Vztah Theodericha Velikého k románskému obyvatelstvu Itálie (po r. 523) (bakalářská diplomová práce)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vztah Theodericha Velikého k románskému obyvatelstvu Itálie (po r. 523) (bakalářská diplomová práce)"

Transkript

1 Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Historický ústav Vztah Theodericha Velikého k románskému obyvatelstvu Itálie (po r. 523) (bakalářská diplomová práce) Tomáš Pásek Vedoucí práce: doc. PhDr. Jarmila Bednaříková, CSc. Brno 2008

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl všechnu použitou literaturu a prameny datum vlastnoruční podpis 2

3 Předem bych chtěl poděkovat paní doc. PhDr. Jarmile Bednaříkové, CSc. za vedení mé práce, za její velmi ochotný přístup a za odbornou pomoc bez níž bych se neobešel. Tomáš Pásek 3

4 Úvod Na přelomu 5. a 6. století nastává v Evropě podle mnoha značně zjednodušených periodizací konec antiky a začíná středověk. Pokud se věnujeme studiu tohoto období podrobněji, je nám jasné, jak může být podobná periodizace zavádějící. Samotní Římané, kteří měli být nejvíce postiženi pádem své vlastní říše si nějaké výrazné změny po roce 476 ani neuvědomovali 1. Tento fakt je dle mého názoru důležitý pro pochopení jednotlivých aspektů tohoto období. Konec 5. a začátek 6. století rozhodně není na území dnešní Itálie o mnoho bouřlivější dobou, než století předešlá, ba naopak nastává výrazné uklidnění poměrů a prosperita 2. V následujících letech také vrcholí proces obecně známý jako stěhování národů, kdy se velká část barbarských kmenů dostává do klidnější fáze a vznikají pevnější barbarské státy. Cílem mé práce a bádání nebude však objasnění důvodů ani důsledků tohoto i v jiných obdobích poměrně častého fenoménu, ani vypočítávání přínosů a negativ, které tento velký pohyb migrujících společenství přinesl. Pro mnou zvolené téma mohu s klidným svědomím problematiku stěhování národů, jinak jevu pro danou dobu typickou, ponechat stranou. Zaměřil jsem tudíž svoji pozornost na velmi známou a důležitou kapitolu tohoto období a to na dobu existence ostrogótského státu v Itálii. Cílem mé práce nebude složité líčení politické situace ani poměry hospodářské nebo studie sociální. Všech těchto oblastí se ale mnou zvolené téma více či méně dotýká. Zaujala mě situace, kdy se po svržení Odoakera na dlouhou dobu dostává plně romanizovaná společnost žijící na Apeninském poloostrově pod legitimní nadvládu barbarů. Obyvatelé dnešní Itálie se stávají poddanými barbarského krále Theodericha, později zvaného Veliký. Postihnout však celou vládu Theoderichovu není možné a proto jsem svůj výběr zúžil na velice pozoruhodný vnitřní konflikt, který vyvstal mezi gótským králem Theoderichem a vyššími vrstvami původního římského obyvatelstva, především pak konflikt se senátorským stavem. Tento zajímavý úkaz jsem se rozhodl demonstrovat na osudech filozofa a politika Boëthia a jeho tchána, taktéž příslušníka senátorského stavu, Symmacha. Ve své práci se pokusím přiblížit možné důvody a objasnit důsledky tohoto vzájemného rozchodu panovníka s vysokou římskou šlechtou. Později si ukážeme, že se jedná o téměř kriminální zápletku s několika 1 J. Moorhead, Theoderic in Italy, s Auror zde v praktických příkladech poukazuje na to, že pro běžného Římana se s příchodem Ostrogótů změnilo jen velmi málo. 2 J. Bednaříková, Stěhování národů, s

5 možnými vysvětleními a interpretacemi zasahující ve velkém rozsahu špičky tehdejšího italořímského obyvatelstva. Tento razantní krok ke kterému Theoderich přistoupil znamenal tvrdou ránu pro soužití Gótů s původními obyvateli Itálie. Je zajímavé, že podnět k tak tvrdému a nevybíravému zákroku vyšel zřejmě přímo od krále Theodericha, který se však paradoxně po celou dobu svojí vlády snažil o bezproblémové soužití a sblížení ariánských Germánů s katolickými Římany. Uvědomoval si plně vyšší kulturní vyspělost svých podmaněných poddaných, ale i přes to vystupoval jakožto pokračovatel v odkazu západořímských císařů 3. Pravdou je, že pozdně antická kultura v ostrogótském státě přežívala v téměř nedotčené podobě, ba naopak došlo i k rozvoji některých odvětví kulturního života. I toto Theoderichovo jakési římanství činí zkoumání důvodů pro tak velký rozkol zajímavým 4. Co se týče pramenů a literatury pak k nám byli doboví dějepisci, kronikáři i církevní učenci své doby štědří. Období Theoderichovy vlády je velmi dobře doloženo řadou důvěryhodných písemných pramenů. Pro zkoumání daného problému je také velkým plusem to, že dochované písemnosti nepocházejí výlučně ze stejného prostředí a my si tak můžeme zajistit poměrně široké spektrum informací a rozdílných názorů na konkrétní otázky. Tato skutečnost jistě přispívá k možnostem objektivního posouzení této problematiky. Má práce se opírá především o následující prameny. Jako hlavní zdroj informací musím uvést především Cassiodorovy Variae. Tato sbírka skutečných dokumentů administrativního charakteru nám podává důležité svědectví o poměrech panujících ve vysokých vrstvách tehdejší společnosti, ale také se zde dozvídáme o politických událostech a formě spravování ostrogótského státu za Theodericha 5. Dalším důležitým pramenem pro mne bylo dílo samotného Boëthia. Byl to pak především filozofický spis Consolatio philosophiae a útržky z osobní korespondence. Tak se nepřímo dostáváme k autoru dalšího pramene a to k Magnu Feliku Ennodiovi. Ennodius byl biskupem v Ticinu a byl s Boëthiem, stejně jako Cassiodorus, v písemném styku. Samotný Ennodiův Panegyrik je cenným pramenem pro období ostrogótského panování v Itálii. Bez povšimnutí nemohu nechat ani druhou část spisu neznámého autora obecně nazývaný Excerpta Valesiana. Právě tento druhý díl je krátkou kronikou Theoderichovy vlády. Opomenout nemůžeme ani práce vznikající ve východní části rozděleného impéria. Byzantské dějepisectví nám přináší sice kusé, ale vesměs fakticky přesné informace. Jmenovat zde musím zejména práci Prokopiovu. Prokopios z Kaisareie psal 3 P.Heather, Gótové, s. 227, O Theoderichově romanitas se podrobně zmiňuje P.Heather, Gótové, s J. Bednaříková, Stěhování národů, s

6 sice své dějiny až po smrti krále Theodericha. Ve své válce s Góty se však pádu Boëthiově a Symmachově také věnuje. Tento pramen je nicméně velmi potřebný pro pochopení vzájemných vztahů Konstantinopole s Ravennou. Obrovskou výhodou téměř všech výše uvedených pramenů je jejich velká dostupnost. Nezřídka bývají přeloženy do světových jazyků a dokonce i do češtiny. S literaturou je to podobné jako s prameny. Téma pozdní antiky, stěhování národů i a studie o barbarských kmenech jsou poměrně častým předmětem zájmu autorů. Dokonce i v češtině, kde není povětšinou velký výběr odborné literatury nalezneme několik velice dobrých titulů. Pro utvoření si představy o germánském světě mi pomohly knihy Herwiga Wolframa, který je předním odborníkem na Góty. Bohužel ostrogótským státem jako takovým se žádná studie vydaná v českém jazyce dopodrobna nevěnuje. Proto jsme odkázáni na jazyky světové. V angličtině vyšla pro moji práci zajímavá studie Johna Mooreheada na kterou budu v průběhu často odkazovat. Z českých titulů stojí určitě za zmínku Stěhování národů od J. Bednaříkové, která podává ucelené informace o skladbě tehdejší Evropy a je velice přehledná. Podle této knihy jsem koncipoval prakticky celou kapitolu o porovnávání germánských států. Dále bych měl vzpomenout díla Josefa Češky, který se zabývá koncem římské říše. Svou práci jsem rozdělil dle následujícího schématu. V první části se budu zabývat stručnou historií ostrogótského státu. Začnu líčením Theoderichova odchodu z Balkánu a přes dlouhotrvající boje s Odoakerem se přesuneme do období budování a upevňování pozic nově vzniklého germánského státu. Následuje část, která byla napsána za účelem vymezení pozice ostrogótského státu v rámci tehdejšího světa. Porovnávám zde Theoderichův stát s ostatními germánskými státními útvary. Jedná se podle mého názoru o potřebný materiál pro pochopení poměrů a nálad ve společnosti v tehdejší Itálii. Omezený prostor jsem věnoval také medailonkům již zmiňovaných autorů pramenů. Pochopíme-li z jakých poměrů pocházel autor a jaké měl asi názory, pak si dokážeme udělat obrázek o autorově objektivitě. V poslední velké kapitole se zabývám příčinami rozchodu Theodericha s Římany. Snažil jsem se vylíčit všechny důvody proč k tomuto rozkolu došlo. Popisuji složitou zahraničně politickou situaci v jaké se ostrogótský stát ve dvacátých letech 6. století nacházel. Zmiňuji se o rozpadu germánské aliance i o problémech s Theoderichovým nástupcem. Velký prostor je pochopitelně věnován pádu Boëthia a Symmacha, kterého jsem použil pro ilustraci nejistých poměrů v jakých se římská šlechta tehdy nacházela. V závěru jsem potom shrnul příčiny a důsledky tohoto vzájemného sporu mezi barbarským králem a Římany. 6

