VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Postoj žen k očkování proti HPV u žen po 18. roku věku

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Postoj žen k očkování proti HPV u žen po 18. roku věku Bakalářská práce Autor: Sabina Svobodová Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Dvořáková, PhD. Jihlava 2016

2

3 Abstrakt Bakalářská práce se zabývá postojem žen k očkování proti HPV u žen po 18. roku věku. Zjišťuje, jak jsou ženy informované o problematice HPV a jaký mají postoj k očkování po 18. roku věku. Práce se skládá ze dvou částí. V první části je popsán současný stav problematiky a druhá část je výzkumná. Do současného stavu problematiky byly zahrnuty obecně ženské pohlavní orgány, nádory, lidské papilomaviry, karcinom děložního čípku a očkování proti HPV. Ve výzkumné části jsou uvedeny výsledky výzkumu, které byly získány pomocí anonymního dotazníku. Výsledky jsou zpracovány pomocí tabulek a grafů. Klíčová slova: ženy, očkování, lidský papilomavirus, karcinom Abstract The Bachelor thesis is concerned with Women's Attitude to HPV Vaccination for Women over 18 Years of Age. It figures out how women are informed about HPV and their attitude towards vaccination after 18 years of age. Thesis consists of two parts. The first part describes the current state of the problem, and the second part is the research. Female genital organs, tumors, human papillomavirus, cervical cancer and HPV vaccination were included into the current state of the problem. The research part contains results, which were obtained using an anonymous questionnaire. The results are processed to tables and graphs. Keywords: women, vaccination, human papillomavirus, carcinoma

4 Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí mé bakalářské práce PhDr. Vlastě Dvořákové, PhD. za cenné rady, užitečné informace, ochotu a trpělivost. Dále bych ráda poděkovala MUDr. Kalužovi za možnost rozdání dotazníků v jeho ambulanci a respondentkám, které si našly čas a vyplnily dotazník. V neposlední řadě děkuji celé mé rodině za trpělivost a podporu při době mého studia a psaní této práce.

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

6 Obsah Úvod Současný stav problematiky Ženské pohlavní orgány (organa genitalia feminina) Vnitřní ženské pohlavní orgány (organa genitalia feminina interna) Vnější ženské pohlavní orgány (organa genitalia feminina externa) Definice nádoru Vznik nádorů Vlastnosti nádorů Prevence nádorového onemocnění Rozdělení nádorů Lidské papilomaviry (HPV) Typy HPV Karcinom děložního čípku Příčina karcinomu děložního čípku Příznaky a projevy karcinomu děložního čípku Diagnóza a vyšetřovací metody Léčba karcinomu děložního čípku Prevence karcinomu děložního čípku Karcinom v těhotenství Očkování proti HPV Očkování proti HPV pro ženy Očkování proti HPV pro muže Výzkumná část Cíl výzkumu a hypotézy Cíl Hypotézy

7 2.2 Metodika výzkumu Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Průběh výzkumu Zpracování získaných dat Výsledky výzkumu Výsledky dotazníků Výsledky hypotéz Diskuze Návrh řešení a doporučení pro praxi Závěr Seznam použité literatury Seznam grafů Seznam tabulek Seznam příloh

8 Úvod Bakalářská práce je zaměřena na to, jaký je postoj žen k očkování proti HPV u žen po 18. roku věku. Práce bere v potaz současný pohled na stav problematiky, kde jsou stručně popsány orgány ženského pohlavního ústrojí a to s rozdělením na vnitřní a vnější pohlavní orgány. Zde je každá část ženského pohlavního ústrojí krátce charakterizována a vysvětlena konkrétní funkce. Dále je zaměřena pozornost na nádory jako takové, od jejich vzniku, specifických vlastností a jejich členění, až po kapitolu pojednávající v krátkosti o způsobech, jak lze rakovinnému bujení v organismu předcházet. Další část práce je zaměřena podrobněji na to, co vlastně znamená pojem lidské papilomaviry. Zde přihlédneme k tomu, co to vlastně papilomaviry jsou, jak vznikají, jak mohou do organismu proniknout, jak by měla vypadat preventivní opatření před nákazou HPV virem i jak se nákaze účinně bránit. Dozvíme se, jak může nákaza HPV virem přejít v infekci a při nedodržování prevence v nádorové bujení. V neposlední řadě se seznámíme s možnostmi očkování proti HPV viru a jednotlivými vakcínami, které jsou dostupné. Zmíněné téma jsem zvolila proto, že se domnívám, že stále značné procento populace není o této problematice dostatečně informováno. Zastávám názor, že do podvědomí veřejnosti by se měly dostat informace o popisovaném onemocnění a jeho průběhu, čímž by se mohla snížit celková mortalita. Dále je patrné, že napadení virem HPV lze snadno předcházet omezením rizikového chování, proto chci na takové chování poukázat. V neposlední řadě by měly být i ženy laické veřejnosti seznámeny s důležitostí prevence proti rozvoji rakovinného onemocnění (nezanedbávání pravidelných návštěv gynekologa i v době, kdy nejsou zřejmé příznaky onemocnění). Myslím si, že mnou zvolené téma je aktuální pro současnou dobu, přesto však značná část populace nemá o onemocnění ucelené informace. Proto by moje práce mohla být přínosem nejen pro odborníky, ale i pro laickou veřejnost. Cílem výzkumné části je zjistit, jak jsou ženy informované o problematice HPV a jaký je všeobecný postoj žen k vakcinaci po 18. roce života. Jako podklad ke zkoumání sloužilo dotazníkové šetření, z něhož vycházejí závěry ke zvoleným hypotézám a potvrzení či vyvrácení stanovených cílů. 8

9 1 Současný stav problematiky 1.1 Ženské pohlavní orgány (organa genitalia feminina) Hlavním úkolem ženských pohlavních orgánů je tvoření zralých pohlavních buněk (vajíček), ženských pohlavních hormonů a zajištění oplození vajíček. Uvnitř ženských pohlavních orgánu se již oplozené vajíčko vyvíjí. Jakmile je dokončen prenatální vývoj vajíčka, je porodními cestami z matčina organizmu vypuzen zralý donošený novorozenec porod (Roztočil, 2008) Vnitřní ženské pohlavní orgány (organa genitalia feminina interna) Mezi vnitřní ženské pohlavní orgány patří ovarium (vaječník), tuba uterina (vejcovod), uterus (děloha). Tyto orgány jsou uloženy v dutině pánevní a jsou spjaty s řasou ligamentum latum uteri (Roztočil, 2008). Vaječník (ovarium) Vaječník je párová ženská pohlavní žláza a je zdrojem vajíček a pohlavních hormonů. Dozrálý vaječník má velikost a tvar zralé švestky. Největší velikost dosahuje mezi 20. až 30. rokem ženy. Vaječníky se nachází v dutině pánevní intraperitoneálně a jsou zavěšeny na zadní straně ligamentum latum uteri prostřednictvím mezovaria. Při vyšetření pochvou lze vaječník nahmatat přes zadní klenbu poševní (Roztočil, 2008). Vejcovod (tuba uterina) Párový trubicový orgán, jenž laterálním koncem vchází do dutiny peritoneální a mediálním koncem navazuje na dutinu děložní. Zhruba 10 až 15 centimetrů dlouhý a 5 milimetrů široký. Hlavní funkcí vejcovodu je transport vajíčka do dutiny děložní. V ampulární části vejcovodu dochází zpravidla k oplození. V průběhu transportu oplozeného vajíčko do dutiny děložní dochází k rýhování (Roztočil, 2008). Děloha (uterus, hystera, metra) Dutý svalnatý orgán, sloužící především k příjmu oplozeného rýhujícího se vajíčka, k výživě a ochranně vyvíjejícího se zárodku a plodu do porodu. Děloha je hruškovitého 9

