Problematika nezaměstnanosti mladistvých

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Problematika nezaměstnanosti mladistvých Bakalářská práce Autor: Klára Konečná Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Šárka Palermová Praha Duben 2010

2 Prohlášení: Čestně prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s pouţitím zdrojů uvedených v seznamu literatury. V Brušperku 20.dubna Klára Konečná

3 Poděkování: Chtěla bych poděkovat vedoucí své bakalářské práce JUDr. Šárce Palermové, za ochotné vedení práce, cenné rady a čas, který mi v průběhu konzultací věnovala. Dále děkuji Ing. Pavlu Ţídlíkovi za trpělivost a laskavé poskytnutí potřebných informací.

4 Anotace Bakalářská práce Problematika nezaměstnanosti mladistvých je zaměřena na pozici mladých osob do 25 let věku na trhu práce. První část definuje nezaměstnanost, typy nezaměstnanosti, rizikové skupiny na trhu práce a nezaměstnanost absolventů po nástupu hospodářské krize. Druhá kapitola se zaměřuje na charakteristiku Moravskoslezského kraje, jeho celkovou nezaměstnanost a aktivní politiku zaměstnanosti. V dalším bodě jsou porovnány výsledky nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje, získané z předchozí části, s dalšími kraji České republiky. V závěru je přiblíţen stávající problém nezaměstnanosti mladistvých i z pohledu zaměstnavatelů a jsou předloţeny vlastní poznatky ke sníţení nezaměstnanosti mladistvých. Annotation Bachelor publication Questions of adolescent unemployment is focused on position of young people till age 25 and job market. First part of publication define unemployment, types of unemployment, risk groups of people on job market and unemployment of absolvents during economyc cisis. Second part is focused on nothern Moravian and Silesian region characteristic, general unemployment and active politic of unemployment. Next part compare results of unemployment data of Moravian and Silesian region with other four regions of Czech republic. Ending deal with actual problem of young people unemployment even from side of employers and there are self findings leading to reduction of unemployment of young poeple.

5 1. ÚVOD OSOBNÍ PŘEDPOKLAD PROBLEMATIKY NEZAMĚSTNANOSTI MLADISTVÝCH MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI NEZAMĚSTNANOST TYPY NEZAMĚSTNANOSTI Frikční nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost VĚKOVÁ STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ Mladá osoba Absolvent NEZAMĚSTNANOST ABSOLVENTŮ ŠKOL PO NÁSTUPU HOSPODÁŘSKÉ KRIZE Mladiství na trhu práce Dlouhodobá nezaměstnanost absolventů škol VÝVOJ A STRUKTURA EVIDOVANÝCH ABSOLVENTŮ STATISTICKÝ PŘEHLED NEZAMĚSTNANOSTI MLADISTVÝCH V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI CHARAKTERISTIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Bruntál Frýdek Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Aktivní politika zaměstnanosti : POPTÁVKA PO PRACOVNÍ SÍLE V JEDNOTLIVÝCH OKRESECH MSK NEZAMĚSTNANOST V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Nezaměstnanost mladistvých v Moravskoslezském kraji... 36

6 4. POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ S DALŠÍMI KRAJI ČR EKONOMICKY AKTIVNÍ OBYVATELSTVO VLASTNÍ VYHODNOCENÍ PROBLEMATIKY NEZAMĚSTNANOSTI MLADISTVÝCH SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ CELKOVÝ POHLED NA PROBLÉM UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ DOVEDNOSTI ABSOLVENTŮ, KTERÉ ZAMĚSTNAVATELÉ POTŘEBUJÍ Klíčové a profesní dovednosti KRITÉRIA OVLIVŇUJÍCÍ PŘIJETÍ PRACOVNÍKA S PRAXÍ A ABSOLVENTA Požadavky na absolventy Požadavky na pracovníky s praxí DŮVODY NEPŘIJÍMÁNÍ ABSOLVENTŮ OČEKÁVÁNÍ ZAMĚSTNAVATELŮ VE VZTAHU KE ŠKOLSKÉMU SYSTÉMU Praktická příprava budoucích absolventů Hlavní problém uplatnitelnosti absolventů škol Příprava pedagogů ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ SEZNAM LITERATURY... 50

