12/2003. Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech ROČNÍK XIII

Transkript

1 ROČNÍK XIII 12/2003 Internetová verze Místní kultury: Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

2 Z OBSAHU 12/ Stálé rubriky Obecná problematika 3 Legislativa ekonomika 6 Informatika 7 Místa regiony kraje 15 Děti mládež 26 Kulturní dědictví 28 Múzická a výtvarná kultura 36 Zahraničí 44 Obecná problematika! Úvodník 3! Na obzoru je kulturní výročí 4 Legislativa - ekonomika! Národní divadlo v Praze 6 Informatika! Nezastupitelné místo malých obecních knihoven 7! Městská knihovna Nový Bor 9! Informace, cestovní ruch a kultura 11! Připravuje se měsíčník Kam a kdy 12! Učebnice, která nezná hranic 12 Místa regiony - kraje! Kultuře v Novém Boru se daří 15! Spisovatelé ve Slavičíně 16! Zájem o návštěvu památek zvolna opadává 18! Menší zájem o památky není tragédií 19! Kultura na vodě 20! Mít či nemít kulturák? 21! Novoborské kino a jeho aktivity 22! Týden národnostních menšin 24 Děti mládež! Nové divadlo založili sedmnáctiletí 26 Kulturní dědictví! Předvánoční pořad ve skanzenu 28! Neradostné zprávy 29! Sklářské muzeum v Novém Boru 31! Prarodiče ve škole 33! Když se řekne památková zóna 34! Návrat mariánského sloupu 35 Múzická a výtvarná kultura! Divadla v Novém Boru 36! Šestapadesátý Klicperův Chlumec je minulostí 37! Česká hudba ! Výtvarné centrum Sněženka 41! Poezie bez hranic 43 Zahraničí! Péče o kulturu v Maďarsku 44! Ocenění pro ředitele Českého centra v Budapešti 46 Nabídka akce - aktivity! Vánoční benefiční koncert v MKS Říčany 47 Příloha! Opakování matka moudrosti? Telefonní čísla na všechny útvary IPOS viz zadní stránka obálky. Ústředna IPOS: Sekretariát redakce: Vedoucí redaktorka: servis: Náměty, připomínky, články posílejte pokud možno ovou poštou: redakce@ipos-mk.cz Uzávěrky: Číslo 1-2/2004: 5. ledna 2004 Číslo 3/2004: 2. února 2004 Na obálce grafika Josefa Poláčka

3 12/2003 OBECNÁ PROBLEMATIKA 3 Úvodník Milí přátelé, dostáváte do rukou poslední letošní číslo Místní kultury a já se při té příležitosti na vás obracím zejména proto, že připravujeme určité změny. Nebudou to změny dramatické, ale přesto se sluší na ně upozornit předem. Tedy časopis Místní kultura bude od nového roku, tj. od čísla 1-2/2004, vycházet ve formátu B5, s upravenou grafikou. Bude to o něco větší formát s možností lépe text uspořádat, případně doplnit fotografiemi. Samozřejmě bude více prostoru i pro vaše náměty. To si vyžádá zvýšení nákladů, které se částečně projeví v ceně. Cena celého ročníku byla dosud 190 Kč; mimochodem se nezměnila několik let, i když mezitím došlo z různých důvodů ke zvýšení vstupních nákladů. Od příštího ročníku, tedy čtrnáctého, je roční předplatné stanoveno na 250 Kč, což znamená zvýšení ceny jednoho výtisku Místní kultury o pouhých 6 Kč. Doufáme, že tato symbolická úprava ceny vás nezatíží, a že v příštím roce zůstaneme v kontaktu, ať už reálném, nebo prostřednictvím našeho časopisu, který jak doufáme, je a bude i časopisem vaším. Máme pro vás ještě jednu, a to zcela pozitivní zprávu. Naše redakce připravuje a odesílá v současnosti již na několik stovek ových adres (adresář stále doplňujeme) Informační servis aktualit z kultury. Při jeho vzniku jsme mysleli právě na vás, naše čtenáře. Na internetu, ale i v jiných informačních zdrojích, vyhledáváme vyhlašované granty, možnosti vzdělávání, různé akce, soutěže, festivaly a další kulturní zajímavosti, které by zveřejňováním v měsíčníku ztratily na aktuálnosti. Toto médium využívá i Ministerstvo kultury pro rychlé předávání zpráv kulturní veřejnosti. IS rozesíláme cca 2x do měsíce nebo podle aktuální potřeby. Zasílání IS vám nabízíme zdarma, stačí se pouze na známé adrese: redakce@ipos-mk.cz přihlásit k odběru a uvést elektronickou adresu, na kterou chcete IS zasílat, včetně kontaktní osoby. My se naopak budeme těšit na podněty a příspěvky od vás, protože svým sdělením můžete nejen nás, ale i naše čtenáře inspirovat či jim pomoci. Dovolte mi ještě nakonec, abych vám popřála do nového roku 2004 úspěch a pohodu v osobním i pracovním životě a úspěšnou adaptaci v evropském klimatu. Ludmila Kučerová

4 OBECNÁ PROBLEMATIKA 12/ Na obzoru je kulturní výročí (přinejmenším zajímavé) Projevy prezidenta republiky i ministra kultury ač rozdílné - paralelně letos upozornily na to, že státní svátek 28. října by neměl být jen do značné míry formalitou s vyvěšenými vlajkami a nějakým tím věncem, ale že by měl být také sledován zasvěcenými a fakty podloženými úvahami o důvodech vedoucích k samostatnosti tohoto státu dříve i nyní. Protože v naší stále ještě pubertální demokracii svoboda projevu umožňuje mj. i svobodu tisknout či hlásat také prokazatelné nesmysly, aniž by se jejich pachatelé obtěžovali znalostí faktů. (Pokud je autor zná, může je samozřejmě různě interpretovat. Nikoli přehlížet.) S tím souvisí i úvahy o zbytečnosti našeho národního obrození, úsilí o emancipaci českého národa a obnovení společenské funkce češtiny. Podle nich si takové snahy mohli naši předkové odpustit, dnes jsme tu mohli všichni mluvit německy a ještě bychom mohli v pohodě přejít na angloameričtinu. Naši předkové uvažovali jinak a my se s tím dnes musíme nějak věcně vypořádat. K tomu patří i pohled do zpětného zrcátka dějin, protože bez něj nemůže následovat vědoucí pohled do dalších let. Ve výkladu kulturních událostí naší historie jistě žádný přednášející či publicista neopomine význam založení Národního muzea či Národního divadla a podobných institucí. To je v pořádku. Co není v pořádku je to, že přitom autoři obvykle zapomenou vzít na vědomí, že kultura tohoto národa nestála zdaleka pouze na vrcholných kulturních institucích, ale ve významné míře i na aktivitách jednotlivců, skupin a kulturních spolků po celé naší vlasti. Čtenářské, vlastivědné, pěvecké a hudební, muzejní, divadelní i zábavní aj. spolky ve stovkách našich měst a vesnic vznikly rychle po vydání spolkového a shromažďovacího zákona v roce Ty spolky v dalších letech zařídily vznik kulturních institucí knihoven, muzeí i divadel a kulturních domů, a také se podle oborů začaly sdružovat do zájmových svazů a jednot, které začaly mj. vydávat různé tiskoviny, organizovat společné akce apod. Kulturní spolky považovaly svoji činnost do značné míry za činnost kulturně osvětovou, ta však neměla žádný společný program, byla do značné míry živelná. Národní hnutí (nejen české) v habsburské monarchii nabíralo od poloviny 19. století na síle a po řadě povstání a revolucí dospělo až k situaci tzv. vyrovnání, kdy po dohodě s Maďary (po jejich ozbrojené revoluci) a po porážce rakouské armády ve válce s Pruskem byla do té