10 tvaru s lehce předozadním oploštěním. Váží okolo 50 gramů. Ke zvětšování dělohy dochází při menstruaci a během těhotenství (Roztočil, 2008). Složení dělohy Děloha se skládá z těla (corpus uteri) největší část dělohy a děložního krčku (cervix uteri). Obě tyto části jsou spojeny pomocí istmus uteri (Roztočil, 2008) Vnější ženské pohlavní orgány (organa genitalia feminina externa) Vzhledem k faktu, že lidské papilomaviry nepostihují pouze vnitřní reprodukční orgány ženy, zmiňuji zde i vnější pohlavní orgány. Mezi ně patří pahrbek stydký, velké a malé stydké pysky, poštěváček, poševní předsíň, panenská blána, Bartholinská žláza a hráz. Pahrbek stydký (hrma, mons veneris) Pahrbek stydký je tuková tkáň, krytá silnou kůží s chlupy, má tvar trojúhelníku (Sák, 2010). Velké stydké pysky (labia majora pudendi) Velké stydké pysky se vyskytují po stranách poševního vchodu a tvoří ochranné záhyby z tukové tkáně. V místě, kde se přikládají k sobě, vytvářejí rima pudendi (štěrbina stydká). Nahoře se spojují a vytvářejí přední komisuru, vzadu se spojují v zadní komisuru, která přechází do hráze. Kůže velkých stydkých pysků je ochlupená, pigmentovaná a obsahuje žlázky (Sák, 2010). Malé stydké pysky (labia minora pudendi) Malé stydké pysky jsou uloženy vnitřně od velkých stydkých pysků. Jsou to kožně slizniční duplikatury. Nahoře tvoří předkožku a uzdičku poštěváčku. Vzadu se spojují s velkými stydkými pysky. Obsahují kolagenní vazivo s četnými mazovými žlázkami (Sák, 2010). Poštěváček (clitoris) Je to dutinový orgán obdobný penisu, je pokryt předkožkou a upevněn uzdičkou. Dále je také pokryt jemnou sliznicí, podobnou kůži. Pro ženy je to nejcitlivější orgán (Sák, 2010). 10

11 Poševní předsíň (vestibulum vaginae) Prostor poševní předsíně je vymezený malými stydkými pysky a poštěváčkem. Panny mají poševní předsíň částečně uzavřenou panenskou blánou (Sák, 2010). Panenská blána (hymen) Vyskytuje se u dívek, které ještě neměly pohlavní styk. Má různý tvar a je vytvořena s otvorem na odchod menstruační krve. Je to slizniční duplikatura v poševním vchodě (Sák, 2010). Bartholinská žláza (glandula vestibularis major Bartholini) Uložena v bázi velkých stydkých pysků, vývod ústí uvnitř velkých stydkých pysků. Je to párová žláza (Sák, 2010). Hráz (perineum) Hráz se nachází mezi poševním otvorem a řití. Je silná a svalnatá. Je tvořena kůží, podkožím a svalovinou (Sák, 2010). 1.2 Definice nádoru Podle Willise je nádor shluk abnormálních buněk, které rostou odlišně od buněk normálních, a tento růst přetrvává v těle i v době, kdy přestala působit příčina nádor vyvolávající. Jiná definice: Nádor je prakticky nezvratná změna tkáně ve smyslu jejího místně neregulovaného růstu o autonomní povaze. (Mačák, Mačáková, 2011, s. 123) Nádor je také nazývám blastom, neoplazie nebo tumor. V populaci se také setkáme s názvem karcinom, avšak tento název se používá pouze u zhoubných epitelových nádorů (Mačák, Mačáková, 2011) Vznik nádorů Chemické látky způsobují zhoubné bujení, které se nazývá karcinogen. Zejména se to týká látek z dehtu nebo benzenu. Velmi závažnou karcinogenní látkou je cigaretový kouř. Chronický alkoholismus přispívá ke vzniku karcinomů hltanu a jícnu. Fyzikální vlivy, jako je např. RTG záření, je další příčinou zhoubných nádorů. Také sluneční ultrafialové záření napomáhá ke zvýšenému výskytu kožních nádorů. 11

12 Viry vyvolávají nádorové onemocnění především u zvířat, u lidí jde zejména o Epstein Baar virus, dále papilomaviry společně s herpes viry mají podíl na vyvolání karcinomu děložního čípku. Hormony jsou zejména v období klimakteria u žen v nerovnováze, dochází ke zvýšení hladiny estrogenu a tím vznikají nádory prsu, vaječníků a endometria. Dědičnost je v dnešní době méně významný faktor. Dietetické faktory jde především o kvalitu potravy, důležité je zařadit vlákninu do jídelníčku. Vlivem špatné stravy vzniká rakoviny tlustého střeva nebo žaludku (Mačák, Mačáková, 2011) Vlastnosti nádorů Nádory se mohou vyskytnout v kterémkoliv věku, již u malých dětí. Spíše se objevují v dospělosti a ve stáři. Jsou zde určité rozdíly mezi pohlavími. U žen se zejména vyskytují nádory dělohy, prsu, tlustého střeva a ovaria. U mužů bývají nejčastěji karcinomy plic, tlustého střeva, prostaty a žaludku (Mačák, Mačáková, 2011). Podle některých údajů je množství zhoubných nádorů u mužů 1,5 krát větší než u žen. Avšak např. karcinomy štítné žlázy jsou 3 10 krát častější u žen než u mužů. Některé nádory se vyskytují stále častěji, např. karcinomy plic, tlustého střeva, slinivky břišní, štítné žlázy a melanomy. Přitom karcinomy štítné žlázy se v celkovém množství nádorů vyskytují podstatně méně často než karcinomy plic. Při odumírání nádorových buněk se uvolňuje řada toxických látek. Pacienti trpí výrazným nechutenstvím, anémií, jsou zesláblí a často kachektičtí. Jsou ohroženi řadou komplikací vyplývajících z šíření nádoru, např. krvácením z větších cév, utlačením důležitých vývodů (žlučových cest, močových cest), infekcí. (Mačák, Mačáková, 2011, s. 128) Prevence nádorového onemocnění Prevence nádorů jako takové spočívá v první řadě ve snížení rizikových faktorů, které by se mohly podílet na jejím vzniku. Rozvoji nádorů se nelze zcela vyhnout, je ale možné vysoce snížit riziko jejího propuknutí a to v případě, budeme-li mít na paměti některé následující zásady: udržování přiměřené hmotnosti, zařazení pravidelného pohybu alespoň 30 minut denně (rakovina zažívacího traktu, prsu), omezení konzumace potravin skládajících se z velkého množství tuků a sacharidů, 12

