AKTUALIZACE PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE 2012

Transkript

1 AKTUALIZACE PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE 2012 ZPRACOVÁNO PRO: Karlovarský kraj VÝTISK Č. ČERVEN 2012

2 ÚDAJE O ZAKÁZCE NÁZEV PROJEKTU: ovzduší Karlovarského kraje 2012 OBJEDNATEL: Karlovarský kraj Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství Sídlo: Závodní 353/88, Karlovy Vary - Dvory IČ: , DIČ: CZ Kontaktní osoba: Ing. Eliška Vršecká, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství ZHOTOVITEL: Ascend s.r.o. Sídlo: Karlovo náměstí 290/16, Praha 2 IČ: , DIČ: CZ Bankovní spojení: UniCredit Bank Czech Republic, č.ú.: / info@ascend.cz ID DS: 86enmjs URL: Kontaktní osoba: Mgr. Petra Borůvková, Tel.: , boruvkova@ascend.cz Společnost je zapsána v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka SMLUVNÍ IDENTIFIKACE: Smlouva/objednávka č.: ASC/2011/SM/26/KK ŘEŠITELSKÝ TÝM (V ABECEDNÍM POŘADÍ): Mgr. Petra Borůvková Ing. Jiří Morávek RNDr. Lubomír Paroha Strana 2

3 OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 5 SEZNAM TABULEK... 6 SEZNAM OBRÁZKŮ... 8 SEZNAM GRAFŮ... 9 ÚVOD ZÓNA KARLOVARSKÝ KRAJ ADMINISTRATIVNÍ VYMEZENÍ ZÓNY TYP ZÓNY PŘÍSLUŠNÉ KLIMATICKÉ ÚDAJE PŘÍSLUŠNÉ TOPOGRAFICKÉ ÚDAJE MĚSTA KARLOVARSKÉHO KRAJE MĚŘICÍ LOKALITY ODHAD ROZLOŽENÍ ZNEČIŠTĚNÝCH OBLASTÍ, VELIKOST EXPONOVANÉ SKUPINY PRIORITNÍ MĚSTA A OBCE INFORMACE O CHARAKTERU CÍLŮ ODPOVĚDNÉ ORGÁNY DRUH POSOUZENÍ KVALITY OVZDUŠÍ IMISNÍ ANALÝZA KONCENTRACE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZJIŠTĚNÉ V PŘEDCHOZÍCH LETECH PROSTŘEDKY POUŽITÉ KE ZJIŠŤOVÁNÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ EMISNÍ ANALÝZA VÝČET HLAVNÍCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ CELKOVÉ MNOŽSTVÍ EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK INFORMACE O DÁLKOVÉM PŘENOSU ZNEČIŠTĚNÍ ZÁVĚRY EMISNÍ ANALÝZY PODROBNOSTI O MOŽNÝCH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍCH PODROBNOSTI O OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PŘIJATÝCH PŘED ZPRACOVÁNÍM PROGRAMU, RESPEKTIVE JEHO AKTUALIZACE...49 Strana 3

4 8.2 PODROBNOSTI O NOVÝCH OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ČASOVÝ PLÁN IMPLEMENTACE OPATŘENÍ POPIS OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PLÁNOVANÝCH V DLOUHODOBÉM HORIZONTU SEZNAM POUŽITÝCH DOKUMENTŮ A DALŠÍCH ZDROJŮ INFORMACÍ PŘÍLOHY...52 Strana 4

5 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AOT 40 As B(a)P BZN Cd CIL CO Cr ČEZ ČHMÚ ČSÚ HEL Cheb CHKO IL Mn MŽP NH 3 Ni NO NO 2 NO x NUTS O 3 OZKO PAHs Pb PD expoziční index troposférického ozonu pro hodnocení ochrany vegetace arsen benzo(a)pyren benzen kadmium cílový imisní limit oxid uhelnatý chrom České energetické závody Český hydrometeorologický ústav Český statistický úřad Hygienické a ekologické laboratoře Cheb chráněná krajinná oblast imisní limit mangan Ministerstvo životního prostředí amoniak nikl oxid dusný oxid dusičitý oxidy dusíku Nomenklatura územních statistických jednotek troposférický ozon oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší polycyklické aromatické uhlovodíky olovo pasivní dozimetr PM 10, PM 2,5 suspendované částice frakce PM 10, PM 2,5 REZZO registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší ŘSD Ředitelství silnic a dálnic SO 2 oxid siřičitý SPM suspendované částice (celkový prašný aerosol) SÚ stavební úřad TZL tuhé znečišťující látky VOC těkavé organické látky ZÚ Zdravotní ústav Strana 5

6 SEZNAM TABULEK Tab. 1. Seznam a popis měřicích programů v zóně Karlovarský kraj stav k roku Tab. 2. Překročení hodnot cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro benzo(a)pyren a troposférický ozon na území zóny Karlovarský kraj (v % území zóny), rok Tab. 3. Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro benzo(a)pyren (% území SÚ), rok Tab. 4. Hodnoty 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 (µg.m -3 ), Tab. 5. Průměrné roční koncentrace PM 10 (µg.m -3 ), Tab. 6. Průměrné roční koncentrace NO 2 - ochrana zdraví (µg.m -3 ), Tab. 7. Hodnoty 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO 2 ochrana zdraví (µg.m -3 ), Tab. 8. Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr CO (µg.m -3 ), Tab. 9. Hodnoty 26. nejvyšší 8hodinové koncentrace O 3 ochrana zdraví (µg.m -3 ), Tab. 10. Průměrné roční koncentrace SO 2 ochrana zdraví (µg.m -3 ), Tab. 11. Hodnoty 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO 2 ochrana zdraví (µg.m -3 ), Tab. 12. Hodnoty 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace SO 2 ochrana zdraví (µg.m -3 ), Tab. 13. Průměrné roční koncentrace B(a)P ochrana zdraví (ng.m -3 ), Tab. 14. Vývoj průměrných ročních koncentrací B(a)P ochrana zdraví (ng.m -3 ) v lokalitě Sokolov v letech Tab. 15. Průměrné roční koncentrace olova ochrana zdraví (ng.m -3 ), Tab. 16. Průměrné roční koncentrace kadmia ochrana zdraví (ng.m -3 ), Tab. 17. Průměrné roční koncentrace niklu ochrana zdraví (ng.m -3 ), Tab. 18. Průměrné roční koncentrace arsenu ochrana zdraví (ng.m -3 ), Tab. 19. Průměrné roční koncentrace benzenu ochrana zdraví (µg.m -3 ), Tab. 20. Průměrné roční koncentrace NOx ochrana ekosystémů a vegetace (µg.m -3 ), Tab. 21. Průměrné roční koncentrace SO 2 ochrana ekosystémů a vegetace (µg.m -3 ), Tab. 22. Průměrné zimní koncentrace SO 2 - ochrana ekosystémů a vegetace (µg.m -3 )...38 Tab. 23. Expoziční index troposférického ozonu pro hodnocení ochrany vegetace AOT40 (µg.m -3.h)...38 Tab. 24. Emise TZL z emisně nejvýznamnějších zdrojů REZZO 1 (2009, t.rok -1 )...39 Strana 6

