VÝROČNÍ ZPRÁVA O KONTROLE VÝVOZU VOJENSKÉHO MATERIÁLU, RUČNÍCH ZBRANÍ PRO CIVILNÍ POUŽITÍ A ZBOŽÍ A TECHNOLOGIÍ DVOJÍHO UŽITÍ V ČESKÉ REPUBLICE ZA

Transkript

1 VÝROČNÍ ZPRÁVA O KONTROLE VÝVOZU VOJENSKÉHO MATERIÁLU, RUČNÍCH ZBRANÍ PRO CIVILNÍ POUŽITÍ A ZBOŽÍ A TECHNOLOGIÍ DVOJÍHO UŽITÍ V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2011

2 Obsah Úvod Systém kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem, ručních zbraní pro civilní použití a vývozu a technologií dvojího užití v České republice Zahraniční obchod s vojenským materiálem Zahraniční obchod s ručními zbraněmi pro civilní použití a dovoz pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU Vývoz zboží a technologií dvojího užití Přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční správy MPO Úloha a postavení státních orgánů a dalších složek v systému kontroly Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo vnitra Ministerstvo obrany Ministerstvo financí Generální ředitelství cel Státní úřad pro jadernou bezpečnost Spolupráce kontrolních orgánů a veřejnosti při kontrole exportu Evropská unie a mezinárodní spolupráce v oblasti kontroly konvenčních zbraní Evropská unie Společný postoj Rady 2008/944/SZBP Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU Aktivity směřující k posílení kontrolních mechanismů dalších zemí Pozice ČR v rámci EU Mezinárodní spolupráce Smlouva o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech Kazetová munice Mezinárodní kontrolní režimy Mezinárodní zbrojní embarga Přehled příloh

3 Úvod Dlouhodobým cílem České republiky je budování transparentního, důvěryhodného a obecně respektovaného systému regulace obchodu s citlivým zbožím a sladění různorodých zájmů, které se při této činnosti nutně uplatňují. Vláda České republiky během posledních let realizuje závazek zaměřený na zvýšení transparentnosti své politiky v této oblasti obchodu souběžně s postupným zefektivňováním principů a nástrojů kontroly jeho exportu. Zpráva navazuje na Informace o dovozu a vývozu a držení ručních a lehkých zbraní v ČR, které byly publikovány v letech , na které později navázaly Zprávy o kontrole vývozu vojenského materiálu, které již respektovaly metodiku zpracování společných výročních zpráv EU, a je již devátou Zprávou tohoto typu. Zpráva byla vypracována Ministerstvem průmyslu a obchodu společně s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra, Generálním ředitelstvím cel a Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Zpráva je primárně zaměřena na oblast zahraničního obchodu s vojenským materiálem, dále zahrnuje informace z dalších oblastí podléhajících kontrolním režimům. V první části Zprávy je popsán systém kontroly obchodu s vojenským materiálem, ručními zbraněmi pro civilní použití, nově dovozu pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU a vývozu zboží a technologií dvojího užití, včetně role a postavení spolupracujících orgánů v kontrolním procesu, včetně informace o změnách právních předpisů v České republice v daných oblastech. Následuje hodnocení aktivit v oblasti mezinárodní spolupráce, informace o stavu přípravy celosvětové smlouvy o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) a aktivity OSN v oblasti kontroly ručních a lehkých zbraní v rámci Akčního programu OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech. Další část zprávy obsahuje informace o zapojení ČR do mezinárodních kontrolních režimů a popisuje aktivity Wassenaarského ujednání (WA) při kontrole vývozu konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití. Poslední část Zprávy popisuje aktuální přehled mezinárodních zbrojních embarg, na jejichž formulaci a aktualizaci se v rámci mezinárodních organizací ČR aktivně podílí. Dokument doplňují přehledy obsahující číselné údaje o udělených povoleních k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a licencích udělených pro jednotlivé obchodní případy a tabulky licencí udělených na vývoz (prodej), dovoz (nákup) a dovoz s následným vývozem (brokering), diferencované podle objemu, země konečného užití a podílu konečných uživatelů. 3

4 1. Systém kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem, ručních zbraní pro civilní použití a vývozu a technologií dvojího užití v České republice 1.1 Zahraniční obchod s vojenským materiálem Základní rámec kontrolního režimu v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem je dán zákonem č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon č. 38/1994 Sb. ), který upravuje podmínky pro uplatnění povolovací a kontrolní funkce státu v oblasti, kde by podnikatelské aktivity mohly ohrozit hospodářské, zahraničně politické nebo bezpečnostní zájmy ČR, a dále vyhláškou č. 332/2009 Sb., o provedení některých ustanovení zákona. Zákon stanovuje postupy při povolování obchodu, podmínky udělování licence a jejího užívání a celkovou kontrolu provádění obchodu s vojenským materiálem, včetně ukládání sankcí za jeho porušení. Řízení a vykonávání souvisejícího licenčního režimu je zákonem svěřeno Ministerstvu průmyslu a obchodu. V průběhu prvního pololetí 2011 probíhaly práce na novele zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů. Poslední novelizace zahraničního obchodu s vojenským materiálem byla provedena zákonem č. 248/2011 Sb., který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů ČR dne 30. srpna Hlavní důvody, které vedly ke změně zákona č. 38/1994 Sb., byla potřeba implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství a současně úsilí o naplnění programového prohlášení vlády, které uložilo nově upravit postavení Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra tak, aby mohla přímo realizovat nákupy vojenského materiálu, čímž by měly být vytvořeny předpoklady pro zlevnění těchto nákupů. Uvedené zadání se odrazilo taktéž v tom, že u uvedené novely zákona byla stanovena dvojí účinnost, když ustanovení nově upravující postavení Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra jsou v účinnosti již od 1. září 2011, zatímco zbylá ustanovení novely implementující Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES nabývají účinnosti dne 30. června Cílem nově implementované Směrnice je harmonizace národních předpisů členských států EU upravujících pohyb vojenského materiálu. Ty dosud obsahují značné rozdíly, které negativně ovlivňují fungování vnitřního trhu, nepodporují spolupráci unijních subjektů, v důsledku čehož dochází ke snížení konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu. Ke změně tohoto nežádoucího stavu by mělo dojít 30. června 2012, tj. dnem, od kterého by měly všechny členské státy EU v souladu s článkem 18 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES začít používat implementující zákony. 4

