DĚJINY ARCHEOLOGICKÉHO BÁDÁNÍ NA PODORLICKU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DĚJINY ARCHEOLOGICKÉHO BÁDÁNÍ NA PODORLICKU"

Transkript

1 2005 MGOH RYCHNOV N. KN., ISBN DĚJINY ARCHEOLOGICKÉHO BÁDÁNÍ NA PODORLICKU Aleš Flídr Dějiny archeologie jsou dnes stále málo probádanou oblastí. V rámci Čech a Moravy existuje vždy po jedné drobné syntetické práci (SKLENÁŘ 1969; VIGNATIOVÁ 1975), třetí zahrnuje celé české země (SKLENÁŘ A KOL. 1984). V nich jsou zachyceny nejvýznamnější okamžiky české a moravské archeologie a nejvýraznější osobnosti a instituce, které se na vývoji tohoto poměrně mladého vědního oboru podílely. Cílem této studie je připomenout činnost lidí, kteří sice většinou přímo neurčovali další rozvoj archeologie, ale kteří svou touhou po poznání prehistorie naší vlasti, svým elánem a nezkaženým nadšením pro obor vytvářeli základy, na nichž archeologie mohla stavět. V názvu práce je zkoumaná oblast označována jako Podorlicko, toto označení není úplně přesné, musím tedy předeslat, že dějiny archeologického bádání sleduji na území bývalých okresů Rychnov nad Kněžnou a Náchod, a to v geo grafických hranicích, jež platily v letech Až doposud se nikdo dějinami archeologického bádání na výše vymezeném území v předkládaném rozsahu nezabýval. Ve starší literatuře najdeme pouze články, zprávy a nekrology, které připomínají činnost jednotlivých institucí a osobností. Některé informace, týkající se zkoumané problematiky, se též objevují ve větších studiích a syntézách, jež se však zabývají jiným námětem než osudy archeologie v severovýchodním cípu Čech. Úplně první zprávou, kterou lze vztáhnout k počátkům archeologického bádání na sledovaném území, je zmínka o působení K. J. Bienera z Bienenberka ve východních Čechách, kterou obsahuje článek A. Rybičky ve třetím ročníku Památek archeologických (RYBIČKA 1859, s. 204). O Bienerovi se dále rozepisuje i František Smolík v článku Kdo psali o nálezech z doby předhistorické v Čechách ve století XVI. až XVIII.? (SMOLÍK 1880, s. 345). Z článků týkajících se osobností je pro nás v 19. století ještě přínosný nekrolog F. Beneše, věnovaný památce Františka Petery Rohoznického (BENEš 1877, s. 93). V roce 1879 J. Smolík uveřejnil v Památkách archeologických dva články zaobírající se výstavami v Hrad ci Králové a Jaroměři. V nich se objevují jména sběratelů, kteří mimo histo rickému a etnografickému materiálu věnovali pozornost i archeologickým nále zům (SMOLÍK 1879a, s. 280; SMOLÍK 1879b, s. 282). Vesměs stejná jména sběratelů, ale navíc označení tehdy známých archeologických lokalit a výčet některých nálezů na nich objevených, nám přináší Průvodce po Národopisné výstavě severovýchodních Čech z roku 1894 (DOMEČKA 1894, s. 8). V předminulém století ještě vyšel článek, který nás sice informuje o archeologickém nálezu získaném mimo naše území, ale víme o něm díky měšťanům z Nového Města nad Metují, proto ho zde uvádím (DVORSKÝ 1891, s. 286). Řadu informací z dějin bádání obsahují dvě knihy z přelomu 19. a 20. století, a to Duškovy Nálezy předhistorické v kraji Královéhradeckém a Památky po našich pohanských předcích v kraji Králové hradeckém (DUŠKA 1898; DUŠKA 1900). Na začátku minulého století nám potřebné informace přinášejí především nekrology a osobní vzpomínky. V roce 1907 umírá náchodský regionální historik a amatérský archeolog J. K. Hraše (ČERMÁK 1907, s. 122), v roce 1913 významný 57

2 badatel L. Šnajdr (STOCKÝ 1913, s. 83), v roce 1915 sběratel a zakladatel jaro měřského muzea J. Duška (DOMEČKA 1918, s. 72). V roce 1911 vydal v Pravěku K. Buchtela článek k padesátým narozeninám L. Domečky, v němž připomíná dosavadní záslužnou činnost tohoto hradeckého muzejníka na poli prehistorie (BUCHTELA 1911, s. 96). Ve stejném čísle Pravěku vyšly Paměti konzervátora Ludvíka Šnajdra, v nichž sám Šnajdr vzpomíná mimo jiné i na své působení v okolí Smiřic a na Jaroměřsku (Šnajdr 1911, s. 54). O vztahu J. L. Píče k východ ním Čechám, o jeho výzkumech a průzkumech provedených na tomto prostoru a o jeho návštěvách zdejších muzeí a sběratelů se rozepisuje v roce 1913 v Hradec kém kraji L. Domečka (DOMEČKA 1913, s. 1). První článek, týkající se činnosti některého z muzeí působících na zkoumaném území, vyšel v roce Napsal ho V. Paul a dozvídáme se z něho o působení F. Petery Rohoznického v Jaroměři, o aktivitách J. Dušky, o osudech jaroměřského muzea a rozsahu a obsahu jeho sbírek (PAUL 1907, s. 35). Od roku 1918 se na dlouhých čtyřicet let v literatuře neobjevuje vyjma několika nekrologů k Domečkově úmrtí v roce 1937 výraznější zpráva o dějinách bádání na Podorlicku. Až v roce 1958 vyšel článek V. Vokolka Archeologové východních Čech v minulosti, kde se objevují drobné medailonky věnované F. Peterovi Rohoz nickému, J. Duškovi, L. Šnajdrovi, L. Domečkovi a T. Zouzalovi (VOKOLEK 1958, s. 44). Článkem zaměřeným pouze na působení L. Domečky přispěl do jedenáctého ročníku Prací muzea v Hradci Králové taktéž V. Vokolek (VOKOLEK , s. 9), v roce 1975 spolu s J. Siglem publikovali Příspěvek k historii archeologických sbírek hradeckého muzea (VOKOLEK SIGL 1975, s. 14), zabývající se osudy hradeckých pravěkých a středověkých sbírek, na jejichž vzniku se podílel především L. Domečka. Tato nejvýraznější osobnost východočeské archeologie na počátku 20. století se též objevuje i se svým spolupracovníkem, konzervátorem F. Žaloudkem, ve dvou článcích A. Doubravy, věnovaným dějinám památkové péče v Hradci Králové (DOUBRAVA 1975) a stému výročí muzea v Hradci Králové (DOUBRAVA 1980, s. 11). Dalším osobnostem, zabývajícím se archeologií v severovýchodním cípu Čech, v novější době už tolik pozornosti jako L. Domečkovi věnováno nebylo. V roce 1970 byla publikována drobná vzpomínka na práci týnišťského vlastivědného pracovníka a zakladatele zdejšího muzea Aloise Čapka, ve stejném roce vyšel článek o hradu Velešově, v němž se autor zabývá rozsáhlými výkopy hraběte Chamaré na tomto hradě a sousedním Potštejně (SEDLÁK 1970, s. 90). J. Ptáček v roce 1984 v Muzejních a vlastivědných pracích zhodnotil dlouholetou činnost v té době už zemřelého sběratele a amatérského archeologa Jana Klena (PTÁČEK 1984, s. 233). V roce 1994 uveřejněný nekrolog, věnovaný Janu Tomskému, připomenul krátké působení tohoto významného českého archeologa, po roce 1968 žijícího v SRN, ve východních Čechách (Spurný 1994, s. 470). V témže roce vyšla ve spolupráci Okresního archivu a Okresního úřadu v Rychnově nad Kněžnou kniha Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou. Tato publikace přináší základní informace o řadě místních regionálních historiků, vlastivědných pracovníků a sběratelů, jako byli např. A. Čapek, J. Černý, K. Dvořák, F. Hříšný, G. J. Lašek, V. Morávek nebo J. Prokeš (JUZA A KOL. 1994). V roce 1989 vznikl rukopis práce zachycující pravěké lokality okresu Rychnov nad Kněžnou, v jejímž úvodu se objevil první velmi stručný přehled dějin bádání na tomto území (DRAGOUN 1989). 58

3 FLÍDR A.: DĚJINY ARCHEOLOGICKÉHO BÁDÁNÍ NA PODORLICKU V roce 1968 začal vycházet sborník Orlické hory a Podorlicko, který v prvních dvou ročnících obsahuje články hodnotící činnost podorlických muzeí od jejich vzniku až po 60. léta 20. století. V těchto článcích si lze přečíst o vztahu muzeí a jejich představitelů k archeologickému bádání, které tyto instituce ve větší či menší míře vyvíjely. Jedná se o muzea a muzejní spolky v Rychnově nad Kněžnou (NESPĚCHAL 1968, s. 173), Týništi nad Orlicí (ZELENKA 1968, s. 178), Dob rušce (Hladký 1968, s. 176), Vamberku (PAVEL 1968, s. 180) a Kostelci nad Orlicí (HLADKÝ 1969, s. 91). Podobně shrnující a hodnotící charakter mají i pozdější články věnující se muzeu v Jaroměři (CHLUMSKÁ 1979, s. 3) a muzejní instituci v Novém Městě nad Metují (HAVLÍK 1996, s. 174). Poslední oblastí, která se zabývala dějinami bádání na Podorlicku, je výstavní činnost. Osobu a archeologické aktivity již zmiňovaného L. Domečky přiblížila v roce 1980 výstava Z historie archeologického výzkumu hradeckého muzea, uspořádaná u příležitosti stého výročí této instituce; řadu lidí, kteří se archeologii věnovali na Jaroměřsku, připomněla výstava Pravěk Jaroměřska, jež probíhala v Městském muzeu v Jaroměři v roce Období do roku 1856 V názvu této kapitoly chybí datum označující začátek vymezeného období. Je to vcelku pochopitelné, neboť je velmi těžké určit, kdy bylo na našem území zahájeno archeologické bádání, lépe řečeno činnost vedoucí k získávání archeo logického materiálu. K nálezům archeologického charakteru docházelo určitě už ve středověku nebo raném novověku, ale nálezci nevěnovali náhodně vyko paným předmětům téměř žádnou pozornost, popřípadě je považovali za výsledek přírodních sil (Balbín mluví o naturae arcanum ) či nadpřirozených jevů. Jestliže se přece objevila zpráva v písemných pramenech, pak se jednalo o předměty drahocenné, tedy sloužící k osobnímu obohacení. Někdy lidé pro takovéto nálezy skončili na mučidlech. O takovémto případě máme zprávu z Nového Města na Metují. List měšťanů vrchnosti z vypovídá o muži, který nalezl v lese v jakési štole mnoho zlata a drátů zlatých, tyto nálezy prodával, načež byl zatčen a vrchností mučen, aby prozradil, kde zlato nalezl. Pro uvedení věci na pravou míru musím dodat, že k nálezu nedošlo na novoměstském panství (SKLENÁŘ 1992, s. 157), ale na frýdeckém panství v Horním Slezsku (DVORSKÝ 1891, s. 286). Osmnácté století, doba osvícenství, probudilo ve šlechtických kruzích zájem o archeologické nálezy, které v této době především plnily šlechtické kabinety kuriozit. Byly sbírány nejrůznější zajímavosti a rarity, šlechta pro jejich získání nechávala provádět první výkopy na archeologických lokalitách, které v té době byly známé nebo dobře viditelné v terénu. Důvodem pro tyto výkopové práce nebyl často důvod vědecký nebo sběratelský, ale touha po zbohatnutí. Na území našeho regionu máme zprávy o čtyřech takovýchto akcích z podhůří Orlických hor. Jan Antonín Harbuval hrabě Chamaré kopal v letech na potštejnském hradě (ZOUBEK 1870, s ) a v letech na hradě Velešově (SEDLÁK 1970, s. 90). V obou případech hledal poklady, které měly být na těchto hradech podle pověsti ukryty. Podobný zájem s největší pravdě podobností vedl Antonína Víta z Bubna a Litic při výkopech na Velké Suché u Pěčína v roce 1778 (ZRŮBEK 1991, s. 189) a rychnovské Kolovraty při kopání v rozvalinách liberského hradu v letech 1780, 1788, 1800 a 1815 (JIZBA

4 37, s. 229). Hledání pokladů hraběte Chamaré má pro nás dnes určitou histo rickou cenu, neboť nejen že hrabě zanechal podrobný popis a plány svých výkopů, ale dodnes se zachoval středověký materiál nalezený na obou hradech. V případě dalších dvou akcí takové štěstí nemáme, popisy výkopů zřejmě nebyly ani vyhotoveny, vykopaný materiál se nedochoval. Vedle šlechtických kruhů se ve 2. poloviny 18. století objevuje prvotní vědecký zájem o nálezy skryté v podzemí ve skupině sběratelů, kteří materiál nejen sbírali, ale i srovnávali, popisovali a publikovali. Jeden z prvních, Karel Josef Biener rytíř z Bienenberku, zasáhl i na naše území. Biener, od roku 1770 adjunkt krajského úřadu v Litoměřicích a od roku 1775 hejtman Královéhradeckého kraje (RYBIČKA 1859, s. 209), prováděl na území severovýchodních Čech řadu průzkumů, z nichž nejznámější byla záchrana pravěkých nálezů při stavbě králové hradecké pevnosti v letech Na sledovaném území lze zachytit Bienenberkovu stopu celkem třikrát. V roce 1770 zapsal zprávu o nálezu několika tisíc mincí a šesti (dvanácti?) kovových bůžků u Jaroměře, než se však na místo nálezu dostal, předměty byly roztaveny na zvonovinu. Během inspekčních cest se mu podařilo koupit v Roztokách v roce 1772 a v Dobrušce roku 1779 po jednom kusu bronzové sekerky. První polovina 19. století představuje přechod archeologie od starožitnictví ke skutečné vědě. Tento vývoj lze nejlépe pozorovat v pražských vědeckých kruzích, které v roce 1818 získaly výraznou podporu v nově vzniklém Vlaste neckém muzeu. V severovýchodním cípu Čech v této době nepracovala žádná významná osobnost zabývající se archeologií, instituce, které by měly tuto činnost v náplni práce, neexistovaly. Jediné muzeum fungující v tomto období, tzv. první týnišťské muzeum, trvalo velmi krátce ( ) a archeologické činnosti se zřejmě vůbec nedotklo (ZELENKA 1968, s. 178). K archeologickým nálezům však docházelo, šlo však jen o jevy náhodné a my o nich dnes víme díky poznámkám a záznamům v pracích badatelů působících mimo náš region. Například osobní výtisk Vocelovy Grundzuge der böhmischen Alterthumskunde nás informuje o mohyle a dolmenu v Borohrádku, Krolmusův rukopis Sbírka rozličných zákonů o dvou mohylách v Borohrádku, Peterovy deníky pak o nálezech v Jaroměři a okolí. Jde o zprávy, které badatelé získávali z druhé ruky či z vyprávění pamětníků, málokdy si je byli ověřit v terénu, proto je musíme brát s určitou rezervou. V roce 1843 František Palacký založil archeologický sbor Českého muzea, v roce 1851 jeho činnost obnovil Jan Erazim Vocel, v roce 1854 vyšlo první číslo Památek archeologických. Rozvoj archeologie v tradičním pražském centru, který souvisel s tehdejším technickým pokrokem a z něho vycházející stavební činnosti, naznačoval, že je jen otázkou času, kdy se archeologické bádání rozšíří i do okrajových částí Čech. Na zkoumaném území se podnětem pro další etapu bádání stala výstavba tzv. severozápadní dráhy v letech Období let Na počátku druhé fáze dějin archeologického bádání v našem regionu stojí další významná postava české archeologie, František Petera Rohoznický. Tento kněz, archeolog amatér, člen Archeologického sboru českého muzea, po svém odchodu do důchodu roku 1849 trávil čas střídavě buď v Praze, nebo někde na venkově. V roce 1857 to byla shodou okolností Jaroměř. Rozsáhlé terénní práce při výstavbě Pardubicko Liberecké dráhy, nazývané též severozápadní, přilákaly jeho pozornost a nezklamaly jeho zájem o archeologický materiál. Úsek trati 60

