. Voda a její spoteba tvoí jednu ást vodních náklad, ovšem stžejní náklad je práv její ohev, který je realizován jednou z výše uvedených komodit, bu elektinou, nebo zemním plynem. Ke spoteb vody u hotelových a restauraních objekt dochází hlavn prostednictvím host umyvadla, sprchy, bazén, a následn personálem provoz v kuchyni, údržba interiéru a zahrad, zamstnanecké sprchy apod. 10

11 Objekty poskytující služby v cestovním ruchu jsou práv díky velké fluktuaci host, nezodpovdnému chování personálu a asto absenci hospodárného systému z pohledu energetických náklad jedny z nejnáronjších. 2.1 Elektrická energie Z titulu fyzikálního je elektrická energie schopností elektromagnetického pole konat elektrickou práci. Já však ponecháme fyziku v pozadí a budu se elektrické energii vnovat spíše z pohledu spotebitelského. Proces dopravy elektrické energie od výroby až po spotebu je rozložen mezi nkolik subjekt, které tvoí trh s elektrickou energií. Pro pochopení celého kolobhu je detailn popsána každá ást viz. obrázek. Obrázek 1: Schéma trhu elektrické energie (Zdroj: Výrobce silové elektiny Výroba elektrické energie je na poátku celého etzce a její zpracování probíhá kde jinde, než v elektrárnách. Mezi hlavní výrobce elektrické energie v eské republice patí tepelné a jaderné elektrárny. Dalšími výrobci jsou elektrárny vodní, vtrné, geotermální a v neposlední ad také solární elektrárny. Zhruba 70% celkové elektrické energie dodávané na eském trhu pochází z výroby skupiny EZ. A práv obnovitelné zdroje výrazn zvyšují svj podíl na celkové spoteb, zatímco v roce 2004 inil podíl obnovitelných zdroj 3,8%, v roce 2012 již 11,43%, kdy nejvíce využitým zdrojem byly práv solární elektrárny v celkové výši podílu na spoteb 3,04 %. ( 11

12 Distribuce elektrické energie Druhému v poadí je elektrická energie penesena k provozovateli penosové soustavy. V eské republice se jedná o akciovou spolenost EPS a.s., která je vlastnná státem. Tato spolenost vznikla vylenním divize penosová soustava v roce 1998, ze spolenosti EZ a jejím posláním je zajistit spolehlivost provozu a rozvoj penosové soustavy, dále pak komunikovat v rámci mezinárodní spolupráce propojených soustav a poskytovat uživatelm penosové soustavy penos elektiny, systémové služby a nediskriminaní pístup k penosové soustav za konkurenceschopné ceny. Jednoduše eeno provozovatel penosové soustavy ídí tok elektiny v penosové soustav. ( Distribuní ást nezajiš uje pouze provozovatel penosové soustavy, ale také provozovatelé distribuních soustav. Distributoi zajiš ují provoz a rozvoj distribuní soustavy na piazeném území a ídí toky elektiny. Provozovatelé distribuních soustav zajiš ují mení spoteby a jsou oprávnni perušit nebo omezit dodávku elektiny v nezbytném rozsahu. V R psobí na svém vymezeném území 3 velké distribuní spolenosti, u kterých je vhodné zmínit jejich vlastnické pomry, jelikož ovlivují strategii a tržní chování tchto subjekt: E.ON Distribuce, a.s. (Jižní Morava a Jižní echy) spolenost vlastní nmecký holding, který provozuje celou skupinu E.ON v eské republice, PREdistribuce, a.s. (Praha) spolenost je vlastnna holdingem Pražské energetiky, která patí z majoritní vtšiny Mstu Praha, EZ Distribuce, a. s. (zbytek území R) jediným akcionáem je spolenost EZ a.s., která ke dni stále vykazuje 70% podílu na zisku státu eská Republika, lokální distributoi. Provozovatelé distribuní soustavy uzavírají ást distribuce a poté pichází na adu dodavatelská ást. ( 12

13 Obrázek 2: Mapa distribuních území elektrické energie R (Zdroj: Dodavatel elektrické energie Obchodníci s elektinou, tzv. dodavatelé, nakupují elektinu za úelem jejího dalšího prodeje odbratelm i jiným dodavatelm. Každý obchodník musí mít platnou licenci a povolení od ERÚ, což je zárukou zajištní dodávky elektrické energie pro koncové spotebitele, bez ohledu na dodavatele, který dodávku zajiš uje na základ smlouvy. Práv tito dodavatelé zajiš ují administrativní ást dodávek. V roce 2014, dle údaj dostupných na ERÚ, psobí na trhu 275 dodavatel elektrické energie, kteí mají platnou licenci pro obchod s elektinou, ne všichni dodavatelé ovšem dodávají pro všechny koncové spotebitele. Pro úely práce se budeme zabývat kategorií dodavatel pro tarifní zákazníky, kde psobí cca 65 dodavatel. ( Základní spektrum dodavatel pro tarifní zákazníky je uveejnno na webových stránkách ERÚ. V dodávkách elektrické energie pro podnikatele jsou v praxi nejastji využívanými: Dominantní dodavatelé = mají vlastnickou vazbu na distribuní spolenosti a jejich podíl spotebitel na jejich distribuním území je dominantní, emuž odpovídá i jejich cenová politika: EZ Prodej s.r.o., E.ON Energie a.s., Pražská energetika, a.s. Alternativní dodavatelé = zpravidla nemají vazby k distribuním spolenostem, ale mohou mít vazbu práv k samotným dominantním dodavatelm, kteí jsou jejich ne vždy transparentními vlastníky. Jejich cenová politika je nastavena hlavn nižší cenou, než nabízí dominantní dodavatelé: Lumen Energy a.s. (od