5 Jak již bylo uvedeno, implementací Směrnice do zákona č. 38/1994 Sb. dochází k výraznému snížení administrativních úkonů a tím i usnadnění pohybu vojenského materiálu v těch případech, kdy české subjekty realizují obchod s partnery z členských států EU. Tohoto usnadnění je dosaženo především tím, že dochází ke zrušení dovozních licencí v rámci transferu mezi státy Evropské unie. Nadále se tedy nebude již jednat o klasický dovoz či vývoz mezi členskými státy, ale pouze o sledování pohybu transferu od dodavatele v jednom členském státě k odběrateli v jiném členském státě. Dovozní licence odpadají. S ohledem na současný stav lze předpokládat, že zrušením dovozních licencí pro tyto případy odpadne potřeba dovozců podávat žádost u zhruba 500 dovozních licencí. Tím dojde k úbytku nejen administrativní zátěže těchto osob, ale současně i k ušetření finančních prostředků vynakládaných na správní poplatky za vydání těchto dovozních licencí. Pro české vývozce je dále velmi důležité také ustanovení směrnice, podle kterého vývozní licence k transferu udělená příslušným orgánem státu bude platit v celé EU s tím, že k průvozu přes jiné členské státy nebo ke vstupu na území jiných členských států by z jejich strany již neměla být vyžadována žádná další povolení. Další novinkou v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem bude umožnění jeho provádění v rámci EU rovněž fyzickým osobám a nikoliv pouze právnickým, jak je tomu doposud. Neméně významnou změnou je zavedení nové kategorizace licencí k transferu od dodavatele v jednom členském státě k odběrateli v jiném členském státě. Napříště si budou moci fyzické a právnické osoby vybrat, zda budou k tomuto žádat o individuální licenci k transferu pro jednoho příjemce, souhrnnou licenci k transferu pro více příjemců nebo - pokud budou příjemcem vojenského materiálu ozbrojené síly nebo certifikovaný příjemce, při účasti na výstavách a veletrzích, nebo při údržbě, opravě či reklamaci dodaného vojenského materiálu původnímu dodavateli o obecnou licenci. V návaznosti na nově zaváděnou možnost provádění transferu na základě obecné licence je nutné upozornit na s tím související institut tzv. certifikace fyzických a právnických osob - výrobců, kteří pod svým jménem uvádí na trh výrobek. Dodavatelé pro takovouto certifikovanou společnost pak mají právě tu výhodu, že mohou využít zjednodušenou formu dodávek prostřednictvím obecné licence pouze na základě oznamovací povinnosti. I s ohledem na citlivost obchodů, jejichž předmětem má být vojenský materiál, byla při tvorbě této novely samozřejmostí skutečnost, že veškeré změny vedoucí k usnadnění podnikání v této oblasti byly prováděny tak, že v žádném případě nesmí být na úkor bezpečnostních a jiných státem chráněných zájmů ČR a musí i nadále zůstat pod přísnou kontrolou. 5

6 Kontrola zahraničního obchodu s vojenským materiálem je v ČR dvoustupňová: 1) podnikatelský subjekt je oprávněn nabízet své výrobky a služby, vstupovat v jednání se zahraničními partnery atd. teprve poté, co obdrží příslušné rozhodnutí o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem, 2) pro realizaci konkrétních obchodních případů je dále nutné požádat o vydání rozhodnutí o udělení licence. Držitelem povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem mohla být v roce 2011 pouze právnická osoba se sídlem na území ČR. Výše uvedenou novelou dojde k možnosti rozšíření i na fyzické osoby. Povolení stanovuje jednotlivé položky vojenského materiálu, se kterými může daná právnická osoba obchodovat, a dále seznam zemí, v nichž lze tuto obchodní činnost realizovat. Povolení vydává Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) po souhlasném stanovisku Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany. Pro realizaci každé obchodní transakce musí osoba, která je držitelem povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem, požádat o udělení licence, jejíž platnost může být i delší než jeden kalendářní rok. To znamená, že její využití může zasahovat i do několika let. Licence zároveň určuje rozsah a podmínky transakce. O vydání licence či odepření souhlasu s jejím vydáním rozhodne ve správním řízení Licenční správa MPO poté, co obdrží závazná stanoviska dotčených resortů uvedených výše. Rozhodnutí o neudělení licence je vydáno, jestliže žadatel nedostál požadavkům předepsaným zákonem, anebo z důvodu zahraničně politických, obchodních nebo bezpečnostních zájmů ČR (přihlíží se také ke Společnému postoji Rady 2008/944/SZBP a společné databázi denialů členských států EU). Regulace zahraničního obchodu s vojenským materiálem spadá do gesce MPO, které vede veškerá správní řízení související s oblastí zahraničního obchodu s vojenským materiálem, především pak vydávání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a udělování licencí ke konkrétním obchodním případům. Koncem roku 2011 bylo 177 právnických osob držiteli povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a bylo provedeno 70 úprav povolení, týkající se buď rozšíření položek vojenského materiálu, se kterými může daná právnická osoba obchodovat, nebo rozšíření seznamu zemí, v nichž lze tuto obchodní činnost realizovat. 6

7 K vývozu vojenského materiálu bylo v roce 2011 uděleno licencí v hodnotě 8 514,1 mil. Kč (346,3 mil. ). Hodnota realizovaných obchodů na základě využití licencí včetně udělených v minulých letech (dále pouze využití ) činila 4 509,1 mil. Kč (183,4 mil. ). Zastaveno bylo 30 správních řízení k žádosti o udělení licence k vývozu, přičemž 28 na základě zpětvzetí žádosti podnikatelem a 2 z moci úřední (nesplněny náležitosti žádosti). V případě 2 žádostí bylo vydáno rozhodnutí o neudělení licence. Ze zahraničně politických důvodů byly 4 vývozní licence odejmuty. Zvyšující se rizika obchodování s vojenským materiálem se zeměmi severní Afriky a Blízkého východu vedla k tomu, že počátkem února 2011 Licenční správa MPO návazně na žádost Ministerstva zahraničních věcí dočasně pozastavila export určitého vojenského materiálu do Egypta a Jemenu. V polovině února 2011 došlo k rozšíření tohoto pozastavení i na Libyi. Následně byly odejmuty tři licence k vývozu do Libye a jedna licence k vývozu do Spojených arabských emirátů. Česká republika tak reagovala na vývoj událostí v teritoriu ještě dříve, než došlo k rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN (a následně nařízeními Evropské unie) o uvalení zbrojního embarga na Kaddáfího režim. Do zemí EU bylo vydáno 521 licencí na vývoz v celkové hodnotě 3 911,6 mil. Kč (159,1 mil. ), využití pak činilo 1 809,5 mil. Kč (73,6 mil. ). Nejvíce licencí bylo vydáno na vývozy do Slovenské republiky (115), Polska (115) a Německa (65). Hodnotově se uskutečnil největší vývoz do Rakouska 572,8 mil. Kč (23,3 mil. ), Polska 302,6 mil. Kč (12,3 mil ), Slovenské republiky 199,1 mil. Kč (8,1 mil. ), Itálie 181,9 mil. Kč (7,4 mil. ). Největší počet licencí k vývozu do zemí mimo EU bylo vydáno do Thajska (84), USA (64) a Izraele (37). Hodnotově největší vývoz proběhl do Alžírska 494,9 mil. Kč (20,1 mil. ), USA 329,7 mil. Kč (13,4 mil. ) a Indie 307,3 mil. Kč (12,5 mil. ). K dovozu vojenského materiálu bylo uděleno 911 licencí v hodnotě 3 352,8 mil. Kč (136,4 mil. ) Hodnota realizovaných obchodů na základě využití licencí včetně udělených v minulých letech (dále pouze využití ) činila 5 855,6 mil. Kč (238,2 mil. ). Zastaveno bylo 16 správních řízení k žádosti o udělení licence k dovozu, přičemž 15 na základě zpětvzetí žádosti podnikatelem a 1 z moci úřední (nesplněny náležitosti žádosti). K dovozu ze zemí EU bylo vydáno 522 licencí v hodnotě 1 534,2 mil. Kč (62,4 mil. ), využití pak činilo mil. Kč (204,1 mil. ). Nejvíce licencí k dovozům bylo vydáno ze Slovenské republiky (121), Německa (89) a Velké Británie (74). Hodnotově největší dovoz se uskutečnil z Rakouska 3 923,9 mil. Kč (159,6 mil. ), USA 339,3 mil. Kč (13,8 mil. ), Norska 238,5 mil. Kč (9,7 mil. ), Slovenska 199,1 mil. Kč (8,1 mil. ), Německa 183,9 mil. Kč (7,5 mil. Kč) a Itálie 183,9 mil. Kč (7,5 mil. ). Na dovoz spojený s následným vývozem ("brokering") bylo vydáno celkem 21 licencí v celkové hodnotě dovozu 46,5 mil. Kč (1,9 mil. ) a následného vývozu 68,8 mil. Kč (2,8 mil. ). Hodnotově byl realizován největší dovoz ze Slovenska 9,5 mil. Kč (386 tis. ) spojený s vývozem do Polska 11,3 mil. Kč (462 tis. ). 7