7 Stručná historie Theoderichovy vlády Ostrogótské tažení do Itálie Pro pochopení jednání krále Theodericha je nutné se alespoň ve stručnosti zmínit o okolnostech za jakých se vůbec ostrogótský stát v Itálii zformoval a jaké postavení měl mezi svými sousedy. I postavení panovníka bylo od římských poměrů značně odlišné. Ostrogótští králové odvozovali svůj původ od bohů. Samotný rod Amalů za svého předka považoval boha Gauta 6. Zajímavým rysem je, že i pro ariánské křesťany, jakými Ostrogóti byli, nepředstavoval tento rozpor víry v jednoho jediného Boha a tradičního pohanského náboženství velký problém. I v římské literatuře 5. století nacházíme v některých dílech odkazy jak na původní antickou tak na křesťanskou mytologii 7. Theoderich jako barbarský král byl však pevně svázán rodově se svým národem. Důležitou vlastností Gótského krále bylo to, že před svými poddanými a družinou musel dokázat, že se těší přízni Boha. Projevy boží přízně byli různé. Zejména se jednalo o válečné štěstí, ale také měl král na starosti výživu svých poddaných 8. Musel zajistit půdu k obdělávání, nebo kořist pro zabezpečení vlastního živobytí národa. V tomto lze spatřovat jeden z důvodů, proč došlo k dohodě s císařem Zénónem o tažení do Itálie proti Odoakerovi. Nyní se však musím vrátit do doby před odchodem Ostrogótů do Itálie, abychom si mohli vytvořit detailnější obrázek o Theoderichově postavení a osobnosti. Vezmeme-li v úvahu jakým způsobem jednal ve složitých situacích, bude pak vysvětlování jeho jednání ve sporu s Římany jednodušší. Jak je známo, byl mladý Theoderich, syn Ostrogóta Theodemira a katoličky Erelievy, držen jako rukojmí v Konstantinopoli, kde měl sloužit jako záruka proti případné Gótské agresi. Vysoká konstantinopolská společnost s kterou přicházel do styku byla za dob panování císaře Leóna pro Theodericha dokonalou ukázkou fungování složité státní správy, ale dvůr byl také místem kde se provozovala vysoká domácí i zahraniční politika. Zcela běžným jevem zde byly různé intriky a zákulisní tahy se kterými se mladý a bystrý Theoderich dokázal jistě dobře vyrovnat. Podle toho jak dokázal postupovat do významných státních úřadů můžeme usoudit dvě věci. Jednak se zajisté jednalo o velmi ambiciózního muže, který byl navíc dostatečně schopným politikem, ale i válečníkem a podle Ennodiovy Chvalořeči snad i 6 J. Bednaříková, Stěhování národů, s srov. P.Heather, Gótové, s A.M.S. Boëthius, Poslední Říman, s J. Bednaříková, Stěhování národů, s

8 poměrně dobrým řečníkem 9. Druhým, neméně důležitým faktorem bylo to, že si dokázal snadno získat přízeň svých pánů, císařů Leona I. a Zénóna. Ač ještě velmi mlád (Theoderich se narodil zřejmě v roce 454, nebo 451) byl císaři Zénónovi značnou oporou v boji o moc. Zejména pak v tažení proti Issaurům se z Theoderichových Gótů stali vítaní spojenci. Zdá se, že právě získání Theodericha pro svou věc mohlo být oním pomyslným jazýčkem na vahách, který převážil vývoj událostí v Zénónův prospěch 10. Dosvědčuje nám to i jmenování tehdy asi třicetiletého Theodericha do funkce magister militum per Oriens. Následujícího roku (484) byl Theoderich jmenován dokonce konsulem 11. Přítomnost Ostrogótů na Balkáně však začínala být pro Konstantinopol tíživá a vzájemné vztahy se rychle zhoršovaly. Barbaři sice sloužili císaři jako schopní a odvážní bojovníci, ale vydržování tak početného národa bylo velkým břemenem. Theoderich i císař Zénón si byli vědomi toho, že situace potřebuje radikální řešení, protože Gótové vyplenili Thrákii a dokonce i předměstí Konstantinopole 12. Není sice jasné zda nápad tažení na západ proti Odoakerovi do Itálie se zrodil v hlavě císaře nebo Theodericha. Oba pro to měli dobré důvody a dohoda byla tedy nasnadě 13. Roku 488 se početné ostrogótské vojsko doprovázené ženami i dětmi vydává na strastiplné tažení do Itálie. Není známo zda Theoderich již v této době plánoval vznik nezávislého státu, nebo později dokázal dokonale zhodnotit situaci a využít jí ve svůj prospěch. Pokud však vezmeme v úvahu tradiční postupy v podobných situacích, zdá pravděpodobné, že i v případě odevzdání vlády nad Itálií do rukou císaře by Theoderich stejně pro své Ostrogóty získal dostatek půdy podle principu hospitalitas 14 jako odměnu za vojenskou službu. Byzantské prameny však uvádí, že Theoderich byl do Itálie vyslán s titulem patricia, tedy jako zástupce císaře 15. Tato skutečnost podle mně potvrzuje to, že Theoderich vznik samostatného království předem neplánoval a původně zamýšlel pouze spravování Itálie jménem císaře jako vysoký úředník. Samotná výprava nezačala vůbec dobře. Vyhladovělý průvod byl poblíž dnešního Vukovaru napaden Gepidy. V bitvě měl podle Ennodia Theoderich prokázat obrovskou odvahu a padl zde dokonce i gepidský vládce Trapsila 16. Ennodius nám zaznamenal podobu králova proslovu před bitvou: Kdo chce proniknout do nepřátelských šiků za mnou! Kdo potřebuje 9 Ennodius, Panegyricus VII P. Heather, Gótové, s ; Ennodius, Panegyricus III Excerpta Valesiana XI J. Moorhead, Theoderic in Italy, s Podle J. Moorheada je Theoderichova iniciativa nepopiratelná, i když z ní vycházejí 14 Jedná se o vyživovací a ubytovací povinnost pro zabezpečení římských vojsk. viz. J. Bednaříková, Stěhování národů, s P. Heather, Gótové, s. 223.; J. Moorhead, Theoderic in Italy, s Ennodius, Panegyricus VII

9 vzor k boji, ať se nedívá na nikoho jiného! Statečnost nepotřebuje dav, války rozhoduje několik jednotlivců, z jejichž výsledků pak těží všichni. Zvedněte prapory ať vidí, že se neskrývám! Ať vědí, kdo jim zasazuje smrtelnou ránu! 17 Jistě si skutečnou řeč Ennodius ve svém Panegyrik značně přibarvil, ale i tak se dá usuzovat, že přítomnost krále v boji byla pro jeho muže značnou podporou, protože dokázali nejenom porazit silnějšího nepřítele, ale také zrekvírovat životně důležité zásoby potravin pro další cestu. Pokud je alespoň zlomek této řeči pravdou, pak byl Theoderich také velmi sebevědomým člověkem přesvědčeným o svých dovednostech a kvalitách. Ostrogótské vojsko svedlo s Odoakerovou armádou řadu střetů, ale rozhodujícího vítězství se nepodařilo dosáhnout. Odoaker byl sice zatlačen do své pevnosti Ravenny, ale nebylo v silách Theodericha na ni zaútočit 18. Theoderich na svou stranu získal řadu spojenců. Byli mezi nimi i někteří původní Odoakerovi stoupenci (zejména se jednalo o část Herulů, Rugiů, Skyrů, Svébů a Sarmatů) 19, ale hlavní pomoc přišla od krále Vizigótů Alaricha II. 20. I přes tuto podporu se na přímý útok Theoderich nezmohl a Ravennu pouze oblehl. Boje se vlekly několik let a situace s obléháním Ravenny se téměř každoročně opakovala. Triumfu muselo být dosaženo jinak. Přes dlouho trvající obležení Odoakera v Ravenně se zdálo, že věc bude muset být vyřešena kompromisem. Theoderich navrhl rozdělení sfér vlivu v Itálii a Odoaker souhlasil. Na hostině o pár dní později se však stalo něco neočekávaného. Odoaker a jeho družiníci byli na Theoderichův příkaz povražděni 21. Podle tradice Theoderich sám Odoakera sťal mečem z důvodů vendety 22. Theoderich se tak měl pomstít za smrt svých příbuzných, které Odoaker údajně nechal zabít ještě za pobitu Ostrogótů na území východořímské říše. Vidíme že rodové vazby byly i mezi křesťanskými Góty stále silné a například ona zmiňovaná krevní msta nevymizela. Dá se ovšem předpokládat, že hlavní důvody pro odstranění Odoakera byly mocenské záměry. Názorně tak vidíme, že Theoderich se nezdráhal použít krajních prostředků ke svému prospěchu, nebo k prosazení svých vlastních zájmů. Po odstranění Odoakera se tak stává prakticky suverénním vládcem Itálie. 17 Ennodius, Panegyricus VII O průběhu války s Odoakerem v Itálii se podrobně zmiňuje J. Moorhead, Theoderic in Italy, s J. Bednaříková, Stěhování národů, s Excerpta Valesiana XI Excerpta Valesiana XI 55.; Ennodius, Panegyricus X Ennodius, Panegyricus VI 25. 9

