Zaplavené Srbsko 13. srpna Foto p. Pletánek.

Transkript

1 Srbecký 2/2012 zdarma občasník Zaplavené Srbsko 13. srpna Foto p. Pletánek. Deset let od ničivých povodní Srbsko Je to už 10 let, ale z paměti to nezmizí. Mnoho obcí pořádá připomínkové akce. Srbsko se rozhodlo připomenout si 10ti leté výročí nikoliv povodně, ale otevření obnovené lávky přes řeku Berounku, tedy Vzpomínali jste? Já ano. Vzpomínám, jak brzy ráno začala u nás postupovat voda mezi vraty a její jazyk postupně ukrajoval suchou zem celého dvora. Okolo poledne již v nejvyšší části bylo okolo půl metru. Od 15 hodin jsem již přihlížel z pavlače od sestry, jak voda stoupá a bere s sebou to, co jsme nestihli odnést nebo přivázat. Pak však k nám dolehl podivný zvuk. Hned se mi vybavil zážitek z r. 1981, kdy spadla přecházející lávka. Jenže tehdy jsem byl na lodičce a vysvobozoval příbuzné z chaty v Náklích. Bylo mi jasné, že se situace opakuje a hned jsem přemýšlel, jak asi postavíme lávku novou, kde vezmeme peníze, kde vzít spojení na česko-kanadskou firmu, která nám nabízela krátce před povodní postavit ukázkový most z umělé hmoty, který při hrozbě povodně odnese vrtulník na bezpečné místo. Vzpomínám, jak po kulminaci hladiny Berounky okolo 23 hodiny nastal zlověstný klid. Druhý den odpoledne klesla voda asi o 2 metry a odhalila co vše bylo zničené. Netekla voda, nešla elektřina, nebylo kde vařit, někde nebylo ani kde spát. V této době se projevila v obci velká solidarita a bylo cítit, že se v lidech probouzí skrytá soudržnost. Jedni pomáhali postiženým s úklidem, jiní něco uvařili, upekli, donesli ke kapličce, kde se soustřeďovalo hlavní dění. Myslím, že od té doby se v obci začalo výrazněji žít společenským životem. Vzpomínám na optimismus Josefa Sojky, který se ujal role převozníka a několikrát denně přejížděl Berounku, a to při zvýšené hladině Berounky, která zlobila ještě do ledna příštího roku, a při tom byl jedním z nejvíce postižených. Vždy prohlašoval každé zlo je pro něco dobré. Zprvu jsem s ním stejný optimismus nesdílel, postupně jsem mu ale s pokračujícími pracemi na lávce a opravě kulturního domu dával za pravdu. Vzpomínám, jak se v tu dobu škola proměnila v ubytovnu a v kuchyni, kde se vařily obědy a večeře pro brigádníky. Velkou porci práce odvedly Iva Bendová a Stáňa Vacková. Ale bylo to mnoho dalších, kteří nezištně pomáhali. Proto za vedení obce a doufám, že mohu i za povodní postižené občany vyslovit: I po těch deseti letech velký dík všem, kteří pomohli. Jaroslav Bastl Krajské volby Volby do zastupitelstev krajů se uskuteční v pátek od hodin a v sobotu od 8-14 hodin v Kulturním domě Srbsko. Sledujte web obce Sledujte pravidelně webové stránky obce kde jsou denně přidávány aktuální informace. SMS služby - přihlašte si SMS službu - aktuální informace do mobilu. Nebezpečný odpad Svoz nebezpečného odpadu se uskuteční v sobotu na prostranství u lávky v 9 hodin. Zároveň bude proveden svoz elektroodpadu. Sbírka použitého ošacení Potrvá do , vždy od 8-8:20 hodin - Požární zbrojnice Srbsko strana 1

