Pourpoint. Vycpávaný a prošívaný oděv šlechtice, třetí čtvrtina 14. století. popis oděvu. datace: 60. léta 14. století. vytvořeno: únor-duben 2011

Transkript

1 Pourpoint Vycpávaný a prošívaný oděv šlechtice, třetí čtvrtina 14. století popis oděvu datace: 60. léta 14. století vytvořeno: únor-duben 2011 příležitost: Libušín, Kadaň, 2011 popis: Krátké a těsné kabátce se začínají prosazovat se začátkem druhé poloviny 14. století a jejich obliba přechází až do století patnáctého. Pro 60. léta 14. st. jsou charakteristické kabátce délky do půli stehen s úzkým rukávem zapínaným na předloktí na knoflíčky a se silně zvětšeným hrudníkem což mění tvar postavy. Celý kabátce je vycpávaný a prošívaný, hrudník je vycpávaný výrazně více než ostatní části těla. Aby se kabátec nevraštil, je na zádech stažen šněrováním. Na bocích se mírně rozšiřuje do suknice. Je doplněn širokým pásem nošeným na bocích a typickou taštičkou. Připojeny jsou k němu nohavice, každá jiné barvy, které vzhledem k nové konstrukci kabátce mají rozšířenou horní část kryjící hýždě a na jejím okraji otvory, za které se přivazují zevnitř kabátce. Doplňkem je kápě s dlouhým cípem dosahujícím až na paty. Střihově je kabátec proveden technikou grande assiette tedy s velmi hlubokými průramky vyplněnými prostorově tvarovanou rukávovou hlavicí rozšiřovanou klínky. To umoňuje zvýšení pohyblivosti ruky v rameni. Ruláv je dělený v lokti, v tomto dělení je zahnutý, což opět zajišťuje, aby se v oblasti lokte neřasil. Kabátec je vytvořen z pěti vrstev látky, dvě vnitřní nosné vrstvy, vycpávka, svrchní ozdobný brokát a spodní vrstva podšívky. Ozdobou kabátce jsou látkové vycpané knoflíky na rukávech. Hrana rukávu je zpevněna páskou natkanou na okraj rukávu při sešívání za pomoci karetek. obr.1 realizovaný oděv 1