14 vlastnna spoleností E.ON), Amper Market, a.s., ARMEX ENERGY, a.s., EP ENERGY TRADING, a.s., Europe Easy Energy, s.r.o., BOHEMIA ENERGY entity s.r.o., Energie2, a.s., VEMEX Energie a.s., LAMA energy a.s., Centropol Energy a.s. ( Zákazník Oprávnní zákazníci neboli odbratelé, i také spotebitelé, mají právo být pipojeni k distribuní nebo penosové soustav, pokud splují pedepsané podmínky. Dále mají právo nakupovat elektinu ve stanovené kvalit od držitel licence na obchod s elektinou. lenní zákazník dle typu pipojení: Zákazníci pipojení k síti na hladin nízkého naptí (NN) - tarifní zákazníci Zákazníci pipojení k síti na hladin vysokého naptí (VN) - trafostanice Zákazníci pipojení k síti na hladin velmi vysokého naptí (VVN) - trafostanice Objekty poskytující služby v cestovním ruchu jsou drženy i spravovány prostednictvím právnické osoby i živnostníky, kteí jsou zpravidla pipojeni k distribuní soustav na hladin nízkého naptí (NN). Tito zákazníci jsou zaazeni do kategorie C, což znaí, že distribuní sazby pro podnikatele, maloodbratele se oznaují písmenem C. Odebraná elektina je vždy používána k podnikatelským úelm. Zákazníkm na hladin nízkého naptí se spoteba mí jednou ron fyzickým odpotem elektromru. Vyútování se provádí jednou ron, po odetu elektromru, pokud ve smlouv není sjednáno jinak. V prbhu roku obvykle platí zákazník dodavateli zálohy na svj pedpokládaný odbr. Velkoodbratelé (odebírající ze sít VN, VVN) se rozdlují dle spoteby na typ A nebo B, tedy mají vlastní trafostanici. Typ B se užívá u zákazník pipojených k síti vysokého naptí (mže se však vyskytnout i u zákazník pipojených k NN, a to tehdy, je-li hodnota jistie ped elektromrem vyšší nebo se rovná 200 A) a je mena každých 15 minut a data jsou odesílána distributorovi. Zákazník platí msín jednu 14

15 nebo dv zálohy a dostává msíní vyútování na základ namených hodnot. ( 2.2 Zemní plyn Zpsob pepravy zemního plynu je velmi podobný systému elektrické energie, liší pouze pojmenováním a dílími zmnami inností jednotlivých subjekt na trhu se zemním plynem. Pro dkladnou orientaci se vnuji každému detailn každému subjektu. Výrobce zemního plynu Jako první v etzci dodávky zemního plynu až ke koncovému spotebiteli jsou výrobci. Jsou to spolenosti, které tží zemní plyn a dodávají jej do plynárenské soustavy. eská republika je v tžb zemního plynu nesobstaná, jelikož tžba zemního plynu na našem území pokryje jen necelé 1% z celkové spoteby. Dominantním dovozcem zemního plynu je pro naši republiku Rusko. Pouze 1/3 celkové spoteby dodává do R Norsko. ( Distribuce zemního plynu Druhým v poadí je pepravce, který je držitelem licence pro pepravu zemního plynu. V R zajiš uje pepravu spolenost NET4GAS, s.r.o., jako výhradní držitel licence pro pepravu plynu v eské republice, zaruuje všem obchodníkm se zemním plynem rovný a transparentní pístup k pepravní soustav a zabezpeuje dostatené pepravní kapacity pro domácí a zahraniní poptávku. Ron pepravuje okolo 40 miliard m 3 zemního plynu. ( Po pepravci je plyn pedán k provozovatelm distribuních soustav distributorem je subjekt (a už fyzická i právnická osoba), který je držitelem licence na distribuci zemního plynu. Na základ této licence zabezpeuje spolehlivou distribuci plynu a dodávku koncovým zákazníkm, mezi jeho hlavní innosti patí také zajištní fyzických odpot na všech odbrných místech vždy maximáln 1x za osmnáct msíc. V eské Republice jsou 4 distribuní území, na nichž psobí 4 distributoi (QUANTUM a.s., E.ON Distribuce, a.s., Pražská plynárenská Distribuce, a.s.(jako jediná vlastnna státem Msto Praha jediný akcioná holdingu) a RWE GasNet, s.r.o.). Distribuní území 15

16 spolenosti QUANTUM a.s. není na map znázornno z dvodu jeho velmi malého rozsahu. Krom tchto velkých distributor jsou v provozu také další lokální distribuní soustavy. ( Obrázek 3: Mapa distribuních území zemního plynu R (Zdroj: Dodavatel zemního plynu Obchodníci jsou držitelem licence pro obchod se zemním plynem. Plyn nakupují za úelem jeho dalšího prodeje ostatním úastníkm trhu. A práv obchodníci jsou subjektem, který tvoí cenu dodávek pro koncové spotebitele. V roce 2011, dle údaj dostupných na ERÚ, psobí na trhu 112 dodavatel zemního plynu (aktuálnjší data nejsou k dispozici), kteí mají platnou licenci pro obchod se zemním plynem. Pro úely práce se budu zabývat kategorií dodavatel pro maloodbratele, kde psobí cca 59 dodavatel. ( Základní spektrum dodavatel pro maloodbratele prostednictvím portálu zemního plynu pro info.cz je uveejnno na webových stránkách ERÚ. V podnikatele jsou v praxi využívanými: Dominantní dodavatelé: Pražská plynárenská, a.s., QUANTUM, a.s., RWE Energie, s.r.o.,e.on Energie, a.s. Alternativní dodavatelé: ARMEX ENERGY, a.s., BOHEMIA ENERGY entity s.r.o., CARBOUNION KOMODITY, s.r.o., CENTROPOL ENERGY, a.s., COMFORT ENERGY s.r.o., EZ Prodej, s.r.o., Czech Energy s.r.o., ELIMON a.s., Eneka s.r.o., Energie Pro s.r.o., Energie2, a.s., EP Energy Trading, a.s., Europe Easy 16