5 FLÍDR A.: DĚJINY ARCHEOLOGICKÉHO BÁDÁNÍ NA PODORLICKU mezi Smiřicemi a Jaroměří narušil velké množství pravěkých, protohistorických i středověkých objektů. Petera ihned po svém objevu zahájil záchranné práce. Snažil se získat již vykopané předměty, zkoumal nebo alespoň popisoval narušené objekty a poučoval dělníky jak mají postupovat, pokud najdou další. Jeho zájem se nesetkal s pochopením stavebních a železničních úředníků, jak o tom svědčí jeho dopisy Archeologickému sboru z května a června roku V tomto roce stavební práce pokračovaly a nálezů přibývalo. Petera proto požádal o vyslání Václava Krolmuse. Ten se skutečně v červnu 1858 do Jaroměře dostavil a strávil s Peterou na výzkumech celé léto. Výsledkem této akce byl článek v Památkách archeologických, kde Petera referoval o nálezech z Jaroměře, Jezbin a Semonic (PETERA 1859, s ). Roku 1858 stavba dráhy skončila, ale Petera v Jaroměři setrval až do roku 1861 (PAUL 1907, s. 78). V jeho denících jsou zachyceny nálezy, které získával při různých stavebních pracích v Jaroměři či při průzkumných výletech do okolí města. V roce 1858 navštívil např. Heřmanice a Hořenice, v roce 1860 Vestec, v roce 1861 Svinišťany a Zaloňov atd. Po Peterově výrazné činnosti na přelomu 50. a 60. let 19. století se v severo východním cípu Čech rozhostil, co se týče archeologického bádání, klid. Netrval dlouho, Peterovo působení se zapsalo do paměti některých lidí a nepřímo tak způsobilo, že v 70. a 80. letech vstoupilo na pole archeologie v tomto prostoru několik drobných sběratelů a dvě výrazné osobnosti J. K. Hraše a J. Duška. Je zajímavé, že oba jmenovaní se narodili v roce 1840 a oba byli velkými organizátory společenského života, J. K. Hraše v Náchodě, J. Duška v Jaroměři a Josefově. Vedle zájmu o společenský život je však především spojoval zájem historický a archeologický. Než se budu věnovat Hrašemu a Duškovi, připomenu několik drobnějších archeologů amatérů a sběratelů. Josef Rydlo, sedlák z Náhořan a sběratel se širokým záběrem, ve svých sbírkách vedle historického a etnografického mate riálu shromáždil i řadu archeologických nálezů. Získával je koupí, např. v Novém Městě nad Metují či Dolsku, sběrem, např. na katastru Náhořan či u lesa Rousína v blízkosti České Skalice, ale i výkopy, a to hlavně na vlastních pozemcích v okolí svého bydliště. Mimo to kopal v roce 1872 pod Hrašeho dohledem na mohylníku u Volovky. Malou sbírku archeologických nálezů vytvořil v Klášterci nad Dědinou lesmistr Josef Baše, který kopal na mohylníku v Ostašovicích. V Lípě nad Orlicí sbíral na svých polích rolník Vincenc Linger. Po tomto sběrateli se zachovala sbírka římských mincí, jejíž část získalo za druhé světové války týnišťské muzeum. V Přestavlkách a okolí působil lesmistr J. Kný, mezi jehož nejznámější akce patří společné výkopy s Augustem Sedláčkem na rozvalinách středověké tvrze Dřel u Borovnice (KOSINA 1937, s. 11). Ve Vamberku se v letech během svého učitelského působení věnoval sbírání archeologického materiálu Josef Prokeš (PAVEL 1968, s. 180). Snažil se též, bohužel neúspěšně, o založení muzea ve Vamberku, kterému chtěl odkázat své sbírky, ty byly však po jeho smrti rozptýleny. Na činnost J. Prokeše v 90. letech 19. století v určitém směru navázal další učitel z Vamberka, Josef František Král, regionální historik, na čáslavském gymnáziu žák Klimenta Čermáka. V Častolovicích od 80. let pracoval další Čermákův žák, opět učitel a regionální historik G. J. Lašek, který v té době pilně přispíval do Památek archeologických. V této době pokračovala ještě stále sběratelská vášeň ve šlechtických kruzích, tak jak už jsme ji poznali v 18. století. Sbírání archeologického materiálu se na Jaroměřsku věnoval baron Jan Liebig, liberecký továrník, v letech

6 majitel smiřického zámku, a hraběnka Spensová z Velichovek. V Podorličí pak měli něco málo archeologických nálezů ve svých sbírkách Kolovraté v Černí kovicích, Kinští v Kostelci nad Orlicí, Šternberkové v Častolovicích a Coloredové v Opočně. Jan Karel Hraše vystudoval historii a český jazyk na pražské univerzitě, kde též navštěvoval Vocelovy přednášky z prehistorie. Po krátkém působení v Lito měřicích přešel do Náchoda, kde působil coby učitel a později ředitel měšťan ských a obecných škol (ČERMÁK 1907, s. 122). Zabýval se historií svého působiště a stal se průkopníkem archeologie na Náchodsku. Kopal na Homolce, kde hledal původní náchodský hrad, zkoumal mohylníky v Běstvinách, Ostašovicích, Přepychách, Semechnicích a na Vysokém Újezdě, prokopal zbytky tvrze v Krčíně. Při svých cestách vykupoval starší nálezy a sbíral mince, např. získal část nálezu římských denárů u lesa Rousína. Značnou část svých cenných sbírek věnoval do náchodského muzea, které bylo v roce 1881 z jeho podnětu založeno (SKLENÁŘ a kol. 1984, s. 35). Josef Duška, rodák z Opočna, se vyučil ševcem v Josefově, kde se také roku 1866 usadil. Historii, archeologii a staré české literatuře se věnoval jako samouk, ve sbírání a zachovávání starožitností však dosáhl takového věhlasu, že byl v roce 1882 povolán do Vídně, kde pomáhal restaurovat dvorské muzeum. V Jaroměři navázal na archeologickou tradici započatou F. Peterou Rohoznickým, vybudoval vlastní sbírku, kterou věnoval jaroměřskému muzeu, jehož byl v roce 1883 jedním ze spoluzakladatelů (PAUL 1907, s. 35). Jako první kustod tohoto muzea se staral o rozšiřování jeho sbírky. Archeologický materiál získával např. výkopy v Jaroměři či Vlkově, sběry na katastru Starého Plesu nebo nákupy v Jílovicích, Králově Lhotě, Ledcích či Náchodě. Řadu svých objevů publikoval stejně jako Hraše v Památkách archeologických, Mittheilungen der k. k. Central Commission a Mittheilungen der anthropologischen Gesellschaft in Wien (DOMEČKA 1918, s. 72). Druhá polovina 19. století byla dobou velkých výstav a časem zakládání muzeí. Výstavy a muzea spolu souvisela, protože se často jedny staly podnětem pro druhé. V roce 1879 se konaly hned dvě výstavy. První, věnovaná starožitnostem, památnostem a přírodninám, probíhající ve dnech , se sice konala v Hradci Králové, tedy mimo námi zkoumaný region, ale je pro nás důležitá, neboť na ní vystavoval J. K. Hraše (SMOLÍK 1879a, s. 280) a exponáty shromáž děné na této výstavě se staly základem sbírek Historického muzea založeného v roce Hradecké muzeum se stalo významným činitelem v archeologickém bádání Podorlicka v následující fázi a ještě se k němu vrátím. Druhá výstava, která proběhla bezprostředně po hradecké, se konala ve dnech v Jaroměři, pořádala ji vlastenecká jednota Jarboj a byla věnována výhradně starožitnostem (SMOLÍK 1879b, s. 282). Zde opět vystavoval J. K. Hraše a dále J. Rydlo z Náhořan, baron J. Liebig ze Smiřic a J. Duška (PAUL 1907, s. 35). I tato výstava se stala podnětem pro vznik muzejní instituce, tentokrát Městského muzea v Jaroměři. Výstavy a muzea měly pro další rozvoj archeologického bádání velký význam. Nejen, že umožnily sběratelům ukázat veřejnosti výsledky své činnosti a zajistily možnost uchování archeologických nálezů do budoucnosti, ale hlavně předvedly lidem z měst i venkova, kolik historicky cenných předmětů z jejich často bezpro středního okolí stojí za zachování před zkázou. Byla tak zachráněna spousta náhodných nálezů, které dříve zůstaly bez povšimnutí či končily ve zlatnických nebo zvonařských dílnách. Za všechny bych alespoň jmenoval velmi bohatý 62

7 FLÍDR A.: DĚJINY ARCHEOLOGICKÉHO BÁDÁNÍ NA PODORLICKU bronzový depot z Velké Ledské (PÍČ 1910b, s. 58), bronzový meč z Lipovky, nálezy bronzových sekerek z Nového Města nad Metují, nálezy kamenných nástrojů v Jaroměři, Miskolezech, Rasoškách a Hoděčíně, žárových hrobů v Dol ních Dolcích, Jaroměři a Jásenné, kostrových hrobů v Hustiřanech, Rožnově a Starém Plesu, mincovní depoty z Českého Meziříčí, Vyhnánova, Klášterce nad Dědinou, Jásenné a Jaroměře nebo nálezy zlatých drátků v Králově Lhotě. Výše uvedené nálezy zahrnují nejen léta 70. a 80., ale i 90. předminulého století, kdy se veřejnosti dostalo další možnosti seznámit se s pamětihodnostmi našeho regionu. V roce 1891 proběhla v Praze Zemská jubilejní výstava, další z výstav důležitých pro naše muzejnictví. Objevila se na ní totiž výzva ke sbírání předmětů dokumen tujících naši národní historii. Sebrané předměty pak měly být vystaveny na národopisné výstavě, naplánované na rok Výzva měla velký ohlas a snaha o shromáždění exponátů pro budoucí výstavu vedla k zakládání řady regionálních muzeí. Tento jev se projevil na dvou místech v Podorlicku. Hned v roce 1891 vznikl Muzejní spolek Pelcl v Rychnově nad Kněžnou (NESPĚCHAL 1968, s. 173), a o dva roky později Muzejní spolek v Kostelci nad Orlicí (HLADKÝ 1969, s. 91). Obě muzea se dala do práce a výsledky své činnosti prezentovala v roce 1894, kdy v srpnu v obou městech probíhaly regionální národopisné výstavy. V témže roce se konala i Národopisná výstava severovýchodních Čech v Hradci Králové. Hlavním pořadatelem bylo hradecké muzeum a mezi exponáty se objevily i nálezy z našeho regionu. V síni památek historických byly vystaveny středověké nálezy vykopané v Jaroměři, Náchodě, Náhořanech, Krčíně, Hustiřanech a Veselici (DOMEČKA 1894, s. 6), v síni památek předhistorických pak nálezy z Jaroměře, Náhořan, Nového Města nad Metují, Vrchovin, Rasošek, Jásenné, Vlkova a dalších (DOMEČKA 1894, s. 10). Exponáty na výstavu přispěla muzea v Náchodě a Jaro měři, J. Rydlo z Náhořan a L. Šnajdr ze Smiřic. Síň památek historických a síň starých českých tisků uspořádal J. Duška (DOMEČKA 1918, s. 72), na síni památek předhistorických se spolupodílel L. Domečka, který napsal i průvodce touto výstavou. Na stěně síně věnované předhistorii tehdy visely mapy mohylníků v lese Halíně u Běstvin a u Podveselice (dnes Volovky) a hlavně mapa předhistorických nálezů v okolí Josefova a Hradce Králové, kterou sestavil J. Duška. Možná že tato mapa se stala základem pro nejvýznamnější práci Josefa Dušky, pro jeho Nálezy předhistorické v kraji Královéhradeckém. Toto dílo v roce 1898 shrnulo veškeré tehdy známé lokality a nálezy na území severovýchodních Čech, tedy i z Pod orlicka, a tak zachytilo stav archeologického bádání na konci období, kdy odcházela generace Hrašeho a Dušky a nastupovala generace L. Domečky. 3. Období let Přelom 19. a 20. století byl v české archeologii dobou nástupu skutečně vědecké generace. V Praze byli jejími představiteli osobnosti tradičně dělené do muzejní a univerzitní školy, z nichž rozhodně stojí za připomenutí J. L. Píč, L. Niederle a K. Buchtela. V severovýchodních Čechách se souputníkem této generace badatelů stal Píčův i Buchtelův osobní přítel Ludvík Domečka, v názo rech na prehistorii zastánce spíše školy univerzitní. Starší generace, jež svou prací měla v předchozí fázi největší podíl na rozvoji archeologie na Podorlicku, neodešla nástupem nového roku 1899 ze scény archeologického bádání, ale ještě chvíli v oboru působila. J. K. Hraše, který zemřel v roce 1907, sice pro svůj zdravotní stav už příliš do archeologie nezasáhl, J. Duška však ještě v roce 1900 vydal Památky po našich pohanských předcích v kraji 63

