E r i ch M a r i a R e m a r q u e

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "E r i ch M a r i a R e m a r q u e"

Transkript

1 E r i ch M a r i a R e m a r q u e Č a s ž í t, č a s u m í r a t Vydal ÚV KSČ PRAHA, 1957 Přeložil: Miloš Jirko Digitalizoval Anakin

2 I. Smrt páchla v Rusku jinak než v Africe. V Africe, za těžké anglické palby, ležely mrtvoly mezi oběma liniemi také často dlouho nepohřbeny; ale slunce pracovalo rychle. V noci přicházel sem s větrem zápach, sladký, dusivý a těžký plyn nadýmal mrtvé, a ti se zvedali strašidelně ve světle cizích hvězd, jako by bojovali ještě jednou, mlčky, bez naděje, každý sám pro sebe; ale již příštího dne se začali scvrkávat, tisknout se k zemi, neskonale znaveni, jako by chtěli do ní zalézt a když bylo později možno jít pro ně, byli mnozí již lehcí a vyschlí, a z těch, jež našli někde až po týdnech, zbyly téměř již jen pouhé kostry, které volně chrastily v uniformách, náhle příliš širokých. Byla to suchá smrt, v písku, slunci a větru. V Rusku to byla mazlavá, smrdutá smrt. *.*.* Pršelo již kolik dní. Sníh tál. Před měsícem ležel více než o dva metry výše. Zbořená vesnice, která z počátku vypadala, jako by se skládala jen ze zuhelnatělých střech, vyrůstala tiše každou noc z klesajícího sněhu o kus výše. Vylezly okenní římsy; o několik nocí později klenby dveří; potom schody, které vedly do rozbředlé běli. Sníh tál a tál, a s ním přicházeli mrtví. Byli to staří mrtví. O vesnici se bojovalo několikrát v listopadu, v prosinci, v lednu a teď v březnu. Byla dobyta a opuštěna a opuštěna a zase dobyta, přišly sněhové bouře a zavály mrtvoly, často během několika hodin již tak hluboko, že saniťáci mnohé ani nemohli najít až pak téměř každý den zastřel novou vrstvou běli tuto spoušť jako ošetřovatelka prostěradlem krvavé lůžko.

3 Napřed přišli lednoví mrtvi. Leželi nejvýše a objevili se začátkem března, brzy potom, co se sníh začal sesouvat. Jejich těla byla mrazem ztuhlá a obličeje z šedého vosku. Pochovávali je jako prkna. Na výšině za vsi, kde sníh neležel tak vysoko, odházeli jej lopatami a vykopali zmrzlou zem. Byla to krušná práce. U prosincových mrtvých našli zbraně, které patřily k mrtvým z ledna. Pušky a ruční granáty klesly hlouběji než těla; někdy i ocelové přilby. U těchto mrtvol bylo snazší vyříznout zpod uniforem poznávací známky; sněhová voda již rozmočila látku. Otevřená ústa vypadala, jako by mrtví byli utopenci. Některým rozmrzly již i sem tam údy. Když je odnášeli, bylo tělo ještě ztuhlé, ale jedna ruka se již klátila a zmítala jako by kývala, hrůzně lhostejně a skoro necudně. Všem, když leželi na slunci, rozmrzly nejprve oči. Ztratily skelný lesk a zřítelnice zvlhly. Led v nich tál a tekl pomalu z očí jako by plakaly. *.*.* Náhle mrzlo několik dní zase silně. Sníh zkorovatěl a proměnil se v led. Přestal klesat. Ale pak přišel líný, dusný vítr znova. Nejprve bylo vidět jen šedou skvrnu v mizící běli. Za hodinu to byla ruka, která trčela vzhůru, zaťatá v křeči. Tady je zase jeden," řekl Sauer. Kde?" tázal se Immermann. Tam, před kostelem. Máme se pokusit vyhrabat ho lopatami?" Nač? Vítr ho už vykope sám. Sníh je tu vzadu nejméně ještě metr dva vysoký. Tahle zatracená dědina leží mnohem hlouběji než všecko kolem dokola. Nebo si chceš mermo mocí nabrat do bot ještě jednou ledové vody?"

4 Určitě ne." Sauer slídil směrem ke kuchyni. Nemáš potuchy, co je dnes k žrádlu?" Kapusta. Kapusta s vepřovým, brambory a voda. Ale vepřové hlášeno omylem." Kapusta! To se ví! Po třetí v tomhle týdnu." Sauer si rozepjal kalhoty a jal se močit. Před rokem jsem chcával ještě velikým obloukem," vykládal hořce. Řízně po vojensku, jak se patří. Cítil jsem se dobře. Prvotřídní žrádlo! Postup, každý den tolik a tolik kilometrů! Myslil jsem si, že budu zase brzo doma. Ted chčiju jako nějaký civilista, smutně a bez požitku." Immermann si vsunul ruku pod uniformu a začal se pomalu škrabat. Mně by bylo jedno, jak chčiju jen kdybych byl už zase civilistou." Mně taky. Ale vypadá to, že zůstaneme věčně vojáky." Zřejmě. Hrdinové až do chcípnutí. Jenom SS chčije ještě velkým obloukem." Sauer si zase zapjal kalhoty. To taky může. My děláme svinskou práci a bratři shrábnou čest. Bojujeme dva tři týdny o takové zatracené město a poslední den přijde SS a vtáhne do něho vítězně před námi. Podívej se, jak je o ně postaráno! Vždycky nejtlustší pláště, nejlepší boty a největší kus masa!" Immermann se ušklíbl. Teď už nedobývá města ani SS. Teď ustupuje. Zrovna tak jako my." Tak ne jako my. My nevypalujeme a nestřílíme, na co padneme." Immermann se přestal škrabat. Co se to dneska s tebou děje?" tázal se překvapeně. Najednou lidské tóny! Dej pozor, aby tě neslyšel Steinbrenner nebo se octneš brzo v trestném oddílu. Tady sníh před kostelem se sesedl! Teď už je tam vidět z toho chlapíka kus ruky." Sauer se tam podíval.

5 Jestli bude takhle tát dál, bude zítra viset na nějakém kříži. Je na správném místě. Zrovna nad hřbitovem." To tam je hřbitov?" Ovšemže. To už nevíš? Byli jsme tu přece už jednou. Při našem posledním útoku. Koncem října." Sauer se chopil svého jídelního nádobí. Tady je polní kuchyně! Honem nebo dostaneme už jenom splašky." *.*.* Ruka rostla a rostla. Nebylo to již, jako by tál sníh vypadalo to, jako by vyrůstala pomalu ze země jako žlutavá hrozba a zkamenělé volání o pomoc. Velitel setniny se zastavil. Co je to tady?" Nějaký Rusák, pane poručíku." Rabe se zadíval důkladněji. Mohl již poznat vybledlý kus rukávu. To není Rus," pravil. Šikovatel Mücke pohyboval palci v botách. Nemohl velitele setniny vystát. Stál sice před ním bezvadně jako struna disciplína byla nade všechny osobní pocity, ale aby dal výraz svému pohrdáni, pohyboval neviditelně palci v botách. Mrcha pitomá, myslil si. Tlučhuba! Dejte ho vyhrabat," řekl Rahe. Rozkaz." Určete hned k tomu několik lidí. Nepěkná podívaná, něco takového."