13 naopak zvýšení konzumace vlákniny a vitamínů, ovoce, zeleniny, celozrnného pečiva, luštěnin (rakovina tlustého střeva, prevence zácpy), omezení konzumace alkoholu (rakovina tlustého střeva a prsu, maximum by měly být např. 2 sklenky vína/den u mužů, 1 sklenka/den u žen), omezení nadměrného přísunu soli (rakovina žaludku), kojící matky by měly kojit minimálně do 6 měsíců věku dítěte (prevence rakoviny prsu). Lidé, kteří již nějaký nádor prodělali, by se dále měli řídit pokyny lékaře a předcházet tak recidivě onemocnění (Adam a kol., 2011) Rozdělení nádorů Mezenchymové nádory vznikají z pojivových tkání, tukové tkáně, svaloviny, cév a krvetvorných tkání (kostní dřeň, lymfatické uzliny a slezina). Můžeme je rozdělit na benigní a maligní. Benigní mezenchymové nádory které vzniknou tam, kde se nachází vazivo, nazýváme fibrom (nejčastěji se objevují v měkkých tkáních, v kůži, sliznici a v kostech). Takové, které vzniknou z tukové tkáně, se nazývají lipom (např. pod sliznicí zažívacího ústrojí, většinou je nažloutlé nebo žluté barvy). Osteom vzniká z kostní tkáně. Benigní mezenchymový nádor ze svaloviny se nazývá myom (z hladké svaloviny leiomyom, z příčně pruhované svaloviny rhabdomyom) a angiom vzniká z cév (z krevních cév hemangiom). Liposarkom neboli maligní mezenchymový nádor z měkkých tkání patří mezi nejčastější maligní nádory měkkých tkání. Představuje více než 20 % sarkomů u dospělých. Nejčastěji se nachází v retroperitoneu, v hlubokých měkkých končetinách a mediastinu. Nádor, který vzniká z vaziva a vyskytuje se zřídka, nazýváme fibrosarkom. Epitelové nádory rostou ze žlázového nebo z povrchového epitelu. Mezi benigní epitelové nádory řadíme polyp neboli papilom (z povrchového epitelu) a adenom (ze žláz). Maligní epitelové nádory dělíme na povrchové (papilokarcinom) a ze žláz (adenokarciom). Neuroektodermové mezi neuroektodermové nádory řadíme nádory mozku, míchy a periferního nervového systému, patří sem také kožní nádor (melanom). Nádory krvetvorné tkáně vznikají z buněk, které vytváří krevní elementy (leukocytární, erytrocytární a megakaryocytární řady), neboli nádory kostní dřeně a lymfatických uzlin. 13

14 Karcinoid vzniká z endokrinních buněk, většinou se vyskytují ve stěně zažívací trubice, ale i v plicích, žlučových cestách a vaječnících. Největší výskyt je v apendixu a ileu. Smíšené nádory složeny ze dvou a více histologicky odlišných struktur. Teratom nádor, který vyrůstá ze zárodečných buněk, jako jsou vaječníky a varlata, nebo se vyvíjí na podkladě vývojové odchylky. Postgestační trofoblastická nemoc neboli nádory trofoblastu řadí se mezi patologické léze placenty (Mačák, Mačáková, 2011). 1.3 Lidské papilomaviry (HPV) HPV znamená humánní (lidský) papilomavirus. HPV se vyskytuje pouze u lidí a má zvýšenou přilnavost ke kůži a sliznicím. (Raušová, 2009, s. 15) Lidský papillomavirus pochází z čeledi Papillomaviridae to jsou všudypřítomné, nezávislé, soběstačné a poměrně malé viry (Kahn, 2009). HPV virus se řadí mezi poměrně odolné a stabilní, zvláště díky tomu, že ve vlhkém prostředí dokáže velmi dlouho přežívat a první známky infekce projevit i po období několika měsíců po nákaze. Lidské papilomaviry jsou jednou z hlavních příčin vzniku rakoviny děložního čípku. Jejich přenos je poměrně snadný, jelikož je přenosný zejména pohlavním stykem a řadí se tak mezi nejčastější pohlavně přenosné onemocnění. Mezi další, méně časté způsoby přenosu lidského papilomaviru, patří také přímý kontakt (dotyk kůže na kůži, kontakt sliznic, tření), nebo přenos z matky na plod během porodu. Riziko, že k přenosu touto cestou dojde je úměrně vysoké citlivosti hostitelského jedince, dávkou viru a délkou kontaktu. Existuje více než 200 různých typů papilomavirů, označovaných čísly, z nichž čtyřicet procent infikuje oblast rodidel a konečníku (Raušová, 2009). Podle schopnosti virů dále progredovat a způsobovat méně závažné či závažnější změny na rodidlech ženy, rozdělujeme lidské papilomaviry do dvou skupin: HPV LR (low risk) viry způsobující změny s malým rizikem, snadno léčitelné, nerakovinotvorné a HPV HR (high risk) vysoké riziko, rakovinotvorné (Raušová, 2009). 14

15 1.3.1 Typy HPV HPV LR typy s čísly 6, 11, 40, 42, 43, 44, 54, 61, 72, 81. Hlavními zástupci jsou HPV 6 a HPV 11. HPV HR typy s čísly 16, 18, 26, 31, 33, 35, 39, 45, 51, 52, 53, 56, 58, 59, 63, 66, 68, 73, 82. Hlavními zástupci jsou HPV 16, HPV 18, HPV 31, HPV 33 a HPV 45. HPV 16 a HPV 18 způsobují v 70 % případů rakovinu děložního čípku. HPV 6 a HPV 11 především způsobují nezhoubné pohlavní bradavice (Freitag, 2007; Sláma, 2011; Roztočil, 2015). Viry nejsou tvořeny vlastními buňkami, nýbrž pouze řetězcem ribonukleové a deoxyribonukleové kyseliny. Vzhledem k tomu, že buňky nejsou samostatně životaschopné, stávají se parazity na buňkách hostitelského organismu. Poté, co napadnou hostitelské buňky, přebírají jejich genetickou informaci, produkují vlastní množství nových virů a v konečném stadiu zdravou buňku zcela pohltí a virus se uvolní do okolí. V lidské populaci se virus objeví u 80 % žen a téměř 50 % můžu před dosažením 50 let věku, avšak mnohdy nákaza probíhá zcela asymptomaticky a organismus se s ní zpravidla v průběhu 1 2 let dokáže sám vyrovnat. Pokud k tomu nedojde, infekce se rozvíjí a napadá různé orgány v těle mužů i žen (Smith, 2013). 1.4 Karcinom děložního čípku Karcinom děložního hrdla je celosvětově druhým nejčastějším zhoubným nádorem u žen. Ve srovnání s ostatními nádory pánevních reprodukčních orgánů se vyskytuje v mladším věku s vrcholem výskytu mezi 45. až 49. rokem. V České republice se ročně diagnostikuje asi 1100 nových případů, z toho asi 250 u žen mladších 40 let. Téměř 400 žen na toho onemocnění každým rokem umírá. Výskyt onemocnění se v České republice dlouhodobě významně nesnižuje, ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské Unie patří incidence mezi nejvyšší. (Nové možnosti vakcinace proti cervikálnímu karcinomu, 2007, s. 4) Benigní nádory mohou narůstat do značných velikostí, ale přitom neohrožovat život jedince, ani nezamezovat funkci ostatních orgánů v těle, pokud však nedojde k utlačení sousedních orgánů. Nemají tendenci progredovat do jiných orgánů a dají se úspěšně 15