2 Výstavba vodovodu finišuje Stavba vodovodu, resp. zdroje vody, úpravny, vodojemu, tlakové stanice, podvrtu řeky a části vodovodního řadu, se blíží do závěrečné fáze. V září, příp. v říjnu proběhne kolaudace stavby. Potom se budou moci jednotlivé nemovitosti připojovat. Výstavba vodovodu pod restaurací U Malečků. Vítání nových srbeckých občánků Co potřebuji, abych se mohl připojit na vodovod? 1. Vybudovanou veřejnou část přípojky k vodovodnímu řadu 2. Zaplacený příspěvek na veřejnou část vodovodní přípojky 3. Územní souhlas vydaný Odborem výstavby MěÚ Beroun 4. Vybudovanou vodovodní přípojku od vodoměrné šachty k nemovitosti - dle projektu 5. Podat žádost do VaKu Beroun o připojení na veřejný vodovod (tiskopisy k dispozici na OÚ, na na webových stránkách Vak Beroun). Upozornění: Na vodovodní řad nebudou připojeny nemovitosti, které dosud nejsou připojeny na kanalizační řad a tuto možnost mají. Dále budou vypovězeny smlouvy o odběru vody z obecních studen, odběr bude ukončen V dubnu letošního roku jsme přivítali 10 srbeckých dětí. Vítání proběhlo v kulturním domě, přivítáni byli: Emma Košťáková, Anežka Ledetová, Zuzana Votavová, Adéla Nováková, Adam Janů, Tomáš Ezr, Patrik Řeřicha, Jakub Marcín, Ondřej Marcín, Eduard Horáček. Foto: Sv. Biskupová. Předprodej na podzimní kulturní akce v Berouně n Irena Budweiserová, kavárna Jiná káva, od 20:00, 200 Kč n Čáp a Merta, sál České pojišťovny, od 20:00, 160 Kč n Terry Bozzio, sál České pojišťovny, od 20:00, 550 Kč n Mlýny - Divadlo Sklep, sál České pojišťovny, od 20:00, 320 Kč n Šípková Růženka, sál České pojišťovny, od 10:00, 60 Kč n Tam-tam orchestra, pivovar Berounský medvěd, od 20:00,150 Kč n Hugo Race, pivovar Berounský medvěd, od 20:00, 250 Kč n Vlasta Redl, sál České pojišťovny, od 20:00, 350 Kč Vandal řádil V noci z 8. na 9. června rozbil neznámý vandal lavičku (nejen prkna, ale i betonové nohy), pod domkem ČHMÚ u řeky Berounky a prostříhal dráty gabionů u vrtu na Bříči. n TYA - Ten Years After, sál České pojišťovny, od 20:00, 580 Kč Vstupenky na všechny uvedené akce lze zakoupit v Městském informačním centru v Berouně, Husovo náměstí 69 (pasáž Na Nové), tel strana 2

3 Tip na procházku Tentokrát se vydáme do nedaleké sousední obce Tetín. Vždyť právě s touto obcí, s knížecím dvorcem, na kterém pobývala kněžna Ludmila, je spojen vznik naší obce. Královský průvod v rybářském Královský průvod Srbsko tentokrát pojalo v rybářském. Vždyť první zmínka o obci mluví o Martinovi, rybáři ze Srbska. Účast byla hojná a v Karlštejně jsme zazářili. Srbsko obhajovalo loňské prvenství v závodě Ženy na voze. Opět dokázali, že v této disciplíně nemají konkurenci a dojeli si pro vítězství. Odměnou byly 2 sudy rakovnického piva. Aby se mohl napít každý, účastníci Královského průvodu uspořádali PoloBenátskou noc. Foto: Milan Černý Premiérová Polobenátská noc V letošním předprázdninovém čase jsme si u nás na vsi poprvé uspořádali na parkovišti u lávky průzkumnou a proto také netradičně nazvanou Polobenátskou noc. Konala se v sobotu jako dovršení našeho společného úspěchu v soutěžích Královského průvodu. Není nic romantičtějšího, než vlahá letní noc, světla svící odrážejících se na hladině řeky, chytlavá hudba z vlastních zdrojů a.. sud piva! To všechno bylo k dispozici. Těsně před setměním byla naražena naše královská výhra. Lávku osvítily desítky svíček a lampionů. Hosté, kteří si dle pokynu na plakátě přinesli vlastnoručně vyrobenou lodičku se shromáždili na náplavce a poslali svou loďku se zapálenou svíčkou (a možná tajným přáním) po proudu. Pak jsme všichni společně z lávky pozorovali roj světýlek na hladině vzdalujících se ke Karlštejnu. To jsme ovšem netušili, že přichází zlatý hřeb večera: Na osvětlených pramicích připluli k lávce tamburaši (vzpomínáte na Hrabala?) a za zpěvu písně Už vyplouvá loď John B předvedli několik figur vysokého vodáckého umění. Po vylodění se ukázalo, že těmito všestrannými mistry byli všichni členové rodin Evy a Milana Černých a Kamily a Standy Petrákových. Když se tito umělci v klidu usadili na souši a chopili se opět svých nástrojů, rozpoutala