6 Bačkora, myslil si Mücke. Posera! Nepěkná podívaná! Jako by to byl první mrtvý, kterého jsme viděli! Je to německý voják," řekl Rahe. Rozkaz, pane poručíku, čtyři dny jsme nacházeli již jen Rusy." Dejte ho vyhrabat. Uvidíme potom, co je zač." Rahe šel ke své ubikaci. Domýšlivá opice, myslil si Mücke. Má kamna, teplý dům a Železný kříž kolem krku. Já nemám ani Železný kříž první třídy. Při tom jsem si jej zasloužil zrovna tak jako on celý ten svůj klempířský krám. Sauer!" zakřičel, Immermann! Sem, Přineste si lopaty! Kdo je tu ještě? Graeber! Hirschmann! Berning! Steinbrennere, převezměte velení! Ta ruka tamhle! Vykopat a pochovat, jestli je to Němec! Sázím se, že není." Steinbrenner se loudavě blížil. Vsadit se?" tázal se. Měl vysoký, chlapecký hlas, kterým se marně pokoušel mluvit hlouběji. O kolik?" Mücke pozbyl na okamžik jistotu. O tři ruble," řekl potom. O tři okupační ruble." O pět. Pod pět se nesázím." Dobře, tak o pět. Ale prachy na stůl." Steinbrenner se zasmál. Zuby mu zasvítily v bledém slunci. Bylo mu devatenáct let, byl plavý a měl tvář gotického anděla. To se ví! Jakpak by ne, Mücke?" Mücke neměl Steinbrennera obzvláště v lásce, ale měl před nim strach a byl opatrný. Každý věděl, že je stopadesátiprocentní.

7 Dobře, dobře." Mücke vytáhl z kapsy pouzdro z višňového dřeva, na jehož víčku byl vypálen květinový vzorek. Cigaretu?" Ovšem." Vůdce nekouří, Steinbrennere," řekl Immermann nedbale. Drž hubu." Ty drž hubu." Tobě se daří, jak se zdá, náramně dobře!" Steinbrenner pozvedl dlouhé řasy a pohlédl úkosem. Zapomněl jsi už asi na všelicos, co?" Immermann se zasmál. Já nezapomínám tak lehce na něco. A vím, na co myslíš, Maxi. Ale nezapomeň, co jsem řekl. Vůdce nekouří. To bylo vše. Zde jsou na to čtyři svědci. A Vůdce nekouří, to ví každý." Nechte toho žvanění!" řekl Mücke. Začněte s kopáním. Rozkaz velitele setniny." Tak do toho!" Steinbrenner si zapálil cigaretu, kterou mu dal Mucke. Od kdy se kouří ve službě?" tázal se Immermann. Tohle není žádná služba," prohlásil Mücke popuzeně. Nechte teď toho žvanění a vykopejte toho Rusa. Hirschmanne, vy také." Není to Rus," řekl Graeber. On jediný přisunul několik prken k mrtvému a začal odrývat sníh okolo ruky a prsou. Bylo teď zřetelně vidět mokrou uniformu. Není?" Steinbrenner přešel rychle a jistě jako tanečník přes kolísající prkna a přidřepl vedle Graebera. Skutečně není! Tohle je německá uniforma." Obrátil se.

8 Mücke! Není to Rus! Vyhrál jsem!" Mücke přišel nemotorně. Hleděl dolů do díry, do které prosakovala pomalu voda z okrajů. To nechápu," prohlásil mrzutě. Skoro týden jsme přece nacházeli již jenom Rusy. To bude jistě někdo z prosince, který se sesunul hlouběji." Může to být také někdo z října," řekl Graeber. Tehdy tu náš pluk prošel." Nesmysl. Z těch to už nemůže být žádný." Proč ne? Měli jsme zde noční boj. Rusové ustoupili, a my jsme musili hned dál kupředu." To souhlasí," prohlásil Sauer. Nesmysl! Naše záloha našla a pochovala určitě všechny mrtvé. Určitě!" To není tak jisté. Koncem října sněžilo již velmi silně. A my jsme postupovali tehdy ještě rychle." To říkáš už po druhé." Steinbrenner se podíval na Graebera. Můžeš si to poslechnout třeba ještě jednou, jestli chceš. Udělali jsme tehdy protiútok a postoupili jsme přes sto kilometrů." A teď ustupujeme, co?" Teď jsme zase tady." Jsme tedy na ústupu nebo ne?" Immermann šťouchl Graebera výstražně. Postupujeme snad?" tázal se Graeber. Zkracujeme linie," řekl Immermann a pohleděl Steinbrennerovi jizlivě do obličeje. Už rok. Strategická nutnost, abychom vyhráli válku. To ví přece každý." Tady je prsten na ruce," řekl náhle Hirschmann.

9 Kopal dále a vyprostil druhou ruku mrtvého. Mücke se sklonil. Skutečně," řekl. Dokonce zlato. Snubní prsten." Všichni se na něj dívali. Měj se na pozoru," zašeptal Immermann Graeberovi. Ta svině ti jinak ještě zprasí dovolenou. Oznámí tě jako reptala, čeká jen na něco takového." Dělá se jenom důležitým. Dej si raději pozor sám na sebe. Má tě na mušce víc než mne." Mně je to fuk. Já nedostanu dovolenou." To jsou odznaky našeho pluku," řekl Hirschmann. Hrabal dále rukama. Není to tedy docela určitě Rus, co?" šklebil se Steinbrenner na Mücka. Ne, není to Rus," odpověděl Mücke mrzutě. Pět marek! Škoda, že jsme se nevsadili o deset. Ven Nemám peníze u sebe." Kde tedy? V říšské bance? Honem, ven s nimi!" Mücke pohlédl zuřivě na Steinbrennera. Pak vytáhl náprsní váček a odpočítal peníze. Dnes se mi taky zhola nic nedaří! Zatraceně!" Steinbrenner schoval peníze. Myslím, že je to Reicke," řekl Graeber. Co?" To zde je poručík Reicke od naší setniny. Tady jsou jeho nárameníky. A zde na pravém ukazováčku chybí první článek." Nesmysl. Reicke byl zraněn a odnesen dozadu. Slyšeli jsme to později." Je to Reicke."

10 Odkryjte mu obličej." Graeber a Hirschmann ryli dále. Pozor!" zvolal Mücke. Nezaryjte mu do hlavy." Obličej se vynořil ze sněhu. Byl mokrý a působil divně očními důlky, ještě plnými sněhu; jako by sochař nedomodeloval masku a nechal ji slepou. Zlatý zub se leskl mezi modrými rty. Nemohu ho poznat," řekl Mücke. Je to určitě on. Neztratili jsme tu tehdy žádného jiného důstojníka." Vytřete mu oči." Graeber zaváhal na okamžik. Pak setřel rukavici opatrně sníh. Je to on," řekl. Mücka se zmocnilo rozčilení. Převzal teď sám velení. Zdálo se mu, že je zapotřebí vyšší hodnosti, když jde o důstojníka. Nadzvednout! Hirschmann a Sauer za nohy, Steinbrenner a Berning za ruce, Graebere, dejte pozor na hlavu! Tak, současně raz, dva, teď!" Tělo se pohnulo. Ještě jednou! Raz, dva, zvednout!" Mrtvola se zase pohnula. Ze sněhu pod ní vyšel dutý vzdech, jak tam vnikl vzduch. Pane šikovateli, noha povoluje," zvolal Hirschmann. Byla to vysoká bota. Zula se napolo. Maso na nohou bylo již prohnilé sněhovou vodou v holínkách a povolilo. Pustit! Spustit dolů!" zvolal Mücke. Bylo již pozdě. Tělo kleslo a Hirschmannovi zůstala bota v ruce. Je noha v ní?" tázal se Immermann.