7 1. ÚVOD Fungující ekonomika není něčím neměnným nebo dokonce strnulým, je zaloţena na neustálém pohybu, včetně pohybu lidí. Člověk sám zodpovídá za svůj osud a musí pravidla trţní ekonomiky respektovat a podřídit se jim. Jsou neúprosná, ale pravdivá. V naší centrálně plánované ekonomice do roku 1990 nezaměstnanost v pojetí statistiky fakticky neexistovala. Všichni ekonomicky aktivní občané tehdy byli zaměstnáni, tzn., měli pracovní místo a pobírali mzdu. Se zaváděním trţní ekonomiky se postupně konstituuje i trh práce a situace ve sféře zaměstnanosti se zásadně mění. Fenomén nezaměstnanosti je jedním z průvodních jevů a zároveň nezbytným předpokladem funkce trţní ekonomiky. V moderních společnostech je nezaměstnanost jiţ delší dobu ústředním problémem. Vysoká nezaměstnanost je projevem plýtvání zdroji, protoţe během depresí, kdy je nezaměstnanost vysoká, nevyrábí ekonomika tolik, kolik je schopna. Nezaměstnanost tedy není jen ekonomickým problémem. Nejde jen o nerovnováhu na trhu práce, ale i o její důsledky (psychické, ekonomické a sociální) pro ţivot jedince i společnosti a o mechanismy, kterými společnost těmto důsledkům čelí. Problematiku absolventů na trhu práce představuje především přechod ze školy do praxe. Jak výrazným problémem je nezaměstnanost mladých lidí zjistíme, jestliţe porovnáme míry nezaměstnanosti mladých lidí (15 24 let) a celkové míry nezaměstnanosti. Je prakticky pravidlem, ţe míra nezaměstnanosti mladých lidí je vyšší, neţ míra nezaměstnanosti celková. V průměru je u většiny vyspělých zemí poměr mezi těmito dvěma ukazateli zhruba dvojnásobný a podobně je tomu u České republiky a i jejích krajů. Je ovšem potřeba předem upozornit na skutečnost, ţe jako stěţejní údaje byly pouţity počty čerstvých absolventů uchazečů o zaměstnaná a hodnoty míry nezaměstnanosti čerstvých absolventů, tedy absolventů, kteří své studium ukončili převáţně v červnu Tyto údaje jsou nejkorektnějším vyjádřením o nezaměstnanosti absolventů škol, jelikoţ nejsou zkresleny ani rozdílnými definicemi absolventů, uchazečů o zaměstnání ani situací absolventů po uplynutí jednoho roku. 7

8 2. Osobní předpoklad problematiky nezaměstnanosti mladistvých Pokud si absolvent najde své první zaměstnání a získá první pracovní zkušenosti, zpravidla se jiţ dokáţe na trhu práce orientovat a snaţí se uplatnit v oblasti, o které získal konkrétnější představu, v oblasti, která mu na základě praktických zkušeností jiţ více vyhovuje. Pracovní zkušenosti jsou pro mladého člověka neocenitelné při hledání dalšího uplatnění na trhu práce. 1 Absolventi, kteří se ucházejí o své první zaměstnání, jsou v konkurenci s ostatními uchazeči značně znevýhodněni. Nemají praktické zkušenosti a základní pracovní návyky, ale také postrádají určité pracovní kontakty usnadňující lepší orientaci na trhu práce. 2 Podle Zákona č. 435/2004 Sb. 3, se zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání věnuje uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných váţných důvodů potřebují. Jsou to mimo jiné i fyzické osoby do 25 let věku a absolventi vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku. Při hledání pracovního místa však mohou mladí absolventi konkurovat jinými přednostmi, především aktuálními odbornými znalostmi, znalostí cizích jazyků nebo počítačovými dovednostmi. Nezaměstnanost je velmi častým problémem, se kterým se mladé osoby na trhu práce setkávají. Její existence je spojena s nerovnováhou nabídky a poptávky po pracovní síle na trhu práce. 1 Ryška, 1997, s.10 2 Buchtová, 2002, s Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 33, odstavec 1 8

