Průvodce "Průvodce Novohradské hory"

Transkript

1 Novohradské hory Pohoří 48 41'17.38"N 14 40'28.83"E Novohradské hory se rozprostírají při státní hranici České republiky s Rakouskem na ploše 162 km čtverečních. V ČR vyplňují území mezi Novými Hrady, Dolním Dvořištěm a Benešovem nad Černou. Nejvyšších výšek dosahují v Žofínské hornatině na česko- rakouské hranici Kamencem ( m). Ze čtrnácti vrcholů, které v Novohradských horách přesahují m, leží na našem území ještě Myslivna ( m) a Vysoká ( m). Novohradské hory jsou cenným přírodním územím se značnou koncentrací přírodních zajímavostí (Terčino údolí, Žofínský prales, Hojná voda,...) a současně jsou i oblastí, která byla dosud málo zasažená činností člověka. Proto zde byl v roce 2000 vyhlášen Přírodní park Novohradské hory. Jedná se o území, ve kterém byl do nedávné doby velmi omezen pohyb návštěvníků, protože většina ležela v tzv. hraničním pásmu, do něhož neměli turisté povolený vstup. Po zrušení tohoto pásma byly zpřístupněny rozsáhlé plochy lesních porostů při hranicích s Rakouskem, bylo zde provedeno turistické značení a začala se pozvolna budovat infrastruktura. Budoucí CHKO Novohradské hory by se měla rozkládat v jihovýchodním cípu jižních Čech a zasahovat do okresů České Budějovice a Český Krumlov. Toto území je z více než 75% pokryto rozsáhlými lesními porosty, v nichž na řadě míst jsou určující dřevinou jehličnany, jinde jsou lesy smíšené či listnaté. Hranici připravované CHKO tvoří spojnice Nové Hrady - Žumberk - Rychnov nad Malší - Benešov nad Černou - Malonty. Odtud pokračuje přímo na jih ke státní hranici s Rakouskem. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Cuknštejn Zřícenina 48 46'24.45"N 14 45'7.10"E Tvrz Cuknštejn stojí nad říčkou Stropnicí jihozápadně od Nových Hradů na Českobudějovicku v Jihočeském kraji. Cuknštejn je ojediněle dochovaným a vzácným příkladem vladyckého sídla z pozdního středověku. Tvrz je typem opevněného obytného a hospodářského sídla, obklopeného zděným příkopem. Čtvercový dvůr uzavírají obytné budovy se silnými zdmi z lomového kamene, na vnější straně zpevněné mohutnými opěrnými pilíři, ven otevřené jen úzkými střílnovými okénky. Průčelní dvoupatrové vstupní křídlo na východní straně má v přízemí valeně sklenutý průjezd se dvěma gotickými branami. V 16. století byla ke tvrzi v jihozápadním rohu přistavěna dvoupatrová osmiboká věž. Celá stavba si až na menší barokní úpravy ponechala neporušený pozdně gotický ráz. Tvrz není veřejnosti přístupná. Historie Tvrz nechal vybudovat v letech 1488? 1491 Vilém Pouzar z Michnic, v jehož rodu zůstala až do roku Ještě v 16. století byla tvrz několikrát upravována. Poslední majitel, který tady sídlil, byl Jiří Kába z Rybňan, který však tvrz narychlo opustil v roce Opuštěnou tvrz vydrancovalo císařské vojsko a císař ji pak daroval hraběti Buquoyovi, který ji připojil ke svému novohradskému panství, jehož součástí Cuknštejn zůstal až do roku Poté sloužil jako rekreační objekt MěNV České Budějovice, pak byl v držení Jihočeského muzea. Nedostatečná údržba však způsobila jeho havarijní stav, v současné době je Cuknštejn soukromým majetkem a probíhá jeho rekonstrukce. Další informace najdete zde: Vysoká Vrchol 48 42'55.69"N 14 44'16.42"E V blízkosti hranic s Rakouskem se jihozápadně od Nových Hradů (asi 10 km) a jižně od Hojné Vody (asi 2 km) tyčí do výšky m vrch známý jako Vysoká. Vrcholek hory je doslova poset zajímavými skalními útvary. Vedle samostatných skalních útvarů jsou na svazích i balvanové proudy vzniklé mrazovým zvětráváním. Celý masiv tohoto třetího nejvyššího vrchu Novohradských hor je tvořen hrubozrnnou kvalitní žulou. U úpatí Vysoké leží v těsném sousedství státní hranice prales Hojná Voda. Tento původní jedlobukový porost je chráněn současně s nedalekým Žofínským pralesem již od roku 1838, kdy byly vyhlášeny