8 1.2 Zahraniční obchod s ručními zbraněmi pro civilní použití a dovoz pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU Zahraniční obchod s civilními zbraněmi a municí upravuje v ČR zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů (dále jen Zákon č. 228/2005 Sb. ). Nařízení vlády č. 230/2005 Sb. je prováděcím předpisem Zákona č. 228/2005 Sb. a uvádí seznam výrobků, kterých se tato úprava týká. Jedná se o revolvery, pistole a některé typy pušek včetně odpovídajícího střeliva. Kontrola obchodu s těmito zbraněmi je jednostupňová na rozdíl od dvoustupňového systému kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem. Česká republika je vázána společnými pravidly pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu EU (Společným postojem 2008/944/SZBP) i dalšími dokumenty mezinárodně právní povahy, především pak mezinárodními sankcemi v oblasti vývozu zbraní a střeliva. Ministerstvo zahraničního obchodu k žádostem o vývozní povolení vydává Licenční správě MPO stanoviska, která je třeba vzít v úvahu před rozhodnutím o jeho udělení či neudělení. Povolení není uděleno, pokud nejsou splněny náležitosti žádosti, vyžadují-li to bezpečností zájmy ČR nebo pokud žadateli bylo v minulosti povolení odejmuto. Odejmutí povolení je dle zákona možné v případě nedodržení podmínek stanovených v povolení, nepravdivých údajů uvedených v žádosti nebo vyžadují-li to bezpečnostní zájmy. V roce 2007 vypracovala Komise EU v reakci na zprávu pracovní skupiny odborníků komplexní akční plán pro posilování bezpečnosti výbušnin, jehož hlavním cílem je přijetí opatření pro zvýšení bezpečnosti výbušnin v EU. Mezi klíčovými prioritami byla nutnost zlepšení kontroly nad výbušninami a pyrotechnickými výrobky, které jsou dostupné na trhu. Proto byla v roce 2011 v souladu s akčním plánem EU přijata právní úprava umožňující kontrolu dovážených pyrotechnických výrobků do České republiky z hlediska jejich technických parametrů. Právní rámec umožňující kontrolu dovážených pyrotechnických výrobků z hlediska jejich technických parametrů a souladu s bezpečnostními předpisy Společenství je s účinností od 1. srpna 2011 dán Nařízením vlády č. 178/2011 Sb., o stanovení některých pyrotechnických výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit jejich dovoz, a vzoru žádosti o udělení povolení. Nařízení vlády je prováděcím předpisem k zákonu č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů a o změně některých zákonů, kterým se zavádí povolovací režim na dovoz pyrotechniky vyrobené mimo Společenství. Nařízení vlády stanovuje pro dovozce pyrotechnických výrobků, vyrobených mimo EU, povinnost předložit při uvedení vybraných pyrotechnických výrobků do volného oběhu na celním území ČR povolení k dovozu, které ve správním řízení uděluje Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu. Dovozní povolení je vydáno na základě certifikátu vydaného podle zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně některých zákonů, 8

9 ve znění pozdějších předpisů, nebo certifikátu vydaného oznámenou osobou v jiném členském státě EU podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/23/ES o uvádění pyrotechnických výrobků na trh. Další podmínkou je doložení smluvního zajištění dovozu a poskytnutí informací o konečném uživateli pyrotechnických výrobků. Celní orgán má tak k dispozici dovozní povolení s jednoznačně identifikovanými výrobky, jejich množstvím a cenou, přičemž bylo již v průběhu povolovacího řízení prokázáno, že dovážená pyrotechnika odpovídá požadovaným normám EU. V roce 2011 byly realizovány vývozy samonabíjecích pistolí, revolverů, dlouhých zbraní a nábojů v celkové hodnotě tis. Kč. Revolvery a samonabíjecí pistole: ks v hodnotě tis. Kč Vývozy se uskutečnily do těchto zemí (mimo EU): Argentina, Austrálie, Bangladéš, Belize, Brazílie, Chile, Černá Hora, Filipíny, Guatemala, Chorvatsko, Indonésie, Island, Izrael, Jihoafrická republika, Kanada, Kazachstán, Keňa, Libanon, Kostarika, Malajsie, Moldávie, Mosambik, Namíbie, Nikaragua, Norsko, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Pákistán, Paraguay, Peru, Ruská federace, Salvador, Singapur, Srbsko, Spojené arabské emiráty, Spojené státy americké,švýcarsko,tanzanie, Thajsko, Turecko, Ukrajina, Uruguay a Zambie. Dlouhé zbraně: ks v hodnotě tis. Kč Vývozy se uskutečnily do těchto zemí (mimo EU): Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bangladéš, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Brazílie, Čína, Gruzie, Guatemala, Chile, Černá Hora, Filipíny, Grónsko, Chorvatsko, Indonésie, Island, Izrael, Jihoafrická republika,kanada, Kazachstán, Keňa, Kostarika, Kyrgyzstán, Makedonie, Malajsie, Moldávie, Mongolsko, Mosambik, Namíbie, Norsko, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Pákistán, Peru, Ruská federace, Salvador, Singapur, Spojené arabské emiráty, Spojené státy americké, Srbsko, Srí Lanka, Švýcarsko,Tádžikistán, Tanzanie, Thajsko, Turecko, Ukrajina, Uruguay, Vietnam, Zambie a Zimbabwe. Náboje: ks v hodnotě tis. Kč Vývozy se uskutečnily do těchto zemí (mimo EÚ): Argentina, Austrálie, Brazílie, Bosna a Hercegovina, Botswana, Černá Hora, Egypt, Gambie, Gruzie, Grónsko, Honduras, Hongkong, Chorvatsko, Indie, Indonésie, Island, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Jordánsko, Kanada, Kazachstán, Keňa, Kostarika, Kuvajt, Libanon, Macao, Makedonie, Mongolsko, Namibie, Norsko, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Pákistán, Paraguay, Peru, Ruská federace, Spojené státy americké, Saudská Arábie, Srbsko, Švýcarsko, Tanzanie, Thajsko, Tchaj-wan, Turecko, Ukrajina, Uruguay. 9