2 Výroba oděvu Střih oděvu Střih ideově vychází z dochovaného oděvu střiženého technikou grande assiette tzv. pourpointu Charlese de Blois. není však jeho kopií a střih je konstruován nově následujícím postupem. Základem střihu je těsný mužský kabátec (bez rukávu) propočtený podle tabulky M. Hřiba. Ten je dále upravován tak, že nejprve jsou prohloubeny průramky o 12cm po celém obvodu průramku. Dále jsou zadní díly vodorovně rozděleny a zvlášť vytvořena suknice, která díky mírnému vyklenutí spodní hrany horní části zadního dílu odstává, což se ale nakonec ukázalo jako nevhodné, bylo by vhodnější, aby všechny čtyři čtvrtiny střihu těla oděvu byly souvislé, nikoli dělené. Rukáv se konstruuje následujícím způsobem: Předloktí ruky se obalí textilií nebo lépe potravinovou foliií a vyznačí se fixou linie jdoucí od malíku na vnější stranu lokte, dále se vyznačí při ohnuté ruce linie jdoucí loketní jámou a nad loketní kloub. Po hřbetní linii (od malíku k lokti) se fólie rozstřihne. Vznikne základ střihu předloktí. Je potřeba jej nastavit o 2cm (bude pod něj košile) a kvůli přesahu knoflíkových dírek. Nyní se změří délka vyklenuté linie předloketní části rukávu. To je šířka pažní části rukávu. Délka se stanoví tak, že se změří délka od lokte k průramku a nastaví o 12cm (prohloubení průramku). Dále se vytvoří tři klíny o délce hran 1/3, 1/2 a 2/3 délky předloketní části. Předloketní část se podle toho nastřihne. Změří se obvod prohloubeného průramku. Od tohoto obvodu se odečte šířka pažní části rukávu a zbytek se vydělí třemi. Tak se vypočte velikost základny těch tří klínů. Její tvar není rovný ale je jím oblouk kružnice s poloměrem vypočteným z obvodu prohloubeného průramku. Materiály Kabátec je složen z několika vrstev. Podšívka je z bavlněné sypkoviny, základní vrstva z bavlněného stanového plátna. Vycpávky jsou provedeny vatelínem výšky 8mm (základní) a 35mm (hrudník). Svrchní vrstva je tvořena brokátem od fy. Hedva Rýmařov, desen:r , barva: žlutá - zlatá - červená, druh: 51056, složení: 49% ba/19% ACh/32% Lurex, hmotnost: 261 g/m 2, šíře tkaniny:162cm. Vnitřní vrstvy jsou šity strojně, vycpávky přichyceny ručně nití, svrchní vrstva a podšívka jsou sešité strojně a všívané a obšívané ručně. Prošívání je ruční. Použity jsou bavlněné šicí nitě, na prošívání aobšívání jeansové bavlněné nitě. Na karekované hrany je použita rovněž bavlněná jeansová nit. Knoflíky jsou vycpané vatelínem. Krejčovské postupy Nejprve je podle základního střihu vytvořen celý kabátec z nosného stanového plátna a sešit včetně rukávů. Na tento základ je přichycena souvislá vrstva 8mm vatelínu s vyjímkou klínu v podpaždí. Dále jsou přichyceny 3 vrstvy silného vatelínu na hrudníku tvořící hrudní vycpávku a ostříháním dotvarovány. Přes tento základ je přetažena svrchní brokátová vrstva celý kabátec bez předloktí. (V oblasti hrudi je třeba pozměnit střih kvůli vycpávkám, na hranách musí být přesah 2cm.) Přesah je přehnutý přes základní vrstvu a uchycený zevnitř. Ne v místě šněrování. Dále je nasazena svrchní vrstva předloktí a přichycena. Dalším krokem je prošívání. Byly zkoušeny různé typy stehů, nejlepší se ukázal zadní steh. V oblasti hrudi se nesmí příliš utahovat. Po prošití se všijí očka pro šněrování a zahne se přesah hlavní látky tak, aby je překrýval. Následně se sešije kabátec z podšívky, vsadí a po okrajích obšije (ne na předloktí v oblasti dírek). Dále se provede nakaretkování okraje v oblasti předloktí a výroba a přišití knoflíků, ty se přichycují za okraj. Dalším krokem je prostřižení a obšití dírek, Ve výši pasu jsou zevnitř našity tkanice z kroucené šňůry pro přichycení nohavic. Celkem 9, 4 páry, vpředu je jedna tkanice společná pro obě nohavice. 2

3 vyobrazení z pramenů Obr. 2Střih kabátce Charlese de Blois podle Harmand. Pozor tělo a rukáv v jiném měřítku. Obr. 3, 4 Kábátec Charlese de Blois, dnešní stav (In: Veniél) 3

4 vyobrazení z pramenů Obr. 6 Fol. 50v, rsign. DG. I. 19 premonstrátské knihovny na Strahově z r Obr. 7 Fol. 124v, rukopis sign. XVII. A. 6, Knížky šestery, Národní knihovna Praha, vznik Obr. 5 Fol. 32 rukopisu sign. Français 343, (cca 1383) Bibliotheque Nationale, Paris. Obr. 8 Evangeliář Jana z Opavy ÖNB Vídeň, (vznik 1368), sign. cod Obr. 9 a, b Fol 11r a 11v, rukop. sign. Egerton 1894, 3. čtvrť 14. st., Brittish Nationa Library London. 4