7 Tab. 25. Emise SO 2 z emisně nejvýznamnějších zdrojů REZZO 1 (2009, t.rok -1 )...40 Tab. 26. Emise NOx z emisně nejvýznamnějších zdrojů REZZO 1 (2009, t.rok -1 )...40 Tab. 27. Emise VOC z emisně nejvýznamnějších zdrojů REZZO 1 (2009, t.rok -1 )...40 Tab. 28. Emise NH 3 z emisně nejvýznamnějších zdrojů REZZO 1 (2009, t.rok -1 )...41 Tab. 29. Měrné emise znečišťujících látek na jednotku vyrobené tepelné energie (2009, g/gj)...41 Tab. 30. Emise znečišťujících látek z lokálního vytápění, rok Tab. 31. Celkové emise relevantních znečišťujících látek na území zóny dle jednotlivých kategorií zdrojů, rok 2009 (t/rok)...44 Tab. 32. Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťujících látek na celkových emisích zóny Karlovarský kraj (v %), rok Tab. 33. Emise relevantních znečišťujících látek v letech na území zóny Karlovarský kraj (kt/rok)...46 Tab. 34. Doporučené emisní stropy pro zónu Karlovarský kraj (t/rok)...47 Tab. 35. Plnění doporučených krajských emisních stropů v letech na území zóny Karlovarský kraj (v %)...47 Strana 7

8 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. Administrativní členění Karlovarského kraje...11 Obr. 2. Umístění měřicích lokalit a kódy měřicích programů na území zóny Karlovarský kraj, rok Obr. 3. Překročení přípustných úrovní znečištění ovzduší pro benzo(a)pyren na území zóny Karlovarský kraj v roce Obr. 4. Překročení přípustných úrovní znečištění ovzduší pro benzo(a)pyren na území zóny Karlovarský kraj v roce Obr. 5. Překročení přípustných úrovní znečištění ovzduší pro benzo(a)pyren na území zóny Karlovarský kraj v roce 2009 a Obr. 6. Překročení přípustných úrovní znečištění ovzduší pro PM 10 na území zóny Karlovarský kraj v roce Obr. 7. Lokalizace prioritních oblastí na území zóny Karlovarský kraj lázeňská města...22 Obr. 8. Grafické znázornění výsledků sčítání intenzity dopravy v roce 2010 na území zóny Karlovarský kraj...43 Obr. 9. Pentlogram intenzity dopravy na dálnicích a silnicích I. třídy na území zóny Karlovarský kraj v roce Strana 8

9 SEZNAM GRAFŮ Graf 1. Hodnoty 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 (µg.m -3 ), Graf 2. Průměrné roční koncentrace PM 10 (µg.m -3 ), Graf 3. Vývoj průměrných ročních úrovní znečištění ovzduší PM 10 (v µg.m -3 ) v Chebu, Karlových Varech a Sokolově...26 Graf 4. Průměrné roční koncentrace NO 2 - ochrana zdraví (µg.m -3 ), Graf 5. Hodnoty 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO 2 ochrana zdraví (µg.m -3 ), Graf 6. Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr CO (µg.m -3 ), Graf 7. Hodnoty 26. nejvyšší 8hodinové koncentrace O 3 ochrana zdraví (µg.m -3 ), Graf 8. Průměrné roční koncentrace SO 2 ochrana zdraví (µg.m -3 ), Graf 9. Hodnoty 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO 2 ochrana zdraví (µg.m -3 ), Graf 10. Hodnoty 4. nejvyšší hodinové koncentrace SO 2 ochrana zdraví (µg.m -3 ), Graf 11. Průměrné roční koncentrace B(a)P ochrana zdraví (ng.m -3 ), Graf 12. Vývoj průměrných ročních koncentrací B(a)P ochrana zdraví (ng.m -3 ) v lokalitě Sokolov v letech Graf 13. Průměrné roční koncentrace olova ochrana zdraví (ng.m -3 ), Graf 14. Průměrné roční koncentrace kadmia ochrana zdraví (ng.m -3 ), Graf 15. Průměrné roční koncentrace niklu ochrana zdraví (ng.m -3 ), Graf 16. Průměrné roční koncentrace arsenu ochrana zdraví (ng.m -3 ), Graf 17. Průměrné roční koncentrace benzenu ochrana zdraví (µg.m -3 ), Graf 18. Průměrné roční koncentrace NOx ochrana ekosystémů a vegetace (µg.m -3 ), Graf 19. Průměrné roční koncentrace SO 2 ochrana ekosystémů a vegetace (µg.m -3 ), Graf 20. Podíl jednotlivých kategorií činností na celkových emisích TZL na území zóny (%) 45 Graf 21. Podíl jednotlivých kategorií činností na celkových emisích NOx na území zóny (%)...45 Graf 22. Podíl jednotlivých kategorií činností na celkových emisích SO 2 na území zóny (%) 46 Graf 23. Vývoj emisí relevantních znečišťujících látek v letech na území zóny Karlovarský kraj (kt/rok)...47 Graf 24. Porovnání množství emisí NH 3, VOC, NO x a SO 2 v roce 2010 s doporučenými hodnotami krajských emisních stropů pro rok Strana 9

10 ÚVOD ovzduší Karlovarského kraje 2012 (dále jen Program ) je zpracována dle 7 odst. 7 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), v platném znění, který, mimo jiné, ukládá krajským úřadů a obcím s počtem obyvatel nad povinnost aktualizovat své Programy ke zlepšení kvality ovzduší v tříletých intervalech nebo do 18 měsíců od konce kalendářního roku, v němž dojde na území zóny či aglomerace k překročení imisního limitu a meze tolerance, nebo imisního limitu, pokud není mez tolerance stanovena, u znečišťující látky, která není v programu příslušné zóny či aglomerace zahrnuta. (Pozn.: Stávající zákon o ochraně ovzduší bude v roce 2012 nahrazen novou zákonnou normou, která mění přístup ke zpracování Programů zlepšování kvality ovzduší. Tyto Programy nebudou nadále zpracovávat jednotlivé kraje, ale bude je zpracovávat Ministerstvo životního prostředí pro větší územní celky (obvykle NUTS 2) ve spolupráci s jednotlivými kraji). S ohledem na skutečnost, že poslední aktualizace Programu byla provedena v roce 2009, je v souladu s platnými právními předpisy nezbytné provést další aktualizaci v roce Referenčním rokem je rok Účelem Programů ke zlepšení kvality ovzduší je identifikovat taková opatření a projekty na úrovni kraje, jejichž realizace povede ke zlepšování kvality ovzduší a ve výsledku pak k dosažení přípustných úrovní znečištění ovzduší stanovených právními předpisy. Tam kde jsou tyto úrovně již plněny, by měl Program navrhovat přiměřená opatření, jejichž realizace zaručí, že tyto hodnoty nebudou překročeny. Cílem této aktualizace je ověření, zda již přijatá opatření přinášejí snížení úrovně znečištění ovzduší a zda není zapotřebí navrhnout a přijmout opatření nová. Součástí zpracovaného dokumentu je zároveň aktualizace Programového dodatku dle 7 odst. 8 zákona o ochraně ovzduší (samostatná příloha A), přílohy dle Rozhodnutí Komise 2004/224/ES Reporting (samostatná příloha B) a zpracování oznámení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (samostatná příloha C). Strana 10

11 1. ZÓNA KARLOVARSKÝ KRAJ Obr. 1. Administrativní členění Karlovarského kraje Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka Karlovarského kraje 2011 Rozloha: km 2 Počet obyvatel k : Hustota obyvatel: 92,8 obyvatel/km ADMINISTRATIVNÍ VYMEZENÍ ZÓNY Zóna Karlovarský kraj je totožná se správním územím Karlovarského kraje. Krajský úřad Karlovarského kraje sídlí ve městě Karlovy Vary. Jedná se o NUTS 3: Karlovarský kraj. Kód zóny: CZ TYP ZÓNY Zóna Karlovarský kraj se nachází na západě území České republiky. Na severu a západě uzavírá území republiky státní hranicí s Německem, na východě sousedí s Ústeckým krajem a na jihu s krajem Plzeňským. Svou rozlohou (3 314 km 2 ) se Karlovarský kraj řadí k těm nejmenším, zaujímá pouze 4,2 % území ČR. V počtu obyvatel ( , tj. 2,9 % obyvatel Strana 11