11 Postavte botu stranou a odhrnujte dál," rozkřikl se Mücke na Hirschmanna. Kdo taky může vědět, že je už tak měkký! A vy, Immermanne, buďte zticha. Mějte úctu před smrtí!" Immermann se podíval zaraženě na Mücka, ale mlčel. Za několik minut odhrabali úplně sníh kolem těla. V mokré uniformě našli náprsní tašku s papíry. Písmo bylo rozmazané, ale ještě čitelné. Graeber měl pravdu; byl to poručík Reicke, který patřil na podzim k setnině jako velitel čety. Musíme to ihned hlásit," řekl Mücke. Zůstaňte zde! Vrátím se hned." Šel k domu, ve kterém bydlil velitel setniny. Byl to jediný dům, který byl ještě poněkud v pořádku. Před revolucí patřil pravděpodobně popovi. Rahe seděl ve velké jizbě. Mücke hleděl nenávistně na široká ruská kamna, v nichž planul oheň. Na lavici u kamen ležel Rahův ovčácký pes a spal. Mücke podal hlášení a Rahe šel s nim. Díval se chvíli na Reicka. Zatlačte mu oči," řekl potom. To nejde, pane poručíku," odpověděl Graeber. Víčka jsou již příliš měkká. Utrhla by se." Rahe se podíval k rozstřílenému kostelu. Zaneste ho zatím tam dovnitř. Máme nějakou rakev?" Rakve zůstaly vzadu," hlásil Mücke. Měli jsme jich několik pro zvláštní případy. Rusové je ukořistili. Doufám, že je budou moci potřebovat." Steinbrenner se zasmál. Rabe se nesmál. Můžeme nějakou udělat?" Trvalo by to příliš dlouho, pane poručíku," řekl Graeber, tělo je již velice měkké. Sotva také je na to ve vesnici vhodné dřevo." Rabe přikývl. Položte ho na celtu. Pochováme ho v ní. Vykopejte hrob a udělejte kříž."

12 Graeber, Sauer, Immermann a Berning odnášeli šlehající se tělo ke kostelu. Hirschmann váhavě následoval s botou, ve které vězely kusy nohy. Šikovateli Mücke!" řekl Rabe. Pane poručíku!" Pošlou nám sem dnes čtyři zajaté ruské partyzány. Mají být zítra ráno zastřeleni. Naše setnina dostala k tomu rozkaz. Zeptejte se ve vaší četě po dobrovolnících. Jinak urči lidi pisárna." Ano, pane poručíku!" Bůh ví, proč to musíme dělat zrovna my! No ovšem, při takovém zmatku " Hlásím se dobrovolně," řekl Steinbrenner. Dobře." Rahův obličej se nepohnul. Kráčel dlouhými kroky zpět po cestě, vyházené ve sněhu. Zpátky ke svým kamnům, myslil si Mücke. Onuce! Co je na tom, zastřelit několik partyzánů? Jako by oni neodstřelili stovky našich kamarádů! Jestli ti Rusi přijdou včas, mohou vykopat rovnou hrob i pro Reicka," řekl Steinbrenner. Nebudeme s tím mít potom žádnou prácí. Všechno jedním vrzem. No ne, pane šikovateli?" Pro mne za mne!" Mücke měl hořko v hrdle. Kantorská dušička, myslil si. Hubený čahoun, slonbidlo s kostěnými brýlemi. Poručík ještě z první světové války. V téhle nebyl ještě vůbec povýšen. Statečný, to je hezké, ale to jsme dneska všichni. Ale žádná vůdcovská povaha. Co soudíte o Rahovi?" otázal se Steinbrennera. Ten se naň nechápavě podíval. Je to náš velitel setniny, ne?" Ovšem ale jinak?" Jinak? Co jinak?" Nic," odpověděl Mücke nabručeně.

13 *.*.* Dost hluboké?" ptal se nejstarší Rus. Byl to muž kolem sedmdesátky s bílým, špinavým vousem a jasně modrýma očima a mluvil lámanou němčinou. Drž hubu a mluv, jenom když jsi tázán," odpověděl Steinbrenner. Byl velmi čilý. Jeho oči sledovaly ženu, která patřila k partyzánům. Byla mladá a silná. Hlouběji," řekl Graeber. Hlídal zajatce se Steinbrennerem a Sauerem. Pro nás?" tázal se Rus. Steinbrenner přiskočil rychle a křepce a udeřil ho plochou rukou tvrdě do obličeje. Řekl jsem ti přece, dědku, že máš držet zobák. Co myslíš, že je to tady? Posvícení?" Usmíval se. V jeho obličeji nebyla žádná zloba. Byl jen plný rozkoše, s niž dítě trhá mouše nožičky. Ne, ten hrob není pro vás," řekl Graeber. Rus se nehýbal. Stál tiše a díval se na Steinbrennera. Steinbrenner se díval na něho. Jeho obličej se pojednou změnil. Stal se napjatým a ostražitým. Myslel, že Rus ho napadne, a čekal na jeho první pohyb. Znamenalo by to pramálo, kdyby ho beze všeho zastřelil; muž byl stejně odsouzen k smrti a nikdo by se příliš nevyptával, byla-li to sebeobrana nebo ne. Ale pro Steinbrennera to nebylo totéž. Graeber nevěděl, je-lito pro něho jen jakýsi druh sportu, vydráždit Rusa tak, až by se na okamžik zapomněl, nebo zda v něm žije ještě něco ze zvláštního pedantství, které stále hledá nějakou záminku, aby se mu i vražda zdála legální. Bylo to oboji. A obojí současně. Graeber to viděl dosti často. Rus se nepohnul. Krev mu tekla z nosu do vousů. Graeber uvažoval, co by sám učinil v téže situaci zda by se vrhl na druhého a riskoval za odvetnou

14 ránu okamžitou smrt, nebo zda by snesl ještě všechno pro těch několik hodin navíc, pro jednu noc života. Nevěděl. Rus se pomalu sklonil a zvedl motyku. Steinbrenner ustoupil o krok. Byl připraven k ráně. Ale Rus se již nevzpřímil. Jal se dále kopat na dně jámy. Steinbrenner se zašklebil. Lehni si tam," řekl. Rus odložil motyku a lehl si do jámy. Ležel tam tiše. Několik sněhových vloček padlo na něho dolů, když Steinbrenner překročil hrob. Je dost dlouhý?" ptal se Graebera. Ano, Reicke nebyl veliký." Rus se díval vzhůru. Jeho oči byly široce otevřeny. Jako by se v nich nebe modře zrcadlilo. Měkké vousy okolo úst se mu při dýcháni pohybovaly. Steinbrenner ho nechal chvíli ležet. Ven!" řekl potom. Mokrá země mu lpěla na kabátě. Tak," řekl Steinbrenner a podíval se na ženu. Teď půjdeme kopat vaše vlastní hroby. Ty nemusí být tak hluboké. To je jedno, jestli vás sežerou v létě lišky." *.*.* Bylo časné jitro. Na obzoru ležel bledě červený pruh. Sníh chrupal; v noci zase trochu mrzlo. Vykopané hroby byly velmi černé. Zatraceně," řekl Sauer. Co ti nám všechno házejí na krk l Proč to musíme dělat my? Proč ne Sicherheitsdienst? To jsou přece odborníci v odstřelování. Proč my? Tohle je už po třetí. My jsme přece slušní vojáci." Graeber držel pušku volně v ruce. Ocel byla velmi chladná. Natáhl si rukavice. SD je zaměstnána dále vzadu."