se teprve ta pravá Benátská noc! Hrálo se, zpívalo a občas i tančilo do brzkých ranních hodin. Vzhledem k tomu, že naše lávka oslaví příští rok své kulaté - desáté- narozeniny, berme tuto akci jako generálku na slavnost onačejší, které se (doufejme) zúčastní většina obyvatel obce, protože budeme oslavovat znovuzrození spojnice, díky které naše obec funguje jako celek a díky které má spojení s okolním světem. A když se stane ta zvláštní věc, že se vám to bude líbit, tak společně můžeme založit tradici Benátských nocí v Srbsku a obohatit tak náš společný společenský život o další akci, kterou si dokážeme vyrobit sami. foto: Milan Černý, text Irena Vaněčková Ze Srbska se vydáme směrem do Kody (žlutá turistická značka). Koda je od roku 1952 národní přírodní rezervací. Vyvěrá zde druhý nejsilnější pramen Českého krasu. Je nad ním kaplička se studánkou, pramen je vyveden přímo do rybníka. Jeho stálá teplota je kolem 10 stupňů a vápenitá voda v rybníku nezamrzá ani v největších mrazech. Voda poháněla mlýnské kolo v bývalém mlýně a padala z výšky do obrovské, přírodně vytvořené jámy z travertinu a tekla do Berounky Kodskou roklí - Kodským potokem v tzv. Údolí děsu. Koda Z Kody půjdeme po modré turistické značce do obce Tetín. Zde si můžeme prohlédnout torzo středověkého hradu Tetín a tři kostely - kostel sv. Ludmily, kostel sv. Kateřiny a kostel sv. Jana Nepomuckého, od kterého je nádherný výhled na údolí Berounky. Navštívit můžeme malé tetínské muzeum, které je otevřeno od poloviny března do poloviny října vždy v sobotu a v neděli od 9 do 17 hodin. Projdeme obec Tetín a vydáme se po silnici směrem k Srbsku. Na konci Tetína půjdeme mírně vlevo a mezi fotbalovým hřištěm a hřbitovem najdeme pohodlnou cestu, která nás dovede k řece Berounce. Podél řeky přijdeme do Srbska. Svatava Biskupová Vyhlídka od tetínského kostela strana 3

4 Petzoldovy jeskyně trochu jinak Hned v úvodu bych rád věnoval vzpomínku na jednoho z badatelů a příznivce speleologie nejen v Českém krasu - Vladimíra Wabiho Stárku. Jistě si mnozí pamatují na jeho fotografie, články či zprávičky, a nebo dokonce na osobní setkání s ním. V jeho článcích, nejen vážných, ale i humorných, se našlo vždy něco, co zaujalo či inspirovalo. I nám se podařilo své jeskyňářské začátky prožít v jeho přítomnosti. A právě to Wabiho lehce spojuje s novými objevy v jeskyních Petzoldova lomu. Právě s ním jsme totiž už jako náctiletí prolézali nejen jeskyně kolem Srbska, Petzoldův lom nevyjímaje, ale celý kras. Tehdy jsme však v Petzoldově lomu ještě nic nového neobjevili. Wabi se ovšem o Petzoldův lom zajímal již dříve, v deníku si zaznamenal návštěvu tzv. Blátivé jeskyně pod dnem lomu. Ta má dnes zasypaný vstup, takže kromě Jiřího Kukly a Wabiho jí asi viděl jen málokdo. To je asi tak vše z historie, kdy lid jeskyňářský řekl - tam by stálo za to kopnout, ale dál se nedělo nic. Proto jsme spolu s Karlem Žákem ke konzultačním návštěvám lokalit v Petzoldově lomu přihodili do batohu i lopatku. Zanedlouho se k nám připojili i další majitelé stále špinavých overalů. V závěru roku 2008, kdy lenošení a povánoční siesta hodně vytěženého materiálu před jeskyní, ale transport byl stále obtížnější a tak jsme se stále potýkali s nedostatkem těch špinavých nadšenců, co opouštějí rodiny a mizí v jeskyních. (??? v dnešní době snad silně nakažlivý jev???) Protože se ale v dnešní době nic neutají a v tomto případě zveřejnění nebylo ku škodě celé věci, přidali se Vstup do jeskyně V suti Jak roky plynuly, občas se v okolních hospůdkách něco utrousilo o nadějnosti