17 Energy a.s., eyello CZ, a.s., Gas International s.r.o., GLOBAL ENERGY, a.s., HALIMEDES, a.s., LAMA energy a.s.(zárove tží zemní plyn),lumius, spol. s r.o., MND a.s.(zárove tží zemní plyn), Optimum Energy, s.r.o., Pragoplyn, a.s., Pražská energetika, a.s., s.r.o., SPP CZ, a.s., VEMEX Energie a.s., VEMEX s.r.o., X Energie, s.r.o. a další. Zákazník Oprávnní zákazníci jsou právnické nebo fyzické osoby, které mají právo nejen pístupu k pepravní soustav a distribuním službám, ale hlavn mají právo volby svého dodavatele. Oprávnní zákazníci u plynu nejsou jako u elektrické energie kategorizování dle charakteru odbru, ale jsou rozdleni podle výše spoteby v plánovaném, zpravidla roním období. Obrázek 4: Kategorizace odbratel zemního plynu (Zdroj: školící materiály spolenosti Terra Group Investment a.s.) U odbratel zemního plynu nedochází k rozlišení sazeb, tudíž ani rozlišení na podnikatelské subjekty a soukromé subjekty. Jediný zpsob odlišení je dán útováním dan ze zemního plynu, tzv. ekologické dan. Tato da je útována pouze distributorm, dodavatelm zemního plynu a spotebitelm, kteí zemní plyn využívají pro podnikání. Zákazníkm v kategorii maloodbru, do které spadá vtšina malých a stedních objekt poskytujících služby v cestovním ruchu, se spoteba mí jednou ron fyzickým odpotem plynomru. Vyútování se provádí jednou ron, pokud ve smlouv není sjednáno jinak. V prbhu roku obvykle platí zákazník dodavateli zálohy na svj 17

18 pedpokládaný odbr. Pokud zákazník požaduje msíní fakturaci, je možné sjednat s dodavatelem zasílání msíních vyútování na základ samoodet, které zákazník zasílá na uvedenou adresu dodavatele a to vždy nejpozdji 1. pracovní den v msíci, který následuje po útovaném msíci. ( 2.3 Voda a ohev vody Voda je jednou z nejvzácnjších surovin na Zemi, proto se na ni nebudu dívat pouze z pohledu ekonomického, ale také z pohledu ekologického. Hlavním tématem u vody je práv její spoteba a to z dvodu, že na trhu s vodou dosud neprobhla liberalizace trhu, tudíž jediné možné úsporné opatení je realizovatelné mechanickým snížením spoteby. Výroba Výroba pitné vody probíhá z vodních zdroj, které jsou rozdleny do 3 základních kategorií: A1 voda je ideální pro výrobu pitné vody, výroba probíhá pouze fyzikálními úpravami a dezinfekcí A2 voda je vhodná pro výrobu pitné vody, k výrob je využita fyzikáln chemická úprava A3 voda je nevhodná, pouze za výjimených podmínek, nap. membránovou filtrací Celková výroba pitné vody je proces složený z filtrace, dezinfekce a kontroly, která probíhá hlavn z dvodu udržení kvality pitné vody. Dostupnost pitné vody v eské Republice je na velmi vysoké úrovni, v roce 2014 již neexistují záznamy o výskytu nap. prjmových onemocnní z dvodu nekvality pitné vody a více než 87% obyvatel je zásobováno kvalitní pitnou vodou a 75% obyvatel je pipojeno ke kanalizaci. Ovšem toto není samozejmostí, v nkterých oblastech je stále velké procento rozvojových zemí, které nemají dostatek pitné vody a i to je dvodem nemožnosti rozvoje cestovního ruchu v tchto oblastech, nap. rozvojové zem Afriky jako Kambodža, Angola, Zimbabwe. ( 18

19 Distribuce a dodávka Voda je distribuována i dodávána regionálními vodárenskými spolenostmi a oprávnným zákazníkem je každý spotebitel vody bez ohledu na to, zda je podnikatel i soukromá osoba. Obrázek 5: Mapa distribuních území vody R (Zdroj: Cena studené vody je pouze jednou složkou, která tvoí energetické náklady hotel a restaurací. Hlavním a podstatn vyšším nákladem je její ohev, který cenu vodu ztrojnásobí i ztynásobí a to dle typu ohevného tlesa (elektrický bojler, plynový ohíva apod.) Spolu se snížením spoteby vody je tedy pímo úmrné snížení náklad na ohev a to snížením spoteby energie, která ohev zajiš uje. ( 19

20 3 Možnost optimalizace Co to vlastn je optimalizace? Matematická definice íká, že optimalizace je matematická úloha se snahou o nalezení takových hodnot promnných, pro které daná cílová i úelová funkce nabývá minimální nebo maximální hodnoty. Mnoho teoretických úloh i úloh z reálného svta vede na ešení úlohy optimalizace. Pi pekladu významu slova optimalizace se jedná o proces výbru nejlepší varianty z množství možných jev. (MAAS, 1979) Pro zpracování optimalizace je nezbytn nutné porozumt složení cen jednotlivých komodit, aby bylo možné její efektivnost vyíslit. Rozbor složení ceny jednotlivých komodit je tedy proveden velmi detailn. Elektrická energie Vývoj ceny elektrické energie v eské republice má již nkolik let klesající tendence. Cena na burze je mimo jiné ovlivnna poptávkou, a práv poptávka v eské republice je velkým procentem odbratel realizována ve 4. kvartálu. Období vhodné pro realizaci nákupu u menších odbratel, tedy malých a stedních objekt poskytujících služby v cestovním ruchu, je v období 4., 5., 6. msíce v kalendáním roce. Do ceny ovšem vstupuje více initel, než je pouze vývoj ceny na energetické burze. Graf 1: Graf vývoje ceny elektiny za 3 roky zptn (Zdroj: 20