12 ČR) se řadí dokonce na poslední místo a dle ukazatele hustoty zalidnění (92,8 obyvatel/km 2 ) je čtvrtým nejméně zalidněným krajem. Karlovarský kraj má podstatně vyšší podíl městského obyvatelstva (83 %) než je celostátní průměr, pro velkou část jeho území je typický vyšší počet malých obcí. Na území zóny je celkem 132 obcí, z nichž 37 má statut města. Kraj tvoří 3 okresy chebský, karlovarský a sokolovský. Nejrozsáhlejší z okresů je karlovarský (46 % rozlohy kraje) s největším počtem obcí (54) a největším podílem žijících obyvatel v kraji (38,8 %). Okresy Sokolov a Cheb jsou, co do počtu obcí a rozlohy, srovnatelné. Území Karlovarského kraje se vyznačuje značnou vnitřní diferenciací jak z hlediska přírodních podmínek, tak i z hlediska hospodářské struktury a stavu životního prostředí. Struktura hospodářství regionu je velmi pestrá. V okresech Karlovy Vary a Cheb je hlavní prioritou lázeňství a cestovní ruch. Okres Sokolov se vyznačuje koncentrací těžby hnědého uhlí, energetickou, chemickou a strojírenskou výrobou. V kraji mají své nezanedbatelné postavení tradiční odvětví, jako je výroba skla, porcelánu, minerálních vod, hudebních nástrojů a textilu. Zemědělská půda tvoří cca 37,5 % území kraje, což je nejnižší podíl mezi všemi kraji ČR. Naopak výrazně nadprůměrný je podíl zalesněných ploch (43,3 %). Vodní plochy zaujímají 2,1 % území. Územím kraje procházejí tři významné mezinárodní silniční trasy: E 48 (Německo- Karlovy Vary-Praha), která vede ve směru západ-východ, E 49 (Německo-Cheb-Plzeň- České Budějovice-Rakousko), jež spojuje sever a jih republiky a úsek E 442 (Karlovy Vary- Ústí nad Labem-Hradec Králové-Hranice-Slovensko). Hlavním železničním tahem je mezinárodní železniční koridor (Německo-Cheb-Plzeň-Praha-Ostrava-Slovensko). Napojení na leteckou dopravu je zajištěno mezinárodním letištěm v Karlových Varech. Na území zóny se nachází jedno velkoplošné zvláště chráněné území, které je představeno chráněnou krajinnou oblastí Slavkovský les (jeho podstatnou částí o ploše 592 km 2 ). Na území zóny je 70 maloplošných chráněných území (k ), která zaujímají plochu 3 381ha. 1.3 PŘÍSLUŠNÉ KLIMATICKÉ ÚDAJE Klimatické podmínky zóny Karlovarský kraj jsou v jednotlivých územních celcích značně odlišné. Většina území spadá do mírně teplé klimatické oblasti, severní část pak leží v chladné oblasti. Průměrná roční teplota kolísá mezi 7,0 až 8,0 C, průměrná měsíční teplota nejteplejšího měsíce roku (července) se pohybuje v mezích od 16,5 do 17,0 C, nejstudenějšího pak (ledna) od -2,5 do -2,0 C. Roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí mm. 1.4 PŘÍSLUŠNÉ TOPOGRAFICKÉ ÚDAJE Z geografického hlediska lze zónu Karlovarský kraj rozdělit do několika oblastí: centrální část je tvořena Karlovarskou vrchovinou a Podkrušnohorskou hornatinou, která směrem na severozápad přechází v Krušnohorskou hornatinu (Krušné hory, Smrčiny), jihozápadní část Strana 12

13 kraje je představena Českoleskou oblastí. Nejvýše položený bod kraje, Klínovec (1 244 m n.m.), se nachází v pohoří Krušných hor, nejníže položeným bodem je hladina řeky Ohře (320 m n.m.). Zeměpisné souřadnice jsou následující: nejsevernější bod - zem. šířka: 50 27'30'', zem. délka: 12 49'20'' (okolí obce Mlýn); nejjižnější bod - zem. šířka: 49 53'30'', zem. délka: 12 40'50'' (okolí obce Trštěnice); nejzápadnější bod - zem. šířka: 50 15'10'', zem. délka: 12 05'25'' (okolí obce Újezd); nejvýchodnější bod - zem. šířka: 50 05'55'', zem. délka: 13 18' (okolí obce Žďárek). 1.5 MĚSTA KARLOVARSKÉHO KRAJE Největší města zóny Karlovarský kraj jsou (dle počtu obyvatel k , Zdroj: ČSÚ): Karlovy Vary ( obyvatel) Cheb ( obyvatel) Sokolov ( obyvatel) Ostrov ( obyvatel) Chodov ( obyvatel) Mariánské Lázně ( obyvatel) Aš ( obyvatel) Nejdek (8 337 obyvatel) Kraslice (7 053 obyvatel) Horní Slavkov (5 633 obyvatel) Františkovy Lázně (5 638 obyvatel) Habartov (5 269 obyvatel) Kynšperk nad Ohří (4 969 obyvatel) Umístění největších měst na území zóny je patrné z výše uvedené mapy. 1.6 MĚŘICÍ LOKALITY Na území zóny je prováděno stacionární měření a modelování úrovně znečištění ovzduší podle požadavků legislativy. Kromě stacionárního měření znečišťujících látek je dále prováděno Českým hydrometeorologickým ústavem modelování rozptylu znečišťujících látek. V roce 2010 probíhalo na území zóny pravidelné stacionární měření úrovně znečištění ovzduší pomocí automatizovaných i manuálních měřících programů (15 měřicích programů) na 10 lokalitách. Tyto programy provozovaly čtyři subjekty ČHMÚ - 9 programů, HEL Cheb Strana 13

14 - 1 program, ZÚ - 4 programy a ČEZ - 1 program. Oproti roku 2007 se počet měřicích programů snížil o 1 (zrušeno měření VOC na stanici Sokolov provozované Zdravotním ústavem). Umístění měřicích lokalit na území zóny Karlovarský kraj je uvedeno na následujícím obrázku. Obr. 2. Umístění měřicích lokalit a kódy měřicích programů na území zóny Karlovarský kraj, rok 2010 Zdroj: ČHMÚ, Tabelární přehled: Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 2010 Tab. 1. Seznam a popis měřicích programů v zóně Karlovarský kraj stav k roku 2010 Číslo/ Kód 1506 KCHMA 486 KCHEM 540 KFLCM 597 KMLKM Lokalita Typ Třída Provozovatel Látky Cheb Cheb-ESKA Fr.Lázně- Chebská Mar.Lázně- Krás.Domov Automatizovaný měřicí program Manuální měřicí program Manuální měřicí program Manuální měřicí program B/S/R ČHMÚ NO, NO X, NO 2, SO 2, PM 10 I/S/I HEL Cheb NO 2, PM 10 T/U/RN ZÚ NO X, SO 2, SPM B/U/R ZÚ NO X, SO 2, SPM 1505 KKVMA Karlovy Vary Automatizovaný měřicí program T/U/RC ČHMÚ CO, NO, NO X, NO 2, PM 10, BZN Strana 14