lokality a s přibývající konzumací alkoholických nápojů sílilo i objevitelské nadšení. To ale vždy rychle vyprchalo, neb podnikatelské záměry dnešní doby či manželky (popřípadě obojí) měly na objevování jeskyní svůj názor. Trochu zkoušeli některé dutiny v lomu počátkem 90. let poškádlit členové speleologické skupiny Barrandien, postoupili ale jen o malé kousky. Nejdál v jeskyni Petzoldka, necelých 20 m. Jeskyně V suti braly zasvé a bylo téměř nutné protáhnou tělo, jsme se rozhodli to v Petzoldu zkusit. V jeskyni V suti se za mrazivého prosincového dne parní opar (známý výdech již od padesátých let minulého století) mísil s oparem lehce alkoholovým, prokládaný jadrnou jeskyňářskou mluvou. Jaký úžasný zážitek poskytuje podávání kamenů z ruky do ruky na téměř čtyřmetrovém žebříku, když ona ruka je postižena mocným třesem z předešlé téměř proflámované noci. Ale mělo to i své plus. Tímto způsobem se relativně rychle dostával nežádoucí materiál z jeskyně na povrch. Postupně jsme se zahlubovali, až jsme v hloubce šesti metrů dosáhli zdánlivého dna, respektive skalní desky, pod kterou se rýsoval temně zející otvor se slušným průvanem. To už se ale datoval 21. leden 2009 a po eliminování desky (kde chybí rozum, nastupuje hrubá síla a dobře mířené rány desetikilovou palicí udělají své) se slova TAM BY TO ŠLO stala realitou a vstoupili jsme do nových prostor o délce 32 metrů. Následoval klasický rituál: fotodokumentace, mapování a podobné záležitosti. Bohužel průvan, za kterým jsme od začátku šli, se nám ztrácel v další neprůlezné puklině. Předpokládali jsme, že pokud se nám podaří z jeskyně vytěžit dostatečné množství sedimentů, najdeme průlezné místo, kudy bychom se za průvanem a tudíž i možností dalších objevů dostali. Postupem času začalo sice přibývat i mnozí jeskyňáři jiných skupin například akční Mojmír a precizní mapér Luděk včetně dalšího pracovního týmu. Během odborné rozpravy v restauraci U kapličky jsme se rozhodli pro otevření níže položené jeskyňky Skulina, jejíž stav plně odpovídal jejímu názvu. Pokud by se obě jeskyně propojily, vyřešil by se problém transportu materiálu z jeskyně V suti a snad i průstup do dýchajíci pukliny. Během několika drobných akcí se vyjma nálezu drobné síňky s šedesáticentimetrovým rozbitým krápníkem, jež nadšený speleolog doma téměř mezi polévkou a svíčkovou se šesti kusů lepí dohromady (ať si rodinka taky užije, že ), nic zásadního nepřihodilo. Při další kýblohře (slogan použit od člena ZO 1-04) 4. dubna 2009 projela ruka badatele do dalšího volného prostoru a po lehkém zahloubení prolezl i overal včetně jeho obsahu. Zdánlivě obtížný transport materiálu ve Skulině byl zjednodušen skvělou válečkovou drahou, po které se prohánějí seříznuté 25litrové plastové barely. S touto technikou a s počtem akcí se deponie před jeskyní neúměrně zvětšila a kladný přístup majitele pozemku způsobil, že do běžného jeskyňářského vybavení přibyl i buldozer. Jen pro zajímavost, na jedné se ze společných akcí členů ZO 1-04 a 1-06 bylo z jeskyně vytěženo 370 barelů, tj. cca 7,4 kubíku materiálu. strana 4

