Právní úprava nadací a nadačních fondů

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Aneta Sose Právní úprava nadací a nadačních fondů Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: JUDr. Ondřej Frinta, Ph.D. Katedra: Katedra občanského práva Datum vypracování práce (uzavření rukopisu): listopad 2015

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci vypracovala samostatně, všechny použité prameny a literatura byly řádně citovány a práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze dne 30. listopadu 2015 Podpis: Aneta Sose

3 Poděkování: Děkuji tímto panu JUDr. Ondřeji Frintovi, Ph.D. za vedení této práce, za cenné rady a konzultace v průběhu jejího vypracování. Dále děkuji mé rodině za neutuchající podporu, kterou mi poskytovala v průběhu celého mého studia.

4 OBSAH 1. Úvod Historický vývoj nadací a nadačních fondů Současná právní úprava nadací a nadačních fondů Nadace Účel Podnikání Název a sídlo Založení a vznik Statut Majetek Orgány Přidružený fond Výroční zpráva Zrušení a zánik Nadační fondy Status veřejné prospěšnosti a známka kvality Přechodná ustanovení Terminologie Právní úprava dle Zákona o nadacích Účel Majetek Podnikání Zřízení a vznik Zrušení a zánik

5 4.6 Orgány Výroční zpráva, účetnictví a daně Zahraniční nadační subjekty Judikatura Komparace české a německé právní úpravy nadací Závěr

6 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK OZ, Občanský zákoník Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ZNNF, Zákon o nadacích Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů NF Nadační fond Zákon o veřejných rejstřících Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Správce Správce vkladů ABGB Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch für die gesammten Deutschen Erbländer der Österreichischen Monarchie BGB Bürgerliches Gesetzbuch 6

7 1. Úvod Nadace je jednou ze základních forem právnické osoby, kterou právo zná již dlouhou dobu. V historii sloužila k různým účelům a časem byly její základní rysy ustáleny až do současné podoby. V literatuře však bývá upozaděna oproti obchodním korporacím, které jsou založeny na osobním základě a jsou významné svými ekonomickými aktivitami, kdežto nadace a nadační fondy tvoří ve své podstatě souhrn majetku, který je dále přerozdělován pod hlavičkou některého z prospěšných účelů. V souvislosti s přijetím komplexní rekodifikace soukromého práva účinného od a především Občanského zákoníku, jež v sobě právní úpravu nadací a nadačních fondů znovu zahrnuje, se jako téma diplomové práce výborně nabízí problematika nadací a nadačních fondů ve světle současné právní úpravy společně s vhodným srovnáním s právní úpravou předešlou. Toto vymezení bude tvořit hlavní cíl diplomové práce. Ačkoliv považuji rekodifikaci nadačního práva za zdařilou, v některých otázkách se objevily výkladové problémy či dokonce zdání chybějící právní úpravy, a proto se těmto sporným otázkám budu ve své práci věnovat a snažit se takové nedostatky identifikovat. Tak jako tak legislativní proces související s rekodifikací ještě není zcela u konce. Očekává se přijetí několika doprovodných zákonů, prováděcích předpisů, případné novelizace a budoucích rozhodnutí soudů. Úvod práce bude zaměřen na historický vývoj nadací od středověku až do současnosti. Vzhledem k tomu, že se nejedná o nový právní institut, bude tato úvodní kapitola dosti bohatá. Práce bude pokračovat podrobnou analýzou nadačních subjektů v rámci účinného Občanského zákoníku, která bude tvořit ústřední kapitolu diplomové práce, jelikož obsahuje podstatné změny a otevírá v nadačním sektoru nové možnosti. Právě toto rozvolnění právního režimu nadací je považováno za velmi důležitý aspekt, který nadační sféru modifikoval do nynější podoby. Literatura jej označuje za emancipaci nadačního institutu a překonání zažitého stereotypního chápání nadace jako pouhého subjektu nevýdělečné sféry 1. Následovat bude srovnání s předchozí právní úpravou Zákonem o nadacích a komparace se zahraničními nadacemi. Zejména porovnání s německými nadacemi 1 Ronovská, K.: Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, str. XVII 7

8 považuji za přínosné vzhledem k faktu, že po rekodifikaci se Občanský zákoník v části upravující fundace ideologicky více přibližuje evropským poměrům. Práce ve svém shrnutí poskytne ucelený pohled na fenomén nadace a souvisejícího nadačního fondu. 8

9 2. Historický vývoj nadací a nadačních fondů Nadace jsou právním útvarem velmi starým; uvádí se, že je znali již staří Římané. 2 Nicméně na našem území se počátky dobročinnosti a humanitárních aktivit objevovaly teprve v 9. a 10. století 3. Tyto tendence souvisely s rozmachem křesťanství, které svou vírou vymezovalo účel dobročinnosti. Cílem byla především péče o chudé, sirotky, staré lidi či zdravotně postižené osoby. Církev se postupně stávala ještě mocnější a shromažďovala ve svých rukou obrovský majetek. Ve 13. století vznikaly nadace na podporu církví a s tím souvisejícím duchovním vzděláváním. Literatura 4 se mimo jiné zmiňuje například o mešních nadacích, jež shromažďovaly finanční prostředky k pravidelnému sloužení mší a také o studijních nadacích. Dále bylo podporováno založení chrámů, klášterů a jejich následná údržba. Peněžní prostředky, ale i jiné dary, většinou poskytovali bohatí měšťané a příslušníci aristokracie. Velký zlom nastal po husitské revoluci, která podstatně oslabila postavení církve. Dobročinnost tak již nebyla jen výhradou církve, ujímal se jí nově městský stav. Renesance a vývoj obchodu v Evropě umožnil v pozdním středověku především v obchodních centrech vznik nové občanské společnosti. Lidé si organizovali svůj majetek nezávisle na státu i církvi. 5 Velkou roli zde hrály jednotlivé řemeslné cechy, jež kromě vlastní činnosti také podporovaly jednotlivé členy, a tovaryšské spolky. Církev svou pozici získala znovu zpět až po roce 1620 a ve svých aktivitách se tentokrát zaměřila spíše na oblast školství. Situace se však opět změnila s nástupem renesance a humanismu. Stát jasně dával najevo, že hlavní úlohu v této oblasti chce mít plně pod kontrolou. Za osvícenství a vlády Josefa II. již byla sociální péče výhradně věcí státu, role církve byla potlačena jak v dobročinnosti, tak také v oblasti školství. Nad činností nadací dohlížela zemská vláda. 2 Dvořák, T.: Nadace a nadační fondy. Text zákona s poznámkami. Praha: ASPI, a. s., 2007, str. 5 3 Frič, P. a kol.: Neziskový sektor v ČR. Praha: Eurolex Bohemia, 2001, str Frič, P. a kol.: Neziskový sektor v ČR. Praha: Eurolex Bohemia, 2001, 194 stran 5 Ronovská, K.: Spolkové a nadační právo. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 1. vydání, str. 51 9