16 léčit operativním zákrokem, při kterém jsou odstraněny a zpravidla nedochází k recidivě (Bendová, 2008). Maligní nádory tvoří skupinu nesourodých onemocnění, jež mohou postihovat všechny orgány v těle, nebo jejich části. Pokud mají buňky orgánů sníženou imunitní schopnost, může se maligní nádor dělit a nekontrolovatelně růst, nebo prorůstat do sousedních orgánů. Další charakteristikou maligních nádorů je tzv. metastazování, což je schopnost nádorových buněk pronikat do krevního a lymfatického oběhu, a tím se snadno šířit do orgánů celého organismu. Metastazování je projevem pokročilosti a agresivity zhoubného nádoru a většinou je známkou velice špatné prognózy (Bendová, 2008). Dříve, než se karcinom děložního čípku vyvine, předchází zpravidla různě dlouhé časové období před stádia nádoru tzv. prekancerózní léze (v současné literatuře též popisované jako cervikální intraepitelové léze). Cervikální intraepitelové léze se označují zkratkou CIN a rozdělují se dle závažnosti na CIN I III. Jako CIN I se označují léze s velmi malým rizikem, CIN III pak označuje vysoké riziko nádorového bujení. Nejvíce ohroženy jsou ženy ve věku kolem let (v posledních letech se ale lze s tímto onemocněním setkat i u žen velice mladých), ženy promiskuitní a ty, které velmi brzy začaly sexuálně žít a ženy kuřačky. Dále se onemocnění vyskytuje více u multipar (ženy, které mají za sebou více porodů), než u žen s nižším počtem porodů a u žen z nižších socioekonomických vrstev. Naproti tomu panny tímto onemocněním prakticky nikdy netrpí (Raušová, 2009). Incidence karcinomu děložního hrdla v České Republice je na žen, tedy ročně nových onemocnění a 400 úmrtí. Bohužel je to jedna z nejhorších čísel v Evropě. Přestože prevence je plně hrazena zdravotními pojišťovnami, ženy si této možnosti neváží a svého gynekologa řádně navštěvuje jen něco málo přes 40 % žen v reprodukčním věku. Většina nádorů děložního hrdla se vyskytuje u žen, které prevenci opomenuly. (Fait a kol., 2009, s. 50) Jakmile se biopsií potvrdí, že se jedná o zhoubný nádor, následují další nezbytná vyšetření. Tato vyšetření nám prokážou v jakém rozsahu (stádiu) se onemocnění vyskytuje a stanoví, zda se nádor vyskytuje jen na děložním čípku nebo se šíří do okolí (děložního těla), popřípadě dalších orgánů (zda vysílá metastázy). Dle toho, jak je karcinom děložního čípku rozsáhlý, rozlišujeme 4 stupně (Bendová, 2008). 16

17 Přesné stanovení rozsahu nádoru (stádium, staging), při němž nám opět pomáhají klasifikační systémy, je důležité pro rozhodovací proces výběru léčebných možností a stanovení jejich posloupnosti a časového sledu. Je zřejmé, jako u všech maligních onemocnění, že čím pokročilejší proces a tedy i vyšší stádium choroby, tím je léčba méně úspěšná a stoupá i počet úmrtí. (Bendová, 2008, s. 8) Příčina karcinomu děložního čípku Přesná příčina rakoviny děložního čípku není zcela s jistotou určitelná a v současné době neumí ani moderní věda s jistotou odpovědět na otázku, proč vzniká nádorové bujení. Poukazuje se však na působení (většinou hned několika) rizikových faktorů, které mohou rozvoj tohoto onemocnění podporovat. Obecně vzato lze ale říci, že rizikové faktory a jejich následný dopad na organismus může každý pacient ovlivnit sám (Bendová, 2008). Již v minulých stoletích bylo poukazováno na fakt, že některé skupiny žen karcinomem děložního čípku netrpí vůbec (jeptišky, řádové sestry) a oproti tomu u jiných skupin žen (prostitutky, lehké ženy) byl pozorován hojný výskyt tohoto onemocnění. To podnítilo zkoumání vědců k tomu, aby zaměřovali svá zkoumání právě tímto směrem. Z uvedeného vyplývalo, že určitá skupina žen (ženy promiskuitní) je náchylnější ke kontaktu s agens, který příčinu vyvolává a jejich chování je v tomto ohledu rizikové. Nutno však dodat, že většina dospělých žen se během svého života s virem HPV setká, ale mnohdy nákaza probíhá zcela bezpříznakově a mnoho žen se s ní také dokáže po imunitní stránce vyrovnat, aniž by byly jakkoliv ohroženy. Naproti tomu existuje skupina žen, jejichž imunitní systém je oslaben, nebo není z jiných důvodů schopen se s nákazou sám vyrovnat. Právě u těchto žen je zvýšené riziko vzniku karcinomu děložního čípku (Bendová, 2008). Karcinom děložního čípku je vyvolán určitým druhem lidských papilomavirů HPV virem. Jsme-li obeznámeni s faktem, že nákaza HPV virem je v podstatě sexuálně přenosné onemocnění, do popředí rizik se v první řadě dostává promiskuitní chování pacienta, tedy časté a hojné střídání sexuálních partnerů (10 a více) a to jak ze strany ženy, tak ze strany muže. Ačkoliv u mužů onemocnění nezpůsobuje natolik závažné zdravotní komplikace (budeme hovořit o vzniku genitálních bradavic u mužů, aj.), mohou se stát jeho přenašeči na své sexuální partnerky, u nichž pak nákaza znamená 17