15 Přicházeli ostatní. Steinbrenner jediný byl úplně bdělý a vyspalý. Jeho pleť se růžově leskla jako pleť dítěte. Poslyšte," řekl, je tu přece také ta ženská. Tu nechte pro mne." Jak to pro tebe?" ptal se Sauer. Už nemáš čas ji obtěžkat. To jsi měl zkusit dříve." Taky zkoušel," řekl Immermann. Steinbrenner se zlostně obrátil. Odkud to víš?" A ona mu nedala." Ty jsi náramně chytrý, co? Kdybych byl chtěl tu rudou krávu mít, byl bych ji měl." Nebo taky ne." Nechte toho žvanění." Sauer si ukousl kus žvýkacího tabáku. Když myslí, že by ji měl odstřelit sám, pro mne za mne, ať si to s chuti udělá. Já se o to nederu." Já taky ne," prohlásil Graeber. Ostatní neříkali nic. Rozjasnilo se. Steinbrenner si odplivl: Zastřelit příliš dobré pro tu bandu! Plýtvat na ně municí! Měli bychom je pověsit!" Kde?" Sauer se rozhlédl. Vidíš tu někde nějaký strom? Nebo máme postavit napřed ještě šibenici? A z čeho?" Tady jsou," řekl Graeber. *.*.* Mücke se objevil s oněmi čtyřmi Rusy. Vojáci šli po dvou před nimi a za nimi. Starý Rus byl první. Za ním šla žena a pak šli dva mladší muži. Všichni

16 čtyři se postavili bez rozkazu v řadě před hroby. Nežli se žena obrátila, podívala se dolů. Měla na sobě červenou vlněnou sukni. Poručík Müller od první čety přišel z domu velitele setniny. Zastupoval Raha při popravě. Bylo to směšné, ale formality byly často ještě zachovávány. Každý věděl, že tito čtyři Rusové možná byli partyzáni, možná také ne ale byli vyslechnuti a odsouzeni ve vší formě, aniž kdy měli doopravdy nějakou šanci. Co se také ještě mělo zjišťovat? Měli prý zbraně. Ted budou ve vší formě zastřeleni, za přítomnosti důstojníka. Jako by jim to nebylo docela jedno. Poručíku Müllerovi bylo jedenadvacet let a byl přidělen setnině před šesti týdny. Prohlédl si odsouzence a přečetl rozsudek. Graeber se díval na ženu. Stála klidně v červené sukni před hrobem. Byla silná a mladá a zdravá a přímo stvořena, aby rodila děti. Nerozuměla tomu, co Müller četl, ale věděla, že je to její rozsudek smrti. Věděla, že v několika minutách život, který silně proudil v jejích zdravých žilách, přestane navždy ale stála zde klidně, jako by to nic nebylo a jako by jen trochu mrzla v studeném ranním vzduchu. Graeber viděl, že Mücke, tváře se důležitě, zašeptal něco Müllerovi. Müller vzhlédl. Nemůže se to udělat potom?" Je to tak lépe, pane poručíku. Jednodušší. Dobrá. Udělejte to, jak chcete." Mücke předstoupil. Řekni tam tomu, že si má vyzout boty," řekl starému Rusovi, který rozuměl německy, a ukázal na jednoho z mladších zajatců. Stařec to řekl tomu druhému. Mluvil tiše a téměř zpěvavě. Druhý, štíhlý člověk, napřed nerozuměl. Honem!" zavrčel Mücke. Boty! Zuj boty!"

17 Stařec opakoval, co řekl předtím. Mladší pochopil a pospíchal, jako někdo, kdo zanedbal svou povinnost zout boty, jak rychle jen mohl. Zapotácel se, když stál na jedné noze a stahoval botu s druhé. Proč tak pospíchá? myslel si Graeber. Aby zemřel o minutu dříve? Muž vzal boty do ruky a podával je úslužně Mückovi. Boty byly dobré. Mücke něco zařval a ukázal stranou. Muž tam postavil boty a vstoupil pak zase do řady. Stál ve špinavých onučkách na sněhu, čouhaly mu žluté prsty a rozpačitě jimi hýbal. Mücke prohlížel ostatní. Našel u ženy pár kožených rukavic a rozkázal jí, aby je položila k botám. Pozoroval chvíli červenou sukni. Byla nepoškozená a z dobré látky. Steinbrenner se potají šklebil. Ale Mücke ženě neřekl, že ji má svléknout. Buď měl strach z Raba, který mohl dobře vidět popravu z okna, nebo nevěděl, co by se dalo se sukní počít. Ustoupil dozadu. Žena řekla velmi rychle něco rusky. Zeptejte se jí, co ještě chce," řekl poručík Müller. Byl bledý. Byla to jeho první poprava. Mücke se tázal starého Rusa. Nechce nic. Proklíná vás jenom." Co?" zvolal Müller, který vůbec nerozuměl. Proklíná vás," řekl Rus hlasitěji. Proklíná vás a všechny Němce, kteří stojí na ruské půdě! Proklíná vaše děti! Přeje si, aby její děti mohly jednoho dne postřílet vaše děti, tak jako vy teď střílíte nás." Taková nestydatost!" Mücke vyvalil na ženu oči. Má dvě děti," řekl stařec. A já mám tři syny." Dost, Mücke!" zvolal Müller nervosně. Nejsme žádní pastoři." Skupina vojáků stála tiše. Graeber ohmatával svou pušku. Svlékl si zase rukavice. Ocel přilnula studeně k palci a ukazováčku. Vedle něho stál

18 Hirschmann. Byl žlutý, ale stál nehnutě. Graeber se rozhodl, že vystřelí na Rusa na kraji vlevo. Za začátku střílel do vzduchu, když byl komandován k popravě, ale teď už to nedělal. Neprokázala se tím žádná laskavost těm, kdo měli být zastřeleni. Jiní smýšleli zrovna tak jako on; a stávalo se, že téměř všichni úmyslně stříleli vedle. Poprava musila být opakována a zajatci byli tak popravováni dvakráte. Jednou ostatně se vrhla jakási žena na kolena, když nebyla zasažena, a děkovala jim v slzách za jednu dvě minuty života, které takto získala. Nevzpomínal si rád na tuto ženu. Něco takového se nyní také už nestávalo. K líci zbraň!" Graeber viděl přes mušku Rusa. Byl to ten stařec s vousem a modrýma očima. Muška půlila jeho obličej. Graeber ji sklonil. Ustřelil posledně někomu dolní čelist. Hruď byla jistější. Viděl, že Hirschmannova hlaveň směřuje výše a že chce střílet nad hlavu. Mücke tě vidí! Dej to níž. Stranou!" zamumlal. Hirschmann sklonil hlaveň. Pal!", zazněl povel. Rus jako by se vztyčil a blížil ke Graeberovi. Vypadalo to, jako by se nadýmal, jako lidé ve vypouklém zrcadle v bludišti na pouti. Nadmul se a padal naznak. Stařec byl napůl sražen do hrobu. Nohy mu vyčnívaly. Oba ostatní klesli na místě. Ten bez bot zvedl náhle v posledním okamžiku ruce, aby si chránil obličej. Jedna ruka visela na šlachách jako hadr. Nikomu z nich nespoutali ruce a nezavázali oči. Zapomněli na to. Žena padla dopředu. Nebyla mrtva. Opřela se o ruku a zírala se zvednutým obličejem na skupinu vojáků. Steinbrenner se zatvářil spokojeně. Nemířil na ni nikdo kromě něho. Starý Rus vykřikl ještě něco z hrobu; pak ztichl. Pouze žena ležela tu ještě vzepřena. Zírala ze svého širokého obličeje na vojáky a syčela. Starý Rus byl