9 2.1. Míra nezaměstnanosti 4 Nezaměstnanost je veličinou, jejíţ hodnota se pravidelně měří. Společně s několika dalšími ukazateli informuje o situaci na trhu práci. Nezaměstnanost je moţno měřit několika různými způsoby. V České republice, tak jako v ostatních státech Evropské unie, je běţné, ţe se pouţívají dva různé ukazatele. Liší se například metodikou stanovení čitatele a jmenovatele ve vzorci výpočtu či způsobem zjišťování. Míra nezaměstnanosti vyjadřuje procentuální podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle. Je to podíl nezaměstnaných ku všem osobám schopným pracovat, tedy zaměstnaným i nezaměstnaným 5 neboli u - míra nezaměstnanosti U - počet lidí bez práce E - počet zaměstnaných lidí L - celkový počet pracovních sil (L=E+U) V praxi se přesnost takového měření těţko zajišťuje, kaţdá metoda má své nedostatky. V rámci České republiky jsou pouţívány tyto dva ukazatele: Obecná míra nezaměstnanosti je vyuţívána Českým statistickým úřadem. Vychází z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), které se provádí čtvrtletně v náhodně vybraných domácnostech. Rozsah šetření a ukazatele plně odpovídají definicím mezinárodní organizace práce, a proto je obecná míra nezaměstnanosti vyuţívána pro mezinárodní srovnávání. Míra registrované nezaměstnanosti počítá s registrovanými nezaměstnanými, tj. těmi nezaměstnanými, kteří pro aktivní hledání zaměstnání vyuţívají sluţeb profesionálních organizací státních (úřady práce) či soukromých (zprostředkovatelny práce). Tuto metodiku dříve pouţívalo Ministerstvo práce a sociálních věcí

10 2.2. Nezaměstnanost 6 Nezaměstnanost jako taková se vyskytuje v trţních ekonomikách. Za feudalismu měli všichni nevolníci přístup k půdě (byť ne vlastní) a potřebným nástrojům, takţe mohli pracovat. Také ve starověkých i novějších formách otrokářstvích nenechávali majitelé otroků své otroky typicky zahálet (přinejhorším je mohli prodat někomu jinému). Centrálně řízené ekonomiky, jako v bývalém Sovětském svazu a jeho satelitech, obvykle poskytovaly práci kaţdému občanovi, a to i za cenu přezaměstnanosti. V ČSSR existovala pracovní povinnost a trestný čin příţivnictví, trestající osoby "soustavně se vyhýbající poctivé práci" Protoţe nezaměstnaní nejsou ve všech případech u vládních úřadů, oficiální statistiky nezaměstnanosti mohou být velmi nízké i v kapitalistických státech. Většina chudších zemí postrádá moderní sociální síť a podporu v nezaměstnanosti, takţe si nezaměstnanost můţe dlouhodobě dovolit málokterý z jejich občanů. Lidé, kteří by v bohatých zemích zůstali bez práce, často nastupují na méně kvalifikované práce mezi nezaměstnané, se tak nezapočítají. Státní zásahy do ekonomiky nezaměstnanost přímo způsobují: zvedne-li vláda minimální mzdu, zvýší se tím cena podnikání, a firmy zareagují propouštěním zaměstnanců. Zákony omezující propouštění způsobí, ţe zaměstnavatelé budou nové pracovníky najímat méně často, a mnoho mladých lidí pak bude mít problémy se získáním práce. Na svobodném trhu nedobrovolná nezaměstnanost neexistuje. Nedá se říct, ţe kaţdý, kdo pracuje, je zaměstnaný a na druhé straně také nejde tvrdit, ţe kaţdý, kdo nepracuje, je nezaměstnaný. Nejdříve musíme odlišit případy, kdy je někdo nezaměstnán dobrovolně. Tito lidé o pracovní místo vědomě neusilují. Důvodem můţe být to, ţe jsou dostatečně ekonomicky zajištěni nebo ţe dočasně dávají přednost volnému času; mohou to být i lidé, kteří jiţ ztratili naději, ţe budou schopni zaměstnání najít. V ekonomické teorii se tomuto jevu říká dobrovolná nezaměstnanost. Ekonomické statistiky ji nevykazují a není povaţována za problém, jímţ by se měla zabývat hospodářská či sociální politika. Skutečným problémem se stává nedobrovolná nezaměstnanost &_piref37_240420_37_240419_ statsk= &_piref37_240420_37_240419_ send=send&_piref37_240420_37_240419_ stat= &_piref37_240420_37_240419_ obdobi=C&_piref37_240420_37_240419_ uzemi=1000&ok=Vybrat 10

