JE PŘED NÁMI ADVENT. Věstník farnosti u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava 5. prosince Léta Páně 2010 PROSINEC. pro mě snad nejhezčí období církevního

Transkript

1 Věstník farnosti u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava 5. prosince Léta Páně PROSINEC JE PŘED NÁMI ADVENT pro mě snad nejhezčí období církevního roku. Ta touha po Vykupiteli, vyjádřená v tolika krásných adventních zpěvech, spolu s jejím naplněním v blížících se Vánocích, ve mně vždy vzbuzuje radost, o níž ani nevím, kde se bere, snad ve vědomí, že je už naplněna, a přesto ji můžeme znovu a znovu opakovat. Je to paradox v přírodě je teď asi nejnepříjemnější čas málo světla, sychravo, mlhavo, často prší. Příroda jako by byla obrazem starozákonní doby, která obklopená strádáním, malomyslností, nepravostmi volá po Vykupiteli. Prorok Izajáš to dobře vystihuje, když říká v 64 kap.: Hle, ty ses rozhněval, protože jsme hřešili, odedávna jsme žili nevěrně. Byli jsme všichni jak poskvrnění, jak špinavý šat byl každý náš dobrý skutek. Zvadli jsme všichni jak listí, nepravost nás unášela jak vítr. Nikdo nevzýval tvé jméno, nikdo se nevzchopil, aby se k tobě přivinul, neboť jsi před námi skryl svoji tvář, nepravosti jsi nás vydal napospas. Izajáš to ale nevzdává a volá: Rosu dejte nebesa shůry, právo ať se vyleje jako déšť z oblak, ať se otevře země a zplodí spásu! (Iz 45,8). A pak slyšíme ujištění: Lid, který chodí v temnotách, uvidí veliké světlo (Iz 9,1). A tak v tom nevlídném podzimním čase v dálce září maličké světlo Vánoc. To se během adventu rozhořívá stále víc a my už zpíváme s jistotou, potvrzenou 2000 lety: Ejhle, Hospodin přijde a všichni svatí jeho s ním, jak to všichni od dětství známe. Vánoční světlo nezhaslo ani po 2000 letech, a nejen že nezhaslo, ale rozsvítí

2 2/ XII pro mě symbolicky všechna náměstí a ulice všech měst po celém světě. Já vím, jak to zneužívá komerce, ale pro mě stejně všechna ta světla svítí na počest toho Božího Děťátka. Známe snad někoho jiného, jehož narozeniny se takhle slaví i po tak dlouhé době? Zkusme si někdy rozmyslet, o co všechno bychom přišli, kdyby se byl Ježíš nikdy nenarodil, kdyby neexistovaly Vánoce a kdybychom neměli nic z toho, co nám Ježíš přinesl. Na závěr bych ráda uvedla báseň, která, ač se jmenuje Koleda, krásně souzní s adventem. Je to báseň Jana Zahradníčka, od jehož úmrtí letos v říjnu uplynulo 50 let. Co načekal se kámen, co strom se nazelenal, co listí spadlo z ramen jesením před potopou... A znova vítr sténal, a znova věků věky kopyty pohrom kopou, přelévajíce řeky, hnětouce v sopek díži krystaly, zřídla, kovy, ženouce stáda k stříži, stelouce hnízda, rovy. Co načekal se kámen dějiny pospíchaly k podhradí Babylona, a zpívajíce amen dál v děsný spěch se daly. Vzdouvá se zhouby clona, svět krokem armád duní, Pergama, Karthagina se mihnou na výsluní, svět zdupán legiemi se k budoucnosti vzpíná, tiskne se země k zemi. Co načekal se kámen, Kameni zneuznaný! Co čas se nastál zmámen nad konvalinkou v lese, než vzešel matky Panny květ čistý z kořen Jesse, než zazářil nám Betlém! Ó pojďme, nečekejme, smrt tmám se ochalebí, ó pojďme za tím světlem, a Krále přivítejme, jenž vládne zemi, nebi. JN SPOLEČENSTVÍ naší farnosti a jeho záležitosti Farní charita Motto: Mt 24,44: Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete. Do adventní doby vstupujeme s očekáváním a vůlí k přípravě. v rámci naší farní charity v době uzávěrky Vinice máme s našimi plány dost nejasno. A tím jsme krásně vedeni k tomu, svěřit naše konání Pánu. Prosíme o přípravu balíčků vánoč-

3 3/ XII ního pečiva a obrázků dětí (uzávěrka bude ) pro osamělé Prahy 10 a ty, kteří by rádi připravené balíčky v rámci návštěv během čtrnácti předvánočních dní předali, aby se zapsali na příslušný list v kostele sv. Václava, případně dali vědět na naše kontakty. Rádi bychom věnovali i čas s troškou sdílení. Vzhledem k dlouhotrvajícímu povolebnímu uspořádávání vedení na naší radnici se velice omlouvá vedoucí soc. odboru, se kterou jsme akci připravovaly, že to před Vánocemi letos nepůjde. V době uzávěrky Vinice to vypadá, že možná bude jiné řešení. Od by pak měla být v kostele možnost zapsat se k účasti na Tříkrálové sbírce pro tříčlenné skupinky dětí a mládeže + vedoucí od do Zároveň i možnost zapsat pozvání do domů k nakloněným sousedům, máme s tím dobré zkušenosti. Záměr pražské ADCh: podpora charitních projektů v pražské arcidiecézi (Charitní domov pro seniory v Mukařově a charitní azylové domy pro matky s dětmi v tísni v Brandýse n. L. a Kralupech n. Vlt.); podpora charitních projektů v zahraničí (Indie technická škola Prathibodaya, Bidar a Bělorusko podpora vzdělávání dětí a mládeže a dobrovolnictví pro místní Charitu) + náš záměr: finanční podpora potřebných rodin v naší farnosti. Tato sbírka mívá své příznivce i odpůrce. Zase se těším, že budeme děkovat za povzbuzující energii, s kterou mnozí přispějí nám a nejen nám. Vždyť o obohacení neopakovatelnými zážitky můžeme dlouho vyprávět. Stejný náš záměr bude mít i tradiční kostelní sbírka o 3. adventní neděli Zároveň připomínáme i potřebnou farní miniadopci buď trvalé nebo jednorázové příkazy na účet farnosti s VS a označením. Máme mezi sebou několik rodin, kde zvlášť nemoc živitelů působí značné materiální problémy. Příjemce řeší P. Stanisław se zástupci fachy. Prosíme proto o sdělování potřeb. Výtěžek z prodeje úžasných figurek paní Svatavy bude příspěvkem na školu pro druhou indickou dívku. Hanka, fachavrsovice@ .cz, č. účtu farnosti: /0800 pro fachu VS: Ekonomická rada Ekonomická rada se sešla Projednali jsme stav financí, opravy v kostele sv. Václava, adopci indické dívky (viz samostatný článek). Oprava jímek okapových svodů proběhla , poklop u vodovodní šachty se řeší ve spolupráci s majitelem pozemku MČ P10, místo pro uložení jesliček bude řešeno zatím chybí finanční prostředky. Je nutné provést opravu luxfer na věži kostela budeme žádat o grant. Proběhne generální oprava zpovědnic, na kterou nám MČ P10 přispěla částkou Kč. Jiřina Haaszová Pastorační rada Během adventní doby nás čekají různé akce. V sobotu od hodin