5 Další rok 2010 se do jara obešel bez objevů. Ke zlomu došlo 21. dubna, kdy ve Skulině při hledání možného propojení s jeskyní V suti došlo k objevu cca 30 m nových prostor, většinou poměrně těsných kanálů. Jeden z účastníků dřívějších akcí Pavel prohlásil, že si raději počká, až budou fotky a mapa na netu, než se do toho cpát, ale nedalo mu to. Dalších 30 m prostor s malým jezerem pustila díra 9. května. Následovalo mapování a rozšíření úzkých míst i pro Pavlovu atletickou postavu (od této chvíle se Pavel stal kalibrem jeskyně a ustálilo se rčení Vykopejte to na Pavla ).Tato větev jeskyně ale stále zůstala jako vedlejší produkt našeho snažení o propojení obou jeskyní (ale komu by to vadilo). Mojmír sice zůstal u záměru i směru v tzv. Pískové chodbě (úžasný postup 6 m za akci), ale to, že ho po jeho úctyhodném výkonu dělilo pouhých 20 cm od objevu, které za něho prokopal někdo jiný, zatímco se on šel kochat novými objevy, je asi k vzteku či na láhev něčeho ostřejšího. Jakou variantu tenkrát zvolil, si ostatní členové týmu nepamatují. Volné prostory v Pískové chodbě byly sice pouze v řádu metrů, ale jako motivace pro další bádání to bylo ideální. Právě v prostorách za Pískovou chodbou se snad kvůli snadnému těžení písku, ale hlavně díky přesnému mapování Luďka začalo s hloubením dvou sond, které měly propojit Skulinu s jeskyní V suti. No a protože si Radek zrovna pořídil si v podobě předvánočního dárku nadělili propojení obou jeskyní právě jednou z pískových studen, čímž vznikl vlastně systém Petzoldových jeskyní. Také se vytvořil pěkný komínový efekt a bylo nutno vytvořit prozatímní uzávěry nebo protiprůvanové bariéry. Návrh obětovat jednoho jeskyňáře jako ucpávku byl z nepochopitelných důvodů tímto jeskyňářem zamítnut, takže opět přišel na řadu nepotřebný materiál. Po velmi náročné konzultační návštěvě U Kapličky, kdy už jsme teoreticky objevili druhé Koněpruské jeskyně, jsme se dohodli podrobněji prozkoumat spodní část nových prostor s jezerem nevýznamnou odbočku s nepatrným průvanem. Za jednu akci a cca 3 m průkopu se 24. února 2011 prolezlo do rozsáhlých objevů. Bez dalšího kopání se podařilo prozkoumat téměř sto metrů členitých chodeb s četnými jezírky. Konečně prostory vhodné i pro Pavla a to i s lopatkou nad hlavou. No, a protože konstelace byla nakloněna a rodinným příslušníkům situace náležitě vysvětlena (když se daří, tak se daří) a důležité záležitosti se odložily až budou opravdu důležité, o dva dny později bylo objeveno dalších cca 20 m chodeb s pěknou výzdobou. Zajímavostí a skoro pravidlem se stalo to, že každá třetí akce byla objevitelská, a když se tak nestalo, byli jsme nesví. Ve stejném duchu se pokračovalo i 20. března objevem 80 metrů chodeb s první velkou prostorou - Manganovým dómem. První voda nové bourací kladivo, tak proč jej nepoužít zrovna v jeskyni. Ono je vůbec zajímavé, že spousta užitečných jeskyňářských věcí, jako například bourací kladivo či čerstvě umyté a vyluxované rodinné auto se dají využít také například v práci či doma. Sice se to pak setkává s nelibostí, ale kdo by se zabýval prkotinami. 4. prosince 2010 jsme Název je opravdu příznačný, neb naše overaly zaměnily klasickou hliněnou barvu za odstín černé. Tím jsme dosáhli zatím naměřené délky cca 400 metrů chodeb. V současné době jsou v Petzoldových jeskyních stále nadějná místa na postup do snad volného pokračování a snad se už konečně také Jezírková chodba dostaneme k původnímu plánu postoupit dopředu také v jeskyni V suti, když už jsme si s tím dali tolik práce. Paradoxně se však materiál nebude transportovat skrz jeskyni Skulina, ale díky lanovce, vytvořené Mojmírem, opět původním objevitelským vchodem na povrch. Tudíž veškeré práce a objevy v jeskyni Skulina byly úplně zbytečné až na těch 400 objevených metrů. V závěru bych se chtěl pozastavit nad vzájemnou spoluprací aktivních jeskyňářů z různých skupin na jedné lokalitě. Je to asi vzácný úkaz, ale díky tomu, že aktivních jeskyňářů v Českém krasu neustále ubývá a je toho ještě potřeba tolik udělat, funguje spolupráce