přírodními rezervacemi. Představují tak zřejmě nejstarší chráněná území tohoto typu v Evropě. Rezervace nejsou veřejnosti přístupné. Přístup k vrcholku je možný po okruhu červené značky, která návštěvníka provede od Hojné Vody okolo nejzajímavějších skalních útvarů. Trasa je dlouhá asi 10 km. Další informace najdete zde: Kohout (kopec) Kopec 48 46'6.95"N 14 34'54.98"E Asi 7 km severovýchodně od Kaplice se nad krajinu vypíná nejvyšší vrchol Slepičích hor - Kohout (870 m). Z jeho vrcholku, na němž je umístěn trigonometrický jehlan jako jeden z hlavních bodů zeměměřičské sítě, se otevírají pěkné Výhledy na všechny světové strany, zejména do oblasti Slepičích a Novohradských hor. V sedle pod vrcholkem je křižovatka značených turistických cest se schránkou tzv. turistické pošty. Přístup na vrchol je možný od Kaplice po trase červené značky (asi 10 km) nebo po červené či zelené značce od Benešova nad Černou (asi 7 km). Další informace najdete zde: Říčka Stropnice 48 46'14.67"N 14 44'37.67"E Stropnice je největším a nejvýznamnějším pravostranným přítokem řeky Malše. Romantická říčka pramení na hranicích ČR s Rakouskem na jihovýchodním svahu Vysoké (1.034 m) ve výšce 780 m n. m. v Novohradských horách. Od pramene teče severním směrem až k Novým Hradům, za kterými se její tok stáčí na severozápad. Zde vede její tok romantickým přírodním parkem Terčino údolí. Za Novými Hrady napájí řadu rybníků. Před soutokem s Malší mezi Římovem a Doudleby se do ní vlévá zleva Svinenský potok. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Další informace najdete zde: Vysoký kámen Kopec 48 45'23.14"N 14 36'35.67"E Druhý nejvyšší vrch (865 m) v Soběnovské vrchovině (známé též pod názvem Slepičí hory), která je součástí Novohradských hor, bývá označován i lidovým názvem Slepice jako protějšek k nejvyšší hoře známé pod jménem Kohout. Vrch se prostírá asi 5 km severně od Benešova nad Černou a asi 10 km východoseverovýchodně od Kaplice. Vrcholek je vyhledávaným rozhledovým místem s Výhledy na Kaplicko a na oblast Benešova nad Černou. Je přístupný po červené značce z Benešova nad Černou (asi 6 km) nebo z Kaplice (asi 12 km), případně po zelené a červené rovněž z Benešova nad Černou. Další informace najdete zde: Terčino (Terezino) údolí Rezervace 48 46'40.57"N 14 45'20.98"E Chráněný park Terčino (též Terezino) údolí leží asi 1 km jihozápadně od Nových Hradů v údolí říčky Stropnice v Novohradských horách. Původně krajinářský park se rozkládá na území o rozloze okolo 140 ha. Park byl zřízen ve druhé polovině 18. století hrabětem Janem Buquoyem. Popud k jeho založení dala hraběnka Terezie Buquoyová, jejíž jméno nese park dodnes. Koncem 18. a počátkem 19. století prošel romantickými úpravami. Kromě tuzemských zde byly vysázeny i exotické dřeviny a vznikla tehdy většina staveb sloužících lázeňským účelům. Nejstarší je lázeňský dům z konce 18. století a Modrý dům z počátku století devatenáctého. Hlavní lázeňská budova a tzv. Švýcarský dům pocházejí z období romantismu 19. století. Dochoval se i starý hamr z konce 18. století. Malebnou scenérii údolí dotváří v západní části parku uměle vytvořený vodopád na Stropnici. Na východním okraji parku stojí na vyvýšeném místě v téměř původní podobě zřícenina gotické tvrze Cuknštejna. Terčino údolí je chráněno od roku Dnes slouží zejména rekreačním účelům. Parkem prochází naučná stezka a vycházkový okruh, které seznamují návštěvníky s historií parku i se všemi zajímavostmi, které se zde vyskytují. Vede tudy také trasa červené turistické značky. Vstup do chráněného území je z Údolí pod Novými Hrady poblíž odbočky silnice k Horní Stropnici. Další informace najdete zde: Restaurant Žumberk Cyklisté vítáni 48 47'45.06"N 14 40'55.56"E Stravování, adresa: Žumberk 24, Nové Hrady Telefon: , , penzion@zumberk.com Kapacita: 130 míst Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Možnost