Biologie 18 Systém hub chytridiomycety, houby spájivé, houby vřeckovýtrusé

Transkript

1 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy Moravské gymnázium Brno s.r.o. Autor Tematická oblast RNDr. Monika Jörková Biologie 18 Systém hub chytridiomycety, houby spájivé, houby vřeckovýtrusé Ročník 1. Datum tvorby Anotace - pro učitele - rozdělení hub - chytridiomycety, houby spájivé, houby vřeckovýtrusé včetně zástupců a charakteristiky - z důvodu upevnění učiva doplněna prezentace o různé úkoly - prezentace

2 říše: HOUBY (Fungi) oddělení: Chytridiomycety saprofyté parazité vytváří podhoubí sladká voda, půda zoospory mikroskopické rakovinovec bramborový lahvičkovka (Olpidium)

3 Synchytridium endobioticum. In: BILDOJ. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2008 [cit ]. Dostupné z:

4 oddělení: Houby spájivé (zygomycety) většinou saprofyté, často mykorhíza výskyt v půdě, na organickém materiálu, na potravinách a ovoci kropidlovec černavý plíseň hlavičková

5 kropidlovec Houby. KATKA. Nasprtej [online]. [cit ]. Dostupné z:

6 oddělení: Vřeckovýtrusé houby pohlavní rozmnožování: tvorba sporangií =..., které obsahují osm výtrusů ve vřecku dochází k redukčnímu dělení a ke vzniku askospor nepohlavní rozmnožování:...

7 Pohlavní rozmnožování vřeckovýtrusé houby: VŘECKOVÝTRUSÉ. Prasivky.wz [online]. [cit ]. Dostupné z:

8 kvasinky jednobuněčné rozmnožují se... Vytváří podhoubí? hospodářsky významné jsou druhy... a... Jaké je jejich využití?

9 kvasinky Zivotnicykluskvasinky. In: BOT. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2010 [cit ]. Dostupné z:

10 sacharomycety S cerevisiae under DIC microscopy. In: MASUR. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2010 [cit ]. Dostupné z:

11 štětičkovec (Penicillium) Penicillium notatum P. roqueforti P. camemberti P. gorgonzola Jaké je využití těchto druhů rodu štětičkovec?

12 Blue Stilton Quarter Front. In: ZEROHUND. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005 [cit ]. Dostupné z:

13 An environmental isolate of Penicillium 1. hyfa 2. conidiofor 4. conidie 5. septa Penicillium labeled cropped. In: HUNTER, Adrian.J. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2010 [cit ]. Dostupné z:

14 kropidlák produkce mykotoxinů (aflatoxiny) Aflatoxiny jsou v přírodě běžná skupina mykotoxinů produkovaných řadou druhů plísní z rodu Aspergillus, zejména Aspergillus flavus a Aspergillus parasiticus. Aflatoxiny jsou toxické a patří mezi nejsilnější známé karcinogeny. V těle se metabolizují v játrech na reaktivní meziprodukt, epoxid aflatoxin M1. Plísně rodu Aspergillus, produkující aflatoxin, jsou běžné a široce rozšířené v přírodě. Mohou kolonizovat a kontaminovat obilí před sklizní a při skladování. Plodiny jsou zvláště náchylné na infekci plísněmi Aspergillus při dlouhé expozici vysoké vlhkosti nebo při poškození náročnými podmínkami, například suchem, kdy jsou sníženy vstupní bariéry pro infekci. Aflatoxin. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z:

15 Ascomycetes. In: PGXD. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2010 [cit ]. Dostupné z: Aspergillus 235 mags 3X3 copy. In: MWOLFIN. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2010 [cit ]. Dostupné z:

16 padlí původci chorob rostlin Jak rozpoznáme napadenou rostlinu? Padlí révové Padlí dubové Echter Mehltau der Rebe. In: BAUER KARL. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2009 [cit ]. Dostupné z: Oak Mildew. In: ROSSER1954. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2009 [cit ]. Dostupné z:

17 kadeřavost broskvoní Taphrina deformans 1. In: GIANCARLODESSI. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2008 [cit ]. Dostupné z:

18 hlízenka ovocná způsobují tzv. Jak se projevuje? moniliózu. Monilia owocowa. In: MARIUSZJBIE. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2011 [cit ]. Dostupné z:

19 strupovitost jabloní a hrušní Napadené plody i listy jsou pokryty červenooranžovými, oválnými skvrnami, koncem léta pak bradavicím podobnými výrůstky. Rzivost i strupovitost způsobují cizopasné houby, které úspěšně přezimovaly a jejich spory (výtrusy) za příznivých podmínek infikovaly nové mladé listy i plody. Strupovitost a rzivost: Jak ochránit jabloně a hrušně?. Ireceptar [online] [cit ]. Dostupné z:

20 paličkovice nachová černý námel u lipnicovitých Paličkovice nachová. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Námel je zdrojem jedovatých alkaloidů a pokud dojde k rozemletí většího počtu námelů do mouk může požití z ní vyrobených potravin způsobit otravu: ergotismus. Avšak některé alkaloidy z námele se používají k výrobě léčiv nebo drog (např. LSD). Paličkovice nachová obsahuje především tyto látky: ergotamin a ergotoxin, které mají halucinogenní účinek, používají se v porodnictví a v interní medicíně především na hladké svalstvo. Ergot01. In: JOJAN. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2006 [cit ]. Dostupné z:

21 Ucháč obecný Frühjahrslorchel. In: SEVERINE. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005 [cit ]. Dostupné z:

22 Smrž obecný Morchella esculenta In: BERNDH. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2008 [cit ]. Dostupné z:

23 Lanýž ruffle 4. In: LEEVCLARKE. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2008 [cit ]. Dostupné z:

24 Lanýž (Tuber) je rod hub z čeledi lanýžovitých, který je považován za jednu z největších kulinářských pochoutek. Vyskytují se zejména ve Středomoří, např. v italském Piemontu, ve francouzském Périgordu či v oblasti Istrijského poloostrova. Lanýže rostou převážně v dubových a jiných listnatých lesích pod zemí v hloubce přibližně 30 cm a oproti ostatním houbám tvoří plodnice zcela ponořené v zemi,neobsahují nadzemní část, což ztěžuje jejich vyhledávání. Plodnice bývají nepravidelně kulovitého až bramborovitého tvaru, hrbolaté až bradavčité, bělavé, žlutohnědé nebo šedočerné barvy. Ke sběru lanýžů se využívají speciálně cvičení psi a prasata zvířata s mnohem lepším čichem než má člověk. Nejznámějším představitelem je lanýž zimní známý jako gurmánská specialita sloužící jako vzácné koření. Roste v mykorrhizní asociaci výhradně s duby. Byly vyvinuty metody jeho pěstování, které však vyžadují vysazování dubů a dlouhá desetiletí čekání než se pod duby lanýže objeví. Jí se i méně aromatický lanýž letní a bělolanýž obecný, jehož aroma je naopak příliš ostré. Lanýž letní i bělolanýž obecný se vyskytují v České republice, oba druhy jsou vzácné, lanýž letní je zákonem chráněný,nesmí se proto v ČR sbírat. Lanýž je velice ceněná houba, jejíž výskyt je poměrně vzácný. Lanýž. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z:

25 Učebnicový zdroj: Rosypal S.a kolektiv autorů. Přehled biologie.praha:scientia spol.s r.o.,2003.