4 4/ XII proběhne adventní duchovní obnova, přednášející P. Vojtěch Eliáš. O 3. neděli adventní ( ) se uskuteční sbírka na sociálně slabé rodiny. Od se můžeme účastnit rorátů u sv. Mikuláše od 7.00 hodin ráno. Stejně jako loni se chystáme připravit balíčky cukroví pro seniory. Děti z náboženství pro ně namalují obrázky. Oboje seniorům předají dobrovolníci za účasti pracovníků sociálního oddělení Městské části Praha 10. Připravujeme akce pro rok Hned začátkem ledna proběhne Tříkrálová sbírka. v lednu nás dále čeká společenský večer farnosti, který se uskuteční na tradičním místě v Kulturním domě barikádníků Barča. Na sobotu je plánován den pro manžele. Koncem dubna a začátkem května uvažujeme o farním zájezdu, bude-li zájem. Pro děti z náboženství je plánována letní akce v Polsku. Budou zveřejněna pravidla farního sálu a informace o fungování topení v kostele sv. Václava. Dále dojde ke zveřejnění nabídek na provádění řemeslnických prácí. Osoby, které tyto práce nabídly v anketě farnosti, budou zkontaktovány. Uvažujeme o podávání farní kávy mezi mší sv. v 8.30 a a po mši sv. v hod. Obnovuje se nedělní prodej knih v kostele sv. Václava. Knihy bude prodávat pan Ivan Menoušek. Hledáme vhodnou osobu na místo katechety případní zájemci, kontaktujte Stanisława. Lída Hobzová Naše farnost sponzoruje indickou dívku Na nedělní mši o půl jedenácté náš kostel navštívil vzácný host až z daleké Indie. Byla jím karmelitánka, sestra Christin Misquith za doprovodu paní Mgr. Jarmily Lomozové, vedoucí rozvojového střediska Arcidiecézní charity Praha. Sestra Christin nás seznámila s činností Karmelitánské střední školy v Bídanu, která připravuje v dvouletém studiu dospívající dívky na budoucí

5 5/ XII povolání například sekretářky nebo učitelky v mateřských školkách. Dívky ve škole i bydlí a samy si ve skupinkách vaří. Také se účastní dalších aktivit školy, zejména komunitních projektů na chudém venkově. Škola dává vzdělání dívkám z chudých rodin, které by si jinak vzdělání nemohly dovolit. Dívky po ukončení školy ze svých výdělků sponzorují vzdělání chudých dětí. Při mši proběhla sbírka na činnost této školy a vybralo se celkem Kč. Za tuto částku může farnost zaplatit dvouleté studium pro jednu dívku. Po mši proběhlo promítání obrázků ze života na indickém venkově i ve škole; beseda se sestrou Christin a seznámení s profily dívek, které potřebují finanční podporu formou adopce na dálku. Z nich byla vybrána Sulgamma Kannale, narozena , bydlištěm v Benaknalli. Je ve třídě Junior Grade školy Carmel Vocational Training Institute, bydlí na internátu, jejím oblíbeným předmětem jsou počítače, ráda by se stala učitelkou práce s počítačem. Má dobrý prospěch, velmi dobře se učí anglicky. Jejím koníčkem je zpívání. Dívčini rodiče jsou námezdní dělníci. Sulgamma má 3 bratry ve věku 25, 18 a 16 let. Vyznávají náboženství S. C. (jedna z kast oficiálně uznaná indickou ústavou). Hana Rechnerová a Jiřina Haaszová OHLÉDNUTÍ za minulým měsícem nebo i dál Výlet do země chačkarů Chačkary jsou kamenné kříže, jimiž je Arménie, země, do které jsme si udělali začátkem října jedenáctidenní výlet, takřka poseta. Jsou to náhrobní kameny, překrásně zdobené pradávnými umělci. Některé připomínají ty nejjemnější krajky. Do Arménie jsme přiletěli za starobylými církevními památkami, jako jsou kláštery a kostely z 6. až 12. století. Provázel nás pan Luděk Kučera, který také předem všechno zorganizoval a zajistil. Luděk je ve skutečnosti vysokoškolským učitelem informatiky, ale protože si zamiloval všechny ty úžasné chačkary a památky, které v Arménii jsou, rozhodl se už někdy před rokem, že nám je ukáže a něco nám o nich poví. A protože je to muž, který drží slovo, tak svůj slib splnil, přestože mu mezitím těžce onemocněla jeho paní. Paní Dáša je teď na vozíčku ale byla to právě ona, která nakonec po dlouhém váhání rozhodla, že se do Arménie přece jen pojede. Do Jerevanu jsme přiletěli s otcem Stanisławem 6. října brzy ráno. Na letišti nás čekal autobus, který nás pak vozil po Arménii až do konce našeho pobytu. Skoro celá naše výprava, sestávající se asi z 45 členů, byla ubytována vhostelu Envoy, který se nachází v centru hlavního města. Luděk Kučera se svou paní a ještě s jedním manželským párem bydleli v jiném domě opodál, protože se