usušení oblečení a výstroje, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Přístup na internet, Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Možnost zakoupení obědových balíčků, Trojjazyčné jídelní lístky, Nabídka místní gastronomické speciality, Celodenní provozní doba Hodnocení: Restaurační zařízení s dobrou kvalitou prodávaných jídel a nápojů. V letní sezóně možnost sedět na prostorné zastřešené terase Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Dobrá Voda u ČB - Letní plovárna Koupaliště Zacharova 19(?) Dobrá Voda u Českých Budějovic 48 44'28.28"N 14 43'22.87"E Autor článku: Ales Kubr Další informace najdete zde: Jedová chýše v Dlouhé Stropnici v Novohradských horách Ostatní 48 44'48.66"N 14 44'48.26"E Obec Dlouhá Stropnice se nachází na úpatí Kraví hory v Novohradských horách. Osada se rozprostírá po obou březích toku Stropnice, která dala své jméno i nedalekému městečku Horní Stropnice. Dlouhá Stropnice má bohatou historii. První zmínky o Dlouhé Stropnici jsou ze 13. Století. Do roku 1945 vlastnili obec od 17. století Buquovové. Zajímavostí osady je zděná kuželna s pohostinstvím po pravé straně silnice vedoucí směrem na Šejby, pojmenovaná Jedová Chýše. Ve štítu hospody je zavěšeno jízdní kolo značky FAVORIT s dřevěnou cedulí JEDOVÁ CHÝŠE. Otvírací doba kuželny a hospody je ve středu od 18:00 do 22:00hod. nebo v pátek a v sobotu od 18:00 do 24:00 hod. Z movitých památek v Dlouhé Stropnici lze uvést kapli z roku 1901 a před ní stojící pomník konce druhé světové války s nápisem: NA PAMÁTKU VYPLNĚNÉHO PROROCTVÍ J. A. KOMENSKÉHO.: "Věřím i já, že po přejití vichřic hněvu, vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, o lide český! Živ buď národe český, neumírej, muži tvoji ať jsou bez počtu!" Památkou" spojovanou s nedávnou minulostí je objekt kasáren bývalé 6. roty PS Šejby nacházející se na katastru osady Dolní Stropnice. Kasárna připomínají fakt, že tady vedla tzv. "železná opona". Vojenský areál od roku 2012 vlastní soukromá českobudějovická firma, která má v plánu vybudovat zde turistický areál. Autor článku: Vladimír Vojanec Další informace najdete zde: Tvrz Žumberk (tvrz) 48 47'48.05"N 14 40'50.03"E Veřejnosti přístupná tvrz se nachází ve vsi Žumberk na Českobudějovicku v Jihočeském kraji. Dochovaly se historické interiéry? např. rožmberský salón či rytířský sál. Přístupné jsou i některé z pěti zachovaných bašt s expozicí kamenných fragmentů. Tvrz spolu s baštami, gotickým kostelem a farou tvoří mimořádně malebný celek. Historie Tvrz byla založena ve 13. století. V 16. století byla tvrz renesančně přestavěna. V roce 1602 ji získal Petr Vok a upravil ji na své letní sídlo, v roce 1610 daroval tvrz T. Hockovi, který ji nechal nově upravit a spolu se dvorem, kostelem a farou opevnit unikátní hradbou se sedmi válcovými věžemi (baštami), kterých se dochovalo jen pět. Za Buquoyů po roce 1620 byla tvrz využívána pouze jako úřednické sídlo. V roce 1817 byla rozparcelována, přestavěna a doplněna o nové objekty. Prvotní vzhled vrátila celému areálu generální rekonstrukce v letech 1971? 1974, po jejímž dokončení tady byla instalována expozice dějin objektu a lidového malovaného nábytku Jihočeského muzea. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Tvrz TVRZ ŽUMBERK u NOVÝCH HRADŮ 48 48'25.42"N 14 42'30.42"E Pobočka Jihočeského muzea sezónní objekt je otevřen od května do září, svátky, út-ne: 9-17 hodin Tvrz Žumberk u Nových Hradů je historicky i stavebně velmi zajímavým komplexem a turisticky atraktivním místem jižních Čech. První písemné zmínky o Žumberku (německy Sonnberg) pocházejí z poloviny 13. století, kdy byla ves založena. Rozsáhlá památková rekonstrukce tvrze začala roku 1969 a v roce 1975 byl objekt zpřístupněn veřejnosti. V roce 1998 bylo obnoveno a napuštěno jezero pod tvrzí. Za zmínku