10 Revolvery a pistole 9302 Největší realizované vývozy země počet kusů hodnota v Kč 1. Spojené státy americké Kanada Thajsko Peru Pákistán Dlouhé zbraně 9303 Největší realizované vývozy Země počet kusů hodnota v Kč 1. Spojené státy americké Austrálie Ruská federace Thajsko Kanada Na dovoz pyrotechnických výrobků bylo v období od zahájení jeho kontroly do konce roku 2011 vydáno 80 povolení s deklarovanou dovozní hodnotou tis. Kč. 10

11 1.3 Vývoz zboží a technologií dvojího užití Zboží a technologie dvojího užití představují širokou škálu produktů v průmyslové, jaderné, chemické a biologické oblasti. Přestože jsou primárně vyráběny a předurčeny pro civilní použití, mohou být vzhledem ke svému charakteru a vlastnostem použity i pro vojenské účely - zejména k výrobě zbraní hromadného ničení (dále jen ZHN ) a jejich nosičů nebo k výrobě konvenčních zbraní. Systém kontroly exportu v této oblasti, jako důležitý prvek komplexní strategie nešíření ZHN, je mechanismem, který má preventivně působit proti výrobě a kumulaci konvenčních zbraní v rizikových regionech a proti šíření ZHN a jejich nosičů. Účinný společný systém kontrol vývozu zboží a technologií dvojího užití je nezbytný, aby byl zajištěn soulad s mezinárodními závazky a povinnostmi členských států uskupení v rámci mezinárodních kontrolních režimů (viz kapitola 4 Zprávy) a EU v oblasti nešíření. V červnu roku 2003 přijaly členské státy EU, na úrovni hlav států a předsedů vlád, Akční plán o nešíření zbraní hromadného ničení a v prosinci roku 2003 pak byla přijata Evropskou radou Strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení. Tou je konkrétně stanoveno, že musí být posílena politika a postupy kontrol vývozu zboží dvojího užití. Radou bezpečnosti OSN byla v dubnu 2004 přijata rezoluce č. 1540, kterou se všechny státy zavázaly, že přijmou a posílí účinná opatření k zavedení tuzemských kontrol k zabránění šíření jaderných, chemických nebo biologických zbraní a jejich nosičů, a to i zavedením vhodných kontrol souvisejících materiálů, a za tímto účelem mimo jiné zavedou kontroly tranzitu a zprostředkování služeb spojených s předmětným materiálem. V souladu s těmito požadavky vydala koncem roku 2006 Evropská komise Sdělení o přezkumu režimu pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití a současně předložila návrh přepracovaného nařízení Rady. Základními důvody bylo zvýšit účinnost kontrol pro zajištění vyšší bezpečnosti, zajistit kvalitnější regulační prostředí pro výrobní odvětví a dosáhnout větší konzistentnosti při uplatňování nařízení členskými státy přijetím obecných zásad nebo osvědčených postupů pro jeho provádění. Režim kontroly vývozu zboží a technologií dvojího užití je prováděn v rámci společné obchodní politiky EU podle nařízení Rady (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, které je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech EU (toto nařízení nahradilo předchozí nařízení Rady (ES) č. 1334/2000). Přílohou nařízení je stanoven seznam zboží dvojího užití, který shrnuje zboží uvedené na seznamech dohodnutých v jednotlivých mezinárodních kontrolních režimech, tj. Wassenaarském ujednání (WA), Australské skupině (AG), Skupině jaderných dodavatelů (NSG) a Režimu kontroly raketových technologií (MTCR). Seznam kontrolovaného zboží je každoročně aktualizován v souladu s příslušnými závazky a povinnostmi, které každý členský stát přijal jako člen mezinárodních režimů nešíření a dohod o kontrole vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodních smluv. 11

12 V souladu implementací režimu kontroly vývozu byl na národní úrovni přijat zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití (dále jen Zákon č. 594/2004 Sb. ), který byl novelizován zákonem č. 343/2010 Sb. s účinností od 7. prosince Tento zákon upravuje zejména kontrolu vývozu zboží dvojího užití, dále práva a povinnosti osob přepravujících toto zboží z území ČR na území jiného členského státu EU a osob dovážejících toto zboží do ČR a nově i kontrolu poskytování zprostředkovatelských služeb souvisejících se zbožím dvojího užití a jeho tranzitu. Zákonem se provádí i opatření přijatá Společnou akcí Rady č. 2000/401/SZBP ze dne 22. června 2000, o kontrole technické pomoci, týkající se určitých konečných vojenských použití. Licenčnímu řízení podléhá zejména vývoz zboží, které se nachází na seznamu kontrolovaného zboží (příloha I nařízení Rady č. 428/2009) a které lze z území Společenství vyvážet jen na základě vývozního povolení. Povolení je také udělováno k poskytování zprostředkovatelských služeb a poskytování technické pomoci. Jednotlivá povolení pak vydávají příslušné licenční úřady každé členské země, ve které je vývozce zboží, zprostředkovatel nebo poskytovatel technické pomoci usazen. Vývozní povolení má předepsanou formu a lze jej předložit i celnímu úřadu v jiné zemi EU, než ve které bylo povolení vystaveno. V případech, kdy se zboží nachází v jiném členském státě, než ve kterém je žádáno o vývozní povolení, je stanovena konzultační procedura mezi příslušnými orgány obou členských zemí. Koncem roku 2011 bylo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1232/2011 do přílohy II nařízení Rady č. 428/2009 doplněno 5 nových Všeobecných vývozních nařízení EU, na základě kterých může být vyváženo určité zboží do určitých míst určení, a to za podmínek stanovených v jednotlivých povoleních. Vývozci mohou tedy využívat 6 Všeobecných vývozních nařízení EU č. EU001 Vývoz do Austrálie, Kanady, Japonska, Norska, na Nový Zéland, do Švýcarska včetně Lichtenštejnska, do Spojených států amerických, č. EU002 Vývoz určitého zboží dvojího užití do určitých míst určení, č. EU003 Vývoz po opravě/výměně, č. EU004 Dočasný vývoz na výstavu nebo veletrh, č. EU005 Telekomunikace a č. EU006 Chemické látky. K využívání všeobecných vývozních nařízení EU se musí zaregistrovat na MPO. Povolení pro vývoz zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I nařízení Rady č. 428/2009, je vyžadováno i tehdy, jestliže byl vývozce informován, že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo 12