11 Situace na trhu práce byla v 1. pololetí 2009 ovlivněna světovou hospodářskou krizí, která se v ČR začala projevovat koncem roku 2008, kdy v důsledku nedostatku zakázek začali hromadně propouštět především zaměstnavatelé v automobilovém průmyslu i jejich subdodavatelé a podnikatelské subjekty ze sklářského průmyslu. Míra nezaměstnanosti (MN) a počet uchazečů o zaměstnání v evidenci ÚP oproti minulým letům rostly po celé 1. pololetí 2009, a to zejména v 1. čtvrtletí. Ve 2. čtvrtletí se jiţ nárůst zpomalil. K vzrostla míra nezaměstnanosti na 8,0 % (meziročně o 3,0 p.b.). Průměrná míra nezaměstnanosti vzrostla na 7,4 %, coţ je výrazně vyšší hodnota oproti 1. pololetí 2008, kdy činila 5,6 %. graf 1 Vývoj míry nezaměstnanosti v období pol Ke konci pololetí bylo v evidenci ÚP 463,6 tis. uchazečů o zaměstnání, meziročně o 165,7 tis. více. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání v 1. pololetí 2009 meziročně vzrostl o 99,5 tis. na 433,0 tis. Průměrný podíl dosaţitelných na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání meziročně vzrostl, a to z 93,1 % na 97,1 %. 11

12 graf 2 Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v období V důsledku zhoršující se ekonomické situace byl počet nově hlášených (418,0 tis.) v 1. pololetí 2009 o 158,4 tis. vyšší neţ ve stejném období minulého roku, z toho bylo více jak 70,0 % muţů (nárůst o 96,8 tis.), coţ odpovídá úbytku pracovních míst převáţně v technických oborech (sklářství, automobilový průmysl). K vzrostla míra nezaměstnanosti na 8,0 % (meziročně o 3,0 p.b.). Průměrná míra nezaměstnanosti vzrostla na 7,4 %, coţ je výrazně vyšší hodnota oproti 1. pololetí 2008, kdy činila 5,6 %. Ke konci pololetí bylo v evidenci ÚP 463,6 tis. uchazečů o zaměstnání, meziročně o 165,7 tis. více. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání v 1. pololetí 2009 meziročně vzrostl o 99,5 tis. na 433,0 tis. Průměrný podíl dosaţitelných na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání meziročně vzrostl, a to z 93,1 % na 97,1 %. V důsledku zhoršující se ekonomické situace byl počet nově hlášených (418,0 tis.) v 1. pololetí 2009 o 158,4 tis. vyšší neţ ve stejném období minulého roku, z toho bylo více jak 70,0 % muţů (nárůst o 96,8 tis.), coţ odpovídá úbytku pracovních míst převáţně v technických oborech (sklářství, automobilový průmysl). 12

13 tab. 1 Počet nově evidovaných uchazečů o zaměstnání v 1. pololetí 2009 podle hlavních odvětví V 1. pololetí 2009 klesla podle Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ (VŠPS) celková zaměstnanost ve všech sférách národního hospodářství České republiky na 4 944,1 tis. osob, meziročně byla niţší v absolutním vyjádření o 36,7 tis. osob, v relativním vyjádření o 0,7 % (v 1. čtvrtletí byla zaměstnanost meziročně niţší o 11,6 tis. osob, tj. 0,2 %, ve 2. Čtvrtletí o 62,0 tis. osob, tj. 1,2 %). Oslabování růstu zaměstnanosti v průběhu jednotlivých čtvrtletí roku 2008 přešlo v 1. čtvrtletí 2009 do výrazného poklesu. Zaměstnanost v něm proti 4. čtvrtletí 2008 poklesla o 86,6 tis. osob, tj. o 1,7 %. Ve 2. čtvrtletí jiţ nebyl pokles proti předchozímu čtvrtletí tak výrazný, představoval 5,5 tis. osob, tj. 0,1 %. Negativní vliv poklesu ekonomiky se projevil na propadu zaměstnanosti v jinak příznivém jarním období poprvé od roku V primárním sektoru se meziročně sníţila zaměstnanost o 7,0 tis. Na 153,3 tis. osob, podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti poklesl na 3,1 %. V sekundárním sektoru zaměstnanost klesla o 80,5 tis. na 1 937,6 tis. osob, podíl se sníţil na 39,2 % (průmysl jako celek zaznamenal pokles o 92,4 tis. na 1 448,2 tis. osob, podíl se sníţil na 29,3 %; stavebnictví zaznamenalo nárůst zaměstnanosti o 11,9 tis. osob na 489,4 tis. osob, jeho podíl vzrostl na 9,9 %). Pokles celkové zaměstnanosti zmírnil nárůst počtu zaměstnaných v terciárním sektoru o 50,5 tis. na 2 852,9 tis. osob, podíl terciárního sektoru na celkové zaměstnanosti vzrostl na 57,7 %. 13