15 Číslo/ Kód 1648 KKVMD 1618 KNALM 1032 KSOMA 1414 KSOM KSOMP 1607 KSOMD 1033 KPRBA Lokalita Typ Třída Provozovatel Látky Nadlesí Sokolov Přebuz Měření PD Manuální měřicí program Automatizovaný měřicí program Měření těžkých kovů v PM 10 Měření PAHs Měření PD Automatizovaný měřicí program B/R/AN- NCI B/S/R B/R/AN- REG BZN ČHMÚ NO 2, SO 2 ČHMÚ ČHMÚ O 3, NO, NO X, NO 2, SO 2, PM 10, PM 2,5 As, Cd, Cu, Mn, Ni, Pb, PM 10 BaP BZN O 3, NO, NO X, NO 2, SO 2, PM KSOVA 1685 KSOV KVITA Sokolov Vítkov Automatizovaný měřicí program Měření těžkých kovů v PM 10 Automatizovaný měřicí program I/U/RC I/S/C ZÚ ČEZ NO, NO X, NO 2, PM 10 As, Cd, Cr, Mn, Ni, Pb NO, NO X, NO 2, SO 2 Třídy stanic: T-dopravní lokalita, I-průmyslová lokalita B-pozaďová lokalita / U-městská zóna, S-předměstská zóna, R-venkovská zóna / R-obytná, C-obchodní, I-průmyslová, A-zemědělská, N-přírodní, RC-obytná-obchodní, CI-obchodní-průmyslová, IR-průmyslová-obytná, RCI-obytná-obchodní-průmyslová, AN-zemědělská-přírodní, NCI-příměstská, REG-regionální, REM-odlehlá. Zdroj: ČHMÚ 2. ODHAD ROZLOŽENÍ ZNEČIŠTĚNÝCH OBLASTÍ, VELIKOST EXPONOVANÉ SKUPINY V letech došlo na území zóny Karlovarský kraj k překročení hodnoty cílového imisního limitu (CIL) pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (B(a)P) a troposférický ozon. K překročení imisního limitu pro ochranu zdraví pro PM 10 (k poslednímu překročení došlo v roce 2005), ani ostatních sledovaných látek, nedošlo. Strana 15

16 Tab. 2. Překročení hodnot cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro benzo(a)pyren a troposférický ozon na území zóny Karlovarský kraj (v % území zóny), rok Rok B(a)P troposférický ozon , ,54 52, ,48 14,54 Zdroj: Věstníky MŽP V letech nebyla na území zóny Karlovarský kraj vyhlášena žádná oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. Tabulka č. 3 uvádí překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro benzo(a)pyren ve formátu používaném pro vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší Ministerstvem životního prostředí, tedy v procentech území stavebních úřadů, v letech Tab. 3. Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro benzo(a)pyren (% území SÚ), rok Stavební úřad Městský úřad Aš - - 3,5 Městský úřad Františkovy Lázně Městský úřad Cheb Městský úřad Luby Městský úřad Mariánské Lázně - - 2,9 Magistrát města Karlovy Vary - 7,2 14,1 Městský úřad Jáchymov - - Městský úřad Nejdek - 1,0 1,0 Městský úřad Nová Role - - 7,1 Městský úřad Ostrov - 3,7 3,7 Městský úřad Toužim Městský úřad Žlutice - - 0,4 Městský úřad Pernink Městský úřad Horní Slavkov - - 1,1 Městský úřad Chodov - - 6,8 Městský úřad Kraslice - - 0,4 Městský úřad Kynšperk nad Ohří Městský úřad Loket Městský úřad Sokolov Zdroj: Věstníky MŽP Strana 16

17 Na následujících obrázcích č. 3 a 4 je graficky znázorněno, v jakých územích zóny došlo v letech 2009 a 2010 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v roce 2008 k překročení nedošlo, proto nebyl tento rok zohledněn). Pro toto grafické znázornění jsou využity výsledky modelových výpočtů Českého hydrometeorologického ústavu prováděných pro území celé České republiky. Obrázek č. 5 pak znázorňuje území s překročením přípustných úrovní znečištění ovzduší pro benzo(a)pyren souhrnně za oba roky. Pro ilustraci (připomenutí) je na obrázku č. 6 znázorněno území s překročením přípustných úrovní znečištění ovzduší pro PM 10 v roce 2005, kdy došlo naposledy k překročení platných limitů. Obr. 3. Překročení přípustných úrovní znečištění ovzduší pro benzo(a)pyren na území zóny Karlovarský kraj v roce 2009 Zdroj: Ascend s.r.o. s využitím dat ČHMÚ Strana 17

18 Obr. 4. Překročení přípustných úrovní znečištění ovzduší pro benzo(a)pyren na území zóny Karlovarský kraj v roce 2010 Zdroj: Ascend s.r.o. s využitím dat ČHMÚ Strana 18

19 Obr. 5. Překročení přípustných úrovní znečištění ovzduší pro benzo(a)pyren na území zóny Karlovarský kraj v roce 2009 a 2010 Zdroj: Ascend s.r.o. s využitím dat ČHMÚ Strana 19

20 Obr. 6. Překročení přípustných úrovní znečištění ovzduší pro PM 10 na území zóny Karlovarský kraj v roce 2005 Zdroj: Ascend s.r.o. s využitím dat ČHMÚ Základní charakteristiky překračování cílových imisních limitů pro B(a)P jsou: prostorové rozložení míst s překračováním cílových imisních limitů je vázáno především na intravilány obcí (blízkost komunikací atp.) a nevytváří rozsáhlejší spojitá území. Z výše uvedených údajů vyplývá, že: Vymezení OZKO: ve sledovaných letech nebyla vyhlášena na území zóny Karlovarský kraj žádná oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. Poznámka: Při modelování a následné konstrukci map úrovně znečištění ovzduší pro jednotlivé znečišťující látky je používána kombinace využití výsledků stacionárního měření úrovně znečištění, modelování rozptylu znečištění a emisní inventury z předcházejících let. Všechny jednotlivé vstupy i postup jako takový vnášejí do celého procesu nepřesnosti, které mají za důsledek to, že výsledné mapy i vymezení OZKO slouží spíše pro orientaci. Nejblíže skutečnému stavu jsou výsledky stacionárního měření úrovně znečištění, které pracují s nejmenšími nepřesnostmi. Strana 20

21 Překračování imisních limitů pro ochranu zdraví: ve sledovaných letech nedošlo na území zóny Karlovarský kraj k překročení hodnoty imisního limitu pro ochranu zdraví pro žádnou hodnocenou látku (především PM 10 ). Překračování cílových imisních limitů pro ochranu zdraví: v roce 2008 došlo k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro troposférický ozon na cca 94 % území zóny, k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro B(a)P nedošlo; v roce 2009 došlo k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro B(a)P na území správního obvodu 3 obcí se stavebním úřadem (tj. cca 0,5 % území zóny), k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro troposférický ozon došlo na cca 52 % území zóny; v roce 2010 došlo k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro B(a)P na území správního obvodu 10 obcí se stavebním úřadem (tj. cca 1,5 % území zóny), k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro troposférický ozon došlo na cca 14,5 % území zóny Z pohledu zátěže benzo(a)pyrenem lze konstatovat, že, stejně jako na většině území České republiky, je překračování přípustné úrovně znečištění již dlouhodobější problém. Překračování imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace: Kvůli ochraně ekosystémů a vegetace jsou stanoveny zvláštní přípustné úrovně znečištění ovzduší pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a troposférický ozon. K překročení těchto úrovní pro oxid siřičitý a oxidy dusíku na území zóny (respektive na území CHKO Slavkovský les) prakticky nedochází nebo se jedná o velmi malé území. K překročení zvláštní přípustné úrovně znečištění ovzduší pro troposférický ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace naopak dochází plošně. Tento jev je obecný a platí pro naprostou většinu území České republiky. Velikost exponované skupiny: S ohledem na rozložení oblastí, kde došlo v letech 2008 až 2010 k překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren je možné konstatovat, že v těchto oblastech žije (žilo) cca 20 tis. obyvatel Karlovarského kraje. Kvalita ovzduší na území zóny Karlovarský kraj je v porovnání s ostatními zónami dobrá a patří dlouhodobě k těm nejméně problémovým. 3. PRIORITNÍ MĚSTA A OBCE Prioritními oblastmi (města a obce) zůstávají (určení v předchozí aktualizaci) následující lázeňská města: Karlovy Vary Mariánské lázně Františkovy lázně Jáchymov Strana 21