18 problém. Z preventivních důvodů je také nutné, aby o onemocnění byli informováni jak muži, tak i ženy. Chová-li se žena ve vztahu se svým sexuálním partnerem svědomitě, ale její partner vykazuje rizikové chování jak v současnosti, tak i v minulosti, vystavuje se i ona sama vysokému riziku nákazy. Dalším rizikovým chováním je také nízký věk započetí sexuálního života a to především u dívek mladších 15 let (Smith, 2013). Jak již bylo popsáno, cervikální karcinom je způsobený lidskými papilomaviry. Tyto papilomaviry způsobují infekci, která je snadno odhalitelná při preventivních gynekologických prohlídkách. Pokud z nějakého důvodu žena tyto prohlídky zanedbává, nedbá pokynů lékaře, či nerespektuje léčbu, hrozí riziko přechodu do malignity (Raušová, 2009). K rizikovým faktorům dále přispívají stavy imunodeficiencí (celková neschopnost organismu se nedostatečně bránit nepříznivým vlivům z vnější viry, bakterie, houby). Je narušena celková bariéra organismu tvořící imunitní systém a tento organismus je méně odolný v celkové imunitě, tím pádem náchylnější k přechodu infekce do malignity. Tento stav hojně nalézáme u lidí nakažených virem HIV (Raušová, 2009). Dlouhodobé užívání hormonální kontracepce také napomáhá k pravděpodobnému vzniku onemocnění (Sláma, 2010). Do rizikové skupiny lze zařadit i ženy, jež mají za sebou vyšší počet porodů multipary (Ondruš a kol., 2013). Ženy se sedmi a více porody, u nichž byla současně zjištěna infekce HPV, mají čtyřnásobné riziko vzniku karcinomu děložního hrdla v porovnání s nuliparami. (Klanica, Skřivánek, Malík, 2008, s. 9) Mezi další rizikové faktory patří i kouření tabakismus. Kouření je samostatným karcinogenním činitelem podporujícím rakovinné bujení jako takové a to v různých orgánech celého organismu. Cigaretový kouř obsahuje nitrosaminy (látky dusíkatého charakteru, patřící do skupiny karcinogenů), které působí na sliznici děložního hrdla. Vedle poruch spojených se sníženou schopností organismu přijímat antioxidanty z potravy, vede tabakismus také k poruchám imunitních reakcí celého organismu (Klanica, Skřivánek, Malík, 2008; Vokurka, Hugo, 2015). Jak je tedy patrné, většina uvedených rizikových faktorů je úzce spjata s nižší socioekonomickou třídou, nemusí být ale výjimkou ani ve vyspělé civilizaci. 18

19 1.4.2 Příznaky a projevy karcinomu děložního čípku Hovoříme-li o příznacích a projevech karcinomu děložního čípku je na místě zdůraznit, že ne všechny druhy rakovinného bujení mohou mít specifické projevy. Naopak se setkáváme s tím, že počáteční před rakovinné změny na děložním čípku nemají vůbec žádnou symptomatologii. V počátečních stadiích žena nepociťuje žádnou bolest v podbřišku, nekrvácí při pohlavním styku ani po něm a nemusí se objevit ani špinění mezi menstruačními cykly. Žena nepociťuje ani jiné nespecifické příznaky počínajícího onemocnění, jako jsou malátnost, teplota, nevolnost, bolesti kloubů a změny nejsou zjištěny ani v biochemických a hematologických hodnotách (Bendová, 2008). Teprve v pokročilejších stádiích žena může pozorovat příznaky onemocnění. Obvykle pacientka pozoruje špinění mimo menstruační cyklus, špinění až krvácení vyvolané mechanickým drážděním (krvácení po pohlavním styku, při zavádění vaginálních léků, výplachem pochvy, nebo při gynekologickém vyšetření, kdy lékař objeví tzv. křehký čípek, který při dotyku krvácí). Všechny tyto příznaky mohou být pro ženu velice nepříjemné a vyděsit ji, nicméně ani tehdy se ještě nemusí jednat o příznaky samotného karcinomu děložního čípku. V těchto případech je vhodné se poradit s odborníkem gynekologem, který provede patřičná vyšetření a stanoví diagnózu a další léčebný postup. Kladen je velký důraz v první řadě na prevenci (nepřehlížení příznaků, neopomíjení pravidelných gynekologických prohlídek), ač se maligní nádor děložního čípku vyvíjí i několik let, jeho včasné rozpoznání významně ovlivňuje prognózu onemocnění i celkovou následnou léčbu (Bendová, 2008). Při pozorování příznaků jako je těžké krvácení z rodidel, hubnutí, nechutenství, bolesti v podbřišku (nebo i bolest dalších orgánů) je pravděpodobné, že karcinom děložního čípku se již nachází v pokročilém stadiu. Nádor může postihnout sousední orgány, nebo metastazovat mízní nebo krevní cestou do vzdálenějších orgánů a napadat je. K potvrzení či vyvrácení diagnózy je však na místě vždy vyšetření odborníkem (Bendová, 2008) Diagnóza a vyšetřovací metody Děložní čípek lze dobře vyšetřovat při gynekologických preventivních prohlídkách. Odhalit před rakovinné změny děložního čípku je cílem preventivních prohlídek. 19

20 Změny lze vyšetřovat třemi metodami cytologickým stěrem, kolposkopickým vyšetřením a testováním přítomnosti papilomavirů (HPV test) (Sláma, 2011). Nejdůležitějším aspektem pro včasné stanovení diagnózy a tím i zahájení vhodného vyšetřovacího postupu je, jak již bylo řečeno, prevence (Bendová, 2008). Pravidelné gynekologické vyšetření v poševních zrcadlech (spekula) spojené s kolposkopickým vyšetřením děložního čípku a provedením stěru z povrchu děložního čípku (exocervix) a kanálu děložního hrdla (endocervix) a cytologickým vyšetřením těchto stěrů je metodou, kterou je možné zachytit počáteční, ještě předrakovinové změny, zahájit včasnou léčbu a předcházet tak rozvoji invazivního karcinomu. (Bendová, 2008, s. 9) Bimanuální vyšetření Je základní součástí gynekologického vyšetření (lékař vyšetřuje oběma rukama), kdy jedna ruka lékaře spočívá vně na podbřišku, prsty druhé ruky jsou zavedeny do pochvy. Vnitřním vyšetřením lékař stanovuje tvar, velikost, uložení a konzistenci čípku, umístění dělohy, popřípadě odchylky lišící se od normálu. Kontroluje uložení adnex (vaječníky, vejcovody), zběžně se zaměří na stav a uložení močového měchýře, konečníku, vyšetří správnou pozici a funkci závěsného aparátu. Závěsný aparát může být poškozen v případě, že na vnitřních reprodukčních orgánech inzeruje nádor, který omezuje správnou funkci závěsného aparátu. Pokud je lékařem vyšetřována žena, která ještě nezahájila sexuální život, lze gynekologické vyšetření provést i konečníkem. Gynekologické vyšetření zahrnuje i zavedení poševních zrcadel do pochvy. Lékař pohledem zkoumá stav poševních stěn a sliznice, uložení a tvar děložního čípku a jeho případné změny (krvácení, zánět, léze) a případné odchylky od normálu. Pro odlišení patologických změn na sliznici od normálního nálezu si lékař může pomoci aplikací roztoku slabé kyseliny octové, nebo použije Lugolův roztok roztok elementárního jodu a jodidu draselného ve vodě (Bendová, 2008). Kolposkopie Poté, co lékař ženu vyšetří v zrcadlech pouhým okem, dopomáhá si přístrojem zvaným kolposkop. Kolposkop je přístroj s optickým zvětšovacím zařízením, umožňující detailněji pozorovat sliznice pochvy a povrch děložního čípku (Bendová, 2008). 20