6 6/ XII do Envoye už nevešli. (Nevím, jak to Luděk s Dášou zvládali, neboť bydleli ve druhém patře bez výtahu!) Naše první procházka po Jerevanu, po probdělé noci, nás trochu zklamala. Věděli jsme dobře, že jsme se ocitli v zemi, která již po staletí tolik trpí válkami, genocidami, četnými zemětřeseními, sovětským komunismem,... přesto nám chvíli trvalo, než jsme tuto skutečnost přijali. Z Jerevanu nezbylo nic, co by připomínalo jeho slavnou minulost. Již v roce 782 před Kristem na tom místě dal vybudovat král Argišt pevnost Erebuni, což byl také původní název pro Jerevan. z této pevnosti zbyly jen trosky nad divokým údolím. Za dnešní vzhled Jerevan vděčí zejména architektovi Alexandru Tamanianovi, kterému byl ve dvacátých letech 20. století svěřen úkol vybudovat moderní město. Centrum je postaveno na kruhovém půdorysu, kde stojí opulentní vládní budovy a také fontána. Městem se táhnou široké bulváry s množstvím hlučných a páchnoucích aut. Domy, na nichž je podepsána sovětská architektura, jsou tzv. moderní. Dnes jsou však ve velmi zchátralém stavu, stejně tak chodníky a stovky fontán, které už dávno nejsou funkční. Smečky toulavých, vyhublých, ale poměrně hodných psů celou atmosféru hlavního arménského města dokreslují. Není divu, že oblíbenou barvou Arménů je černá. Obzvláště muži chodí oblečeni v černém. Napadlo mě, že asi drží trvale smutek. Na utrpení, která arménský národ musel v minulosti prožít, se asi zapomenout nedá. Připadalo mi, že Arménům utrpení, bolest a křivda byly vryty do tváří. K cizincům se chovají slušně, ale veselí lidé to nejsou. Nejvíce je asi poznamenala genocida za 1. světové války, kdy Turci (tenkrát ještě Osmanská říše) v letech 1915 až 1918 vyvraždili asi 1,5 milionu Arménů a zabrali podstatný kus země i s horou Ararat, která Turecku patří dodnes. Jerevan sám byl navíc dost poničen při zemětřesení před dvaceti lety. Tehdy tam zahynulo přes padesát tisíc lidí. Během následující války odešlo hodně Arménů do emigrace. Říká se, že Arménů v diaspoře je mnohonásobně více než v Arménii samotné. Nejdůležitějším světcem arménských křesťanů je sv. Rehoř Osvětitel. Podle legendy žil ve 3. stol. král Trkades, který psychicky onemocněl poté, co nechal ukamenovat nevinnou křesťanskou dívku, která odmítla si ho vzít za manžela. Měl tak silné výčitky svědomí, že si o sobě začal myslet, že je vepř, a také se tak choval. Nikdo jej neuměl vyléčit. Jeho sestra však jednou měla sen, že jediným člověkem, který je toho schopen, je jakýsi Řehoř, kterého kdysi tentýž král dal mučit a uvěznit do hluboké díry v jeskyni Khor Virap. Řehoř v této díře žil asi 15 let. Přežil díky jedné vdově, která mu tam nosila jídlo. Toto utrpení skončilo díky snu královy sestry. Byl ke králi povolán, aby jej z jeho bláznovství vyléčil. Řehořovi se to nejen povedlo, ale díky jeho víře a svědectví král Trkades přijal křesťanství on a celá tehdejší Arménie. A tak se Arménie stala první křesťanskou zemí na světě. Při našem putování jsme mimo jiné navštívili klášter Eschmiadzin, což je poutní místo, pro Armény to nejdůležitější. Svatý Řehoř na základě svého snu zvolil místo pro založení eschmiadzin-

7 7/ XII ského kostela, který tam stojí dodnes. Překrásné chačkary jsou rozmístěny všude kolem kostela i kláštera. Byly sem dovezeny z různých koutů bývalé arménské říše. Při našich cestách autobusem jsme byli ohromováni úžasnou přírodou. (Autobus bezpečně řídili střídavě otec se synem Arméni, kteří dobře znají nedokonalé silnice své země.) Uloupený Ararat se svou bílou špičkou, protože to je ledovec, je prostě úžasný. Když není mlha, je takřka na dosah ruky. Vždyť Jerevan je jen 12 kilometrů od hranic s Tureckem! Po celou dobu našeho společného pobytu v Arménii byl náš milý otec Stanisław s námi. Každé ráno sloužil eucharistii v jídelně našeho hostelu. Měl pro nás vždy připravenou krásnou promluvu a bylo s ním dobře jako vždy. V neděli jsme se účastnili bohoslužby v jerevanském kostele, který patří Arménské apoštolské církvi. Byl to úžasný duchovní zážitek plný hudby, překrásného zpěvu a barev. Nemohu zde vypsat vše, co jsme viděli a slyšeli, bylo toho tolik! Všechno jsem to ale natočila na kameru a udělám z toho film, na který jste všichni zváni. Promítání bude někdy v lednu. HZ Monínec 2010 Duchovní obnova manželů Ze závěrečného hodnocení účastníky mne nejvíce oslovilo: Martin: krásné počasí a práce a modlitba ve skupinkách Lída: připomenutí významu modlitby přes generace (rodiče za nás, a my sklízíme ovoce těchto modliteb. A my přebíráme štafetu dál, modlitbami za naše děti a vnoučata) Olga: jiná struktura než vloni, hlavní důraz kladený na každodenní vlastní tvořivou práci jen by bylo lepší, kdyby nám byl tento koncept (práce jednotlivce následovaná výměnou zkušenosti v manželském páru a návazně práce ve skupince, která se ale mohla týkat i jiného tématu) řečen už na začátku. Vděčnost za to, že na rozdíl od loňska tentokrát mohla být na obnově spolu s manželem Jarka: pozitivní atmosféra. Společná modlitba v manželských párech. Práce ve skupinkách, vytvoření modlitební skupiny Helena: skvělých šest hlídačů toho obrovského množství dětí a jejich čtyři dobrovolní deseti- až dvanáctiletí pomocníci Jana a Láďa, Adéla a Martin, i Lída s manželem: vděčnost za to, že vše proběhlo organizačně hladce a i oni měli možnost se do duchovní obnovy zapojit a čerpat z ní Josef z Moravy: výměna zkušeností z praktikování křesťanství v rodinách; cítil jsem se tu mezi svými Denisa: zjevná láska mezi přítomnými manžely. Velkým plusem pro výměnu zkušeností bylo velké věkové rozpětí mezi jednotlivými páry Denisa i Helena: uslyšela jsem přesně to, co jsem v duchovním boji, kterým procházím, potřebovala slyšet Láďa: vděčnost o. Stanisławovi, že je s Lídou přemluvil k účasti Jirka: dobré jídlo a že o vše bylo postaráno. Jen škoda, že se na nás se ženou

8 8/ XII nedostala možnost poradit se s psycholožkou Janou (působící v Anglii) Lída: měli jsme možnost poznat nové lidi a ty, které jsem už znala, poznat zase z jiné stránky a prohloubit přátelství Adéla: radost nad tím, že mohla být s námi i Jana (do ČR přiletěla kvůli Monínci, kvůli tomu už nepřiletí na Vánoce). Těžko popsatelný zážitek ze závěrečné mše hudebně doprovázené bratry Škochovými (dík za to patří i jejich manželkám, které tím byly ochuzeny o vzájemné vyznání manželů) a pak při přijímání Františkou, která i přes bolest šlach na rukou hrála na housle Lída: možnost porady s experty z různých oborů Jana: a nabídka možnosti se i po Monínci zkontaktovat s věřícími psychology a psychiatry (poznámka: za úhradu) Jirka: čas, který nám věnoval o. Stanisław, a jeho nasazení (v průběhu těch čtyř dní přednášel, poskytl možnost pro svátost smíření a pro duchovní rozhovory) Myslím, že závěrečná stručná hodnocení mluví za vše. Sama můžu těžko odstupňovat, co se nejvíce líbilo mně samé skvělé bylo totiž úplně všechno: vynikající organizace po celé čtyři dny předem připravená a v průběhu celých čtyř dní dodržená koncepce celé obnovy manželství obdivuhodná práce šestice hlídačů dětí a jejich dobrovolných pomocníků (každé malé dítě si našlo svého důvěrníka a ti větší se úplně samozřejmě starali, aby malým nic nechybělo) možnost odpočinku hlídačů vždy odpoledne, kdy jsme se celé rodiny vydaly na výlety v krásné přírodě, za krásného slunného počasí kromě skutečně dobrého jídla také přívětivá a rychlá obsluha u stolů účast na mši svaté a možnost jít ke svátosti smíření nebo k duchovnímu rozhovoru s otcem Stanisławem možnost porady s experty z různých oborů (s psycholožkou, s finančním poradcem, s odbornicí na komunikaci, s poradcem přes pojišťovenské produkty, s expertem na práci se seniory) výměna zkušeností ve skupinkách i během výletů či společenského večera přednášky o. Stanisława na téma Boží slovo, s krátkým vystoupením Jožky Nagye na téma Jak číst Nový zákon, Adély a Martina Boučkových na téma Rady pro snoubence (praktické rady i pro komunikaci manželů navzájem) a skvělá přednáška Jany na téma Výchova dětí v křesťanských rodinách Největší přínos jsem však stejně jako ostatní viděla v práci ve skupinkách byla to práce s Biblí a jiný den výměna zkušeností na téma Přímluvná modlitba, i její praktické provádění. Vytvořila se spontánní modlitební společenství, domluvili jsme se také, že se jako skupinky ještě sejdeme. Sejdou se i všichni účastníci na neformální agapé v prosinci v sále našeho kostela. Už se všichni moc těšíme! HH