14 Hlavní vliv na sníţení zaměstnanosti v odvětví průmyslu měl především pokles ve zpracovatelském průmyslu (o 94,6 tis. osob). Zaměstnanost poklesla ve všech krajích s výjimkou Prahy a Středočeského kraje. Největší pokles byl v Královéhradeckém a ve Zlínském kraji. Celková míra zaměstnanosti obyvatelstva ve věku let (jeden z klíčových ukazatelů strategie zaměstnanosti EU) meziročně klesla o 0,9 p.b. na 65,5 %. Míra zaměstnanosti ţen klesla o 0,7 p.b. na 56,8 %, míra zaměstnanosti muţů o 1,1 p.b. na 74,0 %. Míra zaměstnanosti starších (55 64 let) celkově vzrostla o 0,1 p.b. a činila 47,6 %. Obecná míra nezaměstnanosti (podle výsledků VŠPS - ILO) vzrostla na 6,0 % a proti 1. pololetí 2008 byla vyšší o 1,0 p.b. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti (vykazovaná MPSV na základě evidence uchazečů o zaměstnání na úřadech práce) vzrostla na 7,4 %, tj. o 1,8 p.b. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání meziročně vzrostl o 99,5 tis. na 433,0 tis. Průměrný měsíční stav volných pracovních míst meziročně poklesl o 98,5 tis. na 59,1 tis. (výrazně poklesl zejména na konci roku 2008 a v prvních měsících roku 2009). Na konci 1. pololetí bylo hlášeno pouze 43,4 tis. volných pracovních míst, tj. o 108,5 tis. méně neţ na konci června Vzhledem k nárůstu průměrného počtu uchazečů o zaměstnání a poklesu průměrného počtu volných pracovních míst vzrostl meziročně podíl uchazečů na 1 volné místo z 2,2 na 7,3. Ke konci pololetí vzrostl meziročně tento ukazatel z hodnoty 2,0 na 10,7. Pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných v červnu 2009 meziročně o 10,4 % na 101,3 tis. osob nebyl jiţ tak výrazný jako v roce 2008, kdy kromě růstu výkonnosti ekonomiky a zaměstnanosti působilo zpřísnění podmínek pro získání sociálních dávek a změny v daňové oblasti. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných poklesl z 37,9 % na 21,9 % (k výraznému poklesu podílu přispěl zejména vysoký nárůst nových uchazečů o zaměstnání). Meziroční nárůst počtu uchazečů o zaměstnání byl zaznamenán ve všech krajích, nejvíce v Moravskoslezském, Jihomoravském, Středočeském a v Olomouckém, nejméně vzrostl v Karlovarském kraji, v Praze a v Královéhradeckém kraji. Nejvyšší míra nezaměstnanost je stále v Ústeckém (12,4 %, meziroční nárůst o 3,1 p. b.) a v Moravskoslezském kraji (11,5 %, nárůst o 3,5 p.b.). 14