21 Cenou elektrické energie se detailn vnuji rozborem vzorového vyútování elektrické energie (Píloha. 1,2), kde vysvtluji i pedmtné rozdlení jednotlivých sekcí, dle tvrc ceny. Cena elektrické energie je složena ze tí složek distribuní platba, platba za související služby, platba za dodávky. Ceny za distribuní platby a platby za související služby, jsou platby regulované ERÚ, výši tchto plateb tedy spotebitel nemže ovlivnit, tyto ceny jsou vždy zveejnny na následující rok v jedenáctém msíci daného roku, vydáním cenového rozhodnutí ERÚ. Platba za služby dodávky je platbou neregulovanou, její výše je ovlivnna pouze konkurenním prostedím, které je vytvoeno trhem. Tato složka tedy vytváí prostor pro tvorbu úspory, tzv. volbou dodavatele. ( Na 1. stran roního vyútování zákazník nalezne ti rzné adresy - svoji korespondenní adresu, adresu zákazníka, který by mla souhlasit s adresou sídla v OR a adresu odbrného místa. Hlavní informací, kterou 1. strana zákazníkovi pedá je vyútování platby vetn DPH oproti zaplaceným zálohám v prbhu zútovacího období, tedy vzniklý peplatek, i nedoplatek. Na 2. stran jsou vždy rozepsány detailn zaplacené zálohy za vyútované zútovací období a zpravidla i rozpis záloh na období následující. Zde je dležité provést dkladnou kontrolu, zda dodavatel zapoítal všechny provedené platby záloh, asto jsou tyto chyby pedmtem reklamací. Na 3. stran Píloha k faktue za elektinu je uvedeno detailní zútování jednotlivých složek ceny. Této stran je dležité vnovat hlavní pozornost: Cena za distribuci elektiny - Distribuce elektiny od výrobce do odbrného místa. Ceny stanovuje Energetický regulaní úad v cenových rozhodnutích. Platba za spotebu ve VT Platba za spotebu v NT Msíní plat za píkon hodnoty hlavního jistie 21

22 V této sekci jsou uvedeny dležité údaje pro specifikaci odbrného místa: íslo elektromru, poátení a koncový stav, zpsob odetu (odpoet i odhad) distributor je povinen pouze 1x za 18 msíc udlat fyzický odeet, je tedy vhodné si v pípad odhadu zkontrolovat stav, dále výše hodnoty jistie ped elektromrem, distribuní sazba, EAN kód, íslo místa spoteby. Tato sekce je vždy rozdlena do dílích zútovacích období, z dvodu zmn ceny pro výpoet v jednotlivých obdobích. Výpoet: Celková cena za distribuci elektiny = (Cena za MWh ve VT* spoteba MWh ve VT) + (Cena za MWh v NT* spoteba MWh v NT) + (Msíní plat za píkon hodnoty hlavního jistie * poet msíc) Cena za související služby - jsou platby za systémové služby, za innost Operátora trhu s elektinou a na podporu výkupu elektiny z OZE, KVET a DZ. Ceny stanovuje Energetický regulaní úad v cenových rozhodnutích. Související služby Podpora výkupu elektiny z OZE, KVET a DZ innost OTE Výpoet:Celková cena za související služby = (Cena za související služby* celková spoteba MWh) + (Cena za podporu výkupu* celková spoteba MWh) + (Cena za innost OTE* celková spoteba MWh) Cena za dodávku elektiny - spoteba elektiny v odbrném míst. Ceny stanovuje dodavatel elektiny ceníkem dodávky elektiny, i fixn sjednané pímo ve smlouv. Platba za spotebu ve VT Platba za spotebu v NT Stálý msíní plat (Da z elektiny) Výpoet: Celková cena za dodávku elektiny = (Cena za MWh ve VT* spoteba MWh ve VT) + (Cena za MWh v NT* spoteba MWh v NT) + (Stálý msíní plat * poet msíc) + (Da z elektiny * celková spoteba MWh) 22

23 V této sekci je uveden také produkt, dle kterého jsou uvedené ceny za dodávky ízeny. Dle tohoto názvu je možné dohledat aktuální znní platného ceníku. ( Da z elektiny da z elektiny je vždy ve stanovené výši dána vyhláškou, aktuální da pro rok 2014 je 28,30K/ MWh a je útována všem odbratelm. Pravidla pro platby za služby spojené s dodávkou elektrické energie probíhá vždy dle smluvních podmínek, které jsou specifikovány v samotné smlouv, i ve veejných obchodních podmínkách. Zpravidla však spotebitel hradí po dobu zútovacího období, zálohy ve výši, kterou urí dodavatel. Poté jednou za zútovací období obdrží roní vyútování, které vyrovná platby záloh oproti reálné platb za spotebovanou energii. Vyútování mže být vystaveno na základ reálného odpotu, který provádí distributor, i na základ odhadu, který provádí opt distributor. Nejlepší a v dnešní dob tém nevyužívanou metodou je však vyútování na základ samoodet, které spotebiteli umožují mít pehled nad energetickými náklady v kratších asových intervalech, než 1 rok. Jedná se o nahlašování odetu, který odete sám spotebitel a zašle je svému dodavateli, který zadá pokyn distributorovi pro vystavení vyútování. Spotebitel tak mže mít správu energetických náklad na msíní bázi, i pesto, že nespadá do kategorie odbratel, kteí mají automatické msíní odpotování. Zemní plyn Vývoj ceny zemního plynu v eské republice je oproti elektrické energii zcela odlišný. Tendence jsou stoupající a to hlavn díky nestabilit trhu se zemním plynem. Cena na energetické burze je tedy z velké ásti ovlivnna mezinárodní situací. Práv díky vývoji mezinárodní politické situace mezi Ruskem a Ukrajinou mžeme plynárenský trh v souasné dob považovat za velmi nestabilní. Vhodnost období nákupu je tedy stejn jako u elektrické energie a to vždy mimo topnou sezónu, ovšem opt je cena ovlivnna více faktory. 23