19 mrtev a nikdo již nemohl přeložit, co říkala. Ležela tu se vzepřenýma rukama jako veliká pestrá žába, která se již nemůže hnout, a syčela, aniž odvrátila na okamžik oči. Zdálo se, jako by ani neviděla, že Mücke mrzutě přichází se strany. Syčela a syčela a teprve v posledním okamžiku spatřila revolver. Trhla hlavou na stranu a kousla Mücka do ruky. Mücke zaklel a udeřil ji levou rukou seshora do spodní čelisti. Když zuby povolily, střelil ji do týlu. Zatraceně špatná střelba," bručel Müller. Neumíte mířit?" To byl Hirschmann, pane poručíku," hlásil Steinbrenner. Nebyl to Hirschmann," řekl Graeber. Ticho!" vykřikl Mücke. Počkejte, až budete tázáni." Pohlédl na Müllera. Müller byl velmi bledý a nepohnul se. Mücke se sklonil k druhým Rusům. Mladšímu nasadil revolver za ucho a střelil. Hlava sebou škubla a ležela zase tiše. Mücke zastrčil revolver a prohlížel si ruku. Vytáhl kapesník a ovinul si ji. Nechte si na to dát jod," řekl Müller. Kde je saniťák?" V třetím domě vpravo, pane poručíku." Jděte tam hned." Mücke šel. Müller se díval na mrtvé. Žena ležela, jak klesla dopředu, na mokré zemi. Položte je tam a zaházejte je," pravil. Byl pojednou velmi rozezlen, aniž věděl proč. II.

20 V noci zesílilo hřměni na obzoru. Nebe bylo rudé a záblesky výstřelů byly jasnější. Pluk byl stažen před desíti dny z fronty a ležel v záloze. Ale Rusové se přibližovali. Fronta se posunovala každý den. Nebylo již přesné bitevní čáry. Rusové útočili. Útočili již měsíce. A pluk již měsíce ustupoval. *.*.* Graeber se probudil. Naslouchal hřmění a pokoušel se znovu usnout. Nepodařilo se mu to. Po chvíli si obul boty a vyšel ven. Noc byla jasná a ne příliš chladná. Zprava ze zálesí přicházely výbuchy. Padákové osvětlovací rakety visely jako průsvitné medusy ve vzduchu a vylévaly světlo. Dále vzadu pátraly světlomety po letadlech. Zastavil se a díval se vzhůru. Měsíc nesvítil, ale nebe bylo plné hvězd. Graeber je neviděl, viděl jen, že noc byla pro letce dobrá. Krásné počasí pro dovolence," řekl někdo vedle něho. Byl to Immermann. Měl stráž. Pluk sice ležel v klidu, ale všude prosakovali partyzáni, a proto byly v noci stavěny stráže. Jsi příliš časný," řekl Immermann. Máš ještě půl hodiny k vystřídání. Lehni si ještě a spi. Já tě už vzbudím. V tvém věku může člověk vždycky spát. Kolik je ti let? Třiadvacet?" Ano." No tak." Nejsem unaven." Horečka před dovolenou, co?" Immermann pohlédl pátravě na Graebera. Takové štístko! Dovolená!"

21 Ještě ji nemám. V posledním okamžiku může z toho ještě vylézt zákaz dovolených. Už se mi to tak stalo třikrát." To se může stát. Od kdy jsi na řadě?" Již šest měsíců. Vždycky do toho něco vlezlo. Naposled lehký průstřel, který nestačil na transport do vlasti." Smůla ale aspoň jsi na řadě. Já ne. Bývalý sociální demokrat. Politicky nespolehlivý, naděje stát se hrdinou, jinak nic. Kanonenfutter a hnůj pro tisíciletou říši." Graeber se ohlédl. Immermann se zasmál. Německý pohled! Žádný strach, všechno chrní. Steinbrenner taky." Na to jsem nemyslel," odpověděl Graeber mrzutě. Myslil na to. Tím hůře." Immermann se zasmál znovu. Vězí to člověku již tak v kostech, že to ani nepozoruje. Zvláštní, že právě udavačů vyrostlo v našem heroickém věku jako hub po dešti! Měli bychom se vlastně nad tím důkladně zamyslit, co?" Graeber na okamžik zaváhal. Když to všechno tak dobře víš, měl by sis dát více pozor před Steinbrennerem," řekl posléze. Kašlu na Steinbrennera. Mně může uškodit méně než vám. Právě protože jsem neopatrný. Pro člověka jako já je to důkaz čestnosti. Přílišné vrtichvostství by vzbuzovalo u pohlavárů nedůvěru. Staré pravidlo pro bývalé sociální demokraty, aby zůstali bez podezření. Nemyslíš?" Graeber si dýchal do rukou. Chladno," pravil. Nechtěl se dostat do žádného politického rozhovoru. Bylo lépe, když se člověk do ničeho nepouštěl. Chtěl mít dovolenou, to bylo vše, a nechtěl si ji ohrozit. Immermann měl pravdu: nedůvěra byla v Třetí říši nejrozšířenější

22 vlastností, člověk si nebyl téměř nikde zcela jist. A když si člověk není jist, má držet hubu. Kdy jsi byl naposled doma?" tázal se Immermann. Asi před dvěma lety." To je už zatraceně dlouho. To budeš pěkně žasnout!" Graeber neodpověděl. Budeš žasnout," opakoval Immermann. Co se tam všechno změnilo!" Co by se tam vlastně mělo tak změnit?" Všelicos. Však uvidíš." Graeber pocítil na okamžik ostrou úzkost, jako bodnutí do žaludku. Znal to; přicházelo to občas, náhle a bez zvláštního důvodu. Nebylo to nic divného ve světě, ve kterém již dlouho nebylo nic jistého. Odkud to víš?" řekl. Nebyl jsi přece na dovolené." Ne. Ale vím to." Graeber vstal. Proč jenom šel ven? Nechtěl mluvit. Chtěl být sám. Kdyby jen už byl pryč! Bylo to jako utkvělá představa. Chtěl být sám, sám po několik týdnů, sám a přemýšlet, nic víc. Bylo toho tolik, o čem chtěl přemýšlet. Ne zde tam, doma, sám, daleko od války. Je čas střídat," řekl. Přinesu si své krámy a probudím Sauera." *.*.* Hřmění pokračovalo celou noc. Hřmění a záblesky na obzoru. Graeber se tam zadíval. Rusové - na podzim 1941 prohlásil Vůdce, že jsou vyřízeni, a také to tak vypadalo. Na podzim 1942 to prohlásil znovu, a stále ještě to tak vypadalo.

