MENDELOVA UNIVERZITA V BRN

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MENDELOVA UNIVERZITA V BRN"

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRN LESNICKÁ A D EVA SKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU DESIGNU A BYDLENÍ NÁBYTEK Ing. Arch. DUŠANA SAMUELA JURKOVIČE Bakalá ská práce P ÍLOHY: Výkresová dokumentace 2014 Kristýna Bajerová

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci Nábytek Ing. Arch. Dušana Samuela Jurkoviče vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brn dne: podpis

3 Poděkování Chtěla bych poděkovat především doc. Dr. Ing. Petru Bruneckému za odborné vedení mé bakalářské práce, za ochotu a čas. Také velmi děkuji Moravské galerii v Brně za zpřístupnění Jurkovičovy vily. V neposlední řadě patří mé díky rodině za jejich trpělivost a motivaci při tvorbě práce.

4 ABSTRAKT Jméno studenta: Kristýna Bajerová Název práce: Nábytek Ing. Arch. Dušana Samuela Jurkoviče Bakalá ská práce se zam uje na co nejp esn jší zakreslení vybraného kusu nábytku v Jurkovičov vile v Brn. Práce podrobn sleduje dobu secese, kdy Dušan Samuel Jurkovič tvo il své práce. Zároveň se zabývá detailn tvorbou Dušana Samuela Jurkoviče, se zam ením na Brno a Jurkovičovu vilu. K této bakalá ské práci je vytvo ena výkresová dokumentace. Klíčová slova: secese, lidové um ní, nábytek, interiér, Brno

5 ABSTRAKT Author: Kristýna Bajerová Title of the Thesis: Ing. Arch. Dušan Samuel Jurkovič Furniture This thesis focuses on the most accurate depiction of the selected piece of furniture in Jurkovič villa in Brno. The thesis closely describe the Art Nouveau period when Dušan Samuel Jurkovič created his work. It also concerns thoroughly the creation of Dusan Samuel Jurkovic, focusing on Brno and Jurkovic villa. This thesis includes a drawn documentation. Key Words: Art Noveau, folk art, furniture, interior, Brno

6 1 Úvod Dušan Samo Jurkovič byl architekt a návrhá, který mne velmi zaujal svojí odvahou a nadáním kombinovat lidovou kulturu s jiţ zaběhlými prvky secesního umění a tím posunul opět p íčku o několik stupínků výše, čímţ se stal velmi významnou osobností moderního secesního umění v naší zemi. Jurkovičova vila je nejvýznamnějším dílem tohoto jeho osobitého stylu a velmi dob e chápu proč. Jakoţto milovník anglické architektury jsem si zamilovala tuto vilu pro její jedinečnou kombinaci anglické moderny a i vídeňské secese. Vila je i velmi dob e situována, nachází se v p ímé blízkosti hned vedle Wilsonova lesa, který já osobně velmi ráda navštěvuji pro jeho klidné prost edí. Vnit ní prostory vily si kaţdý zamiluje pro svoji prostornost, kterou podtrhuje ešení schodišťové haly slouţící jako společenský prostor pro rodinu i jako reprezentační místnost pro hosty. V prvním pat e se poté nacházely soukromé prostory. Po celý čas člověk nemůţe p ehlédnout právě zakomponování oné lidové tvo ivosti a moderní secese. 1

7 2 Cíl práce Cílem mé bakalá ské práce je pasportizace nábytku architekta Dušana Jurkoviče. Pro výkresovou dokumentaci jsem si vybrala nábytkovou soupravu v p ijímací hale Jurkovičovy vily. Mým cílem bylo nábytek, co nejp esněji zdokumentovat a popsat. Jelikoţ mě vila zaujala hned p i první návštěvě pro svoje nezvyklé zpracování na svou dobu, chtěla jsem se dozvědět více o Jurkovičově tvorbě a době, ve které pracoval. Má práce proto popisuje dobu secese v Evropě a také tvorbu architekta Dušana Jurkoviče. 2

8 3 Arts & Crafts, Secese a její doba 3.1 Století mnoha změn 19. století 1ř. století je století mnoha změn. Je to období rozvíjející se techniky a průmyslové výroby, jízdy prvního automobilu, objevů elektrického osvětlení, vzducholodí, fonografu a v neposlední adě změna tempa ţivota. Století poznamenané hlubokými změnami evropského myšlení, které byly naplněny novými postoji a projevy v architektu e, v umění i společnosti. Ale v pozadí těchto změn v Evropě stály sociální problémy, naplněné spory mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Kaţdé změny sebou p ináší jisté výhody, ale i nevýhody. Začala masová průmyslová výroba, výrobky ztrácely kvalitu, byly nepraktické a naddimenzované. Trhy byly zaplaveny levným nekvalitním nábytkem a poptávka po poctivém emeslu klesala. Ve společnosti vzniká nová dělnická t ída. Do velkých měst p icházejí chudí p istěhovalci, kte í hledají práci. Na počátku průmyslové revoluce je typická velmi nízká ţivotní úroveň, proto vznikaly hnutí usilující o zlepšení bytových, ţivotních a pracovních podmínek lidí ve městech. Začaly se stavět dělnické kolonie nejprve v Anglii a poté se staly vzorem jiných zemí nap. Německa. V této době reformních hnutí se vyznačuje počátek dějin designu, protoţe se začínají chápat souvislosti mezi průmyslovou výrobou, funkcí a vyuţitím. (Dlabal, 2000) 3.2 Arts & Crafts Počátky nebo spíše největší impulzy můţeme hledat ve viktoriánské Anglii, kde se zrodila i myšlenka pro její teoretický základ. Rozvoj techniky a průmyslu vedlo ke změnám ve společnosti. Začalo se masově vyrábět levné a také nekvalitní zboţí, coţ mělo za následek úpadek práce uměleckých emesel. Prudký rozvoj průmyslu produkoval p emíru nevkusu a velké mnoţství nevzhledných výrobků a zanechával tovární dělníky v bídě, zaměstnané stereotypní prací. K největším reformátorům své doby pat il profesor John Ruskin (1819 1ř00), který p ednášel estetiku na oxfordské univerzitě. Hlásal odpor k tomuto stavu a byl p esvědčen, ţe právě technický 3

9 pokrok byl důvodem rozbití harmonické společnosti. Poukazoval na spojení dekorativního a výtvarného umění a snaţil se o obnovení emesel. (Dlabal, 2000) Jeho ţák William Morris (1Ř34 1Řř6) zrealizoval jeho myšlenky. Morris spat oval i důsledky industrializace jako znečišťování ţivotního prost edí a špatné hromadně vyráběné zboţí. Nebyl revolucioná em, ale vyznával socialismus. Podle něj spolu úzce souvisely společenské a estetické nešvary. Jako ešení viděl reformu uměleckých emesel, která si znovu p ipomínala st edověk, kdy umění a emeslo bylo spolu ještě úzce spojené. Poţadoval také emeslně vyráběné p edměty na vysoké estetické úrovni. Mimo jiné bojoval proti poníţení člověka, které p inášela strojová výroba. Jeho názor na průmyslovou výrobu: Umění má učiniti práci člověka šťastnou a jeho odpočinek hodnotným. (Dlabal, 2000) Vystupoval proti průmyslovému vývoji i proti ošklivosti p edmětů, který průmysl produkoval. Ve společnosti vzbudil velký rozruch svým obytným domem Red House (Červený dům), který postavil v roce 1Ř5ř a byl inspirovaný st edověkem. Ukázal tu jeden nejdůleţitější princip secese a to postavení z hlediska funkce místností bez jakékoli výzdoby a slohových prvků. Traduje se, ţe si na tehdejším anglickém trhu nemohl vybrat vhodné nábytkové za ízení pro p emíru nevkusu a proto se údajně zrodila firma Morris & Co. Jako celá ada secesních umělců byl všestranně nadaný a aby mohl své nové výtvarné cíle p evádět do praxe, zaloţil v roce 1861 firmu Morris & Co. Poda ilo se mu zde spojit umělce a emeslníky. Jeho cílem bylo, aby emeslná výroba p edmětů denního ţivota zlepšila kaţdodenní ţivot lidí a také p inášela dělníkům radost z vykonaného díla. Reklamní heslo jeho firmy zní: Nemějte doma nic, co nepovažujete za užitečné, vše co vám nepřipadá krásné (Dlabal, 2000) Zaměstnával své p átele malí e, kte í mu dekorovali nábytek a navrhovali látky. Tato firma dokázala vytvo it kompletní nabídku zboţí na za ízení domácnosti, aby se dosáhlo celkového efektu harmonie. Jelikoţ zboţí bylo ručně vyráběné, bylo také p íliš drahé pro širší vrstvu obyvatelstva. 4

10 Společnost se stala vzorem pro další podniky v Anglii, které se obvykle nazývaly obecným termínem Arts and Crafts. Účastnilo se ho velké spektrum výtvarníků, umělců, architektů, jedni byli velmi konzervativní a druzí nadšení reformáto i, takţe je velmi těţké ho definovat. Hlavním mezi nimi byl Cech století, zaloţený roku 1ŘŘ4 Arthurem Mackmurdem. Byl ovlivněn Morrisovým dílem a dále rozvinul jeho typické tvary do protaţených a stále elegantnějších vzorů a jako první utvo il charakteristický secesní slovník. (Adams, 1řř7; Hardy, 1997; Hauffe, 2004; Sagner-Düchting, 2007) Obr. 1. Interiér Červeného domu [18] Obr. 2. Tapeta od W. Morrise [19] Obr. 3. W. Morris - Red house [17] 5

11 4 Secese 4.1 Počátky secese a její doba Pod pojmem secese se nám vybaví květinové, dynamicky ţivé ornamentální linie, ale byla mnohem víc. Bylo to celoevropské hnutí proti hromadné průmyslové výrobě, vzpoura proti napodobování a obnovování slohů. Místo toho poţadovala moderní styl odpovídající své době. Vlivem industrializace vznikaly konflikty ve všech odvětví, proto stoupenci secese poţadovali návrat k p írodě a soulad s ní. Vznikem nových odvětví, médií a filmu chtěla secese prostoupit nap íč všemi oblastmi ţivota a být dostupná všem vrstvám obyvatelstva, ale pro vysoké nároky na kvalitu a odpor vůči průmyslové výrobě zůstaly produkty širokým vrstvám nedostupné. Tedy kultura určená všem zůstala dostupná pouze vyšší vrstvě. Období secese vzniklo v pozdních Ř0. letech 1ř. století témě současně v různých evropských centrech a povaţujeme ho za poslední ucelený sloh v historii. Za konec secese povaţujeme začátek první světové války. Secese má mnoho dalších názvů. Bývá spojován také s pojmem fin de siécle (konec století) a zahrnuje všechny rozpory té doby. V Německu je obvykle nazývána Jugendstil podle mnichovského uměleckého časopisu Jugend. V Rakousku mluvíme o vídeňském stylu a ve Francii o Art nouveau, podle prodejní galerie mladých výtvarníků. (Sagner-Düchting, 2007; Wöhrlin, 200Ř) Výraz secese se zpočátku pouţíval pro umělecké emeslo aţ po úpravu interiéru. Tento sloh nejvíce ovlivnil architekturu. Grafika a malí ství zůstávaly oproti ní pozadu. Je to o to víc p ekvapivé, protoţe ti nejtvo ivější secesní tvůrci byly původně všichni malí i, kte í se obrátili k architektu e jako k matce umění. Většina umělců byla všestranně zaloţená a působila ve více odvětvích. Hlavní myšlenkou, opomineme-li hnutí proti hromadné průmyslové výrobě, bylo všeumělecké dílo. Z tohoto výtvarného procesu nesmělo být nic vyloučeno, ani nábytek, schodiště, nádobí nebo balkonové m íţe. Vše bylo stejně závaţné. Secese se zásadně odvrátila od tradičního dělení umění na vysoké a nízké, tj. umění a umělecké emeslo. (Sagner- Düchting, 2007) 6