24 Graf 2: Graf vývoje ceny plynu za 3 roky zptn (Zdroj: Cena zemního plynu se skládá ze dvou složek a to složky distribuní vetn pepravy a uskladnní, která je regulována Energetickým regulaním úadem a jeho cenovým rozhodnutím, platným pro uvedený rok a cenou za dodávky, která je neregulována a tvoí vtšinu ceny zemního plynu a to ve výši 71%. Pomr složení je tedy pesn obrácený pomru složení ceny elektrické energie, kdy složky dodávek tvoí zhruba 30% ceny. Dle vzoru vyútování (Píloha. 3,4) provedu rozbor všech položek. Parametry 1., 2. a 3. strany vyútování jsou zcela identické jako u elektrické energie. Nebudu je již detailn rozebírat. Cena distribuce - distribuce zemního plynu od výrobce do odbrného místa. Ceny pro rok 2014 stanovil Energetický regulaní úad v Cenovém rozhodnutí ERÚ. 3/2013, ze dne 27. listopadu 2013 (l. I, odst ). Pevná cena za odebraný zemní plyn Operátor trhu zútování Stálý msíní plat za kapacitu (Pevná roní cena za kapacitu) dle spoteby v odbrném míst, pi spoteb do kWh je použit stálý msíní plat za kapacitu, pi spoteb kWh a vyšší je útována pevná roní cena za kapacitu. Výpoet: Celková cena za distribuci zemního plynu = (Cena za komoditu - distribuce * spoteba MWh) + (Cena za zútování OTE* spoteba MWh) + (Cena za distribuci stálý msíní plat * poet msíc) 24

25 Cena za odebraný zemní plyn a ostatní služby dodávky - spoteba zemního plynu v odbrném míst. Ceny stanovuje dodavatel zemního plynu ceníkem dodávky zemního plynu, i dle ceny uvedené ve smlouv. Cena za odebraný zemní plyn Stálý msíní plat (Kapacitní složka ceny) pevážná ást ceník dodavatel již uvádí pouze stálý msíní plat, nkteí ovšem z dvodu vyšších zisk stále používají kapacitní složku ceny u odbratel na kWH a to z dvodu píznivjšího výpotu pro dodavatele. Stálý msíní plat je fixn dán výpotem: poet msíc x sazba stálého msíního platu (nap. 150K/ msíc, ron tedy 1 800K). Kapacitní složka ceny se vypoítá: cena za kapacitu dle ceníku x (roní odbr v m3/110), což je ve finální platb u objektu se spotebou 70MWh (nap. 83,18532/m3, ron tedy 5 018K). Výpoet: Celková cena za dodávky zemního plynu = (Cena za obchod komodita * spoteba MWh) + (Cena za obchod stálý msíní plat * poet msíc) + (Cena za da z plynu * spoteba MWh) Da ze zemního plynu tvz. ekologická da. Jedná se o da ze zemního plynu a jsou jí doteny všechny právnické a podnikající fyzické osoby, které jsou dodavateli zemního plynu, nebo konenými spotebiteli. Da upravuje zákon. 261/2007 Sb., o stabilizaci veejných rozpot, ást 45 Da ze zemního plynu a nkterých dalších plyn, který se stal úinným dne 1. ledna ( Voda Voda jako komodita je nejrychleji zdražující komoditou v eské republice. Cena vodného a stoného na území msta Jihlavy iní v roce ,04K/m 3. Mezironí nárst na tomto konkrétním území je 0%, tudíž cena v roce 2013 byla totožná, ovšem celkový nárst ceny vody za posledních 7 let je uveejnn ve výši 59%. Celkové zveejnné zisky prodejce za rok 2010 jsou ádov K. Prodejcem na tomto území je Vodárenská akciová spolenost. ( 25

26 Tabulka 1: Tabulka vývoje ceny vody na Vysoin (Zdroj: Cena vody je ovlivnna hlavn samotným systémem prodeje vody. V eské republice je prodej zajiš ován pímým zpsobem - samotnou vodárnou, i prostednictvím koncernu tvz. prostedníkem. Pokud je voda útována napímo, pak dochází k dodávce vody od okresní vodárny pímo odbrateli, platba za vodu v tuto chvíli tvoí zisk vodárn, ale hlavn podporuje financování rozvoje distribuní sít v daném regionu. Pokud do systému vstupují koncerny, které jsou zpravidla zahraniní, dochází k platb od odbratele koncernu, který si ponechá pevážnou ást zisku, poté tedy dochází k tomu, že koncern platí vodárn pouze nájem a vodárna i msto nemá kapitál na údržbu a renovaci distribuních sítí a tyto platby se promítají bu do zdražování vody, i do rozpot obcí a mst. Systém platby za vodu je možné upravit pouze temi zpsoby informování veejnosti, úpravou legislativy a zrušením koncern. Vím, že stejn jako se podailo upravit monopolní postavení dodavatel u elektiny a zemního plynu, podaí se vymítit koncerny, jako prostedníky na trhu s vodou. Obrázek 6: Systém prodeje vody v R (Zdroj: 26

27 Zpsob plateb je v režii dodavatele, stejn jako u elektiny a plynu dochází k platb záloh v pibližné výši platby za pedpokládaný odbr. Detailnímu složení ceny se vnuji v rozboru roního vyútování (Píloha. 5). Na jednostranném vyútování zákazník nalezne ti rzné adresy - svoji korespondenní adresu, adresu sídla dle obchodního rejstíku a adresu odbrného místa. Hlavní informací, kterou 1. strana zákazníkovi pedá, je vyútování platby vetn DPH oproti zaplaceným zálohám v prbhu zútovacího období, tedy vzniklý peplatek, i nedoplatek. Cena vody se skládá ze dvou položek vodné a stoné. Odbrateli vzniká povinnost platit za vodné vtokem vody do potrubí napojeného bezprostedn za vodomrem. Povinnost platit stoné vzniká okamžikem vtoku odpadní vody do kanalizace. Právo na vodné a stoné má vždy vlastník vodovodu, i kanalizace, pokud není jinak smluvn ujednáno. Cena za vodné je stanoveno ceníkem regionální vodárenské spolenosti Cena za stoné je stanoveno ceníkem regionální vodárenské spolenosti Da z pidané hodnoty DPH je útováno ve snížené sazb, tedy v 15% Výpoet: Celková cena za vodu = (Cena za vodné * spoteba m 3 ) + (Cena stoné * spoteba m 3 ) 3.1 Optimalizace jednotlivých složek ceny elektiny a plynu Snižování ceny elektiny a zemního plynu je ryze administrativního charakteru. Celá kapitola je složena z optimalizace dodávek a distribuce elektrické energie a z dodávek zemního plynu. Práv v této kategorii totiž dochází ke zkreslování informací ze strany médií, a proto je vhodné posoudit informace odborné Dodávky elektrické energie Práv díky liberalizaci je možné optimalizovat složku dodávek a to tzv. volbou dodavatele elektrické energie. Demonopolizace byla provedena státním zásahem a to v nkolika etapách od roku 2000, kdy byl vydán nový energetický zákon. 458/2006Sb. 27

