3.1 Rozsah vyjížďky a struktura podle prostorového typu, frekvence a dopravních prostředků

Transkript

1 3. Vyjížďka 3.1 Rozsah vyjížďky a struktura podle prostorového typu, frekvence a dopravních prostředků Sčítáním bylo zjištěno tis. obyvatel České republiky. V tomto počtu bylo tis. zaměstnaných, žáků, studentů a učňů, z nich tis. opouštělo při cestě do zaměstnání nebo školy své bydliště a byly za ně zjištěny potřebné údaje. Z těch, kteří bydliště opouštěli, se 60 % pohybovalo v rámci obce, 40 % obec opouštělo. Nejčetnější vyjížďka z obce byla uvnitř okresu, tvoří také 60 % úhrnného údaje vyjížďky z obce. Do zahraničí vyjíždí necelých 33 tis. osob. Vyjížďka podle prostorového typu vyjížďky v obci z obce do zahraničí Z obce v ČR do jiných obcí okresu V ČR do jiných okresů kraje do jiných krajů z okresu Počet osob Podíly v % z vyjíždějících: 100,0 59,9 40,1 0,6 39,5 24,0 7,4 8,1 16,1 z obce x x 100,0 1,4 98,6 59,9 18,4 20,3 40,1 Z obce vyjíždělo v rámci ČR tis. osob a tis. (81 %) z nich vyjíždělo denně. Při kratších cestách,tj. v okrese, byl podíl denní vyjížďky zřetelně vyšší než při cestách mimo okres. Vyjížďka podle prostorového typu vyjížďky do jiných okresů kraje 7,4% do jiných krajů 8,1% do jiných obcí okresu 24,0% v obci 59,9% do zahraničí 0,6% Na denní vyjížďku z obce připadá přes 81 % celkového počtu vyjíždějících. Při vyjížďce v okrese v jiné než denní frekvenci připadá na denní vyjížďku jen necelých 7 % z úhrnu, při vyjížďce mimo okres je to cca třetina. 40

2 Vyjížďka podle frekvence (bez vyjížďky do zahraničí) denně týdně 1-2x za měsíc Počet osob z obce : do jiných obcí okresu z okresu Podíl v % z obce 100,0 81,4 7,7 1,8 8,2 0,8 : do jiných obcí okresu 100,0 92,6 1,5 0,2 5,1 0,7 z okresu 100,0 64,2 17,4 4,4 13,1 0,9 jinak nezj. Nejpoužívanější dopravní prostředek při cestách mimo obec je autobus (samostatně nebo v kombinaci), cestuje jím více jak třetina vyjíždějících. Zhruba čtvrtina vyjíždějících používá automobil. Vyjížďka podle použitého dopravního prostředku (bez vyjížďky do zahraničí) počet v % muži ženy počet v % počet v % Z obce , , ,0 dopravní prostředek: autobus , , ,1 vlak , , ,6 MHD , , ,2 automobil - řidič , , ,2 automobil - spolucestující , , ,3 motocykl , , ,1 kolo , , ,3 jiný , , ,3 autobus + vlak , , ,5 autobus + MHD , , ,0 vlak + MHD , , ,7 ostatní kombinace , , ,1 žádný dopravní prostředek , , ,6 nezjištěno , , ,8 41