9 9/ XII Letem světem V pondělí večer se na slavnost všech svatých konala eucharistie v kostele sv. Václava. Na dušičky se konala v kostele sv. Václava eucharistie tradičně v latině. Pro všechny příchozí byly k dispozici latinsko-české brožurky, abychom mohli odpovídat v latině. Celou mši doprovázel smíšený pěvecký sbor SUDOP a členové mužského pěveckého sboru Smetan, sbor a orchestr Emauzského kláštera, Cantores Pragenses a Ventova dechová harmonie, které dirigoval Tomáš Čechal. Zahráli Requiem c moll op. 70 Jana Václava Tomáška, od jehož smrti uplynulo 160 let. V sobotu , a proběhl inzerovaný Kurz efektivního rodičovství v sále u sv. Václava. Ve středu se konala na faře mše svatá se Stanisławem pro starší mládež. Sešlo se nás, nepletu-li se, jedenáct, dvě miminka a dvě nové tváře, které jsme moc rádi viděli. V sobotu se vypravili rodiče s dětmi na výlet do Klánovického lesa. V neděli se v sále u sv. Václava promítaly fotky a videa z farní dovolené v Dolomitech. Ve středu se k 21. výročí od Sametové (Anežčiny) revoluce konal v sále u sv. Václava komponovaný koncert písní a básní od Karla Kryla v podání kapely Missa. V pátek byla kostele sv. Václava po večerní mši svaté prezentována kniha o J. Gočárovi, na které se mimo jiné podílel i Jan Rückl. 27. a proběhl víkend kurzů Alfa. A v neděli odpoledne se konalo na faře loutkové divadlo. AL LITURGICKÉ OKÉNKO Zmrtvýchvstalý Kristus činí lidský život nepřetržitým svátkem Zdá se, jako bychom dnes nejen neuměli truchlit, ale ani slavit. Hlavní je výkon. Každé naše jednání má v sobě něco napjatého, hektického a musí stále prokazovat svou užitečnost. Svátek a slavení jsou však stejně jako láska neužitečné, jako by jen rušily průběh předem naplánovaných programů a odváděly pozornost od požadované proměny světa. Ježíšova obec se od samého počátku schází přesvědčena, že už nemusí podávat žádné výkony, protože to rozhodující už udělal Bůh v Ježíši Kristu. Záchranu, spásu a pokoj neočekává od vlastních výkonů, nýbrž od Krista. Schází se, aby děkovala a chválila, zpívala o své naději, ale rovněž aby vyznávala nevěru a vinu. Tolik Klemens Richter, emeritní profesor teologické fakulty z Münsteru. Rád bych se mýlil, ale také mám dojem, jako by dnešní křesťané ztráceli umění křesťansky slavit. Jinými slovy: jako bychom ztráceli schopnost využít liturgický rok se všemi jeho svátky a

10 10/ XII obdobími jako duchovní životní prostor, který činí náš čas útulným. V každém následujícím čísle se proto pokusíme upozornit na významné svátky daného měsíce. Začal advent, ne příchod, ale příchod k ad-venio. Hospodin přichází k spáse, k soudu, vždy však k člověku... Advent má v sobě rozměr eschatologický i rozměr přípravy na Vánoce. Předěl nastává 17. prosince, navenek snad především jiným začátkem eucharistické modlitby (prefací). K adventu patří rorátní zpěvy. Budeme je zpívat od do včetně, každý den v 7 hod. u sv. Mikuláše (vyjma neděle , kdy budou bohoslužby v obvyklém nedělním pořádku; v sobotu bude rorátní mše až v 8 hod.). Adventem nás provázejí tři výrazné postavy: proroci Izaiáš a Jan Křtitel a Maria. Slavnost Narození Páně, jako jeden z největších svátků, má nejen svou vigilii (bohoslužby večer a v noci; u nás v 16 hod. a 24 hod.), ale také svůj oktáv, tj. prodloužení do osmi dnů. Osmý den tak připadá na Jeho liturgie připomíná Panu Marii jako Matku a také respektuje a odráží to, že začíná nový rok. Do vánočního oktávu spadá několik svátků, z nichž asi nejdůležitějším je Svátek svaté Rodiny. Zaveden byl teprve v 19. stol. a je vzácný tím, že pro manžele znamená to, co pro kněze Zelený čtvrtek: je příležitostí obnovit manželský slib. Zvláštní citlivost k občanskému kalendáři projevuje liturgie také , kdy se v podvečer slouží děkovná eucharistie za uplynulý rok (u nás v 16 hod.). Je dobrým zvykem zpívat v jejím závěru hymnus Te Deum Bože, tebe chválíme. Druhým vrcholem vánoční doby pak je Epifanie Slavnost Zjevení Páně (bohoslužby u nás v 8 a v 18 hod.) Slavnost připomíná tři momenty, které na začátku evangelií zjevují, kým Ježíš je: klanění mágů, křest Janův a svatba v Káně si můžeme zvlášť uvědomit sounáležitost s východními křesťany, pro které je to vlastní vánoční slavnost. V západní liturgii si však tyto významy připomínáme každý zvlášť. V neděli Křtu Páně formálně končí doba vánoční, ale před očima už máme dospělého Ježíše na prahu jeho veřejné činnosti. Další neděli jsme v Káně, kde Ježíš učinil počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něj uvěřili. (Jan 2,11) Jsou to tedy tři svátky víry, kterými přecházíme z období dětství do všedních dnů liturgického mezidobí. Konec. Dalo by se psát dál o podrobnostech, ale článek by se zas zvrhnul v předlouhou stať. Na závěr přání, aby o každém z nás platil výrok sv. Atanáše ( 373), který stojí v nadpisu. JR OTÁZKY pro otce Stanisława Ahoj Stanisławe, mohu mít dneska tak trochu osobní otázku? Víš, již vždycky o Vánocích, zejména po půlnoční mši, mě napadá stejná věc: většina lidí odejde domů se svými blízkými, druhý den ráno se probudí, snídají vánočku, pijí