21 Pokud nemá žena porušený hymen nebo má zúženou pochvu nelze tuto vyšetřovací metodu provádět (Klanica, Skřivánek, Malík, 2008). Cytologické vyšetření Je nejvýznamnějším ukazatelem, co se včasné diagnostiky karcinomu hrdla děložního týče. Vzorek odebírá lékař pomocí vatové štětičky, nebo malého kartáčku s plastovými vlákny. Odebraný vzorek nanáší na sklíčko a následně odesílá do cytologické laboratoře. Dle výsledků je stanoven další postup, v případě suspektního nálezu je žena odeslána do některého z center onkologické prevence. Veškeré vzorky odebírá přímo ve své ordinaci gynekolog. Pro získání vzorku se užívá několika metod, mezi něž patří biopsie (odštípnutí tkáně cervixu malými kleštičkami) a konizace děložního čípku (odnětí kuželovitého tvaru tkáně ze středu cervixu), prováděné buď skalpelem (tzv. studeným nožem ), nebo moderněji elektrickou kličkou (Bendová, 2008). HPV test Test, podle kterého se zjišťuje výskyt HPV, pomocí biologické a molekulární techniky PCR (polymerová řetězová reakce) a DNA (Freitag, 2007). Tento test má smysl provádět u žen po 30. roku věk, vzhledem k výskytu infekce v populaci. Ženy, které by tento test chtěly jako doplnění svého preventivného vyšetření, musí počítat s plnou úhradou (Sláma, 2011) Léčba karcinomu děložního čípku Při zodpovědném přístupu pacientky k prevenci je většina případů prekancerózních lézí zachycena včas. Jedná se o tzv. preinvazivní fázi, kdy jsou viditelné změny buněk na děložním čípku, ale stále nehovoříme o karcinomu. S pokročilejšími stádii se setkáváme především u žen, jež pravidelné gynekologické prohlídky zanedbávají, nebo známkám příznaků onemocnění nepřikládají důraz. V mírnějším, dosud nerozvinutém stádiu je léčba konzervativní, obvykle je zvolena antibiotická léčba a stav pacientky se dále sleduje. V těžších stádiích bývá léčba komplikovanější, nastupuje léčba chirurgická (operativní odstranění nádorových buněk), později radiologická léčba (ozařování, u nádorů, které již nelze odstranit chirurgicky). V případě, že se onemocnění nachází ve velmi pokročilém stadiu, volí lékař radikální 21

22 zákrok jakým je hysterektomie (chirurgické odnětí dělohy), nebo totální hysterektomie, kdy je odstraněna nejen děloha, ale i pánevní uzliny (Herbeck, 2011) Prevence karcinomu děložního čípku Prevenci proti karcinomu děložního čípku lze rozdělit do dvou skupin. Do primární prevence patří sexuální abstinence (nejúčinnější prevencí, jak zamezit přenosu), použití prezervativu (účinná ochrana, ale k přenosu přesto může dojít orální sex, kontakt kůže na kůži), očkování proti HPV (vakcinace, ideálně před zahájením sexuálního života, ale možno i kdykoliv v průběhu života ženy i muže). Mezi sekundární prevenci řadíme pravidelný screening pravidelné odběry a následný rozbor vzorku tkáně z čípku a pochvy (Žaloudík, 2008). Každé ženě od patnácti let věku by měla být prováděna každý rok gynekologická preventivní prohlídka, při které by měla být vyšetřena prsa pohmatem, včetně mízních uzlin. Dále vyšetření v zrcadlech, kolposkopie, cytologie a palpační bimanuální vyšetření. Onkologická prevence kůže zevního genitálu by měla být nedílnou součástí gynekologických prohlídek. Ženy nad 45 let mají nárok jednou za dva roky na mamografické vyšetření mléčné žlázy (prevence vzniku nádoru prsu). Hlavním cílem preventivních gynekologických vyšetření je teda včasné odhalení karcinomu děložního hrdla a karcinomu prsu. Gynekolog by měl také brát v potaz onkologickou prevenci kolorektálního karcinomu a maligních nádorů kůže (Moderní babictví, 2011) Karcinom v těhotenství Pro časnou diagnostiku cervikálního karcinomu je těhotenství přínosné, jelikož žena během těhotenství musí podstoupit kolposkopii, cytologické a palpační vyšetření. Nejčastějšími příznaky jsou abnormní postkoitální krvácení a výtoky. Nejčastější komplikací je spontánní potrat, krvácení, předčasný porod a infekce. Optimálním obdobím pro konizaci je druhý trimestr, mezi 14. a 20. týdnem gestace. Pokud je těhotenství po 24. týdnu gestace, je vhodnější odsunout konizaci do dosažení zralosti plodu. Endocervikální kyretáž je kontraindikovaná z důvodu předčasného odtoku plodové vody a předčasného porušení vaku blan. U pacientek, kde se potvrdí nemaligní cervikální léze, je doporučeno sledování každých 6 8 týdnů. Pokud je diagnostikován invazivní karcinom v těhotenství, je potřebné brát ohled na stav matky i plodu. 22

23 Záleží na zralosti plodu, velikosti léze, přání ženy o úspěšné ukončení těhotenství a o zachování fertility (Klanica, Skřivánek, Malík, 2008). 1.5 Očkování proti HPV Všechny dosud provedené studie podporují názor, že by se především měly očkovat ženy před zahájením pohlavního života. Aktuálně je očkování dle ACIP (Advisory Comittee on Imunization Practices) doporučováno dívkám a ženám ve věku let. (Moderní babictví, 2011, s. 38) Principem HPV vakcinace je, že organismus je schopen vytvořit paměťové buňky a protilátky proti struktuře virus-like partikuli (VLP). Jedná se o prázdné kapsidy tvořené z kapsidových proteinů (Herbeck, 2011) Očkování proti HPV pro ženy Jak již bylo řečeno, nejúčinnější prevencí proti vzniku rakoviny děložního čípku zůstává očkování. Největší účinek má vakcína tehdy, je-li aplikována dívce/ženě, která ještě nezačala být sexuálně aktivní. Lze ale vakcínu aplikovat i sexuálně aktivním ženám v jakémkoliv věku, často se tak děje jako prevence proti recidivě již prodělaného onemocnění. Cílem vakcinace je aktivace obranného systému organismu a vytvoření nové protilátky proti onemocnění (Fait a kol., 2009). Silgard (nebo také Gardasil) vakcína obsahuje 4 typy HPV, dva typy HPV (16 a 18), způsobující HPV a další dva typy (6 a 11), jež způsobují tvorbu špičatých kondylomů. Tato vakcína byla schválena v roce 2006 pro použití v Evropské Unii, včetně České republiky u žen ve věku od 9 do 26 let (ve vyšším věku dle doporučení lékaře). V České republice se cena pohybuje okolo devíti tisíc korun. V ceně jsou zahrnuty 3 dávky vakcíny, dávkování je nutno dodržet (druhá dávka se aplikuje po dvou měsících a třetí po šesti měsících od první, musí být podány všechny 3 v průběhu 12 měsíců). Ve více než 70 % případů chrání tahle vakcína proti karcinomu děložního hrdla, ale také před nádory vulvy, pochvy, penisu a anu. Před genitálními bradavicemi chrání v 90 % případů a je také jako prevencí rekurentní respirační papilomatózy (Fait a kol., 2009). O kvalitě vakcíny Silgard svědčí nejen její ocenění cenou Prix Galien USA 2007 pro nejlepší biomedicínskou technologii roku, ale i International Prix Galien