13 z části určeno k užití ve spojení s vývojem chemických, biologických nebo jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení, jejich výrobou, nakládáním s nimi, jejich provozem, údržbou, skladováním, zjišťováním, identifikací nebo rozšiřováním nebo s vývojem, výrobou, údržbou nebo skladováním raketových systémů schopných takové zbraně nést. Dále je povolení vyžadováno, vztahuje-li se na kupující zemi nebo zemi určení zbrojní embargo a vývozce byl informován, že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno pro vojenské konečné použití nebo že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno k použití jako díly nebo součásti zboží uvedeného na vnitrostátním seznamu vojenského materiálu. Již od roku 2005 informuje Ministerstvo průmyslu a obchodu známé vývozce zboží, zařazeného podle Českého integrovaného tarifu pod podpoložkami (jedná se o různé typy obráběcích strojů, vč. příslušenství), že bez ohledu na to, zda splňují technické požadavky uvedené v seznamu kontrolovaného zboží či nikoliv, lze jejich vývoz do Íránu a Sýrie uskutečnit pouze na základě individuálního vývozního povolení uděleného Licenční správou Ministerstva průmyslu a obchodu. V návaznosti na mezinárodní sankce uplatňované vůči KLDR je vyžadováno povolení pro vývoz širokého sortimentu výrobků do tohoto teritoria. Postupně bylo upozorněno 232 vývozců a další jsou upozorňováni na tuto povinnost na základě informací získaných především od Generálního ředitelství cel. Zodpovědným orgánem pro vydávání vývozních povolení je Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu. Spolupracujícími orgány při posuzování jednotlivých žádostí o vývozní povolení jsou Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a zpravodajské služby, která vydávají svá stanoviska z pohledu své působnosti, Generální ředitelství cel, které je ze zákona kontrolním orgánem a také Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) jako výkonný a kontrolní orgán pro jaderné, chemické a biologické položky. Jedním z klíčových prvků systému kontroly exportu zboží a technologií dvojího užití je spolupráce s podnikatelskou sférou. Vývozci a zejména výrobci jsou spolu se státními orgány spoluodpovědnými za účinnost kontrolního systému. Výměna informací o aplikaci systému vývozních kontrol probíhá především formou konzultací při běžném styku žadatelů s Licenční správou Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci procesu vyřizování jejich žádostí. Vývozci mají možnost získat ucelené a aktuální informace na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu nebo na seminářích jím pořádaných. I v březnu 2011 Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu uspořádala ve spolupráci s Českou agenturou na podporu obchodu seminář (70 účastníků) na téma Kontrola exportu dvojího užití nová legislativa v praxi, který navázal na semináře pořádané v předešlých letech. 13

14 V roce 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo v oblasti zboží a technologií dvojího užití celkem 303 rozhodnutí, z toho: 281 udělených povolení k vývozu do 49 zemí, 8 neudělených vývozních povolení, 14 usnesení o zastavení správních řízení (podle ustanovení 66 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.) Kromě toho Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo v 15 případech stanoviska k žádostem vývozců o předběžné prověření možnosti vydání povolení a v 1 případě k posouzení potřeby žádat o povolení. K největším odběratelům v roce 2011 patřily Ruská federace (48x), Čína (35x), Írán (35x), Indie (22x), Turecko (19x), Saúdská Arábie (11x), Srbsko (10x), Bosna a Hercegovina (10x) a Ukrajina (7x). Nejčastěji vyváženými položkami v roce 2011 byly strojírenské výrobky (obráběcí stroje včetně náhradních dílů, zařízení Nanospider vč. příslušenství), z chemického průmyslu především kyanid sodný a draselný, krasol (kapalný polybutadién s koncovými OH skupinami) a kyselina fluorovodíková, uhlíková a aramidová vlákna, rastrovací elektronové mikroskopy, detekční trubičky, detekční papírky bojových chemických látek, ochranné plynové masky. V roce 2011 byly provedeny další registrace k využití Všeobecného vývozního povolení Společenství (příloha č. II nařízení Rady č. 428/2009) do sedmi určených zemí pro 15 firem, a celkem tak může vyvážet na základě všeobecného vývozního povolení 66 firem. 14

15 1.4 Přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční správy MPO V následující tabulce je uveden přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční správy MPO za období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 spolu s úkony, na základě kterých byly tyto příjmy uskutečněny: Správní úkon Počet provedených správních úkonů Příjmy ze správních úkonů (v Kč) Povolení obchodu s vojenským materiálem (poplatek na účet Kč) Licence vojenský materiál (poplatek - kolek Kč) Povolení civilní zbraně a střelivo (poplatek - kolek 500 Kč) Povolení pyrotechnika (poplatek - kolek 500 Kč) Povolení mezinárodní kontrolní režimy (poplatek - kolek 500 Kč) Povolení mučící nástroje (poplatek kolek 500 Kč) Pokuta za správní delikt (na účet) Kopie stran ze správních spisů 340 Příjmy celkem Poznámka: Od poplatku je osvobozeno vydání licence na vývoz a dovoz vojenského materiálu, civilních zbraní a střeliva pro účel výstav, předvedení, reklamací a bezúplatného vývozu a dovozu vzorků a dovozu pyrotechnických výrobků pro účel výstav, předvedení a bezúplatného dovozu vzorků. 15