11 11/ XII čaj či punč, znovu si prohlížejí dárky ze včerejška, zkrátka jsou spolu v takovém zvláštním opravdově rodinném společenství. No a mně vždycky mysl dovede k otázce jak to má asi takový kněz. Jistě je to i pro něj zvláštní čas, zároveň je to však také práce. A co to rodinné prožívání? Existuje to vůbec? Jak prožívám Vánoce? Musím říci, že když mi někdo dříve říkával, že nakupuje dárky již někdy v říjnu nebo listopadu, před adventem, tak jsem se tak v duchu ironicky usmíval. Myslel jsem si: Tak to nemá nic na práci, že již nyní nakupuje dárky na Vánoce? No, a dneska si uvědomuji, že člověk, když na dárek myslí včas, tak se potom nemusí tlačit v davu lidí, koupit něco za každou cenu, protože mu zbývá den či dva do Štědrého večera. Ve městě je to sice jiné, zboží je všude dostatek, přesto vždycky hledám, co ten obdarovávaný člověk má rád, co mu dělá radost, co by doopravdy chtěl a co by ho potěšilo. Takže také nakupuji včas. Dostatečně včas. Potom je pro mě důležité, a stále se učím dělat to správným způsobem, prožívat skutečné přípravy na Vánoce, prožívat advent jak má být. Nejprve se vždycky snažím rozdělit ten předvánoční čas na dvě části podobně jako v liturgii. Zprvu se zamyslet sám nad sebou, zdali jsem na cestě za Pánem dostatečně bdělý, a jak se má bdělost vyjadřuje. No a potom je to zamyšlení a příprava na půlnoční mši svatou. Ta je pro mě důležitá, protože tam (podobně jako na pohřeb) přijdou lidé, kteří jinak běžně do kostela nechodí. Oni běžně o věcech duchovních neuvažují a tohle je chvíle, kdy je můžeme pozvat do společenství. Nikdy bych jim nedal najevo, že jsou to nějací jednoročáci. Přišli a mojí věcí je, abychom je zaujali. Proto se snažím připravit dobře nejenom kázání, ale třeba i zaujmout nějakou písničkou, která je z tohoto světa. Hudbou a textem písně upoutat jejich pozornost, použít písničku jako nosnou pro věci spojené s Vánocemi a ukázat jim na tom velikost vánočních událostí v Ježíši Kristu. No, a jakmile tu písničku najdu, jakmile ji mám a vím, od čeho se bude mé kázání odvíjet, tak potom je to pro mě již snazší. Z vlastních Vánoc je pro mě velmi důležité, abych ten První svátek vánoční prožil v kruhu svých přátel, protože si uvědomuji, že až do Štědrého dne je to všechno především služba. Často jsem na štědrovečerní večeři někam pozvaný na hodinku, hodinku a půl. To bývá takový předěl. Vždycky však velice rád jezdím k přátelům ten první den vánoční. Je to stále stejná rodina. Polsko-česká. A tam právě ve mně ožívají všechny ty vzpomínky na to, co člověk potřebuje a co se mu nedostává na Štědrý večer. Lámání oplatků, vzájemná přání lidí,... to mám možnost prožít v kruhu téhle rodiny první den vánoční. Je to posun pouze několika hodin, takže vlastně také já prožívám stejnou radost z narození Páně, jakou má většina lidí. Druhá věc, na kterou se letos těším (a chci na to lidi již nyní upozornit), je má lednová dovolená. I v minulosti jsem vždy po Novém roce odjel na několik dní. Pro mnoho lidí je ten novoroční čas stále ještě ve znamení návštěv přátel, sdílení radosti, je časem pohody, pohádek,... ale to kněz nemá. Proto se těším, že na několik dnů odjedu.

12 12/ XII Přiznávám, že zejména na počátku mé služby byly roky, kde za Štědrým dnem viděl člověk především povinnosti. Probouzet se v pět ráno, všichni spí, já musím vstávat, vše připravovat, potom bohoslužby, jednu, druhou to mi bývávalo líto. Teď již ne. Opravdu se na to dívám jinak. Vnímám, že se na tom podílím, ale že i já jsem jeden z těch, který dary přijímá. Na letošní Vánoce se těším. Jo, a ještě chci říci, že na ten letošní rok písničky vymyšlené nemám. Tak jestli by někoho něco napadlo, budu rád za každý tip. Děkuji Ti za to, žes nám nechal nahlédnout pod pokličku kněžských Vánoc. Ať jsou šťastné a veselé pro Tebe i Tvé blízké. Vážíme si Tě a máme Tě rádi. Ptal se Pavel Švarc SVĚTEC V TOMTO MĚSÍCI Sv. Valerie, mučednice svátek Jméno Valerie není a ani v minulosti nebylo v Čechách příliš známé a oblíbené. Ani světice toho jména zde není příliš známa. Kdo tedy byla a co o ní víme? Většinu tvoří legendy, jak už to bývá u starších svatých. Nevíme, zda byla vdaná či svobodná podle jedné legendy byla manželkou sv. Vitalise a po jeho mučednické smrti v Itálii odešla do Francie. Podle jiné legendy byla svobodná dívka a žila jen ve Francii, kde přijala křest a zemřela. Jak to doopravdy bylo, se dovíme na věčnosti. Nyní k legendě: Podle ní pocházela z urozené rodiny, narodila se ve 3. století v Limoges ve Francii, kde přijala křest z rukou místního biskupa Marciala. V té době byla Valerie již zasnoubena s jistým pohanským vévodou Štěpánem. Poté, co mladá dívka přijala křest, odmítla se za vévodu provdat, pokud nepřijme křest také on. To ovšem vévoda nemínil akceptovat, a tak Valerie zasnoubení zrušila. To se zase nelíbilo Štěpánovi, a zhrzený snoubenec dal nakonec Valerii stít. V té době právě biskup Marcial sloužil v kostele mši svatou. Náhle se otevřely dveře a do chrámu vstoupila Valerie s uťatou hlavou v ruce. Důstojně došla (podle jiné verze ji vedl anděl) až k biskupovi a hlavu mu podala. Biskup měl kupodivu pevné nervy, takže neomdlel ani neprchl z chrámu, ale hlavu uctivě přijal a spolu s tělem nechal důstojně pohřbít. Později sám zemřel jako mučedník a byl pochován vedle Valerie. Tento horor se odehrál ve 3 stol. v Limoges ve Francii. Jak vidno. setkání se svatými vyžaduje pevné nervy! Světice bývá zobrazena jako mladá dívka držící v náručí uťatou hlavu, která bývá ozdobena úzkou obručí. Často je vyobrazena scéna s podáním hlavy Marcialovi. Požehnané dny, a neztrácejte hlavu! Alena Králová