10 Budování státu a vztah ke Konstantinopoli Theoderich si byl náležitě vědom toho, že pokud chce ve svém státě zachovat pořádek, potom bude zapotřebí zvládnout místní římskou aristokracii, která měla i nadále ve své držbě velkou část půdy. Problémem však zůstalo přidělování nové půdy Ostrogótům, aniž by se muselo přistoupit k výrazným konfiskacím. Řešení však bylo poměrně jednoduché, protože Theoderich přidělil svým Gótům půdu, kterou již dříve zabral pro svůj lid Odoaker 23. Pokud nastávaly další konfiskace, pak se postupovalo podle platných zákonů a toto dělení půdy bylo přísně kontrolováno královskými úředníky 24. Byl to významný krok kupředu, protože nový vladař tak dokázal, že chce být dobrým a spravedlivým nejen pro Ostrogóty, ale i pro Římany. Důležité je se zmínit o poměru Theodericha ke Konstantinopoli. Jak již bylo řečeno přijal Theoderich od císaře Zénóna titul patricia. To by jej také stavělo do role císařova zástupce s pravomocemi pro Itálii. Jak ale svoje postavení vnímal sám Theoderich? Z pramenů víme, že Theoderich byl provolán králem Gótů již během 70. let 5. století 25. Tedy k němu došlo v době, kdy Ostrogóti byli římskými foederáty na Balkáně. Zda se Theoderich považoval za poddaného východořímského císaře, nebo za samostatného vladaře nezávislého území se pokusím objasnit pomocí dochovaných pramenů. Víme, že ihned po Odoakerově smrti bylo do Konstantinopole vysláno poselstvo, které mělo za cíl potvrdit Theodericha jako nového pána Itálie 26. Císař Zénón však zemřel, než poselstvo dorazilo a na trůn usedl Anastasios. Lid v Itálii však na žádné potvrzení od nového císaře nečekal a jakmile do Itálie dorazila zpráva o Zénónově smrti byl Theoderich slavnostně provolán králem 27. Theoderich však již Ostrogótským králem byl. Toto nové provolání králem podle mého názoru znamenalo to, že s jeho vládou se spokojili i ostatní germánské kmeny žijící na Apeninském poloostrově a možná i původní italořímské obyvatelstvo. Jednání s Anastasiem však dopadla i přes počáteční odmítavý postoj po letech jednání nakonec úspěšně. Anastasios dokonce poslal zpět do Ravenny odznaky císařské moci (498), které před léty jako důkaz své dobré vůle a podřízenosti odeslal do Konstantinopole Odoaker 28. Anastasios tak uznal Theodericha jako svrchovaného pána Itálie. Sám však jistě ze svého stanoviska, že je Theoderich pouze zástupcem císaře na západě neslevil. Ze vzájemné korespondence mezi Theoderichem a 23 Jednalo se o tzv. sortes Herulorum viz J. Moorhead, Theoderic in Italy, s Do čela kontroly nad přidělováním půdy Gótům byl dosazen Říman Liberius. J. Bednaříková, Stěhování národů, s J. Bednaříková, Stěhování národů, s Excerpta Valesiana XII Excerpta Valesiana XII J. Heather, Gótové, s

11 východořímským císařským dvorem lze usoudit, že se Theoderich na roveň císaři alespoň formálně nestaví, ale nazývá císaře svým vzorem 29. Zahraniční politika a krize posledních let Jak již bylo popsáno výše, byl Theoderich schopným diplomatem. Bohužel nedočkal se mužského potomka, ale na druhou stranu měl mnoho ženských příbuzných. Theoderich dokázal mistrně využívat sňatkové politiky a tak se mu během pár let podařilo vytvořit jakousi koalici barbarských států, kde hrál ostrogótský stát samozřejmě prim. Snažil se také o udržení míru mezi mladými barbarskými státy, avšak jeho jednání a hrozba intervence proti Frankům, kteří zabírali území Theoderichových spojenců Vizigótů, vyšla vniveč 30. Díky hrozbě útoku východořímské říše na jihu Itálie mohl poskytnout účinnou pomoc až již bylo pozdě. Z Theoderichova jednání lze vyčíst, že sám sebe pokládal za lepšího, než byli jeho germánští spojenci. Víme, že například králi Franků Chlodvíkovi nechal poslat hudebníka a králi Burgundů Gundobadovi pak vodní hodiny. Sám se považoval za jakéhosi zvěstovatele římské civilizace barbarům 31. Theoderich se podařilo zrealizovat několik velmi prospěšných sňatků. Díky svojí sestře, která si vzala vandalského krále Thrasamunda, byl pojištěn mír s tímto severoafrickým královstvím. Dcera Ostrogotho byla provdána za burgundského následníka trůnu Sigismunda, který se díky své mučednické smrti stal svatým (sv. Zikmund). Již tak dobré vztahy s Alarichem II. Se podařilo vylepšit ještě sňatkem s další Theoderichovou dcerou Theodegotho. Sám Theoderich si vzal za ženu sestru franského Chlodvíka Audofledu, matku pozdější ostrogótské regentky Amalaswinthy 32. Největší vliv však měl Theoderich v království Vizigótů, kde byl prakticky spoluvládcem 33. I přes bezesporu úspěšně prováděnou sňatkovou politiku se začala na sklonku Theoderichovy vlády spojenectví hroutit. Jedině svazek s Vizigóty zůstal pevný. Svůj vliv na tom určitě měl pokročilý Theoderichův věk a také vnitřní rozpory ve státě a propukající boj o nástupnictví o kterém se zmíníme podrobně později. Jak na východě sílila moc Byzance, tak sláblo mocenské postavení Theodericha. Například nový vandalský král Hilderich ( ) ihned uzavřel spojeneckou s východořímským císařem Iustinem I., za kterého však vládl mnohem ambicióznější a schopnější synovec Iustinian, a nechal uvěznit vdovu po 29 Cassiodorus Variae I J. Bednaříková, Stěhování národů, s J. Moorhead, Gótové, s Excerpta Valesiana XII J. Bednaříková, Stěhování národů, s

12 Thrasamundovi a Theoderichovu sestru Amalafridu, což znamenalo vzájemné ochladnutí vztahů 34. Když Theoderich v roce 526 umírá bez mužského potomka, vlády se ujímá jeho dcera Amalaswintha, která vládne jako regentka za nedospělého Atalaricha. Vláda tohoto barbarského krále, který sám sebe za barbara nepovažoval a řadil se mezi následovníky římských císařů a ochránce římského odkazu, byla úspěšná. Až na zhoršené vztahy s původním obyvatelstvem na sklonku svého panování se jednalo o dobu rozkvětu jakou Itálie předtím dlouho nepoznala. Jídlo bylo levné a byl ho dostatek, území neohrožovala žádná cizí vojska, obchod a řemesla rozkvétala. Král se podílel na obnově staveb, budoval nové paláce i chrámy a Itálii jednoznačně povznesl 35. Theoderich měl na počátku svého panování vizi společného státu Germánů a Římanů. Po dlouhou dobu se mu ji dařilo uskutečňovat, ale nakonec ze své cesty sešel. 34 J. Bednaříková, Stěhování národů, s J. Bednaříková, Stěhování národů, s

13 Charakteristické rysy ostrogótského království v porovnání s jinými barbarskými státy Vznik státu Na území skomírající západořímské říše vznikla v průběhu 5. století řada germánských států. Především se jednalo o království Vizigótů v jižní Galii a Hispánii, Vandalů v severní Africe, Franků na většině území dnešní Francie, Burgundů a samozřejmě pak také Theoderichův stát v Itálii. Burgunďané jsou však jediným z těchto etnik, které se i přes poměrně krátkou existenci svého nezávislého státu, udrželo na svém území a zachovalo si určité vymezení v rámci Franské říše 36. Kromě těchto států vznikaly i další. Ty si však dovolím opomenout, protože se domnívám, že pro demonstraci jistých odlišností v ostrogótském státě si s výše jmenovanými vystačíme. Je všeobecně známou skutečností, že barbaři pronikali na římské území již mnohem dříve než v 5. století. Římané neviděli v barbarech pouze nepřátele, ale dokázali jich také vydatně využívat jako svých spojenců. Toho například využil vynikající vojevůdce a státník Aëtius ve válce s Huny, kde Vizigóti velkou měrou přispěli k porážce krále Attily. Římané si uvědomovali, že nemohou čelit dlouhodobě trvajícím tlakům migrujících Germánů, kterým byla vystavena dlouhá hranice od Rýna až po Černé moře. Mnohem rozumnější se zdálo využít nově příchozích barbarů jako foederátů 37. Foederáti byli především příslušníci germánských kmenů usazovaných především v pohraničních oblastech římské říše. Byl to vztah velmi prospěšný pro obě strany, protože barbaři získali půdu k obdělávání a Římané zase odhodlané vojáky a také kolonisty, kteří byli ochotni obdělávat často velmi zanedbávanou zemědělskou půdu. Všeobecně v pozdní římské říši převládal nedostatek rolníků a tak byl příchod nových obyvatel vítán. Rozdělování půdy probíhalo různě a postupovalo se dle individuálních případů. Například Vizigóti dostali za svoje služby 2/3 ornice a 1/2 lesů a pastvin. K tomu ještě přibyla asi třetina otroků a kolónů připojených k této půdě. Během krátké doby tak získal národ bez domova pevnou základnu pro svůj budoucí stát. I když budoucí vizigótská říše se rozkládala jižněji v Hispánii. Pro toto přerozdělování půdy měli Římané právní nástroj v tzv. hospitalitas. U Vizigótů se jednalo zejména o osídlení v roce 418, kdy uzavřel foederátní smlouvu král Valia s císařem Honoriem 38. Hospitalitas byla vyživovací a ubytovací povinnost římského 36 J. Bednaříková, Stěhování národů, s J. Bednaříková, Stěhování národů, s J. Bednaříková, Stěhování národů, s