12 4.1.1 Znaky secese Za hlavní znaky obvykle povaţujeme ornamentálnost, lineárnost a plošnost. Ornament není něčím p idaným, co pouze zdobí, ale samotnou podstatou umění. Objevuje se florální i geometrický ornament. Inspirací pro ni byla organická p íroda. Typická secesní linie je plynulá vlnicí se k ivka vyvolávající dojem nenásilného pohybu v ploše a symbolizovala duchovní síly, proud ţivota, nebo akt lásky. Secese ctila plochu jako negaci plastičnosti a prostorovosti historických slohů. Základním poţadavkem pro barevnost je vzájemná souvztaţnost barev podle principu barevné harmonie nebo kontrastu. Secese se samoz ejmě odklonila od historismu i v barevnosti, začala se pouţívat světlá chladná a jasná barevnost proti tmavému teplému koloritu historismu. Mnoho secesních staveb se vyznačuje novým a revolučním pojetím zpracování prostoru a stavebního objektu. Secesní květinou se stala lilie, která poutala dlouhým lineárním stvolem a symbolizovala čistotu a cudnost. Celkově měla ráda květiny, které se dají snadno rozloţit do plochy, jako kosatec, kala, mák nebo leknín. Další motivem ornamentiky byl i éterický typ ţeny s dlouhými vlnitými vlasy. Velmi často se spojoval s tématem flóry, a proto vzniklo pojmenování femmefleur. V neposlední adě musíme zmínit, ţe secese kromě hlavního znaku ornamentálnosti a inspirací p írody měla tolik podob, kolika národnostními prost edími a tvůrčími individualitami prošla. Stačí uvést rozdílnost mezi Španělskem a Anglií. (Dlabal, 2000; Mráz, 2003) Belgie Nejvýznamnější belgický architekt a jeden z vůdčích p edstavitelů secese, Victor Horta (1861 1ř47), vytvo il první nejvýznamnější p íklady secesní architektury. Pouţil nové materiály, ţelezné nosníky a sklo, známé z pa íţské Eiffelovy věţe a z londýnského K išťálového paláce. Na nosné stavební prvky p enesl hru linií a květinovou ornamentiku nového umění. Dokázal utvo it vysutou konstrukci pomocí moderních stavebních materiálů, a tím pádem velké prosvětlené místnosti. V jeho stavbách viditelně splývá dekorace s transparentní konstrukcí a tím se stává samostatná budova ornamentem. U půdorysů dával p ednost buněčné struktu e, která se skládá 7

13 z osmiúhelníků. K hlavním dílům pat í Maison de Peuple (1Řř6 řř), dům Tassellových (1Řř3), který i vybavil podle svých návrhů. Za nejkrásnější secesní stavbu dochovanou dodnes se povaţuje hotel Salvay (1Řř5-1900). Obr. 4. Viktor Horta Hotel Tassel [20] Obr. 5. Viktor Horta Hotel Salvay [21] Mladší architekt a malí Henry van de Velde ( ), se proslavil víc neţ Horta. Mnohem pevněji propojil organický ornament s funkcí. Jelikoţ byl nespokojen se stavbami své doby, navrhl v roce 1895 ř6 svůj vlastní venkovský dům Bloemenwerf, který za ídil podle Morrisova nového způsobu. Dbal na celostní poţadavek tak důsledně, ţe dokonce navrhl oděv pro svoji manţelku. V praxi i teorii zastával názor, ţe všechny oblasti umění lze obnovit jedině funkčností, jednotou p írodní formy, materiálu a tak je p ivést k nové klasice. Rohy, hrany a pravoúhlé plochy na sebe nemají zlomově naráţet, ale musí p echázet jedna k druhé s měkkým zvlněním. Mezi jeho významné zakázky pat í dům Hohenhof (1ř ) pro Karla Ernesta Osthause, kde zakulacení a členění zdiva, rytmicky uspo ádaná okna, dve e a originálně zvlnění st echy působí jako organický celek. Obr. 6. H. van de Velde Bloemenwer [22] Obr. 7. Velde Nietzseho pracovna [23] 8

14 4.1.3 Rakousko Propagátory secese v Rakousku se stali Otto Wagner ( ), Josef Hoffmann ( ) a Adolf Loos ( ). Kolem roku 1900 se začala Evropou ší it dynamická a florální secese, ale Rakousko zůstávalo věrné tradičním slohům. Malá umělecká skupina se p ikláněla ke zjednodušené secesi. Tato skupina se odloučila od konzervativních umělců a od té doby si íkala (vídeňská) secese. Poslední impuls k radikálnímu modernímu pojetí secese byl inspirovaný díly skotského architekta Mackintoshe a umělecko emeslných výtvarnic Frances a Margaret Macdonaldových. Začali pracovat po jejich vzoru, coţ jsou jednoduché tvary, jasné barvy nábytku a úsporná osobitá geometrická ornamentika. Další významný podnět k novému zpracování p ineslo byzantské umění, které nejvíce oslovilo Gustava Klimta (1Ř ). Velký vliv na moderní stavitelství a úpravu interiérů měl Otto Wagner, který zpočátku pracoval v historickém novoklasicistickém stylu, ale později došlo v jeho tvorbě k obratu. Spojil účelnost a jasnou konstrukci, hodnotu materiálu a působnost plochy se smyslem pro vídeňskou secesi. Zastával názor, co je nepraktické, nemůţe být nikdy krásné. První stavbou v tomto duchu Linke Wienzeile, která je charakteristická novátorským obloţením fasád keramikou s popínavými květinovými vzory. Jeho další stavba, Poštovní spo itelna, se vyznačuje ryze funkčním vybavením interiéru, revolučními flexibilními p epáţkami a skleněnými podlahami k osvětlení spodních místností. K jeho nejvyzrálejším dílům pat í kostel Am Steinhof (1902 1ř04). Jeho tvorba ovlivnila Josepha Mariu Olbrichta a také Josefa Hoffmanna. (Sagner-Düchting, 2007) Obr. 8. Otto Wagner -Sparkasse [24] Obr. 9. Otto Wagner - Am Steinhof [25] 9

15 Wágnerův ţák Josef Hoffmann byl také zastánce věcného a geometrického tvarosloví v architektu e a designu. Za vrcholný bod jeho kariéry můţeme povaţovat dům Palais Stoclet (1ř ) v Bruselu. Inspiroval se v Mackintoshových návrzích, ale sám p išel s novým ešením na rozčlenění domu na různě vysoké krychlové tvary z bílých mramorových desek orámovanými tmavými bronzovými lištami. K celkové harmonii p ispívá také úprava interiéru a nábytku. Tímto vzniklo všeumělecké dílo charakteristické pro vídeňskou secesi. (Sagner-Düchting, 2007) Obr. 10. J. Hoffmann Palais Stoclet [26] Obr. 11. J. Hoffmann Palais Stoclet [27] Nesmíme opomenout brněnského rodáka Adolfa Loose, který byl v typickém zjednodušování formy ještě radikálnější neţ ostatní secesionisté. Odmítal jakýkoliv ornament či výzdobu. Jeho stavby se vyznačují záměrně prostými interiéry. Zajímavé je ale jejich bohaté vnit ní vybavení s pouţíváním drahých materiálů jako mramor, mosaz a bronz. Mnoho jeho staveb se stalo legendou nap. American Bar, Manzovo knihkupectví. Avšak jeho vrcholem je dům na Michelském náměstí ve Vídni, který dostal hanlivou p ezdívku dům bez obočí pro svou radikální prostotu. Citace z knihy Ornament a zločin od Adolfa Loose: Ornament je promrhanou lidskou energií a tedy i promrhaným zdravím V dnešní době to znamená i promrhaný materiál, a obojí promrhaným kapitálem Moderní člověk, člověk moderních nervů ornament nepotřebuje, ošklivý se mu. (Hauffe, 2004; Sagner-Düchting, 2007) 10

16 Obr. 12. A. Loos dům bez obočí [28] Obr. 13. A. Loos Müllerova vila [29] Německo Také německý Jugendstil se odklonil od historismu k organicky zaoblené ornamentice. Byl velmi ovlivněn reformními myšlenkami a různými teoretickými ko eny sdruţení zakládaných podle anglického vzoru. Jugendstil se soust edil do Mnichova, Darmstadtu a Výmaru. Z podnětu hesenského velkokníţete Ernesta Ludwiga vznikla Darmstadtská kolonie a sídliště umělců na Mathildenhöhe. Zde se p ipravovalo vše, co platilo později za moderní. Darmstadt se stal vedoucím mezinárodním centrem umění, kam putovaly významné osobnosti doby. Na Mathildehöhe se nacházely i za ízené obytné domy umělců. Na stavbě kolonie se podílel i Joseph Maria Olbrich (1867 1ř0Ř). Jeho hlavním dílem je výstavní budova se Svatební věţí (1ř ). Byla darem k výročí svatby velkokníţecího páru. Pro Olbricha bylo podstatné secesní pojetí prost edí jako všeuměleckého díla. Dával p ednost geometrickým tendencím vídeňské školy, ke kterým p idával do kontrastu plynulé ornamenty. Také v Mnichově se usilovalo o nový styl, který by postihl všechny oblasti ţivota. Mezi významné umělce pat í Otto Eckmann (1Ř ), Hermann Obrist ( ), August Endell ( ) a Richard Riemerschmid (1868 1ř57). August Endell dostal zakázku na úpravu průčelí fotoateliéru Elvíra v Mnichově, který budil rozruch. Zato Riemerschmid měl snahy o větší věcnost a konstruktivní myšlení. Jeho nábytek měl být díky formě a konstrukci vhodný pro průmyslovou výrobu. Hnutí Deutscher Werkbund, zaloţen v Mnichově roku 1ř07, se inspiroval anglickým Arts and Crafts, ale uznával i průmyslovou výrobu. Hledal reformu průmyslovou 11

17 cestou. Poţadovaly průmyslově vyráběné zboţí s vyššími uměleckými nároky, které by bylo dostupné i pro niţší t ídu. (Hauffe, 2004; Sagner- Düchting, 2007) Obr. 14. a Obr. 15. J. M. Olbrich Svatební věž a Výstavní pavilon Secession [30,31] Obr. 16: A. Endell Ateliér Elvíra [32] Obr. 17: A. Endell Ateliér Elvíra [33] 12

18 4.1.5 Francie Po Vídni, Mnichovu a Bruselu byly další významné centra Pa íţ a Nancy. V Pa íţi nedošlo k zaloţení odloučených skupin tak jako v jiných městech. K p edním p edstavitelům pat il architekt Hector Guimard (1Ř67 1ř42). Inspiroval se belgickým architektem Victorem Hortou. Ve Francii zpočátku bezúčelná komplikovanost zahnutých linií sklízela tvrdou kritiku. Tu prolomil aţ Guimard. Dodnes můţeme obdivovat jeho vstupy do metra v Pa íţi, které jsou p íkladem propojení moderní techniky s uměleckou tvorbou. V porovnání s jinými světovými centry secese vzniklo v Pa íţi jen málo budov. Dávala se p ednost spíše úpravě interiérů. (Hauffe, 2004; Sagner-Düchting, 2007) Obr. 18. H. Guimard Vchod do metra [34] Obr. 19. H.Guimard nábytek [35] Španělsko Jednou z nejzvláštnějších variant secese se můţe pyšnit Barcelona v čele s nejkontroverznějším architektem Antoniem Gaudím (1Ř ). Jeho styl je pevně zako eněný v osobitých místních podmínkách, takţe na něj můţeme pohlíţet jako na místní styl. Zvlášť Katalánsko mělo své vlastní tradice. Mělo vlastní průmysl s prosperujícím barcelonským p ístavem a také to byla nejbohatší a nejmodernější část Španělska. Gaudí měl velké štěstí, protoţe pro většinu svých děl získal báječného mecenáše v místním loďa ském magnátu Donu Eusebiu Güellovi. Gaudího tvorba inspirovaná rozkvětem v ostatní Evropě, se začala vyvíjet do jedinečné tvorby. Jeho hlavním a celoţivotním dílem je kostel La Sagrada Familia. Na tomto kostele pracoval aţ do konce svého ţivota, a ani tak ji nedokončil. Na této stavbě jsou zajímavé odváţné bizarní klenební konstrukce a pilí i podobným 13

19 stromům. Opěrné pilí e nahrazoval šikmými sloupy a experimentoval tak se stavebními prvky a tím se sblíţil se secesním stylem. Na jeho další zakázce, Güellském parku, bylo moţné pohlíţet jako na vzácnou p íleţitost pro secesního umělce, aby p edvedl své umění na pozadí jeho zdroje. Jednalo se o krajiná skou zakázku, kde mohl vyuţít klikaté secesní formy na pozadí velmi p irozených tvarů stromů a květin. V parku jsou umístěné lavičky uspo ádané do témě souvislé zvlněné linie. Opěradla laviček jsou zdobená mozaikou rozbitých dlaţdic, které jsou uspo ádané do vzorů nebo pouze nahodile. Gaudí vytvo il velmi osobitý styl, jehoţ fantastické stavební formy se ocitly mimo obecný vývoj. Ve svých dílech dokázal realizovat kaţdý detail, dokázal pouţívat neobvyklé barevné kombinace a také nacházel nekonvenční vyuţití materiálů. (Sagner-Düchting, 2007) Obr. 20. A. Gaudí Sagrada Familia [36] Obr. 21. A. Gaudí Park Güel [37] Secese v českých zemích Průkopníkem secese v českých zemích se stal architekt Friedrich Ohmann (1858 1ř27) se stavbou kavárny Corso na P íkopech (1Řř7 1ŘřŘ). Dalším významným architektem byl Jan Kotěra (1Ř71 1ř23), který se stal spoluzakladatelem Svazu českého díla. Ve stylu vrcholné secese postavil Okresní dům v Hradci Králové (1ř ), v jeho dalších stavbách se postupně vytrácí jeho dekorativní zdobnost. Nesmíme opomenout velmi důleţitou secesní stavbu v Praze, Nádraţí Františka Josefa (1ř ; dnes Hlavní nádraţí), kterou navrhl Josef Fanta (1Ř57 1ř54). Honosí se dvěma bohatě dekorovanými průčelními věţemi, které jsou spojeny obrovským proskleným obloukem. Reprezentační ukázkou praţské secese 14