stojí i ojedinělý čtyřlodní gotický Kostel sv. Jana Křtitele z poloviny 15. století, který stojí v sousedství tvrze a kamenná sloupková boží muka na návsi. V objektu je instalovaná národopisně pojatá unikátní expozice lidového malovaného nábytku z 18. a 19. století z typických národopisných oblastí jižních Čech. Sbírky selského nábytku jsou obohaceny o nábytek panský, ukázky skla, podmaleb na skle, keramiky, lidových plastik a dalšími exponáty. Historická expozice přináší navíc informace o dějinách sídla a přilehlého okolí. Ve dvou zrekonstruovaných baštách jsou umístěny zajímavé ukázky architektonických fragmentů. Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: Tvrz Vesnice a tvrz Žumberk 48 47'42.36"N 14 40'53.44"E Tvrz Žumberk leží cca 30 km od Českých Budějovic a jen pár kilometrů od Nových Hradů. První zmínky o tvrzi jsou z poloviny 13. století. V 17. století byla přestavěna na renesanční vilu v italském stylu. Kromě přestavby tvrze vznikají v této době hradební zdi s baštami, kterými je obehnáno historické jádro vesnice a samotná tvrz. Během 17. a 18. století byla tvrz využívána jako hospodářský statek. Ve 20. Století prošla tvrz rekonstrukcí a je zpřístupněna veřejnosti. V interiérech tvrze je možno si prohlédnout expozici lidového malovaného nábytku jižních Čech. Cena vstupného pro dospělou osobu 60 Kč Zlevněné. 30 Kč (údaje o vstupném z července 2011) Autor článku: Ivana Kališová Další informace najdete zde: Nové Hrady-klášter Božího Milosrdenství Klášter 48 47'21.70"N 14 46'48.94"E U jižního průčelí kostela Sv. Petra a Pavla v Nových Hradech založil v r majitel novohradského panství Ferdinand Buquoy ( ), jako splnění svého slibu daného za záchranu života po těžkém zranění v tažení proti Turkům, barokní klášter řádu Služebníků Panny Marie-servitů a v letech jej dal vystavět. Klášter je čtyřkřídlá patrová budova. Klenby bývalého refektáře, knihovny a kaple doplňují bohaté štuky z doby výstavby kláštera. V r byl klášter zrušen a sloužil jako kasárna. R byl v restituci vrácen a po rekonstrukci byl v r navrácen původnímu účelu. Před Klášterem stojí kamenný kříž z r Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Horní Stropnice - kostel sv. Mikuláše Kostel 48 45'42.95"N 14 44'15.90"E Kostelu v Horní Stropnici je, jako jednomu z nemnoha kostelů v Jihočeském kraji, věnována turistická známka (No. 1497). Nejprve jsem si říkal, že je to asi přehnané, že krásných kostelů na jihu Čech je spousta, ale po včerejší návštěvě Horní Stropnice musím toto svoje tvrzení poopravit. Kostel sv. Mikuláše je opravdu nádhernou, členitou stavbou s pěkně upraveným okolím, která si toto privilegium určitě zaslouží. Kostel je v podstatě slepencem různých stavebních slohů a nejcenější na něm je věž, stojící dnes mezi presbytářem a trojlodím. Ta je postavena v původním románském slohu a takových staveb se na jihu Čech mnoho nedochovalo. Dále byl kostel přistavován a rozšiřován ve 14. století, po požáru v roce 1486 a v roce Ještě v 18. století byla postavena dnešní sakristie a V 19. století pak schodiště na kruchtu. Po roce 89 byla pak celá stavba kostela důkladně opravena. Jinak jsme turistickou známku získali bez problémů i tuto březnovou sobotu. Probíhala totiž akce "Maňas píchá prase", což byla ukázková zabíjačka pod širým nebem pořádaná občanským sdružením Maňásek. Obec Horní Stropnice žije bohatým kulturním životem a i proto stojí za to sem zavítat. Autor článku: Cyril Polášek Další informace najdete zde: Barokní kostel Panny Marie v Dobré Vodě u Horní Stropnice na Novohradsku Kostel 48 44'31.06"N 14 43'12.47"E V Novohradských horách je na jihozápadním svahu Kraví hory barokní kostel - dominanta lokality viditelná za jasného počasí až z Budějovicka, Třeboňska atd. teče zde pramen pitné vody, lidé si ji stáčí do flašek, údajně je i léčivá... nyní se komplet