28 Proces oddlení dodávek elektrické energie a její distribuce, z jedné spolenosti vždy na dv na sob nezávislé spolenosti se reáln projevil až v roce 2002 a ukonen byl v roce 2006, kdy již byl trh zcela liberalizován a z tzv. chránného zákazníka se stal zákazník oprávnný volby dodavatele. V praxi došlo k tomu, že velké, do té doby monopolní spolenosti jako E.ON, EZ a PRE byly rozdleny na distribuní a dodavatelské podnikatelské subjekty, tedy nap. E.ON Energie s.r.o. je subjektem, který zajiš uje samotnou dodávku a s ní spojenou administrativu a E. ON Distribuce a.s. je subjektem, který spravuje distribuní sí a s ní spojenou administrativu. Pro koncového spotebitele je ovšem dležité, že díky liberalizace dochází k tvorb konkurenního prostedí a pro nj tvorba úspory, pi možné volb dodavatele. ( Pi volb dodavatele je ovšem nezbytn nutné posoudit 3 základní kritéria: Ceník / fixní cena Smluvní podmínky Obchodní podmínky Rozdíl mezi fixní cenou a ceníkem je zcela zásadní. Dodavatel mže zákazníkovi nabídnout bu individuální fixní cenu, která je ve smlouv specifikována v konkrétní výši na konkrétní asové období, i je smlouva spojena s konkrétním ceníkem, který uruje cenu, za kterou je zákazníkovi dodáváno a zárove má ceník konkrétní platnost na urité období. Pokud zákazník nemá sjednanou pevnou cenu pímo ve smlouv, je jeho povinností sledovat, zda práv jeho ceník nebyl upraven v prbhu platnosti smlouvy, jelikož vtšina dodavatel zveejuje zmny pouze na svém webovém portálu, ovšem zákazníka pímo neinformuje. Smluvní podmínky jsou vždy sjednány pímo ve smlouv, ovšem ke smlouv se vztahují platné veejné obchodní podmínky. Pokud tedy ve smlouv není sjednáno jinak, vždy platí obchodní podmínky, avšak ty se také mohou mnit, aniž by odbratele dodavatel musel písemn upozornit, vždy je zveejuje na svém webovém portálu. Hlavní body, které je dležité znát podmínky platnosti ceny, i ceníku, automatická prolongace smlouvy, možnosti odstoupení od smlouvy, možnosti výpovdi smlouvy a ostatní poplatky za úkony dodavatele. V pípad, že totiž dodavatel zmní VOP i navýší cenu, aniž by upozornil písemn zákazníka, má zákazník právo od smlouvy, a to 28

29 až do 3 msíc od data úinnosti ceníku i VOP, odstoupit. Opatení, jak se tomuto vyvarovat je práv sjednání fixní ceny ve smlouv a zajištní fakturace msíní místo roní. Optimalizace dodávek elektrické energie mže poté spotebitel realizovat temi rznými formami: Srovnáním ceník jednotlivých dodavatel Výbrovým ízením na dodavatele elektrické energie Elektronickou aukcí Srovnání ceník je nejdostupnjší formou volby dodavatele pro malé podnikatele. Zásadní chybou pi samostatné volb dodavatele bývá špatné i žádné posouzení smluvních a ceníkových podmínek. Srovnání je možné pomocí kalkulátor, které jsou zveejnné na internetu, zde se jedná pouze o srovnání ceny jako jediného parametru a ne vždy zahrnují všechny dostupné nabídky, i jsou dokonce upraveny konkrétním dodavatelem. Druhou variantou je prozkoumání ceník všech nabízených produkt každého dodavatele, což je ovšem velmi asov nároné. Proto volba dodavatele formou srovnání ceník není píliš vhodná. Další možností je vypsání výbrového ízení na dodavatele elektrické energie. Spotebitel si stanoví základní smluvní podmínky, které po dodavateli požaduje, nap. formou zadávací dokumentace a poté bu pasivn - vyvsí výzvu pro pihlášení na své webové stránky, i aktivn rozešle výzvu, pro zaslání nabídky, mezi dodavatele. Poté obdržené nabídky vyhodnotí a uzave smlouvu s vybraným obchodníkem. U výbrového ízení je ovšem riziko, že spotebitel neobdrží žádné i neefektivní nabídky. Tetí možností, v dnešní dob nejefektivnjší metodou, je výbrové ízení formou elektronické aukce, kde práv dochází k tvorb konkurenního prostedí v daný okamžik. Výsledkem je tedy velmi efektivní stlaování ceny. Ovšem k elektronické aukci je zapotebí využití aukního portálu i spolenosti, která elektronické aukce realizuje, s ímž jsou spojené náklady. Do elektronické aukce také vstupují dodavatelé pouze za pedpokladu zajímavého objemu spoteby, tudíž pro jednotlivce je vtšinou 29

