Průvodce "Průvodce Jindřichohradecko"

Transkript

1 Landštejn (hrad) Zřícenina 49 1'26.52"N 15 13'49.36"E Landštejn je jednou z nejrozsáhlejších a nejlépe zachovaných hradních zřícenin u nás. Landštejn, který stojí v příjemné lesnaté krajině na jednom ze žulových vrchů Novobystřické vrchoviny, od pradávna střežil hranici tří historických zemí? Čech, Moravy a Rakouska. Landštejn se nachází na Jindřichohradecku v Jihočeském kraji. Přístupová cesta od severu prochází první renesanční bránou ze 16. století, chránící vstup do předhradí s hospodářskými budovami. Za druhou bránou je ve svahu nové pozdně gotické předhradí, chráněné hradbou se třemi půlkruhovými baštami. V sousedství třetí brány je zbytek brány původního románského hradu, na nádvoří jsou zbytky zdí pozdně gotického krajířovského paláce a jádro nejstaršího románského objektu se dvěma věžemi. V severní věži se vzácně dochovala románská hradní kaple s apsidou a tribunou. Z vrcholu vyšší? jižní věže se nabízí krásný výhled do širokého okolí. V jednom z objektů na předhradí je malá expozice o archeologickém výzkumu, v patrech velké věže jsou umístěny informační panely o historii hradu. Založení hradu se datuje do 13. století. V jeho historii se na něm vystřídala celá řada majitelů. Menšími přestavbami procházel sice již od konce 14. století, ale větších změn se dočkal až ve století šestnáctém, kdy byl rozšířen a nově opevněn. Díky dvojitým hradbám se tak Landštejn stal jedním z největších hradů u nás. Byl obýván do 18. století, avšak v roce 1771 byl zapálen bleskem a zcela vyhořel. Od té doby pustl až do zahájení rozsáhlé rekonstrukce v sedmdesátých letech 20. století, po níž byl hrad opět zpřístupněn veřejnosti. Jádrem hradu je románská stavba z počátku 13. století, tvořená dvěma hradními věžemi a obytným palácem mezi nimi. Vyšší hlavní věž s malými okny a s vchodem vysoko nad úrovní terénu měla obrannou úlohu. V druhé věži se dodnes dochovala románská hradní kaple. Landštejn je považován za dějiště Schillerova dramatu Loupežníci. Zřícenina je přístupná ze Starého Města pod Landštejnem (na silnici Nová Bystřice - Slavonice) po odbočce vedoucí přímo k hradu nebo po červeně značené stezce (asi 4 km). Okolo zříceniny prochází také modrá značka z Nové Bystřice (asi 4 km) do Českého Rudolce (13 km). Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Historie Landštejn byl vybudován jako románský hrad na počátku 13. století, pravděpodobně z iniciativy krále Přemysla Otakara I. Hrad vznikl jako význačná vojenská opora panovníka na neklidné česko- rakouské hranici. Ve 2. polovině 13. století hrad získali Vítkovci z třeboňské větve, kteří se pak psali z Landštejna. V roce 1381 získal hrad od krále Václava IV. Konrád Krajíř z Krajku, původem ze Štýrska, a jeho rod tu pak sídlil téměř dvě století. Krajířové z Krajku nechali Landštejn přestavět a rozšířit jeho opevnění. Konrádův syn Lipolt byl úhlavním nepřítelem husitů. V roce 1420 neúspěšně obléhal Tábor, Jan Žižka se mu pak pomstil tím, že náhlým výpadem dobyl a vypálil Landštejn a zajal Lipoltavu manželku a děti. Ve 2. polovině 15. století byl hrad pozdně goticky přestavěn, byl postaven nový palác, opevněný hradbou s věžemi. Opevnění bylo průběžně zdokonalováno až do poloviny 16. století. V roce 1618 se hrad marně snažilo dobýt císařské vojsko hraběte Dampiera. Podařilo se to až o rok později hraběti Buquoyovi, který donutil vyhladovělou stavovskou posádku složit zbraně. V letech 1685? 