15 2.3. Typy nezaměstnanosti 7 Míra nezaměstnanosti patří mezi základní makroekonomické ukazatele a vypovídá o celkovém dění v dané ekonomice. Nezaměstnaným se rozumí ten, kdo nemá placené zaměstnání ani sebezaměstnání, přitom práci hledá a je ochoten v určitém časovém horizontu do práce nastoupit. Podle příčin se rozlišují tři základní druhy nezaměstnanosti, a to frikční, cyklická a strukturální Frikční nezaměstnanost Tento typ nezaměstnanosti je ovlivněn zejména průběhem ţivotního cyklu. Patří sem například lidé, kteří hledají zaměstnání těsně po ukončení vzdělání nebo ti co odešli z původního místa dobrovolně a hledají jiné pro ně zajímavější uplatnění Strukturální nezaměstnanost Tento typ nezaměstnanosti je způsoben díky nesouladu mezi nabídkou a poptávkou po konkrétních profesích. Tento typ nezaměstnanosti se týkal například regionů orientovaných na těţbu, kde byli převáţně pracovníci školení na důlní činnost, která je velice specifická, tedy pro jiné obory málo vyuţitelná. V situaci, kdy dojde k v tomto regionu k útlumu těţby, tito pracovníci přijdou o práci a jejich kvalifikace jim neumoţňuje získat práci v jiném oboru Cyklická nezaměstnanost Souvisí s vývojem hospodářského cyklu. V případě kdy se ekonomika nachází v recesi, míra nezaměstnanosti roste a analogicky pokud ekonomika roste, míra nezaměstnanosti se sniţuje. Mezi další druhy nezaměstnaností by se dala zařadit ještě například sezonní nezaměstnanosti, která souvisím především s kolísavou poptávkou po sezonních pracovnících, například ve stavebnictví nebo zemědělství. Rozlišování mezi cyklickou nezaměstnaností a ostatními typy nezaměstnanosti pomáhá ekonomům při diagnóze celkového stavu trhu práce. Vysoká úroveň frikční nebo strukturální nezaměstnanosti se můţe objevit i tehdy, kdyţ je celkový trh práce v rovnováze, například kdyţ je vysoká fluktuace nebo kdyţ je velká regionální

16 nerovnováha. Cyklická nezaměstnanost vzniká, kdyţ zaměstnanost klesá v důsledku nedostatečné agregátní poptávky Věková struktura uchazečů o zaměstnání Na trhu práce existuje několik skupin občanů, kteří jsou ze zřejmých důvodů ohroţeni nezaměstnaností, zejména pak dlouhodobou nebo opakovanou nezaměstnaností více, neţ zbytek ekonomicky aktivní populace. Věková struktura se v 1. pololetí 2009 výrazně změnila. Ekonomická krize ovlivnila především situaci mladých lidí. Nejvíce se meziročně zvýšil počet nezaměstnaných ve věkové kategorii let, naopak u věkové skupiny let byl zaznamenán nejpomalejší nárůst uchazečů. V důsledku toho došlo k vyrovnání podílu těchto dvou věkových skupin na celkovém počtu uchazečů. Podíl uchazečů ve věku let v červnu 2009 vzrostl z 10,4 % na 13,0 %, u kategorie let se sníţil z 15,2 % na 12,9 %. Počet uchazečů o zaměstnání ve věku do 25 let v červnu 2009 meziročně vzrostl o 35,0 tis. na 78,8 tis., tj. o 80,0 %. Z toho nárůst mladých ve věku let činil 29,1 tis., tj. 93,6 %, tedy nejvyšší meziroční nárůst v rámci všech věkových skupin. Počet nezaměstnaných ve věku do 20 let, tedy uchazečů patřících do skupiny, které ÚP věnují zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, vzrostl v porovnání s ostatními kategoriemi jen o 5,9 tis, tj. o 47,2 %. Podíl uchazečů mladších 25 let na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání meziročně vzrostl (ze 14,7 % v červnu 2008) na 17,0 % v červnu graf 3 Věková struktura uchazečů o zaměstnání k a

17 Rizikové faktory se navíc mnohdy kumulují, coţ riziko nezaměstnanosti ještě zvyšuje. Jelikoţ často dochází k mylnému výkladu či splývání pojmů mladá osoba a absolvent, je uvedeno níţe, jak jednotlivé pojmy chápe legislativa Mladá osoba Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti chápe mladou osobu jako fyzickou osobu mladší 25 let. Mladé osoby patří mezi skupiny osob, které mají nárok na zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání úřady práce. Základními nedostatky této skupiny jsou zejména nedostatečné pracovní návyky, chybějící praxe a v některých případech nízká úroveň vzdělání. Mladá osoba můţe být zároveň absolventem Absolvent Absolventem se rozumí zaměstnanec vstupující do zaměstnání na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliţe celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po řádném (úspěšném) ukončení studia 2 let, přičemţ se do této doby nezapočítává doba mateřské nebo rodičovské dovolené 8 V současné době úřady práce monitorují tři ukazatele týkající se počtu nezaměstnaných absolventů 9 : 1. Všichni evidovaní absolventi uchazeči o zaměstnání Do roku 2004 byl tento ukazatel ovlivněn nejednotným přístupem úřadů práce k definici uchazeče o zaměstnání absolventa. Jednotlivé úřady práce přecházely postupně od dříve pouţívané definice (vycházející ze zákoníku práce) k novější (vycházející ze zákona o zaměstnanosti). Od roku 2005 je přístup úřadů práce sjednocen. 2. Disponibilní nezaměstnaní absolventi Zkušenosti ze zpracovávání dat o nezaměstnanosti absolventů získávaných na základě výše uvedených skutečností vedly od roku 2000 k produkci nových dat počtu disponibilních nezaměstnaných absolventů a počtu nezaměstnaných čerstvých absolventů. Počet disponibilních nezaměstnaných absolventů představuje počty všech absolventů uchazečů o zaměstnání očištěné o ty, kteří nemohou ihned nastoupit do zaměstnání. 8 Zákon č. 262/2006 Sb.,zákoník práce, 229 odst