14 obyvatelstva pro vojsko zdržující se na jejich území. Tento princip však neměl pevně stanovené kvóty dávek a proto bylo nutné jej individuálně upravovat dle potřeb foederátů. Vizigóti prakticky měli status permanentní vojenské hotovosti. Podobně tomu bylo i u Burgundů. Burgunďané tlačeni Huny se však nadále snažili pronikat na území západořímské říše. Moc Hunů však rostla a Řím potřeboval nové a bezpečnější spojence. Burgundi dostali nabídku foederátní smlouvy a byli usazeni zhruba v dnešním Savojsku tehdy v Sapaudii. I zde byla Burgundům přidělována půda podle již zmiňované hospitalitas a to nejprve v poměru 1:2 ve prospěch barbarů přičemž část půdy byla již dříve opuštěna a část pocházela z císařského majetku 39. Princip hospitalitas a foederátních vztahů byl uplatněn i v počátcích franského státu. Zcela odlišný vznik mělo království Vandalů v severní Africe. Zde o nějaké spojenecké smlouvě nemůže být ani řeč. Vandalové připluli do Afriky s cílem dobýt si svůj nový domov. Roku 429 se Vandalové vylodili v Africe a během následujícího roku se zde pevně uchytili dobytím města Hippo Regia. V roce 435 byla uzavřena mírová smlouva, která měla odevzdat Vandalům některé severoafrické provincie. S tím se však král Geiserich nespokojil a roku 439 dobyl hlavní město západořímské Afriky Kartágo, čímž získal mocný nástroj v podobě závislosti Říma na dodávkách obilí právě z tohoto města 40. Roku 474 byl uzavřen tzv. věčný mír mezi východořímským císařem Zénónem a Geiserichem, který Vandalům potvrdil držbu všech území získaných výboji proti Římu. Znamenalo to, že se Vandalové stali násilím pány nejen bývalých západořímských provincií na pobřeží severní Afriky, ale také ostrovů Sicílie, Sardinie, Korsiky a Baleár. Nyní jsme si ukázali, že barbarské státy na území západořímské říše vznikaly zpravidla dvěma způsoby. Buď to bylo postupným získáváním autonomie římských foederátů, a nebo cestou násilnou jako tomu bylo v případě Vandalů. Samotný ostrogótský stát nezapadá zcela přesně ani do jedné z těchto kategorií. Ostrogótové žili na území východořímské říše jako foederáti a díky schopnému Theoderichovi se stali důležitými pomocníky císaře Zénóna v jeho boji o konstantinopolský trůn 41. Vydržování tak početného národa však nebylo v silách říše a proto se vzájemné vztahy zhoršovaly. Neví se přesně v čí hlavě uzrál nápad využít Ostrogóty ke zbavení se dalšího barbara, Odoakera. Odoaker po svržení posledního západořímského císaře roku 476 vládl nyní z Ravenny celé Itálii 42. Theoderich byl dostatečně inteligentní panovník s vizí a dokázal si určitě představit to, že v případě jeho vítězství nad 39 J. Bednaříková, Stěhování národů, s J. Bednaříková, Stěhování národů, s P. Heather, Gótové, s Excerpta Valesiana VIII

15 Odoakerem by jeho národ získal tolik potřebnou půdu. Roku 488, jak již jsem zmínil v předchozí kapitole, vytáhl do Itálie a po několika letech bojů dokázal zvítězit. Pro původní římské obyvatelstvo se toho příliš nezměnilo, protože jednoho Germána nahradil druhý. Ovšem Theoderich měl vizi státu ve kterém budou společně žít jak barbaři, tak Římané a tu se mu po dlouhá léta dařilo úspěšně naplňovat. Vidíme tedy, že vznik ostrogótského státu nese prvky obou typů, které jsme si výše popsali. Původně římští foederáti (Ostrogóti) byli vysláni do války (splnit svoji povinnost vojenské služby), ale nově dobyté území si ponechali bez svolení císaře. Od té doby považují Gótové svůj stát za suverénní. Původní římské obyvatelstvo však Theodericha stále považovalo za zástupce východořímského císaře zmocněného vládnout Itálii 43. To by vysvětlovalo, proč se Theoderich na roveň východořímským císařům, alespoň formálně, nikdy nestavěl. Náboženství a vztah ke katolíkům Náboženství hrálo v životě všech lidí 5. století velkou roli. Nejednalo se přitom pouze o víru, ale taky o způsob života, který dokázal stát spojovat, nebo také rozdělovat. Právě rozdílnost ve vyznání byla zřejmě nejzávažnějším problémem, s jakým se nově vzniklé barbarské státy musely potýkat. Noví germánští pánové byli převážně ariány. Platí to o Gótech, Vandalech a do dvacátých let 6. století také o Burgundech (zde se ale předpokládá, že část Burgundů již dříve byla katolíky) 44. Naopak Frankové byli katolického vyznání, což jim značně ulehčovalo postupné splývání s původním gallořímským obyvatelsvem. Zabývat se zde dopodrobna způsobem přijetí křesťanství by vydalo na samostatnou publikaci. Ovšem ve stručnosti se zde alespoň zmíním. Nejstaršími doloženými křesťany mezi Germány byli Vizigóti. Paradoxně se přiklonili ke křesťanství na konci 3. století, tedy v době tvrdého pronásledování křesťanů za císařů Traiana Decia, Valeriana a hlavně Diocletiana 45. Křesťanští kněží se k nim dostali společně se zajatci, které barbaři odváděli na svoje území, kde poté museli pracovat jako nesvobodní. Gótští vládci později zřejmě v evangeliu našli zalíbení a zřejmě díky shodě šťastných okolností se křesťanství úspěšně šířilo a vznikaly jakési křesťanské ostrůvky mezi Germány uctívajícími tradiční božstva 46. Velkým přínosem pak byla činnost biskupa Vulfily (byl vysvěcen roku 341 misijním biskupem), který se nám postaral o překlad Bible do gótského jazyka. 43 J. Moorhead, Theoderic in Italy, s J. Bednaříková, Stěhování národů, s J. Bednaříková, Stěhování národů, s J. Bednaříková, Stěhování národů, s

16 O Ostrogótech již prameny tolik nehovoří. Kolem roku 455 již však byli křesťany ariánského vyznání 47. Je pravděpodobné, že velký vliv měla i misijní činnost vycházející z Vizigótského prostředí, protože si obě skupiny byly jazykově i kulturně velmi podobné. O přivedení Vandalů k ariánství toho víme poměrně málo. První zmínky o Vandalech křesťanech se objevují až v druhém desetiletí 5. století. Nejpravděpodobněji přijali svoji ariánskou víru ještě před příchodem na římské území. O přesném původu jejich víry se však můžeme pouze dohadovat. U Burgundů je prvním doloženým křesťanským králem Gundiok ( ) 48. Byl sice ariánského vyznání, ale i tak se zdá, že menší část Burgundského etnika byla katolická. Burgundďané se vyznačovali velkou náboženskou tolerancí a za panování svatého Sigismunda ( ) bylo státní náboženství změněno na katolické 49. Poté dobyli burgundské království katoličtí Frankové, a proto se zde ortodoxní vyznání udrželo i nadále. Frankové přijímali křesťanství z několika zdrojů. Nejdříve se rozšířilo mezi silně romanizovanými Franky žijícími na území římské říše (zřejmě již od poloviny 4. století). Ono všeobecné přijetí víry se však událo až za vlády velmi dobře známého krále Chlodvíka. Proč si však vybral katolické vyznání, když všichni ostatní vládci germánů byli ariáni? Důvodem je pravděpodobně velký vliv biskupa Remigia z Remeše. Ten mladému králi poslal dopis, ve kterém ho vyzývá k přestupu na víru. Dalším důvodem mohl být také sňatek s katolickou burgundskou princeznou Chrotchildis. Chlodvík však nadále zůstal pohanem. Problémem bylo přesvědčení o příbuzenství královského rodu s bohy. Opět zde sehrála roli víra ve válečné štěstí. Chlodvík v těžké situaci za války s Alamany se prý obrátil ke Kristu s prosbou o pomoc. Bitvu vyhrál a proto usoudil, že křesťanský Bůh je mocnější, než bohové tradiční. Chlodvík se však obával toho, že lid nebude chtít staré božstva opustit, ale potom co dostal svolení shromáždění svobodných bojovníků byl 499 (nebo 498) pokřtěn v Remeši. Téhož dne byla pokřtěna i řada franských bojovníků 50. Je zřejmé, že principy rozšíření křesťanství byly u Germánů v zásadě podobné (výjimku tvoří právě Vizigóti). Nové náboženství bylo přijímáno většinou králem a jeho nejbližšími a lid následoval svého panovníka, protože důvěřoval jeho dobrým vztahům s Bohem, který v prvé řadě měl sloužit jako ochránce a pomocník. Křesťanskou morálku a specifické postavení Boha si začali tito noví křesťané uvědomovat až po několika generacích a ne vždy ji považovali za nejdůležitější způsob svého jednání. Jak podobné si bylo příjímání nového 47 J. Bednaříková, Stěhování národů, s J. Bednaříková, Stěhování národů, s J. Bednaříková, Stěhování národů, s J. Bednaříková, Stěhování národů, s