1816 vlastnili Landštejn Herbersteinové. To již však sláva kdysi významné pomezní pevnosti dohasínala. V roce 1771 tu po zásahu blesku vypukl požár, hrad vyhořel, zůstal neobýván a měnil se ve zříceninu. V 70. a 80. letech minulého století byl Landštejn důkladně rekonstruován. Další informace najdete zde: Javořice (vrchol) Vrchol 49 13'14.56"N 15 20'21.51"E Nejvyšší vrchol Javořické vrchoviny (837 m) a současně celé Českomoravské vrchoviny leží asi 10 km severozápadně od Telče a přibližně stejně daleko severovýchodně od Studené. Vrcholek je ukryt v rozlehlém komplexu jehličnatých lesů, z něhož ční stožár televizního vysílače. Na jižním svahu, necelý l km pod vrcholkem, je výhledová plošina s výhledy k Telči. Asi 500 m pod vrcholem Javořice je na severozápadním svahu odpočinkové místo s pramenem známé jako Studánka Páně. Přístup k vrcholku umožňuje trasa žluté a zelené značky od Studené (asi 7 km) nebo zelené a modré značky od Telče (asi 18 km). Motorizovaní návštěvníci mohou využít silnici z Telče až k Velkému pařezitému rybníku (asi 7 km severozápadně od Telče). Odtud vede k vrcholu zelená značka (asi 3 km). Další informace najdete zde: Řeka Nežárka - řeka 49 11'12.96"N 15 3'57.30"E Řeka Nežárka je největším přítokem řeky Lužnice, do níž se vlévá zprava ve Veselí nad Lužnicí. Vzniká spojením říček Kamenice a Žirovnice u Jarošova nad Nežárkou severovýchodně od Jindřichova Hradce. Krátce za soutokem obou pramenných větví protéká Nežárka městem Jindřichův Hradec a pokračuje jihozápadním směrem otevřeným údolím ke Stráži nad Nežárkou. Zde se její tok zvolna stáčí k severozápadu. Poblíž Jemčiny přibírá zleva Novou řeku, kanál vybudovaný k regulaci průtoku Lužnice rybniční oblastí na Třeboňsku. Od Stráže nad Nežárkou pokračuje řeka k Veselí nad Lužnicí, kde končí svůj tok ústím do Lužnice. Nežárka je typická nížinná řeka s pomalým proudem, zadržovaným na svém toku četnými jezy. Je oblíbená mezi vodáky, sjízdná je zejména na středním a dolním toku. Vyniká velkou čistotou vody, a proto je velmi často vyhledávána k rekreaci a koupání. Od pramene až k soutoku s Lužnicí měří její tok 56 km. Odvodňuje území o rozloze km čtverečních. Část toku od Jindřichova Hradce do Stráže nad Nežárkou zpřístupňuje trasa žluté turistické značky. Mezi Stráží nad Nežárkou a Jemčinou sleduje tok řeky červená značka, od Jemčiny k osadě Hamr vede kolem Nežárky zeleně značená stezka. Kolem zbývající částí toku až k soutoku s Lužnicí ve Veselí nad Lužnicí turisty provází modrá značka. Další informace najdete zde: Vajgar Rybník 49 8'37.16"N 15 0'41.65"E Městský rybník v Jindřichově Hradci dodává městu nezbytný kolorit. Byl založen na Hamerském potoce v místech někdejších bažin. Svou rozlohou 36 ha nepatří mezi mimořádně Velké rybníky, je však zajímavý tím, že podobně jako Jordán v Táboře i Vajgar leží na území města. Na rybníce je uměle vytvořený ostrov z roku Na nábřeží se dochovaly zbytky hradebních zdí a bašt z pozdně gotického opevnění města. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Další informace najdete zde: Vysoký kámen Kopec 49 5'14.05"N 15 11'9.15"E Vrch (738 m) leží asi 5 km jižně od Kunžaku a asi 25 km jihovýchodně od Jindřichova Hradce. Hora byla v minulých dobách místem, kde se setkávaly hranice Čech, Moravy a Rakouska. Na jejím vrcholu byl hraniční mezník. Její německý název Markstein zřejmě připomíná, že hora byla Trojmezím a v překladu znamená tolik co "Hraniční kámen". Na vrcholku jsou mohutné skalní masivy, které stojí za zhlédnutí. Další informace najdete zde: Hadí vrch Rezervace 48 58'55.86"N 15 12'4.89"E V prostoru ohraničeném silnicí spojující Novou Bystřici se Starým Městem pod Landštejnem a státní hranicí ČR s Rakouskem se nachází území známé jako Hadí vrch. V širší známost vešlo zejména díky záměru vybudovat zde, na území, které bylo kvůli pohraničnímu pásmu