3 3.2 Směrové proudy a centra dojížďky Sčítáním bylo podchyceno téměř 212 tis. dojížďkových proudů mezi obcemi, a z nich 124 bylo větších než 1 tis. osob. Rozsahem zcela se vymykající jsou dva, a to z Kladna do Prahy s více jak 9 tis. osobami a z Havířova do Ostravy s bezmála 8 tis. osobami. Další proudy jsou již zřetelně méně početné pod 4 tis. osob. Mezi proudy nad 1 tis. osob je jako cíl dojížďky Praha 29x, Ostrava 12x, Brno 9x, Plzeň 5x, Karviná a Mladá Boleslav 4x. Naproti tomu proudy nad 1 tis. osob jsou po 4 z Havířova a Orlové, po 3 z Prahy, Pardubic a Tábora. Největší celkové dojížďkové proudy Obec dojížďky Obec vyjížďky Počet osob do zaměstnání do škol Praha Kladno Ostrava Havířov Chomutov Jirkov Ostrava Hlučín Zlín Otrokovice Ostrava Frýdek-Místek Litvínov Most Otrokovice Zlín Praha Říčany Brandýs nad Labem Praha -Stará Boleslav Karviná Havířov Most Litvínov Praha Brno Praha Neratovice Praha Ostrava Teplice Krupka Brno Šlapanice Liberec Jablonec nad Nisou Praha Plzeň Karviná Orlová Ostrava Orlová Bylo zaregistrováno 11 protisměrných proudů s počtem cestujících v obou směrech nad 1 tis. osob. Dva největší přesuny osob mezi Zlínem a Otrokovicemi a mezi Litvínovem a Mostem, mají přes 5 tis. přepravujících se, přičemž mezi těmito protisměrnými proudy není příliš velký rozdíl. Největší celkové protisměrné proudy podle počtu osob Uvedeným Opačným Obec dojížďky Obec vyjížďky Úhrn Saldo směrem směrem Zlín Otrokovice Litvínov Most Praha Říčany Liberec Jablonec nad Nisou Praha Brno Hradec Králové Pardubice Sezimovo Ústí Tábor Orlová Havířov Teplice Dubí Pardubice Chrudim Modřice Brno

4 Z celkového počtu obcí existujících v době sčítání jich do dojížděla do zaměstnání nebo školy alespoň jedna osoba. Znamená to tedy, že pouze do 79 obcí nebyl zaznamenán ani jeden dojíždějící. Rozdělení obcí podle celkové dojížďky Celkem podle počtu dojíždějících do obce Počet obcí Počet dojíždějících x) podle počtu dojíždějících do obce Počet obcí Počet dojíždějících x) bez dojížďky s nezjištěným místem zaměstnání nebo školy Počtem dojíždějících se od ostatních odděluje hlavně Praha a dále Brno a Ostrava. Mezi dalšími následujícími městy je rozdíl již menší. Obce s největším celkovou dojížďkou Obec Dojiždějící Obec Dojiždějící Obec Dojiždějící Praha České Budějovice Opava Brno Hradec Králové Liberec Ostrava Mladá Boleslav Jihlava Plzeň Zlín Ústí nad Labem Olomouc Pardubice Uherské Hradiště Bilance dojížďky a vyjížďky Dojížďka mezi kraji čítá 477 tis. osob. Z tohoto celkového počtu jich téměř polovina (46 %) směřuje do Prahy. Po 10 % dojíždějících mají kraje Středočeský a Jihomoravský. Ostatní kraje mají podíl na úhrnu dojíždějících do 5 %. Bilance celkové dojížďky a vyjížďky do jiných krajů Kraj Dojíždějící Úhrn Saldo Hl.m.Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Na úhrnu vyjíždějících do jiného kraje se nejvíce podílejí osoby z kraje Středočeského (29 %). Většina ostatních krajů včetně Prahy mají podíl na vyjíždějících mezi 5-7 %. Nejméně vyjíždějících je z krajů Plzeňského a Karlovarského (2-3 % na úhrnu za ČR). Aktivní bilanci dojíždějících a vyjíždějících má jen Praha a Jihomoravský kraj. Oproti kladnému saldu Prahy ve výši 185 tis. je saldo Jihomoravského kraje jen desetinové. Největší pasivní bilanci má Středočeský kraj (89 tis.) a s tis. ztrátou následuje Vysočina, Ústecký a Moravskoslezský kraj. 43

