MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í

Transkript

1 č.j.: 274/2014 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 254 ze dne Návrhy na pojmenování ulic a náměstí ve vztahu k událostem 17. listopadu 1989 v lokalitě Nákladového nádraží Žižkov Rada městské části I. b e r e n a v ě d o m í 1. Zápis Kulturní komise RMČ ze dne , který je přílohou č.1tohoto usnesení II. III. s c h v a l u j e 1. Návrhy na pojmenování ulic a náměstí ve vztahu k událostem 17. listopadu 1989 v lokalitě Nákladového nádraží Žižkov, které jsou přílohou č. 2 tohoto usnesení u k l á d á 1. Ing. Vladislavě Hujové, starostce městské části 1.1. předložit návrhy Magistrátu hl. m. Prahy k zablokování názvů pro budoucí využití Ing. Bohuslav Nigrin zástupce starosty Ing. Vladislava Hujová starostka městské části

2 Příloha č.1 usnesení č.254 ze dne Zápis z jednání Kulturní komise RMČ dne

3 Příloha č.1 usnesení č.254 ze dne Zápis z jednání Kulturní komise RMČ dne

4 Příloha č.1 usnesení č.254 ze dne Zápis z jednání Kulturní komise RMČ dne

5 Příloha č.2 usnesení č.254 ze dne Návrhy na pojmenování ulic a náměstí v lokalitě nákladového nádraží Žižkov Návrhy na pojmenování ulic a náměstí ve vztahu k událostem 17. listopadu 1989 v lokalitě Nákladového nádraží Žižkov Návrh Zdůvodnění Václava Havla Václav Havel ( ) - dramatik, disident, signatář a mluvčí Charty 77, politický vězeň, jeden ze zakladatelů Občanského fóra, jeden z vůdců Sametové revoluce, v prosinci 1989 zvolen prezidentem Alexandra Dubčeka Alexander Dubček ( ) - přední představitel Pražského jara, za normalizace pod kontrolou StB, v listopadu 1989 se aktivně vrátil do politiky, předseda Federálního shromáždění Kardinála Tomáška František kardinál Tomášek ( ) pražský arcibiskup, podporoval snahy o obnovění demokracie a náboženské svobody v Československu, 21. listopadu 1989 vydal prohlášení "Všemu lidu Československa", kterým podpořil revoluci a demokratické změny v Československu, roce 1990 přijal čestné členství v Masarykově demokratickém hnutí. Václava Bendy Václav Benda ( ) - filozof, matematik, politik, signatář Charty 77, její mluvčí, čelní představitel katolického disentu, v roce 1992 předsedy Federálního shromáždění, vedl ˇUřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, zastával mandát v Senátu PČR. Pavla Tigrida Pavel Tigrid ( ) - jeden z nejvýznamnějších představitelů protikomunistického exilu, v prosinci 1989 se vrátil do Československa, kde působil jako poradce prezidenta Havla, později ministr kultury Ivana Medka Ivan Medek ( ) - za komunistického režimu perzekuován, Státní bezpečností donucen emigrovat, udržoval styky s disidenty, spolupracoval s exilovým rozhlasem, po roce 1989 aktivní v kultuře, pracoval v kaceláři presidenta republiky (kancléř) Jiřího Dienstbiera Jiří Dienstbier ( ) novinář, politik, signatář Charty 77, podílel se na založení Občanského fóra, místopředseda vlády ČSFR, ministr zahraničních věcí, v roce 2002 vyznamenán prezidentem ČR Medailí Za Zásluhy I. Stupně, držitel mnoha významných zahraničních vyznamenání. Věnka Šilhána Věnek Šilhán ( ) - ekonom, pedagog, politik, v roce 1966 jmenován profesorem na VŠE, čelný představitel reformních směru KSČ v roce 1968, vyloučen z KSČ, propuštěn z VŠE, signatář Charty 77, spoluzakladatel Občanského fóra, poslanec, rektor VŠE. Karla Kryla Karel Kryl ( ) emigroval, hlavní představitel čs. protestsongu v období normalizace, spolupracoval se Svobodnou Evropou, na konci listopadu 1989 se vrátil do Československa Pavla Wonky Pavel Wonka ( ) - disident, člen Jazzové sekce, často vězněný, poslední politický vězeň, který zemřel před rokem 1989 ve vězení, jeho pohřeb se stal protikomunistickou demonstrací Jaroslava Šabaty Jaroslav Šabata ( ) - levicový politik a filozof, disident, mluvčí Charty 77 a politický vězeň, společně s Rudolfem Battěkem v roce 1988 inicioval vznik Hnutí za občanskou svobodu, v roce 1989 jeden z vůdců Občanského fóra, později poslanec a ministr