8 Královéhradeckém, což, jak se sám v úvodu vyjadřuje, je populárnější verze jeho Nálezů, vydaných o dva roky dříve. V roce 1904 byl Duška jedním ze spolu zakladatelů věstníku muzeí Královéhradeckého kraje Hradecký kraj, kam přispěl několika články. Zemřel roku Než se dostanu k L. Domečkovi, zmíním se ještě o badateli, který sice věkově patřil k předchozí generaci, ale svým přístupem k archeologii se zařadil až k vědecké generaci Píčově a Domečkově. Na naše území zasáhl na konci svého archeologického působení, které spadalo na přelom 19. a 20. století. Jde o Lud víka Šnajdra, občanským povoláním úředníka cukrovarnické finanční kontroly, který v letech působil ve Smiřicích (ŠNAJDR 1911, s. 54). Během průzkumných cest do okolí svého působiště zasáhl i na Jaroměřsko. Zde prováděl jak terénní průzkumy, např. ve Vlkově nebo na hradišti u Nového Města nad Metují, tak výzkumy, např. ve zbytcích semonické tvrze, při rozšiřování tratě v Semonicích, u Lánského dvora v poloze Na ptákách na předměstí Jaroměře atd. Spolu s L. Domečkou každoročně v letech sledoval těžební práce v cihelně v Hořenicích, na základě pozorování a sběrů pak napsal článek Laténské pohřebiště u Hořenic, který vyšel v Památkách archeologických v roce Škoda, že těžká nemoc ho v roce 1905 donutila vzdát se úředního místa a odejít na důchod do Prahy. Ludvík Domečka přišel do Hradce Králové v roce 1894, kdy byl zvolen koncipientem při městském úřadě (BUCHTELA 1911, s. 96). Hned v tomto roce se stal spolupořadatelem již zmíněné velké Národopisné výstavy severový chodních Čech, k níž vydal i průvodce. Pro zájem o historii a prehistorii a pro své organizační schopnosti byl o rok později jmenován tajemníkem hradeckého muzea, v roce 1900 se pak stal jeho faktickým ředitelem. Mimo osobní přátelství s Píčem a Buchtelou byl Domečka v písemném styku s J. L. Červinkou, J. N. Woldřichem, J. Smolíkem, J. Paliardim, J. Matějkou, E. Šimkem a j. (VOKOLEK , s. 10). Jeho přehled a činnost na poli historie a archeologie byly obdivuhodné, uvážíme li, že v té samé době pracoval stále coby úředník městských úřadů. Musíme však připomenou osobu městského strážníka Františka Žaloudka, který byl od přelomu 19. a 20. století pravou rukou L. Domečky, bez něho se neobešel žádný větší výzkum, často Domečku na akcích zastupoval. Hlavním zájmem Domečky bylo slovanské a raně středověké osídlení Hradce Králové a pohřebiště popelnicových polí v okolí města. Z důvodu absence dalšího archeologa či výrazného amatéra v prostoru severovýchodních Čech navštěvoval nebo kopal i ve vzdálenějších místech od svého hlavního působiště, tehdy zasáhl i na území našeho regionu. Nejdůležitější akcí v tomto prostoru byl výzkum pohřebiště lidu popelnicových polí v Třebešově v letech 1909 a Zde L. Domečka a F. Žaloudek vykopali přes sto deset hrobů, které byly řádně zdoku mentovány a konzervovány (DOMEČKA 1909, s. 213). F. Žaloudek totiž pracoval od roku 1907 v muzeu coby stálý laborant (DOUBRAVA 1980, s. 11). Z další Domečkovy činnosti připomenu sledování laténského sídliště v hořenické cihelně v letech , výzkum mohylníku na Chlumu u Semechnic v roce 1924, výzkumy v okolí Doudleb, které prováděl v roce 1925 spolu s Josefem Černým, a výzkum na nově odhaleném pohřebišti v Kostelci n. Orlicí v roce Nálezy získané na těchto akcích putovaly do sbírek hradeckého muzea, které se násled kem Domečkovy činorodosti staly záhy druhými největšími v Čechách hned po pražském Národním muzeu (BUCHTELA 1911, s. 97), při čemž sbírka středověké keramiky byla až do 50. let minulého století největší u nás (VOKOLEK SIGL 1975, s. 15). 64

9 FLÍDR A.: DĚJINY ARCHEOLOGICKÉHO BÁDÁNÍ NA PODORLICKU Přátelství Domečky s J. L. Píčem, kterému podával hradecký archeolog zprávy o nově objevených lokalitách a svých výzkumech, bylo příčinou několika návštěv tohoto velkého pražského archeologa (DOMEČKA 1913, s. 1 5). Poprvé severo východní Čechy navštívil v roce 1898, na Podorlicko však zavítal až při svém druhém pobytu v roce 1900, kdy kopal se svým laborantem v Hustiřanech. V roce 1902 provedl malý výzkum na Vysokém Újezdě v prostoru za kostelem, kde před pětadvaceti lety kopal Hraše, a navštívil cihelnu v Hořenicích, ve které se mu podařilo koupit několik nedávno objevených laténských nálezů. V roce 1906 kopal s V. Pultrem v lese Halíně u Běstvin. O dva roky později přijel Píč do našich končin na tři dny, protože si chtěl prohlédnout některá hradiště, o nichž se chystal psát ve svých Čechách v době knížecí. Navštívil vrchy Homolku a Branku u Náchoda, hradiště u Nového Města nad Metují a hradiště Na Vražbě u Veli chovek, při této příležitosti si prohlédl muzea v Náchodě a Jaroměři. Naposledy na území našeho regionu zavítal v roce 1909, kdy se přijel dvakrát podívat na výzkum, prováděný zemským muzeem v Třebešově, který tehdy vedl laborant Václav Landa. Tehdy si Píč prohlédl hradiště u Velké Ledské (PÍČ 1910a, s. 57). Sám laborant Landa přijel kopat ještě v roce 1910, když byly v Líšťovinách u Opočna rozrušeny lužické žárové hroby. Je možné, že Domečkovy přátelské styky přivedly do severovýchodních Čech i dalšího pražského archeologa Karla Buchtelu, který v lednu 1927 v doprovodu Jaroslava Böhma navštívil výzkum muzejního spolku v Kostelci nad Orlicí v poloze Na Štěpnici u Kostelce (HLADKÝ 1969, s. 95). Dr. Böhm přijel do Kostelce znova v létě 1927 a prokopal dvacet hrobů slezskoplatěnické kultury. Po několika letech J. Böhma přilákal náš region opět, v roce 1937 provedl ověřovací výzkum na místě, kde už kopali Hraše a Píč, na mohylníku v lese Halíně u Běstvin. Výše zmíněné významné osobnosti české archeologie nebyly v tomto období jedinými zástupci archeologického bádání na zkoumaném prostoru. Stejně jako v předchozím období zde existovala silná skupina archeologů amatérů, regio nálních historiků a drobných sběratelů. Na počátku 20. století stále ještě působili sedlák J. Rydlo v Náhořanech, lesmistr J. Kný v Přestavlkách a učitel J. Král ve Vamberku. K nim se připojil v tomto období Theodor Zouzal, geolog, báňský úředník, který se na penzi přistěhoval do Jaroměře (VOKOLEK 1958, s. 45). Tento amatérský historik a archeolog uskutečnil několik archeologických průz kumů a výzkumů v okolí Jaroměře a publikoval řadu zpráv a článků v Hradeckém kraji. V nedalekých Sendražicích působil učitel Václav Pultr, vzpomínaný už při výkopech J. L. Píče u Běstvin. Na Vamberecku se archeologii věnoval rolník Josef Černý, rodák z Doudleb nad Orlicí, který v okolí svého rodiště v letech objevil a prokopal celou řadu pravěkých a středověkých objektů. V roce 1925 se mu dostalo výrazné podpory ze strany L. Domečky, kterého do Doudleb přilákala bohatost zdejších lokalit. J. Černý v roce 1933 kopal na slezskoplatěnickém pohřebišti, objeveném u Domašína o tři roky dříve. Nálezy získané výzkumy, sběry a nákupy ukládal do své sbírky, jejichž velkou část daroval do vambereckého muzea, jež v roce 1924 pomáhal zakládat (PAVEL 1968, s. 180). V Pěčíně se ve 20. a 30. letech se věnoval sbírání archeologických nálezů učitel a regionální historik Jan Krčmář. Při geologických sběrech na Dobrušsku, Opočensku a Novo městsku nacházel místní učitel a geolog amatér Václav Vodák i archeologický materiál, který obrátil jeho pozornost k prehistorii. Výsledkem Vodákova zájmu o archeologii bylo několik zpráv a článků ve sborníku Od kladského pomezí. Ve 30. letech začal působit na Jaroměřsku sběratel Zdeněk Fiedler, rodák z Jaroměře, původně voják z povolání, který se po opuštění vojenské služby stal 65

10 laborantem v Národním muzeu v Praze. V rodném kraji např. zachránil nálezy ze zničeného lužického pohřebiště v Tomanově pískovně na okraji Jaroměře nebo nasbíral řadu nálezů na katastru Dolních Dolců. Ve stejné době se sběrům na katastru Českého Meziříčí věnoval učitel a regionální historik Karel Dvořák, který nálezy uložil do své soukromé sbírky, část jich však později věnoval J. Klenovi. V tomto momentě se nám poprvé objevila výrazná sběratelská osobnost, s níž se setkáme ve dvou následujících obdobích. V první polovině 30. let si však už Jan Klen prošlapuje svoji cestičku k archeologii, o čemž svědčí jeho výkopy na Novém hradě u Klečkova, kde získal rozsáhlý soubor středověkých kachlů (PTÁ ČEK 1984, s. 233). V roce 1932 se z ciziny do rodného Týniště nad Orlicí vrátil Alois Čapek, původním povoláním elektrotechnický inženýr, a začal zde organizovat kulturní a společenský život. Obnovil činnost Osvětové besedy, která měla být jakýmsi předstupněm budoucího týnišťského muzea (ZELENKA 1968, s. 179). S besedou Čapek provedl v letech výzkum v prostoru týnišťského náměstí a kolem kostela, kde se snažil nalézt stopy po předpokládaném slovanském týnu. Též se mu podařilo v roce 1937 získat depot římských mincí objevených v Lípě. Slibný rozkvět muzeí, započatý na konci 19. století, byl na počátku století následujícího ve většině případů zastaven. Jediným muzeem, které pokračovalo ve své činnosti po celé toto období a navíc věnovalo pozornost archeologickým nálezům, bylo Historické muzeum v Hradci Králové, kde působil již zmíněný L. Domečka. Další muzeum, jež fungovalo bez přerušení činnosti, bylo náchodské, ale to po smrti J. K. Hrašeho ztratilo o archeologii zájem. Exponáty jaroměřského muzea byly v roce 1902 uloženy do beden a odstěhovány na půdu (CHLUMSKÁ 1979, s. 3), časem ustala i činnost muzejní komise. Znovuvybudování muzea inicioval v letech profesor V. Novák (CHLUMSKÁ 1979, s. 4), kterému se v té době podařilo získat z vlastní iniciativy několik archeologických nálezů ze zdejších lokalit. Muzejní spolek Pelcl v Rychnově nad Kněžnou se v roce 1908 rozešel, majetek muzea převzala správa města. Jednou z posledních akcí před úplným útlumem muzejní činnosti byla spoluúčast rychnovského muzea na vykopávkách popelnicového pohřebiště u Třebešova v roce Činnost muzea se pozvolna obnovovala až po roce 1927, kdy se snažil prof. Březina z místního gymnázia inventarizovat sbírky, a hlavně po roce 1930, kdy v inventarizaci pokračoval správce muzea E. Weis (NESPĚCHAL 1968, s. 174). Archeologii se však ani jeden z nich záměrně nevěnoval. Do 20. století vstoupil liknavě i Muzejní spolek v Kostelci nad Orlicí. Sbírková činnost byla minimální, výstavní aktivita žádná. V roce 1909 musel spolek mobilizovat všechny své síly, aby se mohl zúčastnit výše již několikrát zmiňovaného velkého výzkumu v Třebešově. K další archeologické akci došlo v roce Tehdy byl muzeu přidělen coby nová výstavní budova bývalý kostelík sv. Václava na Rabštejně (HLADKÝ 1969, s. 94). Spolek se před rekonstrukcí budovy rozhodl pro provedení archeologického výzkumu, který proběhl ještě v témže roce v lodi kostela. Byl odtud získán středověký materiál. Otevření nových muzejních expozic se Kostelec dočkal až v roce V tomto roce se stal kustodem muzea Václav Morávek, původním povoláním sochař a kameník. Tento amatérský muzejník a velký zájemce o archeologii přivedl kostelecké muzeum k nebývalému rozkvětu. V roce l řídil výkopy na slezskoplatěnickém pohřebišti v poloze Na Štěpnici, kde prokopal pod dohledem L. Domečky celkem padesát pět hrobů, dalších dvacet vykopal již zmíněný dr. Böhm z Prahy. Pod Morávkovým vedením se uskutečnily i další dva muzejní výzkumy, a to při stavbě budovy okresního 66