22 Lázně Kynžvart Největší pozornost by měla být věnována Karlovým Varům s ohledem na jejich největší zatížení zhoršenou kvalitou ovzduší. Obecně lze územní priority navrhnout dále takto: města s počtem obyvatel nad obce umístěné v těsné blízkosti silnice I. nebo II. třídy obce, ve kterých převažuje vytápění domácností pevnými palivy nebo obce, na jejichž území je umístěn stacionární zdroj plošných emisí TZL (např. skládka, kamenolom) Obr. 7. Lokalizace prioritních oblastí na území zóny Karlovarský kraj lázeňská města Zdroj: Ascend s.r.o. 4. INFORMACE O CHARAKTERU CÍLŮ Globálním cílem Programu je zajistit na celém území zóny Karlovarský kraj kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Specifické cíle Programu jsou: Strana 22

23 - snížit úroveň znečištění ovzduší pod stanovené imisní limity a cílové imisní limity v oblastech, kde jsou tyto limity překračovány, - udržet podlimitní úroveň znečištění ovzduší v oblastech, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů, - dodržet doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak. Všechny požadavky na kvalitu ovzduší jsou stanoveny v prováděcím právním předpisu k zákonu o ochraně ovzduší, v nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Doporučené hodnoty krajských emisních stropů jsou stanoveny nařízením vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, ve znění pozdějších předpisů. Výše stanovené cíle tohoto Programu jsou dvojího charakteru: cíle v oblasti ochrany lidského zdraví cíle v oblasti ochrany ekosystémů a vegetace Plnění cílů v oblasti ochrany lidského zdraví zabezpečují především první dva specifické cíle, neboť naprostá většina imisních limitů a cílových imisních limitů je stanovena právě s ohledem na ochranu lidského zdraví. Plnění cílů v oblasti ochrany ekosystémů a vegetace zabezpečují všechny tři specifické cíle, neboť v tomto ohledu je zapotřebí sledovat také celkové emise znečišťujících látek, které se podílejí na acidifikaci a eutrofizaci, tedy znečišťující látky, které mají stanoveny krajské emisní stropy. Z pohledu ochrany ekosystémů a vegetace je vhodné se soustředit především na ekosystémy se zvýšenou citlivostí. 5. ODPOVĚDNÉ ORGÁNY Krajský úřad Karlovarského kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Závodní 353/ Karlovy Vary Ing. Eliška Vršecká, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Telefon: , eliska.vrsecka@kr-karlovarsky.cz Mgr. Jana Harzerová, pověř. zast. ved. oddělení IPPC a ochrany životního prostředí Telefon: , jana.harzerova@kr-karlovarsky.cz Strana 23

24 6. DRUH POSOUZENÍ KVALITY OVZDUŠÍ IMISNÍ ANALÝZA 6.1 KONCENTRACE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZJIŠTĚNÉ V PŘEDCHOZÍCH LETECH V následujících tabulkách č a grafech č jsou uvedeny výsledky měření kvality ovzduší na měřicích lokalitách na území zóny Karlovarský kraj v letech Zdrojem dat je Český hydrometeorologický ústav. Přehled platných přípustných úrovní znečištění ovzduší (imisních a cílových imisních limitů) dle nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, ve znění nařízení vlády č. 42/2011 Sb., je uveden v Příloze č. 1. Tab. 4. Hodnoty 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 (µg.m -3 ), Název měřicí stanice klasifikace Cheb-ESKA I/S/I 38,0 44,0 45,0 Cheb B/S/R 32,0 34,8 39,8 Karlovy Vary T/U/RC 40,2 42,7 45,9 Přebuz B/R/AN-REG 21,5 22,5 24,3 Sokolov B/S/R 30,2 32,9 37,7 Sokolov1 I/U/RC 36,2 42,4 Imisní limit: 50 µg.m -3 Zdroj: ČHMÚ Graf 1. Hodnoty 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 (µg.m -3 ), Strana 24

25 Tab. 5. Průměrné roční koncentrace PM 10 (µg.m -3 ), Název měřicí stanice klasifikace Cheb-ESKA I/S/I 25,5 28,8 29,8 Cheb B/S/R 19,1 20,6 21,9 Karlovy Vary T/U/RC 26,5 27,2 27,1 Přebuz B/R/AN-REG 12,4 13,5 14,1 Sokolov B/S/R 18,9 21,1 21,7 Sokolov1 I/U/RC 22,2 24,5 Imisní limit: 40 µg.m -3 Zdroj: ČHMÚ Graf 2. Průměrné roční koncentrace PM 10 (µg.m -3 ), Strana 25

26 Graf 3. Vývoj průměrných ročních úrovní znečištění ovzduší PM 10 (v µg.m -3 ) v Chebu, Karlových Varech a Sokolově Tab. 6. Průměrné roční koncentrace NO 2 - ochrana zdraví (µg.m -3 ), Název měřicí stanice klasifikace Cheb-ESKA I/S/I 24,9 23,3 15,4 Cheb B/S/R 16,9 16,1 17,2 Karlovy Vary T/U/RC 33, ,1 Nadlesí B/R/AN-NCI 11,1 12,2 17,1 Přebuz B/R/AN-REG 7 6,9 7,4 Sokolov B/S/R 16,9 17,3 17 Sokolov1 I/U/RC 18,5 19,9 Vítkov I/S/C 19,3 17,3 14 Imisní limit: 40 µg.m -3 Zdroj: ČHMÚ Strana 26

27 Graf 4. Průměrné roční koncentrace NO 2 - ochrana zdraví (µg.m -3 ), Tab. 7. Hodnoty 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO 2 ochrana zdraví (µg.m -3 ), Název měřicí stanice klasifikace Cheb B/S/R 57,6 67,9 72,3 Karlovy Vary T/U/RC 88,9 95,1 97 Přebuz B/R/AN-REG 36,5 37,9 35 Sokolov B/S/R 52,6 68,7 63,1 Sokolov1 I/U/RC 62,2 79,4 Vítkov I/S/C 57,2 59,3 50,5 Imisní limit: 200 µg.m -3 Zdroj: ČHMÚ Strana 27

28 Graf 5. Hodnoty 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO 2 ochrana zdraví (µg.m -3 ), Tab. 8. Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr CO (µg.m -3 ), Název měřicí stanice klasifikace Karlovy Vary T/U/RC 1973,4 2217,2 1921,4 Sokolov B/S/R 1248,2 Imisní limit: 10 mg.m -3 Zdroj: ČHMÚ Graf 6. Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr CO (µg.m -3 ), Strana 28

29 Tab. 9. Hodnoty 26. nejvyšší 8hodinové koncentrace O 3 ochrana zdraví (µg.m -3 ), Název měřicí stanice klasifikace Přebuz B/R/AN-REG 122,5 119,3 119,3 Sokolov B/S/R 116,4 113,1 111,8 Cílový imisní limit: 120 µg.m -3 Zdroj: ČHMÚ Graf 7. Hodnoty 26. nejvyšší 8hodinové koncentrace O 3 ochrana zdraví (µg.m -3 ), Tab. 10. Průměrné roční koncentrace SO 2 ochrana zdraví (µg.m -3 ), Název měřicí stanice klasifikace Fr.Lázně-Chebská T/U/RN 3 3,1 3,3 Cheb B/S/R 4,4 4,6 5,1 Mar.Lázně-Krás.Domov B/U/R 3 3 3,3 Nadlesí B/R/AN-NCI 2,5 2,5 4 Přebuz B/R/AN-REG 2,8 2,9 3,3 Sokolov B/S/R 8,6 8,4 8,6 Sokolov1 I/U/RC 9,2 Vítkov I/S/C 10,6 8,7 8,7 Imisní limit není stanoven Zdroj: ČHMÚ Strana 29