5 12/2003 OBECNÁ PROBLEMATIKA 5 doby jednotná monarchie proměněna na soustátí Rakousko-Uhersko. Češi doufali ve federální stát na základě historických práv zemí koruny české, nepodepřeli však svoje požadavky žádnou velkou revolucí a jejich poslanecké hrátky (tu bojkot vlády, tu zase spolupráce) neuspěly. Nezbylo, než se vrátit k Palackého přesvědčení, že že osvětou dojíti lze malému národu našemu k svobodě, že nepovzneseme-li ducha národa našeho k vyšší a ušlechtilejší činnosti, nežli jest u sousedů, neuhájíme konečně ani přirozeného bytu svého. České země měly sice již (společně s českými Němci) své poslance i na Radě říšské, jako národ však Češi neměli vlastní politickou reprezentaci. Proto v roce 1900 vznikla Národní rada česká jako svépomocná politická instituce. Sdružovala české politické strany, společenské, hospodářské i kulturní organizace s cílem podporovat zájmy Čechů i Slováků doma i v zahraničí, pečovat o české a slovenské menšiny v pohraničních územích atd. Rada mj. ustavila svůj osvětový odbor v čele s Jaromírem Čelakovským historikem práva a univerzitním profesorem. Snahy podpořit český kulturní život, který neměl vlastní státní ani samosprávné kulturní orgány, vedly Národní radu českou k výzvě Národu českému z 21. října V prohlášení se říká, že Národní rada česká uvažujíc důkladně o současném stavu našeho národa po stránce hmotné, rozumové i mravní, dospěla k přesvědčení, že nutno nám sjednoceně a organizovaně k tomu působiti, aby lidové vzdělání v národě českoslovanském bylo šířeno a povznášeno. ( ) Uváživši nutnou potřebu takového ústředí, které by vylučujíc stránku politickou, výhradně pečovalo jen o šíření a povznesení lidového vzdělání v národě našem, zařídila spolek Svaz osvětový. O tom, co a jak to bylo dál, zase příště. Sleduju jeme e za Vás Zdeněk Jírový Skupina poslanců předložila návrh novely zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském. Novela by např. měla zlepšit vyjednávací možnosti drobného uživatele vůči kolektivnímu správci a měla by zabránit možnému zneužívání monopolního postavení. Účelem novely je rovněž posílit pravomoc Ministerstva kultury, jako dohlížejícího orgánu nad kolektivními správci. luk

6 LEGISLATIVA - EKONOMIKA 12/ Orrgani izace -- instii tittuce e Národní divadlo v Praze (Část 1.) Divadlo mělo koncem 18. století pro český národ nezastupitelný význam. Česká řeč zaznívající z jeviště patřila k nejmocnějším zbraním obrozeneckého hnutí. V roce 1783 bylo otevřeno Hraběcí Nostické Národní divadlo (Gräflich Nosticzsches Nationaltheater), které dal postavit osvícenský aristokrat František Antonín hrabě Nosticz Rieneck - Němec, rodilý Pražák, nadšený zemský vlaste- Před otevřením (Karel Thuma, 1881) nec, hrdý na minulost českého království. Stavěl divadlo se záměrem, aby se v něm pěstovala německá činohra a italská opera, veden touhou zvelebit své rodné město i duše svých bližních. V roce 1798 divadlo zakoupili čeští stavové a od té doby neslo název Královské stavovské divadlo. V divadle se z komerčních důvodů (aby přišlo české obecenstvo) hrály v roce 1785 náhodně a od roku 1812 pravidelně o nedělích a svátcích odpoledne i nevalné české překlady cizích her. Protože je ale hráli cizí herci, kteří se český text jen nabiflovali, snažili se čeští národovci o jiné řešení. Snaha o stálé divadlo hrající v české řeči se objevila již v 80. letech 18. století, pokus o její uskutečnění představovalo v letech Vlastenské divadlo tzv. Bouda na dnešním Václavském námětí v Praze. A byly i pokusy hrát české divadlo na Malé straně U Kajetánů nebo Na příkopech U Hybernů. Reálný zápas o takové divadlo ale mohl mít naději na úspěch až mnohem později v době, kdy zakladatelské funkce vrcholných kulturních institucí u nás přebíralo po patriotické šlechtě české měšťanstvo. Tak v roce 1850 se utvořil "Sbor pro zřízení českého Národního divadla v Praze", řídící orgán velké národní akce, jehož prvním předsedou se stal František Palacký. Sbor se ihned obrátil s výzvou ke sbírkám ke všem vrstvám české společnosti. Ve slavnostním manifestu ze dne 3. října 1850 "Slovo k upřimným přátelům národu Českého" byla zároveň poprvé veřejně formulována idea Národního divadla, smysl a účel této instituce a budovy. Zdeněk Jírový

7 12/2003 INFORMATIKA 7 Knihovny Nezastupitelné místo malých obecních knihoven Knihovna v Deštné (609 obyv., okres Jindřichův Hradec) je opravdu malá jak svým malým prostorem, tak i svým interiérovým vybavením. Je však velká svým kulturním přínosem pro obyvatele této obce. Je přirozeným centrem kulturního života obce. Její počátky sahají až do roku 1896, kdy obec převzala knihovní fond od místního čtenářského klubu, založila knihovnu, kterou převzala pod svoji správu a přispívala spolu s okolními malými obcemi na rozšíření knihovního fondu. Knihovna prošla mnoha změnami, na jejím provozu se podílela řada knihovníků. V r převzaly její vedení dvě knihovnice, které zde bez přestání pracují dosud. Paní Růžena Fialová a Růžena Fischerová letos tedy slaví již 10 let své neúnavné práce pro naplnění kulturních i zájmových potřeb občanů, zejména dětí. Dva dny v týdnu (cca celkem 11 hod.) je knihovna otevřena veřejnosti. Nejvíce prostoru knihovna poskytuje dětem a mládeži. 1x měsíčně pořádají knihovnice besedy pro nejmenší školáky, které učí porozumět knize, vnímat její poslání, inspirují je k výběru vhodné četby. U starších školáků zase využívají audiovizuálních prostředků (video, počítač včetně internetu) k prezentaci kvalitní knihy. Pro dospělé jsou pořádány večerní besedy nad knihou, kde čtenáři získávají představu o dobových trendech a slavných dílech z české i světové tvorby. Prvního listopadu loňského roku byla knihovna výnosem Ministerstva kultury č. 1869/2002 zaevidována jako knihovna a informační centrum obce. Knihovna je organizační složkou obce a najdeme ji v místnosti obecní budovy. Obec hradí náklady na otop a elektřinu a přispívá ročně na nákup nových knih částkou 10 tis. Kč. Spolupráce s Městskou knihovnou v Jindřichově Hradci je na velmi dobré úrovni. Na nákup dvou počítačů pro obecní knihovnu přispěla Městská knihovna ze svého grantu 70 % z celkové ceny, 30 % hradil obecní úřad Deštná. Ve spolupráci s Městskou knihovnou je prováděn i nákup nových knih. Výměna souborů knih je zatím pozastavena, pokračovat bude až po skončení prací na databázi všech titulů. Jindřichohradecká knihovna vychází vstříc i v tomto období - je praktikována výpůjční služba jednotlivého titulu do 3 dnů.

8 INFORMATIKA 12/ V roce 2002 obsahoval celkový fond knihovny 7 tis. svazků, roční přírůstek byl 301 svazků, z toho 12 titulů časopisů. Knihovnu navštívilo 209 čtenářů (t.j. 2/3 obyvatel obce) celkem 1580x a jejich výpůjčky dosáhly počtu 8456 titulů. Dvě třetiny obyvatel této malé obce jsou tedy spjaty s existencí místní knihovny, kde nacházejí přátelské, klidné a kultivované prostředí. Jak říkají obě knihovnice: Je příjemné, když čtenáři a návštěvníci knihovny oceňují naši práci, je to pro nás velké uspokojení, hrdost a povzbuzení pro další činnost. Jarmila Bláhová ČR, ÚSTÍ NAD LABEM (97 tis. obyv.), BRNO (386 tis. obyv.): V ČR stoupl počet návštěv knihoven od r o 17 %, vloni naše knihovny zaznamenaly téměř 20 mil. lidí. Vyplývá to z údajů Národní knihovny, stejně jako fakt, že knihy nejsou jen součástí zábavy, ale i prostředkem vzdělávání. Dalším důvodem zvýšené návštěvnosti knihoven je jejich zatraktivnění (zlepšení prostředí, nové druhy služeb - mj. i to, že knihovna je často jediným místem v obci s možností bezplatného přístupu k internetu). Knihovny také připravují různé doprovodné programy. Od r se zvýšil počet registrovaných čtenářů přibližně o 4 %. Vloni bylo v knihovnách přihlášeno více než 1,5 mil. lidí. Výrazný nárůst nastal i v počtu vypůjčených knih. V r si jich čtenáři vypůjčili 62,5 mil., vloni již 70,8 mil. - za 5 let let tedy počet výpůjček vzrostl o více než 13 %. Stoupl i průměrný počet knih, které lidé přečtou za rok (v r.1998 to bylo 42 titulů, o 2 roky později 46, stejný počet platí i pro 2 následující roky). Jak vyplývá z údajů Národní knihovny, nejnáruživější čtenáři jsou v Ústí nad Labem, kde si v r jeden návštěvník veřejné knihovny půjčil průměrně 88 knih, vloni dokonce 92 titulů. Na druhém místě jsou Teplice, kde vloni na jednoho návštěvníka knihovny připadlo průměrně 74 knih. Podle počtu výpůjček z veřejných knihoven je na prvním místě Brno, kde si lidé vloni vypůjčili celkem 3,4 mil. knih, na dalších místech pak Karviná a Ostrava se 2 mil. vypůjčených knih. (Lidové noviny, ) KLADNO (72 tis. obyv.): Středočeská vědecká knihovna v Kladně se letos rozhodla pořádat bezplatná školení vyhledávání v elektronickém katalogu. V knihovně je katalog v podobě OPAC pro interní vyhledávání a IPAC pro on line vyhledávání mimo knihovnu. Během příštího roku bude IPAC zaveden i pro interní vyhledávání. (Kladenský deník, )