5 Jednoznačně největší počty osob vyjíždí ze Středočeského kraje do Prahy 118 tis.osob. I druhý největší proud je mezi těmito kraji, a to v opačném směru ve výši 22 tis.osob. Z dalších čtyř největších proudů směřují tři do Prahy z Ústeckého kraje 15 tis., Jihočeského kraje 12 tis. a Moravskoslezského kraje 10 tis. osob. Mezi ně se začlenila jen vyjížďka z Vysočiny do Jihomoravského kraje (13 tis.). Z dalších jedenácti největších proudů jich sedm směřuje do Prahy. Saldo celkové dojížďky a vyjížďky do jiných krajů Kraj: Plzeňský Královéhradecký Hl.m.Praha Jihomoravský Karlovarský Jihočeský Liberecký Olomoucký Zlínský Pardubický Ústecký Moravskoslezský Vysočina Středočeský tis. osob Praha má aktivní bilanci se všemi kraji, zejména s krajem Středočeským (97 tis.) a dále s krajem Ústeckým (13 tis.), Jihočeským a Moravskoslezským (oba 10 tis.). Jihomoravský kraj má kromě bilance s Prahou s ostatními kraji všechna salda kladná, nejvíce s Vysočinou (8 tis.), v rozmezí 2-5 tis. s krajem Moravskoslezským, Olomouckým, Zlínským a Pardubickým. Aktivní saldo 3 tis. osob má kraj Královéhradecký s Pardubickým a 2 tis. kladná salda má kraj Olomoucký s Moravskoslezským, Jihočeský s Vysočinou a Středočeský s Ústeckým a Libereckým. Převahu dojíždějících nad vyjíždějícími má jen 14 okresů, z nichž jednoznačně nejvyšší zisk mají (mimo Prahu) další tři okresy tvořené jen městem, to je Brno-město s 87 tis., Ostrava-město s 46 tis. a Plzeň-město s 32 tis. osob. V rozmezí 9-11 tis. mají aktivní bilanci okresy České Budějovice, Hradec Králové a Olomouc. Záporné saldo větší než 10 tis. osob má 11 okresů, z toho výraznější je v okrese Brnovenkov (27 tis.). Okresy s největší pasivní bilancí se nacházejí v blízkosti výše jmenovaných okresů s nejvyšší aktivní bilancí. Největší proud meziokresní dojížďky v počtu 37 tis. osob, je z okresu Brno-venkov do okresu Brnoměsto. Další tři největší proudy, a to z okresů Praha-západ (26 tis.), Praha-východ (23 tis.) a Kladno (18 tis.) směřují do Prahy. Ostrava-město je dalším okresem, který je tvořen pouze jedním městem a směřují do něj značné počty dojíždějící z okresů Karviná (17 tis.), Opava (16 tis.) a Frýdek-Místek (15 tis.). Velké proudy jsou i z okresů Plzeň-sever (15 tis.) a Plzeň-jih (12 tis.) do okresu jimi obklopeného, tedy Plzeň-město. 44

6 Po již zmiňovaných Praze, Brně, Ostravě a Plzni mají největší aktivní bilanci města Olomouc, České Budějovice, Hradec Králové a Mladá Boleslav. I když do Havířova dojíždí poměrně velký počet osob (7 tis.), je svým záporným saldem Havířov (12 tis.) mimořádný. V rozmezí 4-6 tis. je záporné saldo ještě v Jirkově, Orlové (i přes značnou dojížďku) a Chodově. Dalšími městy s většími počty dojíždějících, ale záporným saldem, jsou především Kladno, dále pak Český Těšín a Kopřivnice. Obce s největším kladným a záporným saldem celkové dojížďky a vyjížďky (bez vyjížďky do zahraničí, včetně vyjížďky do nezjištěné obce vyjížďky) Obce s kladným saldem Úhrn Saldo Obce se záporným saldem Dojíždějící Dojíždějící Úhrn Saldo Praha Havířov Brno Jirkov Ostrava Orlová Plzeň Chodov Olomouc Krupka České Budějovice Klášterec nad Ohří Hradec Králové Hlučín Mladá Boleslav Rychvald Zlín Jílové Jihlava Vratimov Opava Dolní Lutyně