30 Graf 8. Průměrné roční koncentrace SO 2 ochrana zdraví (µg.m -3 ), Tab. 11. Hodnoty 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO 2 ochrana zdraví (µg.m -3 ), Název měřicí stanice klasifikace Cheb B/S/R 53 57,5 58,6 Přebuz B/R/AN-REG 23, ,5 Sokolov B/S/R 96,9 101,5 94,8 Sokolov1 I/U/RC 57,3 Vítkov I/S/C 120,3 85,5 77,4 Imisní limit: 350 μg.m -3 Zdroj: ČHMÚ Strana 30

31 Graf 9. Hodnoty 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO 2 ochrana zdraví (µg.m -3 ), Tab. 12. Hodnoty 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace SO 2 ochrana zdraví (µg.m -3 ), Název měřicí stanice klasifikace Fr.Lázně-Chebská T/U/RN Cheb B/S/R 19,5 27,5 26,8 Mar.Lázně-Krás.Domov B/U/R Přebuz B/R/AN-REG 11,9 13,4 15,5 Sokolov B/S/R 33,1 33,5 41,2 Sokolov1 I/U/RC 19,5 Vítkov I/S/C 32,9 29,6 23,3 Imisní limit: 125 μg.m -3 Zdroj: ČHMÚ Strana 31

32 Graf 10. Hodnoty 4. nejvyšší hodinové koncentrace SO 2 ochrana zdraví (µg.m -3 ), Tab. 13. Průměrné roční koncentrace B(a)P ochrana zdraví (ng.m -3 ), Název měřicí stanice klasifikace Sokolov B/S/R 0,55 0,65 0,65 Imisní limit: 1,0 ng.m -3 Zdroj: ČHMÚ Graf 11. Průměrné roční koncentrace B(a)P ochrana zdraví (ng.m -3 ), Strana 32

33 Tab. 14. Vývoj průměrných ročních koncentrací B(a)P ochrana zdraví (ng.m -3 ) v lokalitě Sokolov v letech Název měřicí stanice klasifikace Sokolov B/S/R 0,8 1,0 0,7 0,55 0,65 0,65 Zdroj: ČHMÚ Graf 12. Vývoj průměrných ročních koncentrací B(a)P ochrana zdraví (ng.m -3 ) v lokalitě Sokolov v letech Tab. 15. Průměrné roční koncentrace olova ochrana zdraví (ng.m -3 ), Název měřicí stanice klasifikace Sokolov B/S/R 7,7 6,5 6,4 Sokolov1 I/U/RC 9,8 9,9 10,7 Imisní limit: 500 ng.m -3 Zdroj: ČHMÚ Strana 33

34 Graf 13. Průměrné roční koncentrace olova ochrana zdraví (ng.m -3 ), Tab. 16. Průměrné roční koncentrace kadmia ochrana zdraví (ng.m -3 ), Název měřicí stanice klasifikace Sokolov B/S/R 0,19 0,2 0,2 Sokolov1 I/U/RC 0,23 0,33 0,42 Cílový imisní limit: 5 ng.m -3 Zdroj: ČHMÚ Graf 14. Průměrné roční koncentrace kadmia ochrana zdraví (ng.m -3 ), Strana 34

35 Tab. 17. Průměrné roční koncentrace niklu ochrana zdraví (ng.m -3 ), Název měřicí stanice klasifikace Sokolov B/S/R 0,62 0,52 0,58 Sokolov1 I/U/RC 1,27 2,2 0,88 Cílový imisní limit: 20 ng.m -3 Zdroj: ČHMÚ Graf 15. Průměrné roční koncentrace niklu ochrana zdraví (ng.m -3 ), Tab. 18. Průměrné roční koncentrace arsenu ochrana zdraví (ng.m -3 ), Název měřicí stanice klasifikace Sokolov B/S/R 0,95 1,1 1,35 Sokolov1 I/U/RC 1,09 1,72 1,72 Cílový imisní limit: 6 ng.m -3 Zdroj: ČHMÚ Strana 35

36 Graf 16. Průměrné roční koncentrace arsenu ochrana zdraví (ng.m -3 ), Tab. 19. Průměrné roční koncentrace benzenu ochrana zdraví (µg.m -3 ), Název měřicí stanice klasifikace Karlovy Vary T/U/RC 1,29 1,45 1,43 Sokolov B/S/R 1,19 2,23 1,47 Imisní limit: 5 µg.m -3 Zdroj: ČHMÚ Graf 17. Průměrné roční koncentrace benzenu ochrana zdraví (µg.m -3 ), Strana 36

37 Tab. 20. Průměrné roční koncentrace NOx ochrana ekosystémů a vegetace (µg.m -3 ), Název měřicí stanice klasifikace Nadlesí B/R/AN-NCI 11,1 12,2 17,1 Přebuz B/R/AN-REG 9,4 9 9,4 Imisní limit: 30 µg.m -3 Zdroj: ČHMÚ Graf 18. Průměrné roční koncentrace NOx ochrana ekosystémů a vegetace (µg.m -3 ), Tab. 21. Průměrné roční koncentrace SO 2 ochrana ekosystémů a vegetace (µg.m -3 ), Název měřicí stanice klasifikace Nadlesí B/R/AN-NCI 2,5 2,5 4 Přebuz B/R/AN-REG 2,8 2,9 3,3 Imisní limit: 20 µg.m -3 Zdroj: ČHMÚ Strana 37

38 Graf 19. Průměrné roční koncentrace SO 2 ochrana ekosystémů a vegetace (µg.m -3 ), Tab. 22. Průměrné zimní koncentrace SO 2 - ochrana ekosystémů a vegetace (µg.m -3 ) Název měřicí stanice klasifikace 2008/ / /11 Nadlesí B/R/AN-NCI 4,08 Přebuz B/R/AN-REG 3,03 4,58 3,5 Imisní limit: 20 µg.m -3 Zdroj: ČHMÚ Tab. 23. Expoziční index troposférického ozonu pro hodnocení ochrany vegetace AOT40 (µg.m -3.h) Název měřicí stanice klasifikace Přebuz B/R/AN-REG 20039, ,9 Sokolov B/S/R 16933, , ,8 Cílový imisní limit: μg.m -3.h Zdroj: ČHMÚ Z výše uvedených údajů vyplývá, že: k překročení stanovených úrovní znečištění ovzduší (IL, CIL) pro ochranu zdraví došlo ve sledovaných letech pouze v případě troposférického ozonu k překročení stanovených úrovní znečištění ovzduší (IL, CIL) pro ochranu ekosystémů a vegetace došlo ve sledovaných letech také pouze v případě troposférického ozonu Strana 38