9 12/2003 INFORMATIKA 9 Městská knihovna Nový Bor Novoborská knihovna (viz foto) je druhou největší knihovnou v okrese Česká Lípa. Nachází se v budově, která prošla v roce 1997 rekonstrukcí. O chod knihovny se starají tři pracovnice, knihovna má dvě oddělení pro dospělé a pro děti. Letošní rok byl ve znamení spuštění automatizovaného provozu v oddělení pro dospělé (v oddělení pro děti je v provozu od roku Foto: Eva Veselá 2002), do počítače zbývá vložit ještě knihovní fond uložený ve skladu. K internetu mohou usednout naráz dva čtenáři v oddělní pro dospělé a jeden v oddělení pro děti. Knihovnice věnují velkou pozornost práci s dětmi. S dobrým ohlasem se setkala soutěž O nejlepší obrázek z knížek a proto došlo letos k jejímu opakování v rámci akce Týden knihoven. Malované obrázky první soutěže, která byla pořádána ve spolupráci peněžním ústavem, byly peněžním ústavem vydraženy a jejich výtěžek šel na dětskou léčebnu ve Cvikově. Pro předškolní i školní děti, učně a studenty se pořádají během roku besedy dle požadavků a zadání školských zařízení (kolem 20 besed za rok). Témata besed jsou dána stálou nabídkou knihovny (bibliografická gramotnost, povídání o pohádkách, ilustrátorech dětských knih, o knihovně atd.), jednak požadavky a přáním učitelů dle učebních osnov (např. dobrodružná literatura, sci-fi, spisovatelské osobnosti). Ročně přibývá do fondu kolem tisíce knižních titulů, knihovna odebírá 60 titulů periodik. Pro dospělé čtenáře je knihovna otevřena 4x týdně, pro dětské čtenáře 2x týdně. Pro dospělé je stanoven roční poplatek na 100 Kč, pro žáky, studenty a důchodce 50 Kč. Eva Veselá PLZEŇ (169 tis. obyv.): Z dotace ministerstva zdravotnictví pořídila Knihovna města Plzně speciální zařízení, s jehož pomocí mohou zrakově postižení využívat počítače a internet stejně jako zdraví lidé. Program Zoom Text Xtra upravuje velikost písma a dokáže odečítat z obrazovky hlasem. Ve větších pobočkách nabízí knihovna i fond zvukových knih. (Plzeňský deník, )

10 INFORMATIKA 12/ JINDŘICHOVICE POD SMRKEM (600 obyv., okres Liberec), JINDŘICHŮV HRADEC (23 tis. obyv.): Od r uděluje MK ČR výroční cenu Knihovna roku, která vyjadřuje zhodnocení dlouhodobých zásluh o rozvoj knihovnictví v obcích a přínosu k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb. Cena je udělována ve 2 kategoriích: 1) Základní knihovna - letos ji získala Obecní knihovna v Jindřichovicích pod Smrkem za výjimečný rozvoj knihovnictví v obci. Diplomy v této kategorii obdržely Místní knihovna ve Valašské Bystřici na Vsetínsku (za mimořádnou, dlouholetou a systematickou práci s dětskými čtenáři) a Místní knihovna v Horní Stropnici na Českobudějovicku (za cílevědomou přeměnu knihovny v informační a komunitní centrum obce a práci s dospělými čtenáři, zvláště se seniory). 2) V kategorii informační počin byla hlavní cena udělena M. Kodymové, ředitelce Městské knihovny v Jindřichově Hradci (za mimořádný přínos k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb). Diplom v této kategorii obdržela Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích - za vydání elektronické knihy Kohoutí kříž (studie a medailony s ukázkami z německé šumavské literatury). (Literární noviny, č.44, 2003) ČR: Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) vyhlásil po loňské povodni veřejnou sbírku Pomozte knihovnám. V době jejího konání (od do ) bylo získáno celkem 1,87 mil. Kč. Největší dar poskytla Česká tisková kancelář (1 mil. Kč), sumou 800 tis. přispěl Nadační fond pro kulturu, 20 tis. věnovaly regionální organizace SKIP. Velkou práci pro sbírku a její propagaci vykonalo 27 knihoven, které ve svých prostorách umístily pokladničky a sběrné listiny. Takto se podařilo od veřejnosti získat 87,62 tis., od dalších 15 knihoven pak 46,99 tis. Celkem 34 individuálních dárců věnovalo celkovou částku 55,21 tis. Velkou pomocí byly dary ze zahraničí (576,95 tis.). Rakouská národní knihovna uspořádala vlastní sbírku na pomoc českým knihovnám, která přinesla výtěžek ve výši 465,49 tis. Obdobnou sbírku zorganizoval i Spolek tyrolských knihovníků s výtěžkem 24,58 tis. Obě slovenská knihovnická sdružení - Spolek slovenských knihovníků a Slovenská asociace knihoven - přispěly na konto sbírky částkou 25 tis. Kč. O rozdělení sbírky mezi české knihovny pečovala komise, složená ze členů SKIP z těch regionů, které byly postiženy povodněmi. Výše přidělených prostředků na jednotlivé knihovny byla posuzována s ohledem na výši škody (Literární noviny, č.44, 2003)

11 12/2003 INFORMATIKA 11 Infforrmační í sttřředi e iska Informace, cestovní ruch a kultura Koncem října se sešli na pozvání Krajského úřadu v Plzni zástupci informačních středisek na pracovním setkání za účelem výměny zkušeností. Pozvání přijali též zástupci ČCCR (Czech Tourism) ing. Veronika Váňová a Asociace turistických a informačních center (A.T.I.C.) Luděk Šorm. Na setkání dostal prostor k prezentaci také jediný dvojjazyčný (česko-německý) portál, který mapuje a podporuje kulturní přeshraniční spolupráci Plzeňského kraje a Horního Falcka (viz Místní kultura č. 11). Uvedli jej starosta města Schőnsee Hans Eibauer a ing. Miroslava Vacková, členka redakční rady). Představilo se i Regionální centrum cestovního ruchu záp. Čech (Soňa Žourková). Úvodem prezentovala hostitelka a radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Plzeňského kraje Mgr. Olga Kalčíková, aktivity kraje. Mimo jiné se zmínila o spolupráci se zřizovanými krajskými kulturními institucemi, s podnikatelskou a neziskovou sférou, ale i se sousedními kraji. Hovořila o podpoře cestovního ruchu a kultury, o participaci na projektech vyhlašovaných MMR a dalšími institucemi. Upozornila přítomné na Koncepci rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje, jejíž veřejná prezentace byla naplánováno na začátek prosince letošního roku. Svým vystoupením zaujal Luděk Šorm (A.T.I.C.), který definoval práci v informačních centrech jako práci tvůrčí a systémovou. Poskytování informací tohoto druhu by podle něj mělo mít statut veřejné služby s vícezdrojovým financováním. Není možné ponechat tuto službu trhu, protože výstupem informačních center je zcela zdarma poskytnutá informace, řekl. A to, aby se turisté cítili v naší zemi dobře, je zájmem nás všech. Šorm se dotkl i problému odměňování pracovníků informačních center, které neodpovídá nárokům kladené na toto povolání, od obrovského všeobecného rozhledu, umění jednat s lidmi až po jazykové vybavení. Pracovní setkání profesionálů v oblasti poskytování informací splnilo účel vzájemného seznámení a informování a podle slov radní Olgy Kalčíkové nebylo určitě poslední. Vyjádřila názor, že by se podobná akce měla konat v pravidelných intervalech, cca 2x do roka. Ludmila Kučerová