bez problémů a dá se předpokládat, že je to cesta správným (a možná jediným) směrem. Tímto děkuji všem, kdo se aktivně podílejí na práci na čím dál tím větším jeskynním systému. Hlavně P. Amlerovi, J. Bohatému, R. Jelenovi za všechny akce všedních i svátečních dní, L. Vlkovi a M. Záviškovi za skvělé mapérské práce a druhý pracovní tým. Malinům za úžasné transportní družstvo. K. Žákovi za odborně konzultační akce a dokumentaci a M. Majerovi za fotodokumentaci. Taky všem ostatním, kteří rádi přišli pomoci a snad přijdou příště znovu. Zdeněk Mengler (spolupracovali Pavel Amler, Karel Žák, Martin Majer) strana 5

6 Pohádkový les v Boroví na Hrašově. Jak jsme oslavili dětský den Srbecké maminky za přispění finanční pomoci Obecního úřadu v Srbsku a finančního daru manželů Adamcových, uspořádaly pro naše ratolesti oslavu dětského dne, která připadla na sobotní odpoledne 2. června. Boroví na Hrašově se tak trochu stalo pohádkovým lesem, ve kterém děti na Vážení a milí občané Srbska! V minulém vydání Srbeckého občasníku jsem Vám slíbila, že Vás budu informovat o kulturních akcích naší školy. Poslední dva měsíce školní docházky jsme absolvovali : hudební koncert J. S. Lenka v kině v Řevnicích, divadelní představení Včelí medvídci v sále České pojišťovny v Berouně, celodenní školní výlet autobusem na zámek a labyrintária v Loučni a ZOO Chleby a v učebně naší školy: besedu s panem Daliborem Motejlkem, českým olympionikem ve skoku na lyžích z roku 1964, pracovní dílnu Čokoláda, kdy si děti vyzkoušely s čokoládou malovat i modelovat a dozvěděly se zajímavé informace a pracovní dílnu Hravá písmena pro školáky. jedenácti stanovištích mohly potkat pohádkové bytosti a plnily úkoly a disciplíny, jako například řezání dříví u loupežníků, hod míčkem do dřevěného klauna, kde asistoval velký Klaun, procvičování paměti u dvou Šeherezád, malý slalom u prince, skákání v pytli u Berušky, shazování pyramidy z plechovek míčky (to byl rachot, až se les otřásal), zatloukání řebíků do pařezu u Křemílka (a Vochomůrky), kutálení medicimbálů u čaroděje Dobroděje, chytání ryb v rybníčku u vodníka Česílka, ale nejlepší zábava byla u Perníkové chaloupky a dvou ježibab, kde za hraní v kuželky a trefování se kroužky na kůly plotu, byly odměnou voňavé domácí perníčky. Však si děti na každém stanovišti přišly ke sladké odměně, kterou si pak odnesly domů spolu s dalšími dárečky a obálkou se štěstíčkem a navrch slevovým kupónkem do MIMI sekáče EMMA a poukázkou na nanuka zdarma ve stánku za hřištěm od Pavly Horáčkové. Kdo si pro nanuka nepřišel, ošidil se. Dětí, hlavně těch malinkých i v kočárkách, přišlo a přijelo hodně. Za rok povyrostou a budou ještě aktivněji soutěžit a my se na ně zase těšíme a něco dobrodružného a veselého pro ně připravíme. Na závěr poděkování všem, kteří nám byli s pořádáním dětského dne v Pohádkovém lese pomoci a bez nichž bychom to takhle pochvalně nevzládly. Díky patří paní Emilce Hájkové, paní Božence Marcínové a její sestře Jindřišce Chybové, Jirkovi Strnadovi, Pepíkovi Tůmovi, Járovi Uhrovi, sestrám Tůmovým, Honzíku Foldovi, malé Míše Menclové, Janičce Křížové, Vaškovi Čerstvému, Lindě Kasíkové, Aničce Kabátové, Radkovi Foldovi a jestli jsme ještě na někoho zapomněly, tak se omlouváme, ale určitě s vaší pomocí počítáme i na příští rok :). Za srbecké maminky Soňa Foldová, Míša Menclová, Pavla Horáčková a Květa Černá Aktuálně ze Základní a mateřské školy v Srbsku pomalu budeme vracet do školních lavic. V pondělí 3. září přivítáme v naší škole 5 prvňáčků. Čtyři místní: Jiřinku Buriánkovou, Moničku