16 1.5 Úloha a postavení státních orgánů a dalších složek v systému kontroly Ministerstvo zahraničních věcí Role a postavení Ministerstva zahraničních věcí (MZV) při kontrole vývozu vojenského materiálu vyplývají ze Zákona č. 38/1994 Sb., který explicitně definuje stanovisko MZV jako závazné. MZV je tímto zákonem stanovena povinnost dbát o to, že udělené licence a následný vývoz vojenského materiálu nebudou v rozporu se zahraničněpolitickými zájmy České republiky, a to zejména závazky vyplývajícími z vyhlášených mezinárodních smluv a členství České republiky v mezinárodních organizacích. Zahraničněpolitický zájem obsahuje v případě vývozů zbraní sérii aspektů bezpečnostně-politických, lidskoprávních, humanitárních a dalších. Politika v této oblasti vychází z komplexního posuzování exportů celým aparátem MZV, včetně aktivního zapojení zastupitelských úřadů, který také využívá konzultací s partnery v EU a dalšími mezinárodními aktéry. Základním předpokladem je, aby vývoz proběhl v souladu s mezinárodními kontrolními režimy a právním řádem dovážející země. Další rovinou je minimalizace rizika, že vývoz bude realizován jinak, než jak je deklarováno a garantováno v dokumentaci. Tato rizika spojená s případnou kriminální aktivitou a případným dalším šířením vyváženého materiálu (záměrným či nezáměrným) jiným uživatelům než těm, kteří jsou uvedeni v dokladu o konečném užití, pečlivě zkoumají také ostatní státní orgány zapojené do licenčního řízení. Ministerstvo zahraničních věcí během hodnotícího procesu, na kterém se podílí vždy několik odborů ministerstva, komplexně posuzuje každý případ exportu vojenského materiálu do zemí konečného užití mimo EU, situaci v zemi konečného užití, subjekt konečného uživatele i zahraničního smluvního partnera a rovněž deklarovaný způsob konečného užití zboží. MZV přihlíží k dalším okolnostem a dopadům, které by dodávka mohla mít na stav a zhoršení situace lidských práv v zemi příjemce, na vnitřní bezpečnostní situaci v zemi či na narušení regionální rovnováhy a celkovou situaci v regionu. Jasným vyjádřením základních hledisek je osm kritérií Společné pozice Rady 2008/944/SZBP, o které tato Zpráva pojednává v kapitole MZV posuzuje žádosti o vývozní licence vždy podle země skutečného konečného užití vojenského materiálu, i když je zboží vyváženo přes území dalšího státu, např. členské země EU. Výše uvedená kritéria a ověřování předkládané dokumentace jsou vyhodnocována v úzké spolupráci ústředí Ministerstva zahraničních věcí v Praze a zastupitelských úřadů s působností v zemi deklarovaného uživatele. Tento proces je v některých případech časově poměrně náročný, zejména v případech, kdy Česká republika nemá v zemi své zastoupení formou rezidentní ambasády. MZV je v souladu se Zákonem č. 38/1994 Sb. v těchto případech nuceno žádat o prodloužení dvacetidenní lhůty k předložení závazného stanoviska. Stále více se také rozvíjí systém vzájemných formálních i neformálních konzultací s ostatními členskými státy EU. MZV se snaží čím dál více formou 16

17 preventivního dialogu a komunikace s vývozci předcházet podání žádostí o exportní licence, které by byly pro ministerstvo jednoznačně neprůchodné. Tímto způsobem se nejen snižuje administrativní zátěž státního aparátu, ale také riziko zbytečně vynaložených nákladů na straně exportérů. Současně se tím snižuje i riziko vzniku případných soudních sporů. MZV ve spolupráci se zastupitelskými úřady při formulaci svých souhlasných stanovisek k žádostem o vývozní licence využívá možnosti stanovit post-licenční kontrolní podmínky, které nejen snižují riziko možného porušení kritérií Společné pozice Rady 2008/944/SZBP, ale vytváří tlak na stranu konečného uživatele, aby se choval transparentněji a zodpovědněji při nakládání s dováženým vojenským materiálem. Systém využívání preventivního dialogu a komunikace s exportéry i možnost vývozců vznést předběžný dotaz formální cestou vedl v uplynulých letech k významnému snížení počtu zamítnutých žádostí o udělení licencí k vývozu vojenského materiálu z důvodu nesouladu se zahraničněpolitickými zájmy České republiky. MZV v rámci kontaktů s exportéry i zástupci zájmových sdružení otevřeně deklaruje svůj postoj k jednotlivým teritoriím potencionálního vývozu, informuje o existenci zbrojních embarg a dalších restriktivních opatřeních i pohledu ministerstva k exportům jednotlivých kategorií vojenského materiálu. Exportéři tak mají obvykle dostatek informací k tomu, aby mohli zvážit, zda má v tom kterém konkrétním případě smysl podávat žádost o licenci k vývozu. V dvoustupňovém systému kontroly exportu vojenského materiálu zaujímá v souladu s českou legislativou MZV stanovisko také k žádostem o povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem. V obecné rovině MZV vychází primárně z premisy, že splňuje-li žadatel zákonem stanovené podmínky, neexistuje zpravidla z hlediska zahraničněpolitických zájmů ČR důvod pro nevydání povolení. V roce 2011 MZV ze zahraničněpolitického hlediska nezaujalo negativní stanovisko k žádné žádosti o povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem. Nedílnou součástí posuzování žádosti o povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem je jeho teritoriální zaměření. MZV v roce 2011 neudělilo souhlas s povolením, resp. omezilo teritoriální platnost povolení o ta teritoria, která byla předmětem zbrojního embarga ze strany mezinárodního společenství, a o země, které svou politikou ohrožují mezinárodní či regionální bezpečnost nebo zahraničněpolitické zájmy ČR, případně jejích spojenců 1. MZV například částečně přehodnotilo svoji politiku neudělování teritoriálních povolení pro Arménii a Ázerbajdžán s tím, že v současnosti uděluje povolení pouze pro vývoz vojenského materiálu nezbraňového a nesmrtícího charakteru. Ve stejné logice také posuzuje konkrétní žádosti o licenci tak, aby to neodporovalo embargu OBSE z roku S ohledem na existenci restriktivních opatření a zahraničněpolitický zájem neudělovalo v roce 2011 MZV souhlas s povolením k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem pro Sýrii, Barmu, Somálsko, Bělorusko, Kubu, Severní Koreu, Eritreu a Zimbabwe. 1 Tuto problematiku řeší také kapitola č. 5 Mezinárodní zbrojní embarga. 17