20 se stal Obecní dům hlavního města Prahy ( ) navrţený Antonínem Balšánkem a Osvaldem Polívkou. (Mráz, 2003) Obr. 22. J. Fanta Hlavní nádraží [38] Obr. 23. Obecní dům v Praze [39] Secese v Brně Secesní doba v Brně zanechala adu pozoruhodných architektonických děl. St etávaly se zde různé tendence a vlivy. Nejd íve se rané secesní projevy objevily v architektu e. Na pisáreckém p edměstí byla postavena anglikanizující vila (1Řř5), kterou navrhnul Alois Ludwig ( ). P evaţující část vily se odkláněla od historismu a se značným podílem výtvarné výzdoby vyznívala jiţ secesně. Alois Ludwig byl studentem ateliéru Otto Wagnera na vídeňské Akademii. Dalším p íkladem p ekonávání historismu a blíţení se k secesi byla raná tvorba Huberta Gessnera (1Ř71 1ř43), který byl také Wagnerův ţák. Významná je jeho stavba sanatoria na ulici Drobného z druhé poloviny devadesátých let. Dále nesmíme opomenout stavbu nájemního domu penzijní pokladny Spolku průmyslových úředníků z roku 1896 od Ludwiga Baumanna (1853 1ř36) na Malinovského náměstí. Na fasádách uplatnil jemný geometrický, vegetabilní a figurálně plastický dekor. V době vzniku secesní architektury v Brně spadá i největší urbanistická akce, která probíhala v letech ř16 a nazývala se brněnskou asanací. Stylově změnila historické jádro města, kdyţ z jeho 572 domů bylo 23Ř asanováno a nahrazeno novostavbami. Vznikaly i nové ulice nebo se rozší ily staré nap. Zámečnická. V počátcích projektu byly zbo ené domy nahrazované novostavbami ve stylu pozdního historismu, secesní pojetí se 15

21 projevovalo aţ od roku 1ř05. V průběhu asanace vypsala městská rada v letech ř02 ve ejnou soutěţ na regulaci Brna. První cenu získal architekt Eugen Fassberder ( ) z Vídně. P ínos konkurzu se projevil zejména v nové zástavbě v okolí Luţánek. V roce 1899 se v Brně usadil architekt Dušan Jurkovič (1Ř6Ř 1947) a vytvo il zde několik staveb, které se staly nejryzejším naplněním uměleckých ideálů secese. Jurkovič hledal východisko z historismu 1ř. Století v lidovém umění, ale vyhnul se národopisnému kopírování, neboť dokázal tyto podněty osobitě skloubit s pokrokovými tendencemi. Nedlouho po vzniku se stal nový sloh velmi populární, poţadovaný zákazníky. P i takovém chápání secese stačilo nahradit dosavadní historizující článek p írodním motivem, interiéry vybavit dekorativním zábradlím schodišť nebo skla nahradit skly leptanými podle grafických p edloh. Celek působil dualisticky, neboť z venku sice působil secesně, ale vnit ní tradiční dispozice zůstávaly. Takové stavitelství p edstavovalo pouze pokračování pozdního historismu a tak se zásadně rozcházelo s autentickou secesí bojující proti historismu. František Pavlů (1Ř54 1ř22) byl typický producent této vnějškové secese. Projektoval mimo jiné ulici Jiráskovu, Veve í a také Konečného náměstí (na Tivoli). (Sedlák, 1řř5) Obr. 24. František Pavlů Tivoli [40] Obr. 25. A. Ludwig Vila [41] 16

22 5 Architekt Dušan Samuel Jurkovič 5.1 Dospívání Dušana Jurkoviče Dušan Samo Jurkovič se narodil 23. srpna 1Ř6Ř ve vesnici Turá Lúka na západním Slovensku jako páté dítě Jurajovi Jurkovičovi a Emilii. Jméno Jurkovič je v tradici rodiny spojené s dávnými chorvatskými ko eny a nosili ho národně zanícení vzdělanci. V roce 1Ř73 se otec Juraj stal notá em v Brezove a rodina se musela p estěhovat, zde začal o rok později malý Dušan chodit do evangelické církevní školy. Tyto roky strávené v Brezové v něm zanechaly velmi pevné pouto k obci i kraji. Právě tyto rané roky poloţily pevný základ ţivotním postojům jako vztahu k p írodě, národu, vzdělání, lidové kultu e i umění. Lásku ke Slovensku mu vštěpovali i rodiče. Jeho matka měla zálibu v poezii a písních a zachraňovala ve své sbírce kusy lidového umění. Na sklonku ţivota napsal: Mohu děkovat, že jsem už jako mladík, vedený matkou, dobře viděl všecky krásy, kterými se vyznačoval náš lid na poli folklóru, jazyka i architektury. (Bo utová, 200ř) Uţ jako desetiletý chlapec musel opustit rodinu, protoţe ho otec zavezl na měšťanskou školu do Šarotína v roce 1Ř7Ř. Později pokračoval ve studiu na niţším gymnáziu v Šoprone. Zde se začaly projevovat sklony k reálným p edmětům. Odešel do Vídně na Státní školu emesel (K. u. K. Staatsgewerbeschule), kde studoval stavitelský obor. Škola prosazovala propojení praktického ovládání emesla, tak i teoretické vzdělání. Zakladatelem a editelem školy byl Camillo Sitte (1Ř43-1ř03), významný architekt, urbanista a teoretik, který se proslavil publikací Stavba měst podle uměleckých zásad. Nastoupil na školu bez znalosti němčiny a po finanční stránce to bylo také velmi těţké. Ale i p es všechny začáteční těţkosti ho studium zaujalo a napsal: Až tam, na stavební škole, jsem našel vnitřní pokoj a splnění svých tužeb. S velkým zaujetím jsem začal studovat současnou odbornou literaturu. Měl jsem možnost seznamovat se tehdy už s renomovanými architekty a urbanisty. (Bo utová, 200ř) P íleţitost finančně si p ilepšit dostal roku 1ŘŘ5 jako stavitel v Prešporku. Po absolvování školy odešel do praxe. Jurkovič byl ovlivněn Sittem, poznáme to 17

23 nap íklad i v jeho umělecko- emeslné mnohostrannosti jako tvorby organických celků propracovaných do detailů nebo velká pozornost na praktický i sociální smysl architektury. Dušan Jurkovič také studoval v oddělení profesora Rudolfa Feldschareka (1Ř45 1ř1ř) a jeho zásluhou poznal tyrolské stavby, které se pokládaly za p íklad p irozené architektury vycházející z lidového emesla. (Bo utová, 200ř) Obr. 26 a 27. Dušan Samuel Jurkovič [42,43] 5.2 Počátky tvorby a inspirace Během letních prázdnin roku 1ŘŘ7 navštívil Jurkovič Martin. Tehdy se zrovna konala výstava slovenských výšivek. Exponáty byly nainstalovány v pavilonech, které postavil místní architekt Blaţej Bulla (1Ř ). Ovšem největší atrakcí se stala jeho vstupní brána, které byla dvacet metrů vysoká. Blaţej Bulla byl mnohostrannou osobností martinské slovenské společnosti. Projektoval obytné domy a kostely. Mladý Jurkovič byl jeho prací nadšený a d evo ho učarovalo: a byla tu ve slovenském slohu vybudovaná dřevěná věž, kterou postavil architekt Blažko Bulla obyčejným dětinským tesařem a která rozpoutala ve mně citovost, požitky z domácích zdrojů lidové kultury a dala mi podnět k myšlenkám, znamenající pro mě určitost životní orientace. (Bo utová, 200ř) Po absolvování školy ve Vídni roku 1ŘŘŘ se Jurkovič dostal na praxi k Bullovi. Roku 1ŘŘř p ešel Dušan Jurkovič do stavební kancelá e k Michalovi Urbánkovi (1ř4ř 1ř21) do Vsetína a působil zde deset roků. Uvědomil si, ţe 18

24 ţivot z druhé strany karpatských hor byl svobodnější. U Blaţeje Bully zjistil, jak se těţko hledají objednávky na chudém Slovensku. Doba strávená na Vsetínsku byla obdobím krystalizace Jurkovičových postojů a hlavně období studia lidového stavitelství. Pro Urbánka tehdy pouţíval ještě prvky historických slohů v nové stavbě, ale Dušan Jurkovič dostal prostor na rozvíjení svého vlastního programu architektury, která byla zaloţena na lidovém stavitelství. P i svém studiu si všímal společného základu konstrukce staveb pro d evěné stavby v horských oblastech. Sledoval lokální obměny, bohatou barevnost zdobných motivů, souvislosti materiálových kvalit. Svým studiem pronikl Jurkovič k podstatě architektonického tvaru lidového domu. První Jurkovičovi práce byly určené pro výstavy. Roku 1Řř2 byla ve Vsetíně uspo ádaná krajová národopisná výstava a jejím vrcholem byla valašská izba, dílo Dušana Jurkoviče. Jurkovičovo národopisné studium se dále uplatnilo na Národopisné výstavě československé roku 1895 v Praze. Pro výstavu v Urbánkově kancelá i vypracovali plán celé Valašské osady, kterou Dušan pomáhal osobně stavět. Stavby byly nejd íve postaveny ve Vsetíně, následně rozebrány a postaveny znovu v Praze. Kromě projektů se Dušan Jurkovič na výstavě zabýval i organizací. Tato výstava v Praze působila jako podnět pro další tvorbu lidové architektury. Také pobyt v Praze mu p inesl adu nových kontaktů jako nap íklad s malí i Mikolášem Alšem a Joţou Úprkou. (Bo utová a kol., 1řř3; Bo utová, 200ř) Obr. 28. Plakát k výstavě [44] Obr. 2ř. Výstavní vesnice [45] 19

25 5.3 První samostatné návrhy a realizace Díky jeho práci pro národopisnou výstavu získal i své první objednávky. Šlo o turistické stavby situované ve volné krajině. První z těchto návrhů byla rozhledna na vrchu Brňov nedaleko Valašského Mezi íčí (1Řř6). Byla d evěné srubové konstrukce na kamenné podstavě. Byl to novotvar, který neměl v lidovém stavitelství obdoby. Bohuţel projekt nebyl realizovaný. Další nabídku dostal zanedlouho. A to komplex turistických ubytovacích a obsluţných staveb na Pustevnách. Je to krajina op edená legendami o pohanských bozích a k esťanských poustevnících a p itahuje mnoho návštěvníku dodnes. Roku 1Řř7 se začalo s výstavbou budov, mezi prvními byla stavba Maměnka a jídelna Libušín. Celý projekt na Pustevnách Jurkovič koncipoval jako komplexní dílo. Stavby na Pustevnách vznikaly podle principu skládání a kombinování různých prvků lidového stavitelství. V náčrtcích si zaznamenával i konkrétní místo, odkud motiv p evzal. Navrhoval stavbu i se za ízením aţ po poslední detail. Bohatě zdobené ezaným dekorem jsou masivní konstrukce a ornamentální vý ezy ve d evě potlačují hmotnost celku a vnáší dynamické k ivky. Některé kusy nábytku jsou zdobené v lidovém stylu, ale p ece jenom nesou stopy secese. Bohuţel jídelna Libušín vyho ela v b eznu Budovu Maměnka odlehčil pavlačemi ve výrazné červenobílé barevnosti a nad štíty st ech vztyčil věţ s vyhlídkou a zvonicí. Jídelnu Libušín vytvo il na půdorysu k íţe s jedinečným tyrkysově modrým interiérem. Na základě tohoto díla začali Jurkoviče nazývat básníkem d eva. Vydal o Pustevnách i publikaci, ve které napsal, ţe je to jakési vyvrcholení jeho tehdejšího studia lidových staveb a lidového umění na Valašsku a Slovensku. Odhodlal se ty to lidové prvky pouţívat i nadále p i uměle konstruované stavbě a tento pokus p edkládá široké ve ejnosti. Jurkovič dokazuje, ţe tyto staro-nové tvary, schopné ţivota, po staletí osvědčená odpovídají p irozenému vkusu, na který chvilková móda nemá vliv. Pavel Blaho komentuje: Vytvořil styl samostatný a celkem nezávislý od dřevěných staveb švýcarských, pro moderní obydlí, domy, hostince, vily a v tomto právě jeví se pokrokovost a velká umělecká i hospodářská důležitost (Bo utová, 200ř), (Bo utová a kol., 1řř3; Bo utová, 1řř3; Bo utová, 200ř) 20