10 Počet nadací narůstal ohromnou rychlostí pod vlasteneckými tendencemi, jež formovaly ideje národního obrození. Nadace se zaměřovaly spíše na podporu kulturních odvětví, vědy a také vzdělávání. Nadací bylo na tisíce a jejich počet neustále rostl. I v této oblasti byla společnost rozdělována na českou a německou. Právní úprava nadací byla zakotvena v říšském zákoně o spolcích z roku Na národní obrození plynule navázala svými dobročinnými aktivitami první republika neboli založení Československé republiky v roce Jakkoliv to bylo možné, počet nadací neustále narůstal. Podpora stále směřovala na vzdělávání, kulturu, ale také na sociální problémy, ochranu veřejného zdraví, dětí a mládeže. V souvislosti s mezinárodní spoluprací se objevovaly taktéž projekty, které měly vzor právě v zahraničí. Jednalo se například o celosvětové hnutí Skaut. Právní úprava nadací za první republiky se inspirovala v ABGB z roku 1811, byla spíše zkratkovitá a nadaci definovala jako důchody plynoucí z peněz, pozemků a práv, které se určují na všechny budoucí časy obecně prospěšným ústavům, jako: pro duchovní obročí, školy, nemocnice anebo chudobince; nebo pro zaopatření určitých osob. Další úprava se týkala již pouze rodinných nadací, ve zbytku odkazoval ABGB na jiné veřejné normy. 7 Vývoj nadačního sektoru byl přerušen za druhé světové války. Mnoho nadací bylo zrušeno, ostatní byly reorganizovány a pod přísným dohledem sloužily státní moci. Stav byl po válce rychle obnoven a počet nadací opět rostl. Nově byly některé z významných nadací silně ovlivňovány politickými stranami. V období totality pak bylo jakékoliv sdružování občanů omezováno a pod dohledem komunistického režimu. Nadační právo bylo potlačeno do pozadí a stát vytvořil vlastní neziskový sektor, v rámci kterého měl pod kontrolou oblasti školství, zdraví a sociální péče. Tento stav byl režimem udržován až do 60. let a souvisel s celkovou krizí společnosti. Rekodifikace občanského práva proběhla v letech Do socialistického občanského zákoníku nebyla úprava nadace zahrnuta žádným způsobem. Nadační právo ve své podstatě vymizelo ze života. 6 Frič, P. a kol.: Neziskový sektor v ČR. Praha: Eurolex Bohemia, 2001, str Doležalová, A.: Hlávkovi předchůdci a pokračovatelé. Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky 4/2014. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2014, 132 stran 10

11 Aktivita některých nadací byla obnovena po Pražském jaru v roce Zájem o dobročinné aktivity širší veřejností byl však opět přerušen obdobím normalizace. Jednalo se tedy pouze o krátké vzepětí národního uvědomění, jež bohužel nemělo dlouhého trvání. Situace se vrátila zpět pod původní přísnou kontrolu a další zlepšení nastalo až v 80. letech, kdy se poměry začaly postupně uvolňovat. Po pádu komunistického režimu byl přijat nový zákon o sdružování občanů 8. Bylo naprosto jasné, že je třeba pro činnost nadací vytvořit nový funkční právní rámec vzhledem k chaotické situaci, která panovala v nadačním sektoru, a chybějící právní úpravě. Rychlým avšak nedostatečným řešením byla novela hospodářského zákoníku 9, která nabyla účinnosti dne Nadaci se v celém zákoně věnovalo pouze jedno ustanovení 389b, které nadaci zařadilo mezi právnické osoby a blíže ji vymezilo jako účelový fond s právní subjektivitou, který bylo možno zřídit za účelem rozvoje duchovních hodnot, ochrany lidských práv nebo jiných humanitárních cílů k ochraně životního prostředí i zachování přírodních hodnot 10. Zákon neodlišoval nadace od korporací žádným způsobem, což v některých případech vytvářelo zbytečné problémy. Rozšíření právní úpravy proběhlo tzv. velkou novelou občanského zákoníku 11, která nabyla účinnosti dne a převzala znění předchozí úpravy a dále ji rozšířila. Nová právní úprava nadací byla tentokrát obsažena dokonce ve čtyřech ustanoveních. Nadace vznikaly jednoduchou registrací u okresního úřadu příslušného podle sídla nadace a byly zakládány k obecně prospěšným účelům. Věcně příslušným byl odbor vnitřních věcí okresního úřadu. V praxi se postupovalo podle ustanovení správního řádu a registrace se prováděla formou správního řízení, ve kterém se nevydávalo rozhodnutí. Řízení trvalo obvykle tři týdny. 12 K takové registraci musela být přiložena zřizovací listina a statut. Novela zákona obsahovala základní otázky nezbytné 8 Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů 9 Zákon č. 103/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník 10 Ronovská, K.: Spolkové a nadační právo. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 1. vydání, str Zákon č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník 12 Deverová, L. a kol.: Průvodce neziskovým právem I. Praha: ICN Informační centrum nadací a jiných neziskových organizací, 1996, 1. vydání, str