12 INFORMATIKA 12/ Média Připravuje se měsíčník Kam a kdy Měsíčník, jehož první číslo má vyjít v prosinci letošního roku, připravuje občanské sdružení Kruh autorů Liberecka (KAL). Tiskovina bude mapovat vše, co se na území Libereckého kraje děje v kulturní, církevní, vlastivědné i sportovní oblasti. Obsah bude členěn do jednotlivých kapitol např. Domy kultury a kulturní centra, Divadla. V každé z kapitol pak budou řazena abecedně města a obce představující svoji nabídku akcí na příslušný měsíc, s přesahem do měsíce příštího. Vydavatel oslovil více jak 250 zařízení a 36 měst. Nyní přichází první ohlasy velký zájem mají zejména místa stojící mimo centrum, pro něž je tato prezentace možností k lepšímu zviditelnění se. Zájemci si budou moci měsíčník koupit v knihovnách, informačních centrech a na dalších vybraných prodejních místech a to vždy první den v měsíci. Cena za tiskovinu formátu A5 o počtu 64 stránek, se má pohybovat kolem 20 Kč. KAL vydává od počátku letošního roku ve spolupráci s Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci kulturní dvouměsíčník Světlík. (Liberecký den, /ev) Publikace Učebnice, která nezná hranice Školní učebnice Šumava bez hranic, která spatřila světlo světa na sklonku minulého století, se setkala s velkým ohlasem nejen u nás, ale i v Rakousku a německém Bavorsku. Původně vyšla učebnice v nákladu 8 tisíc výtisků, vloni následoval dotisk 2300 kusů a letos vydání učebnice v elektronické verzi na CD. Knihu připravovali učitelé všech příhraničních okresů. Kromě češtiny a němčiny, byl text doplněn o anglickou verzi. Zájem o učebnici mají nejen školy (základní i střední), ale i řada turistů. Učebnice je součástí projektu finančně podpořeného Fondem malých projektů Phare CBC Evropské unie. Česko-německá doplňková učebnice českého a německého jazyka pro šumavské školy na obou stranách hranice obsahuje stručné dějiny celé šumavské oblasti, přehled historických památek a další údaje. Publikaci doplňuje řada fotografií, plánky, mapy. Text je členěn na kapitoly - např. Krajina (horopis, podnebí, příroda, národní parky), Lidé historie, řemesla). Novinkou učebnice na CD jsou 4 krátké filmy o celkové délce 40 minut, které představují šumavskou přírodu, lidovou architekturu, zvyky, již zapomenutá řemesla atd. ev

13 12/2003 INFORMATIKA 13 Publikace o Letňanech Dozvědět se informace o historii i současnosti své obce budou mít občané Letňan (bývalá část Prahy 9, dnes samostatná Praha 18), a samozřejmě všichni další zájemci, opět o něco snazší. Vyšla totiž reprezentativní publikace o této městské části v nakladatelství Milpo, které v ediční řadě Knihy o Praze představuje jednotlivé části Prahy. Knihu edičně připravila Dagmar Broncová za podpory Úřadu městské části Praha 18. Čtenáři tak mají konečně možnost v uceleně zpracovaném materiálu se spoustou dobových i současných fotografií získat přehled o vývoji místa, ve kterém žijí. Mohou také zprostředkovaně nahlédnout do starých kronik a dozvědět se něco o minulosti obce s nynější rozvojovou perspektivou. Irena Koušková Vlastivědný zpravodaj Polabí V letošním roce vydalo Polabské muzeum v Poděbradech již 36. svazek Vlastivědného zpravodaje Polabí. Publikace má 292 stránek formátu A5, je bohatě doplněna fotografiemi, nákresy, mapami. Články jsou členěny do dvou oddílů Vědy společenské (8 článků např. 100 let muzea v Poděbradech, Archeologický přípěvek k dějinám hradiště a hradu Oldříš, Pěvecko-divadelní spolek Melantrich v Rožďálovicích), Vědy přírodní (7 článků např. Vodní makrofyta v dolním toku řeky Doubravy, Zimování potáplice severní), následují Krátké zprávy, Personálie, Z činnosti muzea a Pokyny pro autory. ev SVATOBOŘICE-MISTŘÍN (3,5 tis. obyv., okres Hodonín): K proběhlému Slováckému roku v Kyjově byla po 60 letech vydána reedice fotografické publikace Martina Ševely U žúdra z r Na 135 stranách přináší dobové (poprvé u nás barevné) fotografie z tehdy samostatných obcí Svatobořic a Mistřína. Jsou zde zachyceny fotografické studie krojovaných šohajů a děvčic, strýců a tetek, vesnických obyčejů, zvyků a scenérií. (Rovnost, ) NERATOVICE (17 tis. obyv., okres Mělník): V r vyšla kniha PhDr. Miroslava Pavlíka Tudy šla historie aneb Zastav se člověče a zavzpomínej, která mapuje historii Neratovicka od nejvzdálenějších dob po současnost. Vydání publikace financoval MěÚ. (Listy města Neratovice, č.10, 2003)

14 INFORMATIKA 12/ KRAJ VYSOČINA: V září vyšla publikace o městech, obcích a jejich památkách, která je součástí projektu firmy Aspida. Začal se realizovat v r a původně byl zaměřen pouze na Moravu. Pro velký zájem se rozšiřuje na celý kraj Vysočina. (Světelský zpravodaj, č.10, 2003) BRNO (386 tis. obyv.), MORAVA, SLEZSKO: Nakladatelství ERA vydalo 2 publikace věnované židovským památkám Moravy. Autorem obou je architekt J. Klenovský. V první, nazvané Brno židovské, zachycuje vysoce odborným textem a fotografiemi, plánky, mapami i kresbami vývoj staleté historie židovského osídlení města Brna. Vedle kapitol věnovaných způsobu života židovských obyvatel, významným architektům, synagogám a modlitebnám či hřbitovu, je samostatná část věnována také bývalým židovským továrnám na území Brna. Připojen je i slovníček používaných výrazů převzatých z hebrejštiny. Druhá kniha Židovské památky Moravy a Slezska" - je vydána v obdobné grafické úpravě jako výše zmíněná publikace (mapy, plánky, fotografie jednotlivých lokalit ap.), důležitým doplňkem je česko-německý rejstřík obcí i přehled významných osobností židovského původu, pocházejících z Moravy a Slezska. (Večerník Praha, ) STRAKONICE (25 tis. obyv.): Ve Strakonicích se uskutečnila vernisáž výstavy o budoucnosti strakonického hradu. Její součástí byl křest knihy archeologa J. Michálka "Památky Strakonicka ze země a ze vzduchu". Publikaci vydalo strakonické Muzeum středního Pootaví za přispění grantů Jihočeského kraje a města. Kniha přináší velké množství barevných leteckých snímků, které autor shromažďoval několik let. Ve strakonickém regionu je evidováno více než 576 kulturních památek v katastrech 158 obcí a osad. Autor chce svým dílem přispět k lepší znalosti historie, kulturních památek a celé kulturní krajiny Strakonicka. (Táborské listy, ) ČESKÁ LÍPA (40 tis. obyv.): Do konce r vyjde kniha o historii obce Vítkov (m. č. České Lípy). Kniha má 15 kapitol, které pojednávají o nejstarším období existence obce, přírodních katastrofách, historii kostela, starých zvycích, spolkovém životě před r apod. (Liberecký den, ) ARNEŠTOVICE (80 obyv., okres Pelhřimov): K výročí 600 let vzniku obce vydal 0Ú publikaci Arneštovice 600. Historické informace shromáždila a zpracovala pracovnice Okresního archivu v Pelhřimově Irena Krčilová. (Vysočina-Noviny Třebíčska, )