26 Obr. 30. Jídelna Libušín [46] Obr. 31. Jídelna Libušín [47] Jurkovič si tímto dílem získal velkou pozornost a rozhodl se osamostatnit jako architekt. Po Pustevnách dostal nabídku pracovat v Brně, na dívčím ústavu Vesna, kde navrhoval interiéry. Nabídka pro něj znamenala začátek nové ţivotní etapy. Rozhodl se v Brně usadit a pracovat jako samostatný architekt. Brno bylo tehdy označováno jako p edměstí Vídně a díky dominanci německé elity se rozvíjely nové projekty. Roku 1Řřř začal za izovat pokoje děvčat v takzvaném malém penzionátě, navrhl také za ízení do kuchyně s jídelnou a knihovny. Návrhy byly realizované 1ř00 1ř02. Interiéry byly za ízeny zase v lidovém stylu, ale oproti Pustevnám si můţeme všímat pročišťování formy. Nábytek je po ád stejně masivní lidové konstrukce a ornamenty vycházejí stále z lidové tradice, ale ve srovnání s p edešlými pracemi jsou však tvary důsledně stylizované. Dominantním motivem je vějí ovitý plastický útvar palmety, který p ipomíná chvosty holubic, se různě opakuje na záhlavích postelí a na opěradlech stoliček. Jako konstrukční materiál pouţíval smrkové nebo dubové d evo mo ené do tmavých hnědých aţ zelených odstínů. Jurkovič jako u Pusteven dokončoval vše do posledních detailů, tak i u Vesny to nebylo jinak. Pro kompletní dílo sbíral Jurkovič výrobky lidového emesla, keramiku, ezbá ské práce i výšivky, kterými dekoroval interiéry. Souběţně s prací na Vesně za izoval v Brně interiéry. Jurkovičův styl se začíná zjednodušovat a dochází k odlehčení základních nábytkových tvarů prost ednictvím jejich geometrické stylizace. (Bo utová a kol., 1řř3; Bo utová, 1řř3; Bo utová, 200ř; Bo utová, 2010, Flodrová, 2012) Mezi další významnou stavbu Dušana Jurkoviče pat í vila na Rezku (1900 1ř01), která se zapsala jako p elomová. Postavil ji pro továrníka 21

27 Roberta Bartelmusa u Nového Města nad Metují. Jeho vazby na historické p edlohy se uvolňují, ale navazuje na své p edchozí stavby v krajině jako Pustevny. Vila je umístěna na louce kousek pod lesem a hranice pozemku určuje d evěná brána s p íst eškem. Dušan Jurkovič se nechal inspirovat anglickým hnutím Arts and Crafts a poprvé zde pouţil anglické uspo ádání domu, ve kterém se okolo úst ední haly seskupovaly místnosti podle účelu. Dolní podlaţí slouţí jako společenská část a loţnice členů rodiny se nachází v pat e - jsou p ístupné schodištěm s pavlačí po obvodě haly. V lidové architektu e našel takzvanou bielou izbu, která byla p íbuzná s anglickou halou, proto hlavní halu na Rezku pojmenoval bielou jizbou. Interiér vily byl za ízený v lidovém stylu, ale dispoziční kontext neměl nic společného se slovanskou tradicí. V interiéru dominovaly bílé stěny, doplněné modrou a zelenou barvou nábytku. Díky této stavbě se Jurkovičovi dostalo další uznání a ocenění jeho nadání. (Bo utová, 200ř) Obr. 32. Vila na Rezku [48] Obr. 33. Vila na Rezku [49] Významnou tvůrčí i ţivotní etapou architekta je výstavba lázní Luhačovice. MUDr. František Veselý z Brna inicioval zaloţení akciové společnosti na financování výstavby lázní, ale neţ se Jurkovič dal do projektování, vydal se po evropských lázních pro inspiraci. V letech ř07 postavil deset nových staveb, avšak po celou dobu byl tíţen nedostatkem finančních prost edků a některé pot ebné a závaţné regulační plány lázeňského centra zůstaly nezrealizované. Své působení v Luhačovicích začal bouráním, aby uvolnil náměstí v centru lázní. Tato první fáze zahrnuje i rekonstrukci Janova domu, vodoléčby a stavbu mlékárny. Janův dům vznikl propojením dvou sousedních budov a v místě spojení vloţil dvoranu zakrytou skleněnou st echou. V důsledku začlenění 22

28 částí starších staveb kombinoval Jurkovič různé materiály jako sušené hliněné cihly, moderní betonové pilí e a d evěné konstrukce. Odlišná konstrukce různých podlaţí je viditelná v exteriérové úpravě fasády. Projevila se zde Jurkovičova ohromná schopnost spojit rozmanité do harmonického celku. V roce 1ř03 projektoval Jurkovič Vilu Jest abí, která pomohla ešit malou kapacitu ubytování. Touto stavbou dostal Jurkovič poprvé p íleţitost postavit větší stavbu, aniţ by byl limitovaný starší existující stavební konstrukcí. Ve stejném roce pokračovala výstavba inhalatoria, p ístavbou k první a druhé lázeňské restauraci a hudební pavilon. Zvláštností na inhalátoriu bylo zešikmení jednotlivých částí stavby a zuţování směrem nahoru, pro lepší zuţitkování léčivých par. Na koupelnové náměstí spojené s výstavbou koupelnového salónu se vypsala soutěţ, ale po různých potahovačkách okolo zaloţení komise a způsobu posuzování návrhů se členové správní rady rozhodli, ţe ani jeden z projektů nevyhovuje stanoveným poţadavkům. Pro Jurkoviče to znamenalo konec architekta akciové společnosti luhačovických lázní. Jeho další projekty jsou pro soukromé obydlí. Pat í sem Vila Vlastimila pro Františka Pospíšila a Vila Valaška pro Františka Nováka. Pro velký zájem slovenských hostů, navrhl Jurkovič stavby, které měli vytvo it podmínky jak pro ubytování, tak i pro p átelská st etnutí a kulturní vyţití. Hlavním iniciátorem byl Dr. Pavel Blaho, který později zaloţil druţstvo pro financování staveb. Kolem roku 1ř06 byla postavena Slovenská búda a Slovenský dom. (Bo utová, 1řř3; Bo utová a kol., 1řř3; Bo utová, 200ř) Obr. 34. Vila Jestřabí [50] Obr. 35. Janův dům [51] 23

29 5.4 Brněnské období Roku 1Řřř Dušan Jurkovič dostal nabídku od editele brněnské dívčí školy Vesna na vytvo ení návrhu za ízení internátu, který náleţí škole. Nabídka pro něj byla impulsem k p estěhování se do moravského hlavního města Brna. P íchod pro něj znamenal nejen novou ţivotní etapu, ale také mnoho nových podnětů a otázek. Zde našel mnoho p átel - p edstavitelů národně orientované kultury, kte í se sdruţili okolo Klubu p átel umění. Organizovali p ednášky, hudební p estavení a v neposlední ade si kladli za cíl podporovat aktivity svých členů. Jurkovič se p estěhoval do bytu na ulici Veve í 1Ř, který si sám za ídil. Roku 1ř02 za ídil pracovnu pro editele Vesny Františka Mareše, kde se silněji projevují prvky secese neţ lidového umění. Syntetizují zde lidové prvky s aktuálními slohovými tendencemi inspirovanými Arts and Crafts. V jeho díle se tedy objevuje nový inspirační zdroj, který bude hojně pouţívat. František Mareš byl s jeho prací natolik spokojen, ţe pro něj Jurkovič později za ídil i jeho byt. Poté byl Dušan Jurkovič p ímo zahrnut ţádostmi o návrhy interiérů a staveb p ímo v Brně a to v letech ř0Ř. Rané působení Jurkoviče bylo v oblasti bydlení vily a za ízení bytů. První návrh vily Růţenky byl bohuţel nezrealizovaný. Koncepce vily se ještě nesla v duchu historismu a folklóru karpatska. Raabova vila v Písku je jeho první zrealizovaný projekt vilového charakteru, který je ještě ešený konvenčně. Velký posun v organizaci vnit ního prostoru znamená vila na Rezku postavená podle anglického modelu bydlení. Velký podíl jeho návrhů tvo í vybavení interiérů, kde se také projevuje jeho vyt íbený vkus pro kvalitu a pro detail. V roce 1ř00 aţ 1ř01 za izoval takzvanou Búdu na ulici Veve í, kde se scházeli členové Klubu p átel umění. Pro Františka Mareše za izoval nejen kancelá, ale i byt. Zde vyuţívá bohatší materiálové kombinace d evo, kámen, sklo a kov. Prvky secese potlačují rustikální ráz a lidové prvky jsou pouze jako dekorace. Kolem roku 1ř04 zpracovává podměty od Charlese Rennie Mackintoshe a Josefa Hoffmanna. Jeho umělecká forma se začíná geometrizovat a dochází k redukci tvarové bohatosti. Inspiruje se také vídeňskou secesí a posilňuje 24

30 tak výraz modernosti a elegance. Tuto jeho koncepci můţeme vidět nap íklad na návrhu výstavní vitríny pro Londýn. Racionalizuje se základní nosný tvar nábytku, celek se pročišťuje a dekor je pod ízený logice celku. Do brněnského období spadá i realizace Vily na Rezku a Luhačovice. (Bo utová, 1řř3; Bo utová, 200ř; Bo utová, 2010) 5.5 Jurkovičova vila v Brně - Ţabovřeskách Architekt Dušan Jurkovič zakoupil pozemek v lokalitě Pod kopcem p i jiţním úpatí Císa ského lesa (dnešní Wilsonův les) 2. zá í 1ř05. Jeho vila byla v této lokalitě postavena první. P i její stavbě byl velmi ovlivněn evropskými vilovými projekty od Josefa Maria Olbrichta nebo Josefa Hoffmanna. Vila byla pravděpodobně dokončena v polovině roku 1ř06, protoţe od 26. srpna do 20. zá í 1ř06 byla ve vile otev ená expozice Dušan Jurkovič, ale rodina se nastěhovala z ejmě záhy po skončení výstavy. Jurkovičova vila byla zajímavá mnoha směry, vedle kompozičních atributů anglického venkovského domu, zaujalo také konstrukční ešení, neobvyklé na svou dobu. Hlavním stavebním materiálem byl kámen, d evo a korek. Stavební parametry publikoval Dušan Jurkovič dokonce v prestiţním vídeňském měsíčníku pro stavebnictví: Dřevěné hrázděné zdi jsou vyplněny udusanou směsí strusky, písku a hydraulického vápna a jsou opatřeny vnější 4 cm silnou a vnitřní 3 cm silnou korkovou izolací. Na vnějších korkových deskách je cementová omítka, na vnitřní je sádrová omítka. (Bo utová, 2010) Adekvátně k tomuto stavebnímu postupu se snaţil pouţité architektonické prvky co nejvíce zjednodušit, nap íklad ztvárnění plošné neţ členité stavby. Dům má hladkou omítku, všechna průčelí působí jednoduše a plošně. Romantický nádech dodává barevně akcentované konstrukce hrázdění a štítů a skleněná mozaika s motivem pohádky o drakovi vzbuzuje pohádkovost. Ve vile je dokonale naplněna idea tzv. gesamtkunstwerku 1. 1 gesamtkunstwerk - je označení díla, v němţ je spojeno současně více druhů umění, nap. hudba, poezie, architektura a malba. P itom sestava není libovolná ani názorná a jednotlivé sloţky se musejí doplňovat. (wikipedie [59] ) 25