12 pro správné fungování nadace, například obsahové náležitosti statutu (název a sídlo nadace, správce, statutární orgán, způsob majetkového vypořádání při zániku nadace, cíl, zdroje majetku a způsob použití prostředků nadace) nebo možnost zřízení nadace závětí. Důvodová zpráva Zákona o nadacích situaci po novele občanského zákoníku komentovala následovně: Nadace je v současné době upravena v občanském zákoníku; jde však o úpravu obecnou a kusou, jež předpokládala, že podrobnosti týkající se nadace upraví zvláštní zákon Federálního shromáždění. Do zániku federace k přijetí tohoto zákona však nedošlo. Nedostatek podrobné úpravy je pociťován jako právní vakuum, a to jak v samotné nadační praxi, tak i v činnosti příslušných státních orgánů. Jde zejména o skutečnost, že v četných případech jsou pod organizačně-právní formou nadace registrovány subjekty, které vykazují spíše znaky obchodních společností anebo různých občanských sdružení, jejichž účelem je sledovat zájmy podnikatelského charakteru nebo zájmy pouze svých členů. Současná úprava nestanoví totiž jasné meze pro činnost nadací, zejména pro jejich ekonomické aktivity, ani povinnosti směřující k veřejné kontrole činnosti a hospodaření nadací apod. 13 V devadesátých letech se objevily tendence vytvořit pro úpravu nadací zvláštní zákon. Společnost si však musela na přijetí tohoto zákona počkat až do roku Za tuto dlouhou dobu bylo vypracováno několik návrhů budoucího zvláštního zákona. Nakonec byl Zákon o nadacích přijat a nabyl účinnosti dne Právní úpravu nadací a nadačních fondů pojal komplexně a byl vítanou změnou po dlouhém období nedostatků: Účelem navržené úpravy je v prvé řadě reagovat na tyto nedostatky. Zároveň v souladu s potřebou politiky rozvoje tzv. neziskové sféry návrh usiluje o průhlednost postavení nadací a posílení důvěryhodnosti nadační činnosti; podaří-li se to, lze očekávat růst hmotné podpory občanů i soukromých právnických osob nadacím a využití těchto prostředků k naplnění obecně prospěšných cílů. 14 Zákon o nadacích úspěšně plnil svou funkci až do 1. ledna 2014, kdy byl nahrazen právní úpravou fundací v Občanském zákoníku. Vzhledem k historickým kořenům se české právo vrátilo k začlenění nadačního práva do obecného právního předpisu. 13 Důvodová zpráva k zákonu č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. Systém ASPI, č.: LIT27701CZ 14 Důvodová zpráva k zákonu č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. Systém ASPI, č.: LIT27701CZ 12

13 3. Současná právní úprava nadací a nadačních fondů Výsledkem rozsáhlé rekodifikační činnosti je přijetí Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., který vstoupil v platnost 22. března 2012 a nabyl účinnosti 1. ledna Občanský zákoník začlenil úpravu nadací a nadačních fondů opět jako svoji součást po šestnáctiletém období, kdy pro tuto problematiku existoval zvláštní zákon, který tímto Občanský zákoník zcela nahradil. Rekodifikace znamená pro nadační právo více liberalizace, posílení postavení zakladatele a ujasnění některých problematických otázek, které přinášela praxe. V literatuře je uvolnění nadačního práva komentováno následovně: Zahraniční zkušenosti totiž ukazují, že uvolnění právního rámce může přinést pozitivní efekt a přispět k rozvoji filantropie a vyšší angažovanosti občanů ve veřejné sféře. Pokud má stát zájem na participaci svých obyvatel v procesu uspokojování veřejných potřeb, musí vytvořit dostatečný prostor pro soukromou iniciativu. 15 Toto uvolnění spočívá v českém právu například v umožnění založení nadace nebo nadačního fondu k jiným než výhradně veřejně prospěšným účelům či ve více příležitostech nadačního subjektu podnikat. V současné právní úpravě Občanského zákoníku tvoří nadace a nadační fondy Oddíl s názvem Fundace. Tento termín vyjadřuje sběrné označení nadací a nadačních fondů, které čeština zná již léta 16. Oddíl 3 Fundace je součástí části první (Obecné), hlavy II. (Osoby) a dílu 3 (Právnické osoby) Občanského zákoníku a je rozdělen do tří pododdílů. Konkrétně je obsažen v OZ. Ustanovení 303 OZ definuje fundace takto: Fundace je právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu. Fundace 17 ve srovnání s korporacemi nevycházejí z členského základu, avšak jsou právnickými osobami, jejichž podstatou je majetek. Na pomezí těchto dvou forem právnické osoby se pohybuje ústav, který nemůže být považován ani za korporaci, ani za fundaci, jelikož obsahuje jak členský, tak také majetkový základ. Ústav je upraven 15 Ronovská, K.: Nadační fond po rekodifikaci soukromého práva. Subsidiarita, či analogie uvnitř nadačního práva?, Právní rozhledy 13-14/2013, str Eliáš, K. a kol.: Občanské právo pro každého. Pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, str z lat. fundatio, od fundó zakládám 13

14 v následujícím oddílu, v OZ. Vzhledem k ustanovení 418 OZ, podle kterého je až na dvě výjimky možné na právní poměry ústavu obdobně užít ustanovení o nadacích, dovozuji, že ústav má blíže spíše k nadacím a celkově k fundacím jako takovým. Ačkoliv je bipartice nadací a nadačních fondů i nadále zachována, jejich úprava byla účinností Občanského zákoníku separována. Toto rozdělení, které pramení z rakouské doktríny 19. století, přináší ujasnění a zpřehlednění úpravy jednotlivých forem. Jeho úprava však postrádá dosti významné objasnění vzájemného vztahu mezi nimi. Vyjasnění tak bude úkolem výkladu a judikatury 18. V případě mezery v zákoně, týkající se ustanovení o fundacích, se použije obecná právní úprava právnických osob, obsažená v OZ. Nadace a nadační fondy založené podle předchozího Zákona o nadacích i nadále existují a považují se za právnické osoby zřízené podle Občanského zákoníku 19. Velká část předchozí právní úpravy zůstala zachována, objevila se také řada změn, o kterých budou pojednávat následující odstavce této kapitoly. 3.1 Nadace O právní úpravě nadací v Občanském zákoníku pojednává Pododdíl 2 v , kde je upraven účel, podnikání a další otázky nadačního práva, které budou podrobněji rozebrány v oddílech této podkapitoly Účel Účel nadace je jedním z jejích elementárních znaků, což vyplývá z její základní definice a to, že je účelovým sdružením majetku. Účel je vyjádřen v zakladatelském právním jednání nadace, je zapisován do nadačního rejstříku a zpravidla na něj také poukazuje název nadace. 18 Luxová, L.: Vztah nadací a nadačních fondů v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, dostupné online z: html?mail [citováno dne ] 19 Srov odst. 1 OZ 14