39 vývoj průměrných ročních koncentrací PM 10 v letech na hodnocených lokalitách, tj. lokality Cheb, Karlovy Vary a Sokolov, lze charakterizovat jako stagnující nebo klesající. Pouze na lokalitě Cheb byly v roce 2006 oproti roku 2005 naměřeny hodnoty vyšší, dále pak ale dochází k poklesu. v případě vývoje průměrných ročních koncentrací benzo(a)pyrenu v letech na lokalitě Sokolov lze tvrdit, že dochází k poklesu úrovně znečištění. Pouze v roce 2006 došlo oproti roku 2005 k většímu nárůstu až na hodnotu imisního limitu. V ostatních letech jsou ale koncentrace opět nižší, s menšími výkyvy. 6.2 PROSTŘEDKY POUŽITÉ KE ZJIŠŤOVÁNÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK Na území zóny je prováděno stacionární měření a modelování úrovně znečištění ovzduší podle požadavků legislativy. Kromě stacionárního měření znečišťujících látek je dále prováděno Českým hydrometeorologickým ústavem modelování rozptylu znečišťujících látek. 7. PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ EMISNÍ ANALÝZA Emisní analýza je provedena pro relevantní znečišťující látky, které se podílí na problémech v oblasti kvality ovzduší, tj. tuhé znečišťující látky (TZL), oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH 3 ). 7.1 VÝČET HLAVNÍCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Výčet nejvýznamnějších zdrojů z kategorie REZZO 1 na území zóny Karlovarský kraj podle jednotlivých znečišťujících látek za rok 2009 je uveden v následujících tabulkách č Zdrojem dat je Registr emisí a zdrojů znečišťování (REZZO) provozovaný ČHMÚ. Tab. 24. Emise TZL z emisně nejvýznamnějších zdrojů REZZO 1 (2009, t.rok -1 ) NÁZEV UMÍSTĚNÍ TZL Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. - Chodov u Karlových Zpracovatelská část Varů 438,23 ČEZ, a. s. - Elektrárna Tisová Březová 53,163 O-I Manufacturing Czech republic,a.s. závod Nové Nové Sedlo u Lokte Sedlo 20,82 Hexion Specialty Chemicals, a.s. Sokolov 14,99 Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s. - LIAPOR Vintířov 8,41 Dalkia Mariánské Lázně, s.r.o. - Výtopna Mariánské Mariánské Lázně Lázně 6,922 Ostrovská teplárenská, a.s. - Teplárna Ostrov Ostrov 4,411 Františkolázeňská výtopna, s.r.o. Františkovy Lázně 3,09 MOSER a.s. Karlovy Vary 2,26 Žlutická teplárenská a.s. Žlutice 2,16 Zdroj: ČHMÚ Strana 39

40 Tab. 25. Emise SO 2 z emisně nejvýznamnějších zdrojů REZZO 1 (2009, t.rok -1 ) NÁZEV UMÍSTĚNÍ SO 2 ČEZ, a. s. - Elektrárna Tisová Březová 4213,957 Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. - Chodov u Karlových Zpracovatelská část Varů 2938,265 Ostrovská teplárenská, a.s. - Teplárna Ostrov Ostrov 381,089 Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s. - LIAPOR Vintířov 266,582 Hexion Specialty Chemicals, a.s. Sokolov 252,5 Františkolázeňská výtopna, s.r.o. Františkovy Lázně 184,33 Dalkia Mariánské Lázně, s.r.o. - Výtopna Mariánské Mariánské Lázně Lázně 97,719 PAPOS v.o.s. Ostrov 96,085 O-I Manufacturing Czech republic,a.s. závod Nové Nové Sedlo u Lokte Sedlo 53,31 Strojírny Cheb, a.s. Cheb 25,951 Zdroj: ČHMÚ Tab. 26. Emise NOx z emisně nejvýznamnějších zdrojů REZZO 1 (2009, t.rok -1 ) NÁZEV UMÍSTĚNÍ NO x Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. - Chodov u Karlových Zpracovatelská část Var 4985,45 ČEZ, a. s. - Elektrárna Tisová Březová 2113,532 O-I Manufacturing Czech republic,a.s. závod Nové Nové Sedlo u Lokte Sedlo 145,215 Ostrovská teplárenská, a.s. - Teplárna Ostrov Ostrov 116,867 Hexion Specialty Chemicals, a.s. Sokolov 111,88 Františkolázeňská výtopna, s.r.o. Františkovy Lázně 74,93 Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s. - LIAPOR Vintířov 45,582 Dalkia Mariánské Lázně, s.r.o. - Výtopna Mariánské Mariánské Lázně Lázně 39,192 PAPOS v.o.s. Ostrov 18,064 Žlutická teplárenská a.s. Žlutice 8,925 Zdroj: ČHMÚ Tab. 27. Emise VOC z emisně nejvýznamnějších zdrojů REZZO 1 (2009, t.rok -1 ) NÁZEV UMÍSTĚNÍ VOC Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. - Chodov u Karlových Zpracovatelská část Varů 398,945 ČEZ, a. s. - Elektrárna Tisová Březová 210,647 OK STS Toužim, a. s. Toužim 34,579 Agro - Otročín a.s. Otročín 25,208 Hexion Specialty Chemicals, a.s. Sokolov 17,7 Ostrovská teplárenská, a.s. - Teplárna Ostrov Ostrov 11,286 Strana 40

41 Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s. - LIAPOR Vintířov 11,281 VISHAY ELECTRONIC spol. s r.o. - závod Dolní Dolní Rychnov Rychnov, ul.bergmannova ,555 BMP Bohemia Metal Produkt, s.r.o. Jenišov 9,567 Lindner Türen - Fassaden s.r.o. - Ostrov nad Ohří Ostrov 5,689 Zdroj: ČHMÚ Tab. 28. Emise NH 3 z emisně nejvýznamnějších zdrojů REZZO 1 (2009, t.rok -1 ) NÁZEV UMÍSTĚNÍ NH 3 MAVEX Cheb, spol. s r.o. - chov prasat Cheb 40,214 MAVEX CHEB spol. s r.o. - chov drůbeže a prasat Plesná 29,37 MAVEX CHEB, spol. s r.o. - chov prasat Starý Rybník Skalná 25,137 MAVEX Cheb, spol.s r.o. - chov prasat, Svatý Kříž Cheb 18,31 Agro - Otročín a.s. Otročín 8,56 Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. - Chodov u Karlových Zpracovatelská část Var 6,61 Zemědělské družstvo Novosedly - VKK Pšov Pšov 5,81 MAVEX CHEB spol. s r.o. - chov prasat Okrouhlá Okrouhlá 2,067 XAVERgen, a.s. - farma Dolina Krajková 1,132 MAVEX Cheb, spol. s r.o. - chov prasat Cheb 40,214 Zdroj: ČHMÚ V tabulce č. 29 jsou uvedeny měrné emise TZL, SO 2 a NOx vztažené na jednotku vyrobeného tepla. Tab. 29. Měrné emise znečišťujících látek na jednotku vyrobené tepelné energie (2009, g/gj) NÁZEV TZL SO 2 NOx Ostrovská teplárenská, a. s. - provoz Teplárna Ostrov Dalkia Mariánské Lázně, s.r.o. - Výtopna Mariánské Lázně Zdroj: ČHMÚ 8, , ,634 18, , ,53 Poznámka: V tabelárním přehledu nejsou uvedeny emise polycyklických aromatických uhlovodíků, neboť ty jsou ověřovány jednorázovým měřením emisí u omezeného počtu spalovacích stacionárních zdrojů. Emise polycyklických aromatických uhlovodíků ze stacionárních zdrojů v kategorii REZZO 1 a REZZO 2 jsou ale zanedbatelné v porovnání s emisemi z vytápění domácností, které jsou mnohonásobně vyšší kvůli nekontrolovatelnému spalování pevných paliv, především dřeva v neodpovídajících kotlích. V tabulce č. 30 jsou uvedeny obce s nejvyšší produkcí emisí TZL, SO 2 a NO x z malých spalovacích stacionárních zdrojů umístěných především v domácnostech (tzv. lokální vytápění ) na území zóny Karlovarský kraj za rok 2009, společně s uvedením měrných emisí těchto znečišťujících látek na 1 obyvatele. Strana 41