13 13/ XII ROZHOVOR... a pokračujeme Minulý měsíc jsme zahájili seriál rozhovorů s členy redakční rady. Jelikož jsem byla dotazovaná, přebírám teď štafetový kolík a ptám se dál... Není to vůbec lehký úkol je to snad můj první rozhovor vůbec a koho navíc si vybrat? Každičký člen si zasluhuje, aby právě on byl zvolen jako další. Naštěstí se postupně dostane řada zcela na všechny, a tak jsem se rozhodla vybrat tvář nejnovější a možná i neznámou: Janu Šachlovou. Bylo to koncem srpna, kdy se na naše zoufalé volání, že sháníme korektora, ozvala Jana Šachlová. Teď lze bezesporu říct, že ona spolu se Slávkem Heřmanem tráví nad Vinicí zcela nejvíce času. Kdo však Jana Šachlová je? Jana Šachlová Vím, že jsi byla ve Vršovicích pokřtěná, ale nyní sem dojíždíš z Karlína. Co více nám o sobě prozradíš? Pokřtěná jsem byla opravdu ve Vršovicích jako asi půlroční nemluvně a po necelých čtyřiceti letech jsem se sem vrátila s dětmi kvůli Stanisławovým nedělním půljedenáctým. Nevyrůstala jsem v křesťanské rodině a o moje duchovno se starala babička, moje kmotra (otcova maminka, s níž se moje maminka a nevlastní otec nepřestali stýkat ani po rozvodu mých rodičů). O prázdninách jsem s ní chodila do kostela a říkaly jsme dětské modlitbičky, což bylo asi tak všechno, ale jistý základ to byl. O mnoho let později jsem totiž za babičkou začala chodit na Vinohrady k Nejsvětějšímu Srdci Páně. Tam mě okouzlil pan farář P. MUDr. Jiří Slabý, který vždycky řekl v kázání něco, co jsem v tu chvíli potřebovala slyšet. A přes otce Slabého jsem se dostávala k Otci nebeskému, dá-li se to tak říct, a začala se připravovat k prvnímu sv. přijímání. Babička mezitím prodělala mozkovou mrtvici a vlastně to byla její nemoc, díky níž jsem prožívala úžasný pocit, že když dělám něco dobrého, mám pomoc shůry zajištěnou. V té době jsem také docela náhodou (v neobvyklou dobu a na neobvyklém místě) potkala bývalého spolužáka z gymnázia, a v roce 2001 nás pan doktor (jak babička říkala P. Slabému) oddal. Nejsvětějšímu Srdci Páně jsem zůstala věrná, v roce 2003 jsem tam byla biřmovaná a dodnes tam ráda chodím na katechismus. Pořád mám dojem, že mi mezery ve vzdělání vadí při evangelizaci mého nepokřtěného manžela. S dětmi (v r se nám narodil František a o dva a čtvrt roku později Adéla) mi po-

14 14/ XII máhala a pomáhá školka, která je v naší ulici a je zase náhodou církevní. To jsem ten úvod protáhla, už se budu snažit být stručnější... Když Vinice hledala šéfredaktora, byl to Stanisław, kdo dal věci do pohybu tak, že jsem se v jejím vedení ocitla já. Jak tomu bylo s tebou? Kdy a jak ses rozhodla pomáhat Vinici? Pomoc Vinici samozřejmě souvisí se Stanisławem, i když nepřímo. Vedl vloni u Nejsvětějšího Srdce Páně postní duchovní obnovu; bylo to že by náhodou? v době, kdy jsem potřebovala poradit s problémy ve vztahu s maminkou, a zdálo se mi, že právě on mi může pomoci. Šla jsem za ním a on mi nejen poradil, ale odhalil i věci, které já přes nějaký trám v oku neviděla. Později po otázce (za kterou se neprávem omlouval), zda s dětmi chodí do kostela manžel, jsem začala vloni v adventu chodit s dětmi pravidelně do kostela já. Kam jinam, než do Vršovic? A zase jsem cítila tu skvělou pomoc shůry. No a abych mohla alespoň trošku pomoci i já, napsala jsem do dubnové farní ankety jazykové korektury v češtině (protože jsem češtinu vystudovala, korektury se dají dělat doma a párkrát mi při čtení Vinice bylo líto, že jsou v ní chyby) a po přečtení toho zoufalého volání, jak jsi říkala, jsem nabídla svou pomoc Vinici. Bezpochyby jsme tvou pomoc velice potřebovali, tolik chyb nám každý měsíc opravíš! Ale nejde jen o opravy, vždy přiložíš i komentář a vysvětlení! Člověk se od tebe hodně přiučí. Baví tě hledat a opravovat chyby? Nemám pocit, že bych ty chyby nějak zvlášť hledala, jen opravuji podle Pravidel českého pravopisu. A když se mi třeba něco nezdá stylisticky, snažím se to vylepšit. Ale nejsem autor a nesmím si moc vyskakovat. Někdy mám pocit, že to přeháním, potřebovala bych, aby se autoři bránili. Raději se ode mě moc neučte, sama psát neumím většinou dvě věty napíšu a tři smažu. Tušila jsi, jak velká práce tě čeká? Nepřipadá mi to jako velká práce, moc mě těší, že můžu spolupracovat s milými lidmi, od kterých se mám co naučit. Ale vlastně ta první Vinice, kterou jsem opravovala celou najednou a po dlouhé době, co jsem žádné korektury nedělala ta byla trochu nad moje síly. Pořád jsem nacházela další přehlédnuté chyby a dodnes mám pocit velkého dluhu hlavně vůči Slávkovi, který musel hotový text několikrát předělávat. Jsem vám vděčná, že jste neřekli, že takovou pomoc opravdu nepotřebujete. Kolikrát, když od tebe dostanu opravený článek, vidím, že jsi nad korekturami seděla až dlouho do noci. Kolikrát článek přijde až po jedné ranní! Jak to zvládáš skloubit se svou prací a rodinnými povinnostmi? S mým ponocováním je to tak, že usnu s dětmi po čtení na dobrou noc, někdy před půlnocí se vzbudím, a protože mám třeba pověsit prádlo (nebo něco podobně nut/dného), vstanu, proberu se, a pak si užívám nočního ticha. Ráno si to samozřejmě vyčítám a další večer usínám už při čtení, dřív než děti. Je