5 Zmínky v písemných pramenech V těch dobách převzali lidé po vzoru opic, které se pokoušejí dělat a napodobovat vše, co pozorují u lidí, zvrácený a škodlivý zvyk jiných zemí a ve způsobu odívání sešli ze šlépějí svých předků a zhotovovali si šaty krátké a zkrácené, ba vskutku nemravné, takže přečasto bylo vidět stehna a zadnice, a tak těsné, že sotva mohli dýchat. Kolem hrudi měli velké vycpávky z hedvábí, takže se zdálo, jako by měli ženská prsa. Kolem žaludku byli tak staženi, že se podobali loveckým psům, jimž se říká chrti. Na zadku se stahovali mnoha šňůrami, že sotva mohli chodit pomalým krokem. Nosili též tak malinké kapucky, jaké se z jednoho lokte sukna ušily čtyři, se širokým lemováním, nebo velkými písmeny kolem krku, jako mají venkovští psi, kteří jsou tímto opatřením chráněni proti vlčímu kousnutí. Podobně nosili střevíce se zobci a s velmi dlouhými nosci, takže mohli špatně chodit nebo kráčet. I byla poskvrněna země česká těmito vynálezy a jinými zlozvyky i mnohými pověrami víc, než je vhodné vyprávět. 1367, Beneš Krabice z Weitmile. In: Kroniky doby Karla IV. nakladatelství Svoboda, Praha, str A to by samo zlé bylo, by v tom nic jiného nebylo zlého, takú práci na nepotřebnú věc naložiti, a potřebnější věc zameškati. I kak jest dobré, aby se nikdež rúcho nevraštilo, tak se svázati, ežby sebú nemohl vlásti? Kak-lij to pravé, po hrdém rúchu strojiec, přieliš zajíti v dluhy, pro něž dlúho bude lháti, nezaplatě, jakoj slíbil? 1367, Štítný. In: Štítný, T.: Knížky šestery o obecných věcech (...) ed. Erben. Hlaváček, Praha, str Také v tom hřěšie, jenž z sebe dělají obrazy; jako ten, jenž kabátu vlny přidává, aby mněli, by byl prsatý a tak silný a smělý. Též žena jenž sě líčí, neb vlasy sobě cizie strojí, neb jest jich pilna viece, aby sě jimi viecce lidu než bohu líbila. 1400, J. Hus. In: Hus, J.: Postilla.. Ed. Jeschke, Erben Komenského evangelická fakulta, Praha, str Kápě byly tak maličké a tak těsně zapínané knoflíky kolem hrdla, že se sotva daly natáhnout na hlavu. Jejích cípy byly tenké jako špagátky visící přes jejich kabátce (paltock) a další extrémně krátké těsné vlněné oděvy celé prošívané nekryjící ani zadek. Velmi dlouhé nohavice přivázané k nim těsně, se nazývají harlots, gradlings, lorels (česky snad bláznovky), protože jejich nositelé jimi ukazují své bláznovství. Ve skutečnosti je mají uvázané tak těsně, že si ani nemohou kleknout před bohem. Jejich střevíce mají dlouhé zobáky a mezi nohama jim visí z opasku dlouhý nůž. 1365, Anglie, Chronica Johannis de Reading. In: Tait, J.: Chronica Johannis de Reading et anonymi Cantuariensis, University Press, Manchester, s. 167 Harmand uvádí část textu básně básníka Guillaume de Deguilleville s názvem Le Pelerinage de vie humaine. Ten dokládá, že pourpoint se nazývá prošívaný gambeson, s každým stehem pevnější, pointures znamená stehy: Plus le point on et plus dur est, Et tout aussi comme fait est, De pointures le gambeson, Pour quoi pourpoint bien l'appele on 14. st. báseň. In: Harmand, A.: Jeanne d'arc: ses costumes, son armure. Leroux, Paris, Str. 98. V účtu burgundského vévody z roku 1432 nacházíme zmínku o kabátcích dvou typů. U Perrina Bossuota, komorníka a krejčího se objednávají kabátce, které jsou popsány výrazy grans assiettes a quatre quartiers. Termín quatre quartiers je zřejmý a znamená čtyři čtvrtiny, popisuje tedy kabátec střihově vytvořený ze čtyř čtvrtí, tedy čtyř svislých dílů. Druhým typem kabátce zde uváděným je typ grans assiettes, což zřejmě odkazuje ke konstukci velkých průramků, tedy druhému typu, který je kromě řady vyobrazení dobře reprezentován i dochovaným oděvem, tzv. pourpointem Charlese de Blois. V textu jsou doslova zmíněny dva shodné pourpointy pro MdS z Bruselu. Jeden je z černého damašku a ze čtyř čtvrtí, druhý ze šesti vrstev (proložených kůží) typu grande assiette oděvní účet. In: Laborne, E.: Les ducs de Bourgogne, études sur les lettres, les arts et l'industrie pendant le xve siècle. Preuvers, Paris, Str