31 Na vstupní fasádě dominuje skleněná mozaika. Dušan Jurkovič nejprve uvaţoval o rostlinném motivu, ale pak dal na svůj dům dva stráţce baču a draka. Inspiroval se pohádkou O bačovi a šarkanovi, kterou p evyprávěla Boţena Němcová ve svém almanachu Perly české. Autor návrhu mozaiky byl Adolf Kašpar (1Ř77 1ř34), známý díky svým ilustracím v románu Babička od Boţeny Němcové. Mozaika byla vyrobena v brněnských sklárnách Benedikta Škardy (1840 1ř12). Ale bohuţel nevydrţela dlouho, protoţe byla vystavena západnímu slunci a začala opadávat. Poté v průběhu t icátých let byla nahrazena malbou na zeď a p i rekonstrukci domu v šedesátých letech byla odstraněna úplně. V dnešní době, po obnově Jurkovičovi vily, je zde mozaika znovu ale od Josefa Bolfa (*1971). Interiér je jedním ze zajímavých p íkladů gesamtkunstwerku. Měl být p íkladem nejmodernějších tendencí a vychází z anglických vzorů, ale zároveň je inspirovaný vídeňskou teorií. Stavbu Dušan Jurkovič pojal jako manifest moderní architektury a naplňuje touhu moderny spojit architekturu a interiér. Nejvíce je to parné ve schodišťové hale, kde d evěná konstrukce schodiště s ochozem vyrůstá z trámové konstrukce domu. Déle také barevné ladění exteriéru - modrá, červená, ţlutá a zeleň popínavých rostlin se nachází i v interiéru. V p ízemí se nacházela hala a p ijímací pokoj, loţnice, dětský pokoj a koupelna, kuchyň a pokoj sluţky. V prvním pat e si Jurkovič za ídil pracovnu a z ochozu haly byl p ístupný hostinský pokoj. Ve sklepě se nacházel byt domovníka, technické zázemí a sklepy. Nejpozoruhodnější částí interiéru vily je centrální schodišťová hala. Pro modernu byla místem, kde vyrůstala celá stavba a na ni navazovaly další místnosti. Byla centrem běţného ţivota a zároveň místem pro společenská setkání. Tento stavební typ je velmi zajímavý z hlediska logické organizace vnit ního prostoru a následné promítnutí této skladby do exteriéru budovy a tím je porušena klasická blokovitost stavby. Atmosféru neurčoval pouze styl nábytku nebo barevnost, ale k náladě p ispívalo umístění oken a způsob osvětlování. Barevnost haly je stejná jako vnější fasáda, která je tvo ená modrými, zelenými, červenými a ţlutými tóny. Uprost ed haly stál rozkládací stůl s k esílky. Mod ínový nábytek byl v modré 26

32 lazu e, která měla posunout výraz nábytku od lidovosti k modernosti. Hala měla dvě zvláštnosti. Jedna byla prostorná alkovna za ízená knihovními sk íňkami z javoru s šedivými detaily ezeb a taktéţ šedivé čalounění lavic. Druhou zvláštností byl výklenek vloţený mezi pilí e nosné konstrukce schodiště, označovaný jako pod pavlačový kout. Dušan Jurkovič do své vily soust edil také práce svých p átel a kolegů a vytvo il specifickou galerii moderního moravského umění. Architekt vycházel z tradic lidového obydlí a jejich základní principy dokázal nenásilně transformovat do stavby vily a p itom si zachovat svůj osobitý výraz. Umělcova vlastní vila je povaţována za vrchol secesního folklorismu ve st ední Evropě. Dušan Jurkovič bydlel ve vile do konce první světové války a poté se vrátil na Slovensko a usadil se v Bratislavě. P estěhoval sebou většinu mobiliá e a uměleckých děl. Nadále slouţila k obytným účelům aţ do roku 2006, kdy ji od soukromých majitelů odkoupil stát a věnoval Moravské galerii v Brně. V letech 200ř aţ 2010 probíhala rekonstrukce vily do původního stavu a od dubna 2011 je otev ena ve ejnosti. (Bo utová a kol., 1řř3; Bo utová, 1řř3; Bo utová, 200ř; Bo utová, 2010; Foibos 2006) Obr. 36. Jurkovičova vila [52] Obr. 37. Schodišťová hala [53] Obr. 38. a 39. Fotografie současného interiéru a dobového [54] 27

33 5.6 Vrcholné období Ze začátku své kariéry se Dušan Jurkovič soust edil spíše na ve ejné stavby. V tomto období se zabývá stavbami s posláním kulturním, duchovním a společenským, stavby vytvo ené na objednávku církve a také vily. Dalším důleţitým mezníkem v jeho tvorbě byl projekt na úpravu poutnického místa na Svatém Hostýně. Jurkovič vypracoval opět velkorysí návrh na úpravu celého areálu, včetně terénní úpravy, ale realizovala se pouze malá část. Jurkovič ani chvíli nezahálel a realizoval další obecní a kulturní stavby. Byly to polyfunkční stavby slouţící místním institucím anebo komunální správě. U těchto staveb se uţ velmi vzdaluje od historizujícího stylu. Spolkový dům ve Skalici na Slovensku je nejvýznamnější dílo, které vzniklo na Slovensku p ed první světovou válkou. Dominující je společenský prostor pro po ádání divadelních p edstavení a společenských akcí. Základní koncepci vil rozpracoval Jurkovič uţ kolem roku 1ř00 a poprvé ji uplatnil ve vile na Rezku. Můţeme ji charakterizovat jako syntézu aktuálních podnětů britské reformy a tradičních prvků lidového stavitelství. Proto je pro jeho vily typická anglická hala jako úst ední prostor. V roce 1905 navrhl vlastní vilu v Ţabov eskách, která je p íkladem komplexní tvorby (Gesamtknst-werk). Poté architekt ešil mnoho projektů na rodinné vily. I kdyţ se jednotlivé vily od sebe liší, mají stejné rysy s jeho vlastní vilou: vysoké st echy s viký i, verandy, terasy pro propojení domu s okolím, bílá stěna doplněna modrým orámováním. Se změnou ţivotní stylu v 1ř. století p icházeli i problémy s bydlením. Velký p íliv obyvatel do měst podnítil vznik nových hromadných typů bydlení. Architekti chtěli poskytnout i sociálně slabším rodinám komfort a soukromí, proto p emýšleli nad úspornými dispozicemi, zjednodušením a zlevněním stavebních postupů. Stejným problémem se zabýval i Dušan Jurkovič a věnoval jim pozornost celou svoji kariéru. Své úvahy sepsal do publicistického článku Domky rodinné - domky dělnické. (Bo utová a kol., 1řř3; Bo utová 200ř) 28

34 Po celou dobu svého působení se Dušan Jurkovič vyrovnával s otázkou st etání starého a nového. Šlo mu p edevším o tvo ivou aktualizaci tradičních hodnot pro současnost. P íleţitost mu dali zákazníci z podnikatelských kruhů, kte í chtěli upravit historické stavby pro pohodlné moderní bydlení. Architekt dodal: Od rodinných domků byl jsem hnán k úlohám protilehlým rekonstrukcím starých zámků. (Bo utová, 200ř) Nejrozsáhlejší objednávka rekonstrukce zámku byla od Josefa Bartoně, který zamýšlel udělat reprezentační sídlo ze zámku v Novém Městě nad Metují. V roce 1ř0ř vypracoval Jurkovič kompletní návrhy a začaly stavební práce, které zrealizoval Otakar Nypl. Práce trvaly aţ do roku 1ř14. Rekonstrukce se týkala jak exteriéru, tak i interiéru. Největší zásahy do původního vzhledu jsou viditelné na průčelí orientované na město a průčelí na protilehlé straně zámku. Postaral se také o úpravy zámecké věţe, které dodal vznešenosti tím, ţe ji obohatil viký i. Jurkovičovy opravy exteriéru docílili zdokonalení architektonického obrazu celku. Interiéry zámku upravoval uţ poněkud volněji oproti exteriéru. Zachovával co nejvíce z původní výzdoby, ale nebál se pouţít moderní prvky. Z původního vybavení se nezachovalo prakticky nic kromě tzv. Leslieho k esla. Jurkovič tedy navrhoval mnoho interiérů, kde se ale liší podíl historického a nového, v některých interiérech se snaţil o ideální rekonstrukci, kde je zakoupený historický nábytek a v některých o moderní pojetí. Velkou pozornost zasluhuje zimní zahrada z roku 1ř10. Místnost nabízí výhled na údolí eky Metuje a tím vtáhl okolní p írodu dovnit. Velmi působící prvek je mozaikové fontány na stěně z íčních kamínků. Celek doplňoval bílý zahradní nábytek jednoduchých geometrických tvarů a také květiny. Celkovou adaptaci dokončil úpravou zahrad okolo zámku. (Bo utová a kol., 1řř3; Bo utová, 1řř3; Bo utová 200ř) 29

CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_118_VV9 SECESE. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace

CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_118_VV9 SECESE. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_118_VV9 SECESE Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace Mgr. Andrea Slavíková Tivoli, honosný secesní obytný blok v Brně Průčelí výstavního

Více

ARCHITEKTURA PRVNÍ POLOVINY 20. STOLETÍ

ARCHITEKTURA PRVNÍ POLOVINY 20. STOLETÍ ARCHITEKTURA PRVNÍ POLOVINY 20. STOLETÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Pracovní listy k úvodní lekci. SECESE: Vznik a vývoj nového uměleckého směru NEJDŮLEŽITĚJŠÍ INFORMACE MÉNĚ DŮLEŽITÉ INFORMACE

Pracovní listy k úvodní lekci. SECESE: Vznik a vývoj nového uměleckého směru NEJDŮLEŽITĚJŠÍ INFORMACE MÉNĚ DŮLEŽITÉ INFORMACE Pracovní listy k úvodní lekci SECESE: Vznik a vývoj nového uměleckého směru NEJDŮLEŽITĚJŠÍ INFORMACE MÉNĚ DŮLEŽITÉ INFORMACE NEJMÉNĚ DŮLEŽITÉ INFORMACE SECESE: Vznik a vývoj nového uměleckého směru Druhá

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZŠ Břežany zpracovala v rámci projektu DUMY: 9. ročník, výtvarná výchova Tematický blok: Výtvarné umění autor: Mgr. Alžběta Sousedíková sousedikova.obl@seznam.cz říjen 2011 Název projektu: Inovace a zkvalitnění

Více

JOSEF HOFFMANN JOSEF FRANK Od nekonečné garnitury k otevřenému systému

JOSEF HOFFMANN JOSEF FRANK Od nekonečné garnitury k otevřenému systému Tisková zpráva JOSEF HOFFMANN JOSEF FRANK Od nekonečné garnitury k otevřenému systému Tisková konference Zahájení Místo výstavy Neděle 19. června 2016, 12:00 hod. Neděle 19. června 2016, 14:00 hod. Muzeum

Více

NÁVŠTĚVA 6 DŮM&ZAHRADA

NÁVŠTĚVA 6 DŮM&ZAHRADA 6 DŮM&ZAHRADA Nádherné prostředí u rybníka nedaleko České Lípy si vybrali již dávno předci majitelů navštíveného domu. Součástí staré usedlosti na polosamotě byla i stáj. Na jejím místě vznikl nový moderní

Více

v moderním duchu Osvědčená kvalita stavba návštěva

v moderním duchu Osvědčená kvalita stavba návštěva stavba návštěva Osvědčená kvalita v moderním duchu Maloměstská vilka z třicátých let 20. století po rekonstrukci prokoukla novou fasádou a moderně řešeným interiérem. Celková stavebně-technická obnova

Více

Pod ochranou starých velikánů

Pod ochranou starých velikánů Pod ochranou starých velikánů Manželé se dvěma malými dětmi stavět dům původně neplánovali. Na poměrně problematickém pozemku nedaleko Prahy se jim nakonec pro jejich rodinu podařilo vybudovat harmonický

Více

Barvy 50 ODSTÍNŮ ŠEDI A CASANOVA DŘEVĚNÁ STAVBA ROKU SVÍCENÍ LEDKAMI VITRÁŽE BYDLÍME SE ZVÍŘETEM MELANCHOLICKÝ BYT V LISABONU VÍTĚZOVÉ ANKETY

Barvy 50 ODSTÍNŮ ŠEDI A CASANOVA DŘEVĚNÁ STAVBA ROKU SVÍCENÍ LEDKAMI VITRÁŽE BYDLÍME SE ZVÍŘETEM MELANCHOLICKÝ BYT V LISABONU VÍTĚZOVÉ ANKETY DESIGN / STYL / ARCHITEKTURA 2 / 2016 ÚNOR 2016/49 Kč/2,90 50 ODSTÍNŮ ŠEDI A CASANOVA MELANCHOLICKÝ BYT V LISABONU SVÍCENÍ LEDKAMI ÚSPORA A DLOUHÁ ŽIVOTNOST DÁREK PRO PŘEDPLATITELE SVĚTELNÝ LED ZDROJ DŘEVĚNÁ

Více

EGYPTSKÁ SVĚTSKÁ ARCHITEKTURA

EGYPTSKÁ SVĚTSKÁ ARCHITEKTURA EGYPTSKÁ SVĚTSKÁ ARCHITEKTURA VY_32_INOVACE_DVK1118 Autor: Vznik: Téma: Předmět: Anotace: Mgr. Jan Souček 09 / 2012 Starověké umění DVK / 1. ročník Charakteristika egyptské architektury, obrazová prezentace

Více

nábytek 10+ 10- Zelenavé lehátko I nábytek vnitřek pravá 10+ Typická secesní barevnost

nábytek 10+ 10- Zelenavé lehátko I nábytek vnitřek pravá 10+ Typická secesní barevnost vnitřek levá Zelenavé lehátko I Typická secesní barevnost Co kdyby vám patřilo toto elegantní lehátko? Inspirujte se na výstavě a přikreslete k němu sami sebe. najdi ve výstavě vnitřek pravá zadní vnitřek

Více

Vídeňská secese a Otto Wagner

Vídeňská secese a Otto Wagner Vídeňská secese a Otto Wagner Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a

Více

Arie. Pravidelní čtenáři Mého domu se mohli. O čem zpívá. rodinné domy

Arie. Pravidelní čtenáři Mého domu se mohli. O čem zpívá. rodinné domy rodinné domy P Pravidelní čtenáři Mého domu se mohli v červencovém čísle časopisu seznámit s typovým domem Sandra pro manžele středního věku. Na vedlejším pozemku si postavila nový dům i rodina jejich

Více

Mikoláš Aleš Mikoláš Aleš

Mikoláš Aleš Mikoláš Aleš Mikoláš Aleš Mikoláš Aleš je jednou z nejvýznamnějších osobností generace Národního divadla. Byl předním malířem českých dějin a bezpochyby se podílel na utváření českého umění. Jeho tvorba byla ovlivněna,zvláště

Více

Výhled. místo lesa NÁVŠTĚVA

Výhled. místo lesa NÁVŠTĚVA NÁVŠTĚVA Výhled místo lesa V současných rodinných domech je časté propojení kuchyňského, jídelního a obytného prostoru, velká okna a terasové dveře spojující interiér s exteriérem, moderní technické vybavení.