Černou, Kristýnku Duškovou, Terezku Tůmovou, a mimosrbeckého Jáchyma Lišku, jehož bydlištěm je Hostím. Do druhého a třetího ročníku postupuje 9 žáků, a tak bude příští školní rok 2012/2013 navštěvovat základní školu 14 žáků. V pátek 13. července 2012 jsme se rozloučili s paní učitelkou, a bývalou ředitelkou MŠ, Jitkou Mottlovou, která nám již několikrát vypomáhala a s láskou se věnovala dětem ve školce. Tímto jí mnohokrát děkuji za její pečlivou a spolehlivou práci! V pondělí 6. srpna 2012 nastoupila na místo vedoucí učitelky MŠ paní Simona Matějková, kvalifikovaná učitelka MŠ. Věřím, že se jí v naší mateřské škole bude líbit a bude pro 21 dětí naší školky oblíbenou paní učitelkou, stejně jako paní učitelka Jitka Mottlová a Jitka Dolanová. Přeji Vám všem pěkný zbytek prázdnin a léta. Užívejte si sluníčka a v září na shledanou! Mgr. Vlasta Štěpánová, ředitelka ZŠ a MŠ Srbsko Zahrádkáři zvou na výstavu V pátek 29. června jsme ukončili školní rok 2011/2012. Naši základní školu opustili dva žáci třetího ročníku, sourozenci Anička a Vojta Strejcovi z Hlásné Třebaně, kteří budou pokračovat v Základní škole v Litni. Od této chvíle uplynulo již mnoho prázdninových dní a my se Na víkend připadající Svatováclavskému posvícení v Srbsku zahrádkáři připravují výstavu, na kterou Vás srdečně všichni zvou a těší se, že oceníte nejen rostliny a výpěstky členů, ale i kreativní nápady aranžmá výstavy a výrobky šikovných ručiček i něco dobrého k snědku. Těšíme se na Vás v srbeckém kulturním domě ve dnech 28. a 29. září. strana 6

7 Shrnutí uplynulé fotbalové sezóny Uplynulou sezonu se fotbalový celek Srbska udržel ve III. třídě a umístil se tak na 11. místě ve výsledkové tabulce s celkovým počtem 28. bodů. Naopak sousední Karlštejn si celkem suverénně zajistil postup do okresního přeboru, kdy z celkových 26. zápasů pouze čtyřikrát prohrál a dvakrát remizoval. Sestupujícími celky s nejnižším počtem bodů jsou oddíly Chyňavy a Chodouně. Fotbalový oddíl Srbska čítá nyní 17 stálých hráčů, kdy zhruba polovinu z tohoto počtu tvoří hráči žijící v Srbsku a druhá polovina jsou hráči z okolí a to především Berouna a Prahy. Po této sezoně se s námi bohužel rozloučil pan Zdeněk Tenkrát, který byl velkou oporou v obraně mužstva a dále Michal Bastl, který se na poslední chvíli rozhodl hostovat v oddíle FK Hýskov hrající I. B třídu. Je to velká škoda, protože nám oba hráči budou zásadně chybět a bude pro tým těžké udržet se ve III. třídě. Naopak nově příchozím hráčem se stal Jakub Hradil, který hrával v oddíle Loko Vltavín a který podal v přípravném zápase s Mořinou pěkný výkon. Aktivity Fotbalový oddíl Srbska v dubnu tohoto roku pořádal sběr železného šrotu. Díky této aktivitě jsme vydělali do sportovní kasy necelých třináct tisíc korun. Chceme proto poděkovat všem, kteří železný šrot přenechali ve prospěch našeho oddílu. Tuto akci se chystáme brzy opakovat a budeme vás o ní informovat opět prostřednictvím Srbeckého občasníku a na vývěsce fotbalového oddílu. Loňský rok jsme také pořádali posvícenskou zábavu v místním kulturním domě, která se, dle názorů hostů, setkala s velkým ohlasem. To nás velice potěšilo! Letošní rok je v kulturním domě plánována v rámci posvícenských oslav již tradiční výstava, kterou pořádá jednou za 2 roky Český svaz zahrádkářů Srbsko. V nadcházejícím roce bychom proto chtěli tuto posvícenskou zábavu opět zopakovat. Závěrem bychom chtěli poděkovat za Vaši přízeň a těšíme se společně s Vámi na nadcházející fotbalovou sezonu. Současně Vás všechny také zveme na zájezd do Weidenu, který pořádáme společně se