15 12/2003 MÍSTA - REGIONY - KRAJE 15 Místta Kultuře se v Novém Boru daří První zprávy o vesnici zvané Arnultovice, nacházející se na dnešním území Nového Boru, pochází z období kolem roku Již v 18. století si její obyvatelé, sedláci, začali přilepšovat prací v obchodě, řemeslech a také ve výrobě skla. V roce 1757 povýšila Marie Terezie Nový Bor na město. Šlo o jedno z nejmenších a nejmladších měst v severních Čechách. Bohatou historii města dokládá i skutečnost, že ve městě byla v roce 1992 vyhlášena památková zóna čítající kolem padesáti památkově chráněných domů. Sklářskou tradici dokumentuje i průmyslová škola sklářská, jejíž tradice sahá do 18. století. Město zřizuje v oblasti kultury jednu příspěvkovou organizaci Stálou divadelní scénu. Další kulturní zařízení mají podobu organizační složky jde o Městské divadlo, Městské kino, Městskou knihovnu a Sklářské muzeum (podrobněji v jednotlivých kapitolách časopisu). Všechna zařízení jsou v objektech patřící městu. Majetkem města je i Kulturní dům Bohemia (bývalý Jednotný klub pracujících Novoborských strojíren a Crystalexu), který má pronajatý soukromá firma tady jsou pořádány i některé kulturní akce (např. plesy), v provozu je restaurace či prodejna knihy. Společenský sál je určen pro cca 300 lidí. V oblasti památkové péče plní obec povinnosti plynoucí ze zákona obce s rozšířenou působností spadá pod ni 16 obcí, včetně Nového Boru. Nejvýznamnější památky jsou v obci Sloup v Čechách (vyhlášená památková vesnická zóna, Skalní hrad, zámek se zahradou a sochami M. Brauna a rodiny Maxů), v Okrouhlé (pseudobarokní stavba vzorkovny) a ve Svojkově (zřícenina hradu, kaple). Město poskytuje vlastníkům památkových objektů finanční příspěvek z Programu regenerace památkové zóny. Letos město získalo na opravu dvou památkově chráněných objektů od Ministerstva kultury 200 tisíc Kč, příspěvek města činil 40 tisíc Kč. Město přidělilo v letošním roce finanční příspěvky na některé kulturní aktivity např. příspěvek pěveckému dětskému sboru Camella při ZUŠ Nový Bor na cestovní výlohy na soutěž pěveckých sborů v Portugalsku. V současné době připravuje město určité změny v organizaci kultury, jejichž výsledkem má být rozšíření nabídky kulturních pořadů, zlepšení propagace, větší prostor bude věnován mládeži (dramatický krou-

16 MÍSTA - REGIONY - KRAJE 12/ žek, místnosti na zkoušení mladých kapel) atd. O tom, jak se kulturní nabídka ve městě zlepšila, budeme naše čtenáře informovat koncem příštího roku. V přízemí radnice najdeme informační středisko, které spadá pod odbor školství, kultury, sportu a cestovního ruchu. Poskytuje klasické služby prodej publikací, map, odznaků, videokazet (existuje možnost vybranou kazetu přehrát na videu), podává informace o jízdních řádech. Zvláštností jsou materiály zaměřené na Tolštejnské panství (např. Vandrovní pas, Tolštejnský kurýr). Město vydává nákladem 1200 ks Novoborský měsíčník, jehož jeden výtisk si mohou občané koupit za 5 Kč. Prodává se na 10 místech, včetně informačního střediska. Eva Veselá Spisovatelé ve Slavičíně V Městské knihovně Slavičín proběhlo 8. října v rámci týdne veřejných knihoven veřejné čtení. Knihovna jej uskutečnila poprvé a pozvání obdrželi občané bez rozdílu věku. Zúčastnilo se 50 čtenářů včetně dětí. Akce vyvrcholila v pátek příjezdem zlínských spisovatelů Antonína Bajaji, Josefa Holcmana a Ivana Binara, předsedy obce spisovatelské z Prahy. Spisovatelé byli přivítáni na slavičínském gymnáziu a zde se také konala první beseda se studenty. Spisovatelé prezentovali svá nová díla, přestávky mezi čtením vyplňoval úspěšně Big-band gymnázia. I studenti přečetli ukázky z vlastní tvorby. Na besedě se dostalo i na taková témata, jako je: Slovo ohrožený druh v dnešním počítačovém světě, co je dobrá a špatná literatura, literatura důležitá složka v životě člověka, proč jsou dosud nepotrestané zločiny komunismu a další otázky z oblasti nejen kultury, ale i politiky. Besedu podpořila Nadace Jana Pivečky. Po krátkém zastavení v městské knihovně si spisovatelé se zaujetím prohlédli výstavu národopisných fotografií Josefa Floreše Fašank, v prostorách městské radnice. Na zámku pak probíhala další beseda v podobě literární kavárny. Hosté byli příjemně překvapeni návštěvou starosty města Slavičína Pavla Studeníka a kulturních a národopisných činitelů. Spisovatelé opět prezentovali svá díla a v diskusi se hovořilo o různých tématech. Ivan Binar např. popsal pocity člověka zbaveného svobody (za totality byl vězněn a pak vyhoštěn z republiky), hovořilo se o špatném mapování skutečnosti, o nepoctivých autorech ve filmové a literární tvorbě a dal-

17 12/2003 MÍSTA - REGIONY - KRAJE 17 ších otázkách současné kultury. Protože spisovatelé mají stejného koníčka národopis, vyslechli si na závěr valašské písničky a ukázku hry na píšťalu koncovku a fujaru. Ze Slavičína odjížděli naši milí hosté spokojeni a my jsme měli dobrý pocit z vydařeného závěru Týdne veřejných knihoven. Emilie Malíková (Městská knihovna Slavičín) LANŠKROUN (10 tis. obyv., okres Ústí nad Orlicí): U příležitosti Slovenských dnů v Lanškrouně vyhlásila radnice ve spolupráci s Listy Lanškrounska soutěž na téma Moje prázdniny - dovolená na Slovensku. Výtvarná část je určená dětem a studentům středních škol, u literární soutěže věk účastníků omezen není. (Listy Lanškrounska, č.19, 2003) ZRUČ NAD SÁZAVOU (5 tis. obyv., okres Kutná Hora): Restituenti snížili cenu zámku ve Zruči nad Sázavou na 23 mil. Kč a přilehlý park se rozhodli městu darovat. Po veřejné diskuzi se zastupitelé rozhodli návrh na koupi zámku přijmout. Na koupi zámku, jako sídlo městského úřadu, dostalo město dotaci 20 mil. Kč. (Kutnohorský deník, ) CHEB (32 tis. obyv.): Nositelem prestižní Ceny Euregia Egrensis za r se stal José Kočí z Chebu za přínos k rozvoji přeshraničních vztahů. (Chebské radniční listy, č.10, 2003) HAVLÍČKŮV BROD (25 tis. obyv.): Na železniční stanici v Havlíčkově Brodě je vystavený Masarykův salonní vůz, vyrobený v r Prezident ho dostal k 80. narozeninám. Byl využíván do r. 1967, pak měl být sešrotován. Byl zachráněn, posléze zrekonstruován zaměstnanci železničních opraven v Českých Velenicích. (Vysočina-Noviny Žďárska, ) KYNŠPERK NAD OHŘÍ (5 tis. obyv., okres Sokolov): Kynšperk získal od Ministerstva pro místní rozvoj ČR dotaci ve výši 3,937 mil. Kč, která je určena na rekonstrukci historické radnice. Pro první etapu obnovy je k dispozici 5,5 mil. Kč, z toho 1,6 mil. pochází z městského rozpočtu. Rekonstrukce bude zahájena v r Město zároveň podalo návrh na zapsání objektu do seznamu nemovitých kulturních památek. (Sokolovský deník, ) PRAHA 3, ROUDNICE NAD LABEM (13 tis. obyv., okres Litoměřice): Zastupitelé Prahy 3 věnují částku 1 mil. Kč městu Roudnici nad Labem na opravu zdi u kostela Narození Panny Marie, která byla po loňských povodních silně poškozena. (Deník Litoměřicka, )

18 MÍSTA - REGIONY - KRAJE 12/ Krraj je KRAJ VYSOČINA: Kraj Vysočina letos finančně podpořil celkem 26 rekonstrukcí památkových objektů. Náklady na obnovu nemovitých kulturních památek dosáhly cca 9 mil. Kč, vlastníci se na obnově podíleli částkou skoro 5 mil. Celkem 4 mil. Kč z grantového programu Nemovité památky byly rozděleny mezi 6 fyzických osob, 9 obcí, 10 církevních organizací a 1 obchodní společnost. O grant se ucházelo 79 projektů. (Vysočina-Noviny Žďárska, ) KARLOVARSKÝ KRAJ: Snímky významných památek, přírodních zajímavostí, lázní a dalších objektů mohou amatérští i profesionální fotografové zasílat do března 2004 na Krajský úřad v Karlových Varech, který vyhlásil soutěž o nejkrásnější fotografii regionu Karlovarský kraj ve fotografii. (Sokolovský deník, ) Cesttovní í rruch Zájem o návštěvu památek zvolna opadává Při zběžném pohledu na čísla uvedená ve statistice za rok 2002 zjistíme, že dochází k poklesu průměrné návštěvnosti památek. Jaká byla letošní sezona? Podle zpráv v denním tisku půjde zřejmě o průměrnou sezonu, ale řada památkových objektů zaznamenává pokles návštěvnosti. Tento jev souvisí s poklesem počtu zahraničních turistů a je také závislý na ochotě našich občanů zaplatit relativně vyšší vstupné. Olomoucký den přinesl 3. září informace o návštěvnosti některých hradů a zámků na území Olomouckého kraje. Hlavní sezona je u konce, teď budou památkové objekty zkracovat návštěvní dobu, v říjnu byla většina objektů otevřena pouze o víkendu. O 800 lidí méně navštívilo letos do konce srpna hrad Helfštýn, který je místem konání evropsky známého Hefaistonu (jen kvůli černému řemeslu přijelo letos víc jak 12 tisíc lidí). Kastelánka M. Kleckerová pro příští rok zvažuje pořádání jarmarku lidových řemesel, tradici tady má Hradní bál. Na Sovinci očekávají proti minulému roku vyšší návštěvnost. Do konce srpna jej navštívilo více jak 40 tisíc návštěvníků. Je to však díky řadě pořádaných akcí. Na klasické