6 Střih oděvu obr.10. Střih realizovaného oděvu. 6

7 Postupy obr.11 Upevnění hlavní látky. obr.12 Šev okraje rukávu s knoflíky a šev průkrčníku. obr.14 Postup výroby karetkované pásky. obr.13 Postup výroby knoflíku. obr.15. Obšívání knoflíkové dírky. 7

8 Materiály a postupy obr.16 Vzhled látky podšívky. obr. 17 Sešití dílů nosné vrstvy detail. obr.18 Plátěná nosná vrstva. obr.19 Vrstva vycpávky. obr.20 Přichycení vycpávky. obr. 21 Prošívání a přichycení svrchní vrstvy. obr.22 Přichycení oček šněrování a svrchní vrstvy na rukávu. 8

9 Materiály a postupy obr.23 Prošitý kabátec před vsazením podšívky. obr.24 Karetkování zpevněného okraje. obr.25 Detail karetkovvání zevnitř. obr. 26 Výroba karetkovaného okraje, pohled z vnější strany. 9

10 Materiály a postupy obr.27 Hotový rukáv s knoflíčky a nakaretkovanou páskou. obr.28 Upevnění podšívky a knoflíků na hraně rukávu. obr.29 Hrana rukávu s dírkami zevnitř. obr.30 Přichycení podšívky v průkrčníku zevnitř. obr. 31 Vvnitřek kabátce s vloženou podšívkou a všitými šňůrkami pro upevnění nohavic. obr.32 Detail oček šněrování. 10

11 Zkušenosti s nošením, dikuse Cílem rekonstrukce bylo vytvořit kabátec technikou grande assiette odpovídající dobře vyobrazením, ne však pouhý pokus o repliku kabátce Charlese de Blois. Bylo cílem vytvořit oděv s vycpávaným hrudníkem a zapínáním vzadu. Jako doplňkové součásti vznikly dvoubarevné nohavice s horní rozšířenou částí šněrované do kabátce, krátká košile se stojacím límečkem a dvoubarevná půlená kápě s širokou částí zakrývající hruď a dlouhým úzkým cípem. Rekonstrukce dopadla dobře, oděv dobře sedí, je pohodlný, dobře se nosí. Nohavice jsou přivázané na tkanice uvnitř oděvu, grande assiette zajišťuje, že se boky oděvu při zvedání rukou nezvedají a nohavice se nenapínají. I přes to, že je oděv vycpávaný a mnohovrstevný, není v něm ani v teplých dnech nesnesitelné vedro. Zejména tehdy, kdy se k němu nenosí pokrývka hlavy, možná je to důvod, proč na většině vyobrazení je k vycpávaným kabátcům pouze kápě. Rukávy jsou těsné, i přes mírně větší dírky se dobře zapínají a dobře drží zapnuté. Šněrování, jak je provedeno, není příliš praktické, jeho překrytí je příliš hluboké a na zádech nevypadá hezky. Ke kabátci je nutné nosit nohavice s horní rozšířenou částí kryjící bedra a zadek a těsně tvarované bruchy. Starší typ řasených bruchů se použít nedá. Při praktickém nošení se ukázaly následující nedostatky v konstrukci. Zadní čtvrtiny kabátce jsou v pase rozděleny na část hrudní a suknici, ta se rozšiřuje a díky vyklenutí hrudní části mírně odstává. Protože je kabátec zamýšlen jako těsný a přední díly toto rozdělení nemají, při nošení širokého pásu na bocích se kabátec vzadu mírně řasí. Karetkovaná hrana rukávu se ukázala překvapivě výrobně snadná a časově celkem nenáročná Změny kabátce po ušití Kabátec byl po první sezóně nošení upravován: Kabátec byl rozebrán v zasní části, následně více vypasován, upraveno šněrování a postavení suknice. Změny výrazně prospěly celkovému vzhledu kabátce a siluetě postavy. Fotografie kabátce po změnách jsou uvedeny na konci zprávy. Prameny a literatura [1] Harmand, A.: Jeanne d'arc: ses costumes, son armure. Leroux, Paris, [2] Véniel, F.: Le costume médiéval. Heimdal, Bayeux, 2009 ISBN , [3] Newton, S.: Fashion in the Age of the Black Prince. A study of the years Boydell Press, [4] Zíbrt, Č.: Dějiny kroje vích Českých od dob nejstarších až po války husitské. Šimáček, Praha, 1892 [5] Blanc, O.: From battlefield to court: The invention of fashion in the fourteen century. In: Koslin, D. G., Synder, J. E.: Encountering Medieval Textiles And Dress: Objects, Texts, Images. (New Middle Ages). New York, Palgrave Macmillan, 2003 [6] elektronický dokument in: ( ) [7] Kelly, T.: The Charles de Blois pourpoint: cut to pieces by a determined tailor. In: ( ) [8] Newmann, E.:Cotehardies: Cutting and Fitting the Grand Aissiette. In: Artifact. ( ) [9] Hřib, M.: Tabulky ke konstrukci střihů historických oděvů (doublet) - rukopis, poznámky. Nepublikováno. [10] Voda, P.: Kabátce v pramenech 14. století. Vlastním nákladem, Bohuslavice,