17 náboženství, tak rozdílné bylo chování se k vyznavačům víry katolické (samozřejmě pouze v ariánských státech). Theoderichův stát měl postavení však zcela zvláštní. Ostrogóti byli vyznání ariánského, zato Římané, kteří tvořili v nově vznikajícím státě naprostou většinu, byli katolíky. Obě skupiny se navzájem považovali za heretiky, což mohlo přinést mnoho nepříjemností pro zabezpečení klidu v zemi. Sám král byl také ariánem, který stál pevně za svou vírou, i když jeho matka Erelieva byla katolička 51. To že Theoderich dokázal velmi impulzivně jednat, dokazuje i kuriózní případ královského lékaře, který ve snaze si panovníka naklonit přestoupil na ariánskou víru. Theoderich se mu však odměnil vcelku netradičně a nechal ho popravit. Jako důvod uvedl, že nedokázal-li být odsouzený věrný Bohu, jak chce pak být věrný králi 52. Z pramenů však můžeme usuzovat, že Theoderich měl katolickou víru v úctě. Dokazuje to například část textu z Kroniky vlády krále Theodericha, kde se píše: Když nastal mír v církevní obci, přišel král Theoderich do Říma a s největší oddaností spěchal k svatému Petru, jakoby byl katolík. 53 Lidu se vedlo dobře a král byl patrně oblíben i mezi katolíky. Těžko si dokáži představit, že by se tak dělo i při nejmenším náznaku represí ze strany vyznavačů ariánství. Excerpta Valesiana praví: V ústrety za hranice města mu šel papež Symmachus, celý senát i lid římský a dávali najevo svou radost. 54 Velký obrat chování k původnímu obyvatelstvu však nastal po roce 523. O něm však budeme mluvit dále. Ostrogótský stát je právě svojí tolerancí ke katolíkům výjimečný. Podobně tolerantní byli už jen Burgundi, kde se však katolické vyznání stalo záhy státním náboženství. Vizigótové sice povolovali konání katolických bohoslužeb, ale na druhou stranu například za vlády Euricha ( ) docházelo k vyhánění katolických biskupů a dokonce je označován některými autory jako nepřítel křesťanů 55. Je však pravdou, že i přes věroučné rozdíly zůstávalo postavení katolíků ve vizigótském státě poměrně dobré o čemž svědčí například i povolení vzájemných sňatků za krále Leovigilda ( ) 56 a známe z pramenů i donace od Gótů směrem ke katolické církvi. Dokonce se nám zachovaly zprávy o účasti některých předních mužů na katolických bohoslužbách 57. Je velmi pravděpodobné, že obdobně tomu bylo i ve státě ostrogótském za vlády Theodericha Velikého. 51 Excerpta Valesiana XII J. Bednaříková, Stěhování národů, s Excerpta Valesiana XII Excerpta Valesiana XII J. Bednaříková, Stěhování národů, s J. Bednaříková, Stěhování národů, s J. Bednaříková, Stěhování národů, s

18 Největší rozdíl byl samozřejmě v chování Vandalů. Ti získali svoje území dobytím římských provincií v Africe a násilím se zmocnili i veškeré půdy. Majetek původních obyvatel byl konfiskován a oni sami byli posléze násilně obraceni na víru ariánskou 58. Samotná vize vandalských králů obsahovala pronásledování katolíků a zavedení náboženské jednoty, tedy ariánství, v jejich zemi. Perzekuce ze strany nových pánů byla opravdu tvrdá. Biskupové byli vyháněni a posíláni do exilu 59. Ti méně šťastní byli dokonce i mučeni a nebo zabiti. Katolické kostely se přeměňovaly na ariánské svatostánky, nebo začaly sloužit jiným účelům. Jisté uvolnění nastalo až za krále Hildericha ( ), který nechal do země sice povolat katolické biskupy, ale nijak více katolickou církev i přes svůj obdiv a rostoucí vliv Byzance nepodporoval 60. I tak to byl ovšem vzhledem k těžkým časům za jeho předchůdců pokrok. Právě ono zatvrzelé ariánství Vandalů bylo jednou z příčin jejich pádu ve válkách s Byzancí. Postavení původního obyvatelstva a zákony Germánské státy se rozprostíraly výhradně na územích, která byla po dlouhou dobou v područí Římské říše. Stav romanizace nebyl všude stejný, ovšem dá se říci, že například na území jižní Gallie, Hispánie a na pobřeží severní Afriky bylo původní obyvatelstvo velmi silně pořímštěno. Noví páni se tak dostávali do poměrně těžké situace, protože jejich poddaní byli na vyspělejším civilizačním stupni než jejich pánové. Navíc zde byla povětšinou odlišnost ve vyznání víry. Ve většině případů (výjimku tvoří pouze Vandalové) však dokázali ariánští Germáni s původním římským obyvatelstvem vycházet. V praxi si pak uvědomovali, že tito obyvatelé tvoří velkou a počtem barbary značně převyšující skupinu. Nutností tedy byla vzájemná spolupráce. Pomineme-li stát Vandalů v severní Africe, dá se říci, že tyto vzájemné vztahy byly vesměs dobré. Barbarské státy velmi často zachovávaly původní římské správní struktury jednoduše proto, že nebyly schopny vytvořit vlastní a stejně efektivní model 61. Podle mého názoru si byli panovníci tohoto handicapu vládnoucí vrstvy vědomi a až na výjimky nalézáme v pramenech zmínky o pokračování původních římských úřadů v takřka nezměněné podobě. Dokonce se zdá, že civilní úřady byly obsazovány v drtivé většině z řad původního obyvatelstva 62. Podstatnou úlohu hrálo i katolické duchovenstvo. Biskupové se často stávali 58 J. Bednaříková, Stěhování národů, s J. Bednaříková, Stěhování národů, s J. Bednaříková, Stěhování národů, s J. Bednaříková, Stěhování národů, s J. Bednaříková, Stěhování národů, s

19 pro státní správu například v Gallii nepostradatelnými. Po čas existence západořímské říše si barbarští pánové ještě s velkou oblibou nechávali udělovat vysoké římské úřady. Například Vizigótský král Rekkared ( ) i dlouho po zániku západořímské říše si nechal udělit titul sancitssimus princeps 63. Jednalo se hlavně o pozice spjaté se službou v armádě jako byl úřad magister militum 64. Tyto vztahy byly však zejména u jihogalských Vizigótů podivné, protože například král Theoderich II. ( ) byl jmenován do funkce magister militum, a přesto sám útočil na římská města, ve kterých ještě působili zástupci říše 65. Podobné vztahy nalezneme i později u Theodericha Velikého, který na území Itálie bude vystupovat jako suverénní panovník, ale byl zároveň vůdcem foederátů spadajících pod vládu v Konstantinopoli, kde taktéž získal několik vysokých úřadů. V germánských státech v 5. a 6. století se objevuje zajímavý fenomén v oblasti práva. Nazývá se právní personalitou. Jak již bylo řečeno byla, tyto nově vzniklá království složená z několika etnik. Nejpočetnější složku tvořilo vesměs původní romanizované obyvatelstvo. Dále tu pak stála méně početná, ovšem vládnoucí, vrstva barbarů. Nejednalo se však vždy o etnicky jednotnou skupinu. Nejdokonalejší právní normou 5. století bylo bezpochyby právo římské. Jednak prošlo několik století dlouhým vývojem a také byla jeho účinnost ověřena v praxi. Germáni byli uvyklí se řídit právem zvykovým. Až na stát Vandalů se v poměrně brzké době po vzniku těchto států zpravidla dostavuje kodifikace zvykového práva, i když vysoce ovlivněného právem římským. Vznikají tak nejstarší takzvané barbarské zákoníky z nichž mnohé právní instituce se udržely hluboko do středověku 66. Nyní ale zpět k právní personalitě. Jednalo se ve zkratce o to, že každé etnikum žijící na území státu se řídilo podle vlastních právních norem. To znamená, že například Vizigóti se ve svém státě ve vzájemných sporech řídili Eurichovým kodexem, ale původní obyvatelstvo se řídilo právem římským 67. V případech, kdy proti sobě stál Vizigót a Říman se využívalo opět práva vizigótského. Pokud určitá specifická norma v barbarském právu chyběla, byla pak často přejímána z dokonalejšího práva římského. Dá se říci, že všechny barbarské zákoníky 5. až 7. století nesou silné prvky právě práva římského. Zcela specifická situace nastala ve franském státě, kde současně platilo hned několik zákoníků i pro samotné Franky. Zajímavé je, že například na území dobytém na Vizigótech zůstalo v platnosti původní vizigótské právo. 63 J.Bednaříková, Stěhování národů, s Magister militum byl vysokou vojenskou hodností. Zpravidla velitel celé armády, nebo sboru armád na určitém území. viz. Löwe-Stoll, ABC Antiky. 65 J. Bednaříková, Stěhování národů, s J. Bednaříková, Stěhování národů, s J. Bednaříková, Stěhování národů, s