11 FLÍDR A.: DĚJINY ARCHEOLOGICKÉHO BÁDÁNÍ NA PODORLICKU soudu v centru Kostelce nad Orlicí a na slezskoplatěnickém pohřebišti u Doma šína. Sám Morávek byl velkým sběratelem a vytvořil si svou soukromou sbírku. V této době vznikla v Podorličí nová muzea ve Vamberku a v Dobrušce. Jak už jsem uvedl dříve, Muzejní spolek Lützov pro Vamberk a okolí se zrodil v roce 1923, a to velkým přičiněním amatérského archeologa Josefa Černého (PAVEL 1968, s. 180). Sbírky se rychle rozrůstaly a na počátku 30. let slavilo muzeum největší rozkvět. V roce 1931 bylo po šesti letech příprav otevřeno Městské muzeum v Dobrušce (HLADKÝ 1968, s. 176), archeologii se však programově nevěnovalo. V Novém Městě nad Metují byla sice v roce 1917 zřízena obcí muzejní komise, muzeum však fakticky nevzniklo (HAVLÍK 1996, s. 174). Osvěta šířená mezi městským i venkovským obyvatelstvem v tomto období pokračovala a způsobovala, že počet náhodných nálezů nadále vzrůstal. Veřejnost přinášela do muzeí nebo sběratelům kamenné a bronzové předměty či upozor ňovala na porušené archeologické lokality. Za všechny připomenu broušené nástroje z Lična, Dlouhé Vsi a Dolska, bronzové náramky z Pěčína, bronzové předměty z Kostelce nad Orlicí a Černíkovic, mamutí zub z cihelny v Křovicích, lužické hroby u Opočna, žárové pohřebiště u Dlouhé Vsi, žárový hrob v Rychnově nad Kněžnou, bronzový depot v Mokrém a bronzový a zlatý depot v Zakopance u Pekla nad Zdobnicí. Zájem muzeí a sběratelů o archeologické nálezy měl však i negativní dopad. Jeho projevem bylo jednak neodborné rozkopávání archeologických lokalit v touze získat předměty k prodeji, k čemuž zřejmě došlo v případě těšnovské tvrze, jednak falzátorství. S ním se setkal L. Domečka v roce 1922 v Josefově, kdy mu zdejší cukrář prodával hliněné desky a bůžky popsané runami, nalezené prý na různých místech v okolí Jaroměře (Sklenář 1994, s. 49). V roce 1927 se ale prokázalo, že cukrář všechny předměty vyrobil, aby si vypomohl v tísnivé finanční situaci. I přes tyto určité negativní jevy bylo období Domečkova působení v dějinách archeologického bádání v severovýchodním cípu Čech časem velké aktivity a rozvoje, což se o době následující rozhodně říci nedá. 4. Období let Rok 1938, kterým započalo těžké období československé republiky, byl shodou okolností i začátkem ani ne tak úpadku, spíše můžeme mluvit o utlumení archeologické činnosti ve východních Čechách. Roku 1937 zemřel Ludvík Domečka, nejvýraznější osobnost předchozího období, čímž se prakticky zastavilo archeologické bádání provozované na půdě hradeckého muzea. Sbírky se dále nerozrůstaly, navíc nikdo nepokračoval v jejich inventarizaci. V roce Domečkova skonu tragicky ukončil svůj život Václav Morávek, čímž se zastavila i činnost kosteleckého muzea, které bylo navíc v roce 1939 uzavřeno pro veřejnost a během druhé světové války podléhalo dozoru dr. Brauna z Říš ského župního muzea v Opavě. V roce 1939 bylo uzavřeno i muzeum ve Vam berku, veškeré jeho sbírky byly stěsnány do jedné místnosti a ponechány bez správce. Byla tak bohužel vyřazena z provozu jediná dvě muzea, která v před chozím období vykazovala výraznější archeologickou činnost. Muzea v Jaroměři, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou a Dobrušce fungovala dál, ale jejich přístup k archeologii se nezměnil. Osudy archeologického bádání v Podorlicku byly za okupace značně ponuré, přesto zde lze najít několik světlých okamžiků. Jedním z nich je inventarizace pravěké sbírky kosteleckého muzea, kterou provedl na podzim roku

12 významný český archeolog Jan Filip poté, co uspořádal sbírku v muzeu v Hradci Králové (HLADKÝ 1969, s. 99). Dalším je založení muzea v Týništi n. Orlicí v roce 1939, o což se nemalou měrou zasloužil již zmíněný Alois Čapek (ZELENKA 1968, s. 179). Na jeho počest bylo v roce 1943 týnišťské muzeum nazváno Čapkovo újezdní muzeum. Vedle Čapka se zde věnoval amatérské archeologii i František Hříšný, který v době války vypublikoval nálezy římských mincí z Lípy a těsně po válce pravěké nálezy ze Šachova a Rašovic. Po skončení druhé světové války se situace v muzejnictví zlepšila, v rozvoji archeologického bádání kýžený obrat nenastal. V hradeckém a kosteleckém muzeu byly otevřeny expozice věnované pravěkým nálezům, které nově instaloval Jan Filip poté, co provedl jejich výše uvedenou inventarizaci. Po určitých peripetiích bylo otevřeno i vamberecké muzeum, to se však začalo zaměřovat na místní krajkářskou tradici. V roce 1945 vzniklo muzeum v Broumově, o čtyři roky později v Polici nad Metují, ani tady nebyla vyvíjena archeologická činnost, což je v těchto případech pochopitelné, neboť zdejší prostředí příliš pravěkých nálezů neskýtá a středověká archeologie, která by tu snad našla své uplatnění, byla v té době v prvopočátcích své existence. Po roce 1945 byl v Novém Městě nad Metují uskutečněn druhý pokus o otevření muzea. Byl dokonce jmenován správce sbírek, kterým se stal Jan Juránek (HAVLÍK 1996, s. 174). Pokus byl opět neúspěšný, dr. Juránek však uskutečnil několik povrchových sběrů v okolí města. Jediný odborný archeolog, který pracoval na severovýchodě Čech delší dobu, byl Jan Tomský. Tento rodák z Dobrušky, student pražské FF UK, obor prehistorie a slovanská archeologie, poté co v roce 1949 odpromoval, v témže a následujícím roce jako externí spolupracovník StAÚ v Praze pořídil pro jeho nálezový archiv inventáře archeologických sbírek některých východočeských muzeí. Na zkou maném území to byla muzea v Náchodě, Rychnově nad Kněžnou, Týništi nad Orlicí a Vamberku (SPURNÝ 1994, s. 470). V letech pak započal spolu s M. Richtrem inventarizaci středověké sbírky v Hradci Králové, opět pro potřebu Archeologického ústavu v Praze, počet popsaných nádob dosáhl téměř dvou tisíc (VOKOLEK SIGL 1975, s. 16). Zde nám vystupuje dost zřetelně fakt, jak činorodá byla práce Ludvíka Domečky. J. Tomský byl v hradeckém muzeu nastálo zaměstnán v letech , kdy musel odejít v důsledku nasazení do průmyslové výroby. Mimo Jana Tomského do našeho regionu zasáhli ještě dva odborní archeo logové. V padesátých letech František Prošek z AÚ ČSAV Praha zkoumal prostor Adršpašsko teplických skal a Broumovských stěn, kde hledal pod abri a v jesky ních stopy paleolitického osídlení. Ve skalách byl jeho průzkum negativní, pouze v údolí Božanovského potoka našel několik neolitických artefaktů. V le tech prováděl u Kostelce nad Orlicí záchranný archeologický výzkum další badatel z AÚ ČSAV Praha, Miroslav Richter, který zde odkryl sídlištní objekty z doby lidu popelnicových polí a z římského a hradištního období (RICHTER 1958, s. 125) Nástup odborných archeologů a s nimi spojených vědeckých institucí měl za následek úpadek soukromých sbírek. V této fázi dějin bádání se sběratelé typu Hrašeho, Rydla, Prokeše či Kného stávali pomalu a jistě minulostí. Tento fakt a již zmíněný útlum archeologické činnosti způsobil, že značně prořídla skupina archeologů amatérů a regionálních historiků, kteří tradičně věnovali archeo logickým památkám pozornost. Nejvýraznější osobností tohoto a následujícího období se v tomto směru stal Jan Klen. S tímto rodákem z Dobrušky jsme se 68

13 FLÍDR A.: DĚJINY ARCHEOLOGICKÉHO BÁDÁNÍ NA PODORLICKU setkali už v závěru minulého období. Klen byl vyučený knihař, měl v Dobrušce zavedenou knihařskou dílnu, od mládí se však zajímal o archeologii a provedl řadu výzkumů a sběrů. Vytvořil velkou sbírku, v níž shromáždil nálezy od paleolitu po středověk, jeho největší zájem se ale soustředil na nálezy z nejstaršího období, na štípanou a broušenou industrii doby kamenné. Sám objevil na katastru Dobrušky, Křovic, Domašína, Ohnišova a Semechnic celou řadu nových lokalit, dokládajících velmi staré osídlení této oblasti. Klen neprováděl své sběry a průz kumy jen v bezprostředním okolí Dobrušky, ale v daleko širší oblasti, jak nám to dokládají nálezy z Krčína nebo Náchoda Plhova, kde zkoumal lokalitu objevenou v roce 1937, na níž již v roce 1940 provedl amatérský výzkum M. Jirásek z Nácho da. V závěru této fáze bádání byla práce J. Klena načas přerušena. V roce 1955 byl pro svůj postoj k tehdejšímu režimu zatčen a odsouzen na šest let do vězení (JUZA VOBORNÍKOVÁ 1995, s. 93). Vedle Klena působil ve 40. letech na Dobrušsku již zmiňovaný regionální historik Karel Dvořák, v 50. letech pak začal s Klenem spolupracovat J. Němeček, oba dva tito amatéři se však soustředili pouze na katastr Českého Meziříčí. V tomto období též klesl rapidně počet náhodných nálezů. Je však možné, že k nim docházelo, ale nebyly tu regionální pracovníci, kteří by je registrovali, na tomto stavu může mít podíl i omezení regionálních periodik, sborníků a publi kací, kde se často informace o náhodných nálezech objevovaly. V tomto období jsme nejlépe zpraveni o nálezech, které se objevily při rekonstrukčních pracích, jež prováděl Klub českých turistů pod vedením Jaroslava Helferta na potštejském hradě v letech (FLÉGL 1982, s. 400). I v této fázi bádání se setkáváme v našem regionem s případem falzátorství. Po druhé a zatím naposledy. Během druhé světové války nabízel muzeím v Jaroměři, Kuksu a Choustníkově Hradišti rolník z Brzic k odprodeji pravěké nálezy, mezi něž míchal i vlastní falza keramiky, vrtaných sekeromlatů a jantarových korálků (SKLENÁŘ 1995, s. 84). Vše se prozradilo, když byl jeden z nálezů publikován v německém archeologickém časopisu Sudeta. Onen falzátor skončil neslavně těsně před koncem války byl nešťastnou náhodou zastřelen příslušníkem SS. 5. Období let V roce 1959 bylo v hradeckém muzeu vypsáno systematické místo prehistorika, na které nastoupil Dr. Vít Vokolek. V prostoru severovýchodních Čech se tak poprvé objevil badatel, který měl odborné archeologické vzdělání a jeho půso bení nebylo dočasné. Dr. Vokolek se věnoval především záchranným a syste matickým výzkumům v Hradci Králové a jeho bezprostředním okolí, terénní průzkumy ale prováděl po celém území východních Čech, tedy i na zkoumaném prostoru. V 60. letech sbíral např. na katastru Olešnice, Bolehoště a Dobrušky. Tehdy také zpracoval starší nálezy z Domečkova výzkumu v Třebešově (VOKOLEK 1966). V letech navázal na práci J. Tomského a inven tarizoval archeologické sbírky rychnovského a kosteleckého muzea. K dalšímu posílení hradecké archeologie došlo v roce 1969, kdy bylo ve zdejším muzeu vytvořeno samostatné archeologické oddělení (AO KMVČ), do kterého nastoupil Jiří Sigl a krátce v něm působil Miloš Vávra. Počet terénních průzkumů na Podorlicku po tomto datu vzrostl, V. Vokolek a J. Sigl navštívili tento prostor v roce 1970, 1971, 1972, 1975, 1977, 1978, tedy takřka každoročně. Nebyly to jen sběry, které přilákaly pozornost hradeckých archeologů, rozvíjející se stavební činnost přinesla s sebou potřebu provést v ohrožených lokalitách 69

14 záchranné výzkumy. V roce 1973 to byl např. výzkum na trase plynovodu v Hor ních Dolcích, v roce 1975 a 1978 v Jaroměři, 1976 v Doudlebách nad Orlicí, 1977 v Sebuči atd. Přestože hradecké archeologické centrum úspěšně vzkvétalo, nebylo v jeho silách zvládnout celý prostor východních Čech. Proto zde v této době pracovala řada archeologů z AÚ ČSAV Praha, kteří přijížděli na pozvání Dr. Vokolka či Sigla, nebo je sem přitahovaly rodné kořeny. V prvním případě do našeho regionu takto zavítali J. Zeman, P. Sommer a M. Richter, ve druhém A. Hejna, S. Vencl a M. Vávra. Jiří Zeman provedl v roce 1960 povrchový průzkum v okolí Bolehoště. Pavel Sommer a Miloslav Richter uskutečnili v roce 1973 nezávisle na sobě záchranné výzkumy na dvou středověkých lokalitách v Jaroměři. M. Richter se do Jaroměře vrátil ještě v následujícím roce. Z Úpice pocházel Antonín Hejna, archeolog, který se na rodné Trutnovsko často vracel, snad nejznámější je jeho rozsáhlý výzkum jádra středověkého hradu Vízmburk na katastru obce Havlovice v letech , při těchto aktivitách též několikrát zasáhl i na plochu náchodského okresu. Slavomil Vencl, rodák z Dlouhé Třebové, věnoval svou pozornost především okresu Ústí nad Orlicí, jeho zájmu ale nemohla uniknout činnost J. Klena na Dobrušsku. Vencl spolu s Klenem provedl výzkum na lokalitě v Náchodě Plhově a prozkoumal řadu lokalit v okolí Dobrušky, které právě Klen objevil. Poslední pražský archeolog tohoto období, Miloš Vávra, se narodil v Jaroměři a dodnes zůstal svému rodné mu městu věrný. V 70. letech uskutečnil v Jaroměři a okolí několik záchranných výzkumů a mnoho terénních průzkumů, které přinesly důležité informace o neolitickém až středověkém osídlení Jaroměřska. Jak už jsem uvedl, hradecké muzeum v tomto období přispělo nemalou měrou k rozvoji archeologického bádání v severovýchodním cípu Čech. To se ale nedá říci o ostatních muzeích tohoto regionu. Nová muzea nevznikala, činnost stáva jících vázla, navíc byla řada muzeí v rámci tehdejší centralizace muzejní sítě zrušena. Posledně jmenovaný jev postihl především Podorličí. V roce 1954 bylo Pelclovo městské muzeum v Rychnově nad Kněžnou přeměněno na Okresní muzeum. První institucí, kterou pohltilo, bylo kostelecké muzeum, které sice mělo svoji expozici, ale sbírková činnost stagnovala, proto bylo v roce 1963 uzavřeno a o rok později sbírky byly převezeny do Rychnova (HLADKÝ 1969, s. 100). Stejný osud postihl o dvacet let později týnišťské muzeum, které už v této etapě muselo několikrát bojovat o svou existenci, bylo střídavě otevíráno a zaví ráno, na archeologickou činnost rozhodně nemělo čas. Archeologickými nálezy se nezabývalo ani vamberecké muzeum, prezentující v této době hlavně zdejší krajkářskou výrobu. I ono neuniklo centralizaci, v roce 1976 se stalo pobočkou rychnovského muzea, které od roku 1965 neslo název Okresní muzeum Orlických hor (OMOH). Čas nesmyslného slučování přežilo bez úhony muzeum v Dob rušce. Tady nepřítomnost archeologa nebyla na škodu, zdejší krajinu měl pod pečlivým dohledem poslední velký sběratel na Podorlicku Jan Klen. Ten se po návratu z vězení v roce 1960 nemohl věnoval knihařské živnosti, o to víc se oddával zájmu o archeologii. Jako dělník zaměstnaný v křovické cihelně mohl sledovat stopy po paleolitickém osídlení odkrývané při těžbě hlíny, jako průvodce Dr. Vencla se mohl pochlubit výsledky své dlouholeté sběratelské činnosti. Škoda, že se v 70. letech s postupujícím věkem jeho působení chýlilo k závěru. Ve stejném postavení jako dobrušské muzeum se v 70. letech nacházela i jaroměřská instituce. Místo ní vyvíjel archeologickou činnost na Jaroměřsku již zmíněný rodák Miloš Vávra. Muzeum v Jaroměři mělo jako jediné na námi 70