19 12/2003 MÍSTA - REGIONY - KRAJE 19 prohlídky chodilo méně lidí než vloni. Vstoupili jsme do povědomí spíše jako místo víkendové zábavy pro rodiny s dětmi řekl kastelán P. Zastěra. Další propad hlásí Jánský Vrch. Pokles návštěvnosti začal už vloni. Zámek je poznamenán vleklým sporem mezi vlastníkem (Národní památkový ústav, územní pracoviště Olomouc) a obecně prospěšnou společností, která se jej snaží postavit na nohy. Zvýšenou návštěvností za stejné časové období se může pochlubit zámek v Náměšti na Hané. Zámek je ve vlastnictví obce, dokáže si vydělat na provoz, na opravy a mzdy obec doplácí. Zámek je možné po domluvě navštívit celoročně. S velkým ohlasem se setkaly noční prohlídky, jejichž scénář se zaměřil na pohádky. V nich vystupovalo 20 účastníků v dobových kostýmech. Podle slov kastelánky R. Pluskalové přišlo do konce srpna 17 tisíc návštěvníků, tedy o tisíc víc než vloni. Hrad Bouzov, známý především z pohádek, navštívilo přes 85 tisíc lidí, kteří zaplatili celkem přes 5 milionů Kč. Podle slov ředitelky H. Váňové by mohlo letos přijít ještě 10 tisíc lidí. Počet návštěvníků zkresluje počet tras (pokud si vybere návštěvník 2 trasy, je počítán 2x). Šternberk měl ve sledovaném období zatím 14 tisíc návštěvníků. Hrad nabízí dva prohlídkové okruhy. Dle sdělení kastelána Z. Bočka se většinou lidé ptají po expozici hodin, ale po zjištění, že už tady není, neodejdou. Připravila Eva Veselá Menší zájem o památky není tragédií Podle kastelána Františka Fialy, správce zámku ve Velkých Losinách, který je označován za perlu moravskoslezské renesance, navštívilo objekt v letošní sezoně přes 40 tisíc lidí. Znamená to pokles asi o 1200 lidí ve srovnání se stejným obdobím minulých let. Ale kastelán to nepovažuje za nijak závažné: Příliv cizinců nebyl letos tak velký. První roky po listopadu 1989 přijížděli starousedlíci, kteří pochopitelně už teď každým rokem nejezdí. Všechny památkové objekty v republice jsou na tom s návštěvností podobně, soudí Fiala, ale není to podle něj osudové. Svou roli sehrál kurz slovenské koruny, lidé začali zase víc jezdit na Slovensko, dodává na vysvětlenou. Od června také poněkud ubývalo polských turistů, což mohlo způsobit posilování koruny vůči polskému zlotému. Ve Velkých Losinách už je zavřeno, ale v dubnu se zase brány otevřou. Zámek se může pochlubit mimořádnou sbírkou tkaných výtvarných děl přibližně z poloviny 17. století - a to ve výborném stavu. Příští rok, podaří-li se získat peníze, chtějí na zámku začít s rekonstrukcí kočárovny. luk

20 MÍSTA - REGIONY - KRAJE 12/ Kultturrní í domy Kultura na vodě Z kulturáku na lodi je úchvatný výhled na okolní architektonické skvosty. Foto: Ludmila Kučerová Těžko říci, co bylo hlavním popudem k tomu, aby skupina prosperujících podnikatelů prodala své živnosti a pustila se do nákladného projektu, kterým je multikulturní prostor na lodi. Jisté je, že motivem nebyly peníze. Tito odvážní, ke kultuře inklinující nadšenci, se pro věc zapálili, prodali své živnosti, navíc se zadlužili a nápad, který okoukli ve světě, začali realizovat. Koupili vyřazenou loď obrovských rozměrů ukrajinské výroby, z Ukrajiny ji přemístili na Dunaj do maďarské metropole Budapešti a v dubnu letošního roku otevřeli. Projekt funguje bez státní dotace Státní dotace projekt neobdržel, ale na druhou stranu má zcela svobodný výběr pořadů a dramaturgii. Společnost se snaží získat potřebné peníze prostřednictvím grantů a samozřejmě hledá sponzory. Cena vstupenky na kulturní pořad se pohybuje kolem 2 3 tisíce forintů (Kurz forintu ke koruně se pohybuje v rozmezí 1 Kč/6-7 for.), výjimečně více (max. 6 tis.). S budapešťskou radnicí uzavírá společnost každoročně smlouvu na pronájem místa na Dunaji a vstřícnost k projektu prokázala radnice hned v začátku tím, že financovala vybudování infrastruktury. Radnice má loď ráda Kladný vztah radnice je nabíledni: na náklady soukromého investora vznikl ve městě velmi kvalitní kulturní prostor nejen po technické stránce (např. koncertní sál je špičkově akusticky vybaven a odizolován), ale i co se týče výběru pořadů. Navíc je možné loď, která disponuje obrovským množstvím prostor, využít k návštěvě restaurace s příjemným posezením na Dunaji a s výhledem na krásná místa Budapešti, nebo ke klubovému setkání. Prostory lodi je také možné si pronajmout a to buď pouze

21 12/2003 MÍSTA - REGIONY - KRAJE 21 část či celou loď. Není divu, že této nabídky využívají ke svým schůzkám různé firmy, ale i neziskový sektor. Programová nabídka je promyšlená Pořadatelé pojali nabídku v širokém spektru, ale hlídají si kvalitu. Celý týden je otevřeno a každý den je něčím speciální. Na lodi zní hudba všech žánrů, konají se malé festivaly, výstavní akce, chystají se pořady pro děti, diskusní večery. Prostor mají začínající kapely, taneční párty diskotéky a mnoho dalších aktivit. Pořady jsou dokumentované, digitálně zpracované. Mimochodem jedním z cílů společnosti je stát se centrem digitální kultury (např. poskytnout prostor lidem, kteří se seznámili prostřednictvím internetu). Jednou ze zajímavých programových myšlenek je setkávání umělců, které spojuje Dunaj a mnoho dalších Ludmila Kučerová Mít či nemít kulturák? Tuto otázku musela řešit, řeší a bude řešit řada obcí a měst bez ohledu na počet obyvatel v nich žijících. Pak následují otázky spojené s jeho provozem. Místo od místa je situace jiná, jednotný recept neexistuje. Článek Kulturní dům: město zabránilo nejhoršímu přinesl Moravskoslezský deník. Město Rýmařov (9,2 tis. obyv., okres Bruntál) přišlo málem o kulturní dům, kterým ručilo za úvěr jedné zdejší firmě. Ta přestala bance úvěr splácet a dluh narostl na více jak 30 milionů Kč. Aby město objekt uchránilo, jednalo s bankou o vyvázání zástavního práva na kulturním domě. Tato snaha ho stála pět milionů, na něž si město vzalo úvěr, který bude splácet po dobu pěti let. Také další článek z Moravskoslezského deníku informuje o Kulturním domě Dolu František. Tentokrát jde o objekt v Horní Suché (4,4 tis. obyv., okres Karviná), který se po letech soudů podařilo obci získat. Ta jej zakonzervovala a v říjnu 2003 prodala novému majiteli, který již rok zařízení provozoval. Eva Veselá STARÉ SEDLO (700 obyv., okres Sokolov), ROTAVA (3,5 tis. obyv., okres Sokolov), CHODOV (15 tis. obyv., okres Sokolov): Radní obce Staré Sedlo investovali do opravy kulturního sálu 1 mil. Kč. Prostory budou kromě promítání filmů sloužit i při větších kulturních akcích. V Rotavě investovali do Slovanského domu kolem 1 mil. Kč. Kulturní a společenské středisko v Chodově zaplatilo více než 3 mil. Kč v roce 2003 za rozsáhlou rekonstrukci promítacího sálu, včetně moderního ozvučovacího zařízení. (Sokolovský deník, )