veřejnosti dlouho nepřístupné, rozsáhlý přírodní park s ubytovacími kapacitami pro náročné. Hlavním důvodem proti tomuto záměru je ochrana zdejší přírody a zejména stejnojmenné přírodní rezervace (13 ha). Ta leží v blízkosti státní hranice s Rakouskem a je tvořena porostem borovice s příměsemi smrku a břízy. Další informace najdete zde: Zámek Žirovnice Zámek 49 15'7.63"N 15 11'18.96"E Zámek Žirovnice je dominantou stejnojmenného Městečka. Přesné datum postavení tohoto zámku bohužel není známé, ale odhaduje se přibližně na polovinu 13. století. V březnu roku 1964 zámek vyhořel, aby se o osm let později začalo s 20 let trvající rekonstrukcí financované městem a státem. V současné době se na zámku pronajímají prostory pro různé akce(svatby, narozeniny ) a jsou vystavovány expozice. Stálá expozice sálů s gotickými freskami z 15. století je svým rozsahem největší v České republice. Na místě je možné zakoupit turistickou známku číslo: 263 Zámek Žirovnice. Otvírací doba: Duben Červen: úterý až neděle od 9 do 17 hodin Červenec Srpen: pondělí až nedělo od 9 do 18 hodin Vstupné: Plné vstupné(dospělí): 70,- Kč Snížené vstupné(děti do 15 let, studenti po předložení studentského průkazu, důchodci, držitelé průkazu ZTP a ZTP-P, držitelé průkazu EUROBEDS a CZ turist Card): 45,- Kč Zdarma(děti do 6 let včetně, po předložení průkazu: NPÚ, Zvázu múzeí na Slovensku, AMG, ICOMOS, Čtyřlístek, Rodinného pasu) Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Autor článku: Jakub Tomek Další informace najdete zde: Jindřichův Hradec - Věž kostela Nanebevzetí Panny Marie Rozhledna 49 8'39.73"N 15 0'6.80"E Vyhlídková věž kostela (uváděná také jako Městská věž) se nachází na náměstíčku Za kostelem poblíž náměstí Míru. Jedná se o 68, 3m vysokou gotickou věž pocházející z 15. století, která však byla přestavěna po velkém požáru v roce Původní věž byla ještě o jedno patro vyšší a bylo na ní umístěno 7 zvonů, z nichž jeden, zvaný Knaur, byl ve své době druhým největším zvonem v Čechách. Věž byla pro vyhlídkové účely zpřístupněna roku 1994 a jejím provozovatelem je Muzeum Jindřichohradecka, které zde pořádá i různé kulturní akce. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 35m. Vede na ni 153 schodů. Nad ochozem je ještě 24m vysoká báň s pětimetrovým křížem na vrcholu. Obdivovat z ní můžete celý Jindřichův Hradec s rybníkem Vajgarem a místním zámkem, i přilehlé okolí. Otevřeno je zde: duben až září jen o víkendech, v červenci a srpnu denně v době a hodin. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: Landštejn (přehrada) Přehrada 49 1'21.36"N 15 14'25.76"E Vodní dílo Landštejn bylo vybudováno na potoce Pstruhovci pod zříceninou hradu Landštejna asi 8 km západně od Slavonic a 25 km jihovýchodně od Jindřichova Hradce. Stavba přehrady, jejímž hlavním účelem je ochrana obcí ležících níže po proudu před velkou vodou a akumulace vody pro vodárenské účely, byla dokončena roku Za 25 m vysokou a 376 m dlouhou sypanou hrází vzniklo jezero o rozloze 40 ha s celkovým objemem 3,12 mil. metrů krychlových zadržené vody. Největší hloubka vody v jezeře dosahuje 21 m. K nádrži a okolo ní vedou trasy turistických značek: modrá z Nové Bystřice (asi 10 km) nebo z Českého Rudolce (asi 15 km), červená ze Starého Města pod Landštejnem (asi 4 km) a zelená okružní s výchozím místem u hradu Landštejna. Další informace najdete zde: Restaurace U Černého čápa Cyklisté vítáni 49 5'37.68"N 14 58'59.16"E Stravování, adresa: Horní Lhota 19, Lásenice Telefon: , , info@ucernehocapa.cz Kapacita: 65 míst Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Možnost usušení oblečení a výstroje, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Možnost zakoupení obědových balíčků, Celodenní provozní doba Hodnocení: Velmi příjemná restaurace spojená s penzionem leží 500 m od státní silnice J. Hradec - Třeboň a 500 m od cyklostezky Praha - Vídeň. Kvalitní služby, dobrá kuchyně, cyklisté jsou zde skutečně vítáni. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: Hotel Dyje Cyklisté vítáni 49 4'39.72"N 15 26'21.48"E Ubytování, adresa: Jemnická 1/III, Dačice Telefon: , , Kapacita: 120 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Možnost zakoupení obědových balíčků, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Přístup na internet Hodnocení: Hotel na břehu Moravské Dyje, zvyklý na ubytování cyklistů. Slušný standard služeb, vstřícný přístup k hostům. Dobré zázemí pro cyklisty a dobrá kuchyně. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: Hotel Dyje - restaurace Cyklisté vítáni 49 4'39.72"N 15 26'21.48"E Stravování, adresa: Jemnická 1/III, Dačice Telefon: , , info@hoteldyje.cz Kapacita: 60 míst Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Možnost usušení oblečení a výstroje, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Možnost zakoupení obědových balíčků, Celodenní provozní doba Hodnocení: Kvalitní kuchyně, široký výběr jídel a rozumné ceny potěší každého hosta. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: Dobrá Voda - letovisko Letovisko 49 10'38.28"N 15 22'45.81"E Je místní částí městyse Mrákotín. V minulosti zde byly lázně s radioaktivní vodou. Dnes je to známé letovisko s několika pensiony. Od 16. století se zde dobývaly drahé kovy. Na kopci u Dobré Vody byl v roce 1682 postaven hornický kostelík sv. Jáchyma. Je zdejší dominantou. Z návrší pěkné výhledy do okolí. Dobrou Vodou prochází modrá a žlutá značka. Turistická mapa KČT 1: č.98 Telčsko Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: Penzion Blanko Cyklisté vítáni Ubytování, adresa: Smrčná 61, Nová Bystřice Telefon: , Kapacita: 32 míst 49 0'51.84"N 15 4'3.72"E Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály, Možnost dobíjení elektrokol Hodnocení: Penzion je dobrým příkladem, jak lze oživit dědictví komunismu. Zgruntu zrekonstruovaný bývalý (a dosti zdevastovaný) objekt Pohraniční stráže nyní celoročně poskytuje kvalitní ubytování doslova uprostřed přírody. Leží u lesního rybníka Blanko (přírodní rezervace) při cyklostezce (bývalá signálka) Peršlák - Nová Bystřice, jen pár set metrů od rakouského Haugschlagu... Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: Pevnostní areál Slavonice Muzeum 49 0'15.75"N 15 19'29.06"E Přibližně dva kilometry od města Slavonice (popis na turistika. cz) po červené turistické značce se nalézá Pevnostní areál Slavonice. Tento areál slouží jako ukázka obranné pevnostní linie Československé republiky budované v letech Je tvořen jedenácti objekty zrekonstruovaných do původní podoby. Velmi podrobný popis všech objektů naleznete na stránkách turistického informačního centra Slavonice. Jeden z bunkrů je veřejnosti přístupný, včetně odborného výkladu, slouží jako muzeum. Jednou za čas se zde konají "Velké prohlídkové akce", kdy je možno shlédnout všechny bunkry s průvodcem v patřičných dobových uniformách. Každou první sobotu v srpnu je zde pravidelně pořádána bojová ukázka "Přepadení řopíků 1938". Otevírací doba muzea (je umístěno v jednom z bunkrů): květen, červen, září - jen o víkendech od 10 do 17ti hodin červenec - srpen - denně od 10 do 17ti hodin Autor článku: Jaromír Klein Další informace najdete zde: Kostelní Vydří - Karmelitánský klášter Klášter 49 6'10.80"N 15 25'8.80"E Areál kláštera se nachází na kopci nad obcí Kostelní Vydří nedaleko