15 FLÍDR A.: DĚJINY ARCHEOLOGICKÉHO BÁDÁNÍ NA PODORLICKU sledovaném území v letech expozici věnovanou pravěkým nálezům (CHLUMSKÁ 1979, s. 5). Po jejím zrušení došlo k celkové inventarizaci sbírko vých předmětů. V souvislosti s Jaroměřskem stojí za připomenutí činnost Dr. Vladimíra Wolfa, historika působícího na Trutnovsku, který byl v letech zaměstnán coby brigádník AÚ ČSAV Praha. V této době provedl v Jaroměři a okolí několik průzkumných a výzkumných akcí. Aktivita vedoucí k získávání archeologického materiálu nebyla příliš rozvíjena ani v okresních muzeích v Rychnově n. Kněžnou a Náchodě, která v rámci již zmíněné centralizace pohltila některá regionální muzea. V Náchodě sice v letech působil absolvent pražské katedry prehistorie Václav Tocháček, ale jeho archeologická činnost se nedala srovnávat s působením např. hradeckých archeologů. Jedinou jeho větší akcí v této fázi archeologického bádání byl průzkum zaniklých skláren v Orlických horách (TOCHÁČEK 1974, s. 415), na němž se spolupodílel Rudolf Zrůbek, pracovník OMOH v Rychnově nad Kněž nou. Spolu provedli archeologický výzkum na sklárnách v Černé Vodě, Říčkách, Trčkově a Staré Huti. Dále Dr. Tocháček uskutečnil menší archeologické výzku my, jimiž ověřoval existenci středověkého šlechtického sídla u dvora Bezděkov a v Javornici. R. Zrůbek se podílel mimo Tocháčkův průzkum ještě na jedné akci, a to výzkumu zaniklé sklárny v poloze Cikánka, který prováděl v letech Vlastivědný kroužek při Osvětové besedě v Deštném pod vedením Václava Šplíchala. Škoda, že tato akce proběhla bez potřebného odborného dohledu a nedočkala se tak širšího zhodnocení a publikace, jiný takto dlouho trvající výzkum se v Podorlicku v této době neuskutečnil. Podobně tristním případem nehodným následování je působení p. Šímy v OMOH v Rychnově nad Kněžnou v první polovině 70. let. Tento dobrovolný vlastivědný pracovník i přes veškerou snahu zachytit rozložení archeologických lokalit a nálezů na rych novském okrese vnesl do dokumentace a sbírek spíše zmatek a nesourodost. Muzea se v této době archeologii příliš nevěnovala, a jak vyplývá z předchozích řádků, občas byla jejich minimální činnost více ke škodě než k užitku. Ze skupiny starých sběratelů a amatérských archeologů pracoval pouze Jan Klen. Mohlo by se zdát, že zájem o archeologii v regionu opadl. Opak je pravdou, hledání dokladů práce dávných lidských společenství a kultur neztratilo své příznivce. V tomto období se vytvořila nová skupina, skupina tzv. spolupracovníků odbor ných archeologů. Tito spolupracovníci měli za úkol sledovat pozorně své okolí a jakékoliv porušení archeologických lokalit neprodleně hlásit příslušnému muzeu. Dále se účastnili záchranných a systematických výzkumů jako dobrovolní brigádníci. Do řad spolupracovníků byli především přijímáni studenti, u nichž byla naděje, že z nich vyroste nová archeologická generace. V severovýchodním cípu Čech si největší okruh spolupracovníků vytvořilo během 70. let hradecké muzeum. Z těch nejznámějších připomenu J. Podzimka, L. Libotovského a p. Tržického na Kostelecku, L. Jiráska na Náchodsku nebo O. Kašpara na Opočensku. Na Jaroměřsku působili spolupracovníci Miloše Vávry, referent J. Volf z Jásenné a hlavně J. Kuběnka, velký zájemce o historii a vlastivědu regionu, který se zúčastnil v druhé polovině 70. let řady Vávrových výzkumů. Na Náchodsku se pod Tocháčkovým vedením věnoval terénním průzkumům B. Ekrt, na katastru Českého Meziříčí sbíral již zmiňovaný Klenův spolupracovník J. Němeček. Nadále se udržuje malé množství náhodných nálezů a mincovních depotů. V této době to lze vysvětlit rozvojem stavební a zemědělské techniky, která zničí archeologické nálezy dříve, než si jich někdo stačí povšimnout. Svou roli zde 71

16 také sehrála rozsáhlá sběrová činnost odborných archeologů a jejich spolu pracovníků, která umožnila vytvořit představu o hustotě a rozložení archeo logických lokalit. Objevování nových a nových lokalit ukázalo, nakolik je český severovýchod na archeologické nálezy bohatý a že je jen otázkou času a lidí, kdy se to projeví naplno. 6. Období po roce 1979 Předchozí doba, která začala příchodem Dr. Vokolka do hradeckého muzea v roce 1959, připravila půdu, na níž budoucí bádání nebývale rozkvetlo. Archeo logická činnost se stala záležitostí regionálních institucí a místních lidí. Už nebylo tolik potřeba pomoci zvenčí, tedy z tradičního pražského centra, neboť dále mohutněla činnost AO KMVČ v Hradci Králové (od roku 1990 AO MVČ), do archeologického bádání se zapojila opět regionální muzea, největší rozkvět pak nastal ve skupině spolupracovníků. V roce 1979 nastoupil do archeologického oddělení hradeckého muzea další, v pořadí už třetí, archeolog, a to Jiří Kalferst. Hradečtí archeologové pokračovali v prospekční a výzkumné činnosti v našem regionu, a to ve větší míře v první polovině 80. let, později už méně, což souvisí s výše zmíněným nástupem místních muzeí a spolupracovníků. Z větších akcí AO MVČ připomenu výzkum na slezsko platěnickém pohřebišti u Kostelce nad Orlicí v letech (VOKOLEK 1991, s. 206), výzkum na polykulturním sídlišti v Semonicích v roce 1988 a celou řadu záchranných akcí na katastrech Jaroměře, Horních a Dolních Dolců, Dolan, opět Semonic atd., souvisejících převážně s rozsáhlou stavební činností na tomto velice archeologicky bohatém prostoru. Sběrová činnost na katastrech obcí, které nebudu pro značnou četnost jmenovat, byla obdobně činorodá. Aktivita pražských archeologů, jak už jsem uvedl na začátku této kapitoly, nebyla v tomto období už tak bohatá jako dříve. Z předchozí fáze pokračovala na Jaroměřsku činnost místního rodáka Miloše Vávry, který na katastru Jaroměře ve spolupráci s místním muzeem provedl opět řadu sběrů a několik záchranných výzkumů. Výsledkem Vávrovy činnosti byla výstava Pravěk Jaroměřska, která proběhla v roce 1989 v jaroměřském muzeu (SIGL 1990, s ). Na přelomu 70. a 80. let na naše území několikrát zasáhl významný český kastelolog Tomáš Durdík z pražského archeologického ústavu, a to v rámci svého průzkumu českých hradů. V roce 1979 navštívil při jedné ze svých výprav podorlické hrady Skuhrov, Nový Hrad u Klečkova a Výrov, v následujícím roce hrady na Úpě a Metuji, Červenou Horu, Rýzmburk, Vlčinec, Skály, Střmen a Adršpach. V roce 1982 znovu zavítal na hrad Výrov u Nového Města nad Metují. Posledním z pražských archeologů, zasahujících svoji činností na námi zkoumané území, byl Martin Gojda, který v roce 1994 prozkoumal zbytky hrnčířské dílny na Horském předměstí v Novém Městě nad Metují. V roce 1979, rok před svým odchodem z Okresního muzea v Náchodě, provedl Václav Tocháček dvě akce, srovnatelné svým rozsahem s průzkumem skláren v Orlických horách z počátku 70. let. Byly to terénní průzkumy povodí Úpy a povodí Metuje, jejichž cílem bylo zjistit tehdejší stav převážně středověkých lokalit na tomto prostoru. Na těchto akcích Dr. Tocháčka často doprovázel Jan Boček, o němž se více zmíním dále v textu. V roce 1979 se dále pod Tocháčkovým vedením uskutečnil výzkum na vrchu Homolka u Náchoda, který měl vyřešit otázku opevnění zemské brány, o němž se zmiňuje J. K. Hraše (HRAŠE 1869, s. 443). Akce existenci zemských fortifikací nepotvrdila. 72

17 FLÍDR A.: DĚJINY ARCHEOLOGICKÉHO BÁDÁNÍ NA PODORLICKU V letech působil v náchodském muzeu další odborný archeolog, rodák z nedaleké Úpice, Zdeněk Lochman. Za něho se na Náchodsku rozprou dila daleko výraznější archeologická činnost než za jeho předchůdce. V letech kopal ve spolupráci s Muzeem B. Němcové v České Skalici na místě původní skalické tvrze, v roce 1982 pak provedl výzkum ve spolupráci s Dr. Vokolkem na katastru Vlkova. Tlak laické veřejnosti ho v témže roce donutil převzít odborný dohled nad revizním průzkumem na vrchu Homolce, kde byly opět hledány zbytky hradiště či hradu nad předpokládanou zemskou branou. Mimo to uskutečnil archeologický výzkum v prostoru náchodského zámku a celou řadu terénních průzkumů, zaměřených převážně na středověké lokality. Po jeho odchodu se archeologická činnost vyvíjená v náchodském muzeu na určitou dobu zastavila. V Okresním muzeu Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou byla situace přesně opačná. Do roku 1985 zde panoval přístup k archeologii, tak jak ho známe z předchozích období. V uvedeném roce nastoupila do rychnovského muzea archeoložka Martina Beková. Už během vysokoškolských studií se tato rodačka z Prahy zúčastnila výzkumu V. Vokolka u kostelecké cihelny, prová děného v letech , po svém příchodu do muzea uskutečnila sama celou řadu výzkumů a průzkumů. Šlo především o záchranné akce na ploše ohrožené těžbou hlíny v kostelecké cihelně a v historických jádrech Rychnova n. Kněžnou, Vamberka, Kostelce nad Orlicí a Týniště nad Orlicí, která byla po změně režimu v roce 1989 vystavena zvýšené stavební činnosti. V letech též prováděla předstihové výzkumy na hradě Potštejně, kde se po padesáti letech opět rozběhly restaurační práce. V roce 1982 zemřel Jan Klen. Odešel tak poslední z velkých sběratelů. V této době však již v amatérské archeologii Podorlicka působila nová osobnost, kterou lze pro její činorodost a zájem o obor s Klenem srovnávat, a to Jan Boček. Tento občanským povoláním profesionální hasič, bydlící v Náchodě, se začal archeologii věnovat na konci 70. let. Nejprve spolupracoval s Dr. Tocháčkem z Okresního muzea v Náchodě, s nímž se podílel na již zmiňovaném terénním průzkumu povodí Úpy a Metuje. Po Tocháčkově odchodu z muzea navázal kontakt s AO KMVČ v Hradci králové. Tato spolupráce přinesla bohaté výsledky, J. Boček se zúčastnil řady archeologických výzkumů, které prováděli hradečtí archeologové, a to hlavně na Jaroměřsku, např. v Horních a Dolních Dolcích, Hořenicích nebo Semonicích. Na stejném prostoru též uskutečnil sám několik záchranných akcí, např. na katastrech Čáslavek, Neznášova, Vlkova, Semonic atd. Terénní prospekci vyvíjel na daleko větším prostoru, a to na Náchodsku, Novoměstsku, Dobrušsku, Opočensku a již zmíněném Jaroměřsku. Na vymezené ploše byla Bočkova aktivita velmi agilní, v literatuře je zachyceno takřka sedmdesát katastrál ních území, které od roku 1979 do dneška navštívil a prozkoumal. Na některá místa se vrátil vícekrát, např. na katastrech obcí Čáslavky, Černožice, Dolany, Jaroměř, Náhořany či Svinišťany prováděl průzkum v letech téměř každoročně. Výsledkem Bočkovy činnosti bylo ověření mnoha starších a objevení řady nových archeologických lokalit. Činorodým působením J. Bočka jsme se dostali v této kapitole ke skupině spolupracovníků odborných archeologů, která vznikla v předešlém období. Z hradeckého okruhu v 80. letech nadále působili J. Podzimek, L. Libotovský a O. Kašpar. K nim postupně přibyli další. Z nich se zmíním o těch nejdůle žitějších, o J. Militkém, J. Slavíkovi, J. Čížkovi a B. Dragounovi. Jiří Militký vstoupil na pole archeologického bádání v roce 1983, kdy ještě studoval střední 73