22 MÍSTA - REGIONY - KRAJE 12/ Kina Novoborské kino a jeho aktivity První promítání němých filmů mohli vidět diváci v budově dnešní sokolovny v roce V listopadu 1926 byla slavnostně otevřena budova nového kina (viz foto). Do roku 1980 proběhly dvě rekonstrukce zaměřené zejména na technologie a interiér. Na konci června 1981 kino prakticky vyhořelo, ale 21. dubna 1989 bylo po skončené rekonstrukci opět uvedeno do provozu. Od té doby byl zatím třikrát vylepšen zvukový systém a v prosinci letošního roku mohou diváci poprvé vidět trojrozměrný film. V roce 1996 a 1999 získalo kino ocenění Kino roku. Kino kamenné i kino letní Stálé kino má kapacitu 293 míst pro diváky, vstupenka se dá pořídit v cenách od 55 do 75 Kč. Kino promítá každý den po dvou představeních. Letní kino je umístěno v centru města, do hlediště může najednou usednout až 500 diváků. V letních měsících promítají filmy obě kina. Kino to není jen promítání filmů Novoborské kino připravuje pro své diváky i celou řadu akcí vážících se k promítání filmů (zejména k premiérám). Například při premiéře filmu Tmavomodrý svět byli mezi pozvanými účastníci letecké bitvy o Anglii, pro něž byly podle vyznamenání zhotoveny skleněné plakety, vařil se pravý vojenský guláš v polní kuchyni, byl uskutečněn seskok parašutistů, kino zaplavily tmavěmodré balonky, před kinem byla k vidění vojenská technika z období v němž se film odehrával, v soutěži bylo možné získat i podepsaný scénář či křesla tvůrců filmu. Takovýchto akcí připravuje kino do roka 3 až 4. Foyer kina slouží k pořádání výstav jednou z posledních byla zatím výstava Můj černobílý svět: První kontakt kresby Gabriely Pachovské. V přízemí kina najdeme i útulnou kavárnu (provozuje ji nájemce na živnostenský list).

23 12/2003 MÍSTA - REGIONY - KRAJE 23 Kino na internetu Novoborské kino má velice čtivé webové stránky (nejvyšší návštěvnost měly stránky 19. září osob). Na nich se dozvíte nejen jaké filmy a v kolik hodin se hrají (včetně ceny vstupenky, délky filmu atd.), můžete si přečíst recenzi filmu (jsou přebírány ze šesti webových stránek), popsána je cesta do obou z kin (kromě mapy jsou tady popisy jak se ke kinům dostanete pokud jedete autem, autobusem, vlakem), popsána je i stručná historie filmového promítání ve městě, kontakty (adresy, telefonní čísla, atd.), technické parametry apod. Filmový klub, art kino a promítání pro školy Filmový klub (FK) je zařazen v kategorii B, o jeho dlouhém působení (od roku 1988) vypovídá nízké klubové číslo 040. V současné době má klub 130 členů. Filmy se promítají dvakrát do měsíce, za vstupenku zaplatí členové 50 Kč a za roční průkazku 40 Kč. Filmy v art kině jsou promítány také dvakrát do měsíce (střídají se s FK), cena za vstupenku je 55 Kč. Na základě objednávky od škol připravuje kino promítání filmů, které jsou doplňkem probíraného učiva. Novoborská akademie spojených kinematografií Byla založena před třemi léty, oslovení vedoucí kin z celé ČR formou hlasování udílí ceny za český film (hodnotí se filmy vzniklé od září do srpna). Je pět kategorií nejlepší film, filmová režie, mužský a ženský herecký výkon a o poslední kategorii se nehlasuje vítězem se stává nejnavštěvovanější film. Vyhlášení vítězů pak proběhne na slavnostní akci, jejíž součástí je kromě promítání vítězného filmu a doprovodné akce také prezentace firem (např. dodavatelé různých technologií). Asociace provozovatelů kin na této akci řeší i řadu dalších problémů např. problémy s OSA, dopravu filmů ČD. Eva Veselá POVRLY (2,1 tis. obyv., okres Ústí nad Labem): Po roce opět promítá kino v Povrlech. Jeho novým provozovatelem je František Šmahel, který provozuje na Ústecku ještě Biograf u Františka, kino v Telnici, Královský les v Libouchci. (Ústecký deník, ) ŽATEC (20 tis. obyv., okres Louny): Průměrná návštěvnost letního kina v Žatci byla na 1 promítání 148 diváků. V průběhu června až srpna kino promítlo 4 české filmy, na které přišlo 1772 diváků. Celkově bylo odehráno 20 filmů (většinou amerických), na které přišlo 2944 platících diváků. Největší zájem byl o film Pupendo (1043 diváků) a nejmenší o film Hladina adrenalinu (20 lidí). I přes vysokou návštěvnost městské divadlo jako provozovatel letního kina na promítání prodělalo (muselo být dotováno 20 tis. Kč). (Deník Lučan, )

24 MÍSTA - REGIONY - KRAJE 12/ Ettni ika Týden národnostních menšin V týdnu od října 2003 uspořádala Knihovna Jiřího Mahena ve spolupráci s městem Brnem Týden národnostních menšin. Záštitu na akcí převzal 1. náměstek primátora města Brna Ing. Rostislav Slavotínek. Od pondělí do čtvrtka vždy od 16 hodin v ústřední budově KJM na Kobližné představily národnostní menšiny žijící v Brně kulturní tradici svých mateřských zemí i aktivity společenství v Brně, a to prostřednictvím přednášek, tanečních vystoupení, recitací, hudebních i filmových ukázek a prezentačních panelů. Doprovodnou akcí byla výstava Cože? Já, a rasista? konaná v rámci projektu Rozmanitost do knihoven, který je součástí Kampaně proti rasismu financovaného Úřadem vlády ČR. Po slavnostním zahájení 20. října za přítomnosti zástupců města, kraje, Výboru pro národnostní menšiny ZMB a zástupců národnostních menšin žijících v Brně se prezentovalo Muzeum romské kultury. Jeho ředitelka PhDr. Jana Horváthová přiblížila činnost instituce, promítal se film To jsou těžké vzpomínky o holocaustu Romů a poté následovala beseda s historikem Mgr. et Mgr. Petrem Lhotkou. Součástí prezentace romské menšiny bylo vystoupení tanečního souboru Čercheňa z DROMu, romského střediska a tanečního souboru Terne čaja ze Společenství Romů na Moravě. Na místě bylo možné shlédnout ukázku tradičního řemesla Romů pletení proutěného košíku. Úterý 21. října bylo věnováno německé a bulharské menšině. "Brněnští vrabčáci" děti z Německého kulturního sdružení, Region Brno, zahrály známou legendu o Krysaři z Hammelnu. Bulharské kulturně osvětové sdružení si připravilo vystoupení svého tanečního souboru Kytka a promítání dokumentárního filmu o Bulharsku. Německý jazykový a kulturní spolek Brno a Kulturní sdružení občanů německé národnosti v ČR předvedl vystoupení vlastní pěvecké skupiny, představil knihu Gerharda Hanaka o židovské komunitě na jižní Moravě a film Brno včera a dnes. Třetí den Týdne zahájila přednáška "O makedonské národnostní otázce". Diskuze se zúčastnil prof. PhDr. Ivan Dorovský, DrSc., Ing. Dimitri Kirjakovský, Vangel Bejkovský, Grigor Sukalovský, prof. dr. Maxim Karanfilovski ze Společnosti přátel jižních Slovanů. Závěr dne patřil