24 O potřebě takové vakcíny hovoří data celosvětově je ročně diagnostikováno 270 milionů karcinomů děložního hrdla a každé dvě minuty umírá na toto onemocnění jedna žena. Ostatně Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje očkování za druhou nejdůležitější aktivitu ve prospěch zdraví hned po zajištění pitné vody. (Fait a kol., 2009, s ) Cervarix vakcína, kterou vyvinula společnost GlaxoSmithKline s. r. o. Na rozdíl od předchozí zmíněné, je tento druh účinný pouze proti dvěma druhům lidských papilomavirů (typy 16 a 18). V roce 2007 byla schválena pro použití v rámci Evropské Unie, včetně České republiky, s použitím pro ženy od 10 do 25 let. Tento druh očkování neslouží jako léčba již probíhajícího onemocnění (Bendová, 2008). Očkování dívkám ve věku od 9 do 14 let je prováděno ve dvou dávkách, kdy si zvolí termín první dávky a druhá dávka se aplikuje 5 až 13 měsíců od první dávky. Dívky od 15 let si zvolí termín první dávky, druhá dávka následuje za měsíc od první dávky a třetí dávka se aplikuje šest měsíců od první dávky (Cervarix, 2016). Očkování vakcínou Cervarix proti rakovině děložního čípku je plně hrazeno zdravotními pojišťovnami, a to pro všechny 13leté dívky. Na úhradu obou dávek očkovací látky mají dívky nárok v případě, že první dávka bude aplikována nejdříve v den jejich třináctých narozenin a nejpozději den před jejich čtrnáctými narozeninami. (Cervarix, 2016) Mezi místní nežádoucí účinky u obou vakcín může patřit zarudnutí, bolestivost, vyrážka a otok v oblasti vpichu. Mezi celkové nežádoucí účinky patří únava, nevolnost, synkopa a bolesti svalů (Sláma, 2009). Kontraindikaci může být alergie na složky vakcíny a probíhající hořečnaté onemocnění. Podle údajů, které jsou dostupné, není těhotenství tímto očkováním ohroženo, ale skrz neexistujícím studiím není očkování doporučené při známkách těhotenství. Při studiích na zvířatech nebyly teratogenní účinky zjištěny. Při kojení nebylo zjištěno ohrožení novorozence s porovnáním s placebem (Herbeck, 2011) Očkování proti HPV pro muže Hojně se hovoří o očkování proti HPV viru u žen, méně se však setkáváme s očkováním u mužů. Ačkoliv u mužů se nákaza virem HPV neprojeví formou rakovinného bujení 24

25 na cervixu (může se ale projevit jako rakovina dutiny ústní, nebo anální oblasti, nejčastěji při orálním styku, nebo při kontaktu kůže na kůži), je důležité mít na paměti, že muži jsou výhradními přenašeči tohoto viru. Onemocnění (sexuálně přenosné) mohou poté rozšířit i na ženu. Stejně jako ženy, i muži mohou podstoupit očkování. Nejčastěji se tak děje na základě mužova vlastního přání, nebo po dohodě s partnerkou, u níž se onemocnění projevilo. Očkování může proběhnout i na doporučení lékaře, zjistí-li u muže projevy onemocnění, vyvolané nákazou virem HPV. Nejčastěji používanou vakcínou pro muže je vakcína Silgard (Fait a kol., 2009). Silgard nejhojněji používaná vakcína proti HPV u mužů. Aplikuje se u chlapců ve věku 9 15 let. U starších mužů a u mužů sexuálně aktivních se aplikace řídí pokyny lékaře. Vakcinace probíhá, stejně jako u žen, ve formě 3 dávek (Fait a kol., 2009). 25

26 2 Výzkumná část 2.1 Cíl výzkumu a hypotézy Cíl 1. Cíl: Zjistit míru informovanosti žen o problematice HPV. 2. Cíl: Zjistit postoj žen k očkování proti HPV po 18. roku věku Hypotézy 1. Hypotéza: Předpokládám, že ženy mají základní informace o HPV. 2. Hypotéza: Domnívám se, že nejčastějším zdrojem informovanosti o HPV je gynekolog. 3. Hypotéza: Předpokládám, že ženy mají negativní postoj k očkování proti HPV po 18. roku věku. 4. Hypotéza: Domnívám se, že více než ½ žen není očkovaná proti HPV. 5. Hypotéza: Domnívám se, že všechny ženy chodí pravidelně na preventivní prohlídky ke svému gynekologovi. 2.2 Metodika výzkumu Ve výzkumné části bakalářské práce jsem použila kvantitativní výzkum pomocí dotazníku, který byl vytvořen na základě cílů a hypotéz. Skládá se z 16 otázek, většina otázek je uzavřených, kde měly respondentky možnost vybrat jednu nebo více alternativ, 3 otázky byly otevřené, zde jsem se ptala na věk. Dotazník byl zcela anonymní a byl určen pro ženy ve věku od 15 do 60 let. K hypotéze č. 1 se vztahovaly otázky č. 2, 4, 5, 8 a 12. K hypotéze č. 2 se vztahovaly otázky č. 6 a 7. K hypotéze č. 3 se vztahovaly otázky č. 9, 10, 11 a 16. K hypotéze č. 4 se vztahovaly otázky 13, 14 a 15. K hypotéze č. 5 se vztahuje otázka č. 3. Výsledky dotazníku jsou následně vyhodnoceny. 26

27 2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Dotazníkové šetření probíhalo pomocí internetu (survio.com) a v gynekologické ambulanci MUDr. Kaluže. Oslovila jsem ženy od 15 do 60 let. Počet rozdaných dotazníku byl 150 a návratnost byla 100%. 2.4 Průběh výzkumu Výzkum probíhal v období leden 2016 březen Cílem dotazníků bylo zjistit míru informovanosti žen o problematice HPV a postoj žen k očkování proti HPV po 18. roce života. 2.5 Zpracování získaných dat Výzkumná část je zpracována pomocí programu Microsoft Word a Microsoft Excel. Výsledky výzkumu jsou znázorněny v grafech a doplněny vlastním komentářem. 27

28 2.6 Výsledky výzkumu Výsledky dotazníků Otázka č. 1: Kolik je Vám let? Věk 14 % 3 % 19 % 64 % Graf 1 Věk V tomto grafu je uvedeno v jaké věkové kategorii odpovídaly respondentky. Z celkového počtu 150 (100 %) respondentek jich celkem 95 (64 %) odpovědělo, že jejich věk je mezi lety, mezi lety se našlo 29 (19 %) respondentek, mezi lety jich bylo 21 (14 %) a nejméně jich bylo ve věku od a to 5 (3 %). 28

29 Otázka č. 2: Víte, co může způsobit karcinom děložního čípku? (více možných odpovědí) Co může zpusobit karcinom děložního čípku 1% 6% 5% 9% 29% Časté střídání sexuálních partnerů Kouření HPV Konzumace alkoholu 45% 5% Nízký věk při prvním pohlavním styku Užívání hormonální antikoncepce Nevím Graf 2 Co způsobuje karcinom děložního čípku Tento graf pojednává o tom, zda ženy ví, co způsobuje karcinom děložního čípku, od 150 respondentek jsem získala 253 variantních odpovědí (100 %). Z toho 73 (29 %) respondentek odpovědělo, že karcinom děložního čípku způsobuje časté střídání sexuálních partnerů, 13 (5 %) respondentek si myslí, že karcinom děložního čípku způsobuje kouření, 115 (45 %) respondentek uvedlo jako příčinu HPV, pouze 2 (1 %) respondentky uvedly za příčinu alkohol, 15 (6 %) dotazovaných žen si myslí, že karcinom děložního čípku způsobuje nízký věk při prvním pohlavním styku, 13 (5 %) žen uvedlo hormonální antikoncepci a 22 (9 %) respondentek neví. 29