18 školu a navštěvoval archeologický kroužek při AO KMVČ. V roce 1987 začal studovat archeologii na FF UK Praha, po ukončení studií nastoupil do Jiho českého muzea v Českých Budějovicích, dnes pracuje v Národním muzeu v Praze. Na katastrálním území Kostelce nad Orlicí, svého rodiště, a přilehlých obcí v letech uskutečnil mnoho terénních sběrů a několik záchranných výzkumů. Též spolupracoval na záchranných akcích, které prováděla v kostelecké cihelně Dr. Beková. Jiří Slavík a Jan Čížek se dostali k archeologii během vysokoškolských studií v Hradci Králové ve druhé polovině 80. let, od kdy se též datuje jejich spolupráce. Jiří Slavík je dnes pracovníkem Ústavu památkové péče v Pardubicích a dohlíží na stavební památky Podorlicka. Z této jeho práce vyplývá zájem o zaniklá středověká šlechtická a měšťanská sídla, na kterých provádí průzkumy s cílem zjistit jejich současný stav. J. Čížek po ukončení studií nastoupil do Okresního archivu v Náchodě, jeho amatérská archeologická činnost souvisí se zájmem o vývoj fortifikací. Již několikrát zmiňovaný Jaroslav Podzimek založil během svého učitelského působení dva archeologické kroužky. Na přelomu 70. a 80. let to byl kroužek při ZŠ Borohrádek, v polovině 80. let v rámci ODDM v Rychnově n. Kněžnou. Odchovancem rychnovského kroužku se stal Bohumír Dragoun, rodák z Opočna, který se začal věnovat terénní prospekci v roce O tři roky později prováděl první zjišťovací výzkumy, a to především na Opočensku a Dobrušsku. V té době spolupracoval s AO MVČ, Dr. Bekovou a J. Militkým. V roce 1990 začal studovat archeologii na FF UK v Praze, v centru jeho pozornosti se ocitly především středověké objekty a artefakty, dnes je předsedou občanského sdružení Villa nova, které v sousedství Uhřínova pod Deštnou experimentální cestou buduje středověkou vesničku. Z dalších hradeckých spolupracovníků připomenu ještě J. Švarce z Lupenice, který v 80. letech uskutečnil několik sběrů na Kostelecku, a Davida Vícha, jenž do našeho regionu zasáhl jen okrajově, neboť vyvíjel od počátku 90. let činnost především na území okresu Ústí nad Orlicí. Na Jaroměřsku na přelomu 70. a 80. let působil Jan Kuběnka, již zmiňovaný spolupracovník M. Vávry, v 90. letech se do prospekční a výzkumné činnosti zapojil místní rodák Martin Ježek, který po studiích archeologie na FF UK nastoupil do AÚ AV ČR Praha. Zatímco v jižní části zkoumaného prostoru operovala řada spolupracovníků hradeckého muzea a v rychnovském muzeu působila od roku 1985 řádná archeo ložka, v severní polovině takové zastoupení nebylo. Sice na Náchodsku a přileh lých oblastech působil neúnavný J. Boček, odborný archeolog tu však dlouho chyběl. Až v roce 1996 začal v Okresním muzeu v Náchodě externě působit Jan Tůma, v té době ještě student archeologie na FF UK Praha. Tento rodák z Náchoda v té době již prováděl bohatou prospekční a výzkumnou činnost na Náchodsku, Novoměstsku a Jaroměřsku, často ve spolupráci s J. Bočkem či hradeckými archeology. Od roku 1998 působí J. Tůma v náchodském muzeu jako řádný odborný pracovník. Výše uvedený přehled dějin bádání ukázal, že Podorlicko rozhodně nestálo stranou pozornosti hradeckých nebo pražských archeologů a že i na tomto prostoru stejně jako jinde existovala poměrně početná skupina místních zájemců o archeologii. Celkový pohled na dějiny bádání potvrzuje pravdivost tvrzení, čím dále do minulosti, tím zřetelněji jsou dějiny vědy tvořeny osobnostmi, čím blíže k naší současnosti, tím více tíha archeologické činnosti spočívá na institucích a jejich spolupracovnících. Je zřejmé, že současný stav v muzejnictví i v amatérské 74

19 FLÍDR A.: DĚJINY ARCHEOLOGICKÉHO BÁDÁNÍ NA PODORLICKU rovině zůstane zachován a archeologický průzkum a výzkum se v Podorlicku bude dál nerušeně rozvíjet. Katalog badatelů V následujícím katalogu jsou uvedeny osobnosti, které nějakým způsobem zasáhly do vývoje archeologického bádání v Podorlicku. O většině z nich se sice zmiňuji v předchozím textu, zde jsou jednotliví badatelé připomenuti v abeced ním seznamu. U každého hesla uvádím jméno badatele, jeho nacionále (pokud je bylo možné zjistit), povolání, popř. název organizace, u které byl či je zaměst nán, a činnost, kterou se do vývoje archeologie v severovýchodním cípu Čech zapsal. V odkazech u některých osobností uvádím dostupnou literaturu, ze které lze dále čerpat. 1. BAUM Antonín ( ) architekt, amatérský archeolog a historik umění, člen Archeologického sboru Musea království českého. V Památkách archeologických, VIII, 1870 uveřejnil článek Z poříčí Orlického, ve kterém najdeme na s. 510 první zmínku o archeologických nálezech u Kostelce nad Orlicí (Ottův slovník naučný II, 1890, s. 500). 2. BEKOVÁ Martina (nar. 1962) archeoložka působící v OMOH RK. Ač původem z Prahy, zúčastnila se už výzkumu, který provádělo AO KMVČ HK v letech na okraji těžební jámy kostelecké cihelny. Po ukončení studií na pražské FF UK nastoupila v roce 1985 do rychnovského muzea. V následujících letech uskutečnila řadu terénních průzkumů a záchranných archeologických akcí, např. v Kostelci nad Orlicí, Vamberku, Rychnově nad Kněžnou, Potštejně a Týništi nad Orlicí atd. (Beková 1993, s ). 3. BIENER Karel Josef rytíř z Bienenberka ( ) vojenský inženýr ve státních službách, sběratel starožitností a amatérský archeolog. Od roku 1770 působil coby adjunkt krajského úřadu v Litoměřicích, v roce 1775 se stal hejtmanem Králové hradeckého kraje. Proslavil se záchranou archeologických nálezů objevených při stavbě královéhradecké pevnosti v letech , mimoto se věnoval sběrové činnosti a řadu nálezů nakoupil od náhodných nálezců. V Podorlicku je jeho jméno spojeno s nálezy v Jaroměři, Dobrušce a v Roztokách. Většinu získaných nálezů a zpráv shrnul ve třech svazcích svého stěžejního díla Versuch über einige merkwürdige Alterthümer im Königreich Böhmen (Rybička 1859, s. 204; Sklenář a kol. 1984, s. 13; Smolík 1880, s. 345). 4. BOČEK Jan (nar. 1947) profesionální hasič, amatérský archeolog, spolupracovník AO MVČ v Hradci Králové. Svou neobyčejně činorodou sběrovou aktivitu vyvíjí na velké části severovýchodních Čech, zahrnující Náchodsko, Jaroměřsko, Novoměstsko a Dobrušsko. Původně, na přelomu let 1978/79, začínal jako spolupracovník Dr. Tocháčka z Okresního muzea v Náchodě, po odchodu tohoto odborníka navázal těsné kontakty s hradeckými archeology. S nimi provedl celou řadu terénních sběrů a záchranných výzkumů. Ověřil mnoho starších a objevil hodně nových lokalit, sám některé prokopal. 5. BÖHM Jaroslav ( ) archeolog, od r pracovník pražského archeo logického ústavu, který v letech vedl. Na území Podorlicka zasáhl jen v rámci několika výjezdových akcí tehdejšího StAÚ. Např. vedl výzkum na nově objeveném slezskoplatěnickém pohřebišti u Kostelce nad Orlicí v roce 1927 nebo kopal na slovanském mohylníku v lese Halíně u Běstvin v roce ČAPEK Alois ( ) elektrotechnik, amatérský historik a archeolog. Rodák z Týniště nad Orlicí, kam se po působení v Praze a v cizině v roce 1932 vrátil. Tehdy se začal zabývat regionální historií. Z jeho popudu vzniklo v roce 1939 týnišťské muzeum, které bylo na jeho počest pojmenováno Čapkovo újezdní muzeum. Věnoval 75

20 pozornost i archeologickým památkam, podnikl několik průzkumných akcí, během nichž navštívil některé známé lokality v okolí Týniště. Do muzejních sbírek získal řadu náhodných nálezů. V letech řídil archeologické výzkumy osvětové besedy na týnišťském náměstí (Zelenka 1968, s. 178; O práci Ing. Aloise Čapka. 1970, s. 2.; Juza a kol. 1994, s. 73). 7. ČERNÝ Josef ( ) rolník od sv. Anny ve Vamberku, regionální historik, amatérský archeolog, jeho přičiněním vzniklo v roce 1924 vamberecké muzeum. V okolí svého působiště provedl několik terénních akcí, získaný archeologický materiál věnoval do muzea. Kopal sám nebo ve spolupráci s L. Domečkou v okolí Doudleb nad Orlicí v letech Sledoval stavební práce ve svém okolí, během nich zachránil náhodně vykopaný středověký materiál. Své výzkumy a objevy uveřejnil v knize Mlhavé obrázky minulých věků z Doudleb, Vyhnánova a Příkaz vydané v roce 1937 (Pavel 1968, s.180; Juza a kol. 1994, s. 75). 8. ČÍŽEK Jan (nar. 1965) historik, archivář, zaměstnanec okresního archivu v Náchodě. Co se týče archeologie, jeho zájem je zaměřen na výzkum středověkých šlechtických a městských fortifikací. Na námi sledovaném území se zúčastnil řady průzkumných akcí, nejčastěji ve spolupráci s J. Slavíkem, např. na hradě Červená Hora, Skuhrov, Nový Hrádek nebo tvrzišti Dřel. 9. DOMEČKA Ludvík ( ) archeolog, úředník městského úřadu v Hradci Králové, od roku 1895 tajemník Historického muzea v témže městě. Od svého nástupu do funkce se živě zajímal o archeologické nálezy na Hradecku, pro svoji odbornost byl zván ke všem významným objevům v severovýchodních Čechách. Se svým spolupracovníkem F. Žaloudkem vytvořil jednu z největších archeologických sbírek v Čechách (sbírka středověké keramiky byla do 50. let největší na našem území). Na území našeho regionu se zúčastnil hned několika akcí. V letech sledoval nálezy z laténského pohřebiště v hořenické cihelně. V letech 1909 a 1911 kopal v Třebešově, v roce 1924 na semechnickém mohylníku. V roce 1925 kopal spolu s J. Černým na doudlebských lokalitách Na Mokřinách, Na Baště a Dlouhé hony. Navštívil výzkum, který v letech prováděl muzejní spolek v Kostelci nad Orlicí na slezskoplatěnickém pohřebišti v poloze Na Štěpnici. Výsledky svého bádání na území Podorlicka uložil na sklonku života do knihy Krajina při Divoké Orlici a jejích přítocích v době předhistorické (Vokolek , s. 9; Doubrava 1975, s. 13; Vokolek 1958, s. 45; Vokolek Sigl 1975, s. 14; Sklenář a kol. 1984, s. 51). 10. DRAGOUN Bohumír (nar. 1969) archeolog, pracovník OMOH RK, předseda občanského sdružení Villa nova, působícího v Uhřínově pod Deštnou. Rodák z Opočna, který se archeologii začal věnovat už během středoškolských studií v polovině 80. let 20. století. V té době navštěvoval Archeologický kroužek při ODDM v Rychnově nad Kněžnou, jehož vedení se sám ujal v roce Od roku 1986 spolupracoval s AO MVČ v Hradci Králové, v roce 1990 začal studovat archeologii na FF UK v Praze, do rychnovského muzea nastoupil v roce Rozsáhlou terénní činnost vyvíjí na celém území rychnovského okresu s hlavním důrazem na Opočensko a Dobrušsko. Svou sběrovou i výzkumnou aktivitu zaměřuje především na středověké lokality, zaniklá šlechtická sídla, vesnice, sakrální stavby i výrobní zařízení. Podílel se též na některých výzkumech prováděných dr. M. Bekovou. V Uhřínově pod Deštnou vybudoval středisko středověké experimentální archeologie Villa nova. 11. DUŠKA Josef ( ) původním povoláním švec, průkopník muzejnictví, regionální historik, amatérský archeolog. Rodák z Opočna, který od roku 1866 působil v Josefově. Velký organizátor společenského života, který se nemalou měrou zasloužil o založení muzea v Jaroměři. Samostudiem získal značné vědomosti, jeho hlavním zájmem byla archeologie a staré tisky. Nakoupil, sesbíral a vykopal mnoho pravěkých a středověkých nálezů, jež částečně věnoval do jaroměřského muzea, částečně zahrnul do své sbírky. Své sbírky prezentoval jak na výstavě v Jaroměři 76

MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny

MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny MUDr. Jakub Vetešník ZZS Olomouc Komise pro historii oboru ČSARIM MMXIV Mauric Remeš v době vídeňských studií medicíny, asi 1890 Vědecká knihovna v Olomouci,

Více

34. Celostátn. při i AMG. Vlastivědn. dné muzeum a galerie

34. Celostátn. při i AMG. Vlastivědn. dné muzeum a galerie 34. Celostátn tní seminář knihovníků muzeí a galerií při i AMG Vlastivědn dné muzeum a galerie v České Lípě 7. - 9. záříz 2010 Městské muzeum Dobruška Zaměření: region Dobrušsko a okolí, digitalizování

Více

STŘEDNÍ ŠKOLY. Interaktivní programy. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro

STŘEDNÍ ŠKOLY. Interaktivní programy. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro Interaktivní programy Muzea východních Čech v Hradci Králové pro STŘEDNÍ ŠKOLY 2015 Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1 tel.: +420 495 512 391 +420 604

Více

Jaroslav Pošvář (1900 1984)

Jaroslav Pošvář (1900 1984) Jaroslav Pošvář (1900 1984) Jaroslav Pošvář, další z právních historiků z vůle osudu, patřil spolu s Jiřím Cvetlerem a Hynkem Bulínem k těm málo profesorům brněnské právnické fakulty, kteří na ní působili

Více

VY_32_INOVACE_3_Z_11_ČLOVĚK A PŘÍRODA. Předmět: Zeměpis Ročník: Poznámka: Královéhradecký kraj Vypracoval: Mgr.

VY_32_INOVACE_3_Z_11_ČLOVĚK A PŘÍRODA. Předmět: Zeměpis Ročník: Poznámka: Královéhradecký kraj Vypracoval: Mgr. VY_32_INOVACE_3_Z_11_ČLOVĚK A PŘÍRODA Předmět: Zeměpis Ročník: 6.-9. Poznámka: Královéhradecký kraj Vypracoval: Mgr. Irena Lorencová KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ KRAJSKÉ MĚSTO : HRADEC KRÁLOVÉ Obr.2 poloha Obr.1

Více

Interaktivní programy ZÁKLADNÍ ŠKOLY. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro. leden červen 2013

Interaktivní programy ZÁKLADNÍ ŠKOLY. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro. leden červen 2013 Interaktivní programy Muzea východních Čech v Hradci Králové pro leden červen 2013 Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1 tel.: +420 495 512 391 +420 495

Více

Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 8.4.2011)

Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 8.4.2011) Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 8.4.2011) Brožury Adršpašsko-Teplické skály Anenské slatinné lázně, Lázně Bělohrad Brány Orlických hor Cesta kamene turistický produkt Cestujeme po

Více

Magisterská diplomová práce

Magisterská diplomová práce Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav archeologie a muzeologie Magisterská diplomová práce 2010 Bc. Petra Zelená Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav archeologie a muzeologie Archeologie

Více

HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011

HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011 HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011 HOSTIVICE OBJEKTIVEM MILOŠE ŠRÁMKA Připravil Jiří Kučera HOSTIVICE OBJEKTIVEM MILOŠE ŠRÁMKA Miloš Šrámek patří k nejvýznamnějším hostivickým osobnostem. Narodil se 6.