18 MZV se v roce 2011 spolu s ostatními aktéry intenzivně podílelo na novelizaci Zákona č. 38/1994 Sb. v kontextu povinnosti České republiky implementovat do svého právního řádu ustanovené směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/43/ES o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství. MZV se i díky intenzívní komunikaci s podnikatelským sektorem snaží zřetelněji definovat průsečík zahraničněpolitických zájmů České republiky a zájmu státu i soukromého sektoru na rozvoji exportní relace. MZV si je vědomo skutečnosti, že vojenský materiál i zbraně pro civilní užití patří tradičně mezi významné vývozní komodity českého průmyslového sektoru disponující často vysokou přidanou hodnotou, mající v řadě případů významnou roli pro regionální ekonomiku a současně potenciál k rozvoji české vědy a výzkumu. V rámci spolupráce při zajišťování kontroly vývozu zboží dvojího užití dává MZV svoje stanoviska ze zahraničněpolitického hlediska i k žádostem o vývozní povolení pro toto zboží Ministerstvo vnitra Úloha a postavení Ministerstva vnitra (MV) při kontrole a vývozu vojenského materiálu vyplývají ze Zákona č. 38/1994 Sb. Z tohoto zákona vyplývá pro MV povinnost vyjadřovat se pro MPO ve stanovené lhůtě ke všem žádostem o vydání povolení a udělení licence k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem z pohledu veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva a vydává k nim závazná stanoviska. Při vydávání závazných stanovisek MV úzce spolupracuje se zpravodajskými službami a Policií ČR, od kterých získává informace důležité pro posouzení žádosti. Následně provádí jejich analýzu, posuzuje jejich relevantnost a teprve poté zpracuje závazné stanovisko pro MPO. Aby byla zajištěna rovnost všech žadatelů, vydalo Ministerstvo vnitra interní předpis, kterým se stanoví postup při vydávání vyjádření a při poskytování informací pro MPO. V případě potřeby je samozřejmostí, že jsou získané informace diskutovány a vyhodnocovány pracovníky MV se subjektem, který informace poskytl. Teprve následně zpracuje MV závazné stanovisko, které musí být zejména v negativním případě řádně odůvodněno. Všechna závazná stanoviska MV zpracovává ihned po obdržení podkladů od zpravodajských služeb a Policie ČR, a to ve lhůtách stanovených Zákonem č. 38/1994 Sb. Úloha a postavení MV při kontrole vývozu materiálu dvojího použití vyplývají ze Zákona č. 594/2004 Sb. Z tohoto zákona vyplývá pro MV povinnost vyjadřovat se pro MPO ve stanovené lhůtě ke všem žádostem o vydání vývozního povolení z pohledu bezpečnostních zájmů České republiky. Při tomto spolupracuje obdobným způsobem jako u zahraničního obchodu s vojenským materiálem s Bezpečnostní informační službou a Policejním prezidiem ČR. 18

19 MV velice pozitivně hodnotí jednání uskutečňovaná 1x týdně na MPO za účasti všech dotčených subjektů, na kterých jsou rozebírány jednotlivé žádosti podávané na MPO v souladu se shora uvedenými zákony Ministerstvo obrany Působnost Ministerstva obrany (MO) v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem je dána Zákonem č. 38/1994 Sb. Ministerstvo obrany se v rámci dvoustupňového národního kontrolního mechanismu v oblasti prvního kontrolního stupně podle 6 odst. 2 zákona, vyjadřuje k žádostem právnických osob o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem. V rámci druhého kontrolního stupně podle 16 odst. 1 písm. c) zákona se MO vyjadřuje k žádostem držitelů povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem o udělení licence k jednotlivým obchodním případům, jejichž předmětem je významný vojenský materiál. MO předkládá žádosti Licenční správa MPO. V rámci řízení o žádosti o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem vydává MO závazné stanovisko z hlediska zabezpečování obrany České republiky. V roce 2011 MO obdrželo celkem 60 žádostí, z toho 48 bylo žádostí o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a ve 12 případech se jednalo o rozšíření již vydaných povolení. Ve všech případech vydalo MO souhlasné stanovisko. V rámci řízení o žádosti o vydání licence k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem vydává MO závazné stanovisko z hlediska zajišťování obrany České republiky. Stanovisko MO je vyžadováno, pokud jde o významný vojenský materiál podle 20 Zákona č. 38/1994 Sb. V roce 2011 MO obdrželo celkem 145 žádostí o stanovisko k zahraničnímu obchodu s významným vojenským materiálem, podaných 30 subjekty. Z toho bylo 58 žádostí o stanovisko k dovozu, 5 žádostí o dovoz služby, 4 žádosti o stanovisko k dovozu a následnému vývozu, 1 žádost k dovozu a vývozu bez pohybu přes území ČR, 72 žádostí o stanovisko k vývozu a 1 žádost k vývozu služby. Ve 3 případech byla MO doručena žádost o prodloužení doby platnosti již vydané licence. Ve všech případech vydalo MO souhlasné stanovisko. Jedna žádost byla zaslána přímo firmou, tuto žádost MO nevyřizovalo. Z hlediska komoditního rozsahu se jednalo o: tanky a obrněnou techniku; vojenská vozidla; leteckou techniku; ženijní techniku; velkorážní výzbroj a její náhradní díly; raketovou techniku; kryptografická zařízení; ruční palné zbraně a velkorážní munici. Z hlediska teritoriálního se jednalo o tyto státy: Afghánistán 1x, Belgie 1x, Bulharsko 8x, přes Bulharsko do Afghánistánu 1x, Dánsko 3x, Etiopie, 1x, Francie 1x, Itálie 5x, Jemen 4x, Kazachstán 1x, Keňa 1x, Litva 1x, Maďarsko 10x, Německo 13x, Nigérie 1x, Norsko 10x, Pákistán 1x, Peru 1x, Polsko 19

20 8x, Rakousko 2x, Slovensko 32x, přes Slovensko do Egypta 1x, Slovinsko 3x, Spojené arabské emiráty 1x, Srbsko 2x, Švédsko 3x, Švýcarsko 2x, Thajsko 1x, Ukrajina 7x, USA 8x, Velká Británie 4x, Vietnam 3x, z Afghánistánu do USA a zpět 1x, z Bulharska do Etiopie 1x, z Rumunska do Nigérie 1x. MO má postup pro vydání stanovisek k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem stanoven vnitřním předpisem. V rámci řízení se k němu vyjadřují odpovědné útvary MO. V dílčích stanoviscích těchto útvarů jsou mimo hlediska zabezpečování obrany České republiky zohledněny i mezinárodní závazky vyplývající z členství ČR v NATO, EU, OSN a OBSE a dále kritéria uvedená ve Společném postoji Rady EU 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu a v neposlední řadě i závazky vyplývající z nutnosti dodržovat ustanovení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (publikované pod č. 94/2003 Sb.m.s.) a Vídeňského dokumentu Ministerstvo financí Generální ředitelství cel Celní orgány dohlížejí, zda je obchod s vojenským materiálem prováděn pouze právnickými osobami, kterým bylo uděleno povolení podle Zákona č. 38/1994 Sb., a zda je prováděn v rozsahu a za podmínek stanovených vydanými licencemi. Celní správa ČR dále provádí kontrolu vývozu zboží dvojího užití podle Zákona č. 594/2004 Sb. V roce 2011 došlo k vývozu 1946 položek zboží dvojího užití, na které bylo vydáno MPO individuální vývozní povolení nebo bylo použito všeobecné vývozní povolení. Pro zabezpečení dohledu poskytuje MPO v míře nezbytně nutné Generálnímu ředitelství cel (GŘC) údaje o licencích udělených pro obchod se zbraněmi, vojenským materiálem a se zbožím dvojího užití. GŘC poskytuje MPO zpětně údaje vzniklé při činnosti celních úřadů a vztahující se k využívání licencí. Za období 1. ledna 2011 až 31. prosince 2011 jsou evidovány v databázi GŘC následující počty vývozů a položky zboží, které se vztahují k problematice vojenského materiálu: 20