30 Otázka č. 3: Chodíte pravidelně ke svému gynekologovi na prohlídky? Pravidelné prohlídky u gynekologa 7% Ano Ne 93% Graf 3Pravidelné prohlídky u gynekologa Ze 150 (100 %) respondentek odpovědělo 139 (93 %) žen, že pravidelně navštěvují svého gynekologa a 11 (7 %) žen uvedlo, že nenavštěvují pravidelně svého gynekologa. 30

31 Otázka č. 4: Myslíte si, že je přenašečem lidského papilomaviru (HPV) muž? Přenašeč HPV 34% 53% Ano Ne Nevím 13% Graf 4Přenašeč HPV Ze 150 (100 %) žen uvedlo 80 (53 %), že si myslí, že je přenašečem lidského papilomaviru (HPV) muž, 19 (13 %) respondentek si myslí, že muž není přenašečem HPV a 51 (34 %) žen neví. 31

32 Otázka č. 5: Věděla jste, že je možnost očkování proti HPV i pro muže? Očkování proti HPV pro muže 51% 49% Ano Ne Graf 5 Očkování proti HPV pro muže Ze 150 (100 %) respondentek odpovědělo 74 (49 %), že vědělo, že se dají očkovat i muži proti HPV a 76 (51 %) respondentek to nevědělo. 32

33 Otázka č. 6: Kde jste poprvé slyšela o karcinomu děložního čípku? Zdroj informací o karcinomu děložního čípku 2% 20% 46% 10% 11% Televize Internet Přátele, rodina Letáky U gynekologa Nikdy jsem neslyšela 11% Graf 6 Zdroj informací o karcinomu děložního čípku Ze 150 (100 %) dotazovaných odpovědělo nejvíce, a to 69 (46 %) žen, že poprvé o karcinomu děložního čípku slyšely u gynekologa, 30 (20 %) dotazovaných slyšelo něco o tomto problému v televizi, 17 (11 %) respondentek se poprvé dozvědělo o karcinomu děložního čípku pomocí internetu, 15 (10 %) respondentek o karcinomu děložního čípku informovali přátele a rodina, pro 16 (11 %) dotazovaných sloužily jako první zdroj informací letáky a 3 (2 %) dotazované nikdy o karcinomu děložního čípku neslyšely. 33

34 Otázka č. 7: Kde jste poprvé slyšela něco o lidském papilomaviru (HPV)? Zdroj informací o HPV 44% 7% 7% 17% Televize Internet Přátelé, rodina Letáky 16% U gynekologa Nikdy jsem neslyšela 9% Graf 7 Zdroj informací HPV Ze 150 (100 %) dotazovaných odpovědělo 67 (44 %) žen, že poprvé o lidském papilomaviru (HPV) slyšely u gynekologa, 11 (7 %) dotazovaných slyšelo něco o HPV v televizi, 25 (17 %) respondentek se poprvé dozvědělo o lidském papilomaviru pomocí internetu, 24 (16 %) respondentek o HPV informovali přátele a rodina, pro 13 (9 %) dotazovaných sloužily jako první zdroj informací letáky a 10 (7 %) žen nikdy o lidském papilomaviru (HPV) neslyšelo. 34

35 Otázka č. 8: V jakém věku si myslíte, že je očkování nejúčinnější? Nejlepší věk pro očkování 10 let 1% 1% 11% 2% 1% 5% 28% 12 let 13 let 14 let 15 let 29% 22% 16 let 17 let 18 let Před zahájením pohlavního života Graf 8 Nejlepší věk pro očkování Ze 150 (100 %) respondentek odpověděly 2 (1 %), že si myslí, že očkování je nejlepší podstoupit v 10 letech, 8 (5 %) dotazovaných si myslí, že nejlepší věk pro očkování je 12 let, 41 (28 %) žen si myslí, že 13 let je nejlepší věk na očkování, 33 (22 %) dotazovaných si myslí, že ve 14 letech je očkování nejúčinnější, 43 (29 %) respondentek je přesvědčeno o tom, že nejúčinnější je očkování v 15 letech, 4 (2 %) si myslí, že nejlepší věk je v 16 letech, 1 (1 %) respondentka si myslí, že 17 let je ideální na očkování proti HPV, 1 (1 %) respondentka si myslí, že 18 let je nejlepší na očkování a 17 (11 %) žen si myslí, že nejúčinnější je očkování před zahájením pohlavního života. 35

36 Otázka č. 9: Myslíte si, že po 18. roku věku má očkování stejný efekt jako před prvním pohlavním stykem? Názor na očkování po 18. roku věku 17% 18% Ano Ne Nevím 65% Graf 9 Názor na očkování po 18. roku věku Ze 150 (100 %) respondentek 28 (18 %) si myslí, že očkování má stejný efekt po 18. roku věku jako před prvním pohlavním stykem, 97 (65 %) žen si nemyslí, že očkování po 18. roku věku má stejný efekt jako před prvním pohlavním stykem a 25 (17 %) respondentek neví. 36

37 Otázka č. 10: Nechala byste svou dceru očkovat? 16% Očkování dcery 11% Ano Ne Nevím 73% Graf 10 Očkování dcery Ze 150 (100 %) dotazovaných odpovědělo 110 (73 %) žen, že by nechalo svou dceru očkovat proti lidskému papilomaviru (HPV), 16 (11 %) žen odpovědělo, že by nenechalo svou dceru očkovat a 24 (16 %) respondentek neví. 37

38 Otázka č. 11: Pokud ano, v kolika letech? V kolika letech by ženy nechaly očkovat dceru 4% 3% 4% 11% 6% 5% 29% 12 let 13 let 14 let 15 let 16 let 17 let 18 let 38% Podle situace Graf 11 V kolika letech by ženy nechaly očkovat dceru Ze 110 (100 %) respondentek, které odpověděly, že by nechaly svou dceru očkovat odpovědělo 7 (6 %), že by svou dceru nechaly očkovat ve 12 letech, 6 (5 %) by svou dceru nechalo očkovat ve 13 letech, 32 (29 %) dotazovaných by nechalo svou dceru očkovat ve 14 letech, 42 (38 %) žen by nechalo svou dceru očkovat v 15 letech, 4 (4 %) respondentky by nechaly svou dceru očkovat v 16 letech, 3 (3 %) dotazované by nechaly svou dceru očkovat v 17 letech, 4 (4 %) respondentky by nechaly dceru očkovat v 18 letech a 12 (11 %) respondentek odpovědělo, že by záleželo na situaci. 38

39 Otázka č. 12: Věděla jste, že se dá očkovat proti lidskému papilomaviru (HPV)? Informovanost o možnosti očkování 8% Ano Ne 92% Graf 12 Informovanost o možnosti očkování Ze 150 (100 %) respondentek 138 (92 %) vědělo, že se dá očkovat proti lidskému papilomaviru (HPV) a 12 (8 %) respondentek nevědělo, že tato možnost existuje. 39