Dačic, přibližně 35km od Jindřichova Hradce. Koncem 17. století na tomto návrší stávala Boží muka, kolem kterých se prý zjevovala zvláštní záře. Proto zde majitel zdejšího panství Gerhard Jindřich Butz z Rolsbergů nechal v roce 1709 vystavět kapli a do ní umístit obraz Panny Marie Karmelské. Od té doby sem přicházejí poutníci prosit Pannu Marii o přímluvu. Tyto poutě jsou majiteli panství podporovány. V roce 1764 byla přistavěna budova kláštera a v letech došlo k přestavbě kaple na kostel Panny Marie Karmelské, výstavbě křížové chodby a ohradní zdi se třemi vstupními branami. Po 2. světové válce areál chátral a karmelitánští mniši se sem vrátili v roce Došlo k obnově celého komplexu a přístavbě nové budovy kláštera. V barokním kostele byla pořízena nová výmalba s mariánskou a karmelitánskou tematikou. Z původního vybavení Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 zůstala zachována křtitelnice, kazatelna a oba boční oltáře. Nejvíce poutníků přichází především v týdnu kolem svátku Panny Marie Karmelské (16. července). V neděli předtím se slaví tzv. "malá", v neděli po svátku tzv. "velká" pouť. Samotný 16. červenec tradičně patří pouti kněží. Pořádají se zde také setkání křesťanské mládeže. V areálu je provozováno knihkupectví převážně s církevní literaturou, devocionáliemi, průvodci a klášterními produkty. Klášterní komplex se nachází u silnice z Kostelního Vydří na křižovatku se silnicí č.408 mezi obcemi Dačice a Řečice. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: Památník Járy Cimrmana - Kaproun Památník 49 4'53.83"N 15 10'13.69"E Přímo u železniční zastávky Kaproun vzniklo téměř poutní místo. Jeho součástí je kamenná mohyla a ohniště. Mohyla rok od roku roste jak návštěvníci z různých koutů země přiváží kameny na památku českého velikána, neoficiálního vítěze soutěže "Největší Čech", Járy Cimrmana. Podle smaltované tabule umístěné na stromě u mohyly "Na tomto místě stanul v noci z 28. na 29.června český velikán Mistr Jára Cimrman poté, co byl vyloučen z přepravy v osobním vlaku č.4052 z Nové Bystřice. U příležitosti 30.výročí oné události v roce 1930 zde pak na popud vděčných občanů Kaprouna zřídila dobrotivá železniční správa zastávku. Ke 100.výročí památného výsadku věnují Jindřichohradecké místní dráhy a.s a Divadlo Járy Cimrmana". U mohyly samotné je pak otisk mistrových zad. Nedaleko se nacházi "Cimrmanovo ohniště", kde "Podle uhlíkové analýzy byly určeny stopy DNA Mistrova potu v této lokalitě. Amatérští cimrmanologové tak nezvratně dokázali, že na místě dnešního stávalo ohniště původní z období kolem roku 1900 (s přesností na 112 let). Zde si Mistr hřál své prostydlé údy poté, co se probral z mdloby po své detrainizaci." Ze zastávky vede lesní pěšina od obce Kaproun značená jako zelená turistická značka. Nejlepší je ale přijet vlakem, v ideálním případě parním, po místní úzkokolejce. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: Úzkorozchodná žel. trať Zajímavost 49 8'37.36"N 15 0'10.47"E Jindřichův Hradec - Nová Bystřice a Jindřichův Hradec - Obrataň - to je úzkorozchodná železniční trať, pro Hradec tolik známá. Výlet úzkokolejkou je netradiční a velice zajímavou a lákavou turistickou atrakcí. Trať vede lesnatou, divokou a řídce obydlenou krajinou, zvanou Česká Kanada, hojně vyhledávanou právě pro kouzelné přírodní prostředí. Další informace najdete zde: Nádraží dvou rozchodů - Jindřichův Hradec Technická památka 49 9'18.83"N 15 0'25.27"E Nádraží v Jindřichově Hradci se nachází na severním okraji města v části Jindřichův Hradec II. Prochází jím normálněrozchodná trať č.225 z Havlíčkova Brodu do Veselí nad Lužnicí a končí zde dvě úzkorozchodné tratě, č.228 mířící na sever do Obrataně a č.229 do Nové Bystřice jižním směrem. Úzkorozchodné tratě mají rozchod 760mm a spravuje je společnost Jindřichohradeckých místních drah (JHMD). Normálněrozchodná trať (1435mm) je pod správou Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), stejně jako staniční budova. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Nástupiště JHMD se nachází jižně od nádražní budovy "velkého" nádraží a odstavné i nádražní koleje jsou zakončeny kusou kolejí a "šturcem". Tolik k tomu, co vidí cestující. To zajímavé ale začíná za depem JHMD na východní straně nádraží. Tady se oba rozchody "potkávají" a to hned na několika místech a několika způsoby. 1.Trať Mezi Jindřichovým Hradcem a místem zvaným U Kanclova existuje technické řešení zvané kolejová splítka. Původně byla splítka čtyřkolejná, nyní je tříkolejná s tím, že oba rozchody používají jednu společnou kolej a další dvě koleje jsou pro každý rozchod samostatné. Nedaleko Dolního Skrýchova odbočuje ze splítky úzkorozchodná trať do Obrataně a U Kanclova se odpojuje i trať do Nové Bystřice. Je to zajímavé, a v našich zemích ojedinělé, řešení, které si vyžaduje i zvláštní přístupy od řízení železničního provozu. Důkazem je případ ze září 2004, kdy byla normálněrozchodná lokomotiva přes špatně nastavenou výhybku U Kanclova "poslaná" na úzkorozchodnou trať. 2. Úzký rozchod na široký rozchod Z důvodu přepravy úzkorozchodných vozidel na jiné železnice nebo do dílen na opravy, je třeba tyto vozy a lokomotivy naložit na normálněrozchodné vagóny (nebo na silniční podvalníky, ale to je jiná kapitola). K tomuto účelu v Jindřichvě Hradci slouží kolejová rampa, na které koleje končí ve výšce, kde se nachází plošina normálněrozchodného železničního vozu. Na ten je přepravovaný vagón nebo lokomotiva naložen, zajištěn a připraven k přepravě. 3. Široký rozchod na úzký rozchod V nynější době je nákladní doprava, snad mimo sezónní dopravy dřeva, na úzkorozchodných tratích velmi omezená, ale nebylo tomu tak vždy. Kdysi byly kolem úzkorozchodné železnice rozmístěny podniky využívající kolejovou dopravu pro dovoz paliva a materiálů pro svoji výrobu a odvoz hotových výrobků. V některých případech se náklad překládal, ale mnohem efektivnější se ukázalo "přerozchodování" normálněrozchodných vagónů. Podobně, jako úzkorozchodný vagón musí na rampu, také normálněrozchodný vůz musí trochu výš. Potom po jakýchsi "kolejových schodech" najede na dvounápravové uzkorozchodné podvalníky, zajistí se, a je připraven vyrazit na úzkorozchodnou trať. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: Vojenský prostor Slavonice Technická památka 48 59'51.29"N 15 21'5.44"E Pro holky to teda moc nebylo. Navíc nad námi visel dešťový mrak - stratocumulus - jako hrom. Ještě dodnes jsem nepochopila, proč chlapi tak rádi válčí. Co na těch válkách vlastně mají? Vlezla jsem i do jednoho bunkru, nebyla tam ani vana, ani umyvadlo, ani toaletní stolek. Navíc tam nebylo k hnutí! Ale poučné to bylo a měli tam moje oblíbená turistická razítka. Navíc - rostly houby jako po dešti. S malým kapesním nožíkem jsem vždy připravena. Jdu, jdu a prozpěvuju si - nebojte se houbičky, já jdu jen na procházku! Já vás nehledám. A ony vykouknou, kdo to tam tak falešně zpívá a už je moje! Mňam! Takže: Areál opevnění Slavonice je ukázkou části obranné pevnostní linie ČSR. Je významnou vojensko-technickou památkou. Byl vybudován v letech jako obrana proti sílícímu nebezpečí ze strany rozpínavého Německa. Bude pokračovat - pracuji na takticko- strategickém zdůvodnění nutnosti vybudování pohraničního opevnění Československé republiky po