21 Číslo HS Popis Počet vývozů 8710 Tanky a jiná bojová obrněná vozidla, motorová, též vybavena zbraněmi, a části a součásti těchto vozidel Balóny a vzducholodě, kluzáky, rogalla a ostatní bezmotorové prostředky pro létání (letouny) Ostatní letadla (např.: vrtulníky, letouny), kosmické lodě (včetně družic) a balistické a kosmické nosné rakety Části a součásti výrobků čísel 8801 nebo Padáky (včetně řiditelných padáků a paraglidingů) a rotující padáky, jejich části a součásti a příslušenství Letecké katapulty a podobné přístroje a zařízení, přístroje a zařízení pro přistávání aerodynů na letadlové lodi a podobné přístroje a zařízení, pozemní 21 přístroje pro pozemní výcvik a jejich části a součásti 9301 Vojenské zbraně, jiné než revolvery, pistole a zbraně čísla Revolvery a pistole, jiné než čísel 9303 nebo Ostatní střelné zbraně a podobná zařízení využívající ke střelbě výbušné náplně Ostatní zbraně (např.: pušky, karabiny a pistole na pero ), vyjma sečných a bodných zbraní čísla Části, součásti a příslušenství výrobků čísel 9301 až Bomby, granáty, torpéda, miny, řízené střely a podobné válečné střelivo a jejich části a součásti, náboje a podobné střelivo a jejich části a součásti, včetně broků všech druhů a nábojových krytek 530 Mnoho položek kombinované nomenklatury se dělí na další podpoložky pro civilní potřebu a ostatní, kam lze obecně zařadit blíže nespecifikované zboží. V roce 2011 bylo zjištěno, že ve dvou případech bylo vyvezeno zboží, na které se vztahovalo ustanovení 10 a odst. 4 Zákona č. 228/2005 Sb., bez vývozní licence. V oblasti vojenského materiálu byl zjištěn jeden případ vývozu vojenského materiálu, kde bylo zahájeno trestní řízení. Dále bylo Celní správou ČR zjištěno, že v roce 2011 došlo ve čtyřech případech k porušení Zákona č. 594/2004 Sb Státní úřad pro jadernou bezpečnost Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) jako ústřední orgán státní správy zabezpečuje úkoly vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), z Úmluvy o zákazu chemických zbraní (CWC) a z Úmluvy o zákazu biologických a toxinových zbraní (BTWC). SÚJB jako výkonný a kontrolní orgán pro jaderné, chemické a biologické položky v rámci své kompetence a v souladu se zákony č. 18/

22 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícícího záření (atomový zákon) a o změně a o doplnění některých zákonů, v platném znění, č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní, v platném znění, a č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, v platném znění, vykonává státní dozor nad chemickými, biologickými a radioaktivními látkami a jadernými materiály a kontrolu povinností vyplývajících z nakládání s nimi. Z hlediska kontrolovaných položek v kompetenci SÚJB patří do kategorie vojenského materiálu pouze chemické látky seznamu 1 podle Úmluvy o zákazu chemických zbraní (vysoce nebezpečné látky podle zákona č. 19/1997 Sb.). V roce 2011 nebyl v ČR realizován žádný vývoz těchto chemických látek. V oblasti kontroly vývozu dalších chemických látek sledovaných Úmluvou o zákazu chemických zbraní byly v roce 2011 z ČR vyváženy látky seznamu 2 a seznamu 3 této Úmluvy (nebezpečné látky, resp. méně nebezpečné látky podle zákona č. 19/1997 Sb.). Z chemických látek seznamu 2 byl realizován vývoz do Polska jedné chemické látky, která je součástí přípravku pro nehořlavou úpravu tkanin. Chemické látky seznamu 3 byly vyváženy především do zemí EU (Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko, Litva, Francie a Německo). Mimo země Evropské unie byly chemické látky seznamu 3 vyváženy do Srbska a Bosny a Hercegoviny. Sledování vývozu chemických látek podle seznamu Úmluvy o zákazu chemických zbraní i do zemí EU je nezbytné z důvodu deklarování těchto údajů Technickému sekretariátu Organizace pro zákaz chemických zbraní. V rámci kontroly vývozů a dovozů jaderných položek vydal SÚJB v roce 2011 celkově 229 rozhodnutí v oblasti povolování k dovozu/vývozu jaderných materiálů, vybraných položek a položek dvojího užití v jaderné oblasti podle 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb. Z tohoto počtu bylo vydáno pro dovoz/vývoz jaderných materiálů 5/15 povolení, pro dovoz/vývoz vybraných položek 4/2 povolení a pro dovoz/vývoz položek dvojího užití v jaderné oblasti 26/145 povolení. Pro vývoz a zpětný dovoz jaderných materiálů bylo vydáno 7 povolení a pro vývoz a zpětný dovoz položek dvojího užití v jaderné oblasti 6 povolení. Jedno povolení bylo vydáno pro dovoz a zpětný vývoz položek dvojího užití v jaderné oblasti. V sedmnácti případech vydal SÚJB změnu podmínek rozhodnutí v oblasti dovozu/vývozu jaderných položek. V jednom případě bylo usnesením SÚJB zastaveno správní řízení z důvodu zpětvzetí žádosti žadatelem. V roce 2011 nebylo vydáno žádné rozhodnutí, které by nepovolilo činnost stanovenou 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb. V roce 2011 došlo k vývozu několika vysoce rizikových biologických agens z ČR. Konkrétně se jednalo o vývoz viru influenzy drůbeže H5N1 (A/H5N1/Indonesia/05/2005) firmou Barter BioScience s.r.o. do Rakouska za účelem testování ověření kvality vakcinačního produktu. Dále byly vyvezeny veterinární vakcinační prostředky proti vzteklině, klasickému moru prasat a newcastleské chorobě drůbeže firmy Bioveta a.s. jak do zemí EU (Bulharsko, Litva, Maďarsko, Německo, Polsko, Rumunsko, Slovensko) tak mimo EU (Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Filipíny, Chorvatsko, Moldávie, Pákistán, Srbsko, Kosovo, Sýrie). V rámci vědecké spolupráce byly vyvezeny kmeny bakterie Francisella tularensis do Španělska 22