15 15/ XII to tak trochu zlozvyk. Ale snad není až tak hrozný... :-) A teď na závěr nějaké klišé: Copak by sis přála pod stromeček? Jeje, asi něco nehmotného třeba tučné konto? Ne, vážně (i když klišé :-)) líbilo by se mi, kdyby pod stromečkem (a nad stromečkem a kolem stromečku) bylo znát, že se máme rádi. Díky ti moc za rozhovor a za opravy. Bylo mi ctí. Také děkuji. Ptala se Anna Langpaulová PROSTOR pro sdílení myšlenek nápadů atp. Poradna pro poruchy paměti hledá zdravé seniory do výzkumu Lékaři Poradny pro poruchy paměti pomáhají pacientům s různými formami demence vést kvalitní život. Pro stanovení správné diagnózy jsou pacienti vyšetřováni psychologickými testy (např. paměti, pozornosti atd.). Aby bylo možné správně posoudit stav pacienta, je nezbytné jeho výsledky srovnat s hodnotami běžnými pro jeho věkovou skupinu. Tato data jsou však u mnohých testů v ČR nedostupná. Zapojte se i vy do výzkumu Zdravý senior! Velmi bychom proto ocenili, kdybyste věnovali svůj čas a nechali se v naší poradně otestovat podobnými testy, které používáme u pacientů. Tato data by pak mohla být, s Vaším souhlasem, anonymně zpracována k vytvoření věkových norem. Pro účastníky výzkumu je nezbytné splnit následující vstupní kritéria: věk 65 let a více, mateřský jazyk čeština, žádné neurologické obtíže (epilepsie, bezvědomí, vážné úrazy hlavy), psychické zdraví. Hledáme dobrovolníky nejlépe se středoškolským a základním vzděláním. V případě zájmu se můžete do 15. prosince zapsat po nedělní mši v kostele sv. Václava na archy za lavicemi nebo se obracejte v pondělí nebo v úterý na Mgr. Hanu Horynovou, tel.: , příp. na záznamník na tomto čísle kdykoliv. Pokud nám zanecháte zprávu na záznamníku, ozveme se Vám. Děkujeme za Vaši ochotu. Tým Poradny pro poruchy paměti, Neurologická klinika, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, pavilon K1 Ranní ptáče dál doskáče a bude v kostele s větší radostí zpívat. Pokud si ovšem každou neděli v 7 hod. ráno naladí rozhlasovou stanici ČRo 3-Vltava. Od po celý rok bude v tuto dobu vysílán seriál Liturgický rok v české duchovní písni šesti století. A kdo vydrží poslouchat ještě o půl hodiny déle (od 7.35 do 8.00), může se spolu s některým českým biblistou zamyslet nad jedním z textů, které se danou neděli čtou v naší liturgii. JR

16 16/ XII Reakce na článek Bezpečný senior Přístup Prahy 10 k seniorům je opravdu výjimečný, ale pozor si dejte na paušály. Poté, co vám obecní úřad přestane proplácet účty, můžete se dostat do problémů. Omylem neukončíte hovor a druhá osoba také ne... nebo vytočíte omylem u nezamknutého mobilu v kapse nějaké číslo... Možností, které způsobí, že se váš telefonní účet vyšplhá do závratné výše, je mnoho. To se u kreditu stát nemůže. Vzhledem k tomu, že z mobilního telefonu lze i bez kreditu volat na tísňové linky, mne napadá: pokud si nastavíte jako tísňové číslo pod červené SOS tlačítko linku 112, pak můžete bez obav volat zdarma kdykoliv. MB (Upozornění: daný nabízený tarif je běžným tarifem pro seniory. Pokud uzavřete smlouvu, pak musíte tento tarif platit 2 roky. Praha 10 vám bude hradit první tři měsíce pouze volání na tísňové linky skrze SOS tlačítko, nikoliv všechny hovory. Je dost možné, že během těchto tří měsíců tuto službu ani nevyužijete. A pokud máte jako tísňovou linku nastaveno číslo 112, pak je volání zdarma za všech okolností. Pozn. red.) Poděkování Paní Helena Mrkvová ušila v poslední době alby pro O. Stanisława a pro všechny ministranty od největších až po ty úplně malé. Myslím, a nejen já, že se jí to ohromně povedlo, všem alby opravdu sluší. Je to jistě i proto, že použila bezvadný střih, který si sama zhotovila. Kdykoli je všechny u oltáře vidím, mám vždycky radost, jak krásně to jednotné oblečení vypadá. Chtěla bych za nás všechny paní Helence poděkovat. Je to zaměstnaná maminka 4 dětí, jistě nemá moc volného času, a přesto věnovala tolik práce pro zvelebení služby Boží v našem vršovickém kostele. Ještě jednou díky! JN Inzerát Kdo z mládeže (6 xxx let) má zájem navštěvovat náš Vršovický divadelní spolek, tak věřte funguje stále každý čtvrtek od hodin na faře! Dana Vacková Nabízím zdarma rotoped, starší, ale funkční. Kontakt ZÁVĚREM... Kdo by nechtěl zdraví? Zdraví ducha. Duše. I těla. Snad každý. Nemoci člověka svazují, a tak se velmi často modlíme za uzdravení. Uzdravení je veliký dar a zázrak. Kolik lidí Pán uzdravil a kolik zlých duchů vyhnal? A kolik lidí uzdravili ti, které poslal? Snažila jsem se to spočítat, ale nějak se mi nedařilo a věřím, že uzdravených bylo mnohem více než těch, o kterých jsme se dočetli.

17 17/ XII Nakonec Pán uzdravuje dodnes. A jak Pán uzdravuje? Jak vyhání zlé duchy? Řekl, že zlý duch nemůže vyjít jinak než modlitbou (srov. Mk 9,29). A k modlitbě přímluvné a k modlitbě za uzdravení mě často vybízí i otec Stanisław. Když slyším kolem sebe svědectví o vyslyšených modlitbách, tak si říkám, že bych k rozhovoru s Pánem měla přicházet zodpovědněji. Vždyť jde v první řadě právě o to: přicházet k Pánu. Počítat s ním. Spoléhat se na něho. Možná tento návrat k němu je už tou první známkou uzdravení. Zřídkakdy bývá uzdravení tělesné to nejdůležitější. A když se nám udělá lépe, bojíme se relapsu: to je znovuvzplanutí, kdy se nám nemoc znovu vrátí, ačkoliv jsme už nějaký čas vesele fungovali. Přepadne nás a překvapí. A tyto návraty nemoci nám často ještě víc podrážejí nohy. Neuvěřitelné, nedávno jsem si uvědomila, že na relaps poukázal už Pán Ježíš: Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých místech a hledá odpočinutí, ale když je nenalezne, řekne: Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel. Přijde a nalezne jej vyčištěný a uklizený. Tu jde a přivede sedm jiných duchů, horších než je sám, vejdou a bydlí tam; a konce toho člověka jsou horší než začátky. (Lk 11,24 26) Co nám má být útěchou? Hledala jsem a přemýšlela. Modlitbu, důvěrný rozhovor s Pánem, nám nikdo nikdy nemůže vzít. Na svou nemoc nejsme sami, pokud nebudeme chtít... A tak bychom měli být věrni modlitbě, jak biblický vzor nemocných Jób, který se nikdy nepřestal obracet na svého Boha. Blíží se Vánoce a já vám všem přeji hodně lásky, pevnou víru a pravou naději! A pokud se vám nezdařil vstup do nového liturgického roku, tak ať se vám podaří vstup do nového roku kalendářního. Vaše Křepelka na Vinici Pořad bohoslužeb Neboť během adventu a Vánoc dochází z různých důvodů k mnoha změnám, platí v uvedeném období pouze tento pořad: /po/ Eucharistie (Slavnost sv. Mikuláše) MIK /út/ Eucharistie MIK /st/ 8.00 Eucharistie (Slavnost Neposkvrněného početí MIK Panny Marie) /čt/ 8.00 Eucharistie MIK Příležitost ke svátosti smíření (s euch. adorací) SAL Eucharistická adorace MIK /pá/ Příležitost ke svátosti smíření SAL Eucharistie SAL /so/ 8.00 Eucharistie MIK