18 3. Nezaměstnaní čerství absolventi Nutnost korektnějšího porovnání míry nezaměstnanosti absolventů vedla ke zjišťování a pouţívání údajů zahrnujících nezaměstnané čerstvé absolventy, mezi které patří pouze ti, kteří ukončili vzdělávání v období bezprostředně před termínem zjišťování, tj. při zjišťování v dubnu jde o absolventy, kteří úspěšně ukončili školu v období od 1. května předcházejícího roku do 30. dubna roku zjišťování. Tyto počty nezaměstnaných absolventů nebyly v letech 2001 aţ 2004 zatíţeny nejednotným přístupem úřadů práce v definici absolventa. V dubnových datech jsou zachyceni pouze absolventi, kteří školu ukončili nejvýše před dvanácti měsíci. Negativní vývoj na trhu práce se zatím výrazněji neprojevil na vývoji počtu absolventů škol v evidenci ÚP, projeví se příchodem nových absolventů po skončení školního roku. K bylo evidováno na ÚP 20,3 tis. absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých po ukončení základní školy (dále jen absolventi ), coţ je o 5,2 tis. více neţ před rokem. Počet absolventů škol se meziročně zvýšil o 4,7 tis. (o 47,9 %), nárůst mladistvých v evidenci ÚP nebyl tak výrazný (zvýšil se o 589, tj. 11,0 %). Podíl absolventů na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání meziročně klesl (z 5,1 % na 4,4 % v červnu 2009). Na jedno volné pracovní místo vhodné pro absolventy škol a mladistvé v červnu 2009 připadalo 3,5 nezaměstnaných absolventů a mladistvých, coţ je 7-krát více neţ před rokem (červen 2008). 10 Tématem této diplomové práce je problematika nezaměstnanosti mladistvých. Po upřesnění pojmů mladá osoba a absolvent je vidět, ţe riziková skupina mladých osob se do velké míry prolíná s rizikovou skupinou absolventů. Je totiţ moţné, ţe například osoba vyučená na odborném učilišti, vstupuje po úspěšném ukončení studia poprvé na trh práce, a proto patří do rizikové skupiny absolventů, ale zároveň ještě nedosáhla 25 let, čímţ se řadí do rizikové skupiny mladých osob. Dochází tak k prolínání výše uvedených rizikových skupin. 10 MPSV Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí

19 2.5. Nezaměstnanost absolventů škol po nástupu hospodářské krize 11 V dubnu 2008, tedy před nástupem krize, bylo na úřadech práce registrováno pouze absolventů škol a mladistvých, coţ bylo o osob méně neţ v dubnu Několik let trvající pokles nezaměstnanosti absolventů souvisel s tím, ţe zaměstnavatelé měli nedostatek kvalifikovaných pracovníků a byli ochotni přijímat i lidi bez praxe. Navíc se stále zvyšoval počet absolventů, kteří nevstupovali na trh práce a pokračovali ve studiu. Tento příznivý vývoj se však náhle změnil s nástupem ekonomické krize. K 30. dubnu 2009 bylo registrováno nezaměstnaných absolventů, čili o osob více neţ v dubnu V počtech nezaměstnaných absolventů škol lze sledovat pravidelné cyklické výkyvy, způsobené novými vlnami čerstvých absolventů, přičemţ nejvíc jich je v září, poté začíná jejich počet obvykle klesat. Základem pro kaţdoroční srovnání jsou proto hodnoty z dubna, kdy je obvykle situace stabilizovaná. Po začátku krize na podzim 2008 však měla křivka opačný trend. Od září pokračoval nárůst, který se zastavil aţ během dubna. Přitom míra nezaměstnanosti vystoupala nad úroveň hodnot z roku Vůči ostatním uchazečům o zaměstnání jsou absolventi škol znevýhodněni nedostatkem praxe, chybějícími pracovními návyky a minimem zkušeností. Přestoţe se v posledních letech před nástupem hospodářské krize jejich situace výrazně zlepšila, byla míra jejich nezaměstnanosti vyšší neţ celková míra nezaměstnanosti v ekonomice. Důleţité je umoţnit ţákům studovat obory, o které se sami zajímají a pro něţ mají nejlepší předpoklady. Vzdělávací systém by měl produkovat absolventy široce uplatnitelné na trhu práce, flexibilní, samostatné, kteří nejenom ovládají svůj obor, ale mají také komunikační dovednosti, dovedou pracovat s informacemi, s výpočetní technikou, mají jazykové znalosti a jsou ochotni dále se učit. V letošním roce navíc poprvé nejsou zákonem o zaměstnanosti zařazeni mezi skupinu, které má být věnována zvýšená pozornost při zprostředkovávání zaměstnání. Po novele tohoto zákona mají úřady práce povinnost věnovat zvýšenou péči pouze mladým lidem do 20 let. Nejnovější zjištění stále potvrzují, ţe čím vyšší úroveň vzdělání, tím menší nezaměstnanost absolventů škol. Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů učebních oborů vzrostla v meziročním srovnání téměř na dvojnásobek z 6,9 % na 13,4 %,

20 u absolventů maturitních oborů se míra nezaměstnanosti zvýšila z 5,7 % na 7,8 % a u vysokoškoláků z 2,5 % na 3,1 %. Tomuto pravidlu se vymykají absolventi gymnázií, jejichţ míra nezaměstnanosti nepatrně klesla z 2,5 % na 2,4 %. Většina z nich totiţ pokračuje ve studiu na vysokých či vyšších odborných školách. Nezaměstnanost absolventů škol je velmi výrazně ovlivněna celkovou ekonomickou situací země, celkovou nezaměstnaností, poměrem nabídky volných pracovních míst a rozdílem mezi poptávkou a nabídkou po pracovních silách. Absolventi tvoří jednu z rizikových skupin ekonomicky aktivních obyvatel (EAO), která se o poznání hůře uplatňuje na trhu práce. Počáteční neúspěchy při hledání zaměstnání můţou vést ke ztrátě motivace a seberealizaci v profesní oblasti, pocitu sociální izolace, popřípadě dlouhodobější nezaměstnanost se můţe především v době ekonomické krize projevit zvýšenou tendencí k sociálně patologickým jevům. V České republice míra nezaměstnanosti od svého vrcholu v devadesátých letech rok od roku postupně klesala aţ na téměř zanedbatelnou úroveň v polovině roku V loňských statistikách nezaměstnanosti absolventů (vycházejících z dat k 30. dubnu 2008) se projevil několik let trvající velký zájem zaměstnavatelů o absolventy technických oborů i postupně se zvyšující počet absolventů přecházejících do terciárního vzdělávání, v nízké míře jejich nezaměstnanosti. Podniky byly ochotnější k přijímání absolventů, míra nezaměstnanosti absolventů škol se začala přibliţovat míře nezaměstnanosti lidí s praxí. Řada firem a oborových svazů si stěţovala na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, nedostatek absolventů učebních oborů. Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil se stal limitujícím faktorem pro rozvoj řady strojírenských a stavebních firem. Firmy se začaly aktivněji zapojovat do vzdělávacího procesu a řada z nich navázala uţší spolupráci se školami (formou organizování praxí pro učně, poskytnutím moderního technického vybavení pro praktický výcvik ve školách, organizováním exkurzí a účastí na dnech otevřených dveří a veletrzích pracovních příleţitostí), či přímo podpořila učně v určitých oborech, aby získala potenciální zaměstnance pro doplnění stavu zaměstnanců a náhradu zkušených pracovníků odcházejících do důchodu. Je moţné, ţe i v odvětvích, kde si podniky ještě v polovině loňského roku stěţovaly na nedostatečný počet čerstvých absolventů, budou nynější absolventi hledat uplatnění těţko. Při pohledu na vývoj počtů nezaměstnaných absolventů škol je potřebné brát v úvahu vývoj během kalendářního roku, neboť v počtech nezaměstnaných absolventů škol 20