23 Ale pak přišla nevysvětlitelná doba před Moskvou a Stalingradem. Náhle se již nic nedařilo. Bylo to jako začarované. A pojednou měli Rusové zase dělostřelectvo. Hřměni na obzoru začalo, drtilo všechny Vůdcovy řeči, nikdy již neustávalo, a pak to hnalo německé divise před sebou, cestou zpět. Nechápali to, ale pojednou tu byly pověsti, že byly odříznuty celé armádní sbory a že se vzdaly, a brzy věděl každý, že vítězství se změnila v útěk. V útěk jako v Africe, když Káhira byla již na dosah ruky. Graeber šlapal cestou okolo vesnice. Světlo, které nepocházelo od měsíce, posunulo všechny perspektivy. Sníh je odněkud zachycoval a vyzařoval je zase rozptýleně. Domy se zdály vzdálenější a lesy bližší, než byly. Čpělo to cizotou a nebezpečím. Léto 1940 ve Francii. Procházka do Paříže. Řev štuk nad zmatenou zemí. Cesty, ucpané uprchlíky a rozpadávající se armádou. Pozdní červen, pole, lesy, pochod nezpustošenou krajinou, a pak město se stříbřitým světlem, ulicemi, kavárnami, město, které se otevřelo bez jediné rány. Přemýšlel tehdy? Byl znepokojen? Nikoli. Všechno se zdálo správné. Německo, které bylo napadeno nepřáteli chtivými války, se bránilo, to bylo vše. Že protivník byl připraven tak málo, že mohl sotva klásti odpor, nezdálo se s tím vůbec v rozporu. A později, v Africe, v oněch velkých údobích postupu, v poušti za nocí plných hvězd a rachotu tanků, přemýšlel tehdy? Nikoli ani na ústupu. Byla to Afrika, cizí země, Středozemní moře leželo mezi ní, a pak přišla Francie a pak teprve Německo. Co tu bylo celkem k přemýšlení, i když se prohrávalo? Není možno vítězit všude. Ale potom přišlo Rusko. Rusko a porážka a útěk. A teď neleželo mezi tím žádné moře; ústup vedl do Německa. Nebylo to též jen několik sborů, které byly poraženy, jako v Africe celé německé vojsko ustupovalo. Tu pojednou začal přemýšlet. On i mnozí jiní. Bylo to lehké a snadné. Pokud se vítězilo, bylo všechno v pořádku, a co nebylo v pořádku, to se přehlédlo nebo omlouvalo

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být

Více

Smrt mûla v Rusku jin pach neï v Africe. V Africe

Smrt mûla v Rusku jin pach neï v Africe. V Africe /I/ Smrt mûla v Rusku jin pach neï v Africe. V Africe za prudké anglické palby taky leïely mrtvoly mezi liniemi dlouho nepohfibené, ale slunce pracovalo rychle. Za noci vítr pfiiná el ten nasládl, dusiv

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

VÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni

Více

Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války Odraz 1. světové války v literatuře pracovní list Práce s textem I Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války Švejk udělal hlavou obrat nalevo a kráčel tak dál vedle poručíka Duba tak

Více

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím Tak se mi zdá, řekla, tak se mi zdá, že nadešel čas, abychom podnikli nějaký opravdu pěkný výlet. S jídelním košem. A šla rovnou zpátky k majáku, aby se dala do balení. Když maminka sbalila všechno potřebné

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Název : Malý princ, Antoine de Sain - Exupéry Autor: Mgr. Jitka Řádková Ročník: 3. ročník

Více

že sem na jih zabloudil letos nějaký orel, aby unikl chladnějším

že sem na jih zabloudil letos nějaký orel, aby unikl chladnějším Kapitola 3 Na farmě vzdálené třicet kilometrů severně od údolí Pastvin draků se Larisa postavila a setřela si pot z čela. Naklonila košík, který držela v ruce, a podívala se na červeňoučké jahody, jež

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

3. Kousky veršů (Poupata)

3. Kousky veršů (Poupata) 1. esta poslední kapky (Poupata) mi mi 1. Sklenici vína dolej nám, ó, Pane, mi mi dokud tam na dně něco zbejvá, Pane, nebudem vědět o těle, duše se vínem umeje, nebudem bdít a nebudem spát, ó, Pane. 2.

Více

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová Můžete si myslet, že půjčit si zápalku na ulici je docela jednoduchá věc. Ovšem každý člověk, který to kdy zkusil, vás ujistí, že tak to rozhodně není. A každý

Více

Herta Müllerová: Nížiny

Herta Müllerová: Nížiny Ukázky Próza Herta Müllerová: Nížiny /ukázka/ Herta Müllerová: Nížiny /ukázka/ Seznamte se s prvotinou nejslavnější německy píšící spisovatelky současnosti. Nížiny jsou prvním románem nositelky Nobelovy

Více

noční motýl prosím tě otevři

noční motýl prosím tě otevři když spíš když spíš má ticho zvláštní něhu svět ustane v svém koloběhu když spíš co tvůj sen skrývá nemám zdání zdá se ti asi o létání když spíš pokoj má barvu zralých pšenic slunce už sahá do okenic když

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně DUCH? Z temného moře se vynořila plachetnice se třemi stěžni. Plachty měla svěšené a trup hluboko ponořený, jako by byla naložená těžkým nákladem. Na středním a nejvyšším stěžni vlála malá černá vlajka.

Více

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně. 1. kapitola Muselo se něco stát! Tohle přece není normální! víří mi hlavou. Okolo mě jezdily tanky a motorky. Co se to děje? Náhle mi hlavou bleskla strašlivá myšlenka: ocitla jsem se v minulosti. Ano,

Více

Foliáš z Fornostu. Toulky

Foliáš z Fornostu. Toulky Foliáš z Fornostu Toulky Poutník I Byl večer, už zavřela se vrátka a jakýs poutník zpíval písničku. Ta slova zdála se být sladká, ale mužíček smutněl trošičku. Kousek dál v prachu cesty kráčí on, malý

Více

United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Poprvé publikováno jako Karlinchen od Annegert Fuchshuber (Annette Betz Verlag, Wien/München, 1995). Copyright 1995

Více

JEŽÍŠ JE PRAVÝ BŮH Ježíš nám svými zázraky dal poznat, že je Pán všech věcí. Mohl dělat zázraky, protože byl Bůh. Katechismus o tom říká: Ježíš vrátil v pouhém okamžiku slepým zrak, hluchým sluch, němým

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Pravidla přátelství Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Original title: Código amistad Copyright 2015 Disney Enterprises, Inc. Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., Žirovnická 3124, 106 00

Více

Klasické pohádky. Ropucha. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Ropucha. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Ropucha Page 1/5 Studna byla hluboká, proto musilo být také lano na vytahování vody hodně dlouhé. Když přehazovali okov s vodou přes roubení studny, hřídel se těžce otáčela. Slunce se

Více

Potrestat nebo nepotrestat

Potrestat nebo nepotrestat 3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

www.robotikmechacek.cz

www.robotikmechacek.cz ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy

Více

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu.