Více

Valašská trefa. Originální vila vypadá futuristicky, ale s krajinou ladí

Valašská trefa. Originální vila vypadá futuristicky, ale s krajinou ladí Společnost AVG group dodala ORIGINÁLNÍ DESIGNOVOU FASÁDU AVG z hliníkových materiálů. Originální fasáda byla vyrobená z hliníkových kompozitních materiálů na CNC technologii a designových hliníkových panelů

Více

Speciál. vyšel 20. 8. 2015. obce Řepiště. Vesnice Moravskoslezského kraje roku 2012. Centrum. Urbanistická studie

Speciál. vyšel 20. 8. 2015. obce Řepiště. Vesnice Moravskoslezského kraje roku 2012. Centrum. Urbanistická studie Speciál vyšel 20. 8. 2015 obce Řepiště Vesnice Moravskoslezského kraje roku 2012 Centrum obce Řepiště Urbanistická studie www.repiste.eu speciál www.repiste.eu Urbanistická studie obec Řepiště Úvodní slovo

Více

N zvy ulic v DaËicÌch

N zvy ulic v DaËicÌch N zvy ulic v DaËicÌch První oficiální rozdělení a pojmenování ulic města pochází z 80. let 19. století. Ulice měly svá jména samozřejmě již před tím, ale oficiálně pojmenovány byly až na zasedání obecního

Více

Turistický průvodce I. zajímavosti z českých hradů a zámků 2

Turistický průvodce I. zajímavosti z českých hradů a zámků 2 Turistický průvodce I. zajímavosti z českých hradů a zámků Jiří Glet květen 2016 jako 29.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz) ISBN: epub: ISBN 978-80-88061-73-1 mobi: ISBN 978-80-88061-74-8

Více

Fakulta architektury ČVUT 2007/2008 2.semestr

Fakulta architektury ČVUT 2007/2008 2.semestr Fakulta architektury ČVUT 2007/2008 2.semestr Základní ateliér Ústav památkové péče a renovací prof. Ing. arch. Bohumil Fanta, Csc. Ing. arch. Jan Kazimour 2. semestr 2007/08 JAN HARCINÍK 1 OBSAH Zadání

Více

Od Loose k Rozehnalovi Architekti purismu a funkcionalismu v Brně

Od Loose k Rozehnalovi Architekti purismu a funkcionalismu v Brně Od Loose k Rozehnalovi Architekti purismu a funkcionalismu v Brně Adolf Loos (* 1870 Brno 1933 Kalksburg u Vídně) syn brněnského kameníka Adolfa Loose st. (jeho dílna sídlila na Kounicově 20 a 22) studium:

Více

šperk 10+ 10- šperk vnitřek pravá Dokresli svůj secesní šperk.

šperk 10+ 10- šperk vnitřek pravá Dokresli svůj secesní šperk. vnitřek levá vnitřek pravá zadní Dokresli svůj secesní. Informace k notýsku Šperk Úvod: Devatenácté století přineslo významné změny ve skladbě obyvatel a ve struktuře majetku. Zatímco v předchozích staletích

Více

Tisková zpráva / Press Release

Tisková zpráva / Press Release 1/5 Jurkovičova vila otevřena po rekonstrukci Moravská galerie v Brně Ulice Jana Nečase 2, Brno Ţabovřesky otevření vily oslavíme 31.3. 2011 v 17 h v Uměleckoprůmyslovém muzeu, Husova 14 / Respirium na

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 18. Konstruktivismus, Funkcionalismus a Bauhaus. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz

VÝTVARNÁ KULTURA. 18. Konstruktivismus, Funkcionalismus a Bauhaus. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz VÝTVARNÁ KULTURA 18. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast 2. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní metody zdokonalující

Více

DIPLOMOVÁ PRÁCE 2015/2016. Bc. Lenka Bažíková ZÁMECKÝ AREÁL BŘECLAV PRŮVODNÍ ZPRÁVA

DIPLOMOVÁ PRÁCE 2015/2016. Bc. Lenka Bažíková ZÁMECKÝ AREÁL BŘECLAV PRŮVODNÍ ZPRÁVA DIPLOMOVÁ PRÁCE 2015/2016 Bc. Lenka Bažíková ZÁMECKÝ AREÁL BŘECLAV PRŮVODNÍ ZPRÁVA Zámecký areál v Břeclavi je komplex staveb, jehož historie sahá až do 11. století. V současnosti ovšem budovy chátrají,

Více

Výstava představí historii přestavby barokního Klementina

Výstava představí historii přestavby barokního Klementina Více najdete na www.nkp.cz a www.klementinum.cz 6. 3. 2015 Výstava představí historii přestavby barokního Klementina Praha, Klementinum: V březnu oslaví Národní knihovna ČR 90. výročí události,

Více

TŘI PROSTOROVÉ PLÁNY. Volný plán. /doc. Michaela Brožová pro NS 1, 10/2011/

TŘI PROSTOROVÉ PLÁNY. Volný plán. /doc. Michaela Brožová pro NS 1, 10/2011/ TŘI PROSTOROVÉ PLÁNY Volný plán /doc. Michaela Brožová pro NS 1, 10/2011/ Přednáška navazuje na dvě předchozí části o Strukturálním plánu, reprezentovaném dílem L. Khana a o Raumplanu A. Loose. Volný plán

Více

Architektura v SR po r. 1945 se zam ením na bydlení 60. - 80. let

Architektura v SR po r. 1945 se zam ením na bydlení 60. - 80. let Architektura v SR po r. 1945 se zam ením na bydlení 60. - 80. let Ing.arch.Lenka Do ekalová Školitel: Prof. Ing.arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. Ústav teorie, FA VUT Brno P edkládaný lánek se zabývá p edevším

Více

Dušan Samuel Jurkovič a jeho architektonická tvorba v oblasti jižní a východní Moravy

Dušan Samuel Jurkovič a jeho architektonická tvorba v oblasti jižní a východní Moravy UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Ústav dějin křesťanského umění Simona Halodová Dušan Samuel Jurkovič a jeho architektonická tvorba v oblasti jižní a východní Moravy Bakalářská práce

Více

Obsah Brožura Beyon (nahoře) Obsah

Obsah Brožura Beyon (nahoře) Obsah Obsah Tato kniha spojuje dohromady příklady současného i historického layoutu z celého světa. Obsahuje příklady od předních grafických designérů a poskytuje vzorek bohatých a rozmanitých možností pro kreativní

Více

PUTOVÁNÍ ZA KYTÍNSKÝMI SOCHAMI

PUTOVÁNÍ ZA KYTÍNSKÝMI SOCHAMI Autor: David Fiala, *1968 řezbář, ajurvedský masér a terapeut, Litoměřice David Fiala začal vyřezávat až ve 28 letech, opustil stabilní příjem v zaměstnání a rozhodl se posunout dál. Své sochy zásadně

Více

11. Stavebnictví, architektura a design interiérů. Návrh moderního rodinného domu vhodného do zástavby

11. Stavebnictví, architektura a design interiérů. Návrh moderního rodinného domu vhodného do zástavby 11. Stavebnictví, architektura a design interiérů Návrh moderního rodinného domu vhodného do zástavby Daniel Veselý, 3.ročník SOŠ a SOU stavební Kolín Pražská 112, Kolín okres Kolín Středočeský kraj Anotace

Více

KLIENT SI MUSÍ UMĚT UPŘÍMNĚ ODPOVĚDĚT

KLIENT SI MUSÍ UMĚT UPŘÍMNĚ ODPOVĚDĚT STAVBA ROZHOVOR KLIENT SI MUSÍ UMĚT UPŘÍMNĚ ODPOVĚDĚT Shodují se Martina a Michal Rosovi sympatičtí mladí manželé architekti. On navrhuje krásné domy, ona krásné interiéry skvěle se doplňují a investoři

Více

NÁZEV/TÉMA: Evropská unie

NÁZEV/TÉMA: Evropská unie NÁZEV/TÉMA: Evropská unie Vyučovací předmět: Společenskovědní základ Učitel: Mgr. Petra Janovská Škola: OA a SZdŠ Blansko Třída: E2 (2. ročník oboru EL) Časová jednotka: 1 vyučovací hodina (45 minut) Metody:

Více

V hlavní roli zebrano

V hlavní roli zebrano Na náv tûvû V hlavní roli zebrano Neobvyklý interiér zdobený exotickým dřevem měl podle představ majitelky původně zářit v dominantní červené. Ale názory se mění. Stačil jediný pohled věnovaný pruhovanému

Více

Dvojice fotografů představí svoji práci u Valdštejnů

Dvojice fotografů představí svoji práci u Valdštejnů Jihlavské listy Dvojice fotografů představí svoji práci u Valdštejnů Ilustrační foto: brtnice.cz Výstava dvojice fotografů začne ve středu 23. září v 17 hodin vernisáží ve Valdštejnském domě na brtnickém

Více

Typový rodinný dům v 70. letech 20. stol. a v současnosti

Typový rodinný dům v 70. letech 20. stol. a v současnosti Typový rodinný dům v 70. letech 20. stol. a v současnosti Abstrakt Ing. arch. Jana Děnge Fakulta architektury ČVUT v Praze Dnešní záplava rodinných kolonií v příměstských lokalitách a vesnicích České republiky

Více

Kanada. Když jsem se v roce 2002 začal zabývat stavbou dalšího. pod Třemšínem. na návštěvě v roubence

Kanada. Když jsem se v roce 2002 začal zabývat stavbou dalšího. pod Třemšínem. na návštěvě v roubence na návštěvě v roubence Kanada pod Třemšínem Josef rozhodně není nezkušený stavebník postavil už několik rodinných domů, dřevostavba, do které nás pozval, je zatím jeho poslední prací. Ačkoliv se příjemný

Více

Dovolená na lodi. rodinné domy návštěva. Text: Daniela Rígrová Foto: Jiří Ernest

Dovolená na lodi. rodinné domy návštěva. Text: Daniela Rígrová Foto: Jiří Ernest Dovolená na lodi Dřevem obložený koráb klouže po svahu a z bílé kajuty i proskleného podpalubí přehlíží údolí rozložené hluboko pod ním. Úzká parcela nedovolila zrealizovat touhu klientů po bungalovu,

Více

------------------------------------------------------------- 4. volební období. výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu

------------------------------------------------------------- 4. volební období. výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y P O S L A N E C K Á S N Ě M O V N A 2003 ------------------------------------------------------------- 4. volební období výbor pro vědu, vzdělání, kulturu,

Více

ob anské sdružení MALÁ ANTIOCHIA 569 34 Rychnov na Morav 53, tel.: 461 323 129 e-mail: mala.antiochia@seznam.cz I O: 269 855 43, DI : CZ 269 855 43

ob anské sdružení MALÁ ANTIOCHIA 569 34 Rychnov na Morav 53, tel.: 461 323 129 e-mail: mala.antiochia@seznam.cz I O: 269 855 43, DI : CZ 269 855 43 VÝRO NÍ ZPRÁVA OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ ZA ROK 2005 O em se do tete v naší výro ní zpráv : 1. Úvodní slovo 2. Poslání a cíle 3. Naši lenové, lidé ve vedení 4. Zpráva o innosti 5. Finan ní zpráva za rok 2005

Více

vesnic demolovaných při úpravě plochy nikdy nedokončeného úložiště popílku z tepelných elektráren na Chomutovsku (Beran 2012).

vesnic demolovaných při úpravě plochy nikdy nedokončeného úložiště popílku z tepelných elektráren na Chomutovsku (Beran 2012). 4. VESNICE ZANIKLÉ PO ROCE 1945 Lukáš Funk V poslední době bylo poukázáno na problematiku vsí zaniklých po roce 1945 jako významné archeologické téma a byla také zdůrazněna naléhavost takto orientovaného

Více

JAK JSEM DOSTALA PRVNÍ LYŽE

JAK JSEM DOSTALA PRVNÍ LYŽE JAK JSEM DOSTALA PRVNÍ LYŽE V kraji pod horami prý děti přicházejí na svět s lyžemi na nohou. Já jsem se ale narodila bez nich. Mně je přinesl Ježíšek, když mi bylo pět let. Překvapil mě. Každý rok jsem

Více

Možné finanční dopady oddlužení v období 2008 2014 na státní rozpočet České republiky

Možné finanční dopady oddlužení v období 2008 2014 na státní rozpočet České republiky Možné finanční dopady oddlužení v období 2008 2014 na státní rozpočet České republiky Abstrakt: Stále se zhoršující ekonomická situace většiny českých rodin a seniorů, vede některé z nich do finančních

Více

Pavel Brunclík Diverse

Pavel Brunclík Diverse Pavel Brunclík Diverse 7 Čtyři okruhy Pavel Brunclík se ve svých fotografiích soustřeďuje na několik základních témat. K některým z nich se s přestávkami vrací, jiným se věnuje jen v určitých obdobích.