30 uspoádání samostatné aukce nereálné a je mu doporueno vstoupit do tzv. aukce hromadné, kterou ovšem sám neuspoádá. Postup zmny dodavatele je poté vždy vázán na smluvní podmínky u stávajícího dodavatele a to hlavn výpovdní lhtou a dobou trvání smlouvy. Pokud jsou výpovdní podmínky píznivé, mže odbratel formou srovnání ceník, výbrovým ízením, i elektronickou aukcí vybrat vhodného dodavatele a zahájit kroky k uzavení nové dodavatelské smlouvy. Podklady potebné pro uzavení nové smlouvy jsou: kopie roního vyútování odbrného místa, kopie smlouvy o sdružených dodávkách, pípadn kopie akceptace výpovdi pvodního dodavatele. Na základ podklad pipraví nový dodavatel smluvní dokumentaci vetn plné moci a po podpisu kontraktu vše zaídí nový dodavatel podá výpov pvodnímu dodavateli, zažádá o zahájení dodávek od nejbližšího možného data (dle výpovdi) u OTE a zašle odbrateli nový rozpis záloh a zahájí dodávky. Pvodní dodavatel zašle odbrateli akceptaci výpovdi a na konci smluvního období i koncové vyútování. Celková zmna trvá zpravidla 3-5 msíc. Obrázek 7: Proces zmny dodavatele (Zdroj: Distribuce elektrické energie Na každém distribuním území psobí práv 1 distributor, který je správcem elektrifikace, tudíž není možná volba distributora. Snížení náklad na distribuci je tedy možné volbou, i úpravou správné distribuní sazby a optimalizací hodnoty jistie. Smlouva o distribuním pipojení je uzavírána vždy za jednotných podmínek, na dobu neuritou. Uzavení smlouvy o distribuním pipojení není nutné vnovat zpravidla 30

31 vtší pozornost, jelikož ceny za distribuci jsou regulovány státem, formou vyhlášky Energetického regulaního úadu. Základním parametrem pro volbu distribuní sazby je rozložení spotebi v objektu. Každý distributor má pesn stanovené podmínky, které musí zákazník splnit pro piznání jednotlivé sazby, nkdy nazývané také jako tarif. Sazby se dlí na jednotarifní a dvoutarifní, rozdíl je pro zákazníka v možnosti odbru elektrické energie v tzv. nízkém tarifu. U sazby jednotarifní odebírá zákazník celkovou spotebovanou energii v kategorii vysokého tarifu. U sazeb dvoutarifních má zákazník nárok na uritý poet hodin nízkého tarifu, podle toho do jaké sazby spadá jeho charakter odbru. Obrázek 8: Struný pehled podmínek pro distribuní sazby (Zdroj: Distribuní sazba je v objektu vždy nastavena již pi jeho kolaudaci a to formou revizní zprávy. Zde práv dochází k tomu, že distribuní sazba zpravidla není optimalizována dle úpravy charakteru odbru, nap. pi instalaci elektrického ohívae vody se zmní charakter odbru a spotebitel má právo na sazbu s dotací 8 hodin nízkého tarifu, ovšem spotebitelé jsou velmi málo informováni a spoléhají na nastavení ze strany distributora, ale distribuní sazba je vždy upravena na základ podntu spotebitele, který si nechá na vlastní náklady vystavit revizní zprávu k odpovídajícímu charakteru odbru a poté podá žádost. Optimalizaci distribuce elektrické energie mže poté spotebitel realizovat: Vhodným nastavením distribuní sazby Vhodným nastavením hodnoty jistie ped elektromrem 31

32 Pro vhodné nastavení distribuní sazby spotebitel zhodnotí stávající charakter odbru hlavn u základních spotebi ohíva vody, akumulaní spotebi, klimatizace, elektrický pímotop, tepelné erpadlo. V pípad, že je sazba nastavena již v tuto chvíli špatn, mže okamžit zažádat o její úpravu po vyhotovení revizní zprávy. Ovšem již pi zmn sazby mže zvážit a i výpotem podložit, zda pi instalaci spotebie k urené sazb nedocílí ješt vyšší úspory. Pehled rozdíl cen za MWh ve VT a NT u jednotlivých sazeb je znázornn na výbru z ceníku E.ON Distribuce, a.s.. Obrázek 9: Ceník distribuní plateb E.ON 2014 (Zdroj: Konkrétní pípad: Spotebitelem je hotelový objekt, který má stávající sazbu C02d, ovšem pro ohev vody je zde instalováno 5 bojler. Pi zmn sazby z C02d na C25d vychází snížení ceny za MWh ve VT 795,21K/MWh a ješt získá dotaci 8 hodin odbru v nízkém tarifu za 71,54K za MWh. Majitel ovšem mže zohlednit i volbu sazby C45d, kdy instalací patiného potu pímotop na elektinu mže dosáhnout na sazbu C45d, tudíž dosáhne vyšší roní úspory z dvodu zvýšení dotace hodin nízkého tarifu o 12 hodin. V tu chvíli by celé hotelové zaízení mohlo využívat dotaci 20 hodin v nízkém tarifu. S distribuním nastavením souvisí i hodnota hlavního jistie umístného ped elektromrem. Hodnota jistie uruje výši msíní platby za píkon v konkrétní distribuní sazb. Velikost jistie zajiš uje bezpenost provozu jednotlivých spotebi v objektu. Optimální hodnota jistie spotebiteli umožní co nejnižší platby za distribuci. Objekty asto hodnotu jistie nadhodnocují, pro pípady, kdyby se nárazov navýšil výkon spotebi. Je nutné zohlednit ím nižší hodnota, tím nižší platba. Zmna hodnoty jistie také probíhá na základ revizní zprávy. 32