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu. KAPITOLA 1 Můžeš si kousek poposednout? zeptala se Louisa, když přišla do obýváku. V ruce držela misku brambůrek. Frankie, který seděl na pohovce, se kousek posunul a při skl se na Charlieho. Dál už nemůžu,

Více

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně Dýchání Petr Mezihorák na rozjezd tma lisuje obrazy zvýrazňuje hrany půlnoční štěkot psa virtuos v oboru ticha připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně jako štěkot psa struktura odpoledne

Více

Bůh povznese Josefaotroka

Bůh povznese Josefaotroka Bible pro děti představuje Bůh povznese Josefaotroka Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: M. Maillot; Lazarus Upravili: M. Maillot; Sarah S. Přeložila: Majka Alcantar Vydala: Bible for Children www.m1914.org

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

ZVĚSTOVÁNÍ Po dědičném hříchu byli lidé čím dál tím horší. Hřešili čím dál více, a tím se vzdalovali od Boha. Nenávist, války, otroctví a modloslužba se rozmohly po celém světě. Bůh však hned po pádu prvního

Více

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let Cítím se klidný. Já přece nemám sebemenší důvod, abych lhal. Nepociťuji smutek, ani stín strachu, je to jen vyrovnání, blažený smír. Všechny

Více

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření.

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Ucítila jsem, jak mě něco udeřilo do zátylku, a svět kolem mě zčernal. D o tváře mi šplíchala studená voda. Když jsem otevřela

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI. Časová dotace: 45 min. Datum ověření: 24. 10. 2012

VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI. Časová dotace: 45 min. Datum ověření: 24. 10. 2012 Kód materiálu: Název materiálu: VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI Pražská domovní znamení Předmět: ČESKÝ JAZYK - ČTENÍ Ročník: 3. Časová dotace: 45 min. Datum ověření: 24. 10. 2012 Jméno autora:

Více

Alison Gross Am G C E7 Am G C Dm E7 1. Když zapadlo slunce a vkradla se noc a v šedivých mracích se ztrácel den, Am G C E7 Am G Am a když síly zla ve tmě převzaly moc, tu Alison Gross vyšla z hradu ven.

Více

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé -

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé - Pohádkové povídání - pro děti i dospělé - Knížka Pohádkové povídání vznikla v roce 2009 v rámci výzkumné práce: Problematika znakového jazyka a možnost jeho využití v pohádkách pro sluchově postižené děti

Více

Fantastický Svět Pana Kaňky

Fantastický Svět Pana Kaňky Fantastický Svět Pana Kaňky Adam Nehůdka je chlapec, jenž velmi rád četl knížky. Doma a ve škole se mu nikdy nic nedařilo, a tak byl poslán do Akademie pana Kaňky. Chodili tam chlapci, jejichž jména začínala

Více

Jak Laru vyhodili z auta

Jak Laru vyhodili z auta Jak Laru vyhodili z auta Domek dědy Medy byl malý a útulný. Byly tam sice tři místnosti, ale děda trávil všechen čas v kuchyni. Další pokoj byl vždycky připravený pro Ondřeje s mámou, když přijeli na návštěvu,

Více

m.cajthaml Na odstřel

m.cajthaml Na odstřel m.cajthaml Na odstřel Ach Bože! zakřičel směrem všude tam, kde nic nebylo. William Eastlake I. Já ho vůbec neznal. Teda předtím jsem ho vůbec neznal. I když bydlíte v jednom městě, tak nemůžete znát všechny

Více

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla podle Roalda Dahla B yl jednou jeden starý pán, kterému bylo 87 let a jmenoval se Labon. Celý svůj život to byl klidný a mírumilovný člověk. Byl velmi chudý, ale velmi šťastný. Když Labon zjistil, že má

Více

Vítám Tě na Červené Lhotě!

Vítám Tě na Červené Lhotě! Vítám Tě na Červené Lhotě! Jmenuju se Anton a jsem tu po staletí už komorníkem. Někteří z mých pánů se sice zpočátku podivovali mým způsobům, ale nakonec všichni pochopili, že na vodním zámku si lepšího

Více

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva 10. Omluva Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz Podívej, kdo sem jde, upozornil Štefan přítele. Ten se napřímil a pohlédl k cestě. Po ní pomalu přicházel Viktor. No, ty lenochu, zasmál se mu Gimo naproti, když

Více

Už kráčí anděl kolem domečku, v každé ruce zlatou svíčičku, také však nese velkou knihu, a teď už spíme v Ježíšově jménu.

Už kráčí anděl kolem domečku, v každé ruce zlatou svíčičku, také však nese velkou knihu, a teď už spíme v Ježíšově jménu. Kajsa Nebojsa Přála bych vám vidět domek, v kterém bydlela Kaj sa Ne bojsa. Byl tak maličký a tak milý, že by člověk skoro uvěřil, že je to domeček z pohádky, kde žijí trpaslíci a skřítkové. Stál v úzké

Více

Bizarní příběh nikoliv od Bratří Grimmů: O Assadovi, Bílém a Černém muži a rozzuřených vosách

Bizarní příběh nikoliv od Bratří Grimmů: O Assadovi, Bílém a Černém muži a rozzuřených vosách AE News Alternativní zpravodajství a komentáře na aktuální témata z našeho (ro)zvráceného světa http://aeronet.cz/news Bizarní příběh nikoliv od Bratří Grimmů: O Assadovi, Bílém a Černém muži a rozzuřených

Více

Můj pohled pozorování

Můj pohled pozorování Můj pohled pozorování Přemysl Vřeský Veselí nad Moravou 2013 Ájurvédská Instituce Dhanvantri, Praha ÚVOD Jmenuji se Přemysl Vřeský a ukončil jsem druhý ročník studia Ajurvédské instituce Dhanvantri obor

Více

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ LAURA MARX FITZGERALDOVÁ Poklekl ke mně a rukama zacákanýma od barev sevřel má ramena. Není kouzelná. Je dost těžké tuhle sklenici naplnit. Je těžké ty peníze vydělat a ještě těžší je uchovat. Přesunul

Více

Pastorale. Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20. Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv

Pastorale. Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20. Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv Pastorale Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20 Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv Hudba: Bohdan Mikolášek Liturgie: Jana Mikolášková Nebojte se! Liturgická vánoční slavnost pořad:

Více

Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA

Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA Ilustrace Hedvika Vilgusová Aventinum, Praha 1996 OBSAH Kohout a perla... 3 Myš, žába a luňák... 4 Orel, hlemýžď a vrána... 5 Lev a myš... 6 Pes a kus masa... 7 Moucha a

Více

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

Trik. Pak ses probudil a vzpomněl si, kde jsi.

Trik. Pak ses probudil a vzpomněl si, kde jsi. Část první Trik Trik Ty dvě děti, chlapci, seděly těsně vedle sebe, zmáčknuté k sobě velkými opěrkami starého křesla. Ty jsi byl ten vpravo. Teplo druhého chlapce bylo tak blízké, přesouval pohled od

Více

Bílý. kámen. 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle)

Bílý. kámen. 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle) kámen Bílý 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle) 3. Poklad ( J. Škorpík / V. Kočandrle, I. Bartošová) 4 Jeskyně (V. Kočandrle,

Více

řed mnoha a mnoha lety, v osmdesátých letech osmnáctého století, žil na Vasiljevském ostrově, v ulici nazývané První linie, majitel chlapecké

řed mnoha a mnoha lety, v osmdesátých letech osmnáctého století, žil na Vasiljevském ostrově, v ulici nazývané První linie, majitel chlapecké řed mnoha a mnoha lety, v osmdesátých letech osmnáctého století, žil na Vasiljevském ostrově, v ulici nazývané První linie, majitel chlapecké internátní školy. Jistě bychom i dnes našli o něm někde záznam

Více

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem.

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem. KAPITOLA 2 Frankie pocí l na tvářích lehký závan větru. Zamrkal, a když se mu před očima vyjasnilo, uviděl, jak stojí před velkou klenutou bránou. Byla natřená několika barvami červenou, oranžovou a zelenou.