Více

Muzeum dýmek v Proseči

Muzeum dýmek v Proseči Muzeum dýmek v Proseči Materiál mapující vývoj Muzea dýmek v Proseči zejména od roku 2007 po současnost a předkládá možnosti dalšího směřování a rozvoje tohoto dlouhodobého projektu. Stanoviska a návrhy

Více

Prestižní anketa časopisu se uskutečnila již pojedenácté.

Prestižní anketa časopisu se uskutečnila již pojedenácté. nejzajímavější rodinné Domy a ProJEKty letošního roku 11. ročník prestižní soutěžní přehlídky Je rozhodnuto. Odborná porota, čtenáři časopisu DŮM&ZAHRADA a internetových stránek Dumazahrada.cz vybrali

Více

Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 IČO: 47813121 Projekt: OP VK 1.5

Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 IČO: 47813121 Projekt: OP VK 1.5 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 IČO: 47813121 Projekt: OP VK 1.5 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Design jako umělecký fenomén

Design jako umělecký fenomén Eva Smržová Sdružená uměnovědná studia Sociologická interpretace uměleckého fenoménu Design jako umělecký fenomén Hlavním cílem této práce je odpovědět na otázky týkající se designu a jeho vlivu, využití

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

industriální archeologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy

industriální archeologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy 170 14. Kvalifikační práce a projekty industriální archeologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy Václav Matoušek Tereza Blažková Projekt systematického studia vchynicko tetovského plavebního

Více

ŠEST OBYTNÝCH PROJEKTŮ

ŠEST OBYTNÝCH PROJEKTŮ Kapitola 5 ŠEST OBYTNÝCH PROJEKTŮ ožná jste už postavili desítky různých srubů nebo čtvercových Mdomků. Protože však existuje spousta architektonických stylů, v případě, že byste rádi udělali něco nového,

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ateliér arteterapie. 40 dnů červené. seminární práce

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ateliér arteterapie. 40 dnů červené. seminární práce JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ateliér arteterapie 40 dnů červené seminární práce vyučující: prof. PhDr. Pavel Kalina, CSc. vypracovala: Bc. Jitka Mládková 1. ročník květen 2010 Petr Kvíčala

Více

Kamna na dřevo 2014 / 2015. Tradition - Charleston Fire-jet

Kamna na dřevo 2014 / 2015. Tradition - Charleston Fire-jet Kamna na dřevo 2014 / 2015 Tradition - Charleston Fire-jet Společnost Cashin je situována v centru Evropy v podhůří Vosges. Jedná se o rodinný podnik s velmi kompetentními zaměstnanci. Cashin jako jedna

Více

NÁVŠTĚVA. Důraz. na kvalitu 76 DŮM & ZAHRADA

NÁVŠTĚVA. Důraz. na kvalitu 76 DŮM & ZAHRADA REKONSTRUKCE NÁVŠTĚVA Důraz na kvalitu 76 DŮM & ZAHRADA www.dumazahrada.cz 77 NÁVŠTĚVA Rozhodnutí rekonstruovat rodinný dům je obvykle vyvoláno novými požadavky uživatelů v důsledku změněné rodinné situace.

Více

PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Termální lázně Yverdon, pět smyslů v architektuře. Zadání: Údaje o území: Údaje o stavbě: Popis území stavby: Urbanismus:

PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Termální lázně Yverdon, pět smyslů v architektuře. Zadání: Údaje o území: Údaje o stavbě: Popis území stavby: Urbanismus: PRŮVODNÍ ZPRÁVA Projekt: Termální lázně Yverdon, pět smyslů v architektuře. Zadání: Kvalita prostředí, funkční náplň ani kapacita stávajícího lázeňského souboru již nevyhovuje dnešním potřebám ani předpokládanému

Více

OBEC PLANDRY KAPLE SV. JANA NEPOMUCKÉHO

OBEC PLANDRY KAPLE SV. JANA NEPOMUCKÉHO OBEC PLANDRY KAPLE SV. JANA NEPOMUCKÉHO Prezentaci zpracoval : Miroslav LUKÁŠ, starosta obce Plandry leden 2010 rozšířená verze z roku 2008 Krátce o kapli sv.jana Nepomuckého v Plandrech Kolem roku 1735

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:

Více

OBCHODNÍ PRÁVO Vysoká škola ekonomie a managementu 2012

OBCHODNÍ PRÁVO Vysoká škola ekonomie a managementu 2012 OBCHODNÍ PRÁVO Vysoká škola ekonomie a managementu 2012 Obchodní právo JUDr. Ing. Jaroslav Staněk, CSc. Copyright Vysoká škola ekonomie a managementu 2012. Vydání první. Všechna práva vyhrazena. ISBN 978-80-86730-93-6

Více

Tisková zpráva. Akademie věd ČR předala jedenácti vědcům titul doktor věd

Tisková zpráva. Akademie věd ČR předala jedenácti vědcům titul doktor věd Tisková zpráva Akademie věd ČR předala jedenácti vědcům titul doktor věd Vědecký titul doktor věd (ve zkratce DSc.) uděluje Akademie věd ČR již šestým rokem, od r. 2003, kdy vláda ČR schválila úpravu Stanov

Více

Nápis nad vchodem do výstavní síně hlásá: Době její umění. Umění jeho svobodu. Trojici sov odkazující k moudrosti navrhne Koloman Moser.

Nápis nad vchodem do výstavní síně hlásá: Době její umění. Umění jeho svobodu. Trojici sov odkazující k moudrosti navrhne Koloman Moser. Z rodné Brtnice se přes středoškolské studium v Brně ocitneš na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Tvým učitelem se stává vlivný architekt profesor Otto Wagner, jehož dílo můžeš na přelomu devatenáctého

Více

Koncepce expozice Muzeum Bohuslava Fuchse

Koncepce expozice Muzeum Bohuslava Fuchse Koncepce expozice Muzeum Bohuslava Fuchse Zadavatel: Obec Všechovice Zpracoval: Hranická rozvojová agentura, z. s. Ing. Marcela Tomášová Tř. 1. máje 2063 753 01 Hranice Telefon: 581 626 202 e-mail: agentura@regionhranicko.cz

Více

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 8. 10. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE _17_CJL_3

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 8. 10. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE _17_CJL_3 Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 8. 10. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE _17_CJL_3 Ročník: II. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Více

Slovo starosty. Váţení spoluobčané,

Slovo starosty. Váţení spoluobčané, Slovo starosty Váţení spoluobčané, Krakovanské svatováclavské posvícení se nezadrţitelně blíţí a s ním i vydání Novin Krakovan a Boţce. Posvícení přichází po prázdninách, které byly pro obec na rozdíl

Více

Relax. Voyage de découverte FRANCE - ALLEMAGNE 2014 ***** special Issue. avril 2014 /// April 2014

Relax. Voyage de découverte FRANCE - ALLEMAGNE 2014 ***** special Issue. avril 2014 /// April 2014 Relax numéro spécial avril 2014 /// April 2014 special Issue Voyage de découverte FRANCE - ALLEMAGNE 2014 ***** unsere Reise nach FRANKREICH - DEUTSCHLAND 2014 Jak jsme se měli? (zapsala Pavlína Procházková)

Více

REVITALIZACE ČÁSTI KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI NADHLEDOVÁ PERSPEKTIVA SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 1 : 3000. Ing. arch. BARBORA PONEŠOVÁ KREJČOVÁ, PhD.

REVITALIZACE ČÁSTI KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI NADHLEDOVÁ PERSPEKTIVA SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 1 : 3000. Ing. arch. BARBORA PONEŠOVÁ KREJČOVÁ, PhD. NADHLEDOVÁ PERSPEKTIVA SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 1 : 3000 SITUACE 1 : 1000 PRŮVODNÍ TEXT ORANŽERIE NEPTUNOVA FONTÁNA MULTIFUNKČNÍ SÁL VÝSTAVNÍ SÍŇ Zeď jako prvek, kterým se právě člověk v přírodě (vůči přírodě)

Více

IDENTIFIKACE, MOTIVACE A PODPORA MATEMATICKÝCH TALENTŮ V EVROPSKÝCH ŠKOLÁCH

IDENTIFIKACE, MOTIVACE A PODPORA MATEMATICKÝCH TALENTŮ V EVROPSKÝCH ŠKOLÁCH IDENTIFIKACE, MOTIVACE A PODPORA MATEMATICKÝCH TALENTŮ V EVROPSKÝCH ŠKOLÁCH COMENIUS červenec 2012 Jako začínající učitelku matematiky na druhém stupni základní školy mě výše zmíněný název kurzu okamžitě

Více

Moderní usedlost NÁVŠTĚVA

Moderní usedlost NÁVŠTĚVA NÁVŠTĚVA Moderní usedlost Majitelé navštíveného domu se rozhodli splnit si sen přestěhovat se z města na venkov, hospodařit a postavit dům, který bude nejen jejich domovem, ale i oblíbeným místem pro setkání

Více

http://rebel.ig.cas.cz/aktivity/prokopcova.php

http://rebel.ig.cas.cz/aktivity/prokopcova.php Page 1 of 5 Geofyzikální ústav AV ČR Agentura Galerie H Vás srdečně zvou na šestou výstavu cyklu Setkávání Eva Prokopcovová Obrazy z teček, kresby na tapety zahájení 10.9.2003 v 16.00 hodin v přednáškovém

Více

KONVERZE A DOSTAVBA PIVOVARU V SEDLCI U KUTNÉ HORY DIPLOMOVÁ PRÁCE FA ČVUT ZS 2011/2012 15114 ÚSTAV PAMÁTKOVÉ PÉČE

KONVERZE A DOSTAVBA PIVOVARU V SEDLCI U KUTNÉ HORY DIPLOMOVÁ PRÁCE FA ČVUT ZS 2011/2012 15114 ÚSTAV PAMÁTKOVÉ PÉČE KONVERZE A DOSTAVBA PIVOVARU V SEDLCI U KUTNÉ HORY DIPLOMOVÁ PRÁCE FA ČVUT ZS 2011/2012 15114 ÚSTAV PAMÁTKOVÉ PÉČE Vypracoval: Vojtěch Listík Vedoucí práce: prof. Ing. arch. Akad. arch. Václav Girsa Konzultant:

Více

ZPRÁVA O ŠKOLE ZA ŠKOLNÍ ROK 2005/2006

ZPRÁVA O ŠKOLE ZA ŠKOLNÍ ROK 2005/2006 Střední odborná škola Emila Holuba,s.r.o. ZPRÁVA O ŠKOLE ZA ŠKOLNÍ ROK 2005/2006 Dukelská 65, Brno 614 00 Výroční zpráva o škole za školní rok 2005/2006 Část I. Základní charakteristika právnické osoby

Více

Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých možností: Poznámka

Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých možností: Poznámka 1.- 3. ročník, 1 hodina týdně Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých možností: Poznámka Barvy: vodové, temperové a prstové Techniky: barevné splývání, experimenty s barvami míchání barev, vyjádření

Více

AUKCE KAROLINA BARTOŇOVÁ 10164

AUKCE KAROLINA BARTOŇOVÁ 10164 AUKCE KAROLINA BARTOŇOVÁ 10164 ÚVOD Aukce je jistě sociálním fenoménem, který je neustále na vzestupu. Investice do umění se také stává pro mnohé výhodným uložením peněz, které se v bankách, při inflacích

Více

návštěvy & proměny Luxusní krešovaná tapeta z kolekce firmy MARBURG barevně ladí s výmalbou v pracovním koutu

návštěvy & proměny Luxusní krešovaná tapeta z kolekce firmy MARBURG barevně ladí s výmalbou v pracovním koutu tato strana Obývací pokoj je oddělen od ložnice posuvnými skleněnými dveřmi. V místnosti se našlo místo pro odpočinek a relaxaci pohovka POLSTRIN, kávový stolek KARE, koberec MAT a tapety MARBURG vše pod

Více

1. Kamna haly a salonu. 8.2. Nábytek alkovny. Předmět. Umístění ve vile. Výrobce. Dodavatel. Místo výroby. Datum výroby. Restaurátor.