15 Nadace je založena podle 306 OZ k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Znak trvalosti je typický pro nadace a odlišuje je tím od nadačních fondů. Na rozdíl od úpravy obsažené v předchozím zákoně, kdy cílem nadace nebo nadačního fondu byly pouze obecně prospěšné cíle, nová úprava umožňuje nadační účel nejenom veřejně prospěšný, ale taktéž dobročinný. Rozdílem v těchto dvou formách účelu je okruh osob, které nadace podporuje. Zatímco veřejně prospěšný účel je vymezen obecně, dobročinný účel počítá s konkrétním vymezením (připouští se vznik i tzv. rodinných nadací). Nelze však strpět, aby okruh osob nebyl specifikován vůbec. Účel nadace je možné v souladu se Zvláštními ustanoveními o změně účelu nadace ( OZ) měnit. Tato ustanovení jsou novinkou v Občanském zákoníku, ke které by se mělo přistupovat víceméně výjimečně, protože účel je zcela základním prvkem, jež nadaci jako takovou definuje a vymezuje tím její budoucí činnost. V Zákoně o nadacích bychom tuto úpravu nenašli. Eventuální změnu účelu je možné povolit v zakladatelském právním jednání ve prospěch zakladatele či některého z orgánů nadace. V případě, že nadační listina neobsahuje toto právo, na návrh nadace samotné může být její účel po schválení oběma orgány nadace změněn jedině soudem se souhlasem zakladatele či jiné k tomu určené osoby. Pokud již zakladatel či zakladatelem určená osoba není, soud rozhoduje s ohledem na jemu známé úmysly zakladatele. Oznámení o změně účelu je nutné vhodným způsobem a bez zbytečných odkladů uveřejnit tak, aby všechny osoby s právním zájmem mohly hájit svá práva. Zákon těmto osobám svěřuje právo odporovat návrhu u soudu ve lhůtě jednoho měsíce od jeho uveřejnění. Účel nadace je také možné na návrh změnit soudní cestou, pokud se dosažení původního účelu nadace stane nemožným nebo obtížně dosažitelným z důvodů neznámých nebo nepředvídatelných. Původní účel se v tomto případě nahrazuje účelem co nejvíce podobným původnímu. I zde je možné, aby nadační listina upravila situaci odlišně. Změna účelu z veřejně prospěšného na dobročinný je v očích zákonodárce považována za změnu nevítanou a umožňuje ji proto jen ve zcela výjimečných případech. Z tohoto důvodu je jí také věnován samostatný 324 OZ. O této změně opět 15

16 rozhoduje soud ze zvlášť závažného důvodu, kdy současně nesmí být vyloučena zněním nadační listiny. Výše uvedené změny týkající se účelu nadace je možné v nadační listině buď částečně omezit, či zcela vyloučit. V případě, že zakladatel v nadační listině vysloveně zakáže jakoukoliv změnu účelu nadace, vyloučí tímto i možnost, aby byl účel změněn soudem. V úvahu bude přicházet pouze ukončení činnosti a následná likvidace nadace. V případě změny účelu je tu však jedno omezení týkající se vázanosti již poskytnutých darů ve prospěch původního účelu v 325 OZ. Takovéto dary jsou použity k původnímu účelu, pokud dárce sám nerozhodne jinak. Když ale konkrétní dárce poskytne souhlas, nic nebrání tomu, aby byl jeho příspěvek použit k novému účelu nadace. Zákon stále vylučuje založení nadace k podpoře politických stran a hnutí či účasti na jejich činnosti. Ačkoliv je výdělečná činnost nadace částečně umožněna, založit nadaci pouze k účelům výdělečným se zakazuje. O dovoleném podnikání nadací se zmiňuje následující oddíl diplomové práce. Soud nadace nerespektující výše uvedená ustanovení zákona bez návrhu zruší a nařídí jejich likvidaci Podnikání I když možnost nadací podnikat zde zcela výjimečně existovala i podle Zákona o nadacích, Občanský zákoník tuto možnost působivým způsobem rozšiřuje v 307. Omezující podmínkou je, že podnikání stále představuje pouze vedlejší činnost nadace a že zisk z podnikatelské činnosti nadace bude použit jen k podpoře její hlavní činnosti účelu, který je blíže vylíčen v předchozím oddíle diplomové práce. Další nezbytností je, aby možnost podnikání nevylučoval zakladatel v nadační listině. Nadaci se navíc zakazuje být neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti, z čehož vyplývá, že nadace nesmí ve společnosti fungovat jako jediný nebo majoritní společník, resp. akcionář nebo také osoba ovládající. Pro nadaci je tedy nepřípustné, aby figurovala jako společník ve veřejné obchodní společnosti či jako komplementář v komanditní společnosti, lze však uvažovat o nadaci jako o společníku společnosti s ručením omezeným, komanditistovi v komanditní společnosti a akcionáři v akciové společnosti. I v tomto ohledu se ale bude jednat pouze o vedlejší činnost nadace, jejíž výtěžky mohou sloužit pouze k podpoře hlavního účelu nadace. 16

17 Nadace je povinna řídit se výše uvedenými omezeními, ve zbývajícím rozsahu se na její podnikání bude vztahovat ustanovení 420 OZ vymezující znaky podnikání obecně. Nadace v souvislosti s tímto ustanovením tak může podnikat živnostenským či jiným obdobným způsobem. Dalšími znaky podnikání jsou samostatnost, činnost konaná na vlastní účet a vlastní zodpovědnost, záměr činit tak soustavně a za dosažením zisku. Pokud by podnikání některý ze zmíněných znaků postrádalo, jednalo by se o jinou výdělečnou činnost, kterou by mohla nadace provádět jako součást svojí hlavní činnosti, která by však ani zde nesloužila k cíli výlučně výdělečnému Název a sídlo Součástí názvu je stejně jako u jiných právnických osob označení formy. V tomto případě se jedná o nezkrácené slovo nadace v českém jazyce, které tvoří povinnou součást názvu nadace. Název nadace dále obsahuje označení poukazující na její účel, které Občanský zákoník označuje za pravidelnou součást názvu. Na rozdíl od povinného označení formy se zde skutečně jedná spíše o doporučení, které je vhodné respektovat. Velké množství nadací nese jméno právě svého zakladatele. V takovém případě je pak možné, že jméno samotné, většinou u osob všeobecně známých, nám samo napovídá, k jakému účelu byla nadace založena 20. Pokud tomu tak není, nadace obsahuje slovní popis účelu přímo ve svém názvu 21. V případě, že nadace obsahuje něčí jméno, je nutné, aby nadace disponovala souhlasem takové osoby, jejího potomka či jiné osoby uvedené v 133 odst. 1 OZ. Dále je třeba respektovat obecné ustanovení 132 OZ, týkající se odlišení jednotlivých právnických osob a zákazu klamavosti, které je subsidiárně použitelné. Otázky názvu nadace se týká mimo jiné jedno z přechodných ustanovení, a to konkrétně 3042 OZ, který je zaměřen na situaci, kdy by název jakékoliv právnické osoby, a tudíž i nadací a nadačních fondů, odporoval ustanovením Občanského 20 Např. Nadace Milady a Jiřího Anderlových, Nadace Archa Chantal, Nadace Michaela Kocába 21 Např. Nadace pro obnovu zámku Králův Dvůr, Nadace Dětem z Vilšan, Nadace policistů a hasičů vzájemná pomoc v tísni 17