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

E.F. Burian: IDIOTEON

E.F. Burian: IDIOTEON E.F. Burian: IDIOTEON Den Jedním z potìšení laskavého laskavého dne jsou jeho nohy Snad ještì Vidíš je zahlédneš pøibìhnout jeho nos a než se pøilepený otoèíš na zdi zmizí èíhající za rohem na tvùj jako

Více

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce

Více

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko e- kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena.

Více

Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008

Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 Viktor Dyk Krysař Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Dyk, Viktor Krysař / Viktor Dyk ; [ilustrovala Nela Vadlejchová]. -- V Tribunu EU vyd.

Více

Kabát. Tomáš Dušek. Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou.

Kabát. Tomáš Dušek. Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou. Kabát Tomáš Dušek Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou. Tyhle kabáty jsou už k nesehnání a cena bývá vysoká. Dost jsem za něj zaplatil,

Více

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal. Pod Kingstonem Mobil hlasitě zapípal. Jsou lidé, které zapípání mobilu dokáže vážně vyvést z míry. Mohou pak začít splašeně pobíhat, křičet, ohrožovat všechno a všechny ve svém dosahu. Jiní zase začnou

Více

Kaštan zavrtí ocáskem a vděčně Adélce olízne dlaň. Pak vzrušeně zavětří a odběhne do křoví. Křoví se křiví na všechny strany a Kaštan v něm šmejdí

Kaštan zavrtí ocáskem a vděčně Adélce olízne dlaň. Pak vzrušeně zavětří a odběhne do křoví. Křoví se křiví na všechny strany a Kaštan v něm šmejdí 1. Kaštan je pes. Jezevčík. Má dlouhé tělo a krátké nohy. A štěká. Haf, haf, volá na Adélku. Adélka není pes. Adélka je holka. Má dlouhé hnědé vlasy a legračně pihovatý pršáček. Sehne se ke Kaštanovi a

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Silvester Lavrík Zu česi, čítajte svazek 8 Silvester Lavrík Zu U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

Ježíš. On vysvobodí lidi od hříchů. Josef udělal, jak mu řekl anděl, a ještě téhož dne si vzal Pannu Marii za ženu.

Ježíš. On vysvobodí lidi od hříchů. Josef udělal, jak mu řekl anděl, a ještě téhož dne si vzal Pannu Marii za ženu. NAROZENÍ PÁNĚ Ježíšovo narození byla největší událost lidských dějin. Tehdy si však této události všimlo jen několik málo lidí. Pastýři přišli k jeskyni jenom proto, že je tam poslal anděl. Přišli také

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

Kapitola IV. Mezizemí

Kapitola IV. Mezizemí Kapitola IV. Mezizemí Kapitola IV. * Mezizemí * Brána 95 Známý neznámý Poslední zpráva k vám prý nedorazila celá. Začnu tedy znovu od místa, kdy jsem přišel na to, jak použít klíč k bráně. Vložil jsem

Více

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE Základní škola Habartov, Karla Čapka 119, okres Sokolov Autor: Téma sady: Název výstupu: Dagmar Pospíšilová Český jazyk pro 5. ročník - literatura VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY Datum vytvoření:

Více

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček.

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. JE Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. Je taková rozkoš, že se trestáš za umění, když umění je hříchem. Je takové mlčení,

Více

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání Ale já jsem se chtěla o Jirkovi Hrzánovi dozvědět něco bližšího. Tak jsem o něm začala psát sama. No, sama jak se to vezme. Pročetla jsem dostupné materiály, ale především jsem na něj nechala vzpomínat

Více

Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky. S fotografiemi

Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky. S fotografiemi Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky S fotografiemi Část peněz ze zisku této knihy věnuje na podporu centra www.nightlife.mypage.cz Brána k uzdravení Těla, Duše i Světa.

Více

košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně

košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně KAPITOLA 2 Najednou Frankie ucí l pod nohama pevnou zem a vlasy mu cuchal lehký vánek. Otevřel oči a to, co uviděl, mu vyrazilo dech. Frankie stál spolu s ostatními na poli pokrytém nízkou trávou. Charlie

Více

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího S A N O K 1 8 7 5 Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího břehu řeky. Děti přeběhly louku, prodraly

Více

9. Tøi støelecké terèe

9. Tøi støelecké terèe 9. Tøi støelecké terèe Zoltov Tak už maluješ, holoubku? Kupecký Jako støelecké terèe se to snad hodí. Zoltov Oho, nahá žena vystupuje z vany! Jsi chlapík! Chlapík! Ptal ses, jestli je Petr na mužské. Není.

Více

Kamila Krátká z 8.A. KLEC a KLÍČ. Jestlipak víte, co se stane s člověkem, jenž utíká před světem? Stane se z něj to, co už nikdo nevidí,

Kamila Krátká z 8.A. KLEC a KLÍČ. Jestlipak víte, co se stane s člověkem, jenž utíká před světem? Stane se z něj to, co už nikdo nevidí, Kamila Krátká z 8.A píše poezii a v letošním roce získala za přednes básně Klec a klíč na regionální recitační soutěži Dětská scéna 2013 ocenění za autorský přínos. Ukázky z její tvorby zveřejňujeme v

Více

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ VOJTĚCH FILIP VĚNOVÁNO BOHU 3 4 Copyright Autor: Vojtěch Filip Fotografie na obálce s laskavým svolením Petra Pospíšila, Hoher Bogen 2009 Vydal: Martin Koláček E-knihy jedou 2014 ISBN:

Více

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka Emilovy skopičiny 1. kapitola Emilovy narozeniny Byl jednou jeden kluk, jmenoval se Emil a jeho rodina byla táta, máma, jeho malá sestra Ida a čeledín Alfred. Emilovi bylo 5 let, zítra měl mít narozeniny.

Více

Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství. Eroika

Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství. Eroika 1 2 Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství Eroika 3 Blanka Kubešová, 2008 Eroika, 2008 ISBN 978-80-86337-74-6 4 Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství 5 6 7 mámě 8 krajino dětství, chtěl bych se k

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

O letadélku Káňeti. Knihu od Bohumila Říhy. převyprávěly a nakreslily děti z MATEŘÍDOUŠKY Berlín, třídy ABC-do-ouška.

O letadélku Káňeti. Knihu od Bohumila Říhy. převyprávěly a nakreslily děti z MATEŘÍDOUŠKY Berlín, třídy ABC-do-ouška. O letadélku Káňeti Knihu od Bohumila Říhy převyprávěly a nakreslily děti z MATEŘÍDOUŠKY Berlín, třídy ABC-do-ouška. Tomešovic rodině se narodila Anežka. O tři roky později se jim narodil kluk Vojta. -

Více

1. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ - O PRAOTCI ČECHOVI

1. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ - O PRAOTCI ČECHOVI 1. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ - O PRAOTCI ČECHOVI Čti velmi pozorně text a odpovídej na otázky. Kdysi dávno žily u řeky Visly rodiny dvou bratrů. Jeden se jmenoval Čech a byl vojvodou, stařešinou, náčelníkem.

Více

N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB

N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB 1) N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB Na pokraji moravské dědiny, kousek od hranic, stojí bývalý lovecký zámeček pánů z Větrova. Je omítnutý pampeliškovou žlutí, má spoustu věžiček pokrytých prejzy a korouhvičku s kohoutem.

Více