1. Kamna haly a salonu. 8.2. Nábytek alkovny. Předmět. Umístění ve vile. Výrobce. Dodavatel. Místo výroby. Datum výroby. Restaurátor. 8. Mobiliář Nejdůležitějšími prostorami ve vile jsou hlavní obytné místnosti vpřízemí - schodišťová hala a přijímací salon. Právě tyto místnosti byly plně zařízené už na výstavě pořádané ve vile vroce

Více

Statutární město Most Radniční 1 Most. Úsvit. Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov

Statutární město Most Radniční 1 Most. Úsvit. Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov Statutární město Most Radniční 1 Most Úsvit Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov Dílčí projekt Projekt rozšířené estetické výchovy Projekt rozšířené estetické výchovy

Více

KRAJINA PODYJÍ V OBRAZECH. Malíři širšího regionu Národního parku Podyjí/Thayatal

KRAJINA PODYJÍ V OBRAZECH. Malíři širšího regionu Národního parku Podyjí/Thayatal KRAJINA PODYJÍ V OBRAZECH Malíři širšího regionu Národního parku Podyjí/Thayatal 1 Díky spolupráci Jihomoravského muzea ve Znojmě a Správy Národního parku Podyjí se Vám dostává do rukou malé poohlédnutí

Více

Číslo: RP 1/08 Téma: Periodická tabulka prvků Jméno: Šárka Čudová

Číslo: RP 1/08 Téma: Periodická tabulka prvků Jméno: Šárka Čudová Číslo: RP 1/08 Téma: Periodická tabulka prvků Jméno: Šárka Čudová Tématem mé ročníkové práce je Periodická tabulka prvků. Práce je rozdělena do několika částí. V první části se zabývám samotným pojmem

Více

Jiří Glet PAVLÍK A RYTÍŘ JAN Z MICHALOVIC

Jiří Glet PAVLÍK A RYTÍŘ JAN Z MICHALOVIC 1 Jiří Glet PAVLÍK A RYTÍŘ JAN Z MICHALOVIC 2 Copyright Autor: Jiří Glet Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2014 ISBN: 978-80-7512-073-1 (epub) 978-80-7512-074-8 (mobipocket) 978-80-7512-075-5 (pdf)

Více

MATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ ZPEVNĚNÝCH PLOCH, KOMUNIKACÍ A ZÍDEK, MOBILIÁŘ

MATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ ZPEVNĚNÝCH PLOCH, KOMUNIKACÍ A ZÍDEK, MOBILIÁŘ MATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ ZPEVNĚNÝCH PLOCH, KOMUNIKACÍ A ZÍDEK, MOBILIÁŘ Obec Lazinov je malou obcí v předhůří Vysočiny. Její vznik je datován do 14. stol. a z toho se odvíjí charakter její zástavby a prostorové

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE 601 56 Brno, Joštova 8 ROZHODNUTÍ. Č. j.: S 064-R/00-353/140/Ná V Praze dne 9. 5. 2000

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE 601 56 Brno, Joštova 8 ROZHODNUTÍ. Č. j.: S 064-R/00-353/140/Ná V Praze dne 9. 5. 2000 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE 601 56 Brno, Joštova 8 ROZHODNUTÍ Č. j.: S 064-R/00-353/140/Ná V Praze dne 9. 5. 2000 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ve správním řízení zahájeném dne 10. 3.

Více

Metoda Lokální multiplikátor LM3. Lokální multiplikátor obecně. Ing. Stanislav Kutáček. červen 2010

Metoda Lokální multiplikátor LM3. Lokální multiplikátor obecně. Ing. Stanislav Kutáček. červen 2010 Metoda Lokální multiplikátor LM3 Ing. Stanislav Kutáček červen 2010 Lokální multiplikátor obecně Lokální multiplikátor 1, vyvinutý v londýnské New Economics Foundation (NEF), 2 pomáhá popsat míru lokalizace

Více

S výhledem na hvězdy. stavba návštěva

S výhledem na hvězdy. stavba návštěva stavba návštěva S výhledem na hvězdy Navštívený dům se nachází v nejsevernější části České republiky, ve Šluknovském výběžku. Pro zdejší oblast jsou typické takzvané podstávkové domy. Podstávku tvoří dřevěná

Více

L I B E R E C S T A T U T Á R N Í MĚSTO. Návrh usnesení. 9. zasedání zastupitelstva města dne: 27. 11. 2008. Bod pořadu jednání:

L I B E R E C S T A T U T Á R N Í MĚSTO. Návrh usnesení. 9. zasedání zastupitelstva města dne: 27. 11. 2008. Bod pořadu jednání: S T A T U T Á R N Í MĚSTO L I B E R E C 9. zasedání zastupitelstva města dne: 27. 11. 2008 Bod pořadu jednání: Věc: Poskytnutí dotace společnosti Spacium, o. p. s. na realizaci projektu Malý Marťan a Lampa

Více

PREZENTAČNÍ PŘEHLED OBSAH: BYTOVÉ PROSTORY

PREZENTAČNÍ PŘEHLED OBSAH: BYTOVÉ PROSTORY PREZENTAČNÍ PŘEHLED OBSAH: BYTOVÉ PROSTORY OBÝVACÍ POKOJE Úloţné prostory Sedací soupravy a křesla Konferenční stolky JÍDELNY Jídelní stoly Jídelní ţidle LOŢNICE Postele, noční stolky, komody Šatní skříně,

Více

Odborné kreslení. (Cvičebnice pro 1. ročník oboru Cukrář Cukrářka) Vhodná i pro žáky se specifickými poruchami učení. Jméno: Třída: Ročník:

Odborné kreslení. (Cvičebnice pro 1. ročník oboru Cukrář Cukrářka) Vhodná i pro žáky se specifickými poruchami učení. Jméno: Třída: Ročník: Odborné kreslení (Cvičebnice pro 1. ročník oboru Cukrář Cukrářka) Vhodná i pro žáky se specifickými poruchami učení Jméno: Třída: Ročník: Úvod V této cvičebnici jde zejména o to, aby si žák osvojil psaní

Více

luxusní interiéry pro rezidence

luxusní interiéry pro rezidence luxusní interiéry pro rezidence 1 ALNUS návrhy a realizace kompletních interiérů Firma Alnus vznikla v roce 1993. Zabývá se zakázkovou výrobou luxusních kuchyní a bytových moderních interiérů na míru.

Více

Dům TŘÍ SPLNĚNÝCH PŘÁNÍ. Návštěva

Dům TŘÍ SPLNĚNÝCH PŘÁNÍ. Návštěva Dům TŘÍ SPLNĚNÝCH PŘÁNÍ NA VRCHU CHLOMEK U PETROVA, JEN KOUSEK OD SOUTOKU SÁZAVY S VLTAVOU, VYRŮSTALY JIŽ ZA PRVNÍ REPUBLIKY REKREAČNÍ DOMKY A CHATY. PRÁVĚ TADY, V ZELENÉ STRÁNI NAD ŘEKOU, SI KOUPIL INVESTOR

Více

Uměleckopr leck ůmys my lo l v o á v muze muz a jako jak nový ý fenomén

Uměleckopr leck ůmys my lo l v o á v muze muz a jako jak nový ý fenomén Uměleckoprůmyslová muzea jako nový fenomén Vznik muzeí Zakládání uměleckoprůmyslových muzeí v 2. polovině 19. století bylo podmíněno mezinárodním reformním hnutím, které chtělo odstranit roztržkumeziuměleckým

Více

Závěrečná zpráva: Zážitkový vzdělávací program Odyssea Alfa stmelovací kurz pro 6. třídu

Závěrečná zpráva: Zážitkový vzdělávací program Odyssea Alfa stmelovací kurz pro 6. třídu Závěrečná zpráva: Zážitkový vzdělávací program Odyssea Alfa stmelovací kurz pro 6. třídu ZŠ Šestajovice, 23. 24. 9. 2011 Obsah Úvod.....2 Cíle kurzu..2 Časová organizace a obsah programových bloků.3 Postřehy

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ ATELIÉR MALÍŘSTVÍ 3 SEŠITY ČLOVĚK ZÁZNAMŮ - PŘÍRODA KRAJIN DŮM MAN NA - NATURE HLADINĚ WORKBOOKS OF LANDSCAPE NOTES

Více

OD 13 DO 17 HODIN. Zpracovala Nová Milena, spolupracuje Jana Šmardová Koulová korektura webmaster Ing. Vlach

OD 13 DO 17 HODIN. Zpracovala Nová Milena, spolupracuje Jana Šmardová Koulová korektura webmaster Ing. Vlach OD 13 DO 17 HODIN Zpracovala Nová Milena, spolupracuje Jana Šmardová Koulová korektura webmaster Ing. Vlach Květnový kalendář narozenin našich kamarádů. Ahoj děti, Minulý měsíc jsme si vytvořily Knihu

Více

KONVERZE NA CENTRUM SOUČASNÉHO UMĚNÍ PORTFOLIO DIPLOMOVÉ PRÁCE. AUTOR: Matouš Erban. VEDOUCÍ PRÁCE: doc. Ing. arch.

KONVERZE NA CENTRUM SOUČASNÉHO UMĚNÍ PORTFOLIO DIPLOMOVÉ PRÁCE. AUTOR: Matouš Erban. VEDOUCÍ PRÁCE: doc. Ing. arch. AUTOR: Matouš Erban VEDOUCÍ PRÁCE: doc. Ing. arch. Zdeněk Rothbauer 15127 ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ I. KONVERZE NA CENTRUM SOUČASNÉHO UMĚNÍ PORTFOLIO DIPLOMOVÉ PRÁCE OBSAH: 1_ ÚVOD 2_HISTORIE 3_URBANISMUS 4_KOMPOSICE

Více

Když klient ví, co chce

Když klient ví, co chce NÁVŠTĚVA Když klient ví, co chce Některé zkušenosti jsou těžko přenositelné, musí se odžít. Bydlet v bytě je jiné než bydlet v domě, žít ve městě je něco jiného než žít na vsi. Navíc, s věkem se obvykle

Více

zuzana včeláková semestrální úkol letní semestr 2014 umím udělat pěkný model rodinný dům Štěchovice

zuzana včeláková semestrální úkol letní semestr 2014 umím udělat pěkný model rodinný dům Štěchovice zuzana včeláková semestrální úkol letní semestr 2014 umím udělat pěkný model rodinný dům Štěchovice zadání téma semestru: umím udělat pěkný model semestrální úkol letní semestr 2014 1. ročník téma: sonda

Více

Základní informace o projektu MANDALA 2015

Základní informace o projektu MANDALA 2015 Obsah: Základní informace o projektu MANDALA 2015 A. První část projektu Mandala: Olomoucká Arakiáda - Soutěž "Mladý posluchovský záchranář- 2.ročník" 12. 6. 2015 Pro koho je projekt určen Počet zapojených

Více

REFLEXE ABSOLVENTSKÉHO VÝKONU V AUTORSKÉ INSCENACI VDN ČASOPROSTOR

REFLEXE ABSOLVENTSKÉHO VÝKONU V AUTORSKÉ INSCENACI VDN ČASOPROSTOR JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér Výchovná dramatika pro Neslyšící REFLEXE ABSOLVENTSKÉHO VÝKONU V AUTORSKÉ INSCENACI VDN ČASOPROSTOR Projekt Autor práce: Anna Šperková

Více

Památky Unesco v ČR. Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Památky Unesco v ČR. Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Památky Unesco v ČR Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_14_17 Tématický celek: ZEMĚ, KRAJE, MĚSTA Autor: Mgr. J. Hyklová

Více

Závěrečná zpráva (věcný popis činnosti v roce 2012)

Závěrečná zpráva (věcný popis činnosti v roce 2012) Závěrečná zpráva (věcný popis činnosti v roce 2012) Ve dnech 12. 15. 1. 2012 se MAS Střední Povltaví prezentovala na společném stánku se Svazkem obcí Milevska na brněnském veletrhu cestovního ruchu Regiontour

Více

M : 500 FA VUT Brno 05/00 diplomovou práci vypracoval Sanko Šejk vedoucí práce doc. Ing. arch. Hana Urbášková, PhD. Rochus - stavba v krajině Situace 0 Legenda 7 6 9 5 8 4 4 5 6 7 8 9 0 4 5 6 7 8 9

Více