18 zákoníku. V takovém případě poskytuje zákon právnickým osobám dvouletou lhůtu 22, ve které jsou povinny svůj název přizpůsobit. Výjimkou může být, pokud nadace svůj název používá dlouhodobě, je pro ni příznačný a jeho zaměnitelnost či klamavost nelze rozumně předpokládat. Pokud vyjdeme ze srovnání původní 23 a nové úpravy nadačního práva, zjistíme, že k takovým situacím bude docházet velice zřídka, vzhledem k tomu, že obě úpravy obsahují stejný požadavek uvést v názvu slovo nadace. Pokud jde o sídlo nadace, je vedle názvu jednou z povinných náležitostí, které obsahuje zakládací listina. Ze znění obecného ustanovení Občanského zákoníku o sídle 136, odst. 2 můžeme dovodit, že v zakládací listině postačuje uvést název obce, ve které má nadace sídlo, v nadačním rejstříku už je však povinnost zapsat plnou adresu jejího sídla. Občanský zákoník nově zavádí příležitost změny sídla, kterou je ovšem možné v nadační listině taktéž vyloučit. Pokud tedy tato možnost nebude vyloučena, po předchozím vyjádření dozorčí rady smí sídlo správní rada nadace změnit. Z vážného důvodu nebo z důvodu ohrožení osob, kterým mají být nadační příspěvky poskytovány, je možné sídlo nadace se souhlasem soudu přemístit i do zahraničí Založení a vznik Na rozdíl od předchozí právní úpravy zřízení nadace, podle Občanského zákoníku je nadace nyní založena vždy nadační listinou, kterou může být buď zakládací listina, nebo pořízení pro případ smrti (závěť, dědická smlouva nebo dovětek), vždy ovšem formou veřejné listiny 24. K založení tedy dochází jednostranným právním jednáním zakládací listinou, i když je zakladatelů více 25. České právo tak opouští 22 Pozn.: tato dvouletá lhůta končí dnem Srov. 1 odst. 3 ZNNF: Součástí názvu nadace musí být označení nadace, součástí názvu nadačního fondu musí být označení nadační fond ; jiné osoby nesmějí ve svém názvu nebo obchodní firmě toto označení obsahovat. 24 Veřejnou listinou je podle 3026 odst. 2 OZ notářský zápis. 25 Frištenská, H. a kol.: Průvodce občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy. Fórum dárců, 2013, str. 6, dostupný online z: [citováno dne ] 18

19 dříve aplikovaný koncept Zákona o nadacích, ve kterém byly rozlišovány nadační listiny jednostranné a kontraktuální 26. Komentář k Občanskému zákoníku tuto proměnu popisuje následovně: Ve shodě s převažujícím míněním se opouští "málo životaschopná" úvaha, která jako "ojedinělý názor" prosazuje smluvní charakter erekční listiny nadace pořízené několika osobami (bližší rozbor Hurdík, J., Problémy nadačního práva, Masarykova univerzita, Brno 1994, str. 133 an.). Neosobní povaha nadace svým charakterem vylučuje úpravu budoucích vztahů mezi jejími zřizovateli (jak je tomu u právnických osob budovaných na principu korporace), tudíž i při více zřizovatelích téže nadace půjde o jejich shodný projev vůle jednosměrně orientovaný ke zřízení nadace. Dosavadní řešení, analogicky vycházející z právní povahy jednání sledujícího založení korporace, není u nadací namístě. 27 Důležitá právní jednání jako je například založení nadace nebo změna nadační listiny činí více osob v pozici zakladatele jednomyslně. Souhlas jednoho z více zakladatelů může po jeho odmítnutí vydat na návrh jiného ze zakladatelů soud, pokud byl souhlas odmítnut bez vážného důvodu. Je vhodné zmínit se také o 304 OZ, který je součástí prvního Pododdílu v rámci Oddílu Fundace s názvem Obecně o fundacích. Toto ustanovení kromě výše zmiňované nadační listiny dovoluje, aby byla nadace založena také zákonem. Povinné náležitosti zakládací listiny zůstávají téměř totožné až na povinnost uvést v nadační listině údaj o nadačním kapitále, který je níže uveden pod písmenem i). V praxi byl však i tento údaj v nadační listině naprosto běžně uváděn. Ustanovení 310 OZ uvádí povinné náležitosti v následovném pořadí: a) název a sídlo nadace, (viz oddíl diplomové práce) b) jméno zakladatele a jeho bydliště nebo sídlo, c) vymezení účelu, pro který se nadace zakládá, (viz oddíl práce) d) údaj o výši vkladu každého zakladatele, e) údaj o výši nadačního kapitálu, 26 Srov. 3 odst. 1 ZNNF: Nadace nebo nadační fond se zřizuje písemnou smlouvou mezi zřizovateli nebo zakládací listinou, je-li zřizovatel jediný, anebo závětí (dále jen nadační listina ). 27 Svejkovský, J.: Komentář k 309. In: Švestka, J.; Dvořák, J.; Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s

20 f) počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a údaj, jakým způsobem členové správní rady za nadaci jednají, g) počet členů dozorčí rady i jména a bydliště jejích prvních členů, případně, není-li dozorčí rada zřizována, jméno a bydliště prvního revizora, h) určení správce vkladů a i) podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimž je lze poskytnout, nebo okruh činností, jež nadace může vzhledem k svému účelu vykonávat, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace. Pro případ založení nadace pořízením pro případ smrti jsou povinné náležitosti nadační listiny upraveny odlišně a v úvahu přicházejí především písmena a) 28, c), d), e) a i) výše uvedeného seznamu, která jsou zde povinností. O ostatních náležitostech uvedených v 310 OZ rozhodne následně formou veřejné listiny osoba uvedená v pořízení pro případ smrti anebo vykonavatel závěti. Povinné náležitosti musí být uvedeny pod sankcí prohlášení neplatnosti soudem, a to i bez návrhu. Naprosto odlišně od povinných náležitostí je třeba chápat ujednání, která je možné do nadační listiny vtělit nad rámec 310 OZ. Možnost uvést tato ujednání vyplývá ze zákona a zpravidla je odrazem liberalizace rekodifikace, která má za následek volnější postoj k nadační listině posilující autonomii vůle zakladatele. S ohledem na výše uvedené tak může zakladatel v nadační listině upravit vše, co zákon nestanovuje obligatorně. Jako příklad mohu zmínit možnost změny sídla nadace, právo změnit účel nadace zakladatelem nebo jím určeným orgánem, přípustnost změny právní formy z nadace na nadační fond a také třeba podstatnou možnost změnit nadační listinu nadace po jejím vzniku rozhodnutím zakladatele. Vznik nadace připadá na den zápisu do veřejného rejstříku 29. Zápis do rejstříku má konstitutivní povahu. Aktivně legitimován k podání návrhu na zápis do nadačního rejstříku je zakladatel nebo jím určená osoba. Formulář návrhu podaný písemnou nebo 28 Pozn.: modifikovaně bez sídla 29 Nadační rejstřík je blíže upravený v Zákona o veřejných rejstřících. 20