roce Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 Autor článku: Jana Ratková Další informace najdete zde: Kostel sv. Petra a Pavla Kostel 49 1'9.31"N 15 6'15.06"E Farní kostel ze čtrnáctého století byl přestavován v letech 1420, poté 1651, 1697, 1774 a 1788, zejména kvůli požárům. Vnitřek kostela byl pokaždé opraven ve stylu té či oné doby. Nejprve zde stála trojlodní gotická loď z dřevěným trámovým stropem, který zřejmě shořel za husitských bojů. Nová klenba se však při pozdějším požáru také zřítila a byla nahrazena 1697 barokní valenou klenbou. V původním stavu zůstala zachována kaple sv. Barbory (kaple mrtvých, neboli sv. Kříže). Také východně položený presbytář se zachoval v gotickém stylu s dvěma žebrovými klenbami ze století a pětibokým závěrem. Roku 1937 byly při renovaci této části kostela odhaleny gotické fresky nad vchodem do sakristie z poloviny 14. století, představující zřejmě sedm apoštolů. Oltářní obraz Odevzdání klíčů maloval Jan Leopold Teussinger ze Slavonic (1766) a vidíme na něm Ježíše podávajícího sv. Petru klíče od nebeského království. V roce1929 byl hlavní oltář renovován a svatostánek pozlacen, o rok později byl již oltář osvícen šedesáti elektrickými žárovkami. V roce 1923 byla provedena oprava kostela, přitom bylo objeveno několik hrobů a hrobka pod nešporním oltářem byla překlenuta dvěmi kamennými deskami. Pro zajímavost můžeme uvést, že roku 1929 byla z Vídně objednána 14m dlouhá třídílná bambusová tyč kvůli odstraňování pavučin ze stropu kostela. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Montserrat Kostel 49 1'5.21"N 15 23'29.04"E Poutní kostel Panny Marie Bolestné stojí v nadmořské výšce 548 metrů nad mořem a původní tu stával již v 17. století. V letech 1712 až 1716 byl na místě starého kostelíka vystavěn nový rozměrnější barokní svatostánek, který byl cílem mnohých poutníků. Josefínské reformy ho zrušily a navíc byl ještě částečně asanován. Dočkal se však opravy a v letech 1858 až 1865 byl upraven v pseudorománském stylu. Tehdy také obdržel poněkud neobvyklé jméno, které nese po slavném poutním místě ve španělském Montserratu. V interiéru, který však není běžně přístupný (pouze během konání poutí), lze na hlavním oltáři spatřit zajímavou sošku Marie s Ježíškem, kteří oba mají černou barvu pleti. Ze západního okraje lesa pod kostelem je pěkný výhled do kraje. Autor článku: Pavel Taibr Další informace najdete zde: Jindřichův Hradec - Informační centrum Ostatní 49 8'38.76"N 15 0'10.76"E Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí. Kontakt: Panská ul. 136/I, Jindřichův Hradec tel Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 Provozní doba: září - červen : Po-Pá : hod. So : hod. červenec, srpen : Po-Ne : hod. Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: Dačice - Infocentrum Ostatní 49 4'53.72"N 15 26'14.10"E Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí. Kontakt: Palackého náměstí 1, Dačice tel Provozní doba: červen, Po - Pá 8:00-17: Po, St 8:00-17:00 Út, Čt 8:00-15:00 Pá 8:00-14:00 červenec, srpen Po - Pá 8:00-17:00 So, Ne 9:30-15:00 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: Žirovnice - Turistické informační centrum Infocentrum 49 15'6.51"N 15 11'1.69"E Informační centrum se nachází v přízemí I. nádvoří zdejšího zámku. Kontakt: Turistické informační centrum, Branka 1, Žirovnice Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 telefon: Turistická mapa KČT 1: č.77 Jihlavské vrchy a Pelhřimovsko jih Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: Rozcestí U Zahrádek Rozcestí 49 12'11.97"N 15 14'45.16"E Rozcestí značených cest poblíž obce Záhrádky asi 6km jihovýchodně od Žirovnice. Kříží se tu MTZ vedoucí ze Žirovnice do Studené se ZTZ vedoucí do Malého Ratmírova. Prochází tudy i cyklotrasa 1113 (Jindřichův Hradec - Telč) jejíž asfaltový úsek mezi tímto rozcestím a mlýnem u rybníka Korytník byl zbudován z fondů Evropské unie. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: ŽST Jindřichův Hradec - železniční stanice 49 9'19.02"N 15 0'22.28"E Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: vnitrostátní pokladní přepážka mezinárodní pokladní přepážka ČD centrum čtečka in-karet výdej in-karet platba platební kartou platba v eurech ČD Kurýr interkurýr úschovna zavazadel úschovna Kol WC půjčovna kol zastávka MHD zastávka linkových autobusů pošta policie mobilní zvedací plošina prostory pro cestující Další informace najdete zde: Hůrky - nádraží Žel. stanice 49 2'44.32"N 15 9'28.72"E Jedna ze stanic úzkorozchodné trati z Jindřichova Hradce do Bystřice. Parní provoz není běžný. Autor článku: Jiří Šumbera Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11

12 Česká Kanada - Maříž, Slavonicko, trojmezí Turistická trasa Maříž a ukryté trojmezí 48 59'10.79"N 15 19'3.22"E Málo známá oblast západně od Slavonic. I když jste dost kilometrů v hloubi Jihočeského kraje, historická hranice Čech a Moravy probíhá právě tady. A zde se právě dotýká Rakouska. Jsme na ukrytém trojmezí mnoho let schovaného za ostnatými dráty. Stále patrné vojenské lesní silničky zvané signálky a zarůstající pás lesa vykácený kolem nich připomínají, kudy vedla Železná opona. Maříž se jen náhodou zachránila zániku. Před válkou tu žilo asi 270 lidí, převážně Němců. Byl tu i zámeček s velkým parkem. Po válce se obec dostala do hraničního pásma a obydleny zůstaly jen čtyři domy, které měly být po odchodu posledních obyvatel zbourány. K tomu už naštěstí nedošlo a po roce 1989 sem převážně rekreanti přinesli nový život. Objevila se tu keramická dílna a celé Kulturní a turistické centrum Oáza Mařiž a restaurací. Okolí je naprosto dokonalé pro pěší túry, Cykloturistiku a v zimě pro běžkaře. Nabízí se tu krásný vycházkový okruh s programem na celý den. Začnete ve Slavonicích (tam je možné se dostat i romantickou lokálkou z Telče a Dačic), prohlédnete si podzemí nic pro ty, co se bojí stísněných prostor, vystoupáte na věž s nádherným rozhledem. Potom po silničce směrem na Stálkov minete statek plný samorostů s možností prohlídky zdarma, zastavíte se na občerstvení v nedalekém Bejčkově mlýnu s malou botanickou a zoologickou zahradou. Další zastávkou bude muzeum opevnění s několika přístupnými bunkry řopíky. Milovníci historie si jistě nedají uniknout vykopávky středověké vesnice Pfaffenshlag. Potom už zatočíte zpět k historickému hraničnímu kameni Čechy - Morava a po signálce na trojmezí. Další signálka vás dovede do Mažíže, namaluje si svůj vlastní keramický hrnek, potěšíte se oslíky v ohradě, a odtud zpět do Slavonic vám bude zbývat jen 2-3 km. Celkem to vydá cca na 15 km, počítejte ale celý den, protože je stále na co koukat. Pokud sem zavítáte v houbařské sezoně, odnesete si dostatek hub, aniž je budete speciálně hledat. Hříbky a dokonce i lišky rostou ve velkém množství i kolem cest. Autor článku: Josef Cvrček Další informace najdete zde: Kříž Kříž francouzských vojáků u Nové Včelnice 49 14'30.80"N 15 5'53.55"E Kříž vztyčený jako památka na místě, kde je údajně pochováno více než 1000 napoleonských vojáků, kteří zemřeli v roce 1813 při návratu z tažení v Nové Včelnici na epidemii, která vypukla v jejich táboře. Kříž najdete přibližně kilometr od Nové Včelnice po pravé straně u lesa na cestě směrem do Štítné. Autor článku: Ivos Polacek Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12