42 Tab. 30. Emise znečišťujících látek z lokálního vytápění, rok 2009 Obec (kód obce) Počet obyvatel Emise [t/rok] Měrné emise [kg/obyvatel] TZL SO 2 NOx TZL SO 2 NOx Přebuz (560596) 77 0,8 1,0 0,2 10,4 12,6 2,6 Krásný Les (578045) 220 2,1 2,7 0,5 9,7 12,1 2,5 Pila (556947) 446 3,5 4,0 0,8 7,8 9,0 1,9 Vlkovice (539376) 125 1,0 0,9 0,2 7,6 7,3 1,7 Otročín (555444) 522 3,8 4,6 1,0 7,3 8,9 1,8 Chlum Svaté Maří (560375) 296 2,1 2,8 0,6 7,2 9,5 1,9 Teplička (537845) 95 0,7 0,8 0,2 7,2 8,7 1,8 Milíkov (538906) 233 1,6 2,0 0,4 7,1 8,7 1,8 Ovesné Kladruby (539473) 123 0,9 1,0 0,2 7,0 8,2 1,7 Vojtanov (539074) 206 1,4 1,9 0,4 7,0 9,1 1,8 Podhradí (538817) 179 1,2 1,5 0,3 6,9 8,3 1,7 Tuřany (539619) 120 0,8 1,1 0,2 6,9 9,0 1,8 Šindelová (560677) 261 1,8 2,0 0,4 6,8 7,6 1,6 Andělská Hora (538001) 250 1,6 2,2 0,4 6,5 8,8 1,7 Stružná (555592) 534 3,5 4,5 0,9 6,5 8,4 1,7 Libá (554618) 706 4,6 5,3 1,1 6,5 7,6 1,6 Okrouhlá (538922) 248 1,6 2,2 0,4 6,5 8,9 1,7 Hory (551651) 211 1,4 1,6 0,3 6,5 7,6 1,6 Čichalov (506621) 150 1,0 1,0 0,2 6,4 6,9 1,5 Černava (538019) 285 1,8 2,2 0,5 6,4 7,8 1,6 Zdroj: ČHMÚ Velmi významným zdrojem z pohledu kvality ovzduší je silniční doprava. Spolu s vytápěním domácností se jedná o dva nejvýznamnější zdroje. Obrázek č. 8 graficky znázorňuje výsledky sčítání intenzity dopravy v roce 2010 na území zóny Karlovarský kraj. Obrázek č. 9 pak znázorňuje pentlogram intenzity dopravy na dálnicích a silnicích I. třídy na území zóny Karlovarský kraj v roce Strana 42

43 Obr. 8. Grafické znázornění výsledků sčítání intenzity dopravy v roce 2010 na území zóny Karlovarský kraj Zdroj: ŘSD, Celostátní sčítání dopravy 2010 Obr. 9. Pentlogram intenzity dopravy na dálnicích a silnicích I. třídy na území zóny Karlovarský kraj v roce 2010 Zdroj: ŘSD, Celostátní sčítání dopravy 2010 Strana 43

44 Tabulka č. 31 uvádí celkové emise relevantních znečišťujících látek (tuny za rok) na území zóny Karlovarský kraj dle jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší v roce Tabulka č. 32 pak uvádí jejich podíl na celkové produkci emisí. Zdrojem dat je Český hydrometeorologický ústav. Tab. 31. Celkové emise relevantních znečišťujících látek na území zóny dle jednotlivých kategorií zdrojů, rok 2009 (t/rok) Látka REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem REZZO 1-4 TZL 561,7 206,9 513,4 755,3 2037,3 SO ,3 78,0 529,9 16,2 9161,4 NOx 7752,8 98,1 157,3 3002, ,3 VOC 776,3 85,0 2931,9 1352,8 5146,0 NH 3 137,2 140,5 1284,7 63,4 1625,8 Poznámka: REZZO 1 zahrnuje především spalovací zdroje se jmenovitým tepelným výkonem nad 5 MW a emisně významné technologické zdroje REZZO 2 zahrnuje středně významné spalovací a technologické zdroje REZZO 3 zahrnuje především spalovací zdroje v domácnostech, malé lakovny a chovy hospodářských zvířat REZZO 4 zahrnuje především silniční dopravu Zdroj: ČHMÚ Tab. 32. Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťujících látek na celkových emisích zóny Karlovarský kraj (v %), rok 2009 Látka REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 TZL 27,6 10,2 25,2 37,1 SO 2 93,2 0,9 5,8 0,2 NOx 70,4 0,9 1,4 27,3 VOC 15,1 1,7 57,0 26,3 NH 3 8,4 8,6 79,0 3,9 Zdroj: ČHMÚ V grafech č jsou uvedena orientační rozložení významu zdrojů znečišťování ovzduší v členění dle kategorií činností pro TZL, SO 2 a NOx. Pod označením energetika jsou zastoupeny všechny spalovací zdroje o jmenovitém tepelném výkonu nad 5 MW sloužící pro výrobu tepelné energie (případně elektrické energie v kogeneraci). Drobné technologie a činnosti představují především kamenolomy, dřevozpracující výroba a menší energetické zdroje (o jmenovitém tepelném výkonu v rozmezí 0,2 až 5 MW). Strana 44

45 Graf 20. Podíl jednotlivých kategorií činností na celkových emisích TZL na území zóny (%) Graf 21. Podíl jednotlivých kategorií činností na celkových emisích NOx na území zóny (%) Strana 45

46 Graf 22. Podíl jednotlivých kategorií činností na celkových emisích SO 2 na území zóny (%) 7.2 CELKOVÉ MNOŽSTVÍ EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK Celkové emise relevantních znečišťujících látek (kilotuny/rok)v letech na území zóny Karlovarský kraj uvádí následující tabulka č. 33. V grafu č. 23 je znázorněn vývoj v letech Zdrojem dat je Český hydrometeorologický ústav. Tab. 33. Emise relevantních znečišťujících látek v letech na území zóny Karlovarský kraj (kt/rok) Látka rok TZL 2,107 2,037 2,035 SO 2 9,869 9,161 9,545 NOx 11,804 11,010 10,616 VOC 5,358 5,146 4,649 NH 3 1,445 1,626 1,891 Zdroj: ČHMÚ Strana 46

47 Graf 23. Vývoj emisí relevantních znečišťujících látek v letech na území zóny Karlovarský kraj (kt/rok) Plnění doporučených krajských emisních stropů pro NH 3, VOC, NO x a SO 2, které měly být dosaženy v roce 2010 je uvedeno v tabulce č. 35. Překročení hodnoty emisního stropu je zvýrazněno oranžově. Graf č. 24 pak uvádí porovnání emisí za rok 2010 vůči doporučeným hodnotám krajských emisních stropů. Tab. 34. Doporučené emisní stropy pro zónu Karlovarský kraj (t/rok) Látka SO 2 NOx VOC NH 3 Strop Tab. 35. Plnění doporučených krajských emisních stropů v letech na území zóny Karlovarský kraj (v %) Rok SO 2 Plnění % NOx Plnění % VOC Plnění % NH 3 Plnění % , , , , , , , , , , , , Strana 47

48 Graf 24. Porovnání množství emisí NH 3, VOC, NO x a SO 2 v roce 2010 s doporučenými hodnotami krajských emisních stropů pro rok INFORMACE O DÁLKOVÉM PŘENOSU ZNEČIŠTĚNÍ Nejvýznamnější podíl dálkového přenosu znečištění je možné očekávat zejména v okrajových částech kraje a v oblastech mimo kapacitní komunikace a významné stacionární zdroje. Vzhledem k poloze kraje dochází k významnému přenosu znečištění z území SRN a především Ústeckého kraje, v menší míře se projevuje vliv zdrojů na území kraje Plzeňského a Středočeského. Dálkový přenos znečištění se podílí, jako kdekoliv jinde, na pozaďových úrovních znečištění ovzduší. Z pohledu priorit tohoto programu je však tento vliv spíše zanedbatelný. 7.4 ZÁVĚRY EMISNÍ ANALÝZY Na základě výše uvedených údajů lze konstatovat, že: z hlediska vývoje emisí relevantních znečišťujících látek lze konstatovat, že s výjimkou amoniaku dochází od roku 2008 k poklesu (do roku 2007 se jedná většinou o stoupající trend). Naopak emise amoniaku od roku 2005 trvale stoupají. V letech 2009 a 2010 dochází dokonce k překročení hodnoty doporučeného krajského emisního stropu (v roce 2009 o 8 %, v roce 2010 o 26 %). Pro ostatní látky jsou doporučené emisní stropy plněny. z porovnání podílu jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích zóny Karlovarský kraj v roce 2009 vyplývá, že: Strana 48