33 Postup optimalizace distribuce elektrické energie je jednoduchý odborný pracovník zhodnotí technické nastavení objektu a urí jaká sazby je vhodná na základ výpotu a podmínek pro její piznání. Revizní technik sestaví revizní zprávu, pokud je potebná a piloží ji k žádosti o zmnu sazby a odešle na adresu distributora. Zmna sazby je provedena ke dni montáže nového elektromru, pokud dochází k jeho výmn, i ke dni zpracování žádosti, zpravidla však do 30 dn od podání žádosti Dodávky zemního plynu Postupná liberalizace trhu s plynem, která zaala v roce 2005 pro nejvtší odbratele, byla dokonena v roce 2007, kdy získaly možnost zmnit dodavatele i domácnosti. ( Možnosti optimalizace náklad na dodávky zemního plynu jsou opt totožné s možnostmi optimalizace dodávek elektrické energie, proto zmíníme pouze jednu odlišnost a to v posuzování ceny za dodávky - u samotného ceníku a ceny je nutné vnovat pozornost práv složení ceny. Pokud je cena stanovována individuáln, je vhodné požadovat cenu jednosložkovou, kdy je do ceny za MWh zahrnuta cena za msíní plat, i kapacitní složku ceny (nabídky jsou pak jednoduše porovnatelné). Pokud je voleno mezi ceníky, je dležité provést výpoet celkové ceny za dodávky pro její možné srovnání a to z dvodu odlišného výpotu ceny v pípad útování tzv. kapacitní složky i msíního poplatku. 3.2 Optimalizace spoteby elektiny, plynu a vody Snižování spoteby elektrické energie, zemního plynu a vody není vždy záležitostí nákladných rekonstrukcí a instalací složitých zaízení. Efektivn a ekologicky využívat tyto zdroje lze i dodržování jednoduchých pravidel pro personál a hosty. Práv hotely a restaurace mohou využívat metody jako green management a tím docílit i zvýšení kvality poskytovaných služeb zákazníkm a zlepšit postavení na trhu. Pravidla green managementu jsou v dnešní dob již souástí tém každé publikace o hotelnictví i cestovním ruchu obecn, je tedy pouze zapotebí tato pravidla systémov zapracovat do chodu zaízení. 33

34 3.2.1 Zelený management Ekologické uvažování je trendem 21. století, i to je dvodem, pro by každý hotel, restaurace, penzion atd. ml být píkladem. A co znamená zavedení zeleného managementu pro konkrétní podnik? Redukovaná spoteba znamená redukované náklady Loajalita zákazník a zlepšení povsti Snížení fluktuace zamstnanc a zvýšení firemní loajality Zajištní dlouhodobého obchodního prospchu, zvýšení konkurenceschopnosti Jednotlivé kroky v rámci green managementu jsou složeny z analyzování pístupu u tchto bod: energie, tuhý odpad, spoteba vody, tekutý odpad a emise, partnei a dodavatelé, obchodní cíle. Já se zabývám dvma body, a to práv, energiemi a spotebou vody. V objektech jako jsou hotely a restaurace je rozložení odpovdnosti práv mezi hosty a personál. Aby bylo docíleno nejlepších výsledk, je dležité personál proškolit a motivovat a hostm zajistit pístup k informacím, jak šetrn využívat zdroje. Ochrana spoteby vody Optimalizace náklad na vodu není možná pouze úpravou ceny vodného a stoného, tedy zmnou dodavatele. Proto jediným zpsobem je efektivní hospodaení s vodou. Instalace spoi vody - Tmito spoii je reálné uspoit % spoteby tekoucí vody. U bžných baterií je spoteba vody uvádna výrobci pi tlaku 3 bary 22-25l/min.. V praxi je to zhruba mezi 12 15l/min., pomocí spoi je možné snížit spotebu vody až na 5l/min., pi nesníženém komfortu. U sprch je reáln uvádna spoteba 22 28l/min., kdy pomocí dávkovae je možné tuto spotebu optimalizovat na 8 10l/min. V pípad ubytoven, hotel, institucí atd. mohou úspory vyšplhat do desítek tisíc korun, piemž investice na poízení se vrací druhý až tetí msíc provozu. Ve vztahu k teplé vod dochází úsporou tekoucí vody i ke snížení náklad na komoditu, která vodu ohívá. Cena teplé vody je v prmru 4 5 krát vyšší než cena vody studené, 34

35 což je ovlivnno hlavn tepelnými ztrátami ve vodovodních rozvodech a spotebou energie nutné pro její výrobu. (Prezentaní materiály spolenost NuovaEnergia CZ) Efektivní praní prádla Runíky a osušky prát pouze pokud jsou odloženy na podlahu, kontrola ložního prádla pro jeho výmnu až každý tetí den, v prádeln užívat pouze stanovená množství isticích prostedk a prostedk na praní, využívat znovu odpadní vody z prádelny (k zalévání, mytí chodník a odpadních nádob). Prát pouze plné praky. Efektivní zacházení s vodou nenechávat bhem úklidu puštné baterie, zamezit odkapávání baterií a protékání toalet, umývání potravin v nádobách, myku zapnout až je zcela naplnná, nevyužívat teplou vodu jako rozmrazování, instalace zaízení monitorující prosakování. Úspora energie Snižování spoteby elektrické energie a zemního plynu je neefektivnjší zpsob snižování náklad, jelikož zde dochází k úspoe na celkových platbách za dodávky i distribuci. Opt je uvádna tvorba úspory možná tém bez investic, pouze zavedením pravidel a opatení: Instalace centrálních vypína/ spína po odchodu hosta z pokoje vypnout všechna svtla, televizi. Není-li pokoj obsazen, je vypnuté topení i klimatizace. Ve spolených prostorách jsou instalovány senzorové spínae svtel. Efektivní využívání spotebi- zajištní, aby nábytek nestál ped topením, kontrola zavených oken. Pokud není pokoj užíván, jsou spotebie v úsporném režimu. V provozu jsou peliv uzavírána chladící a mrazící zaízení a prostory. Osvtlení je využíváno, pouze pokud není pírodní svtlo dostaující a svtla jsou osazena úspornými žárovkami. Pi užití varných ploch jsou zapnuty plochy o správné velikosti a výkonnosti. Ideální pro kontrolu je zavedení termostatických zaízení a midel. (Green Management) A jak docílit zapracování tohoto systému do objektu? Na uvedeném obrázku je pesné schéma integrace zeleného managementu do provozu. 35