Více

Interaktivní programy STŘEDNÍ ŠKOLY. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro. říjen prosinec 2013

Interaktivní programy STŘEDNÍ ŠKOLY. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro. říjen prosinec 2013 Interaktivní programy Muzea východních Čech v Hradci Králové pro STŘEDNÍ ŠKOLY říjen prosinec 2013 Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1 tel.: +420 495 512

Více

Granty Soupis grantů a projektů

Granty Soupis grantů a projektů Granty Soupis grantů a projektů 1994 1996 Počátky Prahy. Vývoj pražské aglomerace do 1. poloviny 12. století. grant GA ČR č. 404/94/1007 nositel L. Hrdlička (ARÚ AV ČR) spoluřešitel za NPÚ Praha J. Čiháková

Více

Zpráva o činnosti Městského muzea v Čelákovicích za rok 2005

Zpráva o činnosti Městského muzea v Čelákovicích za rok 2005 Zpráva o činnosti Městského muzea v Čelákovicích za rok 2005 Hlavní sídlo muzea: Čelákovice, Na Hrádku 464 (Tvrz), tel. 326991556, tel./fax 326991192 e-mail: cmm@volny.cz, www.muzeum-celakovice.com zde:

Více

Charakteristika předmětu:

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Člověk a společnost Historický seminář Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Historický seminář je

Více

Archeologické poklady Morašic

Archeologické poklady Morašic Archeologické poklady Morašic Mgr. Alena Hrbáčková, Jihomoravské muzeum ve Znojmě Z katastru obce Morašic pochází řada významných archeologických nálezů. Z neolitu publikoval V. Podborský náhodný nález

Více

Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 1. 1. 2014)

Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 1. 1. 2014) Brožury (větší letáky) Adršpašsko-Teplické skály Anenské slatinné lázně, Lázně Bělohrad Brány Orlických hor Cesta kamene turistický produkt Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 1. 1. 2014)

Více

Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Hrad Lanšperk Hrad Litice Hrad Potštejn Hrad Žampach Zámky v našem regionu Nový zámek Kostelec nad Orlicí

Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Hrad Lanšperk Hrad Litice Hrad Potštejn Hrad Žampach Zámky v našem regionu Nový zámek Kostelec nad Orlicí Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Mohutný pozdně gotický hrad na Kunětické hoře tvoří impozantní dominantu a symbol zdejšího kraje.až do husitských válek byla Kunětická hora v majetku blízkého

Více

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3079 č. archivní pomůcky: 8987 Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ 1938-1940 inventář Mgr.

Více

SBORNÍK. Státní okresní archiv Přerov

SBORNÍK. Státní okresní archiv Přerov SBORNÍK 2008 Státní okresní archiv Přerov SBORNÍK Státního okresního archivu Přerov Přerov 2008 Sborník Státního okresního archivu Přerov. Vydal Zemský archiv v Opavě Státní okresní archiv Přerov. Přerov

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

Prameny a literatura. Prameny:

Prameny a literatura. Prameny: Prameny a literatura Prameny: Horácké listy. 1909, roč. I., č. 5. Horácké listy. 1909, roč. I., č. 8. Horácké listy. 1910, roč. II., č. 52. Horácké listy. 1911, roč. III., č. 14. Horácké listy. 1911, roč.

Více

STŘEDNÍ ŠKOLY. Interaktivní programy. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro

STŘEDNÍ ŠKOLY. Interaktivní programy. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro Interaktivní programy Muzea východních Čech v Hradci Králové pro STŘEDNÍ ŠKOLY 2014 Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1 tel.: +420 495 512 391 +420 604

Více

Projekt Poznej svůj kraj Jméno Dítěte

Projekt Poznej svůj kraj Jméno Dítěte Základní škola speciální Jaroměř, Palackého 142 Projekt Poznej svůj kraj Jméno Dítěte Realizováno za finanční podpory Královéhradeckého kraje Základní škola speciální Jaroměř, Palackého 142 Projekt Poznej

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 dle rozdělovníku Váš dopis značky / ze dne: Naše značka: Vyřizuje: PRAHA 57766/ENV/13 Ing. Soukupová/l.2321 19. 8. 2013 Věc: Posuzování

Více

Interaktivní programy ZÁKLADNÍ ŠKOLY. a nižší stupeň víceletých gymnázií. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro

Interaktivní programy ZÁKLADNÍ ŠKOLY. a nižší stupeň víceletých gymnázií. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro Interaktivní programy Muzea východních Čech v Hradci Králové pro ZÁKLADNÍ ŠKOLY a nižší stupeň víceletých gymnázií 2014 Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové

Více

MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad

MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad Obsah: 1) Úvod výběr lokality a) Seznámení s geologickou mapou okolí Lázní Bělohradu b) Exkurze do Fričova muzea c) Příprava

Více

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního Příloha č. 1: Nálezy budou předány podle 23 zákona č. 20/1987 Sb. příslušnému krajskému Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích (dohoda s kurátorkou sbírek Mgr. Zuzanou Thomovou) Příloha č. 2 Základní

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

Řešení 1H, 2D, 3B, 4C, 5F, 6E, 7J, 8G, 9I, 10A

Řešení 1H, 2D, 3B, 4C, 5F, 6E, 7J, 8G, 9I, 10A Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_26 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

PRÁZDNINY V MUZEU 1. 7. 31. 8. 2012

PRÁZDNINY V MUZEU 1. 7. 31. 8. 2012 PRÁZDNINY V MUZEU 1. 7. 31. 8. 2012 pro organizované skupiny, příměstské tábory, DD, kolektivy dětí a mládeže atd. www.muzeumhk.cz Stezky muzejní budovou 1) Stezky po muzeu Účastníci tohoto putování muzejní

Více

Interaktivní programy. ZÁKLADNÍ ŠKOLY a nižší stupeň víceletých gymnázií. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro. září prosinec 2013

Interaktivní programy. ZÁKLADNÍ ŠKOLY a nižší stupeň víceletých gymnázií. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro. září prosinec 2013 Interaktivní programy Muzea východních Čech v Hradci Králové pro a nižší stupeň víceletých gymnázií září prosinec 2013 Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Činnost Sekce dějin farmacie ČFS. Vědecká konference farmacie včera a dnes, Kuks - Dvůr Králové nad Labem 1.5.2004

Činnost Sekce dějin farmacie ČFS. Vědecká konference farmacie včera a dnes, Kuks - Dvůr Králové nad Labem 1.5.2004 Činnost Sekce dějin farmacie ČFS Vědecká konference farmacie včera a dnes, Kuks - Dvůr Králové nad Labem 1.5.2004 POČÁTKY HISTORIE SEKCE 1954 zahájeny práce na dějinách farmacie ( Drábek, Hanzlíček,, Rusek)

Více

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Orlické hory Dobrovského 332 516 01 Rychnov nad Kněžnou

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Orlické hory Dobrovského 332 516 01 Rychnov nad Kněžnou Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Orlické hory Dobrovského 332 516 01 Rychnov nad Kněžnou ================================================ ================================================

Více

Josef Flégl Archeologické nálezy v Dolcích

Josef Flégl Archeologické nálezy v Dolcích Josef Flégl Archeologické nálezy v Dolcích Úvod Za dobrušským gymnáziem a zemědělským družstvem směrem k lesu Halín se nachází lokalita zvaná Dolce. Jde o pomístní název pozemků, které dnes většinou patří

Více

Zpráva o činnosti Městského muzea v Čelákovicích za rok 2006

Zpráva o činnosti Městského muzea v Čelákovicích za rok 2006 Zpráva o činnosti Městského muzea v Čelákovicích za rok 2006 Hlavní sídlo muzea: Čelákovice, Na Hrádku 464 (Tvrz), tel. 326991556, tel./fax 326991192 e-mail: cmm@volny.cz www.muzeum-celakovice.com zde:

Více

Předmět: Technologie rekonstrukcí historických objektů Kat.. technologie staveb - 2011 PAMÁTKOVÁ PÉČE V ČR

Předmět: Technologie rekonstrukcí historických objektů Kat.. technologie staveb - 2011 PAMÁTKOVÁ PÉČE V ČR PAMÁTKOVÁ PÉČE V ČR VZNIK PAMÁTKOVÉ PÉČE Lze najít řadu příkladů zájmu o památky již v dřívějších dobách, ať jde o sbírání ostatků, či uměleckých děl, práce vedutistů, či v pěstování historické vlastivědy.

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Kordovský Adolf

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Kordovský Adolf Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Kordovský Adolf (1926-1958) Prozatímní inventární seznam NAD č. 709 evidenční pomůcka č. 181 Šťovíček Jan Praha 1997 Ing. Adolf Kordovský (1886-1986)

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Zuman František

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Zuman František Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Zuman František (1890-1950) Prozatímní inventární seznam NAD č. 589 evidenční pomůcka č. 211 Honzáková Valerie Praha 1971 František Zuman (2.

Více

Regionální vlastivědná periodika v Bibliografii dějin Českých zemí Václava Horčáková

Regionální vlastivědná periodika v Bibliografii dějin Českých zemí Václava Horčáková Regionální vlastivědná periodika v Bibliografii dějin Českých zemí Václava Horčáková Regionální vlastivědná periodika a jejich místo v historiografii Vlašim 24. 25. listopadu 2011 Bibliografie dějin Českých

Více

Foto č. 1. Pohled na lokalitu Stachovice 1. Obora od severu.

Foto č. 1. Pohled na lokalitu Stachovice 1. Obora od severu. Významné objevy pravěkých archeologických lokalit v okolí povodí Husího potoka na Fulnecku. Daniel Fryč V průběhu let 1996 2007 autor článku a předseda Archeologického klubu v Příboře Jan Diviš při povrchovém

Více

Bouček, Jaroslav, 1952- ČČHiždiáda Jana Slavíka /Jaroslav Bouček. Zpravodaj Historického klubu 14, č. 1 2003, s. 62-65

Bouček, Jaroslav, 1952- ČČHiždiáda Jana Slavíka /Jaroslav Bouček. Zpravodaj Historického klubu 14, č. 1 2003, s. 62-65 Český (Čekoslovenský) časopis historický - dějiny Bouček, Jaroslav, 1952- ČČHiždiáda Jana Slavíka /Jaroslav Bouček. Zpravodaj Historického klubu 14, č. 1 2003, s. 62-65 Bouček, Jaroslav, 1952- Jan Slavík

Více

Muzeum vltavínů v Českém Krumlově

Muzeum vltavínů v Českém Krumlově Muzeum vltavínů v Českém Krumlově Základní informace o projektu Víte, že......vltavíny vznikly díky dopadu vesmírného tělesa na Zemi?...vltavíny znali a používali lidé již v době kamenné?...vltavíny přiletěly

Více

SOUPIS ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT V CHLUMCI NAD CIDLINOU. Katastr: Chlumec nad Cidlinou Kód katastru: 651541

SOUPIS ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT V CHLUMCI NAD CIDLINOU. Katastr: Chlumec nad Cidlinou Kód katastru: 651541 PŘÍLOHA Č. 3 SOUPIS ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT V CHLUMCI NAD CIDLINOU Katastr: Chlumec nad Cidlinou Kód katastru: 651541 1. prostor mezi hřbitovním kostelem Nejsvětější Trojice a východní část náměstí, areál

Více

Předmostské venuše. Kříž vs. Maška

Předmostské venuše. Kříž vs. Maška Předmostské venuše Stylizovaná geometrická rytina ženy na mamutím klu z doby 31 až 22 tisíc let před naším letopočtem nebyla jedinou vzácností, která se v Přerově postarala o rozruch. Kromě Předmostské

Více

PŘÍLOHA B ORGANIZAČNÍHO ŘÁDU PŘEHLED PRÁVNICKÝCH OSOB A ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK ZALOŽENÝCH NEBO ZŘÍZENÝCH KRAJEM

PŘÍLOHA B ORGANIZAČNÍHO ŘÁDU PŘEHLED PRÁVNICKÝCH OSOB A ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK ZALOŽENÝCH NEBO ZŘÍZENÝCH KRAJEM PŘÍLOHA B ORGANIZAČNÍHO ŘÁDU PŘEHLED PRÁVNICKÝCH OSOB A ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK ZALOŽENÝCH NEBO ZŘÍZENÝCH KRAJEM (k 1. 3. 2015) 1 ODBOR ŠKOLSTVÍ Střední školy a vyšší odborné školy Česká lesnická akademie

Více

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU 1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU Promysli a vypiš k čemu všemu je člověku dobrá znalost historie Pokus se co nejlépe určit tyto historické prameny. Kam patří? PROČ SE UČÍME DĚJEPIS historie je věda, která zkoumá

Více

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I.

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I. Nové Město na Moravě Historie a současnost část I. VY_32_INOVACE_ZE_ŠT_08 Digitální učební materiál Sada: Evropa Téma: Nové Město na Moravě-Historie a současnost 1 Předmět: Zeměpis Autor: Mgr. Benešová

Více

Český svaz házené a ženských sportů - severovýchodočeská župa Hradec Králové

Český svaz házené a ženských sportů - severovýchodočeská župa Hradec Králové STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 4149 č. archivní pomůcky: 8943 Český svaz házené a ženských sportů - severovýchodočeská župa Hradec Králové 1938-1947 inventář Mgr. Tomáš Lána Zámrsk

Více

Ing. Zdeněk Kunický T 5 MUZEUM HUTNICTVÍ STŘÍBRA A OLOVA V KOVOHUTÍCH PŘÍBRAM

Ing. Zdeněk Kunický T 5 MUZEUM HUTNICTVÍ STŘÍBRA A OLOVA V KOVOHUTÍCH PŘÍBRAM Ing. Zdeněk Kunický T 5 Kovohutě Příbram nástupnická, a.s. MUZEUM HUTNICTVÍ STŘÍBRA A OLOVA V KOVOHUTÍCH PŘÍBRAM 1. Úvod Kovohutě Příbram pokračují v tradici výroby stříbra a olova z příbramských rud,

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

V E Ř E J N Á V Y H L Á Š K A

V E Ř E J N Á V Y H L Á Š K A Úřední deska Krajského úřadu Královéhradeckého kraje Úřední deska příslušných obecních úřadů (viz rozdělovník) 19475/ZP/2012 28. 11. 2012 Odbor životního prostředí a zemědělství Ing. Aleš Novák / 418 oddělení

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

HABSBURSKÁ MONARCHIE V PRVNÍ POLOVINĚ 19. STOL.

HABSBURSKÁ MONARCHIE V PRVNÍ POLOVINĚ 19. STOL. HABSBURSKÁ MONARCHIE V PRVNÍ POLOVINĚ 19. STOL. František II. (1792 1835) syn Leopolda II. zavedl policejní absolutismus a cenzuru. 1804 zanikla Svatá říše římská místo toho vzniklo Rakouské císařství

Více

JAK SE STÁT ARCHEOLOGEM

JAK SE STÁT ARCHEOLOGEM JAK SE STÁT ARCHEOLOGEM Prezentace odborných profesí a řemesel Českolipské muzeum představuje školám v rámci grantového projektu Libereckého kraje PŘÍRODOVĚDNÉ PROFESE, ODBORNÉ PROFESE A TRADIČNÍ ŘEMESLA

Více

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.)