25 12/2003 MÍSTA - REGIONY - KRAJE 25 Svazu Maďarů, který veřejnosti nabídl pěvecké a taneční vystoupení folklorní skupiny Tiszavirág, promítání videa Maďaři v Brně v roce 2000 a autogramiádu knih László Nagye Hajduci a Antona Mészárose Vzpomínky psané ve tmě. Ve čtvrtek 23. října se krásným programem do Týdne národnostních menšin zapojila Asociace ruských spolků v ČR. Jejich představení nabídlo uspokojení všech lidských smyslů. Od recitací ruských básní, ruských písní v podání Máši Kubátové, hry na bajan..., po ochutnávku pirožků. Závěrečnými lahůdkami bylo vystoupení dětského tanečního souboru Púčik z Obce Slovákov v Brně a vystoupení tanečního souboru Prométheus z Řecké obce Brno. Týden národnostních menšin byl myšlen jako malý příspěvek k poznání kultury jiných národů těch, kteřé v Evropském společenství již jsou i těch, které se spolu s Českou republikou do něj chystají. Knihovny by měly být právě těmi místy, kde se kultury setkávají a poznávají. Redakčně upraveno Hana Tomanová (KJM) PRAHA: Do poloviny ledna příštího roku je v Galerii Roberta Gutmanna v Praze otevřena výstava, která dokumentuje osudy desítek židovských rodin v průběhu 2. světové války. Prezentování této výjimečné expozice umožnila zvláštní akce pražského Židovského muzea. Před 2 lety vyzvalo lidi, aby si vzpomněli na své přátele, spolužáky či vzdálenější příbuzné, kteří kdysi žili v jejich sousedství a během války zmizeli. Muzeum se snažilo získat cokoliv, co připomíná osudy těchto lidí. Ohlas výzvy byl nevídaný - muzeu se přihlásilo 600 lidí, kteří přinesli nejrůznější dokumenty - fotografie, dopisy, motáky z koncentračních táborů, ale i hračky, které tam maminky vyráběly svým dětem či sbírku básní talentovaného židovského autora, o němž odborníci věděli jen to, že existoval a nepřežil válku. Exponáty pocházejí z celé země. Muzeum bude nashromážděné věci ještě léta zpracovávat a zasazovat do historických souvislostí. Nashromážděné vzpomínky a předměty pomohou mapovat doposud nevyjasněné osudy za války zmizelých lid. Z dalších exponátů, které muzeum díky veřejnosti získá, chce za rok a půl uspořádat novou výstavu. (MF Dnes, ) LIBEREC (100 tis. obyv.): Sdružení Kulturní tradice pořádalo za finančního přispění liberecké radnice 2. ročník krajského festivalu romské kultury. Kapely hrály i jiný repertoár než klasický čardáš. (Deník Jablonecka, )

26 DĚTI - MLÁDEŽ 12/ Nové divadlo založili sedmnáctiletí Pražská amatérská divadelní skupina barona D Genere je oficiální název mladého divadelního souboru, který v říjnu zahájil svá vystoupení v Praze 18 Letňanech. Tato pražská městská část stálou divadelní scénu dosud neměla, a tak se první představení nového souboru setkala se zvědavým zájmem veřejnosti, stejně jako záměr zde stabilní divadlo provozovat. Divadlo hraje v prostorách bývalého letňanského kinosálu. Prostory jim v současnosti pronajímá majitel přilehlé restaurace v Křivoklátské ulici č. 302 za 7,5 tis. měsíčně (5000 Kč nájem pro majitele, 2000 Kč otop, 500 Kč elektřina). Pokrýt tyto náklady pro divadlo s kapacitou 50 míst nebude snadné, a tak amatérská skupina nabízí prostory i jiným divadelním spolkům jako zkušebny. Zároveň žádají o podporu Úřad městské části Prahy 18. Ředitel divadla Tomáš Grúz (nar. 1986) říká, že si prostory opravovali svépomocí asi tři měsíce, investovali cca 2000 Kč do nutného vymalování sálu a dalších úprav. Částečně využívají inventář původního kina, včetně techniky, částečně museli sáhnout do vlastních zdrojů. Originální je obrazová a fotografická výzdoba chodeb a sálu. Jako divadelní skupina existují od března, soubor má 9 členů ve věkovém rozmezí let. Jeden z nich má za sebou i filmovou zkušenost z Hřebejkova Pupenda. Další herce hledají. Celkem k divadlu patří asi 17 lidí. V současné době hrají dvě jednoaktové hry a vlastní improvizace. Divadlo zaštiťuje Nezisková organizace Rubín původně Ski klub, která tak rozšiřuje svou činnost na pole kulturní. Její představitel David Vinklář (nar. 1972) v divadle rovněž hraje. Aktéři plánují pravidelná divadelní představení na každou středu a rádi by rozšířili svůj program o složku hudební - zvažují páteční koncerty. V prosinci chystají pro děti mikulášský program. Informace na Irena Koušková Pozn. redakce: Za pozornost stojí výše uvedené webové stránky spolku mladých amatérů. Jsou perfektně strukturované, přehledné a hlavně aktuální. Nechybí na nich fotogalerie, návštěvní kniha či rezervace vstupenek On-Line. Zkrátka web svědčí o profesionálním přístupu mladých k problematice.

27 12/2003 DĚTI - MLÁDEŽ 27 Dětské vánoční zpívání 2003 HAVÍŘOV (87,6 tis. obyv., okres Karviná): Druhý ročník akce pro děti neškolené ve zpívání, připravilo občanské sdružení Veselé rukavice (věnuje se kromě jiného výrobě loutek) za pomoci Apoštolské církve, Armády spásy a Dětské misie. Zpívání pro radost, myšlené také jako dárek pro spoluobčany, podpořila finančně i havířovská radnice. Příprava akce Záměr a cíl druhého ročníku zůstává stejný. Přiblížit dětem zejména ze sociálně slabších rodin historii a tradici Vánoc, postavit materiální chápání těchto svátků proti stránce duchovní, spojené s poselstvím narození Ježíše Krista. luk/foto autor Videotvorba ve škole Od zářijového čísla v časopise Videohobby vychází na pokračování do konce školního roku 2003/4 zajímavý Dialog - Děti a kreativní videotvorba, který je zaměřen na základní a střední školy. Motto akce zní: "Učitel přistupuje k žákům vlastně jménem jejich života a světa, jménem reality na níž se připravují, jménem skutečnosti v níž žijí a budou žít." Dialog pojednává v celé šíři nezávazně o videotvorbě a jejím využití ve školním procesu vyučování a využití volného času. Nejsou to klasické učební osnovy, je to spíš nabídka vytvořit něco podle vlastních představ za pomoci učitelů a dostupné videotechniky. V Dialogu je široká škála nabídek na uplatnění v rámci školního života žáků, vizuálních soutěžích, ale i ve veřejnoprávních médiích. Pro mnoho žáků může tento Dialog přinášet i otevírání nových obzorů v poznání mediálních prvků, kvality umění a nakonec i splnění osobních životních představ. Informace Miroslav Tuščák (Artama): tuscak@ipos-mk.cz PRAHA: Již 3 roky spolupracuje Základní škola Křesomyslova v Praze 4 s Muzeem hlavního města Prahy. Jedná se o projekt řetězového provádění, který si žáci této školy vyzkoušeli před lety také na zámku Vrchotovy Janovice. Škola jim nabízí průvodcovství i jako volitelný předmět. (Večerník Praha, )

28 KULTURNÍ DĚDICTVÍ 12/ Předvánoční pořad ve skanzenu Radujme se, veselme se Pomalu se k nám vkrádá Advent a s ním i doba příprav na Vánoce. Každý tyto dny prožíváme po svém. Ve spěchu nám však často může uniknout skutečná podstata a smysl těchto svátků. Snažíme se nakoupit zásoby lahůdkových potravin, exotického ovoce a množství nákladných dárků pro své nejbližší. Chceme mít své domovy vyzdobeny adventními věnci, vánočními dekoracemi, bohatě zdobenými stromečky. To vše považujeme za standard, bez těchto civilizačních atributů si dnešní Vánoce již mnozí nedovedeme ani představit. Původní charakter a význam adventních příprav i Vánoc byl poněkud odlišný. Zdá se, že naši předkové, ač ve skromnějších poměrech, přece jen dokázali tyto svátky prožít s větší opravdovostí a upřímností. Ústav lidové kultury ve Strážnici se snaží každoročním pořádáním programu Radujme se, veselme se přiblížit ducha tradičních Vánoc v areálu Muzea vesnice jihovýchodní Moravy, které k tomu nabízí jedinečné a ničím nenahraditelné prostředí. Pořad se uskuteční ve dnech , kdy návštěvní dny (pondělí, úterý, středa) jsou určeny především pro školy. Návštěvníci si mohou prohlédnout interiéry usedlostí s adventní a vánoční výzdobou, vánočními stromečky, tradičními štědrovečerními tabulemi a ukázkami rukodělných činností. Mohou si také zazpívat koledy s pastýřem a koledníčky, obdivovat postavy čertů, sv. Mikuláše, tří králů či tajuplných Lucek. Sami si mohou vyrobit a upéct figurální kynuté pečivo nebo nazdobit perníček. Na sobotní a nedělní odpoledne máme připraven kulturní program sestavený z vánočních písní a koled, ve kterém vystoupí Sboreček žen z Lipova s CM Petra Galečky, soubor Pentla z Boršic u Buchlovic a další soubory. Na závěr můžete vyhrát také drobnou pozornost v tombole. Zkuste se na chvilku zastavit a nahlédnout do předvánoční atmosféry nedávné minulosti. Vojtěch Ducháček (Ústav lidové kultury ve Strážnici) Kontakt: Ludmila Horehleďová, tel , ludmila.horehledova@ulk-straznice.cz