6 Příloha č.2 usnesení č.254 ze dne Návrhy na pojmenování ulic a náměstí v lokalitě nákladového nádraží Žižkov Valtra Komárka Valtr Komárek ( ) - ekonom a politik, v listopadu 1989 spolupracoval s Občanským fórem, 10. prosince 1989 se stal prvním místopředsedou tzv. vlády národního porozumění, poté se aktivně zapojil do ČSSD Josefa Zvěřiny Josef Zvěřina ( ) - římskokatolický kněz, signatář Charty 77, spolupracovník kardinála Tomáška, v listopadu 1989 navštěvoval stávkující studenty a často hovořil na pozvání v terénu, zakladatel a první předseda České křesťanské akademie Ivana Martina Jirouse (MAGOROVA) Martin Jirous ( ) - přední představitel českého undergroundu,spolupracoval s nezávislou rockovou skupinou The Plastic People of the Universe, nositel řady literárních cen, politický vězeň Charty 77 občanská iniciativa, pojmenovaná podle dokumentu z , kritizovala komunistický režim za nedodržování lidských a občanských práv, jeden z nejvýznamějších projevů opozice před rokem 1989, řada signatářů se aktivně zapojila do politiky v listopadu 1989 i po roce 1989 Několika vět Petice připravená hnutím Charta 77 na jaře roku 1989, zveřejněná 29. června 1989, na podzim 1989 ji podepsalo zhruba lidí (včetně mnoha známých jmen). Jména signatářů petice byla pravidelně vysílána zahraničními rozhlasovými stanicemi Sametové revoluce bývá tak označováno období revolučních změn v Československu mezi 17. listopadem (demonstrace na Národní třídě) a 29. prosincem roku 1989 (zvolení Václava Havla prezinentem), které vedly k pádu komunistického režimu, symbol revoluce bez násilí Veřejnosti proti násilí slovenské občanské hnutí, které vzniklo 19. listopadu 1989, na Slovensku sehrálo obdobnou roli jako v českých zemích Občanské fórum (zaniklo 1992), vzniklo z něj několik slovenských politických stran Občanského fóra 19. listopadu 1989 se v bytě V. Havla sešli představitelé nezávislých iniciativ, kteří se shodli na sdružení všech nezávislých skupin do jednotného opozičního tělesa, pro které zvolili název Občanské fórum (OF), spojovalo je odmítání komunistického režimu. Stalo se vůdčím centrem tzv. Sametové revoluce, zaniklo 1991, vzniklo z něj několik českých politických stran

7 Důvodová zpráva Lokalita Nákladového nádraží Žižkov je významným rozvojovým územím, které mimo jiné bude v budoucnu řešit i názvy nových ulic a náměstí. Nabízí se zde tematická paralela s názvy ulic Žižkova, tedy významné události a osobnosti dějin, v tomto případě vycházející z novodobé historie. Předložený návrh názvů ulic má trvale připomínat události a osobnosti spjaté se 17. listopadem Je v zájmu městské části již v předstihu seznam předložit místopisné komisi MHMP a zajistit zablokování tohoto segmentu názvů pro budoucí využití v uvedené lokalitě. Návrh byl projednán a doporučen Kulturní komisí RMČ dne