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Č. Jméno Adresa školy... Adresa bydliště.... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut pro další vzdělávání Senovážné nám. 25, 110 00

Více

KAREL ROZUM. Personální bibliografie Z DÍLA KARLA ROZUMA. Katalogy - autor kreseb

KAREL ROZUM. Personální bibliografie Z DÍLA KARLA ROZUMA. Katalogy - autor kreseb KAREL ROZUM Personální bibliografie Z DÍLA KARLA ROZUMA Katalogy - autor kreseb České vánoce. Katalog výstavy, Praha prosinec 1988. Text a katalog Jiřina Langhammerová. Kresby Karel Rozum. 1. vyd. P.,

Více

Rekonstrukce a přístavba Městského muzea Česká Třebová

Rekonstrukce a přístavba Městského muzea Česká Třebová Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj Reg. číslo : CZ.1.13/3.1.00/14.00769 Rekonstrukce a přístavba Městského muzea Česká Třebová Město Česká Třebová se dlouhodobě zabývalo

Více

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 3 12.11.2002 Hospitalizovaní obyvatelé Královéhradeckého kraje na lůžkovém

Více

JÍZDNÍ ŘÁD 2015 2016 platí od 13. prosince 2015

JÍZDNÍ ŘÁD 2015 2016 platí od 13. prosince 2015 1 Návazná autobusová doprava IDS IREDO k tratím 021 a 022 210 Lípa n. O. - Rašovice - Křivice - Lično - Voděrady - Černíkovice - Solnice - n. K. 211 Albrechtice - Nová Ves - Žďár n. O. - Borohrádek 207

Více

17. Orlická cyklistická cesta: Hradec Králové - Třebechovice pod Orebem - Kostelec nad Orlící Potštejn

17. Orlická cyklistická cesta: Hradec Králové - Třebechovice pod Orebem - Kostelec nad Orlící Potštejn 17. Orlická cyklistická cesta: Hradec Králové - Třebechovice pod Orebem - Kostelec nad Orlící Potštejn Vedení cyklotrasy bylo podrobně zpracováno firmou SURPMO, Ateliér Hradec Králové v roce 2004. Jako

Více

Prezentace silničních staveb 2015 Královéhradecký kraj

Prezentace silničních staveb 2015 Královéhradecký kraj Prezentace silničních staveb 2015 Královéhradecký kraj Seznam silničních staveb II. a III. tříd na území Královéhradeckého kraje Okres HK HK HK HK HK HK JC Název stavby III/32412 Nepolisy, ul. Luková Silnice

Více

PŘÍLOHA B ORGANIZAČNÍHO ŘÁDU PŘEHLED PRÁVNICKÝCH OSOB A ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK ZALOŽENÝCH NEBO ZŘÍZENÝCH KRAJEM

PŘÍLOHA B ORGANIZAČNÍHO ŘÁDU PŘEHLED PRÁVNICKÝCH OSOB A ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK ZALOŽENÝCH NEBO ZŘÍZENÝCH KRAJEM PŘÍLOHA B ORGANIZAČNÍHO ŘÁDU PŘEHLED PRÁVNICKÝCH OSOB A ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK ZALOŽENÝCH NEBO ZŘÍZENÝCH KRAJEM (k 15. 11. 2013) 1 ODBOR ŠKOLSTVÍ Střední školy a vyšší odborné školy Gymnázium Boženy Němcové,

Více

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ 052 HKK Příloha č. 1

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ 052 HKK Příloha č. 1 KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ 052 HKK Příloha č. 1 Okres Hradec Králové - HK TJ Slavia Hradec Králové 00484326 TJ SLAVIA, HRADEC KRÁLOVÉ VŠTJ UK Hradec Králové 42193982 VŠTJ UK Hradec Králové VŠSK VŠP Hradec Králové

Více

Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice

Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 50 č. archivní pomůcky: 8951 Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice /1935/ 1945-1948 inventář Mgr. Tomáš Lána Zámrsk 2015 O b s a

Více

75 let policejních pyrotechnických činností 1939-2014

75 let policejních pyrotechnických činností 1939-2014 75 let policejních pyrotechnických činností 1939-2014 Potřeba zajišťování likvidace nalezené válečné munice vznikla ihned po skončení první světové války zároveň se vznikem samostatného československého

Více

12. LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ. E)Literatura v době okupace

12. LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ. E)Literatura v době okupace 12. LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ E)Literatura v době okupace E) Literatura v době okupace 15.3.1939 obsadila německá vojska o Sudety okleštěné české země a vznikl Protektorát Čechy a Morava hlavním

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

EMISNÍ PLÁN PAMĚTNÍCH MINCÍ NA LÉTA 2016-2020. Doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D. Člen bankovní rady ČNB 21. října 2014

EMISNÍ PLÁN PAMĚTNÍCH MINCÍ NA LÉTA 2016-2020. Doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D. Člen bankovní rady ČNB 21. října 2014 Doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D. Člen bankovní rady ČNB 21. října 2014 Legislativa Na základě zákona má Česká národní banka výhradní právo vydávat bankovky, oběžné mince i mince pamětní. Pamětní mince jsou

Více

Publikačníčinnost muzeí zřizovaných Krajem Vysočina

Publikačníčinnost muzeí zřizovaných Krajem Vysočina Publikačníčinnost muzeí zřizovaných Krajem Vysočina Božena Kabelíková Muzeum Vysočiny Třebíč 1 Kraj Vysočina Název Kraje Vysočina souvisí se skutečností, že se tento správní celek rozkládá na podstatnéčásti

Více

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace Pracovní list k exkurzi Královská cesta + fotodokumentace Čp 07/04 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce Pracovní činnosti

Více

Tajemství hvězdných hor

Tajemství hvězdných hor Tajemství hvězdných hor Po celou dobu, co se zabývám hledáním geometrických souvislostí, jsem si všiml další zajímavé věci. Kolem významných hor a kopců se objevují podivné šesticípé hvězdy vytvořené z

Více

www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz

www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz Cíle projektu: PAMÁTKY A PŘÍRODA KARLOVARSKA Regionální internetová topografická encyklopedie Karlovarského kraje Popularizace Karlovarského kraje a zvýšení zájmu o ochranu

Více

Renesanční zámek Boskovštejn

Renesanční zámek Boskovštejn Zámek na prodej v České Republice Renesanční zámek Boskovštejn Komplex nemovitostí v obci Boskovštejn nedaleko Znojma se skládá z renesančního zámku, objektu bývalého mlýna s hospodářským stavením, rybníku

Více

Základní devítiletá škola Terešov (1862) 1867-1961

Základní devítiletá škola Terešov (1862) 1867-1961 Základní devítiletá škola Terešov (1862) 1867-1961 EL NAD 416 209 I. Vývoj původce archivního souboru Před zřízením školy byl Terešov přiškolen k Drahoňově Újezdu, zdejší škola byla založena v roce 1845

Více

Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích?

Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích? Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích? Vysoká škola chemická v Pardubicích vznikla Vládním nařízením č. 81 z 27. června 1950. Výuka byla zahájena 15. října 1950 v adaptovaných prostorách pekařské

Více

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ 1. Narodil jsem se v Praze, v rodině chudého mlynářského pomocníka. Naše rodina žila v neustálé bídě. Po základní škole jsem se vydal studovat gymnázium, poději filozofii a nakonec

Více

Z á p i s. František Kinský, Mgr. Pavel Kollert, Ivan Vodochodský, Mgr. Daniel Rada, František Staněk, Ing. Rudolf Šikula

Z á p i s. František Kinský, Mgr. Pavel Kollert, Ivan Vodochodský, Mgr. Daniel Rada, František Staněk, Ing. Rudolf Šikula Z á p i s z 24. jednání Výboru pro kulturu a památkovou péči Zastupitelstva Královéhradeckého kraje, konaného dne 26.3.2015 od 13 hod. RegioCentrum Nový pivovar, Hradec Králové Přítomni: Omluveni: Mgr.

Více

Královehradecký kraj Pardubický kraj

Královehradecký kraj Pardubický kraj Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0505 Královehradecký kraj Pardubický kraj VY_32_INOVACE_PRE.3.13

Více

Zpráva ze zahraniční cesty

Zpráva ze zahraniční cesty Zpráva ze zahraniční cesty Místo: Levoča (Slovensko) Termín: 20. 22. června 2006 Doprava: autobus / vlak Odjezd: 19. 6. 7.00 hod. Praha, ÚAN Florenc 19. 6. 15.40 hod. Poprad, aut. nádraží 19. 6. 16.10

Více

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMÁTNÍK TEREZÍN MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA BÝVALÁ MAGDEBURSKÁ KASÁRNA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMĚTNÍ DESKA U

Více

Čekací doba v min. Věta do strojku (neupravovat, generuje se automaticky) Dopravce Linka Spoj Čas

Čekací doba v min. Věta do strojku (neupravovat, generuje se automaticky) Dopravce Linka Spoj Čas Dopravce Linka Spoj Čas Věta do strojku (neupravovat, generuje se automaticky) Na zastávce V Tč vyčká Příjezdu linky Spoje Dopravce Ze směru Čas AP TOUR 610061 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 AP TOUR 610061 10

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Moravské zemské muzeum. Železné meteority. Věstonická venuše. Hlava keltského héroa. 7.třída

Moravské zemské muzeum. Železné meteority. Věstonická venuše. Hlava keltského héroa. 7.třída Moravské zemské muzeum Železné meteority Věstonická venuše Hlava keltského héroa 7.třída 1 NÁVŠTĚVA MORAVSKÉHO ZEMSKÉHO MUZEA V BRNĚ Dne 24. 9. 2014 jsme se s celou sedmou třídou vydali na exkurzi do muzea

Více

Jaro roku 2000 bylo velmi příznivé pro chov včel. Včely měly brzký prolet, všude plno květenství. K zazimování bylo nahlášeno 469 včelstev.

Jaro roku 2000 bylo velmi příznivé pro chov včel. Včely měly brzký prolet, všude plno květenství. K zazimování bylo nahlášeno 469 včelstev. Jaro roku 2000 bylo velmi příznivé pro chov včel. Včely měly brzký prolet, všude plno květenství. K zazimování bylo nahlášeno 469 včelstev. Do výboru spolku byli zvoleni: František Barvínek (pokladník),

Více

Terénní cvičení na Špičáku u Varnsdorfu

Terénní cvičení na Špičáku u Varnsdorfu Název miniprojektu: Hlavní geologické procesy Škola: Základní škola náměstí E. Beneše, Varnsdorf Školní rok: 2013 / 2014 Vedoucí kroužku: Bc. Lucie Šeráková Terénní cvičení na Špičáku u Varnsdorfu Obsah

Více

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION Název: Náš region Autor: Mgr. Milena Hrabalová Škola: Základní škola a Mateřská škola při lázních, Velké Losiny Předmět/ročník: Vlastivěda /4.-5. ročník Datum vytvoření

Více

NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ NAŠÍ VLASTI

NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ NAŠÍ VLASTI VY_32_INOVACE_02_Nejstarší osídlení naší vlasti NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ NAŠÍ VLASTI Použité zdroje : PhDr. Harna Josef, CSc. a kolektiv: Vlastivěda Obrazy ze starších českých dějin, Alter 1996 http://pravek.boiohaemum.cz/index.php

Více

Marta Kadlecová. Monografie

Marta Kadlecová. Monografie Marta Kadlecová Monografie Kadlecová, M. (členka aut. kol.): Antologie české právní vědy. Praha, Univerzita Karlova 1993, 302 s. (ISBN 80-7066-697-8) Kadlecová, M.: České a moravské zemské právo procesní

Více

Stanislava Vrbková 100 let muzejnictví v Mikulově

Stanislava Vrbková 100 let muzejnictví v Mikulově Stanislava Vrbková 100 let muzejnictví v Mikulově Pomyslný základní kámen mikulovského muzea byl položen před 100 lety a pomyslně na něj poklepali pánové založivší v roce 1913 muzejní spolek. Podnět k

Více

Doprovodné programy ke stálým expozicím

Doprovodné programy ke stálým expozicím Doprovodné programy ke stálým expozicím 1) historická expozice Rokycansko v minulosti : Výprava do pravěku (nástroje, činnosti, zbraně, šperky) Na návštěvě ve středověku (erby, rytíři a jejich zbroj, řemesla,

Více

ÚVOD DO STUDIA DĚJEPISU

ÚVOD DO STUDIA DĚJEPISU ÚVOD DO STUDIA DĚJEPISU TÉMA: OSOBNOSTI ČESKÝCH DĚJIN - OPAKOVÁNÍ Zdroje: OSOBNOSTI ČESKÝCH DĚJIN SÁMO francký kupec, 7.st., sjednotil slovanské kmeny proti Avarům první státní útvar na našem území KONSTANTIN

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Procházka Emanuel, Ing.

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Procházka Emanuel, Ing. Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Procházka Emanuel, Ing. (1869-1909) Prozatímní inventární seznam NAD č. 483 evidenční pomůcka č. 175 Čakrtová Eva Praha 1957 Ing. Emanuel Procházka

Více

Praha Malá Strana Stav a perspektivy výzkumu. Jarmila Čiháková Jan Havrda

Praha Malá Strana Stav a perspektivy výzkumu. Jarmila Čiháková Jan Havrda Praha Malá Strana Stav a perspektivy výzkumu Jarmila Čiháková Jan Havrda HRADČANY Pražský hrad MALÁ STRANA 1257 STARÉ MĚSTO 1360 barokní opevnění NOVÉ MĚSTO Mapa Prahy s vyznačením jednotlivých historických

Více

Jedenáctiletá střední škola Sušice EL NAD č.: AP č.: 564

Jedenáctiletá střední škola Sušice EL NAD č.: AP č.: 564 Státní okresní archiv Klatovy Jedenáctiletá střední škola Sušice 1953-1961 Inventář EL NAD č.: 2463 AP č.: 564 Eva Ulrichová Klatovy 2015 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny

Více

Výdejní místa samolepek

Výdejní místa samolepek Výdejní místa samolepek Zámek Adršpach Dolní Adršpach75 549 57 Adršpach Tel.: + 420 491 423 979 Email: info@zamekadrspach.cz www.zamekadrspach.cz Út Ne 9:30-17:00 Turistické informační centrum Adršpašské

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Historie policie I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 5.9.2013

Více

Příklady dosavadního uplatnění výsledků výzkumů v praxi

Příklady dosavadního uplatnění výsledků výzkumů v praxi G) ZÁVĚR Publikace je určena všem badatelům, kteří se zajímají o problematiku vývoje cest a dopravy na našem území. Tato práce by jim měla pomoci jak při terénních průzkumech cest, tak při kabinetním studiu

Více