18 18/ XII /ne/ Příležitost ke svátosti smíření VAC 8.30 Eucharistie VAC Eucharistie VAC Bohoslužba slova MIK /út/ 7.00 Eucharistie s rorátními zpěvy MIK /st/ 7.00 Eucharistie s rorátními zpěvy MIK /čt/ 7.00 Eucharistie s rorátními zpěvy MIK Příležitost ke svátosti smíření pro děti FAR Eucharistie pro děti MIK Příležitost ke svátosti smíření FAR Eucharistická adorace MIK /pá/ 7.00 Eucharistie s rorátními zpěvy MIK /so/ 8.00 Eucharistie s rorátními zpěvy MIK /ne/ Příležitost ke svátosti smíření VAC 8.30 Eucharistie VAC Eucharistie VAC Eucharistie MIK /po/ 7.00 Eucharistie s rorátními zpěvy MIK Kající pobožnost a příležitost ke svátosti smíření VAC /út/ 7.00 Eucharistie s rorátními zpěvy MIK /st/ 7.00 Eucharistie s rorátními zpěvy MIK 17:00 19:00 Příležitost ke svátosti smíření SAL /čt/ 7.00 Eucharistie s rorátními zpěvy MIK Příležitost ke svátosti smíření (s euch. adorací) SAL Eucharistická adorace MIK /pá/ 7.00 Eucharistie s rorátními zpěvy MIK Eucharistie pro rodiny s dětmi (Vigilie Narození VAC Páně) /so/ 0.00 Eucharistie půlnoční (Slavnost Narození Páně) VAC Eucharistie (Slavnost Narození Páně) VAC Eucharistie (Slavnost Narození Páně) MIK /ne/ Příležitost ke svátosti smíření VAC 8.30 Eucharistie (Svátek sv. Rodiny) VAC Eucharistie (Svátek sv. Rodiny) VAC Eucharistie (Svátek sv. Rodiny) MIK /po/ Eucharistie (Svátek sv. apoštola Jana) MIK /út/ Eucharistie (Svátek betlémských dětí) MIK /st/ Příležitost ke svátosti smíření SAL Eucharistie SAL

19 19/ XII /čt/ 8.00 Eucharistie MIK Příležitost ke svátosti smíření (s euch. adorací) SAL Eucharistická adorace MIK /pá/ Eucharistie (Poděkování za uplynulý rok) VAC /so/ Eucharistie (Slavnost Matky Boží) VAC Eucharistie (Slavnost Matky Boží) MIK /ne/ Příležitost ke svátosti smíření VAC 8.30 Eucharistie (2. neděle vánoční) VAC Eucharistie (2. neděle vánoční) VAC Eucharistie (2. neděle vánoční) MIK /út/ Eucharistie MIK /st/ 8.00 Eucharistie MIK /čt/ 8.00 Eucharistie (Slavnost Zjevení Páně) MIK Eucharistie (Slavnost Zjevení Páně) VAC Eucharistická adorace MIK /pá/ Eucharistie SAL /so/ 8.00 Eucharistie MIK /ne/ Příležitost ke svátosti smíření VAC 8.30 Eucharistie (Svátek Křtu Páně) VAC Eucharistie (Svátek Křtu Páně) VAC Eucharistie (Svátek Křtu Páně) MIK Kalendář akcí na prosinec /čt/ 8.45 Setkání při čaji FAR Pastorační rada FAR /so/ 9.00 Kurz efektivního rodičovství SAL /ne/ Pomoníncové setkání manželů SAL /po/ Setkání hudebníků s farářem FAR /út/ Kurzy Alfa SAL /st/ Farní charita FAR /so/ Setkání dobrovolníků farnosti SAL Adventní duchovní obnova (P. Dr. Vojtěch Eliáš) SAL /út/ Biblická hodina FAR /čt/ Koncert Brixiho akademického souboru VAC /so/ Modlitba s Taizé zpěvy SAL /ne/ Koncert Alikvótního sboru Spektrum VAC /po/ 7.30 Výlet: plzeňské betlémy (P. Kuneš) Plzeň /st/ Koncert sboru Radost VAC Setkání poutníků do Arménie (promítání) SAL /čt/ Ekonomická rada SAL

20 20/ XII Týdenní program pravidelných aktivit Po Mariina legie /M. Pokorná/ FAR Úřední hodiny farní kanceláře pro veřejnost FAR Náboženství pro děti tř. + příprava na první svaté SAL přijímání /P. a H. Svobodovi/ Kroužek vyšívání /M. Řečinská/ FAR Dramatický kroužek /J. Tomsa/ SAL Angličtina pro dospělé /M. Müller/ FAR Modlitební setkání /V. Novák/ SAL Út Možnost setkání s knězem ve farní kanceláři FAR Biblická hodina (Genesis) /J. Nagy/ 2. a 4. úterý v měsíci FAR St Maminky s dětmi FAR Náboženství pro dospělé /P. Kuneš/ FAR Setkání mladší mládeže od 15 do 19 let /K. Houšková/ dle FAR oznámení Zkouška pěveckého sboru /O. Polanská/ SAL Setkání farní charity 2. středa v měsíci FAR Čt Setkání farníků při čaji 1x měsíčně dle oznámení FAR Eucharistie pro děti 1x měsíčně dle oznámení MIK Náboženství pro předšk. děti + 1. tř. /J. Čiháková, M. FAR Vinopalová/ Náboženství pro děti 5. 7.tř. /J. Rückl/ FAR Úřední hodiny farní kanceláře pro veřejnost FAR Divadelní kroužek pro děti /D. Vacková/ FAR Katechumenát FAR Zkouška kapely Missa FAR Možnost setkání s knězem úterý fara Vršovické nám. 84/6 (u kostela sv. Mikuláše) Pokud je v nedělním oznámení ohlášena nepřítomnost P. Stanisława, úterní možnost setkání s knězem odpadá. Farní kancelář pro veřejnost pondělí čtvrtek fara Vršovické nám. 84/6 (u kostela sv. Mikuláše) Vydává farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha-Vršovice, tel Neprodejné, náklady na tisk hrazeny ze sponzorského daru a z vašich příspěvků. Vydání příštího čísla je plánováno na 9. 1., příspěvky dodávejte nejpozději do středy Kontakt: svatovinice@centrum.cz, případně osobně v kostele sv. Václava. Šéfredaktor: Anna Langpaulová (AL). Redakční rada: Stanisław Góra, Jan Rückl (JR), Pavel Švarc (PaS), Miloslav Müller ml. (MiM), Alena Králová (AK), Pavel Mikula, Markéta Řečinská, Václav Sokol (VS). Přispěvatelé: Marie Benešová (MB), Helena Hříbková (HH), Jarka Nagyová (JN), Helena Zezulková (HZ). Korektury: Jana Šachlová. Sazba: Slávek Heřman. Tisk Sylvie Tomsová, výtisky pro nás zkompletovali Polákovi