opravuje, velké posezení u něj buduje, příští rok budeme slavit 300.výročí postavení kostela (poutní místo) Dobrá Voda byla pro svou vodu a polohu lokality s nejčistším vzduchem v Čechách vyhledávána jako lázeňské místo. Z novohradských i rakouských lesů vane čistý vzduch a prostředí je i nyní vyhledávané pro svůj klid i přírodní scenérie tvořené zvětralými balvany vytvarované do bizarních tvarů. Autor článku: Václav Král Další informace najdete zde: Poutní kostel Nejsvětější Trojice u Trhových Svinů Kostel 48 49'26.98"N 14 37'55.16"E Poutní Kostel Nejsvětější Trojice u Trhových Svinů je právem řazen ke skvostům českého baroka. Byl vystavěn v letech podle návrhu K. Diezenhofera. Má centrální kupoli a je obklopen zdí s ambity tak, že při pohledu shora tvoří šestiúhelník. Kolem centrální kupole jsou tři menší věžičky a další tři jsou pravidelně rozmístěny nad ambity. Díky jejich množství tak působí dojmem ruských cerekví. Kostel má tři oltáře a tři stěny má i kaplička nad studánkou s léčivou, mírně radioaktivní vodou, která prý léčí zrak a v zimě pramen nezamrzá. V čísle tři je zde vyjádřena symbolika trojjedinosti Boha (Otec, Syn a Duch Svatý) Jinak je zde z tohoto místa, které leží necelé 2 km jižně od Trhových Svinů, pěkný výhled do kraje a na toto město. Dostaneme se sem ze Svinů po červené TZ pěknou polní cestou lemovanou stromořadím. Autor článku: Cyril Polášek Další informace najdete zde: Kaple Nové Hrady-hrobka Buquoyů 48 47'18.97"N 14 47'27.63"E Ve východní části jihočeského městečka Nové Hrady se nachází hrobka majitelů zdejšího panství z rodu Buquoy, kteří drželi novohradské panství 325 let. Hrobka byla postavena v r v pseudogotickém slohu. Tympanon portálu kaple je obložen mozaikou podle předlohy Maxe Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Švabinského. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: Rozcestí Údolí u Nových Hradů Rozcestí 48 47'14.10"N 14 46'18.59"E Pokud chceten navštívit romantický lesopark Tereziino údolí u Nových Hradů a přijedete autem, určitě zaparkujete na sběrném parkovišti pod hradem Nové Hrady. Hned u vjezdu do parkoviště je na stromě připevněný rozcestník Údolí u Nových Hradů. Prochází tudy jen jediná, červená turistická trasa. Z rozcestí se však po červené dostanete na všechna zdejší turisticky zajímavá místa. Jedním směrem se dostanete okolo hradu na náměstí Nových Hradů, přičemž narazíte na naučnou stezku Sokolí hnízdo. Dále tím směrem dojdete při státní hranici po červené až do Českých Velenic. Pokud se vydáte opačným směrem, dostanete se do Terčina údoli, kde se setkáte se stejnojmennou naučnou stezkou a dále můžete pokračovat přes tvrz Cuknštejn a Horní Stropnici k poutnímu kostelu Dobrá voda. Autor článku: Luděk Draštík Další informace najdete zde: Rozcestí U Lázniček Rozcestí 48 46'55.42"N 14 45'32.87"E Rozcestník U Lázniček najdeme před empírovým lázeňským domem Lázničky (též Václavovy lázně), dnes penzion Tereziiny Lázničky v Terčině údolí. Rozcestím prochází naučná stezka Terčino údolí, která propojuje všechna významná místa zdejšího romantického lesoparku. Červená turistická značka procházející rozcestím vede ze směru od Nových Hradů a jižním směrem se po červené dostanete ke tvrzi Cuknštejn a přes Horní Stropnici k poutnímu kostelu Dobrá voda. Autor článku: Luděk Draštík Další informace najdete zde: Rozcestí Cuknštejn Rozcestí 48 46'29.35"N 14 45'2.77"E Strom se směrovými šipkami rozcestníku Cuknštejn se nachází přímo před stejnojmennou tvrzí na jižní hranici romantického lesoparku Terčino údolí. Jediná turistická trasa, která tudy prochází, je červeně značená a vede přes Terčino údolí ze směru od Nových Hradů a dál pokračuje ven z lesoparku na Horní Stropnici k poutnímu kostelu Dobrá voda a do Benešova nad Černou. Autor článku: Luděk Draštík Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7