21 elektronickou cestou musí obsahovat náležitosti vyjmenované v obecném 30 i zvláštním ustanovení 31 Zákona o veřejných rejstřících. Nově byla prolomena zásada nezměnitelnosti nadační listiny, ovšem pouze v případě, že samotná nadační listina nestanovuje, že je částečně či zcela nezměnitelná. Možnosti změny jsou blíže specifikovány v OZ. Tento přechod činí úpravu méně rigidní a podstatně flexibilnější pro fungující i nově zakládané nadace. Způsob a rozsah možné změny nadační listiny by měl být stanoven zakladatelem v listině samotné. V případě naléhavé změny v zájmu nadace, která však není povolena nadační listinou, je možné, aby zakladatel takovou změnu uskutečnil se souhlasem správní rady. Změna se navíc nesmí dotknout práv třetích osob. Pokud již nadace svého zakladatele nemá, o návrhu nadace se souhlasem správní rady rozhoduje opět soud, který může změnu odsouhlasit pouze, pokud zakladatel v nadační listině změnu celé listiny nebo její příslušné části výslovně nezakázal. Nadační listinu s takovým zákazem nelze změnit ani samotným rozhodnutím soudu Statut Statut nadace je dalším důležitým a obligatorním dokumentem, který nadace vydává buď současně s nadační listinou, anebo jej vydá správní rada do jednoho měsíce ode dne vzniku nadace neboli zápisu do nadačního rejstříku se souhlasem dozorčí rady. Případné změny statutu jsou nově povoleny zákonem, pokud je nadační listina přímo nevylučuje. Úkolem statutu je nezbytná úprava vnitřní organizace nadace a jejích vztahů ke třetím osobám. Ustanovení 314 odst. 1 OZ uvádí pouze dvě povinné náležitosti statutu, zbylý obsah je tak věcí nadace. První z povinných náležitostí je způsob jednání orgánů nadace, druhým jsou podmínky pro poskytování nadačních příspěvků a popř. blíže specifikovaný okruh osob, kterým budou tyto příspěvky nadací poskytovány. Kromě povinných náležitostí se také doporučuje z praktického hlediska uvést ve statutu jednotlivé položky tvořící v jejich souhrnu nadační jistinu. Statut se uveřejňuje uložením do sbírky listin obchodního rejstříku a je taktéž přístupný k nahlédnutí v sídle nadace. Ačkoliv v zákoně není vztah mezi nadační 30 Srov. 25 Zákona o veřejných rejstřících 31 Srov. 34 Zákona o veřejných rejstřících 21

22 listinou a statutem upraven, logicky byl charakterizován literaturou následovně: NOZ sice explicitní ustanovení o nutnosti souladu statutu s nadační listinou neobsahuje, z logiky věci ale vyplývá, že vzájemný soulad těchto listin je nevyhnutelný Majetek Aby mohla nadace uskutečňovat účel, ke kterému byla založena, je nutné, aby byla vybavena majetkovou základnou tvořenou jednotlivými vklady. Zákon připouští existenci vkladů peněžitých i nepeněžitých, jejichž souhrnná výše musí odpovídat minimální částce pět set tisíc korun. Takto definovaný majetek nadace tvoří nadační jistinu. Nadační jistina se může zvětšovat získanými nadačními dary či rozhodnutím nadace o zvýšení nadačního kapitálu. V tomto ohledu se majetkový koncept nadací, pokud pomineme nově utvořenou terminologii, výrazně nezměnil. Výše vkladu nepeněžitého předmětu je stanovena cenou obvyklou, v případě cenných papírů nebo jiných nástrojů peněžního trhu je předmět vkladu oceněn metodou váženého průměru z cen, za který byly uskutečněny obchody v době šesti měsíců před splacením vkladu. Zákon u dalších věcí stanovuje i jiné alternativní způsoby ocenění výše vkladu. Za účelem přijímání vkladů před vznikem nadace je vytvořena funkce správce vkladů, který je ustanoven v nadační listině. Správce má obdobná práva a povinnosti jako členové orgánů nadace. Jeho hlavním úkolem je převzetí předmětu vkladu, čímž je splněna vkladová povinnost. Jakmile nadace vznikne, nic nebrání tomu, aby Správce bez zbytečného odkladu převzaté předměty vkladu nadaci předal. Pokud nastane jiná situace a nadace nevznikne, předměty vkladu Správce navrátí původní osobě, která je vnesla nebo zaplatila. Zakladatel má právo v nadační listině stanovit konkrétní předmět vkladu, kterým má být splněna vkladová povinnost. Neurčí-li předmět vkladu, pak se plní vkladová povinnost v penězích. Jedná se o nevyvratitelnou právní domněnku v případě, že v nadační listině bude uvedena výše vkladu bez současného uvedení předmětu vkladu. Co se týče nepeněžitého předmětu vkladu 33, je nutné, aby byl konkrétně určen a přesně popsán. Nežádoucí je zde možnost záměny s jiným předmětem. Pokud nepeněžitý 32 Suchá, A.: Nadace a nadační fondy dle NOZ, Rekodifikace a praxe 2/2014, str Např. movité věci i nemovitosti nebo také cenné papíry 22