12 Fotografie realizovaného oděvu při nošení obr.33 a-f Realizovaný oděv při nošení. 12

13 Seznam obrázků 1. Celkový vzhled oděvu 2. Střih kabátce Charlese de Blois podle Harmand. Pozor tělo a rukáv v jiném měřítku. 3. Kábátec Charlese de Blois, dnešní stav, zpředu (In: Veniél) 4. Kábátec Charlese de Blois, dnešní stav, zezadu (In: Veniél) 5. Fol. 32 rukopisu sign. Français 343, (cca 1383) Bibliotheque Nationale, Paris. 6. Fol. 50v, rsign. DG. I. 19 premonstrátské knihovny na Strahově z r Fol. 124v, rukopis sign. XVII. A. 6, Knížky šestery, Národní knihovna Praha, vznik Evangeliář Jana z Opavy ÖNB Vídeň, (vznik 1368), sign. cod a, b Fol 11r a 11v, rukop. sign. Egerton 1894, 3. čtvrť 14. st., Brittish Nationa Library London. 10. Střih realizovaného oděvu. 11. Upevnění hlavní látky. 12. Šev okraje rukávu s knoflíky a šev průkrčníku. 13. Postup výroby knoflíku. 14. Postup výroby karetkované pásky. 15. Obšívání knoflíkové dírky. 16. Vzhled látky podšívky. 17. Sešití dílů nosné vrstvy detail. 18. Plátěná nosná vrstva. 19. Vrstva vycpávky. 20. Přichycení vycpávky. 21. Prošívání a přichycení svrchní vrstvy. 22. Přichycení oček šněrování a svrchní vrstvy na rukávu. 23. Prošitý kabátec před vsazením podšívky. 24. Karetkování zpevněného okraje. 25. Detail karetkovvání zevnitř. 26. Výroba karetkovaného okraje, pohled z vnější strany. 27. Hotový rukáv s knoflíčky a nakaretkovanou páskou. 28. Upevnění podšívky a knoflíků na hraně rukávu. 29. Hrana rukávu s dírkami zevnitř. 30. Přichycení podšívky v průkrčníku zevnitř. 31. Vvnitřek kabátce s vloženou podšívkou a všitými šňůrkami pro upevnění nohavic. 32. Detail oček šněrování. 33. a-f Realizovaný oděv při nošení. Všechny fotografie provedeny fotoaparátem NIKON D70, foto autor. Zpracováno: V Bohuslavicích,

14 Fotografie realizovaného oděvu po změnách (foto Přemysl Polášek, ateliér Olomouc) 14