sportovními příznivci Srbska. (viz. pozvánka) Luboš Zikán Rozlosování mistrovských utkání - podzim 2012 n Srbsko - Hudlice Neděle 26. srpna od 17:00 hodin n Vysoký Újezd - Srbsko Sobota 1. září od 17:00 hodin n Srbsko - SK Nižbor B Neděle 9. září od 17:00 hodin n Ostrovan Zadní Třebaň - Srbsko Sobota 15. září od 16:30 hodin n Srbsko - Broumy Neděle 23. září od 16:30 hodin n Lužce - Srbsko Neděle 30. září od 16:30 hodin n Srbsko - Čechie Nový Jáchymov Neděle 7. října od 16:00 hodin n AFK Loděnice B - Srbsko Neděle 14. října od 16:00 hodin n Srbsko - VČS Tmaň Neděle 21. října od 15:30 hodin n Cembrit Beroun-Závodí - Srbsko Neděle 28. října od 10:15 hod n Srbsko - Kublov Neděle 4. listopadu od 14:00 hodin Aktuální výsledky, pořadí jednotlivých týmů, rozlosování a další informace jsou k dispozici na internetové adrese Prodám málo používaný kotel Buderus Logano S111-16WT cena: Kč záruka do září 2013 Srbsko - tel.: strana 7

8 Květiny Srbska a okolí CAMPANULA L. - ZVONEK Spolu s vlčím mákem, kopretinou a chrpou patří odedávna k symbolům letních luk, okrajům cest a polí. Na rozdíl od polní chrpy - kdo kdy a kde ji viděl naposledy? - zvonek v řadě mutací stále vidíme na loukách, v lese, v příkopech podél cest; často je i obtížným plevelem v zahradách. Bývá ale pěstován i jako okrasná květina v barevných variantách od bílé až po červenou. Zvonky jsou vytrvalé, méně často jednoleté nebo dvouleté byliny s jednoduchými listy. Květy jsou umístěny v latách, hroznech, klasech nebo strboulech, někdy jednotlivě. Květ má tvar kalichu s pěti trojúhelníkovými cípy, v jasně modré až modrofialové barvě. Akce na Tetíně 50 let od ukončení provozu malodráhy Ajska sobota Na kopci Damil bude jezdit dobový vláček, promítání starých foto. Pouť ke cti sv. Ludmily sobota od 16:00 Pouť na Tetin, poutní mše, prohlídka kostelů včetně výstavy B. a D. Reynka, svátostné požehnání s ostatky sv. Ludmily. Cvičení v kulturním domě Je popsáno asi tři sta druhů zvonků, nejčastěji vidíme 1- ZVONEK ŘEPKOVITÝ, hojně rozšířený. Kořen má často podzemní výběžky. Lodyha je přímá, nevětvená, vysoká až 50 cm. Listy jsou nepravidelně zoubkované, spodní s dlouhým řapíkem. Jednotlivé vzpřímené květy jsou na krátkých stopkách v jednostranném hroznu s bohatým zakončením ZVONEK BOLOŇSKÝ, v ČR se nacházejí v nejteplejších územích (v Českém krasu nebo na Znojemsku) v šípákových a teplomilných doubravách, na kamenných stráních. Světle modrofialové květy jsou skloněné, výška cm. Na pohled je subtilnější než zvonek řepkový. 3 ZVONEK JEMNÝ, trsnatá bylina s tenkým, plazivým odenkem, krátkou, vystoupavou až vzpřímenou lodyhou, 15-25cm vysokou. Četné listy jsou přisedlé, čárkovité až nitkové. Blankytně modré květy jsou v chudém hroznu, často jednotlivé, poupata vzpřímená. Překvapení - ke zvonkům se řadí i 40-90cm vysoký rozkladitý zvonovec, nyní velmi vzácný, většina jeho nalezišť už zanikla. V Českém krasu byl zaznamenaný v Bubovicích a na Velké hoře. PRIMULA ELATIOR L. - PRVO- SENKA JARNÍ Prvosenka - petrklíč, vytrvalá bylina s přízemní růžicí listů je pro všechny neklamná známka jara. Bledozelené nebo bledožluté, nevonné květy jsou v okolících na konci stvolu - ten bývá 6-30 cm vysoký, chlupatý. Mezi mechem obrostlými kameny jsem v létě v opuštěném lomu našla i 45 cm vysoký už zaschlý stvol se semínky ve dvanácti tobolkách. Tatjana Tichá Srbecký občasník: První vydání Toto číslo vyšlo v srpnu Povolení MK ČR E Redakční rada: Mgr. Eva Černá, Svatava Biskupová, Jaroslav Bastl, Ing. Luboš Zikán. Příspěvky posílejte na ou.srbsko@tiscali.cz, tel strana 8