20 U Ostrogótů se vycházelo z římského práva asi nejvíce. Důvod je třeba hledat v silné romanizaci oblastí, ve kterých se rozprostíral jejich stát. Známe sice tzv. Edictum Theoderici s největší pravděpodobností vzniklé v ostrogótské Itálii, ale nejedná se o klasickou sbírku germánského práva 68. Tento edikt je sbírkou krátkých výroků a konstitucí, které vycházejí z práva římského. Nejdůležitějším pramenem o právních poměrech v Theoderichově království však zůstavají Cassiodorovy Variae. Jedná se o sbírku skutečných úředních dokumentů, které zaznamenávají obraz právního prostředí tohoto státu. Jasný je obrovský podíl původního práva římského. Dá se říci, že prvotní snaha Theodericha o napodobení římských tradic prakticky po všech stránkách byla ke vztahu k vytvoření nového ostrogótského zákoník kontraproduktivní, i když samozřejmě docházelo k přizpůsobování se tehdejším potřebám. Tím mám na mysli například vzájemné vztahy mezi Ostrogóty a původním římským obyvatelstvem. Jaké však bylo postavení Římana v ostrogótském státě? Vzájemné vztahy mezi novými pány Itálie a původními obyvateli se dají považovat za velmi dobré. Platí to po téměř celou Theoderichovu vládu (do roku 523). Římané si nejenom dokázali podržet svoji půdu, protože mezi nově příchozí barbary byla rozdělena půda zabraná již v minulosti Odoakerem a další konfiskace byly podrobeny přísnému královskému dohledu tak, aby nedošlo k poškození římského obyvatelstva 69. Také vliv Římanů ve vysoké politice a státní správě byl, dá se říci, zásadní. Král Theoderich využíval Římany zejména k diplomatickým a administrativním účelům. Důkazem nám může být poselství Fausta Nigra k císaři Zénónovi a i další jednání s Byzancí vedli Římané 70. Například výběr darů pro krále Gundobada byl svěřen Boëthiovi 71. Podle dochovaných pramenů lze usoudit, že i přes faktickou moc, jakou Theoderich nad římským senátem jako panovník měl, mu projevoval poměrně vysokou úctu a sám se zavázal, že nebude měnit zaběhlé zvyklosti 72. Co se týče vysokých administrativních úřadů, tak tyto byly obsazovány pouze Římany. Zejména šlo o úřad magister officiorum, což byl nejvyšší úředník civilní administrativy. Poté to byla funkce questora, neboli kancléře. Podobně tomu bylo i u civilní správy území, kde byli stále nejdůležitějšími úřadníky praefecti praerorio. Se správou města Říma se pak pojila 68 J. Bednaříková, Stěhování národů, s Některými vědci je poukazováno na možnost, že zmiňovaný Edictum Theoderici mohl vzniknout už za vlády Odoakera a Theoderichem byl pouze převzat. 69 J. Bednaříková, Stěhování národů, s Excerpta Valesiana XII Cassiodorus, Variae I Excerpta Valesiana XII

OBSAH. Nicetius z Trevíru Úvod... 13

OBSAH. Nicetius z Trevíru Úvod... 13 OBSAH Úvod... 13 "FRANSKÉ" KMENY PŘED VZNIKEM FRANSKÉHO KMENOVÉHO SVAZU... 15 SPOLEČNÁ HISTORIE ŘÍMANŮ A FRANSKÉHO KMENOVÉHO SVAZU... 38 Rané kontakty......................................... 38 Vztahy

Více

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0102

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0102 Stěhování národů Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0102 Stěhování národů lze charakterizovat jako časový úsek mezi zánikem západořímské říše (můžeme říci, že počátek stěhování národů ve 4. století zánik

Více

Raný středověk. Co se ti vybaví, když se řekne středověk?

Raný středověk. Co se ti vybaví, když se řekne středověk? Raný středověk Co se ti vybaví, když se řekne středověk? Stěhování národů rozsáhlá migrace obyvatelstva koncem starověku a počátkem středověku (migrace pohyb, přesun) důvody: nárůst počtu obyvatelstva,

Více

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0103

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0103 Barbarské státy Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0103 Nové státní celky, které vznikaly po zániku Západořímské říše odborně nazýváme barbarské státy, popř. barbarská království. Jedná se o státní celky,

Více

Křesťanství v raně středověké Evropě

Křesťanství v raně středověké Evropě Křesťanství v raně středověké Evropě Křesťanství Nejrozšířenější světové monoteistické náboženství Navazuje na judaismus Učení odvozuje od Ježíše Nazaretského kolem roku 30 n.l. veřejně působil jako kazatel

Více

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_28_19 Tématický celek: Umění a kultura Autor: Miroslav

Více

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Autor: Mgr. Miroslav Páteček Vytvořeno: září 2012 Člověk a společnost Klíčová slova: První středověké státy, Franská říše, Byzantská říše,

Více

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 16/17. Název materiálu: Starověký Řím - test. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 16/17. Název materiálu: Starověký Řím - test. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Číslo materiálu: Název materiálu: Starověký Řím - test Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Petra Březinová Jméno a příjmení: 1. Zakroužkuj správnou odpověď TEST STAROVĚKÝ ŘÍM 1. Řím

Více

Středověk 1 Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje.

Středověk 1 Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Středověk 1 Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. únor 2011 Mgr.Jitka Cihelníková STŘEDOVĚK - vymezen pádem říše západořímské a objevem Ameriky

Více

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.)

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Č. Jméno Adresa školy... Adresa bydliště.... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut pro další vzdělávání Senovážné nám. 25, 110 00

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0106

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0106 Byzantská říše Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0106 Byzantská říše je u historiků ustálený pojem, který však není oficiálním názvem státu. Jméno říše je odvozeno od názvu starověké osady Byzantion. Její

Více

Právní dějiny. Vojáček 1

Právní dějiny. Vojáček 1 Právní dějiny Vojáček 1 Franská říše Vojáček 2 Zrod středověké Evropy zdroje antické dědictví (řecká kultura a vzdělanost, státní tradice, vybudovaná římská správa, latina, právní systém) křesťanství vitalita

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

ALEXAMENOS SE MODLÍ KE SVÉMU BOHU. Graffiti, 2. století, Muzeum Diokletiánových lázní Řím

ALEXAMENOS SE MODLÍ KE SVÉMU BOHU. Graffiti, 2. století, Muzeum Diokletiánových lázní Řím ALEXAMENOS SE MODLÍ KE SVÉMU BOHU Graffiti, 2. století, Muzeum Diokletiánových lázní Řím Mozaika z Tripolisu, 3. století Katakomby na Via Latina, Řím Mezi kterou vrstvou římského obyvatelstva se KŘESŤANSTVÍ

Více

Historie 03. Antické dějiny. Otázka číslo: 1. V peloponéské válce zvítězily(i, a): Théby. Sparta. Athény

Historie 03. Antické dějiny. Otázka číslo: 1. V peloponéské válce zvítězily(i, a): Théby. Sparta. Athény Historie 03 Antické dějiny Otázka číslo: 1 V peloponéské válce zvítězily(i, a): Théby Sparta Athény Peršané Otázka číslo: 2 Hegemonie Sparty nad Athénami nastala po bitvě u: Issu Leukter Aigospotamoi Plataj

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:

Více

http://www.prezentace-pro-dejepis.freeeee.net Prusko Řád německých rytířů Pohanské Prusy Již v době před naším letopočtem sídlily ve východním Pobaltí baltské kmeny Prusů. Prusové nepřijali křesťanskou

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_94 : Jméno autora: Pavlína Sluková Třída/ročník:

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Po vyhrané bitvě u Sudoměře husité pod velení Jana Žižky vypalují Sezimovo Ústí a v roce 1420 zakládají město Tábor.

Po vyhrané bitvě u Sudoměře husité pod velení Jana Žižky vypalují Sezimovo Ústí a v roce 1420 zakládají město Tábor. Jan Hus byl sice upálen, ale jeho učení se šířilo dále. Lidé se snažili žít podle jeho myšlenek. Začali si říkat husité. K husitství se hlásila část šlechty a měšťanstva, ale nejvíc chudina. Do svého čela

Více

Třicetiletá válka celoevropský důsledky se řešily na mezinárodní konferenci

Třicetiletá válka celoevropský důsledky se řešily na mezinárodní konferenci Třicetiletá válka léta 1618 1648 první celoevropský válečný konflikt primárně vyvrcholení sporů mezi katolíky a protestanty, sekundárně boj o politickou nadvládu v Evropě první válka, jejíž důsledky se

Více

DOMINO PŘEMYSLOVCI SV. LUDMILA

DOMINO PŘEMYSLOVCI SV. LUDMILA DOMINO PŘEMYSLOVCI K textu najděte správný obrázek. Na dolní straně obrázku je jméno další osobnosti, k ní najděte popisku a potom obrázek. Na dolní straně bude jméno další osobnosti dějin. Tak pokračujte

Více

Název projektu: Škola pro život Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_08 Ověření ve výuce: Třída: VII.