23 předmět vkladu vnesený do nadace nenaplní zcela požadovanou výši vkladu, je nutné, aby byl rozdíl do plné výše vkladu zakladatele dorovnán v penězích. Nadační jistina spolu s ostatním majetkem tvoří majetek nadace. S nadační jistinou nakládá nadace pouze omezeně a dbá na to, aby její povinná minimální výše byla zachována. Pokud by se stalo, že nadační jistina nebude po dobu delší než jeden rok dosahovat zákonem stanoveného limitu pět set tisíc korun, může soud nadaci zrušit a nařídit její likvidaci. Ostatní majetek, který není nadační jistinou, je možné v rámci jistých pravidel volně použít. Od pojmu majetek nadace rozlišujeme pojem nadační kapitál, který zákon popisuje jako peněžní vyjádření nadační jistiny. Jeho výše je jednou z povinných náležitostí nadační listiny a je taktéž zapisována do nadačního rejstříku. Majetek používá nadace především k naplnění svého účelu, přičemž je povinna dodržovat podmínky k poskytování nadačních příspěvků uvedené ve statutu. Majetek je možné užít také k zajištění vlastní činnosti, která vede k naplňování účelu a uhrazení nákladů na vlastní správu. Omezení týkající se nákladů na správu nadace, které bylo součástí Zákona o nadacích, bychom v Občanském zákoníku již nenašli. V zásadě není možné nadační jistinu nebo její část zcizit, ani jinak použít k zajištění dluhu. Nadační jistiny, ne však ostatního majetku, se dále týká ustanovení 340 OZ, které vyžaduje, aby se s nadační jistinou nakládalo s péčí, jakou Občanský zákoník stanoví pro správu cizího majetku. S právní úpravou nadačního kapitálu úzce souvisí možnost jeho zvýšení nebo snížení. Ve věci je oprávněna rozhodnout správní rada po předchozím souhlasu dozorčí rady. V rozhodnutí o zvýšení je nutné, aby správní rada uvedla, jakými dary se nadační jistina rozmnožuje nebo o jaké předměty vkladů se jedná. Rozhodnutí v opačné situaci vyžaduje částku a navíc důvod, ze kterého se nadační kapitál snižuje, z čehož je možné logicky usoudit, že se jedná o nežádoucí situaci, ke které by mělo docházet spíše mimořádně. Nelze navíc klesnout pod pevně stanovenou hranici nadačního kapitálu pět set tisíc korun. V případě snížení zákon stanovuje pevný limit, který odpovídá pětině výše nadačního kapitálu v průběhu pěti let. Tímto způsobem nelze krýt náklady správy nadace. Rozhodnutí správní rady je účinné dnem zápisu do nadačního rejstříku. Úprava nadačních příspěvků ( OZ) vychází ze Zákona o nadacích, doznala však četných zpřesnění a rozšíření. Omezení týkající se poskytování příspěvků členům orgánů nadace a revizorovi zůstává zachováno. Novinkou je zákaz poskytování 23

24 těchto příspěvků také zaměstnancům nadace a osobám jim blízkým 34 nebo osobám blízkým členům orgánů. Primárně se také nesmí poskytovat nadační příspěvky vlastnímu zakladateli, ani osobám jemu blízkým, pokud však nadace nebyla založena přímo k podpoře takových osob 35. Z důvodů zvláštního zřetele hodných, vyvolaných změnou okolností na straně zakladatele, může správní rada po projednání s dozorčí radou rozhodnout a udělit tímto příspěvek i samotnému zakladateli. Konkrétní úprava podmínek pro poskytování příspěvků 36 je vyhrazena statutu, kde je zakladateli věnována značná volnost, pokud podmínky nejsou v rozporu se zákonem. Osoba, které byl nadační příspěvek poskytnut, je oprávněna je použít pouze v souladu s podmínkami pro poskytování příspěvků a hlavním účelem nadace. S tímto oprávněním souvisí právo nadace požádat obdarovaného, aby prokázal, zda byl příspěvek skutečně použit v souladu s ujednanými podmínkami. V opačném případě se jedná o bezdůvodné obohacení 37, které musí být navráceno nadaci. Pokud se stane, že nadace dosáhne nižších pasiv než je výše nadačního kapitálu, nesmí poskytovat příspěvky vůbec. Druhý odstavec 355 OZ pak stanovuje, co je třeba k výši nadačního kapitálu pro tyto účely připočíst. Smyslem tohoto ustanovení je ochrana nadační jistiny. Dárce ale může o osudu daru rozhodnout určením jeho účelu, potom není výše uvedené opatření možno použít. Pokud nadace i přes předepsaný zákaz poskytovat nadační příspěvky příspěvek poskytne, osoba, která jej přijala v dobré víře, nemůže být nucena jej vrátit. 34 Srov. 22 odst. 1 OZ: Osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen partner ); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. 35 Dobročinná nadace 36 Např. konkrétní okruh osob, kterým budou nadační příspěvky poskytovány, zda bude příspěvek poskytnut jednorázově či pravidelně a v tom případě také určení časového období nebo bez určení (na neurčitou dobu) 37 Srov OZ: Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 24

25 3.1.7 Orgány Na právní problematiku orgánů nadace se aplikují jednak ustanovení týkající se přímo orgánů nadace v OZ, jednak obecná ustanovení 151 a násl. OZ, která dopadají na všechny orgány právnický osob. U nadace jsou obligatorními orgány stále správní rada jako statutární orgán a dozorčí rada či revizor, kteří mají kontrolní a revizní funkci. Nadace může v zakladatelském právním jednání ustanovit další fakultativní orgány. Jako statutární orgán zastupuje správní rada nadaci ve všech jejích záležitostech. Správní rada je kolektivním orgánem a minimální počet jejích členů jsou tři, nově již nemusí být dělitelný třemi. Počet členů, jména prvních členů a způsob, jakým za nadaci správní rada jedná 38, je uveden v nadační listině. V nadačním rejstříku je zapsáno jméno, adresa nebo sídlo jednotlivých členů, den vzniku a zániku funkce, způsob, jakým za nadaci jednají a od účinnosti Občanského zákoníku také počet členů správní rady. Co se týče působnosti nadace, Nově nejsou v zákoně výslovně vyjmenovány jednotlivé činnosti, které spadají do výlučné působnosti správní rady, jak tomu bylo v případě ustanovení 10 odst. 2 zákona o nadacích a nadačních fondech. Proto je nutné vycházet z obecného ustanovení 163 NOZ a uzavřít, že do působnosti správní rady tak patří vše, co není zákonem, nadační listinou nebo statutem svěřeno jinému orgánu. 39 Prakticky má nyní správní rada stejnou působnost, jako měla za účinnosti Zákona o nadacích. Změnu přináší délka funkčního období, která je prodloužená ze tří let na pětiletou dobu. Nově je také možné, aby členem správní rady byla právnická osoba, která je zastoupena buď svým statutárním orgánem, nebo fyzickou osobou na základě plné moci. Členství právnické osoby je stejně tak možné v dozorčí radě. Právnická osoba může být i revizorem. Funkci člena správní rady nemůže vykonávat osoba, která je již členem dozorčí rady téže nadace, je vůči téže nadaci v pracovním poměru nebo není ve vztahu k účelu nadace bezúhonná. Členové jsou voleni a odvoláváni správní radou. Při zániku funkce člena správní rady je nový člen zvolen do tří měsíců. Pokud 38 Možností je, aby každý člen jednal samostatně, aby některý z členů jednal s jiným/i, aby jednali všichni členové společně. 39 Zemanová, K., Šafra, J.: Orgány nadace dle nového občanského zákoníku. Systém ASPI, č.: LIT46665CZ 25