Název projektu: Škola pro život Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_08 Ověření ve výuce: Třída: VII. Název projektu: Škola pro život Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2701 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_08 Ověření ve výuce: Třída: VII. Datum: 8.9.2011 Předmět: Dějepis Ročník: 7. Klíčová slova: Francká

Více

ŽIVOT V ČESKÝCH ZEMÍCH PO HUSITSKÝCH VÁLKÁCH PRACOVNÍ LIST

ŽIVOT V ČESKÝCH ZEMÍCH PO HUSITSKÝCH VÁLKÁCH PRACOVNÍ LIST ŽIVOT V ČESKÝCH ZEMÍCH PO HUSITSKÝCH VÁLKÁCH PRACOVNÍ LIST 1. Doplňte text. Král Zikmund Lucemburský zemřel roku 1437 bez. Jeho smrtí končí vláda rodu v Čechách. Nástupcem se stal jeho zeť, ten vládl krátce

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ / Šablona: EU I/2 Sada: ČP D8, 01

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ / Šablona: EU I/2 Sada: ČP D8, 01 Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105 Šablona: EU I/2 Sada: ČP D8, 01 Ověření ve výuce: dějepis Třída: VIII. Datum: 05. 09. 2011 Předmět: dějepis Ročník: VIII. Klíčová slova: středověk, Germáni,

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Starověký Řím VY_32_INOVACE_D0306. Dějepis. Mgr.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Starověký Řím VY_32_INOVACE_D0306. Dějepis. Mgr. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku SJEDNOCENÍ ITÁLIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_05 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Právní dějiny. Vojáček 1

Právní dějiny. Vojáček 1 Právní dějiny Vojáček 1 Franská říše Vojáček 2 Zrod středověké Evropy zdroje antické dědictví (řecká kultura a vzdělanost, státní tradice, vybudovaná římská správa, latina, právní systém) křesťanství vitalita

Více

Otázka: Scholastika. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael

Otázka: Scholastika. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael Otázka: Scholastika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Scholastika (periodizace a charakteristika, představitelé, základní problémy, spor o univerzálie, myšlení sv. Tomáše) Periodizace

Více

KONSTANTIN A METODĚJ

KONSTANTIN A METODĚJ VY_32_INOVACE_05_Konstantin a Metoděj KONSTANTIN A METODĚJ Použité zdroje : PhDr. Harna Josef, CSc. a kolektiv: Vlastivěda Obrazy ze starších českých dějin, Alter 1996 http://www.filaso.cz/katalog-znamky/889/1969-archeologicke-objevy-na-morave-a-na-slovensku

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Test pro žáky 4. ročníku Přemyslovci. Zdroj textu: vlastní

2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Test pro žáky 4. ročníku Přemyslovci. Zdroj textu: vlastní NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.07.4._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny- Přemyslovci,

Více

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Autor: Mgr. Miroslav Páteček Vytvořeno: říjen 2012 Člověk a společnost Klíčová slova: Příchod Slovanů, Sámova říše, Velkomoravská říše Třída:

Více

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA 2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA C)Počátky našeho písemnictví 1)Písemnictví staroslověnské (pol. 9.století Velká Morava) C) POČÁTKY NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ (polovina 9.století- počátek 15.století) 1)Písemnictví staroslověnské

Více

Evropa ve středověku II. Mapa:

Evropa ve středověku II. Mapa: Evropa ve středověku II Mapa: Evropa ve středověku II rozpad římského impéria (476 n. l.) Východořímská a Západořímská říše Východořímská říše snaha opět získat západní území a sjednotit obojí pod jednu

Více

Historická interpretace 3. Žáci by se měli naučit identifikovat různé způsoby, kterými je reprezentována minulost

Historická interpretace 3. Žáci by se měli naučit identifikovat různé způsoby, kterými je reprezentována minulost Národní učební osnovy pro Anglii DĚJĚPIS Stupeň 1 1. Cíle: a) umístit události a objekty v chronologickém pořadí b) používat obecná slova a fráze spojované s chodem času (např. před, po, kdysi dávno, minulost)

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 6. Řím a počátky křesťanství. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz

VÝTVARNÁ KULTURA. 6. Řím a počátky křesťanství. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz VÝTVARNÁ KULTURA 6. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Zrod nové Evropy. Stěhování národů. Germáni. Franská říše. Byzantská říše Seznámení s učebnicí. Práce s učebnicí a mapou. Popíše rozdělení Evropy po rozpadu Západořímské říše a způsob života barbarských

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

Evropa ve středověku Významné státy:

Evropa ve středověku Významné státy: Evropa ve středověku Významné státy: rozpad Západořímské říše - říše Francká - Svatá říše římská - Anglie Východořímská říše Byzanc mimo hranice římské říše Slované dějiny Pyrenejského poloostrova Evropa

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Identifikátor materiálu EU: ICT 1 12 Žák se seznámí s osobností Jiřího z Poděbrad. Mgr. Blanka Šteindlerová

Identifikátor materiálu EU: ICT 1 12 Žák se seznámí s osobností Jiřího z Poděbrad. Mgr. Blanka Šteindlerová Identifikátor materiálu EU: ICT 1 12 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor ICT = Předmět/téma Žák se seznámí s osobností Jiřího z Poděbrad. Mgr. Blanka Šteindlerová Čeština Člověk a společnost

Více

České stavovské povstání

České stavovské povstání České stavovské povstání Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/14.00/21.2149 Datum: 10. 9. 2012 Autor: Denisa Biskupová Název: VY_ 32_ INOVACE_ 16_D_ Stavovské povstání

Více

2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Test pro žáky 4. ročníku Lucemburkové. Zdroj textu: vlastní

2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Test pro žáky 4. ročníku Lucemburkové. Zdroj textu: vlastní NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.08.4._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny- Lucemburkové,

Více

Národní hrdost (pracovní list)

Národní hrdost (pracovní list) Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý

Více

Úvod Dobrého dne, můj pane, má paní! Zajímalo vás někdy, jaké by

Úvod Dobrého dne, můj pane, má paní! Zajímalo vás někdy, jaké by Úvod Dobrého dne, můj pane, má paní! Zajímalo vás někdy, jaké by bylo žít na hradě? Nebo si obléknout brnění a vrhnout se do boje na svém věrném oři? Díky této knížce poznáte, jak se žilo ve středověké

Více

Anglická občanská válka

Anglická občanská válka Říká se, že nejhorší válka bývá ta občanská. S nezměněnou krutostí se v ní navzájem zabíjejí příslušníci jediného národa a následný rozvrat ve společnosti způsobuje mnoho let trvající problémy. Právě taková

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r02019

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r02019 Antický Řím Dominát Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r02019 Po téměř půl století, které se neslo v duchu boje o císařský stolec, se v roce 284 k moci dostal Diocletianus velitel praetoriánů předchozího

Více

Ladislav Pohrobek Ladislav, řečený Pohrobek správou šlechty Čechy Jiří z Poděbrad

Ladislav Pohrobek Ladislav, řečený Pohrobek správou šlechty Čechy Jiří z Poděbrad Ladislav Pohrobek Zikmund Lucemburský umírá (r. 1436) bez dědice v Čechách vládne jeho zeť Albrecht Habsburský umírá r. 1439 Albrechtův syn se narodil až po jeho smrti Ladislav, řečený Pohrobek získal

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Úvaha nad hodnotovými východisky zakotvení základního práva na pomoc v hmotné nouzi v českém ústavním pořádku. Kateřina Šimáčková

Úvaha nad hodnotovými východisky zakotvení základního práva na pomoc v hmotné nouzi v českém ústavním pořádku. Kateřina Šimáčková Úvaha nad hodnotovými východisky zakotvení základního práva na pomoc v hmotné nouzi v českém ústavním pořádku Kateřina Šimáčková Pokud jsme na rozcestí, neumím Vám dát ani mapu, ani přehled, jak daleko

Více

VÝVOJ ČESKÝCH ZEMÍ - OPAKOVÁNÍ

VÝVOJ ČESKÝCH ZEMÍ - OPAKOVÁNÍ VÝVOJ ČESKÝCH ZEMÍ - OPAKOVÁNÍ Obsahový cíl: - Žák si používá slovní zásobu k tématu Vývoj českých zemí. - Žák prokazuje znalost tématu doplňováním vhodných slovních spojení do vět. Jazykový cíl: - Žák

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

OBSAH. Předmluva 13.

OBSAH. Předmluva 13. OBSAH Předmluva 13 ÚVOD: PROBLEMATIKA ZÁNIKU ŘÍMSKÉ REPUBLIKY Římská republika v novověkém obrazu dějin 15 Raná a pozdní republika 16 Hodnocení pozdní republiky v moderní historiografii 20 Problematika

Více

Počátky uherského státu

Počátky uherského státu Počátky uherského státu Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0114 Maďaři patřili ke kočovným kmenům, které se pohybovaly na severu Evropy okolo řek Kamy a Visly na území dnešního Ruska. Během stěhování národů

Více

ARCHAICKÉ A KLASICKÉ ŘECKO,

ARCHAICKÉ A KLASICKÉ ŘECKO, ARCHAICKÉ A KLASICKÉ ŘECKO, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. 1 ARCHAICKÉ A KLASICKÉ ŘECKO, pracovní list Po zániku

Více

IV. ZÁPADOŘÍMSKÁ ŘÍŠE PO ROZDĚLENÍ STÁTU

IV. ZÁPADOŘÍMSKÁ ŘÍŠE PO ROZDĚLENÍ STÁTU IV. Západořímská říše po rozdělení státu IV. ZÁPADOŘÍMSKÁ ŘÍŠE PO ROZDĚLENÍ STÁTU Od roku 395 se východní a západní část římské říše vyvíjely odděleně. Nešlo však o vývoj zcela odlišný, mnohé problémy

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno Anotace Autor Jazyk Materiál seznamuje žáky se základními pojmy k tématu starověký Řím Mgr. Pavel Šupka(Autor) Čeština Očekávaný výstup 26 41-M/01 Elektrotechnika 78-42-M/01 Technické lyceum 23-41-M/01

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Pokání. A myslím, že ne na sebe, říká, máme Abrahama našemu otci (Mt 3: 9)

Pokání. A myslím, že ne na sebe, říká, máme Abrahama našemu otci (Mt 3: 9) Pokání Biblický pokání nepředstavuje změnu postoje prosazované lidského vědomí. Integruje život před lidmi říká další aspekt křesťanského života, ne lítost podporovány evangelia. Opravdové pokání říká,

Více

ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr.

ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. S2 VY_32_INOVACE_D_379 ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ Autor: Taťjana Horáková, Mgr. Použití: 6. ročník Datum vypracování: 4. 5. 2013 Datum pilotáže: 22. 5. 2013 Metodika: pomocí prezentace, učebnice a mapy seznámit

Více

Vývoj Polska, vývoj hranic

Vývoj Polska, vývoj hranic Vývoj Polska, vývoj hranic 3 velké etapy ději: Polsko do dělení (do konce 18. stol.) období národní nesvodový (do začátku 20. stol.) obnovení Polska (od r. 1918) Ad 1 etapa: formování etnického státu (piastovská

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL. Mgr. Anna Hessová. Sada: III/2/Př VY_32_INOVACE_P03. Pořadové číslo: 3. Datum vytvoření: Datum ověření: 17.4.

VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL. Mgr. Anna Hessová. Sada: III/2/Př VY_32_INOVACE_P03. Pořadové číslo: 3. Datum vytvoření: Datum ověření: 17.4. VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL Název: Autor: Testové úkoly Mgr. Anna Hessová Sada: III/2/Př VY_32_INOVACE_P03 Pořadové číslo: 3. Datum vytvoření: 2.4. 2012 Datum ověření: 17.4.2012 Vzdělávací oblast (předmět): Vlastivěda

Více

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Název: KŘESŤANSTVÍ Autor: Horáková Ladislava Předmět: Dějepis Třída: 6.ročník Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Ověření: 10.5. a 16.5.2012 v 6.A a 6.B Metodické poznámky: prezentace je určena pro 6. ročník

Více

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající.

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající. BOŽÍ DAR Jaký je podle vás nejznámější verš z Bible? Většina lidí by jistě odpověděla, že jím je Jan 3:16 a skutečně je to tak! Tento verš by měli znát všichni křesťané. Nikdy se mi neomrzí, protože je

Více

VSUVKY PRO RŮZNÉ PŘÍLEŽITOSTI. Na začátku školního roku:

VSUVKY PRO RŮZNÉ PŘÍLEŽITOSTI. Na začátku školního roku: VSUVKY PRO RŮZNÉ PŘÍLEŽITOSTI Na začátku školního roku: Prosme na počátku školního roku za žáky a jejich učitele a rodiče; zvláště pak za děti, kterým se učení nedaří nebo jsou od ostatních šikanovány.

Více

STŘEDOVĚK počátky středověku D 50

STŘEDOVĚK počátky středověku D 50 STŘEDOVĚK počátky středověku D 50 1. Doplň jména panovníků/úředníků: a) porazil Araby v bitvě u Poitiers. b) vyvrátil říši Vandalů. c) vyvrátil říši Avarů. d) dobyl říši Burgundů. e) dobyl území v Itálii

Více

2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU:

2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.17.5._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny, test-

Více

Počátky polského státu

Počátky polského státu Počátky polského státu Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0113 V oblasti dnešního Polska se usadily během stěhování národů tři velké kmeny západní větve Slovanů: Polané, Vislané a Slezané. Tyto kmeny vedly

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Otázky užívání písma u Slovanů v předcyrilometodějské době Staroslověnské památky psány dvojím různým písmem hlaholicí nebo cyrilicí (jen tzv. Frizins

Otázky užívání písma u Slovanů v předcyrilometodějské době Staroslověnské památky psány dvojím různým písmem hlaholicí nebo cyrilicí (jen tzv. Frizins Vznik slovanského písma a jeho vývoj Kyjevské listy Otázky užívání písma u Slovanů v předcyrilometodějské době Staroslověnské památky psány dvojím různým písmem hlaholicí nebo cyrilicí (jen tzv. Frizinské

Více

2. neděle velikonoční C. S vírou v Ježíše Krista, našeho Pána a Boha, prosme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se.

2. neděle velikonoční C. S vírou v Ježíše Krista, našeho Pána a Boha, prosme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se. 2. neděle velikonoční C S vírou v Ježíše Krista, našeho Pána a Boha, prosme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se.) Prosme o požehnání pro nově pokřtěné. Prosme za ukončení válečných

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

DOMINO OD LUCEMBURKŮ PO JAGELLONCE

DOMINO OD LUCEMBURKŮ PO JAGELLONCE DOMINO OD LUCEMBURKŮ PO JAGELLONCE K textu najděte správný obrázek. Na dolní straně obrázku je jméno další osobnosti, k ní najděte popisku a potom obrázek. Na dolní straně bude jméno další osobnosti dějin.

Více

Doba husitská a obraz husitství v české literatuře

Doba husitská a obraz husitství v české literatuře Maturitní otázka č. 4, E4 Zdeněk Tobolík Doba husitská a obraz husitství v české literatuře Osnova: 1. Charakteristika politických a společenských poměrů za vlády Václava IV. 2. Kritici církve, Jan Hus

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3040 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_44 Třída / ročník 9.AB / IX. Datum vytvoření 14.9.2011

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Zanes na časovou osu všechny důležité mezníky středověku (uč. D. str. 10) STŘEDOVĚK

Zanes na časovou osu všechny důležité mezníky středověku (uč. D. str. 10) STŘEDOVĚK 1 STŘEDOVĚK Zanes na časovou osu všechny důležité mezníky středověku (uč. D. str. 10) STŘEDOVĚK období od pádu Západořímské říše (476) do objevení Ameriky Španěly (1492), v českých dějinách je za konec

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 KAREL IV. Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_30_13 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 409 Jméno autora Mgr. Romana BLÁHOVÁ Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 5. 2. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 4. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický

Více

Památka svatého Františka Xaverského, kněze 3. prosince

Památka svatého Františka Xaverského, kněze 3. prosince Památka svatého Františka Xaverského, kněze 3. prosince S vírou v Ježíše Krista, který nás všechny vykoupil svou krví, prosme za církev a za spásu celého světa. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se.) Prosme,

Více

Květná neděle. Neboť ty jsi, Pane, zemřel, abychom my mohli žít. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Květná neděle. Neboť ty jsi, Pane, zemřel, abychom my mohli žít. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Květná neděle S vírou v Ježíše Krista, který se z lásky k nám ponížil a byl poslušný až k smrti na kříži, se modleme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se). Prosme za jednotu církve

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

základní vzdělávání lehké mentální postižení > Člověk a společnost > Dějepis >čtenářská gramotnost

základní vzdělávání lehké mentální postižení > Člověk a společnost > Dějepis >čtenářská gramotnost Cyril a Metoděj základní vzdělávání lehké mentální postižení > Člověk a společnost > Dějepis >čtenářská gramotnost Anotace : Autor: Jazyk: Očekávaný výstup: Speciální vzdělávací potřeby: Klíčová slova:

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR46 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR46 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR46 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Mgr. Alena Jirsáková Datum: 22. 10. 2012 Ročník: 8. ročník Vzdělávací obor /

Více

Přemyslovci Boleslav III.

Přemyslovci Boleslav III. Přemyslovci Boleslav III. Tematická oblast Přemyslovci Datum vytvoření 18.11.2012 Ročník První Stručný obsah Začala politická a hospodářská krize českého státu Způsob využití Výklad nové látky, opakování

Více

OBSAH 2. KNIHA - ŽIVOTNÍ PODMÍNKY A DUCHOVNÍ ATMOSFÉRA _ 79

OBSAH 2. KNIHA - ŽIVOTNÍ PODMÍNKY A DUCHOVNÍ ATMOSFÉRA _ 79 OBSAH ÚVOD - OBECNÉ ZAMĚŘENÍ VÝZKUMU 15 1. DÍL - VZNIK VZTAHŮ ZÁVISLOSTI 21 1. ČÁST - PROSTŘEDÍ 23 1. KNIHA - POSLEDNÍ NÁJEZDY 25 1. Muslimové a Maďaři 25 Evropa pod nájezdy a v obležení _ 25 Muslimové

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Autor Mgr. Jiří Pokorný Číslo VY_32_INOVACE_13_ZSV_2.01_Periodizace antické filozofie

Více

Prezentace 11-CJL -1-ročník Preromantismus

Prezentace 11-CJL -1-ročník Preromantismus Prezentace 11-CJL -1-ročník Preromantismus Preromantismus = módní směr, který se odvíjí od filozofie dobového osvícenství, je spojnicí mezi racionálním klasicismem a nastávající romantikou 19. století.

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 7. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Počátek středověku a vznik prvních evropských

Více