26 tak správní rada nadace neučiní, může to udělat soud na návrh dozorčí rady nebo osoby s právním zájmem ve věci. Člen správní rady je stále povinen vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, která je v ustanovení 159 odst. 1 OZ a blíže specifikována nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí a vztahuje se na všechny členy volených orgánů právnických osob podle Občanského zákoníku. Je nutné ji však posuzovat v rámci možností týkající se konkrétního případu. Není totiž podstatné, zda člen správní rady vše ví a všemu rozumí, ale jak se v dané konkrétní situaci zachová. Pokud není schopen sám věc vyřešit, pokud danou problematiku nezná nebo má jiné potíže, musí se zeptat odborníků, najmout experty, apod., zkrátka dát najevo, že dané problematice nerozumí a postupovat co nejsvědomitěji s ohledem na celou nadaci/nadační fond. 40 Péčí řádného hospodáře musí členové prokázat svůj zájem a nejlepší úmysl s nadací, jinak ze své činnosti, která bude péči řádného hospodáře postrádat, ponesou odpovědnost. Zákon zakladateli poskytuje při utváření nadační listiny v souvislosti se správní radou velkou volnost, kterou může zakladatel projevit následovně: stanovením odlišné délky funkčního období vyloučením možnosti opakovaného zvolení členů, jiným způsobem volby a odvolávání, určením osob, které navrhnou správní radě kandidáty, ze kterých musí správní rada zvolit příslušný počet jejích členů, dalšími požadavky nezbytnými pro zvolení člena anebo dalšími důvody odvolání člena správní rady, které nejsou výslovně uvedeny v 366 OZ. Dozorčí rada nadace je obligatorně zřizována, pokud nadační kapitál dosahuje alespoň desetinásobku jeho minimální výše, tedy částky více než pět milionů a je povinna mít minimálně tři členy. V případě, že tato výše nadačního kapitálu není dosažena, není ani tak vyloučena možnost zřízení dozorčí rady. Není-li zřízena dozorčí rada, pak je místo ní ustanoven revizor. Stejně jako u správní rady je členství v dozorčí radě podřízeno třem omezením, z nichž pouze první se odlišuje. Jedná se o souběžné členství ve správní radě, výkon funkce likvidátora či pracovního poměru k téže nadaci anebo chybějící bezúhonnost ve vztahu k účelu nadace. 40 Frištenská, H. a kol.: Průvodce občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy. Fórum dárců, 2013, str. 35 a 36, dostupný online z: [citováno dne ] 26

27 Působnost dozorčí rady je ve srovnání s působností správní rady stanovena pozitivně a v Občanském zákoníku je dokonce rozšířena o zastupování nadace proti členu vlastní správní rady. Působnost dozorčí rady vyjmenovává 370 odst. 1 OZ, dále nad rámec zákonných ustanovení může dozorčí radě přiznat další působnost nadační listina nebo statut nadace. Významnou změnou, kterou přinesla do nadačního práva nová úprava, je, že členové dozorčí rady již nejsou voleni a odvoláváni správní radou, nýbrž dozorčí radou jako takovou, pokud nadační listina neurčí jiný způsob. Jedná se o významný posun, který upevnil pozici dozorčí rady jako kontrolního orgánu správní rady a celé nadace a jeví se tudíž velice logicky Přidružený fond Přidružený fond může být vynikajícím řešením pro ty, které by svým majetkem chtěli přispět na dobrou věc a zároveň nechtěli k tomuto účelu zakládat právnickou osobu ve formě nadace, nadačního fondu, ústavu či spolku 41. Občanský zákoník nově umožňuje v ustanoveních vznik přidruženého fondu písemnou smlouvou mezi nadací a dárcem. Tento nový institut nadačního práva je jakousi formou nesamostatné nadace bez vlastní právní subjektivity 42. Vzhledem k tomu, že přidružený fond není možné charakterizovat jako právnickou osobu, jedná se o nehmotnou věc 43. Přidružený fond může fungovat pod zvláštním označením, které v tom případě obsahuje slova přidružený fond a používá se současně s názvem nadace, která ho spravuje. Vytvořením přidruženého fondu je svěřen majetek dárce, který je způsobilý být předmětem vkladu 44, nadaci a následně použit k dárcem stanovenému účelu, který 41 Eliáš, K. a kol.: Občanské právo pro každého. Pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, str Frištenská, H. a kol.: Průvodce občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy. Fórum dárců, 2013, str. 59, dostupný online z: [citováno dne ] 43 Svejkovský, J.: Komentář k 349. In: Švestka, J.; Dvořák, J.; Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s Např. finanční obnos, movité i nemovité věci, cenné papíry 27

28 souvisí s hlavním účelem nadace, přičemž nesmí směřovat k podpoře politických stran či hnutí. Vlastníkem věci zůstává dárce, který na správu přidruženého fondu dohlíží. Nadace vložený majetek spravuje odděleně od svého, z čehož vznikají práva a povinnosti jen této spravující nadaci, nikoliv pak dárci. Pokud si smluvní strany neujednají jinak, nadací je za úplatu 45 vykonávána prostá správa majetku 46, čímž je založena vyvratitelná právní domněnka prosté správy. Eventuálně je tedy možné dohodnout se na plné správě majetku. Další alternativou k přidruženému fondu je vytvoření svěřenského fondu. Při jakékoliv správě má nadace povinnost péče řádného hospodáře. Pokud bude nadace zrušena, musí likvidátor postupovat tak, aby povaha a především účel přidruženého fondu byly primárně zachovány 47, pokud zakladatel nerozhodne jinak. V závislosti na charakteru vloženého majetku může být majetek časem zcela vyčerpán, což by následně vedlo k zániku přidruženého fondu nebo je představován určitou trvalou hodnotou, která je poskytnuta vlastníkem k užívání buď na dobu neomezenou, nebo se mu po jisté době opět vrátí (např. nemovitost). Je tedy možné zřídit přidružený fond na dobu určitou i neurčitou. Projevem autonomie vůle zakladatele nadace je mimo jiné i právo vyloučit v zakládací listině možnost založení a následné správy přidruženého fondu Výroční zpráva Výroční zpráva podává komplexní přehled o činnosti nadace za uplynulý rok včetně zhodnocení. Povinné obsahové náležitosti se ani po rekodifikaci nezměnily. Součástí výroční zprávy je účetní závěrka 48. Stále je také nutné, aby výroční zpráva byla vypracována do konce šestého měsíce od uplynutí předcházejícího účetního období. Po následném schválení správní radou je do třiceti dnů uveřejněna ve sbírce listin obchodního rejstříku 49 a taktéž zpřístupněna v sídle nadace. V případě dobročinné 45 Pozn.: odměna ve výši, jaká se v obvyklých případech vyžaduje 46 Prostá správa cizího majetku ( OZ) 47 Např. převzetím přidruženého fondu jinou nadací s podobným účelem 48 Srov b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 49 Srov. 66 písm. c) Zákona o veřejných rejstřících 28